77626

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Petr Lokvenc (e-mailem) --- 29. 10. 2006
Re: Státní vyznamenání Stb-ák (19082) (19085) (19086) (19094)

Pane Michale,
Děkuji za přátelská a rozumná slova.
Petr

----- Original Message -----
From: "Michal Seničan" <Senican/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 29, 2006 8:35 PM
Subject: Re: Státní vyznamenání Stb-ák


Ja sa čudujem priatelia Českí. že sa ešte stále zaoberáte takými
Cibulkovinami.
U nás na Slovensku už každý len mávne rukou, lebo to narobilo len zlo,
nenávis a náhoda ako filozofická kategória je osudová, ako Langoš čo bol
riaditežom UPM v Bratislave.
A pánu Veselému CSc sa pripájam k blahoželaniu, kiežby nás bolo
viac ako je on, A k tomu bláznovi Di tresko, asi si tresol hlavu , čo ?
Michal Seničan

_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19095


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Seničan (e-mailem) --- 29. 10. 2006
Re: Státní vyznamenání Stb-ák (19082) (19085) (19086)

Ja sa čudujem priatelia Českí. že sa ešte stále zaoberáte takými Cibulkovinami.
U nás na Slovensku už každý len mávne rukou, lebo to narobilo len zlo, nenávis a náhoda ako filozofická kategória je osudová, ako Langoš čo bol riaditežom UPM v Bratislave.
A pánu Veselému CSc sa pripájam k blahoželaniu, kiežby nás bolo viac ako je on, A k tomu bláznovi Di tresko, asi si tresol hlavu , čo ?
Michal Seničan
< ------------ Pôvodná správa ------------
< Od: Di Tresco <e-mail/=/nezadan>
< Predmet: Re: Státní vyznamenání Stb-ák
< Dátum: 29.10.2006 11:12:44
< ----------------------------------------
< Až na ten prušvih, dotyčnej pan je evidován v Cibulkovych seznamech STB.
< Vyznamenal president STB-áka ?
<
<
< >Právě ted večer byl na hradě vyznamenán ing.Veselý CSc za dloholetou práci
< pro České včelařství.Dovoluji si touto cestou blahopřát k tomuto státnímu
< vyznamenání.Horký ZO ČSV v Dobříši
<
<
<
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19094


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 10. 2006
Re: Stavební zábrana (16523) (16528) (16530) (16535) (19089)

pracně
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Roman <RKrejcok/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Stavební zábrana
> Datum: 29.10.2006 17:51:25
> ----------------------------------------
> Chtel bych se zeptat, jak se upevnuje mezistena bez zatohovani.
> Dekuji Roman
>
>
>
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19093


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 29. 10. 2006
Re: Státní vyznamenání Stb-ák

Podle mně to jsou taky cibulkoviny, co tady v včelařské diskuzi nemají co
dělat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal Seničan" <Senican/=/seam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 29, 2006 8:35 PM
Subject: Re: Státní vyznamenání Stb-ák


Ja sa čudujem priatelia Českí. že sa ešte stále zaoberáte takými
Cibulkovinami.
U nás na Slovensku už každý len mávne rukou, lebo to narobilo len zlo,
nenávis a náhoda ako filozofická kategória je osudová, ako Langoš čo bol
riaditežom UPM v Bratislave.
A pánu Veselému CSc sa pripájam k blahoželaniu, kiežby nás bolo
viac ako je on, A k tomu bláznovi Di tresko, asi si tresol hlavu , čo ?
Michal Seničan


_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19092


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jan luxemburk (83.208.170.43) --- 29. 10. 2006
Re: Petr Cibulka (19088)

Jmeno veselý je tam mnohokrát,který to je

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19091


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jan luxemburk (83.208.170.43) --- 29. 10. 2006

Zájezd organizovala PSNV péčí Ing Petra Texla ptexl/=/email.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19090


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Roman (213.194.196.175) --- 29. 10. 2006
Re: Stavební zábrana (16523) (16528) (16530) (16535)

Chtel bych se zeptat, jak se upevnuje mezistena bez zatohovani.
Dekuji Roman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19089


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Di Tresco (213.42.2.11) (72.21.33.66) --- 29. 10. 2006
Petr Cibulka

Kdo je Di Tresco nevite, ale kdo je Cibulka? http://mujweb.cz/www/hubert.rozmanity/akt_01.htm a http://mujweb.cz/www/hubert.rozmanity/akt_02.htm
Tak si to preberte sami.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19088


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Di Tresco (213.42.2.11) (72.21.33.66) --- 29. 10. 2006
prusvih

prusvih

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19087


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Di Tresco (213.42.2.11) --- 29. 10. 2006
Re: Státní vyznamenání Stb-ák (19082) (19085)

Až na ten prušvih, dotyčnej pan je evidován v Cibulkovych seznamech STB.
Vyznamenal president STB-áka ?


>Právě ted večer byl na hradě vyznamenán ing.Veselý CSc za dloholetou práci pro České včelařství.Dovoluji si touto cestou blahopřát k tomuto státnímu vyznamenání.Horký ZO ČSV v Dobříši

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19086


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.110.98) --- 29. 10. 2006
Re: Státní vyznamenání (19082)

Nᚠvčelařský guru má také svou planetku (27344) Vesevlada http://www.astro.cz/planetky/detail.phtml?number=27344
Vážím si velmi toho, že přes svou slávu a vyšší věk stále pomáhá našim včelám s distribucí léků a dobrými radami včelařům.

>Právě ted večer byl na hradě vyznamenán ing.Veselý CSc za dloholetou práci pro České včelařství.Dovoluji si touto cestou blahopřát k tomuto státnímu vyznamenání.Horký ZO ČSV v Dobříši

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19085


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaro KE (217.119.114.42) --- 29. 10. 2006
Re: Fándly (19083)

Pán Juraj Fándly sa narodil pri Bratislave a bol dlhé roky farárom v Naháči pri Trnave. Tam aj včeláril. Na svoju dobu v ktorej on žil /1750-1811/ mal vežmi pokrokové myšlienky čo sa týka celého požnohospodárstva. Učil vtedajší slovenský žud racionálne využíva pôdu ako odvekú živitežku človeka. Učil žud tzv. úhorové hospodárenie.
V otázke výberu úžov neodporúča včelárenie v košoch a klátoch ale v magazínoch. Odporúča sia v blízkosti včelínov rastliny, ktoré dobre medujú. Uvádza postupný kalendár kvitnutia rastlín. Propagoval kočovanie. Hlásal potrebu založenia včelárskeho spolku na Slovensku. Nedá sa tu všetko vymenova kožko pokrokových vecí sa snažil zavies medzi slovenský žud. Dá sa na Slovensku zohna jeho kniha: "O úhoroch aj včelách", ale je písaná v bernolákovčine.
Za socializmu sa o ňom učilo na základných aj stredných školách. Nezdá sa mi, žeby sa v Čechách o ňom nehovorilo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19084


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlik (194.212.232.6) --- 29. 10. 2006
Fándly

Na nedávné aukci medailí se mi dostala do ruky medaile se včelím motivem a s do té doby neznámým jménem Georgius Fándly.Otevřu jednu encyklopedii a jen,že to byl osvícenec a bernolákovec - žádný odkaz na včelařství.Teprve ve druhé a poté i na netu je vidět přínos pro rozvoj zemědělství na dnešním Slovensku.A také ve včelařství - O uhoroch a i včelách rozmlúváňí 1801, Slovenský včelár 1802 .Dokonce je po něm pojmenovaná i planetka a na Slovensku vyšla s jeho jménem pamětní mince 200Sk v roce 2000. Bohužel, bez zdůraznění jeho přínosu pro včelařství.Jen ještě dodám,že se narodil 21.10.1750 a ode dneška již pro mne není jeho jméno neznámým.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19083


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (212.158.145.2) --- 28. 10. 2006
Státní vyznamenání

Právě ted večer byl na hradě vyznamenán ing.Veselý CSc za dloholetou práci pro České včelařství.Dovoluji si touto cestou blahopřát k tomuto státnímu vyznamenání.Horký ZO ČSV v Dobříši

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19082


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Krsek R (85.132.169.250) --- 27. 10. 2006
Dotaz!!!!

Dobrý den,

dovoluji si Vás touto cestou oslovit a požádat.

V posledním čísle časopisu Moderní včelař mě velice zaujala reportហz cesty po Německu a Lucembursku. Zaujala mě především reportហze včelařského výzkumného centra Hohenheim ve Stuttgartu. Již delší dobu se zajímám o práci Dr. Gerharda Liebiga. Rád zaplatím účastníkovy tohoto zájezdu za poskytnutí fotografii nebo nejlépe videozáznamu z prohlídky včelařského výzkumného centra.



Za seriozní odpověď předem děkuji!!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19081


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 27. 10. 2006
Badatelský bzukot kolem včel

http://lidovky.zpravy.cz/badatelsky-bzukot-kolem-vcel-dis-/ln_veda.asp?c=A061027_112235_ln_veda_vvr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19080


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vykupce JM (194.108.234.142) --- 27. 10. 2006
Vykup medu za hotove

Vykupujeme med i ve vetsim mnozstvi. V konvich 36,-Kc/kg, v sudech 38,-Kc/kg. Vratne obaly vymenou.
Tel.603592533.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19079


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 27. 10. 2006
Sjezdovy rok CSV 2005

Kdo je zlodějem a kdo dlužnikem ?

Pohled tajemnika V.Peroutky z druhe strany
Pan Lubomir Ceska rozeslal statnim organum a sdelovacim prostredkum dopis - Vcela Predboj konci - Protoze obsahoval mnoho zkteslenych informaci,prekrucuje i skutecnosti,utoci na moji osobu a protoze je i mnoho vcelaru kteri hledaji duvody takoveho chovani,pokusim se podivat na obsah dopisu z druhe strany.
o moznosti prodeje Vcelarske stanice Lednice byla vcelarska verejnost informovana.Ze zajemcu byli vybrani Lubomir Ceska a Lubos Andrle. Zamlzuje kdyz tvrdi - CSV nejednal s obchodniky s medem- Byli to prave obchodnici kteri odmitli jednat. Dovolil si tvrdit ze vcelari nikdy neobdrzeli veskere dotace na zazimovani vcelstev - Dotace poskytovana statem nebyly nikdy kraceny,o tom se mnohokrate presvedcily i kontrolni organy.
Nespravedlive prispevky ? Urazove pojisteni clenu neni -- /placeno pojistovne podle clenu,ale podle poctu vcelstev.Pojistovna pri tvorbe pojistne smlouvy/---?????
Dotace na med? Takova dotace tu byla /1994-95/vcelari byli nuceni,aby dostali dotaci,prodavat med za nedustojnou cenu i 17 Kc/kilo,byla to dotace pro obchodniky./Vcela Predboj ???/
Prvni strana dopisu :Ceske vcelarstvi bylo pod vedenim tajemnika Peroutky nikoliv zachraneno,ale podvedeno,okradeno a to hned dvakrat.Jednou o 15 milionu ktere vcelari vlozili do svych akcii,podruhe o prispevky a statni dotace vsech vcelaru.
Druha strana dopisu:
Musim se zeptat cemu a komu takovy dopis slouzi ? Stejnou otazku si polozi i soudny ctenar.Vcelari jsou hloubavi lide.
Pan Ceska zrejme zapomel ze stanice byla zakoupena v 70letech zakoupena za penize clenů CSV.
1991
Srpnove zasedani UV uklada odpovedet OV Breclav ze nebyly poruseny stanovy a predpisy a konstatovat o zameru rozsirit chovatelskou stanici Lednice
Listopadove zasedani UV ziskat prehled o hospodareni a pote provest prodej stanice
Prosincove zasedani UV rozhodlo aby stanice byla nabidnuta do pronajmu s prednosti soucasnym zamestnancum,pripadne prodana.
-CSV nabizi do ekonomickeho pronajmu...nabidky do 20.2.1992-
tato nabidka,tak informace o prosincovem zasedani byla zverejnena v unorovem vidani Vcelarstvi.
1992 V dusledku pozadavku puvodniho majitele nebyla stanice prodana,vykazala ztratu 156 851 Kc
1993 na pocatku roku byl se zamestnanci rozvazan pracovni pomer a stanice jim za odhadni cenu prodana,i kdyz nektere nejasnosti s puvodnim majitelem pretrvavaly.Po podepsani smlouvy byl vznesen restitucni narok.V listopadu zamitl Pozemkovy urad zadost...Do konce roku nebyla stanice zaplacena.Jeji prodej bude resen v roce 1994.
Vyrocni zpravy hospodareni za r.1993 skoncila prebytkem 1449198 Kc. Ve vysledku je zahrnut i prodej vcelarske stanice Lednice,i kdyz nebyla dosud zaplaceny.Podle soudnich odhadu byla vystavena faktura za movity a cast nemoviteho majetku,krome vcelinu,na ktery byl vznesen restitucni narok.
Rok 2000 V soucasne dobe vede CSV 4 spory.2 o urceni vlastnictvi, 1 o vyklizeni. Spor o zaplaceni dlužne castky byl prerusen,Jsou hrazeny dane z pozemku a nemovitosti,Pohledavka k Moraviaproduktu 0,587 milionu Kc

Vedeni CSV preferovalo p.Cesku a Andrleho.Nedalo rovnocenou sanci ostatnim moznym zajemcum.Utekem vyrovnat se s restituentem a pripadnym navrhem na zrizeni vcelarskeho druzstevniho podniku.???
Vcelari jsou premyslivi a hloubavi lide a maji otazku:Proc tajemnik Peroutka nepredklada jasne ucty o hospodareni.?
Proc maly neplatic je dluznikem-zlodejem a spasnym
důvodem nehovorit o problemech ani na Sjezdu CSV ??

Rozdeluj - ziskavej priatelicky - a panuj.

franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19078


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Podhájecký (82.99.163.242) --- 27. 10. 2006
Re: Re:evidenĂ_nĂ_ kontrola vĂ_elstev (19056) (19058) (19059) (19060) (19065) (19066) (19069) (19070) (19072) (19073) (19074) (19076)

Zavolal jsem tam a ochotně mně chybějící čísla po nahlášení adresy nadiktovali do telefonu.
Tonda

>To je úplně zbytečné. Hradiško ti nepomůže, nesmí nic vyzradit. Poradil bych ti tento postup jak doplnit reg. čísla: 1. Vyzvat včelaře, aby ten papír z Hrad. přinesli (mají kopii). U nás se odevzdal vyplněný formulář jednateli a ten to hromadně odesílal (a přitom si to opsal).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19077


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 27. 10. 2006
Re: Re:evidenĂ_nĂ_ kontrola vĂ_elstev (19056) (19058) (19059) (19060) (19065) (19066) (19069) (19070) (19072) (19073) (19074)

To je úplně zbytečné. Hradiško ti nepomůže, nesmí nic vyzradit. Poradil bych ti tento postup jak doplnit reg. čísla: 1. Vyzvat včelaře, aby ten papír z Hrad. přinesli (mají kopii). U nás se odevzdal vyplněný formulář jednateli a ten to hromadně odesílal (a přitom si to opsal).
2. Spojit se s veterinární správou, požádat je a ti mají do registru přístup. Chybějící údaje tak doplnit. Nejlépe v souvislosti s odevzdáváním vzorků měli, kde musí být čísla na protokolech, jinak ta čísla k ničemu jinému v ZO nepotřebuješ (možná se pletu).

>..Po dva roky bombarduju Hradištko aby mi údaje doplnili ale marně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19076


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.168.231) --- 27. 10. 2006
Re: Re:evidenĂ_nĂ_ kontrola vĂ_elstev (19056) (19058) (19059) (19060) (19065) (19066) (19069) (19070) (19072) (19073) (19074)

Jinak jsem se vyjádřil inspektorce srozumitelně o tom, že nechápu jak nám můžou dávat v 21. století další evidenční čísla, když ostatní pochopili, že rodné číslo stačí.
......
Tak v tomto jsou nevině.
Nejen fyzické osoby, ale i právnické mohou chovat včely. Nehledě na duplicity v rodných číslech a ochr.osobních údajů - komplikace se zákonem.

V tom, jakým způsobem ČMSCH funguje a jaký formulář rozesílá - není na něm doručovací adresa,pokaždé po ní musím pátrat-atd už nevině nejsou.

Proč do toho montujou ZO a ČSV je taky divné. Zákon registraci ukládá včelaři, nikoli ČSV. Tomu včelař ze zákona není nic povinen.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19075


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (84.244.102.138) --- 26. 10. 2006
Re: Re:evidenĂ_nĂ_ kontrola vĂ_elstev (19056) (19058) (19059) (19060) (19065) (19066) (19069) (19070) (19072) (19073)

Mohli by jste mi pomoct se zobrazováním Vašich zpráv?
Rád bych se i k některým příspěvkům vyjádřil, ale z tohohle paznakovýho hnoje nejsem moudrej. Nejspíš pujde asi o Linux co?
Jinak jsem se vyjádřil inspektorce srozumitelně o tom, že nechápu jak nám můžou dávat v 21. století další evidenční čísla, když ostatní pochopili, že rodné číslo stačí.
Z evidence celé naší ZO mám k dispozici sotva polovinu evidenčních čísel chovatelů a jen pár evidenčních čísel stanoviš. Po dva roky bombarduju Hradištko aby mi údaje doplnili ale marně.
Honza

DovolĂ_m si oponovat. Ty evidenčnĂ_ listy jako pĹ™i prvnĂ_m hlĂ_Ĺ_enĂ_ snad opravdu
ne, ale jednu z kopiĂ_, kterĂ© rozesĂ_lali, s pĹ™Ă_padnĂ_mi zmÄ_nami ano. (AlespoĹ_
podle jejich sdÄ_lenĂ_ a informacĂ_ na svazovĂ_ch Ĺ_kolenĂ_ch a dokumentech).
S pĹ™Ă_telskĂ_m pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "GustimiliĂ_n Pazderka"
To:
Sent: Thursday, October 26, 2006 8:41 PM
Subject: Re:evidenĂ_nĂ_ kontrola vĂ_elstev


EvidenčnĂ_ listy, jestli nenĂ_ ĹžĂ_dnĂ_ zmÄ_na ve stavu včelstev, bydliĹ_ti
chovatele, umĂ_stÄ_nĂ_ stanoviĹ_tÄ_ včelstev atp. se odesĂ_lat nemusĂ_ pokud vĂ_m a
je jen a jen dobĹ™e, Ĺže se nÄ_kdo začĂ_nĂ_ zabĂ_vat alespoĹ_ podle pĹ™Ă_spÄ_vku
rutinĂ_mi kontrolami stavĹŻ včelstev. Jinak evidence funguje jako úřednĂ_
zĂ_znam a v pĹ™Ă_padÄ_ hlĂ_Ĺ_enĂ_ včelstev pro dotaci 1D musĂ_ souhlasit i stav v
evidenci v MednĂ_ku pod HradiĹ_ĹĽkem.

ProstÄ_ rutina.


Kontrolu účetnĂ_ch a úřednĂ_ch podkladĹŻ pĹ™i hospodaĹ™enĂ_ a prohospodaĹ™enĂ_ ve
Včele PĹ™edboj nedokĂ_Ĺžou zodpovÄ_dnĂ_ lidĂ© dĂ_t ani na stĹŻl ÚV ČSV a ani ÚKRK
ČSV.


JeĹ_tÄ_, Ĺže je v ČSV oprĂ_Ĺ_en novĂ_ skartačnĂ_ Ĺ™Ă_d.

PÄ_knej večer.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19074


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 26. 10. 2006
Re: Re:evidenèní kontrola vèelstev (19056) (19058) (19059) (19060) (19065) (19066) (19069) (19070) (19072)

Dovolím si oponovat. Ty evidenční listy jako při prvním hlášení snad opravdu
ne, ale jednu z kopií, které rozesílali, s případnými změnami ano. (Alespoň
podle jejich sdělení a informací na svazových školeních a dokumentech).
S přátelským pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "GustimiliĂĄn Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, October 26, 2006 8:41 PM
Subject: Re:evidenèní kontrola vèelstev


Evidenční listy, jestli není žádná změna ve stavu včelstev, bydlišti
chovatele, umístění stanoviště včelstev atp. se odesílat nemusí pokud vím a
je jen a jen dobře, že se někdo začíná zabývat alespoň podle příspěvku
rutiními kontrolami stavů včelstev. Jinak evidence funguje jako úřední
záznam a v případě hlášení včelstev pro dotaci 1D musí souhlasit i stav v
evidenci v MednĂ­ku pod HradiĹĄĹĽkem.

Prostě rutina.


Kontrolu účetních a úředních podkladů při hospodaření a prohospodaření ve
Včele Předboj nedokážou zodpovědní lidé dát ani na stůl ÚV ČSV a ani ÚKRK
ČSV.


Ještě, že je v ČSV oprášen nový skartační řád.

Pěknej večer.


_gp_
http://vindex.ic.cz




> ------------ PĹŻvodnĂ­ zprĂĄva ------------
> Od: Honza Jindra <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: evidenèní kontrola vèelstev
> Datum: 26.10.2006 20:07:13
> ----------------------------------------
> Dnes jsem absolvoval kontrolu Českou státní plemenářskou inspekcí.
> Kontrola
> byla provedena u tří včelařů v naší ZO.
> Pokud jste ještě neodeslali evidenční listy do Hradištka, učiňte tak
> ihned.
> Jdou po nepořádku!!!
> Honza
>
>
>




--------------------------------------------------------------------------------


_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19073


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 26. 10. 2006
Re:evidenèní kontrola vèelstev (19056) (19058) (19059) (19060) (19065) (19066) (19069) (19070)

Evidenční listy, jestli není žádná změna ve stavu včelstev, bydlišti chovatele, umístění stanoviště včelstev atp. se odesílat nemusí pokud vím a je jen a jen dobře, že se někdo začíná zabývat alespoň podle příspěvku rutiními kontrolami stavů včelstev. Jinak evidence funguje jako úřední záznam a v případě hlášení včelstev pro dotaci 1D musí souhlasit i stav v evidenci v Medníku pod Hradišťkem.

Prostě rutina.


Kontrolu účetních a úředních podkladů při hospodaření a prohospodaření ve Včele Předboj nedokážou zodpovědní lidé dát ani na stůl ÚV ČSV a ani ÚKRK ČSV.


Ještě, že je v ČSV oprášen nový skartační řád.

Pěknej večer.


_gp_
http://vindex.ic.cz




> ------------ PĹŻvodnĂ­ zprĂĄva ------------
> Od: Honza Jindra <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: evidenèní kontrola vèelstev
> Datum: 26.10.2006 20:07:13
> ----------------------------------------
> Dnes jsem absolvoval kontrolu Českou státní plemenářskou inspekcí. Kontrola
> byla provedena u tří včelařů v naší ZO.
> Pokud jste ještě neodeslali evidenční listy do Hradištka, učiňte tak ihned.
> Jdou po nepořádku!!!
> Honza
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19072


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bohuslav xxxx (e-mailem) --- 26. 10. 2006
kontrola

Po jakém nepořádku jdou.? To kontrolují jednotlivé včelaře? Papír do Hradiška musel být odeslán dávno. Sláva
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19071


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (84.244.102.138) --- 26. 10. 2006
evidenční kontrola včelstev (19056) (19058) (19059) (19060) (19065) (19066) (19069)

Dnes jsem absolvoval kontrolu Českou státní plemenářskou inspekcí. Kontrola byla provedena u tří včelařů v naší ZO.
Pokud jste ještě neodeslali evidenční listy do Hradištka, učiňte tak ihned. Jdou po nepořádku!!!
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19070


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 26. 10. 2006
Re: Blinova pA_epAYka (19056) (19058) (19059) (19060) (19065) (19066)

Nevím, jak je to konkrétně v Dadantech, ale správně provedené komorování
pomáhalo řešit problém nedostatku snůšky v předjaří. To je v době, kdy je v
teplém období v poledne na slunci i 20 st C, včely jsou všechny venku, ale
kromě pár sněženek, lýkovce a podobně otužilých květinek nic pro včely není.
Co jsem si všiml, tak včely v takové době dost intenzívně hledají a běžně se
i vzájemně vykrádají. Při komorování potom včely v noci a špatném počasí
žijí z zásob kolem plodového tělesa a za tepla kolem poledne vybírají zásoby
z komory. Simuluje se tím snůška a proto taky takové včely intenzívněji
plodují a rozvíjejí se. Podobně u nastavků v té době funguje přehození
horního a spodního nastavku, kdy včely zásoby z spodního nastavku přenášejí
v teplém období nahoru nebo když v zadováku s 14 rámky jsem při jarní
prohlídce umístil plodové hnízdo u česna a vzadu za okýnko a oddělené 1 - 2
polovystavenými mezistěnami jsem dával staré plásty s odvíčkovanými
zásobami nebo když na stanovišti některé včelstvo přes zimu uhyne a ostatní
mu za pěkného počasí postupně vybírají zásoby a stihnou to dříve, než se
oteplí natolik, že toto včelstvo bude v doletu ostatních včelstev v okolí. Z
toho vyplývá, že při komorování za prvé musí mít včelstvo dostatek zásob
kolem plodu, aby normálně vyžilo v noci a v chladných obdobích a komora musí
být dostatečně oddělena od včelstva, aby včelstvo plásty v komoře považovalo
za cizí a zároveň přístupná teplu z venku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 25, 2006 11:31 AM
Subject: Re: Blinova pA_epAYka


> Znovu připomínám, že komorování je specifické pro Dadant včelaření.Př
> Řeháček tak velmi chytře vyřešil vkládání mezistěn na jaře do úlu, které
by
> jinak bylo cca 4 x pracnější. Všechny teoretiky bych pak chtěl upozornit,
> že další práce je v plodišti až další rok při novém komorování./Při
> fumigaci v podmetu a výměně matky v září oddělkem/ Takže ono to zase tak
> zastaralé není a ve spojení s Dadantem je super. Nebo si myslíte, že bych
> 60 včelstev komoroval, kdyby to nemělo pro mě řadu výhod??? Př Cimala
kdysi
> prohlašoval, že komorovat nebude z uvedených důvodů, ale vyzkoušel ho a
> ejhle - komoruje a je to včelař profesionál a vyhlášený chovatel matek.No
a
> komu Dadant nic neříká, tak je zbytečné o komorování uvažovat.Ždraví R.
> Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19069


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 25. 10. 2006
Re: Blinova pĂ_epĂĽka (19056) (19058) (19059) (19060) (19065) (19066) (19067)

Jasně. Co píše př. Řeháček ve Včelařství moc nečtu, protože ideální včelařský text si představuji poněkud jinak, diplomaticky řečeno. Stačí mu ale zavolat a on za cca 150 Kč pošle metodiku včelaření v Eurodadantu a jakkoliv ve Včelařství jeho články působí někdy rozpačitě, tak tahle metodika nemá chybu a každý, kdo chce Dadant vyzkoušet tak tímhle úkonem by měl začít. Jinak včelaření v ED či jiných modifikacích je tak jednoduché, že žádný návod i pro mírně rozkoukaného včelaře není potřeba. Z metodiky stačí používat po rozkvětu olše komorování a v sezoně pod plodiště dávat polonástavek s několika stavebními rámky jako významné protirojové opatření a pak už všichni Dadantisté včelaří stejně, protože to pro svoji jednoduchost ani jinak nejde.Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19068


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.56) --- 25. 10. 2006
Re: Blinova pĂ_epĂĽka (19056) (19058) (19059) (19060) (19065) (19066)

komu Dadant nic neříká,
.....
Dobrá, tak se znovu ptám, byl někde (ve Včelařství, nebo jinde na webu, atd.) popsán EUROdadant a technologie. Ve Včelařství bylo popsáno mnoho papíru, kde se vychvaloval a kritizovali v jeho světle všechny další technologie a konstrukce (možná oprávněně), ale že bych někde četl nějaký popis a případně jak v něm včelařit, tak na to si nevzpomínám.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19067


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 25. 10. 2006
Re: Blinova pĂ_epĂĽka (19056) (19058) (19059) (19060) (19065)

Znovu připomínám, že komorování je specifické pro Dadant včelaření.Př Řeháček tak velmi chytře vyřešil vkládání mezistěn na jaře do úlu, které by jinak bylo cca 4 x pracnější. Všechny teoretiky bych pak chtěl upozornit, že další práce je v plodišti až další rok při novém komorování./Při fumigaci v podmetu a výměně matky v září oddělkem/ Takže ono to zase tak zastaralé není a ve spojení s Dadantem je super. Nebo si myslíte, že bych 60 včelstev komoroval, kdyby to nemělo pro mě řadu výhod??? Př Cimala kdysi prohlašoval, že komorovat nebude z uvedených důvodů, ale vyzkoušel ho a ejhle - komoruje a je to včelař profesionál a vyhlášený chovatel matek.No a komu Dadant nic neříká, tak je zbytečné o komorování uvažovat.Ždraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19066


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 25. 10. 2006
RE: Blinova pøepüka (19056) (19058) (19059) (19060)

Použití Blinovy přepážky je popsáno v knize doc.Svoboda a kol.: Včelařství, která vyšla v roce cca 1956. Kdysi jsem ji také zkoušel někdy v šedesátých letech(jako mnoho jiných praktik), vyrobil jsem ji z 2xsololit, mezi asi 5mm pěnový polystyren. Otvor jsem oplechoval plechem z konzervy, aby včely nemohly k tomu polystyrenu. V moravském univerzálu se jím u zesláblých včelstev na jaře oddělila přední část s plodem od zadní části s roztroušenými zásobami. Včely obvykle zásoby přenesly do přední části a zadní souše bylo možno odebrat. Z takového žebráka však stejně není výnos a s léty přibývajícím časovým zaneprázdněním jsem tuto praktiku jako neefektivní opustil.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Karel
Sent: Wednesday, October 25, 2006 6:28 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Blinova pøepåka

Pokud někdo víte, kde je ta Blínova přepážka, Eurodadant a technologie popsána (podrobněji), tak dejte vědět.
Na mě to zatím působilo (nekonečné seriály ve Včelařství), že je to oslava něčeho, co nikdy nebylo nějak podrobně (ve Včelařství) popsáno. Ale možná to kdysi dávno mohlo být publikováno.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19065


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 10. 2006
Re:pouití Blinovy pøepüky (19056)

Četl jsem to taky a myslím si , že je to přepážka kterou používal v padesátých letech můj děda ve slezanu a bylo to prkénko osíle asi 5mm a uprostřed byla asi 1" díra slezan měl čtyři patra ve dvou se zimovalo pak byla ta přepážka a ve třetím byldalší zásoby ktré pak v předjaří včely odčerpávaly Já si myslím že to je ono.

Pepan

> ------------ PĹŻvodnĂ­ zprĂĄva ------------
> Od: Pavel K. <pavelkovarik/=/tiscali.cz>
> Předmět: pouití Blinovy pøepáky
> Datum: 24.10.2006 17:30:04
> ----------------------------------------
> V posledním čísle Včelařství v tématu Nová moderní metoda chovu včel ve
> 21.století ing.Vladimír Řeháček zmiňuje o používání Blinovy přepážky v
> souvislosti s normovaným plodováním.Snažil jsem se ve svém okruhu včelařů
> zjistit oč se vlastně jedná, bohužel nezjistil jsem ani literaturu, která
> by se tímto zabývala.Může mi prosím někdo zasvěcený do této problematiky
> poradit, případně odkázat na odbornou literaturu. Myslím, že to bude
> zajímat i ostatní včelaře.
> Předem děkuji za odpověď
> Pavel K.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19064


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 25. 10. 2006
Re: Blinovova přepážka (19056) (19058) (19059) (19060) (19062)

Těch 25 let dobrých a špatných je prý klimatology potvrzený jev.Každých asi 50 let začíná cyklus oteplování a ochlazování. Nyní by měla následovat opět chladná půlperioda. Klimatologové prý asi před pěti lety udělali prognozu, jaký typ počasí máme očekávat a vyšla jim. Zatím většinou. Ubyde podzim a jaro, léto a zima se protáhnou a budou se prudce měnit. Srážky už jsem zapoměl, ale mám dojem, že jim zatím nevyšly, ty snad měly být v zimě malé a vlétě velké. Nás myslím zajímají teploty a ty snad včelám dosud vyhovují. Pokud nebudou zimy ještě extrémnější, tak je dobré, že jsou bez výkyvů a jaro přijde najednou a v plné síle. Myslím, že takové ty prolety v únoru a březnu, tak při nich včely asi jen mrzly na sněhu, když je na chvilku vylákalo sluníčko.

K té přepášce. Kdysi jsem si udělal dva 13r nástavky, abych vyzkoušel a napodobil technologii zadováků o které mi každý básnil. Jedno dno bylo na teplou a druhé na studenou stavbu.
Zkoušel jsem v nich přepážku hlavně v podletí, aby si včely snesly zásoby do plodiště - k chomáči a plásty za přepážkou vyprázdnili.
Moc to nefungovalo. Ani pak na jaře.
K jarnímu léčení nosematozy se nemohu vyjádřit, nesleduji nosemu, i když mikroskop mi Ježíšek přinesl. :-))
Ale pokud má mít přepážka zužovací a uteplovací efekt, tak u 13 rámků asi ano. U 10R nástavku není nad to, když je včelstvo zůženo dvěma bočními deskami(nástavku), včely obsedají plně 9 uliček a visí do poloviny spodního nástavku.

Možná snad u nějakého slabého včelstva. Ale tam je možné dát místo přepážky pořádně nabouchaný zásobní plást/y/ a uteplení bude možná stejné.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19063


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (62.168.124.222) --- 25. 10. 2006
Re: Blinovova přepážka (19056) (19058) (19059) (19060)

Pravdu majú tí, čo hovoria o tzv.blinovovej priehradke -prepážke ako o komorovaní včelstva v skorých jarných mesiacoch. Komorovaním sa malo dosiahnu rozdelenie plodiska na dve časti, na plodovú a kŕmnu komoru, aby včelstvo mohlo lepšie využi biologickú teplotu na svoj rýchlejší rast včelstva v zúženom priestore. Blinov bol sovietsky včelár a veža sa o ňom písalo vo včelárskej literatúre (a včelári mu i verili) v 50 a 60-tich rokoch v minulom storočí. Bola to lákavá myšlienka a podžahol som jej i ja. Môžem smelo napísa, že to bol poriadny omyl, lebo silné včelstvo ani vtedy a ani dnes nepotrebuje na svoj rast žiaden zúžený priestor, ani uteplený úž a slabé včelstvo zvl᚝, pretože za priehradkou bolo chladno a včely nedokázali za priehradku prejs. Priehradka mohla by drevená, hobrová, slamenná, roberoidová a pod. ktorá mala v hornej tretine vodorovný otvor 15x100mm. Zakladala sa tak, aby v plodovej komore ostali len plodové plásty, max. jeden menším množstvom zásob na rozšírenie plodu a na kŕmnu, kde boli preložené všteky plásty so zásobami. Postupne ako matka kládla vajíčka (a mala ich klás rýchlo a veža) v plodovej komore, zo zásobnej sa vo vhodnej chvíli prekladal ďalší plást a tak pekne dookola.Veža práce a časté zásahy do včelstva. Čo je na tomto systéme moderné a k tomu akoby určené pre 21. storočie!?, keď dnes včelári pracujú s celými debničkami a s jarným rastom nemajú problémy? Je pravda, že obdobie posledných 25rokov bolo mimoriadne prajné pre včely a zároveň pre včelárov, lebo roky 1955 až 1980 boli opačne neprajné a včelári hžadali spôsoby aby chovali silné včelstvá s jednou matkou a to sa zdalo pri použití Blinovovej priehradky možné. Opak bol pravdou. Len dúfajme, aby sa takáto nevhodná 25 ročná preióda nevrátila, lebo aj to je možné. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19062


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 25. 10. 2006
Re: Blinova poepáka (19056) (19058) (19059)

Já to komorování chápu jako spíš pomocnou operaci, která umožní za přepážkou
získat na jaře prázdné staré rámky velké výšky, které se bez vytáčení a
jiného zbavování sladiny v plástech. mohou rovnou vyřezat a vyvařit. Takže
je to opatření pro jakýkoliv úlový systém s velkými rámky v plodišti, které
se nikdy nemají dostat do medometu a malými pro med. Takže medomet při
takovém včelaření může být dělaný jenom na nízké rámky, tudíž malý a
skladný, zároveń se ale využije dobré plodování včelstva na vysokých
rámcích. Sám uvažuji na podobné variantě Langstrothu Jumbo. Ale dříve to
bylo docela béžné opatření, které hlavně pomáhalo rozvoji slabých tehdy
běžných včelstev bez ohledu na rámkovou míru.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 24, 2006 10:35 PM
Subject: Blinova poepáka


> Nezapomeňte, že komorování ala Řeháček je přesně napasováno na včelaření v
> Dadantech a tam svůj význam rozhodně má. Pro majitele jiných úlových
> systémů se jedná spíš o zajímavost bez většího praktického využití.
> Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19061


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 25. 10. 2006
Re: Blinova přepážka (19056) (19058) (19059)

Pokud někdo víte, kde je ta Blínova přepážka, Eurodadant a technologie popsána (podrobněji), tak dejte vědět.
Na mě to zatím působilo (nekonečné seriály ve Včelařství), že je to oslava něčeho, co nikdy nebylo nějak podrobně (ve Včelařství) popsáno. Ale možná to kdysi dávno mohlo být publikováno.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19060


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 24. 10. 2006
Blinova přepážka (19056) (19058)

Nezapomeňte, že komorování ala Řeháček je přesně napasováno na včelaření v Dadantech a tam svůj význam rozhodně má. Pro majitele jiných úlových systémů se jedná spíš o zajímavost bez většího praktického využití.
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19059


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 24. 10. 2006
Re:pouití Blinovy pøepüky (19056)

Od: Pavel K. :

> V posledním čísle Včelařství v tématu Nová moderní metoda chovu včel ve
> 21.století ing.Vladimír Řeháček zmiňuje o používání Blinovy přepážky ...
......

Přepážka je přepážka. Při používání přepážek jde jistý způsob zužování včelstev. Jestli je to něco nového v případě Blinovy přepážky nevím, ale co jsem vypozoroval, tak při studené stavbě - pozici rámků v úlu je ta přepážka potřeba dvakrát. Počítám, že je u toho vyzdviženo nějaké přenášení zásob ze "zakrytých" zásobních rámků.

(nasel jsem jen foto na:

http://www.vcelimed.cz/sezona/matkylinie.asp
)

Jinak komorování bylo vždy spojeno s přípravou před nebo během zazimování včelstva a jarním rozvojem ... a jestli je to něco jako progresivního nevím.

Nic na komorování zprominutím nevidím. Vždy jde o kondici včelstva a jestli by mě táhlo něco přepažovat, tak to raději nepoužívám. Když jsem si asi před čtyřmi lety udělal polystyrenové přepážky, tak skončily jako nevyužité, zrušené a rozebrané při izolování vík. Prostě zavazely.

Ovšem to, u Blinovy přepážky ... ??



_gp_
http://vindex.ic.cz
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19058


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pavel (85.71.53.209) --- 24. 10. 2006
Re: použití Blinovy přepážky (19056)

Pan Řeháček svoji metodiku prodává. Stačí mu zavolat.Ale nedozvíte o moc víc než popsal postupně ve Včelařství.
Můj názor na p. Řeháčka: je to již starý pán - teoretik, který si chce psaním článků přivydělat nějakou tu korunu k důchdu. Na jeho články a si každý udělá svůj názor. Já se jen divím, že mu ta slohová cvičení na pokračování (např. hubení potkanů v JZD)redakce Včelařství ještě bere. Vždy je to pořád pořád dokola. Myslím, že máme fundovanější odborníky i praktiky.

Myslím to v dobrém.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19057


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel K. (213.192.21.67) --- 24. 10. 2006
použití Blinovy přepážky

V posledním čísle Včelařství v tématu Nová moderní metoda chovu včel ve 21.století ing.Vladimír Řeháček zmiňuje o používání Blinovy přepážky v souvislosti s normovaným plodováním.Snažil jsem se ve svém okruhu včelařů zjistit oč se vlastně jedná, bohužel nezjistil jsem ani literaturu, která by se tímto zabývala.Může mi prosím někdo zasvěcený do této problematiky poradit, případně odkázat na odbornou literaturu. Myslím, že to bude zajímat i ostatní včelaře.
Předem děkuji za odpověď
Pavel K.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19056


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.54) --- 24. 10. 2006
Re: Léčení 3krát aerosolem? (19038) (19042) (19044) (19047) (19052) (19054)

To je pochopitelné. SVS nebude přeci plošně nařizovat používání aerosolu, když to není u některých mnoha ZO technicky ani personálně
......
tu formulaci nemám teď u sebe, ale u nás to bývá v tomto smyslu: ... nařizuje se provést v termínu od do třikrát fumigaci včelstev. Třetí fumigaci lze provést alternativně aerosolováním ...".
Tedy nikoli "fumigace lze nahradit aerosolováním".
Jde zřejmě o opis zavedených včelařských zvyklostí.
Ale abych byl upřímný, letošní vyhlášku jsem ještě nečetl, ale vzhledem k tomu, že jsme opět fasovali papírky a nově jdeme na třetí vlnu s kompresorem, tak se domnívám, že vyhláška bude stejná.
Takže jsem rád, že není námitek proti náhradě fumigace aerosolováním. Letos jsem pod kontrolou, tak abych něco nepo...
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19055


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 24. 10. 2006
Re: Léčení 3krát aerosolem? (19038) (19042) (19044) (19047) (19052)

To je pochopitelné. SVS nebude přeci plošně nařizovat používání aerosolu, když to není u některých mnoha ZO technicky ani personálně zajištěno. Srovnávání účinnosti různých metod bych od SVS také nečekal. Troufám si tvrdit, že většina veterinářů nevčelařů ví o včelách a jejich problémech méně, než kdejaký včelař. Zato s pejskem za nimi rád zajdu :-).


>..jestli je to jen návyk u SVS že to ve svých vyhláškách nezmiňují, nebo uvádějí aerosol jako možnost jen třetího léčení a mluví většinou konkrétně o Fumigaci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19054


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 10. 2006
Re: Drátkovat nebo nedrátkovat??? (19034) (19046) (19050)

Já jsem také uvažoval o hřebenech ale nakonec jsem začal používat mezerníky jen v horní loučce Funguje to jako hřeben a snadněji se uvolňují přitmelené rámky

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Drátkovat nebo nedrátkovat???
> Datum: 23.10.2006 20:00:31
> ----------------------------------------
> Máte (či plánujete) hřebeny i v plodišti? A jak to vidíte po krátké
> zkušenosti - vyváží výhody hřebenů jejich nevýhody (např. nemožnost
> posunuti rámku). Jak vysoké používáte rámky? Děkuji.
>
>
>
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19053


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 24. 10. 2006
Re: Léčení 3krát aerosolem? (19038) (19042) (19044) (19047)

Karlovi bych odpověděl, že správně provedená fumigace a aerosol má ve stejné době přibližně stejnou účinnost.

....
Tady mi šlo o to, jestli je to jen návyk u SVS že to ve svých vyhláškách nezmiňují, nebo uvádějí aerosol jako možnost jen třetího léčení a mluví většinou konkrétně o Fumigaci.
Letos si musím léčit včely přesně podle předpisu, spočívá na mně bdělé oko :-)))
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19052


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (213.155.225.66) --- 24. 10. 2006
Re: Drátkovat nebo nedrátkovat??? (19034) (19046) (19050)

Mám rámky 44,8x15,9, hřebeny používám v plodišti i v medníku.

Po krátké zkušenosti bych řekl, že použití hřebenů je výhodné.

Výhody (vzhledem k Hoffamnům):

-jednoduché "listování" rámky, nejsou slepené
-menší mačkání včel
-jednodušší výroba rámků
-při odvíčkování a vytáčení nepřekáží boční loučky

Nevýhody:

-při kočování by mohl být problém s "házením" rámků
-rámky nelze posouvat (mezera udělat jde)

mp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19051


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pavel (85.71.53.209) --- 23. 10. 2006
Re: Drátkovat nebo nedrátkovat??? (19034) (19046)

Máte (či plánujete) hřebeny i v plodišti? A jak to vidíte po krátké zkušenosti - vyváží výhody hřebenů jejich nevýhody (např. nemožnost posunuti rámku). Jak vysoké používáte rámky? Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19050


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.110.98) --- 23. 10. 2006
Re: LÊĂ_enĂ_ 3krĂĽt aerosolem? (19038) (19042) (19044) (19047) (19048)

Záleží na tom, na co je náročnější. Pravda, sehraná dvojice s dobře připravenými úly zvládne na jednom místě ošetření za zlomek času na fumigaci. Ale musí to být sehraní borci s dobrou technikou a ne strejda, co má problém si přečíst návod k fumigaci.

>Ono náročnější je podle mě fumigace, která by měla proběhnout u např. u chovu s 1 000 včelstev. U nich je výhodnější použit aerosol.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19049


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 23. 10. 2006
Re: LÊèení 3kråt aerosolem? (19038) (19042) (19044) (19047)

Emane mᚠpravdu v tom širším použití, ale ne u náročnosti.

Ono se to tady mlelo už několikrát a dost by mě zajímalo, jaký je problém ve Výzkumáku otestovat nějakou jednoduchou verzi ultrazvukového vyvíječe, který pracuje už při 12 V. (např. využít způsob ručního osobního inhalátoru )

Ono náročnější je podle mě fumigace, která by měla proběhnout u např. u chovu s 1 000 včelstev. U nich je výhodnější použit aerosol.



_gp_
http://vindex.ic.cz


Od: Eman
> ...Naprotitomu aerosol je technicky i
> odborně náročnější metoda s širším použitím v nízkých teplotách.
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19048


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 23. 10. 2006
Re: Léčení 3krát aerosolem? (19038) (19042) (19044)

Stejné důvody proč každý den necvičím a neběhám .... moje lenost.

>No a co Vam brani po cele leto vyrezavat trubcinu a po snusce aplikovat kyselinu mravenci,

Karlovi bych odpověděl, že správně provedená fumigace a aerosol má ve stejné době přibližně stejnou účinnost. Pro někoho je fumigace jednoduchý a levný zásah, který si dokáže udělat sám. Naprotitomu aerosol je technicky i odborně náročnější metoda s širším použitím v nízkých teplotách.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19047


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (e-mailem) --- 23. 10. 2006
Re: Drátkovat nebo nedrátkovat??? (19034)

> Optimal ). Dlouho jsem váhal a stále váhám, zda mám s drátkováním skončit

Mám nízkonástavkový Langstroth, nedrátkuji a jsem spokojený. Navíc jsem
postupně přešel od mezerníků k Hoffmanům a od Hoffmanů k hřebenům (letos) a
taky OK.

mp.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19046


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 23. 10. 2006
Re: Drátkovat nebo nedrátkovat??? (19034)

Snažím se též vytáčet med z nedrátkovaného panenského díla a musím říci,
že při řádném podepření plástu v tangenciálním medometu s tím nemám
žádný problém. Stačí první stranu odstříknout na menší otáčky, a druhou
už točím maximálními otáčkami. Včelařím též v Optimalu. Mám ale problém
s vodorovným vybočením (průhybem) plástu cca 3 cm od dolní loučky, když
včely vytáhnou mezistěnu a zanesou medem, se kterým jsem si ještě neporadil.

Milan Čáp

M. Václavek napsal(a):

>Panenské plásty jsou křehčí něž plodové plásty. Jaký máte názor na
>problematiku vytáčení medu z panenského díla bez drátkování??? Děkuji za
>názory.
>
>zdravím......M. Václavek
>
>
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19045


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 23. 10. 2006
Re: Léčení 3krát aerosolem? (19038) (19042)

Dne neděle 22 říjen 2006 21:59 Jakub napsal(a):
> 18.11, druhé 2.12. a třetí před Vánocemi. Není ten začátek příliš pozdě,
> všude v literatuře se uvádí říjen.
> Je to O.K., jak ten termín tak třikrát aerosol?
>
> Dík za názory!

Dobry den,

No a co Vam brani po cele leto vyrezavat trubcinu a po snusce aplikovat
kyselinu mravenci, at uz jako formidol, nebo jinak? Mozna o tom rozhodla
veterina, ktera by tomu mela rozumet. Unas zatim byli nejlepsi vysledky pri
pouziti Gabonu hned po snusce a 2x fumigace, ale zalezi to na veterine ,
aktualnim zamoreni u Vas .....

Honza
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19044


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.53) --- 23. 10. 2006
Re: Léčení 3krát aerosolem? (19038) (19041)

Otevřete si www.zdravevcely.cz
......
Otevřel jsem, a odpověď nenašel. Hledal jsem špatně?
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19043


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub (83.240.32.254) --- 22. 10. 2006
Re: Léčení 3krát aerosolem? (19038)

Zdravím přátelé, měl bych rovněž dotaz k tomuto tématu:
výbor naší ZO se usnesl, že se bude léčit třikrát aerosolem a sice první až 18.11, druhé 2.12. a třetí před Vánocemi. Není ten začátek příliš pozdě, všude v literatuře se uvádí říjen.
Je to O.K., jak ten termín tak třikrát aerosol?

Dík za názory!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19042


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bohuslav xxxx (e-mailem) --- 22. 10. 2006
Re:LÊèení 3kråt aerosolem? (19038)

Otevřete si www.zdravevcely.cz

> ------------ PĹŻvodnĂ­ zprĂĄva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Léèení 3krát aerosolem?
> Datum: 22.10.2006 20:29:21
> ----------------------------------------
> UĹž se to tady myslĂ­m jiĹž omĂ­lalo, ale k faktickĂŠ argumentaci myslĂ­m
> nedošlo. Tak to nadhodím zavčasu znova.
> ............
> Je nějaký důvod, proč neléčit včelstva třikrát aerosolem (2* třeba vodou,
> potřetí acetonem) kromě toho, že to není zmiňováno ve vyhlášce SVS?
> ...
> Při větším počtu včelstev mi to přijde rychlejší a hlavně asi účinější.
> Nehledě na peníze, ušetří se za knoty.
>
> Dík zas odpovědi.
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19041


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bohuslav xxxx (e-mailem) --- 22. 10. 2006
Re:LÊèení 3kråt aerosolem? (19038)

Léčit třkrát aerosolem je možné, ale vodou není rychlejší. oOpravuji a testuji vyvíječe. Žádný, opakuji žadný vyrobený v OPS Náchod nemá deklarovaný výkon. Na všech je uvedeno 2g, taky jsem měl , a ne jeden 0.9g. To znamená, , že když musíme do jednoho nástavku aplikovat 3g, (3ml), tak je to dost dlouho. Podle výkonu, pochopitelně. Já sám léčím už asi deset let třikrát aerosolem, mám vysoký podmet, zezadu v závěru mám zazátkovanou díru (35 mm). Perfektní, zatím neumím přiložit fotku, včely nic nevědí, nebo aspoň nemůžou dát nic najevo. Sláva

> ------------ PĹŻvodnĂ­ zprĂĄva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Léèení 3krát aerosolem?
> Datum: 22.10.2006 20:29:21
> ----------------------------------------
> UĹž se to tady myslĂ­m jiĹž omĂ­lalo, ale k faktickĂŠ argumentaci myslĂ­m
> nedošlo. Tak to nadhodím zavčasu znova.
> ............
> Je nějaký důvod, proč neléčit včelstva třikrát aerosolem (2* třeba vodou,
> potřetí acetonem) kromě toho, že to není zmiňováno ve vyhlášce SVS?
> ...
> Při větším počtu včelstev mi to přijde rychlejší a hlavně asi účinější.
> Nehledě na peníze, ušetří se za knoty.
>
> Dík zas odpovědi.
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19040


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.167.9) --- 22. 10. 2006
Re: EvidenceZO 3.0 (19028) (19031) (19036) (19037)

1. rychlejší komunikace se všemi OV. Každý okres si povinně zavede e-mailovou adresu.

2. Stejně by měli mít e-mailové adresy alespoň většina ZO, kdo ji nebude mít , je to jeho chyba.
.........
U organizace, obdobných ČSV je přímo logické, že je zřízen centrální poštovní server a adresy všech ZO, OV a dalších jsou na něm, včetně skupin atd.
Je to pak pružnější, lépe se to spravuje a adresy pak lépe odpovídají předpisům na ochranu osobností - jsou jednotné a nepersonifikované- tedy dají se i zveřejňovat a hlavně převádět v případě změně funkcí.
Tedy místo různých voprsalek.josefZAVINACseznam.cz standarne
zo.hornidolniZAVINACcsv.cz.

Pokud by si z takovéto centrálně udržované adresy nějaká ZO neodebírala poštu, je možné jí to posílat písemně.

Zřízení a správa takovéhoto servru není nijak náročná, pokud už se provozuje web.server.

Má to jedinou nevýhodu, všichni pak spolu mohou libovolně komunikovat, pořádat okresní diskuze, konference atd. A to je asi i jediný důvod proč to dosud není, stejně tak nějaký klasický papírový veřejný adresář ZO apd.

Pak je třeba se moc nedivit, že se nám nehlásí noví zájemci o včelaření, když značná část ZO nemá nejen e-adresu, ale ani vývěsní skříňku a doručovací adresu.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19039


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.167.9) --- 22. 10. 2006
Léčení 3krát aerosolem?

Už se to tady myslím již omílalo, ale k faktické argumentaci myslím nedošlo. Tak to nadhodím zavčasu znova.
.............
Je nějaký důvod, proč neléčit včelstva třikrát aerosolem (2* třeba vodou, potřetí acetonem) kromě toho, že to není zmiňováno ve vyhlášce SVS?
....
Při větším počtu včelstev mi to přijde rychlejší a hlavně asi účinější. Nehledě na peníze, ušetří se za knoty.

Dík zas odpovědi.
Karel


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19038


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka L (82.208.45.222) --- 22. 10. 2006
Re: EvidenceZO 3.0 (19028) (19031) (19036)

Děkuji všem, kteří jste mi alespoň částečně dali za pravdu, že program, který je určen pro evidence včelařů a včelstev by měl být jednoduchý. Protože počítači a programy zabývám profesně, mohu posoudit, že pro běžné uživatele je program místy dost složitý. Minulý program v DOSu byl skutečně dobrý, ale v současné době nedostačuje. Bohužel vývoj jde dopředu, ale počítač by měl sloužit ne my být jeho otrokem.

Jak jsem se dozvěděl je svazu skupina pracovníků, která řídí pana Formana.

Doufám, že toto čte někdo ze svazu.
Doporučení pro svaz :

1. rychlejší komunikace se všemi OV. Každý okres si povinně zavede e-mailovou adresu.

2. Stejně by měli mít e-mailové adresy alespoň většina ZO, kdo ji nebude mít , je to jeho chyba.

3. ÚV ČSV je schopen dát dohromady přes okresy soupis ZO, kteří tento program používají, alespoň trochu úspěšně.

4.Zajistit samostatnou diskuzi pro spolupráci na vývoji tohoto programu. Tudíž i se zpětnou vazbou na všechny pracovníky, kteří tento program používají, nebo jej chtějí používat. Už mne nebaví posílat buď panu Formanovi nebo na svaz připomínky k programu, když nevidím žádnou odpověď.

Pan Forman je šikovný, ale programátor by pro nás neměl být partnerem. Programátora by měl řídit IT analytik pověřený svazem, který je schopen správně posoudit požadavky - hlavně musí být komunikativní a programy na počítači mu musejí něco říkat.

Díky za připomínky.
S pozdravem ing. Jiří Langer
ZO Nový Knín
info/=/horlan.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19037


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bohuslav xxxx (e-mailem) --- 22. 10. 2006
Re:EvidenceZO 3.0 (19028) (19031)

K programu ZO 3.1. Tento program dělal někdo, kdo vůbec neví o co jde. Pominemeli hrubé pravopisné chyby, chce to opravdu hodně intuice. Věčná škoda, že ho nedělal pan Chuchlík, jeho program je vynikající, bohužel nedostačuje obsahem a rozsahem. To díky neustále se zvyšující byrokracii. Velice by mě zajímalo, čí je pan Forman známý. Několikrát jsem na různých konferencích upozorňoval na hrubé nedostatky, a nebyl jsem sám. Já nejsem počítačový expert, potřebuji, aby pracoval logicky, byly v něm všechny potřebné věci které na nás ÚV ČSV vyžaduje. Myslím, že všichni kteří vyřizují čím dál složitější agendu kolem včelaření, mají i jinou práci, než zkoumat jakými způsoby program pracuje. Zkoušel jsem s autorem komunikovat, protože jak jsem výše uvedl, nejsem odborník a tak jsem některým otázkám pana Formana nerozuměl a naopak, tak mi přestal odpovídat. Za takovýto program jsou to vyhozené NAŠE peníze. A musím přiznat, že program 3.1 je o mnoho lepší než předchozí. Jenže to zlepšování jde velice pomalu. Sláva

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:EvidenceZO 3.0
> Datum: 22.10.2006 06:42:25
> ----------------------------------------
> Od: Jirka L
>
> > Zajímalo by mne, jestli někdo z diskutujících používá program pro ZO na
> > evidenci : EvidenceZO 3.0.
> > Předpokládám, že toto čte i některý pracovník ÚV ČSV.
> > Já jsem s programem spokojen pouze částečně. Absolutně jsem nespokojen s
> > komunikací s celým vývojovým týmem, který pracuje na vývoji tohoto
> > programu. Připadá mi to, že snad ani nikdo z těchto lidí neví, jak má
> > program fungovat !!!!!
> > Jaký je rozdíl mezi řádným a registrovaným členem a na toto navazující
> > výpočty.
> > Vzkaz pro ÚV ČSV : jestli chcete na vývoji tohoto programu pracovat jako
> > doposud, tak raději nedělejte nic. Alespoň nic tím nezkazíte !
> > S pozdravem probuďte se !!
> > Ten program a jeho správnou funčnost potřebujeme nyní a ne až na jaře.
> ..........
>
>
> Já bych takovou věc nezatracoval. Sám jsem kdysi dělal databázi - něco jako
> kniha pro chovatele včelstev a vím co takový nějaký např. výmysl s řazením dat
> nebo relační výstup pro nějaký výpočet podle něčeho stojí času vypilovat.
>
> Možná by autor mohl založit diskuzi k tomuto programu kvůli nedostatkům. A také
> se pokusit toto převést do skriptovacího jazyka na serverovou podobu např. pro
> webovou podobu s databází a s nepřebernými možnostmi.
>
> Pokud ale vím, mělo by se pracovat na nové podobě či úpravách na serveru ČSV.
> Pokud by ČSV dokázalo zprovoznit nějakou intranetovou webovou aplikaci, která by
> vyřešila problém papírování ZO a OV, odlil bych být předsedou nebo tajemníkem
> ČSV autorovi aplikace opravdu medaili jako Brno.
>
> Program Evidence ZO je na můj vkus docela složitý pro počítačové začátečníky -
> funcionáře ZO a měl by se podle mě skládat velmi podrobného návodu. Také z
> modulů, které lze přidávat a odebírat. Také by měl mít možnost práce s aktivním
> připojení na web, intranet ČSV a nakonec modul s propojením na web ČSV pro
> prezentaci ZO nebo OV přímo na prostoru serveru ČSV. To je ale hudba budoucnosti
> a hlavně času, který nebývá stále zadarmo. Takže nekritizuji, všechna čest, ale
> takový program jde ovládat opravdu jen se školením. (a k intuitivnosti a k
> snadnému ovládání se určitě časem autor dopracuje)
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
> _______________________________________________
> Konference Vcely
> Vcely/=/v.or.cz
> http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
>
>
>
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19036


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 22. 10. 2006
Re: (no subject) (19001)

Nejjednodušší je stočit nahřátou mezistěnu kolem knotu. Knot se musí v
plameni kroutit a musí mít správný průměr vzhledem k průměru svíčky. Před
nějakou dobou se o tom tady diskutovalo. Válcovité a podobné jednoduché
svíčky se dají vyrobit nalitím vosku do formy "co dům dal", třeba hrnečku,
plechovky nebo teplotně odolné skleničky s umístěným knotem, po ochlazení za
nízké teploty se vosk smrští a svíčky se obvykle dají za knot vytáhnout.
Mohou se pak ozdobit nátěrem obarveného roztaveného vosku. Na tvarované
svíčky je asi nejlepší silikonová forma. Musí na to být nějaký vzor, třeba
už nějaká vytvarovaná svíčka. Silikonová forma je obvykle složena ze dvou
vrstev, první na povrchu je měkká kopíruje přesně tvar předmětu bez bublin.
Další vrstva je silnější a zajišuje mechanickou pevnost. Nebo je silikonová
forma ještě uzavřena v pomocné rozkládací třeba sádrové formě.
Teoreticky by mělo jít vyrobit silikonovou formu asi takhle. Na místě, kde
se bude forma otvírat zasadit do vzoru třeba nějakou tvrdší tenkou plastovou
fólii, na kterou silikon nepřilne. Na začátky by možná stačilo použít
prodávaný obyčejný acetátický univerzální silikon v kartuši, z běžně
dostupných silikonových tmelů má nejlepší mechanické vlastnosti a je poměrně
levný a zároveň k mnoha materiálům nepřilnavý. Nevytvrzený silikon má jít
odstranit rozpuštěním v acetonu. Zkusil bych tedy za nízké teploty 0 - 10 st
C, aby silikonový tnel reagoval pomalu a aceton se stihl po natření odpařit,
rozpustit trochu tmelu v acetonu a natřít tím párkrát ten původní vzor.
Rozpuštěním a zředěním by se mělo dosáhnout kopírování přesného tvaru bez
bublin. Po vytvoření vrstvy tak milimetr silikonu a vytvrzení bych tam
nanesl další tak aspoň centimetr dva neředěného tmelu. Možná by stačilo jen
původní vzor prostě obalit vrstvou silikonového tmelu a potom ostrým nožem
nebo žiletkou vytvořit nalévací otvor a rozříznout tak, aby se vzor nebo
odlévaná věc dala vyjmout. Až nebudu mít co dělat, tak je to jedna z věcí,
které bych zkoušel.
Jinak silikony pro výrobu forem se dají sehnat třeba na
http://www.elchemco.cz/main.htm nebo http://www.lucebni.cz/main.php .
Formy na svíčky se dají sehnat v různých hobby prodejnách a hobby serverech
. Kromě toho kontakty na výrobce forem se dají sehnat na webových stránkách
lidí přivydělávajících si prodejem návodů a kontaktů na domácí práce (
heslo práce doma, přivýdělek doma a podobné ve vyhledávačích), domácí výroba
svíček z forem je asi dost oblíbená činnost, na poutích a podobných akcích
je stánků s takovými svíčkami plno.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel Samojlovič" <samojlovic/=/cotrde.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 17, 2006 2:29 PM
Subject: (no subject)



Chtěl jsem se zeptat jestli má někdo zkušenost s výrobou svíček - zajímalo
by mě jak se dělají formy atd.

Pavel

_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19035


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 77626 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 19035 do č. 19095)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu