78433

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



(e-mailem) --- 8. 6. 2006
Antwort: Re: Antwort: soja (16914) (16923) (16924)

Iba pel. Cierny, aromaticky, velke mnozstvo.

Matej




"Eman" <e-mail/=/nezadan>
08.06.2006 11:41
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: Antwort: soja






A co mák?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16925


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 8. 6. 2006
Re: Antwort: soja (16914) (16923)

A co mák?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16924


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 6. 2006
Antwort: soja (16914)

Nectar nedava soja ziaden. Pelu len trochu.

Matej

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16923


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 8. 6. 2006
Re: Objednáni léčiv (16894) (16917) (16921)

S formulářem se netrap. Ten posílá OV ČSV na ÚV za celý okres, včetně formidolu. Rozdíl formidolu od ostatních léčiv je pouze v tom, že ta musí potvrdit veter. správa. Ta se ale nebude "bavit" s jednotlivými včelaři, ale jejím partnerem je OV. Pokud dodáš OV včas požadavek na dotaci a také včas do 10.8. originál dokladů o pořízení formidolu, tak bys dotaci měl dostat. Nevím proč vám to OV komplikuje a nechává "v tom formidolu" jednotlivé včelaře "plácat". Léčivo jako léčivo, u nás to všechno děláme jednotným postupem od chovatele - ZO - OV a nazpátek. Kvůli tomu tady přeci ČSV je.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16922


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vrána Vítězslav (85.71.69.51) --- 8. 6. 2006
Re: Objednáni léčiv (16894) (16917)

Vážený příteli Jane. Díky za odpověď,oběžník jsem obdržel,jen mi není jasné,zda léčivo si objednává každý člen ZO individuálně nebo přes ZO ČSV.V oběžníku na straně 3 je uvedeno,že chovatel včel nahlásí na jaký počet včelstev,případně jaká léčiva bude potřebovat a povinnosti ZO je nahlásit OV ČSV celkový požadavek na léčiva v opatření na boj proti varroáze.V časopise Včelařství č.6 v příloze je vzor žádosti O poskytnutí dotace na opatření boj proti varroáze a zde vidím rozpor:tuto žádost podává jednotlivě člen ZO nebo tuto žádost podává ZO ČSV hromadně za všechny své členy,kteří vznesli požadavky na léčiva?Termín podání žádosti do 20.6.2006 se neúprosně blíží a chtěl bych mít jasno.Náš OV ČSV Vsetín žádost na přípravek Varidol Fum a fumigační pásky přijal,ovšem formidolové desky si máme objednat sami u výrobce a zde vyvstává právě problém,jakým formulářem uplatňovat dotaci na léčivo-konkrétně formidolové desky.Ještě jednou díky za rady a jsem s pozdravem Víťa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16921


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 8. 6. 2006
Re: teleskopicka tyc k rojochytu (16893) (16895) (16896)

Diky za odpovedi.

Honza



Dne středa 07 června 2006 06:51 Michal Pol napsal(a):
> Tady http://www.pooltechnika.cz/katalog/str24.htm je teleskopická tyč
> dlouhá 7,5m. Někde jsem viděl tyče přes 10m používané pro antény, aly byly
> z laminátu.
>
> mp
>
>
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "A.Podhájecký" <e-mail/=/nezadan.tiscali.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, June 07, 2006 6:40 AM
> Subject: Re: teleskopicka tyc k rojochytu
>
> > Mám teleskopickou z Baumaxu na čištění bazénů.
> > Tonda
> >
> >>rad bych se zeptal, zdali nekdo netusite, kde sehnat co nejdelsi
> >
> > teleskopickou
> > hlinikovou tyc vhodnou k rojochytu, zatim pouzivam cca 3,5 m tyc z
> > cesacku na
> > ovoce, rad bych se dostal eventuelne vyse (5-7 m). V potrebach pro
> > vcelare jsem si jich nevsiml - pouze rojochytu pro praci ve vyskach bez
> > tyce :) .

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16920


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (194.213.42.149) --- 7. 6. 2006
Re: starý medomet (16903)

Matláma,patláma,asi tak nějak to dopadne,příliš mnoho práce,záruka na výsledek žádná,investice a čas do toho vloženy budou do roka ztraceny a co pak dál,znova?
Řešení je jednoduché,kup si nový koš,nejlépe u mne,nerezový,z potravinářského nemagnetu,celosvařený,se zárukou 2 roky,ikdyž nevím jak si starý,nebo mladý,jsem přesvědčen,že tě ten koš přežije,pokud ho budeš používat ktomu,kčemu určen.Více najdeš na http://www.zamecnictvi-bereza.vyrobce.cz
Ano, nerezové věci jsou drahé,ale vydrží.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16919


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Schmidt (e-mailem) --- 7. 6. 2006
RE: Objednáni léčiv (16894)

Opravuji. Ne Věstník, ale Oběžník.
Honza

-----Original Message-----
From: Vrána Vítězslav [mailto:vitezslav.vrana/=/centrum.cz]
Sent: Tuesday, June 06, 2006 10:32 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Objednáni léčiv

Vážení přátelé zde na konferenci.Mám dotaz,jakým způsobem objednat léčivo
proti varroáze,konkrétně formidolové desky.V loňskem roce jsme tohle
objednali přes okresní výbor za cenu včetně dotace.Letos si to máme
objednat sami u výrobce a požádat o dotaci na předepsaném tiskopisu.Není mi
jasné,jestli o tu dotaci má požádat jednotlivý člen,nebo naše ZO zašle
žádost jednu žádost za všechny členy.Metodický pokyn je dost nepřehledný
nebo to já vnímám nějak jinak.Z nás dobrovolných členů výboru se stávají
úřednící,kteří se musí prokousat spoustou předpisů a novelizovaných
vyhlášek a ztrácíme přehled.Děkuji .

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16918


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Schmidt (e-mailem) --- 7. 6. 2006
RE: Objednáni léčiv (16894)

Na každou ZO musel přijít jednateli s časopisem "Včelařství" č.5/2006
Věstník č. 1/2006. Jinak si jej můžeš přečíst na Webu ČSV. Tam máš postup
včetně termínů pro jednotlivé dotace.
Honza

-----Original Message-----
From: Vrána Vítězslav [mailto:vitezslav.vrana/=/centrum.cz]
Sent: Tuesday, June 06, 2006 10:32 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Objednáni léčiv

Vážení přátelé zde na konferenci.Mám dotaz,jakým způsobem objednat léčivo
proti varroáze,konkrétně formidolové desky.V loňskem roce jsme tohle
objednali přes okresní výbor za cenu včetně dotace.Letos si to máme
objednat sami u výrobce a požádat o dotaci na předepsaném tiskopisu.Není mi
jasné,jestli o tu dotaci má požádat jednotlivý člen,nebo naše ZO zašle
žádost jednu žádost za všechny členy.Metodický pokyn je dost nepřehledný
nebo to já vnímám nějak jinak.Z nás dobrovolných členů výboru se stávají
úřednící,kteří se musí prokousat spoustou předpisů a novelizovaných
vyhlášek a ztrácíme přehled.Děkuji .

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16917


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 7. 6. 2006
Re: star? medomet (16903) (16905) (16910)

Vnitřek medometu lze dobře vyčistit octem a solí dělá se to tak , žě se hadr namočený v octu vloží do soli a plech se čistí vytíráním. Koš lze čistit v octové lázni a to tak , že do plastové (ne železné) vaničky nalijeme ocet a jednu stranu namočíme po vyčištění otočíme dále ( jde to i šťávou z červeného rybízu). Pak může po důkladném umytí přijít barva Kdysi jsem to dělal, ale teď mám již nerez. Ta barva po pár letech začala v bubnu praskat

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: star? medomet
> Datum: 07.6.2006 16:50:30
> ----------------------------------------
> očistit odmaštěním,tryskáním, nanejhůř doma
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16916


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (217.77.165.36) --- 7. 6. 2006
Re: renovace medometu (16909) (16912)

samozřejmě ,že se renovace vyplatí pouze do ceny nového dílu z nerezu,v případě 4 r.koše snad kolem 2500,od čištění koše jsem ustoupil poté co jsem našel mnoho "kritických bodů" pro renovaci i údržbu a proto jsem pak uvažoval o koši z nerezu ,ale u nádoby by pochromování(smalt) mohlo udělat větší cenový rozdíl od nové(pokud vynechám plast),ale pokud někomu stačí barva tak proč ne ,ale sám bych to považoval za nouzové řešení,tu barvu považuju za dobré vysušit a vypálit v peci a to doma taky neusmolíme,pohon na kliku bude fungovat i z předválečnýho medometu,motorek no problem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16915


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan (194.212.180.122) --- 7. 6. 2006
soja

Máte zkušenosti se sojou. Jaká je z ní snůška a jak dlouho kvete?
Milan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16914


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 7. 6. 2006
Antwort: formy nasvíčky (16907)

Formy robi pan Certasky. Ma inzerat v kazdom Vcelarstvi.

Matej




"kozlĂ­k" <e-mail/=/nezadan>
06/07/2006 04:07 PM
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
formy na svíèky






Nevíte kdo dělá formy na svíčky , případně kdo na to dodává materiál?
Jestli je možné si vzorky prohlédnout na netu?


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16913


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 7. 6. 2006
Re: renovace medometu (16909)

Pochybuju, že se někdo bude při opravě koše zabývat smaltováním nebo žárovým
nanášením plastů. Tyto technologie jsou sice kvalitní, ale vedle pečlivé,
pracné a tím drahé přípravy povrchu jsou už samy od sebe drahé. Jedině snad
galvanické chromování je použitelné, ale zase jen na jednoduché díly bez
záhybů a elektricky stíněných míst. Například nejde kvalitně pochromovat
pletivo, protože v místě překřížených drátů vznikají stíněná místa, kde se
kov nevylučuje a kde potom začíná koroze. Asi nejrozumnější z těchto
továrních technologií je nanášení práškové potravinářské barvy na povrch
zbavený jiných barev a nečistot, odmaštěný a odrezený a opatřený nejlépe
fosfátem pod nátěr. A zase očištění starého koše pod prášek je tak pracné a
drahé, že je lepší a levnější ten koš udělat znova z nového materiálu a ten
nalakovat. A zase když chce někdo použít původní koš, je asi z hlediska
ceny nejlepší obrousit rez a odmastit doma a natřít štětcem nějakou vhodnou
barvou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 07, 2006 4:46 PM
Subject: renovace medometu


> 1-SMALTOVÁNÍ
> Vytvoření křemičitých sklovitých povlaků s vysokým podílem krystalické
fáze
> (do 30%)
> žárovým způsobem.
> Sklotvorné oxidy:
> - kyselé – křemen, kys. boritá, oxid titaničitý,
> - neutrální – živec, kaolin, borax
> - zásadité – soda, potaš, vápenec
> Dříve zpravidla 2 stupně:.
> základový smalt, vrchní barevný smalt
> Způsob nanášení:
> a) za mokra – „břečka“ po nanesení a vysušení se smalt vypaluje při
> teplotě 800 až 900° C
> b) za sucha – prášek se nanáší na předehřátou součást
> Současnost - převod na jednofázové systémy , rozvoj automatizace a
> mechanizace.
> Vlastnosti: tvrdost mezi 5 až 7 stupněm Mohsovy stupnice, 5 x více než
> ocel.
> Vysoká chemická odolnost proti kyselinám a povětrnostním vlivům. Odolnost
> proti teplotě do
> 400 – 500° C , speciální druhy žáruvzdorných smaltů do 1000° C.
>
> 2-Žárový nástřik kovů apod- třeba teflon
>
> 3-Galvanické chromování - dekorativní funkce, ochrana proti korozi,
tvrdost
> a otěruvzdornost.
> Anoda není rozpustná a vyloučený Cr je dodáván formou aniontů z
elektrolytu
> tvořeného
> kyselinou chromovou. Anoda je slitina olova s 6 % Sb.
> Dvě skupiny:
> 1. ozdobné chromování, většinou v triplexu Cu – Ni – Cr.
> 2. tvrdé chromování , bez mezivrstev tl. od 2 µm do 1 mm.
> Ozdobné chromování – vodovodní baterie, kuchyňské a koupelnové
doplňky,atd.
> Mikrotrhlinkové chromování – dvě vrstvy chrómu. Mikroporézní chromování.
> Černé chromování - optický průmysl, spotřební průmysl, elektronika.
> Tvrdé chromování – funkční plochy odolné proti opotřebení ( hřídele,vačky,
> lisovací formy),
> renovace součástí.
> Vzhled, lesk a struktura povlaku je závislá na pracovních podmínkách
> zdroj:http://homel.vsb.cz/~dos106/PovrchoveUpravy_aTepelneZpracovani.pdf
>
> Ve snaze po úspoře deficitního cínu se používají
> i další technologie úpravy ocelových plechů.
> Je to především chromování a vakuové nanášení
> hliníku. Chromované plechy pro konzervárenské
> účely uvedla na světový trh v roce 1963 japonská
> ocelářská firma Fuji Iron Steel Ltd. s nižší cenou,
> než plechy cínované.
>
> zdroj:http://www.agroporadenstvi.cz/poradenstvi/Ecasopisy/PZ7-2004.pdf
>
>
> ..mám přítele,který pracuje v galvanovně,byl jsem s nim domluvený,že mi
> pochromuje celý starší medomet potravinářským chromem,ale měl jsem finance
> tak jsem bez pokusů koupil nerez...pokus spočívá v tom jestli medomet to
> pochromování vydrží a během reakce se nerozpadne....
>
> vakuově nanášený hliník,nebo plazmově se v potravinářství používá dodnes

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16912


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 7. 6. 2006
Re: formy na sv??ky (16907)

www.svicky.net

...zkus hledat na googlu...

jd

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kozl?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: formy na sv??ky
> Datum: 07.6.2006 16:07:18
> ----------------------------------------
> Nevíte kdo dělá formy na svíčky , případně kdo na to dodává materiál?
> Jestli je možné si vzorky prohlédnout na netu?
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-





















Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16911


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 7. 6. 2006
Re: starý medomet (16903) (16905)

očistit odmaštěním,tryskáním, nanejhůř doma

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16910


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 7. 6. 2006
renovace medometu

1-SMALTOVÁNÍ
Vytvoření křemičitých sklovitých povlaků s vysokým podílem krystalické fáze (do 30%)
žárovým způsobem.
Sklotvorné oxidy:
- kyselé – křemen, kys. boritá, oxid titaničitý,
- neutrální – živec, kaolin, borax
- zásadité – soda, potaš, vápenec
Dříve zpravidla 2 stupně:.
základový smalt, vrchní barevný smalt
Způsob nanášení:
a) za mokra – „břečka“ po nanesení a vysušení se smalt vypaluje při
teplotě 800 až 900° C
b) za sucha – prášek se nanáší na předehřátou součást
Současnost - převod na jednofázové systémy , rozvoj automatizace a mechanizace.
Vlastnosti: tvrdost mezi 5 až 7 stupněm Mohsovy stupnice, 5 x více než ocel.
Vysoká chemická odolnost proti kyselinám a povětrnostním vlivům. Odolnost proti teplotě do
400 – 500° C , speciální druhy žáruvzdorných smaltů do 1000° C.

2-Žárový nástřik kovů apod- třeba teflon

3-Galvanické chromování - dekorativní funkce, ochrana proti korozi, tvrdost a otěruvzdornost.
Anoda není rozpustná a vyloučený Cr je dodáván formou aniontů z elektrolytu tvořeného
kyselinou chromovou. Anoda je slitina olova s 6 % Sb.
Dvě skupiny:
1. ozdobné chromování, většinou v triplexu Cu – Ni – Cr.
2. tvrdé chromování , bez mezivrstev tl. od 2 µm do 1 mm.
Ozdobné chromování – vodovodní baterie, kuchyňské a koupelnové doplňky,atd.
Mikrotrhlinkové chromování – dvě vrstvy chrómu. Mikroporézní chromování.
Černé chromování - optický průmysl, spotřební průmysl, elektronika.
Tvrdé chromování – funkční plochy odolné proti opotřebení ( hřídele,vačky, lisovací formy),
renovace součástí.
Vzhled, lesk a struktura povlaku je závislá na pracovních podmínkách
zdroj:http://homel.vsb.cz/~dos106/PovrchoveUpravy_aTepelneZpracovani.pdf

Ve snaze po úspoře deficitního cínu se používají
i další technologie úpravy ocelových plechů.
Je to především chromování a vakuové nanášení
hliníku. Chromované plechy pro konzervárenské
účely uvedla na světový trh v roce 1963 japonská
ocelářská firma Fuji Iron Steel Ltd. s nižší cenou,
než plechy cínované.

zdroj:http://www.agroporadenstvi.cz/poradenstvi/Ecasopisy/PZ7-2004.pdf


...mám přítele,který pracuje v galvanovně,byl jsem s nim domluvený,že mi pochromuje celý starší medomet potravinářským chromem,ale měl jsem finance tak jsem bez pokusů koupil nerez...pokus spočívá v tom jestli medomet to pochromování vydrží a během reakce se nerozpadne....

vakuově nanášený hliník,nebo plazmově se v potravinářství používá dodnes

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16909


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 7. 6. 2006
Re: Pohanka (16898) (16899) (16900) (16901)

med je tmavý,ale do barvy medovice má daleko...
je jak přeslazený s charakteristickou vůní....
cukernatí,po rozpuštění jsou v něm rosolovité částečky,které jdou rozmíchat
pro mě osobně do čaje dobrý,ale na surovo na chleba bych si ho nedal,snůška je to velmi dobrá

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16908


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 7. 6. 2006
formy na svíčky

Nevíte kdo dělá formy na svíčky , případně kdo na to dodává materiál? Jestli je možné si vzorky prohlédnout na netu?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16907


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 7. 6. 2006
Cín na medomet (16903)

Používáte na medomet běžnou cínovou pájku s cca 30 % olova nebo ještě tu
levnější s cca 70 % olova nebo potravinářskou cínovou pájku do tuším 3 %
olova v cínu?

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16906


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 7. 6. 2006
Re: starý medomet (16903)

Asi tam mají lázeň s hydroxidem sodným a v něm se cín a trochu i olovo jako
složky cínové pájky rozpouští. Zvláště za tepla, hydroxid se používá
většinou za tepla. Na odstranění barvy by se dal taky použít odstraňovač
barev, jsou to v podstatě agresívní organická rozpouštědla zahuštěná
parafínovou hmotou. Působí tak, že barva změkne a nabobtná a potom se dá
třeba okartáčovat. Většinou. Ten parafín by sa pak ale musel odmastit a
případná zrezavělá místa odrezit v kyselině. To by už ten cín měl vydržet, v
kyselinách moc reaktivní není. Spíš je problém v tom, že pokud by se ten cín
dostal do roztoku do kyseliny, vylučoval by se na oceli na dalším dílci a
tam urychlil korozi. Takže možná nejlepší varianta je odrezovat doma v
nějaké vaničce z igelitu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Čejka Zdeněk>; "Informatik (BK)" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 07, 2006 1:58 PM
Subject: RE: starý medomet


Řeším podobný problém. On totiž koš drží pohromadě cínem a já mám známýho na
povrchovce, myslel jsem si, že rez sjede v nějaké lázni, ale pokud je tam
cín, tak se to nedá, rozpadlo by se to. Dá se to ještě otryskat a pak natřít
tím bílým Eprosinem. Nevím, nerezový se mi kupovat nechce, ale v rezavým to
vytáčet nehodlám. Mám menší, třírámkový, ale tam se nevleze míra kolem 42,
kterou jsem chtěl vyzkoušet. Takže dilema ...

Zdeněk Čejka
ICQ: 64648026



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16905


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš (81.30.251.9) --- 7. 6. 2006
Re: starý medomet (16903)

Taky mám starý medomet.Konstrukce koše vypadá, ok akorát je špatné pletivo o které se opírá rámek při vytáčení. Po sezóně chci vyměnit to pletivo za nerezové. Je to největší plocha při styku s medem a jak jsem řekl, konstrukce je v pohodě. Jenom mám trošku obavu jestli to zvádnu rozletovat a pak zase dát dohromady.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16904


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 7. 6. 2006
RE: starý medomet

Řeším podobný problém. On totiž koš drží pohromadě cínem a já mám známýho na povrchovce, myslel jsem si, že rez sjede v nějaké lázni, ale pokud je tam cín, tak se to nedá, rozpadlo by se to. Dá se to ještě otryskat a pak natřít tím bílým Eprosinem. Nevím, nerezový se mi kupovat nechce, ale v rezavým to vytáčet nehodlám. Mám menší, třírámkový, ale tam se nevleze míra kolem 42, kterou jsem chtěl vyzkoušet. Takže dilema ...

Zdeněk Čejka
ICQ: 64648026

-----Original Message-----
From: Eman [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Tuesday, June 06, 2006 12:51 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: starý medomet

Vyměnit koš za nerezový, nebo natřít starý koš bílou epoxidovou potravinářskou barvou Eprosin (na štítku to má uvedeno, že je "na potraviny"). Dobře odmastit a přetřít všechna zákoutí a štěrbiny. Pár roků mě to posloužilo. Už sháním nerezový koš.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16903


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gabriel Kominek (e-mailem) --- 7. 6. 2006
Re: Pohanka (16898)

V roku 1980 zasiali pri stanovišti mojich včiel 80 ha pohanky- / narečím
tatarky/. V máji zakvitla drobnými bielymi kvietkami. Keď začala medovať a
prišiel som na včelnicu , myslel som, že pod úle niekto vylial obsah
fekálneho voza.
Med bol čierny zvláštneho zápach, ktorý som po vytočení ihneď predal
výkupcovi.
Z rodiny ho nikto nechcel, ale sú ľudia, ktorí ho vyhľadávajú.Keď som neskôr
vytáčal medovicový med tak voňal trochu za tým predošlým
Po 25 rokoch ešte stále cítiť skriňu po zápachu, a tak ju som nechal na
záhrade.
Gabi Komínek, Košice
----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 07, 2006 12:51 PM
Subject: Pohanka


> Kočujete někdo k pohance? Jaké máte zkušenosti?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16902


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

164410 (193.165.77.29) --- 7. 6. 2006
Re: Pohanka (16898) (16899) (16900)

Uz se tady o tom jednou psalo, smrdi jako z prasecaku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16901


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (e-mailem) --- 7. 6. 2006
Re: Pohanka (16898) (16899)

> prý je z toho tmavý med, ale někdo tvrdí, že je prý cítit-smrdí, ale je to
> jedna paní povídala a sám jsem to nezažil.

Jde mi spíše o to, kdy a jak dlouho kvete (500m.n.m.), jaké jsou výnosy,
jestli ho prodáváte (čistý nebo ve směsi), nebo na něm zimujete, jaký je o
něj zájem. O tom, že "smrdí" vím, ale neberu to jako velkou nevýhodu. Má
údajně specifické léčebné účinky.


mp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16900


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 7. 6. 2006
Re: Pohanka (16898)

prý je z toho tmavý med, ale někdo tvrdí, že je prý cítit-smrdí, ale je to jedna paní povídala a sám jsem to nezažil.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16899


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (e-mailem) --- 7. 6. 2006
Pohanka

Kočujete někdo k pohance? Jaké máte zkušenosti?

mp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16898


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 7. 6. 2006
odkazy

Vážený správče konference také odkaz http://www.vastoil.cz/vcely.htm již nejde.Prosím aktualisujte to ve volné chviličce.Díky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16897


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (e-mailem) --- 7. 6. 2006
Re: teleskopicka tyc k rojochytu (16893) (16895)

Tady http://www.pooltechnika.cz/katalog/str24.htm je teleskopická tyč dlouhá
7,5m. Někde jsem viděl tyče přes 10m používané pro antény, aly byly z
laminátu.

mp




----- Original Message -----
From: "A.Podhájecký" <e-mail/=/nezadan.tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 07, 2006 6:40 AM
Subject: Re: teleskopicka tyc k rojochytu


> Mám teleskopickou z Baumaxu na čištění bazénů.
> Tonda
>
>>rad bych se zeptal, zdali nekdo netusite, kde sehnat co nejdelsi
> teleskopickou
> hlinikovou tyc vhodnou k rojochytu, zatim pouzivam cca 3,5 m tyc z cesacku
> na
> ovoce, rad bych se dostal eventuelne vyse (5-7 m). V potrebach pro vcelare
> jsem si jich nevsiml - pouze rojochytu pro praci ve vyskach bez tyce :) .

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16896


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Podhájecký (82.99.163.242) --- 7. 6. 2006
Re: teleskopicka tyc k rojochytu (16893)

Mám teleskopickou z Baumaxu na čištění bazénů.
Tonda

>rad bych se zeptal, zdali nekdo netusite, kde sehnat co nejdelsi teleskopickou
hlinikovou tyc vhodnou k rojochytu, zatim pouzivam cca 3,5 m tyc z cesacku na
ovoce, rad bych se dostal eventuelne vyse (5-7 m). V potrebach pro vcelare
jsem si jich nevsiml - pouze rojochytu pro praci ve vyskach bez tyce :) .

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16895


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vrána Vítězslav (85.71.69.51) --- 6. 6. 2006
Objednáni léčiv

Vážení přátelé zde na konferenci.Mám dotaz,jakým způsobem objednat léčivo proti varroáze,konkrétně formidolové desky.V loňskem roce jsme tohle objednali přes okresní výbor za cenu včetně dotace.Letos si to máme objednat sami u výrobce a požádat o dotaci na předepsaném tiskopisu.Není mi jasné,jestli o tu dotaci má požádat jednotlivý člen,nebo naše ZO zašle žádost jednu žádost za všechny členy.Metodický pokyn je dost nepřehledný nebo to já vnímám nějak jinak.Z nás dobrovolných členů výboru se stávají úřednící,kteří se musí prokousat spoustou předpisů a novelizovaných vyhlášek a ztrácíme přehled.Děkuji .

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16894


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 6. 6. 2006
teleskopicka tyc k rojochytu

Dobry den,

rad bych se zeptal, zdali nekdo netusite, kde sehnat co nejdelsi teleskopickou
hlinikovou tyc vhodnou k rojochytu, zatim pouzivam cca 3,5 m tyc z cesacku na
ovoce, rad bych se dostal eventuelne vyse (5-7 m). V potrebach pro vcelare
jsem si jich nevsiml - pouze rojochytu pro praci ve vyskach bez tyce :) .

Diky za tipy

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16893


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(213.151.87.17) --- 6. 6. 2006
Re: Re:PS nastavky - skelná vate (16827) (16836) (16839) (16854) (16856) (16869)

To je přesně ten správný dotaz, který by si měl položit každý, kdo chce něco odsuzovat a v podstatě o tom ví ... Další otázka by měla znít jestli je možné úl, který by vylučoval kontaminaci medu ůlomky sklem navrhnout a postavit Odpovědi jsou jasné. Dnešní izolační hmoty na bázi čediče nebo skla v porovnání s těmi před 30 lety jsou stejné asi jako Pendolino a parní lokomotiva z r. 1920, nebo stařičký Spartak a poslední typ Oktávie. Odpověď na druhou otázku je ještě jednodušší. Není to nic složitého. Ale daleko nejjednoduší je papouškovat poučky staré 40 let a moc u toho nemyslet. Hodně medu. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16892


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.168.194) --- 6. 6. 2006
Re: Dřevo na úly ve VČ? (16887)

Nemusí být hoblované.
Některé moderní pily řežou dřevo na rozmítačkách a povrch je dost dobrý pro úly. 'Casto je to pro palety atd. Dostal jsem se tak i k 25mm tlust. a 150mm širokým. ALe bylo to přes firmu, co nakupuje dřevo do své výroby všude možně.
A nevím kde konkrétně toto nakoupila.
Takže nemusí být ani hoblované, stačí když je to dobrá rozmítačka.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16891


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenda (85.193.1.65) --- 6. 6. 2006
dřevo

Jako lesník se nestačím divit co vše se tady nedočtu. Přitom na netu je tolik informací dostupných a není třeba nic odhadovat atd. Občas mám pocit že je úroveň této konference celkem zbytečně snižována. Jestli jsem se někoho dotkl tak se předem omlouvám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16890


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 6. 6. 2006
Re: Dřevo na úly ve VČ? (16887)

Tady na severní Moravě nabízejí pily řezivo v délce od jednoho metru do 5
metrů za asi 1500 až 3500 za kubík, hoblování tuším 500 Kč za kubík a umějí
tam taky domluvit s dopravcem odvoz. Asi by stačilo tam jen zavolat a pak
čekat na auto se dřevem a s peněženkou v kapse. Lepší asi bude to řezivo,
desky nechat dovézt, nechat tak rok na zahradě v proložené hromadě a zakryté
vyschnout a pak teprve nechat ohoblovat, a případně dát upravit na spoj
třeba pero drážka. Z vlhkého dřeva se nastavky dělat nedají, sušárna dřeva
se prodraží a pořád je to horší než přirozeně sušené dřevo.
Na Pardubicku asi pil moc nebude, spíše budou někde v Podkrkonoší nebo někde
jinde v blízkosti hor.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr J. Borsky" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 06, 2006 1:07 PM
Subject: Dřevo na úly ve VČ?


> Přátelé,
>
> neví někdo, kde sehnat ve východních Čechách (jmenovitě okolí Pardubic,
> Hradce K., Holic, Třebechovic) hoblovaná prkna na výrobu nástavků? V mém
> případě by se jednalo o prkna 194x20.
>
> Předem díky za tipy.
>
> pb
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16889


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Rousek (e-mailem) --- 6. 6. 2006
RE: Dřevo na úly ve VČ? (16887)

Pila Smiřice, bývalý "statní statek" naproti hřbitovu.

František Rousek



Přátelé,

neví někdo, kde sehnat ve východních Čechách (jmenovitě okolí Pardubic,
Hradce K., Holic, Třebechovic) hoblovaná prkna na výrobu nástavků? V mém
případě by se jednalo o prkna 194x20.

Předem díky za tipy.

pb



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16888


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr J. Borsky (e-mailem) --- 6. 6. 2006
Dřevo na úly ve VČ?

Přátelé,

neví někdo, kde sehnat ve východních Čechách (jmenovitě okolí Pardubic,
Hradce K., Holic, Třebechovic) hoblovaná prkna na výrobu nástavků? V mém
případě by se jednalo o prkna 194x20.

Předem díky za tipy.

pb


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16887


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 6. 6. 2006
Re: starý medomet (16884)

Vyměnit koš za nerezový, nebo natřít starý koš bílou epoxidovou potravinářskou barvou Eprosin (na štítku to má uvedeno, že je "na potraviny"). Dobře odmastit a přetřít všechna zákoutí a štěrbiny. Pár roků mě to posloužilo. Už sháním nerezový koš.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16886


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 6. 6. 2006
Re: starý medomet (16884)

Med skutečně i ve sklenicích cca do druhého dne ještě trochu ztmavne.Na "odcínovaný" medomet bacha, med je mírně kyselý a bude se železem reagovat.Myslím, že v archivu konference najdeš nějaký vhodný způsob povrchové úpravy, zatím jsem to neřešil.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16885


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lukáš (83.69.58.195) --- 6. 6. 2006
starý medomet

Zdravím všechny!
Letos jsem poprvé vytáčel med. Sehnal jsem si vloni starší třírámkový medomet. Je možné, aby měl květový med tmavě hnědou barvu? Mám podezření, že med zreagoval s již poměrně odcínovaným vnitřkem toho medometu, připadalo mi, že med během dne ve sklenicích ještě víc ztmavnul. Na chuť to nemá žádný vliv. Poradíte někdo, jak vnitřek upravit, aby se to příště nestalo? Asi nejschůdnější bude to natřít nějakou barvou.
Lukáš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16884


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 6. 6. 2006
Re: Oplodnění matek (16866) (16880)

Během prohlídky včelstev a vylamování matečníků jsem zjistil, že mi na rameni sedí "nějaká" matka.Vložil jsem ji rovnou mezi plodové rámky a nezdálo se, že by po ní včely nějak zle "vyjely".Až po zakrytí včelstva jsem si uvědomil, že asi byla z některého matečníku které jsem nemačkal a nemusí dokonce ani pocházet z tohoto úlu.Jaké varianty podle vás nastanou?Matky se utkají, zabijí tu novou, včelstvo se vyrojí, nebo jak?Zároveň musím konstatovat, že v nových matkách je skutečně hluboce zakořeněn vražedný pud s nímž se vydávají zničit konkurenci.Po vysypání 2. várky matečníků do tavidla, jsem si všiml, že po vosku leze krásná velká matička.Chtěl jsem ji zachránit i jal jsem se odklízet voštinky pod které zalézala.Našel jsem ji, jak je zakouslá do jiné matky, již omámené teplem.Na to aby se vosk tavil to včera nebylo.V jedněch včelách jsem kromě matečníků a zavíčkovaného plodu nenašel žádný otevřený plod, i když by matka kam klást měla.Znamená to, že stará matka se již vyrojila?Nebo jsem ji nachtěně zamáčkl při poslední prohlídce?Na záložním stanovišti jsem zase po sejmutí horního víka slyšel pískání-pípání, kterému jakoby odpovídalo tlučení.Bylo to dost výrazné a slyšel jsem to poprvé.Komunikují takhle spolu matky?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16883


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leopold Matela (82.202.11.39) --- 6. 6. 2006
Re: Oplodnění matek (16866) (16880)

Děkujeme za pěknou odpověď s využitím vašich vlastních zkušeností.
Leopold Matela

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16882


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 6. 6. 2006
Re: Re:PS nastavky (16827) (16836) (16839)

I ty malý vtipálku, ty myslíš, že ve "speciální" místnosti se nepráší?Případně venku, na včelnici, ve voze a pod.Pokud se medomet vymyje a vysuší je myslím množství prachu minimální.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16881


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (213.81.170.135) --- 5. 6. 2006
Re: Oplodnění matek (16866)

Túto otázku vyriešili už v minulosti včelárski odborníci a platí dodnes. U matky v stave virgo- panna, trvá rujnosť až 30 dní, kedy stratí schopnosť sa oplodniť. Matka začne po tejto dobe klásť vajíčka, ale sú neoplodnené a z vajíčok sa liahnu len trúdy.
Túto vlastnosť virginitnej-panenskej matky vo svojej praxi som využíval a využívam. Panenské matky väzním však maximálne 15 dní (stredná dĺžka rujnosti), nikdy sa nestalo, aby sa takáto matka kvalitne neoplodnila. Naopak, väznené matky sa dokázali oplodnoniť už na piaty deň, lebo jej skelet zpevnel a stala sa rujná už počas väznenia. Ak som ju vystavil do oplodňovacej jednotky (O.J.), pri prvom svojom výlete sa orientovala a vyhľadala zhromaždište trúdov. To preto, že matka vyliahnutá na 16 deň, musí prejsť 5 dňovým obdobím, kým jej skelet nezpevní aby mohla na tretí deň vyletieť na orientačný prelet a ďalšie 2 dni, kým získa rujnosť. Od tretieho dňa mladá matka, robí zoznamovacie prelety vo svojom okolí, kým vyhľadá zhromaždište trúdov, aby sa spojila s vyvoleným trúdom, prípadne trúdmi.
Vo svojej praxi som neraz zaznamenal vyletujúcu matku na oplodňovací prelet, v rôznom čase a veľakrát aj za (podľa človeka) nevhodného počasia. Aj vaše matky sa oplodnia ak sa nachádzajú v oplodňovacích jednotkách. Chovatelia začiatočníci často chybujú pri osádzaní mladých matiek do O.J. tým, že im nevytvoria vhodné podmienky. Neopužijú vhodné včely (lietavky sa vrátia do svojich úľoch), matky opustia O.J., včely nie sú zžité s oplodniačikom, je ich málo,nemajú vhodnú potravu a pod.
Ak Ste toto všetko dodržali, matky sa istotne spária, i keď to bude dlhšie trvať.
Vlastnosť matky panny som vo svojej praxi využíval, vo forme prírodného inkubátora postaveného nad včelami v medníku, do ktorého mali včely prístup, aby mohli matky neoplodnené, ale i oplodnené ošetrovať. V začiatkoch som osádzal do klietočiek Tictac materské bunky a vyliahnuté matky a postupne pridával do O.J. max. do 15 dní od ich vykliahnutia. Inkubátor som využil i pre oplodnené matky. Matky, ak som nemal zákazníka alebo ani ja som ich nepotreboval, som dočasne umiestňoval do inkubátora, kde ich včely ošetrovali. Pokusne som raz väznil oplodnené matku v klietke Tictac až 72 dní (bez doplňujúcej potravy) bola odkázaná len na včely ošetrovateľky. Po tomto čase som ju umiestnil do včelstva, kde po troch dňoch regenerácii plnohodnotne plodovala. Môže to byť pre vás dôkaz, že matke väznenie neškodí, ak k nej majú včely prístup, aby ju cez sieťku kŕmili. Toľko o mojich poznatkoch o rujnosti matiek, možno Vám pomôžu sa zorientovať v tejto problematike. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16880


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vladimír Navrkal (e-mailem) --- 5. 6. 2006
RE:dřevo (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790) (16791) (16794) (16801) (16816) (16817) (16818) (16819) (16823) (16841) (16842) (16867)

Tak nevím přátelé jestli si zase nepleteme včelařskou konferenci s dřevařskou konferencí, ale když už , tak něco málo k těm zalesňovaným loukám ono totiž na zalesnění louky dostaneš větší dotaci než na znovu zalesnění lesa , my už si sice těch zalesněných luk moc neužijem, ale naši potomci si aspoň nebudou muset zpívat, že kdesi u Semil kousek lesa zbyl. Vláďa
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: zak <karel-zak/=/seznam.cz>
> Předmět: RE:dřevo
> Datum: 05.6.2006 07:45:19
> ----------------------------------------
> Nevím odkud čísla pochází, ale v tradičním českém pojetí se v podstatě již
> pár let po zasázení stromky prořezávají - náletové stromky a po dalších 80
> - 100 zase jen řeže. Z vlastní zkušenosti ale vím, že většina malých
> vlastníků těžbu na obce s rozš. působností nehlásí - a když ji hlásí tak
> velmi zajímavě , takže toto české pojetí statistiky je bohužel pracné,
> finančně náročné, ale ve výsledku méně přesné než statistiký odhad.
>
> Ale jinak je pravda, že máme hodně produkčních lesů, tj. smrkové fabriky.
> Při současných daních z nemovitosti a dalších nákladech je to ale asi
> nezbytnost. Současné praxe co s nevyužitelnou loukou - zasázet.
>
> K.Žák
>
> -----Original Message-----
> From: Karel [mailto:karel.jirus/=/seznam.cz]
> Sent: Saturday, June 03, 2006 12:00 PM
> To: V?ela?sk? mailing list
> Subject: Re: PS nastavky
>
> > Není to nějak málo půl kubíku za rok? Vždyť půl kubíku za rok naroste tak
> na
> > půl až jednom hektaru lesa odhadem? R. Polášek
> Přesně má to číslo znamenat limit spotřeby zpracovaného dřeva na 1
> obyvatele kontinentu ročně, další cca půlkubík tvoří 'odpad' jako kůra,
> piliny, atd.
> J. Čáp
> .....
> Zásoby dřeva na 1ha má ČR jedny z nejvyšších, v přírůstku dřeva na 1ha
> (pochopil jsem, že lesní půdy) je na špičce.
> Autor údajů uváděl, že naš lesy potřebují nutně obnovu a atd. a tedy i
> těžbu (a prodej dřeva).
> Pokud tak koukám na ceny dřeva jako malý spotřebitel, tak mám dojem, že pro
> vlastníky lesa bude problém dosáhnout u dřeva dobré ceny. Ceny, za kolik se
> prodává kubík na pilu, kubík pořezaného a bubík na topení, jsou velmi
> blízko u sebe.
> Jinak u toho 1/2 a 1/2 kubíku:
> 1) kde je počítaná biomasa na topení, řekl bych že produkce drobného dřeva
> při probírkách, i mimo les, je určitě větší než 1:1 (půl na půl)
> 2) statistika je věc ošidná, neberme to na jednotlivce, ale už když vezmete
> širší rodinu, hlavně členy ve městě, začíná být ten kubík(celkem) na
> jednoho poměrně dost.
> A což takový panelák ve městě.
> Karel
> P.S.:
> A pak je tady problém zemědělské krajiny - pustiny. Její uvolnění z
> nadprodukce obilí (doposud politika EU) na jiné užití, při zachování
> možnosti návratu k zemědělskému využití. To je otázka o které by semělo
> více a nahlas v současnosti mluvit a včelaři by v tom možná mohli mít více
> jasno a být slyšet. To by mohlo i včelařství pomoci daleko víc, než nějaké
> dotace. Mít v doletu včel pár desítek hektarů "divoké" přírody, to by
> myslím včelařům v intevzívních zem. oblastech daleko víc pomohlo. A přírodě
> i nám taky.
> Zemědělské dotace zaměřené na masovou neprodejnou produkci nás stojí
> "sviňské prachy". Tenhle plakát jsme si teď přivezl, a je zajímavé, že si
> to uvědomují i v Německu. Tam píší:"Agrarsubventionen kosten uns ein
> Schweinegeld".
> Karel
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16879


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bára (88.101.87.113) --- 5. 6. 2006
Re: Oplodnění matek (16866) (16875)

Netušíte pánové taky náhodou co je s mandelinkou bramborovou? Zˇe by jí také chybělo sluníčko a patřičná teplota? Snad už přijde!(nemyslím mandelinu)
Veselou,optimistickou mysl-

BáRA

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16878


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 5. 6. 2006
Antwort: Re: Oplodn?n? matek (16866) (16875) (16876)

ak chcete mat istotu, dajte do kazdeho odlozenca, kde este matka nekladie,
ramik otvoreneho plodu. Ak sa nahodou tato za zleho pocasia stratila,
vcely narazia nove Mb. ak tam matka je budu plod riadne osetrovat a pre
Vas je to signal ze je vsetko OK.

Matej




Jakub Dolínek <dolinek/=/email.cz>
06/05/2006 01:00 PM
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: Oplodn?n? matek






sice nejsem zkuseny chovatel, nicmene se pridavam do klubu :-)
z cca 10 oddelku zatim ani v jednom matka neklade...

jd

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Leopold Matela <leopold.matela/=/vemat.cz>
> Předmět: Re: Oplodn?n? matek
> Datum: 05.6.2006 12:29:15
> ----------------------------------------
> Chtěl bych se zeptat, jak dlouho může být matka neoplozená a nevadí to?
> Matky se mi vylíhly před tím špatným počasím a vypadá to že se
> nestihly oplodnit. Oplodní se ještě teď, kdy má být konečně lepší
počasí?
> Milan Čáp
>
> Není to vůbec problém a oplodní se i později. Příroda je na to zařízena.
14
> dnů by nemělo hrát roli. (Nemám to z vlastních zkušeností)
>
> Jsem ve stejné situaci. Můžeme si za 14 dnů sdělit jak jsme dopadli.
Aspoň
> si to ověříme.
>
> Zdravím
> Leopold Matela
>
> Mohl by odpovědět i některý ze zkušených chovatelů????
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-






















Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16877


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 5. 6. 2006
Re: Oplodn?n? matek (16866) (16875)

sice nejsem zkuseny chovatel, nicmene se pridavam do klubu :-)
z cca 10 oddelku zatim ani v jednom matka neklade...

jd

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Leopold Matela <leopold.matela/=/vemat.cz>
> Předmět: Re: Oplodn?n? matek
> Datum: 05.6.2006 12:29:15
> ----------------------------------------
> Chtěl bych se zeptat, jak dlouho může být matka neoplozená a nevadí to?
> Matky se mi vylíhly před tím špatným počasím a vypadá to že se
> nestihly oplodnit. Oplodní se ještě teď, kdy má být konečně lepší počasí?
> Milan Čáp
>
> Není to vůbec problém a oplodní se i později. Příroda je na to zařízena. 14
> dnů by nemělo hrát roli. (Nemám to z vlastních zkušeností)
>
> Jsem ve stejné situaci. Můžeme si za 14 dnů sdělit jak jsme dopadli. Aspoň
> si to ověříme.
>
> Zdravím
> Leopold Matela
>
> Mohl by odpovědět i některý ze zkušených chovatelů????
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-





















Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16876


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leopold Matela (82.202.11.39) --- 5. 6. 2006
Re: Oplodnění matek (16866)

Chtěl bych se zeptat, jak dlouho může být matka neoplozená a nevadí to?
Matky se mi vylíhly před tím špatným počasím a vypadá to že se
nestihly oplodnit. Oplodní se ještě teď, kdy má být konečně lepší počasí?
Milan Čáp

Není to vůbec problém a oplodní se i později. Příroda je na to zařízena. 14 dnů by nemělo hrát roli. (Nemám to z vlastních zkušeností)

Jsem ve stejné situaci. Můžeme si za 14 dnů sdělit jak jsme dopadli. Aspoň si to ověříme.

Zdravím
Leopold Matela

Mohl by odpovědět i některý ze zkušených chovatelů????

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16875


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 5. 6. 2006
Re: cizí roje (16827) (16836) (16839) (16852) (16855) (16858) (16870)

Nejen například třeba i člověk, ale i rostliny. Nebezpečí blížícího se skonu
mobilizuje činnosti nutné pro zachování druhu.... Jako příklad z
akvaristiky - obtížně rozkvétající rostliny donutíme kvést nikoliv
poskytnutím nejlepších životních podmínek, ale právě jejich radikálním
zhoršením. (Oběšenec umírá se ztopořeným údem, rčení "krve by se v něm
nedořezal" při vážném ohrožení je projevem zhoustnutí krve, aby se v případě
úrazu snížilo nebezpečí vykrvácení, zvýšená sexuální aktivita souchotinářů
bývala terčem již prvorepublikových vtipů...).
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Pepan" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 05, 2006 8:50 AM
Subject: cizí roje


Odpověď by mohla být v otázce ZNÁTE NĚJAKÉHO ŽIVÉHO TVORA KTERÝ JE SCHOPEN
,NAPADENÝ TĚŽKÝM ONEMOCNĚNÍM A JESCOPEN ROZMNOŽOVÁNÍ?? a u včel to musí
platit také Pro rojení je třeba množství potravy a plodu . Nezapomínejte ,
ŽE spousta odborné literatury se jen opisuje i celá staletí autor tam přidá
jen malou část svých poznatků a Zkušeností. SPOUSTA VĚCÍ JIŽ NEPLATÍ!!

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16874


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Černý (80.83.67.77) --- 5. 6. 2006
Předměty příspěvků

Pánové, měl bych takovou malou prosbu. Pokud změníte téma, o kterém píšete, nešel by změnit také předmět příspěvku? Pak se v příspěvku PS nástavky dočtu o přírustcích dřeva....
Díky.
Martin

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16873


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Černý (80.83.67.77) --- 5. 6. 2006
Re: Vytáčení medu (16821)

Včelařím v 500m n.m. Teprve začínají kvést akáty. Hodlám vytáčet zítra. Včera jsem měřil obsah vody a je 17%
Martin

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16872


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 5. 6. 2006
Re: PS nastavky (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790) (16791) (16794) (16801) (16816) (16817) (16818) (16819) (16823) (16841) (16842) (16844) (16845) (16846) (16848) (16850) (16868)

Pokud by se nechalo 10 - 20 let úplně bez dozoru, tak asi ano. Záleží jak
kde. Aby se dřeviny uchytily, potřebují těsně nad zemí světlo a to v
souvislém rostlinném porostu není. Takže dřeviny mohou růst jen na holých
místech bez porostu a těch je prvních několik let v dobře založeném
rostlinném porostu málo a dá se to uhlídat ručně. Po několika letech by se
to stejně muselo znova začít obdělávat, protože vysetá nektarodárná
rostlina, i tak dominantní jako třeba ta komonice by tam podstatně ubyla.
Případně na menší rozloze by se pak musila praktikovat každý rok údržba
spočívající v odstraňování těch náletových dřevin a dosazování
nektarodárných rostlin.
Ostatně takový pokus, ponechání pozemků nekolik let bez dozoru, byl hromadně
podniknut v 90 letech, kdy lidi dostali nazpátek od družstev pozemky a
kolikrát si až po několika letech uvědomili, ža na obdělávání těchto pozemků
nemají čas ani nářadí a dávali je znova do podnájmu. Tam byl ale největší
problém, že za tuto dobu zarostly polními plevely a staly se zdroji semen
pro okolí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 05, 2006 8:21 AM
Subject: Re: PS nastavky


>>Psal jsem výhradně jen o osázení pozemků nechaných
ladem, které by se nejlépe nesekaly vůbec.<<<

Ta věta je již sama v rosporu . Totiž po osetí vznikne stepní společenstvo a
bez dalšího ošetřování začne zarůstat dřevinami .

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16871


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 5. 6. 2006
cizí roje (16827) (16836) (16839) (16852) (16855) (16858)

Odpověď by mohla být v otázce ZNÁTE NĚJAKÉHO ŽIVÉHO TVORA KTERÝ JE SCHOPEN ,NAPADENÝ TĚŽKÝM ONEMOCNĚNÍM A JESCOPEN ROZMNOŽOVÁNÍ?? a u včel to musí platit také Pro rojení je třeba množství potravy a plodu . Nezapomínejte , ŽE spousta odborné literatury se jen opisuje i celá staletí autor tam přidá jen malou část svých poznatků a Zkušeností. SPOUSTA VĚCÍ JIŽ NEPLATÍ!!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Re[3]: PS nastavky - skelna vata nee
> Datum: 04.6.2006 08:14:06
> ----------------------------------------
> Autor G.P.:Nikdy nebrát a likvidovat roje cizího puvodu. Cudzie roje
> nechytám ani nezberám, mám aj svojich vlastných dosť. Ale sa pýtam, ako
> viete, že váš roj nie je infikovaný morom plodu a ten cudzí je? Svoj
> osadíte a cudzí utratíte! Neraz som čítal odborné pojednanie o výskyte
> spór včelieho plodu vo včelstvách v latentnom stave, ale i iných včelích
> chorôb, ktoré vždy môžu prepuknúť do viditeľného stavu, ak sa naruší z
> nejakého vnútorného stavu. Odborníci to tvrdia i o ľudskom tele, v ktorom
> tak isto čakajú na svoju príležitosť patogénny nepriatelia a taktiež
> ohrozujú ľudského jedinca.
> Ešte jedna moja laická pochybnosť o tom, či roj cudzieho pôvodu môže byť
> nakazený spórami moru včelieho plodu.
> Dokáže vôbec včelstvo, v ktorom je aktívna forma moru plodu, dostať sa do
> rojovej nálady? Pred niekoľkými rokmi starší včelár (osobná skúsenosť, bol
> som tam ním prizvaný) v zenite svojich ľudských síl sa dožil tohoto "daru"
> vo svojich včelstvách. V dedine kde žil, ani u jedného včelára predtým, ani
> potom nebol zaznamenaný ani jeden akútny prípad výskyt u žiadneho včelára.
> Tento stav trval dva roky a možno aj predtým, som som nahlásil na miestnu
> ZO, ale vôbec ich to nevzrušilo. Ďalší rok som robil prehliadku týchto
> včelstiev (už len 7) a vo všetkých bol mor plodu (potvrdený aj vyšetrením
> plodu veterinármi), doplnený askosferózou. Zaujalo ma jedno, v niekoľkých
> včelstvách som objavil tichú výmenu a v jednom, ked bola TV ukončená, bol
> už plod na 4 plástoch a čo ma prekvapilo, súvislý zaviečkovaný plod bol bez
> jedinej larvy napadnutej infekciu. Žiadne prepadnuté viečka, žiaden otvor
> na nej. Aký by bol výsledok tohoto pokusu včelstva o svoje prežitie som
> nezaznamenal, nariadenie veter.služby a oheň navždy zahladili stopy po
> včelárení.Od toho času je presne 10 rokov a po celý čas sa prípad morových
> včelstiev v dedine nevyskytol.
> Posledné tri roky (pred likvidáciou) sa na tejto včelnici ani jedno
> včelstvo nerojilo (a v okolí rojov bolo dosť), nedokázalo prísť do stavu,
> ktorý by včelstvu dovoľoval sa rozmnožiť prirodzeným spôsobom. Možno aj
> toto jedno z múdrych opatrení prírody, aby sa choroba nerozširovala. Ak sa
> včelstvo dokáže vyrojiť a roj preletieť aj niekoľko kilometrov a osadiť
> vyhliadnutú dutinu, podľa mňa nemôže byť choré, je skôr životaschopné.
> Moje myšlienky neberte ako návod na to, aby ste roje chytali a osádzali do
> úľov, rešpektujte nariadenia veterinárov. Anton
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16870


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 5. 6. 2006
Re: Re:PS nastavky - skelná vate (16827) (16836) (16839) (16854) (16856)

položím k tomuto tématu otázku VYRÁBÍ SE VŮBEC JEŠTĚ SKELNÁ VATA PROTI KTERÉ TADY BROJÍTE ????? To co se prodává je úplně něco jiného a jen vzdáleně SKELNOU VATU připomíná

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re:PS nastavky
> Datum: 03.6.2006 22:54:48
> ----------------------------------------
> Od: Stonjek:
> > Musím se skelné vaty zastat, neboť nic jiného při stavbě úlů nepoužívám a
> > jsem spokojen a proti PS má celou řadu nezanedbatelných výhod.
> ......
>
> Výhody převyšuje jedna nevýhoda. Kontaminace sklem - a to je závažná
> kontaminace, která může skončit s trvalými zdravotními následky. ... Med přeci
> nemusí mít ochrané prvky jako bankovky p. Stonjeku. :-)
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16869


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 5. 6. 2006
Re: PS nastavky (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790) (16791) (16794) (16801) (16816) (16817) (16818) (16819) (16823) (16841) (16842) (16844) (16845) (16846) (16848) (16850)

>>Psal jsem výhradně jen o osázení pozemků nechaných
ladem, které by se nejlépe nesekaly vůbec.<<<

Ta věta je již sama v rosporu . Totiž po osetí vznikne stepní společenstvo a bez dalšího ošetřování začne zarůstat dřevinami .

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: PS nastavky
> Datum: 03.6.2006 21:58:18
> ----------------------------------------
> Jenže já jsem o využití komonice jako pícniny nepsal. Dokonce se to i s
> včelařským využitím vylučuje, protože nejspíš by se jako pícnina musela
> sekat ještě před květem. Psal jsem výhradně jen o osázení pozemků nechaných
> ladem, které by se nejlépe nesekaly vůbec. Případně o využití komonice jako
> zdroj biomasy, kdy by se upravila technologie tak, aby komonice stihla
> vykvést a případně mít semena, aby se na stanovišti udržela.
> Koncentrovaný kumarin, teď mi to seplo, se myslím používá i jako jed na
> hlodavce právě díky tomu zabránění srážlivosti krve.
> Jinak uvažuji o získání menšího množství semene komonice, ať už nákupem nebo
> sběrem v přírodě a o přisetí v okolí stanoviště, mám tady plochy, kde by se
> komonici mohlo dařit.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Gustimilián Pazderka" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, June 03, 2006 7:18 PM
> Subject: Re: PS nastavky
>
>
> Radim Polasek
>
> > ....Teď jsem se podíval na internet, komonice
> > bílá má dokonce svoji odrůdu Běla povolenou v roce 2003.
> .......
>
> Komonice není to pravé pro pícnáře. Je doporučována hlavně jako v určitém
> podílu ze dvou důvodů a na ten druhý se mnohdy pozapomíná. Kumarin, který
> obsahuje je z hlediska chuti hořký, ale co je horší, tak jako povrchní
> znalec pěstovaných léčivých rostlin vím, že zabraňuje srážlivosti krve. A to
> je ten kámen úrazu Radime. Nikdy v krmné směsi nebude masivně používána
> právě pro nebezpečí ze špatně se hojících se ran a hlavně krvácení zvířat.
> Při vrhu to bývá pro matku osudné.
>
> To jen naokraj.
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16868


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zak (e-mailem) --- 5. 6. 2006
RE:dřevo (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790) (16791) (16794) (16801) (16816) (16817) (16818) (16819) (16823) (16841) (16842)

Nevím odkud čísla pochází, ale v tradičním českém pojetí se v podstatě již
pár let po zasázení stromky prořezávají - náletové stromky a po dalších 80
- 100 zase jen řeže. Z vlastní zkušenosti ale vím, že většina malých
vlastníků těžbu na obce s rozš. působností nehlásí - a když ji hlásí tak
velmi zajímavě , takže toto české pojetí statistiky je bohužel pracné,
finančně náročné, ale ve výsledku méně přesné než statistiký odhad.

Ale jinak je pravda, že máme hodně produkčních lesů, tj. smrkové fabriky.
Při současných daních z nemovitosti a dalších nákladech je to ale asi
nezbytnost. Současné praxe co s nevyužitelnou loukou - zasázet.

K.Žák

-----Original Message-----
From: Karel [mailto:karel.jirus/=/seznam.cz]
Sent: Saturday, June 03, 2006 12:00 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: PS nastavky

> Není to nějak málo půl kubíku za rok? Vždyť půl kubíku za rok naroste tak
na
> půl až jednom hektaru lesa odhadem? R. Polášek
Přesně má to číslo znamenat limit spotřeby zpracovaného dřeva na 1
obyvatele kontinentu ročně, další cca půlkubík tvoří 'odpad' jako kůra,
piliny, atd.
J. Čáp
.....
Zásoby dřeva na 1ha má ČR jedny z nejvyšších, v přírůstku dřeva na 1ha
(pochopil jsem, že lesní půdy) je na špičce.
Autor údajů uváděl, že naš lesy potřebují nutně obnovu a atd. a tedy i
těžbu (a prodej dřeva).
Pokud tak koukám na ceny dřeva jako malý spotřebitel, tak mám dojem, že pro
vlastníky lesa bude problém dosáhnout u dřeva dobré ceny. Ceny, za kolik se
prodává kubík na pilu, kubík pořezaného a bubík na topení, jsou velmi
blízko u sebe.
Jinak u toho 1/2 a 1/2 kubíku:
1) kde je počítaná biomasa na topení, řekl bych že produkce drobného dřeva
při probírkách, i mimo les, je určitě větší než 1:1 (půl na půl)
2) statistika je věc ošidná, neberme to na jednotlivce, ale už když vezmete
širší rodinu, hlavně členy ve městě, začíná být ten kubík(celkem) na
jednoho poměrně dost.
A což takový panelák ve městě.
Karel
P.S.:
A pak je tady problém zemědělské krajiny - pustiny. Její uvolnění z
nadprodukce obilí (doposud politika EU) na jiné užití, při zachování
možnosti návratu k zemědělskému využití. To je otázka o které by semělo
více a nahlas v současnosti mluvit a včelaři by v tom možná mohli mít více
jasno a být slyšet. To by mohlo i včelařství pomoci daleko víc, než nějaké
dotace. Mít v doletu včel pár desítek hektarů "divoké" přírody, to by
myslím včelařům v intevzívních zem. oblastech daleko víc pomohlo. A přírodě
i nám taky.
Zemědělské dotace zaměřené na masovou neprodejnou produkci nás stojí
"sviňské prachy". Tenhle plakát jsme si teď přivezl, a je zajímavé, že si
to uvědomují i v Německu. Tam píší:"Agrarsubventionen kosten uns ein
Schweinegeld".
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16867


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 5. 6. 2006
Oplodnění matek

Chtěl bych se zeptat, jak dlouho může být matka neoplozená a nevadí to?
Matky se mi vylíhly před tím špatným počasím a vypadá to že se
nestihly oplodnit. Oplodní se ještě teď, kdy má být konečně lepší počasí?


Milan Čáp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16866


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (217.77.165.36) --- 4. 6. 2006
pastování

nechám med stát v chladnu tak dlouho než se zakalí,zbělá,pak ho párkrát zamíchám a už je to ono ,pak do sklenic

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16865


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78433 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 16865 do č. 16925)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu