Včelařská konference

Odpověď kam:        "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Věc:        Antwort: Re: vosk
Komu:        "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Poštovní prog.:        Lotus Notes Release 5.0.6a January 17, 2001
Od:        M.Osusky/=/fritz-gmbh.de
Datum odeslání:        Wed, 19 Feb 2003 14:13:13 +0100

>
> Zadne veda, na to nemusis byt odbornik. Potrebujes aspon 60 L kotol a
> parák na vosk. Cele ramiky sa vkladaju do kotla kde sa vo vriacej vode
> rozpusti vosk / ramik zostava cisty z neposkodenym drotom /. Po
> vyvyreni 50 - 100 ramikov / podla velkosti kotla / sa zacne naberackou
> naberat z hladiny rozvarene vostiny a vkladat do jutovych vreviek do
> paraka / aj ten stoji na ohni /. 3 - 4 vrecka naplnia parak a moze sa
> lisovat. Po vylisovani zostava fakt suchy bezcenny zvysok a z paraka
> vyteka cisty vosk. Za sobotu sa da vyvyrit 800 - 1000 ramikov. Vo
> velkych kotloch sa da pracovat kontinualne, ked vpredu sa priklada -
> voda vrie vpredu a dozadu unasa roztopene vostiny, kde ich druhy
> pracovnik nabera do paraka.
>
> Matej
>
>
> <odbornici pry vyvaruji cele ramky ve vyrazenem kotli. Ma to nekolik
> <nespornych vyhod. Zna, prosim, nekdo podrobny technologicky postup?
>

Matej,
dik za radu, staci to tak.

Zdravi J.C.

Zadne veda, na to nemusis byt odbornik. Potrebujes aspon 60 L kotol a parák
na vosk. Cele ramiky sa vkladaju do kotla kde sa vo vriacej vode rozpusti
vosk / ramik zostava cisty z neposkodenym drotom /. Po vyvyreni 50 - 100
ramikov / podla velkosti kotla / sa zacne naberackou naberat z hladiny
rozvarene vostiny a vkladat do jutovych vreviek do paraka / aj ten stoji na
ohni /. 3 - 4 vrecka naplnia parak a moze sa lisovat. Po vylisovani zostava
fakt suchy bezcenny zvysok a z paraka vyteka cisty vosk. Za sobotu sa da
vyvyrit 800 - 1000 ramikov. Vo velkych kotloch sa da pracovat kontinualne,
ked vpredu sa priklada - voda vrie vpredu a dozadu unasa roztopene vostiny,
kde ich druhy pracovnik nabera do paraka.

Matej


<odbornici pry vyvaruji cele ramky ve vyrazenem kotli. Ma to nekolik
<nespornych vyhod. Zna, prosim, nekdo podrobny technologicky postup?

Davam 0,2 cl na 10 Kg vosku. Pozor musi to byt cista laboratorna kys sirova
nie akumulatorova / ta ma len okolo 30 % /. Kyselinu treba liat do vody /
rozvareneho vosku z vodou / po dreve a opatrne. Potom nechat 10 min povarit
a odstavit.

Matej

Kolik té kyseliny přidat ???

Zdeněk Čejka


>Ak chces zbavit vosk necistot pridaj tam kyselinu sirovu - lahsie sa
>oddeluje necistota. Kys fosforecna sa pouziva len na upravu farby

Kolik té kyseliny přidat ???

Zdeněk Čejka


>Ak chces zbavit vosk necistot pridaj tam kyselinu sirovu - lahsie sa
>oddeluje necistota. Kys fosforecna sa pouziva len na upravu farby

Odpověď kam:        "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Od:        Jaroslav Sedlák <sedlak.jr/=/worldonline.cz>
Komu:        "konference" <vcely/=/v.or.cz>
Věc:        vosk
Datum odeslání:        Tue, 18 Feb 2003 20:12:32 +0100
Poštovní prog.:        Microsoft Outlook Express 5.00.2314.1300

> Jak čistíte vosk. Rozvařením s vodou event. destilovanou - příp s
> kyselinou fosforečnou či roztavenim na sucho a usazením. Samozřejmě s
> odšrábáním nečistit. I když opět rozvařím koláč vosku s čistou vosou a
> opět nechám usadit, zdá se , že těch nečistot na spodku je moc. S
> díky za odpověď. Jarka
>

Vazeni,
odbornici pry vyvaruji cele ramky ve vyrazenem kotli. Ma to nekolik
nespornych vyhod. Zna, prosim, nekdo podrobny technologicky postup?

Zdravi
J. Cerny.

Nevím, je to otázka budoucnosti a fantazie. Ale kdo ví ? taky si neumím dost dobře představit jak tam sázet data, ale taky se to dá přepsat z papírových záznamů a pak jen využívat jako vyhledávač...třeba při vytáčení..jeden vytáčí a sází data, druhý pracuje ve včelách, třetí nosí rámky a říká tomu co vytáčí jaké data má vsadit co mu řekl ten, co dělá ve včelách.........na klávesnici se dá navléknout foliový obal, to je běžná věc ve znečištěných provozech, i mezi prohlídkami včelstev je třeba si umýt ruce když jdu do jiného včelstva ( nemoci atd.. )

Sen třetího tisíciletí- zpětná vazba, utopie...

co můžu měřit a vyhodnocovat-
1/ zvuk
2/ váhu
3/ vlhkost

váhu - z finančních důvodů asi ne.

zbytek ano, čidlami pro zvuk a vlhkost

to by ale chtěl takový sofware, který by zase nikdo nezaplatil.

Hlášení programu- to včelstvo nemá matku, to včelstvo je třeba prohlídnout po třech dnech...pro to a to...

není to možné udělat, ale bylo by to fajn...

JV.

Co se týká toho výkluzu, tak si myslím, že to ochlazení rámků je nepodstatné co se týká vytáčení, není to o tolik, navíc teplo jde nahoru a když je včelstvo silné…… tu přednášku v Nasavrkách si rád také poslechnu, já jsem pro výkluzy, je to dobrá věc.
Věřím tomu, že u polorámků ani v radiálním medometu nebude žádný problém.
JV.

Děkuji za opravdu včelařský příspěvek a mám k tomu několi dotazů:

f> Podle tohoto vzoru by mělo být správné,pro zimní období obracení úlů o
f> 180 stupnů.Obracení především úlů tenko-jednostěných moderních.
f> Sluncem prohřátá stěna,uvnitř v prostoru úlu předává teplo,v případě
f> prohřáté zadní stěny podpoří cirkulaci vzduchu.
f> V případě kdy sluncem prohřátá česnová stěna předává teplo do prostoru
f> ,toto zamezuje cirkulaci.vytváří obrácený zpětný směr proudění
f> vycházejícímu vlhkému vzduchu.
To by mohlo být pro úl s jedním česnem dole. Jsou-li očka nebo dokonce
zasíťované dno, rozložení teplot v úle a proudění bude docela jinak.

f> Problémem u těchto jednostěných úlů byl chlad pronikající všemi
f> stěnami,nyní teplo,pronikající jen jednou stěnou-česnovou.
Proč je problém jedno i druhé?

f> Pootočením úlů česnovou stěnou k severu stojících v řadě s mezery
f> mezinimi,je pro včelaře a včely kompromisrm vytvářejícím navíc jiné výhody
f> které by úplným otočením úlů nedosáhly.
Celé toto by mohlo mít jakýsi význam v předjaří, když je venku zima,
řekněme tak od jívy do pampelišky, pak už je to fuk. Myslím, že s
prouděním uvnitř úlu si včely poradí, problém vidím ve studeném česnu
ve stínu, na které dosedne z posledních sil včela vracející se s
pylem...
Zdravím
ivan

Jednou jsem se pokousel vosk tavit ze sousi, a protoze jsem laik jak uz jsem rekl. Tak jsem o tom nemel ani potuchy jak na to. Uvaril jsem ho a pak jsem ho lil pres papir. Vosk je dost mastny a kdyz je dost horky tak je i krasne tekuty a ten papir fungoval jako dokonalej filtr. Vysledny vosk byl bez necistot.

Ak chces zbavit vosk necistot pridaj tam kyselinu sirovu - lahsie sa
oddeluje necistota. Kys fosforecna sa pouziva len na upravu farby

Matej

Jak čistíte vosk. Rozvařením s vodou event. destilovanou - příp s
kyselinou
fosforečnou či roztavenim na sucho a usazením. Samozřejmě s odšrábáním
nečistit. I když opět rozvařím koláč vosku s čistou vosou a opět nechám
usadit, zdá se , že těch nečistot na spodku je moc. S díky za odpověď.
Jarka

Jak čistíte vosk. Rozvařením s vodou event. destilovanou - příp s kyselinou
fosforečnou či roztavenim na sucho a usazením. Samozřejmě s odšrábáním
nečistit. I když opět rozvařím koláč vosku s čistou vosou a opět nechám
usadit, zdá se , že těch nečistot na spodku je moc. S díky za odpověď.
Jarka

Vážený pán kolega,
som starý začínajúci včelár a robil som to nasledovne:
Na jedno včelstvo dám noviny s klincom urobím pár dier a preložím druhé
včelstvo do medníka.Úl s ktorého sme odobrali včely odložím. V prípade že
včelstvo nemá matku tak ho obdobne pridám k včelám s matkou.
G.K.

> chcem poprosiť o radu pri spájaní včiel pred jarnou znáškou!
> kedy je najvhodnejší čas? spájajú sa slabé rodiny so
> slabími,alebo sa posilňujú stredno slabé? hlavne ten čas po
> prvom prelete? dakujem Stano
>
>
Ani jedno, ani druhé, spojit slabé a středně slabé se silnými. Pokud
spojím dva žebráky, tak mám jednoho dvojnásobného. Silné včelstvo
přinese časnou snůšku a pak z něj můžu vytvořit oddělek.

Spojit to přes noviny na mřížce.

S pozdravem

Lněnička

chcem poprosiť o radu pri spájaní včiel pred jarnou znáškou!
kedy je najvhodnejší čas? spájajú sa slabé rodiny so slabími,alebo sa posilňujú stredno slabé? hlavne ten čas po
prvom prelete? dakujem Stano

Jeden možný způsob záznamu prohlídek je na:
http://website.lineone.net/~dave.cushman/chriscard.html

Asi si něco podobného zavedu. Kartu zespodu na víko.
Zatím mě nenapadá, v čem by mi k tomu mohl být ještě užitečný počítač.
Jak a proč?
Eman


:>Na konferenci proběhla před časem diskuse programu pro
:>včelaře, o nějaké
:>evidenci na počítači. Sice s nepříliš kladným ohlasem, stále
:>je nejlepší
:>klasický způsob, ale zkuste mi do mailu hodit požadavky jak by tento
:>program asi měl vypadat, třeba ho nechám udělat. Pokud někdo
:>něco podobného
:>už má a zdarma ho nabídne, můžu ho na výstavách ukázat, uvidí
:>se&#8230;.Napište co vše by se mělo evidovat a jakým způsobem.

Dekuji za odpovedi na vykluz. Jsem vcelar-laik ale myslim pokud bych mel zapisovat data do stolniho pocitace tak by me to asi zdrzovalo (porad bych prepisoval poznamky). Ja bych asi pouzival kapesni pocitac trepa iPAQ a tam bych si v excelu udelal potrebne tabulky.Takovy kapesni pocitac skoro nic nevazi a muzu s nim pracovat operativne. Otazkou je kdo by si ho koupil. Ale pokud uvazim jakou rychlosti se siri mobilni telefony. Tak nove mobilni telefony jsou v podstate male kapesni pocitace.

Dne 15.března bude mít na toto téma přednášku př. Nerad v Nasavrkách. Mluvil jsem s ním, běžně to používá. Také to chci okouknout. Tonda.

Dekuji za reakci na můj dotaz - nebylo mi vše jasné. Zdenda

Dekuji za reakci na muj dotaz - nebylo mi vse jasne.

Děkuji za reaci - nebylo mi vše jasné

Loni jsem zakoupil vysavač listí a upravil jsem ho jednoduše na vyfoukávání včel z celých nástavků.Letos toto zařízení chci vyzkoušet.Zjistil jsem,že ve světě je to poměrně dost používaná záležitost.Máte,prosím Vás někdo praktické zkušenosti s tímto způsobem odstraňování včel z medníků? Díky Jirka.

Na konferenci proběhla před časem diskuse programu pro včelaře, o nějaké evidenci na počítači. Sice s nepříliš kladným ohlasem, stále je nejlepší klasický způsob, ale zkuste mi do mailu hodit požadavky jak by tento program asi měl vypadat, třeba ho nechám udělat. Pokud někdo něco podobného už má a zdarma ho nabídne, můžu ho na výstavách ukázat, uvidí se….Napište co vše by se mělo evidovat a jakým způsobem.
Na konferenci jsou PC gramotní lidé, pokud nebude zájem zde, nemá smysl se tím dál zabývat.
Takže napište pokud máte zájem tuto možnost ukázat ostatním.
Když už se dá PC řídit pohon, tak proč z něj neudělat i databázi ? Další využití by mohlo být vyhodnocování bezmatečnosti včelstva, ale to nevím, jen jsem o tom slyšel, nevím jak to funguje, ale počítači bychom alespon dali smysl. Zatím to vypadá, že jej k pohonu používat budeme jen zřídka, na přání, přece jen je více zájem o řešení bez počítače. Ale i tak tyto počítače jsme prosadili asi u 10 lidí, ale protože nebyla jiná možnost, co ještě medomet nedostali mají na výběr, ve stejné ceně. Rád bych jim možnost evidence ukázal, rozhodnou se sami. Uvítal bych už něco hotového, nemám čas a peníze na to, abych něco dělal co už je možná pasé, ale zkusit se to může. Uvidíme…..

.
S pozdravem Vodička

Ano, to je pravda, studený med se hůře vytáčí a to zvláště v radiální poloze. U tangenciální polohy je to téměř jedno. Doženou to vyšší otáčky a konstrukce kazet- plást musí v kazetě sedět po celé ploše aby se netrhal. Opakuju se, ale je to o jeden malý, jen o jeden malý důvod víc, proč používat zvratné medomety před radiálními. Uděláme obojí, ale toto je fakt. Dalším faktem je, že teď jsou zvratné rychlejší než vícerámkové radiální.
Fakt-teplota má vliv na hustotu medu.

Vodička

Nestoři včelařství nás učí,že nejstudenější místo v prostoru úlů je u čenivé stěny a včelstvo v době zimování celý prostor nevyhřívá.
Podle tohoto vzoru by mělo být správné,pro zimní období obracení úlů o 180 stupnů.Obracení především úlů tenko-jednostěných moderních.
Sluncem prohřátá stěna,uvnitř v prostoru úlu předává teplo,v případě prohřáté zadní stěny podpoří cirkulaci vzduchu.
V případě kdy sluncem prohřátá česnová stěna předává teplo do prostoru ,toto zamezuje cirkulaci.vytváří obrácený zpětný směr proudění vycházejícímu vlhkému vzduchu.
Problémem u těchto jednostěných úlů byl chlad pronikající všemi stěnami,nyní teplo,pronikající jen jednou stěnou-česnovou.
Pootočením úlů česnovou stěnou k severu stojících v řadě s mezery mezinimi,je pro včelaře a včely kompromisrm vytvářejícím navíc jiné výhody které by úplným otočením úlů nedosáhly.

vše v dobrém franta

Okrem uz spomenutych vyhod a nevyhod. Med v medniku bez vciel ochladne a
tazsie sa vytaca. Na vacsej vcelnici sa pri nizkych nastavkoch lepsie
osvedcuje vyfukovanie vciel z mednikov.

Matej

Já sám používám výkluzy (resp. snažím se používat) a mohu říct, že je to sto
a jedna když je v úle výkluz a když není. Mohl jsem to loni porovnat, když
jsem do některých dal a do některých ne (neměl jsem vyrobeny potřebné
pomůcky na všechny úly). Při sundání medníku tam, kde byly výkluzy, bylo v
nástavku okolo 50 včel. Ale v nástavku bez výkluzů bylo včel jako při běžném
normálním provozu. A pak sklepávat ty včely do úlu - to nebyla pohodová
práce. Osobně jsem pro výkluzy, i když si musím udělat pomůcky - rámeček se
sololitem, ve kterém jsou vyříznuté otvory pro výkluz. Rámeček musí mít
takovou tloušťku, aby od horních i od spodních louček rámků byla dodržena
včelí mezera.

Jinou variantou je ometání včel pomocí speciálního zařízení, které bylo
předvedeno na výstavě zlepšovatelů v Praze a vyfotografováno ve Včelařství.
Pro připomenutí: jedná se o dva hřídele na motorcích od stěračů, na kterých
je nataven igelit a ten je rozřezán na proužky. Hřídele jsou vedle sebe
podélně a točí proti sobě, tím se roztočí igelit a vznikne vlastně kartáč,
který omete včely do předem připravené nádoby. Smetené včely se dají použít
pro tvorbu smetenců a nebo vrátit do úlu.

Zdeněk Čejka

>Rad bych vas poprosil o vas nazor na vceli vykluz a duvod proc ho pouzivate
>anebo proc ho nepouzivate. Vrta mi totiz hlavou proc se tahle hezka vecicka
>tak malo pouziva. Dekuji vsem za jakoukoliv odezvu.

Taky jsem před "dávnými léty" zkoušel tuto vymoženost.
Její výhoda je dost značné procento odstraněných včel z medníku.
Nevýhody: nutné dvě návštěvy včelnice, dvojí zvedání medníků, nutné používání mřížky (medník musí být bez plodu), další skladované příslušenství úlu, nějaké včely v medníku "přecejenom" zůstanou.
Od dob kdy používám nízké "medníkové" nástavky mi nečiní odstraňování včel z ránků žádný problém. Stačí úder do ruky s rámkem a většina včel je dole. Těch pár buď nevadí nebo se snadno smetou jedním tahem smetáčkem. Protože mám úly položena přímo na zemi sklepávám včely před úl (lze použít i smyk zzadu do podmetu) a tak nepříjdu do styku opakovaně se smetenými včelami.
jj

Nepoužívají ji ti co:

1) používají systém chovu bez mateří mřížky
2) rádi si se včelami hrají
3) mají odloučená stanoviště, takže nemají možnost den předem před
odběrem medu umístit výkluzy.
4) nenapadlo je to

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Petr [mailto:e-mail/=/nezadan]
> Sent: Monday, February 17, 2003 8:43 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Vykluz
>
>
> Rad bych vas poprosil o vas nazor na vceli vykluz a duvod
> proc ho pouzivate anebo proc ho nepouzivate. Vrta mi totiz
> hlavou proc se tahle hezka vecicka tak malo pouziva. Dekuji
> vsem za jakoukoliv odezvu.
>

Čistění vosku není pěkná práce, dělám to nejdříve nožem (měkké nečistoty do kompostu) a širokým dlátem tmavý vosk (vracím zpět do dalšího vyvařování).
Není to pěkná práce ale vždy mě potěší krásný světlý vosk na konci (vyrábím zlato z ho....).

Rad bych vas poprosil o vas nazor na vceli vykluz a duvod proc ho pouzivate anebo proc ho nepouzivate. Vrta mi totiz hlavou proc se tahle hezka vecicka tak malo pouziva. Dekuji vsem za jakoukoliv odezvu.

Zazimoval jsem 7 včelstev, 5 na míře 39x24 (nástavky), 2 na míře 32x25
(zadováky). Zatím to vypadá, že přezimují všechna včelstva. Sem tam se
objeví pokálená podložka, ale zase ne tak moc. Je ale pravda, že to mám k
modřínům daleko, takže betonového medu jsem si moc neužil. Nakrmil jsem cca
18kg na nástavky a 12 kg na zadovák (14 rámků). Bohužel u jednoho nástavku
mám dost roztočů, tak už se nemohu dočkat, až budu natírat plod. Ony to ale
byly nejsilnější včely a ty donesou opravdu všechno :-)...

Zdeněk Čejka

>Dobrý nápad si tady psát jak to kdo z nás zazimoval a jak to dopadlo.Může
>to být poučné pro nás všechny.

Já teď momentálně tavím souše na vosk a mezitím vyrábím rámky. A až vosk
vyměním za mezistěny, budu zatavovat. Minulý rok jsem lítal v létě jako
šílenec, abych stíhal dodávat nástavky (neměl jsem moc rámků se soušemi).
Doufám, že letos si něco nadběhnu ...

Zdeněk Čejka

>Pochlubte se jak jste na tom, co právě děláte a jak na to jdete.

Přátelé, jakým způsobem odstraňujete z vytaveného vosku nečistoty? Jen se to
seřízne nebo je na to nějaký lepší fígl ?

Zdeněk Čejka

Nosemu prý zničí už teplota kolem 50 C.
Tahle teplota nedělá dobře ani zaviječi.
Uvažuju letos o dezinfekci celých nástavků v termoboxu.
Nosema se také šíří přes oplodňáčky.
Chytne ji tam nová matka a přenese na dětí.
Neškodilo by možná před sezonou vyžehnout oddělitelná dna a podmety.
Eman

:>Nosemu ma kazde vcelstvo - zalezi jen na vcelari jestli ji umozni se
:>"rozjet" nebo ji udrzi v prijatelnych mezich. Pokud je vcelstvo
:>stresovano, tak se vzdy nosema objevi. Pochybuji, ze se da nosema
:>zcela odstranit ze vcelstva a i kdyby tak reinfekce na sebe nenecha
:>dlouho cekat.
:>
:>Kuba

Polystyrén je dobrá věc (balí se do něj i potraviny - né do napěněného) než se ti na stanoviště nastěhují datli (žluny a strakapudi), pak už ti nepomůžou ani úly ze dřeva. Já proti nim používám již 15 let se střídavými úspěchy sítě a pískovou úpravu povrchu. Řeže se perfektně jemnozubou kotoučovou pilou a lepím to disperzními lepidly.
Bojovníci za biomed ho nemají rádi, ale kdo z nás chová včely v chráněném krajinném území, kde se dá jedině biomed vyprodukovat.
Pokus s papírem není hledáním slepých uliček (vždyď Cimermann dokázal, že foukáním cigaretového kouře do odpadu zlato nevzniká), ale pokusem o levnou výrobu nástavků bez vzniku nebezpečných odpadů. Jde jen o to najít vhodnou impregnační metodu. Včelařím 20 let na venkovním stanovišti, tak vím co je to voda a proto mám například dna úlů ze železa (pozink. Jackel).
Uvidím, příští zima rozhodne.

Dne 14 Feb 03, v 21:31, Jan.Jindra napsal(a):

> &#8222;VY&#8220; (my), kteří máte o včelaření zájem. Rozšiřování počtu
nese
> náklady na nové úly &#8211; přece nebudeme včelařit ve starých (nosema
a
> jiné infekce). Nezbývá tedy buď nakupovat nebo stavět samy nové. Zima
je
> ideální doba na studium a sebekritická ohlédnutí, ale hlavně také na
práci
> v dílně. Pochlubte se jak jste na tom, co právě děláte a jak na to
jdete.
> Já jsem právě dolepil rámy pro 70 polystyrénových nástavků. Ve
skutečnosti

Jak to z toho polystyrenu děláš? Lepíš to z desek? Nebo z granulátu ve
formě? Plánuju se pustit do něčeho podobného, rád bych věděl jaké jsou
dneska možnosti. Kdysi jsme to lepili z polystyrénových desek, ale blbě
se to řeže, lepit se to dá jen epoxydem a včely do toho šťouraj. Teď
jsem viděl materiál s názvem "polydur", který je tvrdší a
konzistentnější, zdál se mi lepší, ale zatím netuším, jak draze je možné
ho sehnat.

> nechci dělat všechny z polystyrénu, ale několik chci vyrobit z jiného
> materiálu &#8211; podržte se &#8211; z vícevrstvé papírové lepenky.
Pokud
> přežijí zimu budu s nimi pokračovat. Budou tak levné, že se nebudu
> obtěžovat s jejich dezinfekcí, vyřežu je z rámů a spálím je.
> Tak dotoho a ať nám to lítá

A co vlhkost, nerozpadá se to? Já mám dost špatnou zkušenost s pokusem s
hobrou, vydrželo to do prvního většího lijáku s větrem (který nafoukal
vodu pod stříšku na úly).

Jirka

Vážený pane, odpovídám na Váš dotaz ohledně nosematózy včel.
Zrovna v Pátek jsem se bavil se svým "včelařským učitelem" na téma nemoci včel. Diskuze to byla asi hodinová a oba jsme se shodli v názoru, že za půlku nemocí včel si může včelař jen a jen sám. Při správném ošetřování včel, desinfekcí -nové dílo a rámky, výžeh úlu plamenem atd. a stanovištěm, by k nosematóze a k dalším méně závažným :-) nemocem včel nedoházelo. A tato diskuze by se mohla odvíjet úplně jinším směrem.

Dobrý nápad si tady psát jak to kdo z nás zazimoval a jak to dopadlo.Může to být poučné pro nás všechny.

Toto téma je asi velmi aktualní slyšel jsem od mnoha včelařů,že právě nyní mají problém s nosemou.Pokálené úly a dokonce uhynulá včelstva.Loni v tomto čase jsem tady položil otázku nosemy.Ptám se znovu jak na nosemu?Co víte o situaci letos?

Tím svým příspěvkem jsem nechtěl nikoho nabádat k před časným zásahům.
myslím si, že je každému jasné že první zásahy do včel je možné dělat až
době plného květu jívy.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Ing. Martin Kupka - kancelář" <kupka/=/mlade.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 11, 2003 7:30 PM
Subject: RE: Diskuse o prezimovani vcelstev


> Ještě je čas na vše na radost ale i to špatné teprve přijde. Teď podle
mne
> včely potřebují hlavně klid a nedělat žádné pokusy ani s medocukrovým
těstem
> a převěšováním a pod. Je to spíš , že by jsme rádi něco dělali ale nejde
to
> !!!!
> - dost °C pod nulou ještě bude přes noc na prolet není zatím žádný výhled
> !!!
> Zdraví Martin Kupka , Č. Budějovice
>
> -----Original Message-----
> From: Josef Menšík [mailto:josef.mensik/=/seznam.cz]
> Sent: Sunday, February 09, 2003 9:38 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: Diskuse o prezimovani vcelstev
>
>
> Zase konečně dobré téma. Teď je podle mne třeba včelám účelně pomoct.
> Medovice nám přišla do závěrečné fáze krmení. Sám jsem vzniklou situaci
> řešil přerovnáním zásob tak aby cukerné zásoby byly v místě
předpokládáneho
> zimování zdáse mi ,že až naž na dvoje mi to vyšlo. snad to bylo
zapříčiněno
> tím že jsem poprvé v sedmi úlech zimoval na studené stavbě a čpatně jsem
> odhadlo kde zavesí zimní chomáč. Ty jsou právě nejvíce postižené. Teď si
> myslím ,e by jim mohlo pomoct podání medocukrového těsta i když jsem to
již
> několik roků nepoužíval. Včely již pomalu budou přecázet na plásty kde
> začíná být větší podíl medovice a těsto by jim mohlo zdravotně lépe
> posloužit v začátku plodování i když mají v podstatě dostatek zásob. Co Vy
> na to??
>
> Pepan
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Frantisek Sanek" <sanek/=/raz-dva.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, February 08, 2003 11:17 AM
> Subject: Diskuse o prezimovani vcelstev
>
>
>
> O medovicove snusce v lonskem roce toho bylo jiz dost napsano. Nyni nas
> vsechny jiste zajima, jake skody na vcelach medovice napachala. Jiz nyni
> nekteri vcelari narikaji, ze vcely maji pokalene podlozky a dokonce jsou
> hlaseny uhyny vcelstev.
>
> Je zacatek unora a v tuto dobu se jiz objevuji prvni prolety vcel. Asi
kazdy
> z nas se na tento okamzik moc tesi.
> Muzeme PO PROLETU na tema, jak komu vcelstva prezimovala, zacit
diskutovat.
>
> Asi by vcelare zajimalo:
> - jestli se loni u vas objevila medovicova snuska a v jakem rozsahu
> - jestli byla medovice odebrana a bylo dokrmovano nebo byla ponechana a
> dokrmena
> - kolik zimnich zasob (cukru) vcely dostaly
> - v jakych ulech kdo vcelari (uteplene, neuteplene, ramkova mira, vcelin,
> vcelnice)
> - jak vcely prezimovali a dalsi jine poznatky
>
> Samozrejme je mi jasne, ze i kdyz se vcely proleti mohou nastat dalsi
> komplikace (Nosema atd.)
>
> At nam to vsem pekne lita,
>
> S pozdravem
> F. Sanek
>
> ---
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003
>
>

Dovoluji si Vás pozvat na výstavy v tomto roce, termíny jsou k nahlédnutí i na našich stránkách www.apidomia.cz

Vodička

Pro rok 2003

některé z důležitých výstav

Graz( Rakousko ) 22-23/2

Nasavrky ( Česko ) 15/3 ( při sekci komerčních včelařů )

Trenčín ( Slovensko, VČELÁR ) 2-5/4

Velké Meziřičí místní výroční výstava 11/5-16/5 ( moje osobní účast bude
omezena pouze na první dva dny, z důvodu výstavy v Lysé nad Labem. Medomet
zde ale bude k nahlédnutí.

Lysá nad Labem 14-18/5

Hobby ( České Budějovice ) 21-25 květen

Včelařský provoz Jaroslava Sedláčka Příchovice - 5/7

100.výročí včelařského spolku v Nedvědici 29/6-6/7

APIMONDIA ( Slovinsko, Ljublaň ) 24-29 srpen

Nosemu ma kazde vcelstvo - zalezi jen na vcelari jestli ji umozni se
"rozjet" nebo ji udrzi v prijatelnych mezich. Pokud je vcelstvo
stresovano, tak se vzdy nosema objevi. Pochybuji, ze se da nosema
zcela odstranit ze vcelstva a i kdyby tak reinfekce na sebe nenecha
dlouho cekat.

Kuba

Btw.ty nastavky z papirove lepenky by mohli byt zajimavy napad, jen
by se mi nechtelo kazdy rok delat nove nastavky :-))


Dne 14. únor 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Tak se mi zdá přátelé, že konference moc nežije.
> Nahodil jsem udičku na téma nosema - a nic. Asi to není Váš problém. Ale
> měl by být! Skutečně nás i latentní nosema okrádá o med, jak jsem slyšel až
> 5 kg na včelstvo.
> Zkusím jiné téma: &#8222;Jak zbrojíte na novou sezónu?&#8220;
> Při vědomí toho, že včelstev i včelařů stále ubývá, nezbývá nám nic jiného
> než obhospodařovat více včelstev. A kdo jiný by to měl dělat než
> &#8222;VY&#8220; (my), kteří máte o včelaření zájem. Rozšiřování počtu nese
> náklady na nové úly &#8211; přece nebudeme včelařit ve starých (nosema a
> jiné infekce). Nezbývá tedy buď nakupovat nebo stavět samy nové. Zima je
> ideální doba na studium a sebekritická ohlédnutí, ale hlavně také na práci
> v dílně. Pochlubte se jak jste na tom, co právě děláte a jak na to jdete.
> Já jsem právě dolepil rámy pro 70 polystyrénových nástavků. Ve skutečnosti
> nechci dělat všechny z polystyrénu, ale několik chci vyrobit z jiného
> materiálu &#8211; podržte se &#8211; z vícevrstvé papírové lepenky. Pokud
> přežijí zimu budu s nimi pokračovat. Budou tak levné, že se nebudu
> obtěžovat s jejich dezinfekcí, vyřežu je z rámů a spálím je.
> Tak dotoho a ať nám to lítá
>

______________________________________________________________________
Reklama:
První domácí učitel, který díky internetu dítě naučí, vyzkouąí, zkontroluje, vyhodnotí výsledky, poradí, vysvětlí sloľitějąí látku a zároveň pobaví.
http://www.zaskolou.cz

Hodne zalezi na velikosti palouku, nadmorske vysce a jeho orientaci
ke svetovym stranam. Muze se totiz stat, ze nastup jara bude zpozden
o nekolik tydnu oproti okolnim lokalitam mimo les ci na jeho kraji.
Nekdy to muze vadit a jindy ne. Taky by se uly, resp. stojany na
kterych jsou umisteny, mohli na jare zaborit do pudy a prevratit se.

Kuba

Dne 15. únor 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Minulý rok jsem usadil část oddělků na novém stanovišti - na palouku v lese, u potoka, kde je však podmáčená půda. Úly jsou na stojanech 50 cm vysoko. Můžu čekat problémy související s vlhkostí?
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Novy slovensko-cesky film ve vasich kinech od 13.unora. http://www.falcon.cz

Minulý rok jsem usadil část oddělků na novém stanovišti - na palouku v lese, u potoka, kde je však podmáčená půda. Úly jsou na stojanech 50 cm vysoko. Můžu čekat problémy související s vlhkostí?

Jaké máte zkušenosti s přikrmováním na jaře (podle Farrara) dva týdny před pylovou snůškou sojovou moukou a medem (cukrem), pokud má včelstvo málo pylu?


Michal Pol

Tak se mi zdá přátelé, že konference moc nežije.
Nahodil jsem udičku na téma nosema - a nic. Asi to není Váš problém. Ale měl by být! Skutečně nás i latentní nosema okrádá o med, jak jsem slyšel až 5 kg na včelstvo.
Zkusím jiné téma: „Jak zbrojíte na novou sezónu?“
Při vědomí toho, že včelstev i včelařů stále ubývá, nezbývá nám nic jiného než obhospodařovat více včelstev. A kdo jiný by to měl dělat než „VY“ (my), kteří máte o včelaření zájem. Rozšiřování počtu nese náklady na nové úly – přece nebudeme včelařit ve starých (nosema a jiné infekce). Nezbývá tedy buď nakupovat nebo stavět samy nové. Zima je ideální doba na studium a sebekritická ohlédnutí, ale hlavně také na práci v dílně. Pochlubte se jak jste na tom, co právě děláte a jak na to jdete. Já jsem právě dolepil rámy pro 70 polystyrénových nástavků. Ve skutečnosti nechci dělat všechny z polystyrénu, ale několik chci vyrobit z jiného materiálu – podržte se – z vícevrstvé papírové lepenky. Pokud přežijí zimu budu s nimi pokračovat. Budou tak levné, že se nebudu obtěžovat s jejich dezinfekcí, vyřežu je z rámů a spálím je.
Tak dotoho a ať nám to lítá

Z hlediska daňového přiznání toto nelze ale pro vnitřní potřebu svého provozu si práci nějak ocenit musím. Mám rok rozdělený na dekády a v jejich rámci hodnotím cenu vlastní práce takto:
1.1.-20.3.       50 Kč
20.3.-10.4.       100 Kč
10.4.-20.4.       300 Kč
20.4.-10.6.       500 Kč
10.6-1.7.       200 Kč
1.7.-10.8.       300 Kč
10.8.-30.8.       200 Kč
1.9.-10.11.       100 Kč
10.11.-30.11       200 Kč
1.12-20.12.       300 Kč
20.12.-1.1.       50 Kč
Východiskem je pro mě odhad ztráty, která by vznikla, kdybych tuto dekádu nepracoval. Třeba dodat: 200 včelstev, těžiště snůšky řepka + akát, kočování na les, přímý prodej vlastní produkce, vedlejší příjem z výroby svíček.
Protože jde o hruby odhad, zajima mě,jak to řešite vy. Broněk

Vážení,
před časem jsem psal o myšlence projektu "Včely do škol". Vypadá to, že jsem
se ve dvou školách na ostravsku domluvil na takovéto činnosti.
Vlastní včelaření na školách by neznamenalo jen zahájení a uržování chovu
včelstva žáky, ale i výrobu vlastního úlu a některého zařízení v rámci
praktické výuky v dílnách.
Existuje někde nebo má někdo a dá pro takovouto akci k dispozici plánek
jednotlivých dílů úlu případně s textem - návodem na jeho výrobu a
sestavení?

Subject: POZVÁNKA



ZO ČSV České Budějovice založená 1867,

zve všechny zájemce o zajímavou a kvalitní přednášku přítele Ing. Petra
Texla na téma Včelaření v moderních úlových systémech.Přednáška je
doplněna videoprojekcí . Začátek členské schůze je od 8,30 přednáška cca 9
hodin v sobotu - zítra 15.2.2003 v přednáškovém sále Střední průmyslové
školy stavební vchod z Klavíkovy ulice v Českých Budějovicích.

Ing. Martin Kupka
kupka/=/mlade.cz
603 462 921
---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

Děkuji pane Hubnere.
Jiří

Toto nelze uplatnit, pouze náklady tzv.externí, např. uzavřít s někým dohodu
o provedení práce (manželku nelze zaměstnat), ale má to několik dalších
souvislostí, asi by tyto detaily nebyly zajímavé. Jestliže ano, rozeberu to
podrobněji. Zdraví P.Kolář
----- Original Message -----
From: "Zdenda" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 13, 2003 8:51 PM
Subject: danove priznani


> Jak si ocenujete hodinu prace spojenou s osetrovanim vcel pro vykazovane
> vydani v danovem priznani a kolik hodin v prumeru na jedno vcelstvo za
rok.
>

Jak si ocenujete hodinu prace spojenou s osetrovanim vcel pro vykazovane vydani v danovem priznani a kolik hodin v prumeru na jedno vcelstvo za rok.

co to je?
Pepan
----- Original Message -----
From: "josef Šroll" <josef.sroll/=/post.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 10, 2003 8:22 AM
Subject: Re: Nástavky - chov bez nosemy




> antibiotiky neexistuje.
>
> Přeji všem dobré přezimování
>

... diky, zimuje se mi dobre ...

Josef

Trocha ,,VČELÍ PRAVDY" a poezie
nikoho nezabije.


V Č E L Í P R A V D A

Včela člověku - prolog


Tobě člověče opyluji tvé zahrady,
aby dávaly plody Tobě i dětem.
Skrze mne dostává se Ti bohaté úrody
z Tvých polí a luk.
Tobě dávám mateří kašičku,
která Ti navrací sílu
a Tvé ženě krásu a hebkou pleť.
Vám lidé nosím pyl,ambrosii i nektar,
jídlo Bohů.
Vám dávám propolis, který léčí nemoci
lidského stáří a dává hlas houslím.

Tobě člověče dám i vosk Tvé svíce poslední.

Beze mne se nenasytíš!
Tvá příroda Tě nepohostí!
Beze mne se neuzdravíš!
Tvé byliny Tě nevyléčí!

Jsi silnější, jsi na řadě, chraň nás, sic spolu

Z A H Y N E M E

Ještě je čas na vše na radost ale i to špatné teprve přijde. Teď podle mne
včely potřebují hlavně klid a nedělat žádné pokusy ani s medocukrovým těstem
a převěšováním a pod. Je to spíš , že by jsme rádi něco dělali ale nejde to
!!!!
- dost °C pod nulou ještě bude přes noc na prolet není zatím žádný výhled
!!!
       Zdraví Martin Kupka , Č. Budějovice

-----Original Message-----
From: Josef Menšík [mailto:josef.mensik/=/seznam.cz]
Sent: Sunday, February 09, 2003 9:38 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Diskuse o prezimovani vcelstev


Zase konečně dobré téma. Teď je podle mne třeba včelám účelně pomoct.
Medovice nám přišla do závěrečné fáze krmení. Sám jsem vzniklou situaci
řešil přerovnáním zásob tak aby cukerné zásoby byly v místě předpokládáneho
zimování zdáse mi ,že až naž na dvoje mi to vyšlo. snad to bylo zapříčiněno
tím že jsem poprvé v sedmi úlech zimoval na studené stavbě a čpatně jsem
odhadlo kde zavesí zimní chomáč. Ty jsou právě nejvíce postižené. Teď si
myslím ,e by jim mohlo pomoct podání medocukrového těsta i když jsem to již
několik roků nepoužíval. Včely již pomalu budou přecázet na plásty kde
začíná být větší podíl medovice a těsto by jim mohlo zdravotně lépe
posloužit v začátku plodování i když mají v podstatě dostatek zásob. Co Vy
na to??

Pepan


----- Original Message -----
From: "Frantisek Sanek" <sanek/=/raz-dva.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 08, 2003 11:17 AM
Subject: Diskuse o prezimovani vcelstev



O medovicove snusce v lonskem roce toho bylo jiz dost napsano. Nyni nas
vsechny jiste zajima, jake skody na vcelach medovice napachala. Jiz nyni
nekteri vcelari narikaji, ze vcely maji pokalene podlozky a dokonce jsou
hlaseny uhyny vcelstev.

Je zacatek unora a v tuto dobu se jiz objevuji prvni prolety vcel. Asi kazdy
z nas se na tento okamzik moc tesi.
Muzeme PO PROLETU na tema, jak komu vcelstva prezimovala, zacit diskutovat.

Asi by vcelare zajimalo:
- jestli se loni u vas objevila medovicova snuska a v jakem rozsahu
- jestli byla medovice odebrana a bylo dokrmovano nebo byla ponechana a
dokrmena
- kolik zimnich zasob (cukru) vcely dostaly
- v jakych ulech kdo vcelari (uteplene, neuteplene, ramkova mira, vcelin,
vcelnice)
- jak vcely prezimovali a dalsi jine poznatky

Samozrejme je mi jasne, ze i kdyz se vcely proleti mohou nastat dalsi
komplikace (Nosema atd.)

At nam to vsem pekne lita,

S pozdravem
F. Sanek

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

Zase konečně dobré téma. Teď je podle mne třeba včelám účelně pomoct.
Medovice nám přišla do závěrečné fáze krmení. Sám jsem vzniklou situaci
řešil přerovnáním zásob tak aby cukerné zásoby byly v místě předpokládáneho
zimování zdáse mi ,že až naž na dvoje mi to vyšlo. snad to bylo zapříčiněno
tím že jsem poprvé v sedmi úlech zimoval na studené stavbě a čpatně jsem
odhadlo kde zavesí zimní chomáč. Ty jsou právě nejvíce postižené. Teď si
myslím ,e by jim mohlo pomoct podání medocukrového těsta i když jsem to již
několik roků nepoužíval. Včely již pomalu budou přecázet na plásty kde
začíná být větší podíl medovice a těsto by jim mohlo zdravotně lépe
posloužit v začátku plodování i když mají v podstatě dostatek zásob. Co Vy
na to??

Pepan


----- Original Message -----
From: "Frantisek Sanek" <sanek/=/raz-dva.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 08, 2003 11:17 AM
Subject: Diskuse o prezimovani vcelstev



O medovicove snusce v lonskem roce toho bylo jiz dost napsano. Nyni nas
vsechny jiste zajima, jake skody na vcelach medovice napachala. Jiz nyni
nekteri vcelari narikaji, ze vcely maji pokalene podlozky a dokonce jsou
hlaseny uhyny vcelstev.

Je zacatek unora a v tuto dobu se jiz objevuji prvni prolety vcel. Asi kazdy
z nas se na tento okamzik moc tesi.
Muzeme PO PROLETU na tema, jak komu vcelstva prezimovala, zacit diskutovat.

Asi by vcelare zajimalo:
- jestli se loni u vas objevila medovicova snuska a v jakem rozsahu
- jestli byla medovice odebrana a bylo dokrmovano nebo byla ponechana a
dokrmena
- kolik zimnich zasob (cukru) vcely dostaly
- v jakych ulech kdo vcelari (uteplene, neuteplene, ramkova mira, vcelin,
vcelnice)
- jak vcely prezimovali a dalsi jine poznatky

Samozrejme je mi jasne, ze i kdyz se vcely proleti mohou nastat dalsi
komplikace (Nosema atd.)

At nam to vsem pekne lita,

S pozdravem
F. Sanek

Pratele,
pri brouzdani na internetu jsem navstivil jugoslavske ( srbske ) vcelarske
web stranky www.pcelar.co.yu a jednu velice peknou stranku jednoho
ukrajinskeho vcelare www.agropcheloprom.com.ua . Nemaji sice anglickou verzi
ale myslim ze pro nas jeste azbuka neni takovy problem a pri trose fantazie
je tomu i rozumet.

Martin Hromadko

myslím že toho bylo už řečeno dost.
mám jeden argument pro SW když si píšu přesně náklady a případné zisky mám
dokonalý přehled a pak i např.manželka musí mlčet když vidí kolik jim dávám
( většinou jednorázově hodně - cukr )a kolik beru (většinou často a málo )
a jelikož jsem už z generace kdy sám píšu prakticky pouze na PC je pro mě
jednodušší to "naklepat" do PC
a nehodlám se na druhou stranu trestat tím, že budu psát nějaké "šílené"
statistiky - jen bych se přimlouval za SW složité jen v tom směru, že si v
něm každý najde to své "minimum" co je třeba si napsat. Tím myslím SW
komplexní tak aby vyhovělo ať už detailistům tak pro hrubou statistiku.
na to "on-line" používám samozřejmě podobné vymoženosti jako jsou dětské
barevné křídy.
a pokud je již jakási databáze "u ledu" ptám se .... je k nahlédnutí ?

Martin

----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 10, 2003 1:59 PM
Subject: Re: RE: vcelarsky software


> Dovolím si také malý příspěvek "poloprogramátora - polovčelaře.
> Z vlastní zkušenosti vím, že hlavním problémem VŠECH, zejména databázových
> programů je jednoduchoučký fakt, totiž dát jim "nažrat", to jest nakrmit
je
> daty. Protože jen program, který pracuje nad dostatečnou datovou základnou
> může poskytnout nějaké rozumné výstupy. A protože jak se říká "cesta do
> pekel je dlážděna dobrými úmysly", usnesu se jednoho dne, že si budu
> všechno,
> ale opravdu všechno psát. No a pak už je jen delší či kratší doba kdy z
> různých objektivních důvodů se četnost záznamů sníží na nulu.
> Druhý problém takového softu vidím v tom, že poskytuje výsledky až PO tom,
> co
> se něco stane, přihodí, zkrátka po akci. Kdežto většina zásahů ve včelách
a
> okolo nich se musí vykonat jaksi on-line, ihned a v tom ten soft už moc
> nepomůže, protože drtivá většina je "databázového typu" a tím pádem platí
> bod
> 1, on poskytne souhrn, přehled, graf či sestavu a to je tak všechno.
> Samozřejmě otázka typu " u kolika včelstev letos musím měnit matky" je pro
> databázi triviální, ale jednodušší je u včelaře s 5 ti včelstvy s úly
> popsanými křídou, stejně jako s 20ti v sešitku, protože nepotřebují
> elektřinu a atd. a tím pádem šetří přírodní zdroje.
> Softy typu tabulek Excel mohou v lecčems pomoci, ale pro vážnější práci s
> výběry a agregací dat je přece jen lepší databázový systém.
> Řídit včelařský provoz (mám na mysli většího rozsahu) určitě jen s excelem
> nepůjde, na to musí být jiný nástroj a hlavně někdo, (nebo něco) kdo (co)
> jej
> dostatečně zásobí daty.
>
> Sám jsem se, v podstatě ze zvědavosti, pokusil o databázi fenologie,
> sledování doby květu včelařsky významných rostlin. Vytvořil webovou
> stránku,
> vybarvil tabulky, formuláře, založil databázi. A když to všechno bylo
> hotové,
> tak jsem si položil jednoduchoučkou otázku, totiž k čemu to celé bude
> sloužit. A zjistil jsem, že k ničemu. Protože pokud nepůjde o nějaký
> cílený
> vědecký výzkum, je to vlastně jen hračka.
>
> A jedna veselá na konec. Jsa zahrádkářem, který umí zacházet s databází,
> vytvořil jsem a první roky pilně krmil aplikaci, která mimo jiné ze
> zadaných
> loňských a starších dat ukázala, kdyže která zelenina, či kytka se musí
> sít,
> aby se dala v květnu sázet. A po několika letech jsem s překvapením
> zjistil,
> že kytka XY se musí do skleníku vysít v půli dubna, kdyby trakače padaly,
> protože holt je půl dubna a přišel ten čas. Dřív je brzo, později je
pozdě.
> A
> vzhledem k tomu, že ten skleník stojí stále na stejném místě i ten termín
> je
> jaxi neměnný. Překvapivé poznání, ale jen pro člověka omotaného dráty
> pevnými
> disky a motherboardy. Sedlák to ví odjakživa a bez počítače.
>
> Zdraví PP:

> zásahů ve včelách a
> okolo nich se musí vykonat jaksi on-line, ihned a v tom ten
> soft už moc
> nepomůže, protože drtivá většina je "databázového typu" a tím
> pádem platí bod

V praxi, pokud člověk nevede plemenářskou evidenci, se nejlépe osvědčuje
jednoduchá pomůcka - připínáčky s barevnou hlavou a použít kupříkladu
kód:

Věk matky - barva připínáčku
Něco se mi nezdá - oranžový, příště si na ně dát pozor
Špatný medný výnos, nebo ostrost, rojivost, neklid, rozlézání, nervozita
a podobně - černý - obdoba černé známky viz "Ostrov pokladů", při prvním
náhodném setkání zlikvidovat.

Výměna matky - odchovávat si je v dostatečném množství a neřešit otázku,
kterou matku musím vyměnit, ale které dám ještě rok odklad, to
samozřejmě neplatí u plemenných matek - ty si je potřeba hýčkat,
udržovat v odděllcích, oslabených včelstvech atd aby včely nenapadlo
udělat tichou výměnu. Pak se budete divit, kolik loňských matek skončí
jako potrava pro zpěvné ptactvo. Přesná evidence je hezká, ale pokud
počet včelstev přesáhne nějakou hranici, kupříkladku 100 včelstev, pak
by evidence a její vyhodnocení zabíralo více času než včelaření. MVDr.
Peroutka jenou prohlásil, že se naučil včelařit v okamžiku, když měl 45
včelstev 60 km od bytu v Praze a začal přemýšlet, co skutečně musí se
včelami nezbytně dělat a co ne.

S pozdravem

Lněnička

Dovolím si také malý příspěvek "poloprogramátora - polovčelaře.
Z vlastní zkušenosti vím, že hlavním problémem VŠECH, zejména databázových
programů je jednoduchoučký fakt, totiž dát jim "nažrat", to jest nakrmit je
daty. Protože jen program, který pracuje nad dostatečnou datovou základnou
může poskytnout nějaké rozumné výstupy. A protože jak se říká "cesta do
pekel je dlážděna dobrými úmysly", usnesu se jednoho dne, že si budu všechno,
ale opravdu všechno psát. No a pak už je jen delší či kratší doba kdy z
různých objektivních důvodů se četnost záznamů sníží na nulu.
Druhý problém takového softu vidím v tom, že poskytuje výsledky až PO tom, co
se něco stane, přihodí, zkrátka po akci. Kdežto většina zásahů ve včelách a
okolo nich se musí vykonat jaksi on-line, ihned a v tom ten soft už moc
nepomůže, protože drtivá většina je "databázového typu" a tím pádem platí bod
1, on poskytne souhrn, přehled, graf či sestavu a to je tak všechno.
Samozřejmě otázka typu " u kolika včelstev letos musím měnit matky" je pro
databázi triviální, ale jednodušší je u včelaře s 5 ti včelstvy s úly
popsanými křídou, stejně jako s 20ti v sešitku, protože nepotřebují
elektřinu a atd. a tím pádem šetří přírodní zdroje.
Softy typu tabulek Excel mohou v lecčems pomoci, ale pro vážnější práci s
výběry a agregací dat je přece jen lepší databázový systém.
Řídit včelařský provoz (mám na mysli většího rozsahu) určitě jen s excelem
nepůjde, na to musí být jiný nástroj a hlavně někdo, (nebo něco) kdo (co) jej
dostatečně zásobí daty.

Sám jsem se, v podstatě ze zvědavosti, pokusil o databázi fenologie,
sledování doby květu včelařsky významných rostlin. Vytvořil webovou stránku,
vybarvil tabulky, formuláře, založil databázi. A když to všechno bylo hotové,
tak jsem si položil jednoduchoučkou otázku, totiž k čemu to celé bude
sloužit. A zjistil jsem, že k ničemu. Protože pokud nepůjde o nějaký cílený
vědecký výzkum, je to vlastně jen hračka.

A jedna veselá na konec. Jsa zahrádkářem, který umí zacházet s databází,
vytvořil jsem a první roky pilně krmil aplikaci, která mimo jiné ze zadaných
loňských a starších dat ukázala, kdyže která zelenina, či kytka se musí sít,
aby se dala v květnu sázet. A po několika letech jsem s překvapením zjistil,
že kytka XY se musí do skleníku vysít v půli dubna, kdyby trakače padaly,
protože holt je půl dubna a přišel ten čas. Dřív je brzo, později je pozdě. A
vzhledem k tomu, že ten skleník stojí stále na stejném místě i ten termín je
jaxi neměnný. Překvapivé poznání, ale jen pro člověka omotaného dráty pevnými
disky a motherboardy. Sedlák to ví odjakživa a bez počítače.

Zdraví PP:

Tady nejde o nějaké "hóřadování", ale pokud chcu včelařit alespoň trochu zodpovědně, musím vědět např. jak mám staré matky, jaké zásahy a proč jsem ve včelstvu dělal, rojily se, bodají, drží se pohromadě, jak se stahují do úlu, pochopitelně výkony, ale také nemoci, hygiena. Alespoň toto. Z toho potom vybírám materiál pro chov. Pokud alespoň toto o každém včelstvu nevím, nejsem včelař, ale dobrodruh, nebezpečný svému okolí. Zdravím, Jura
----- Original Message -----
From: prepechal/=/iol.cz
To: Vcelarska konference
Sent: Friday, February 07, 2003 6:58 AM
Subject: Re: RE: vcelarsky software


Přeji dobrý den,
ze všech zpráv, které se týkají včelařského
softwaru,
se mi nejvíce líbí ta od Martina, se kterou plně
souhlasím.

Sám jsem si udělal prográmek "Medovník" v
databázovém
programu Fand.
Obsahuje úlové karty, kde eviduju číslo úlu, typ úlu
(dosud
jsem měl 4 různé typy :-) ), umístění úlu, stáří
matky a její původ,
vytočené množství medu (celková částka se počítá
automaticky
z dílčích dat), formu léčení, zda byl udělán oddělek,
smetenec, rojilo
se to ....
Pak evidence veškerých nákladů, ze které už pak
není problém
v jednotlivých sestavách vytahat to, co konkrétně
potřebuju.
Zvlášť eviduji cestovné (průměrná cena, vyhlášená
na daný rok
ministerstvem ovšem bez 3,40 Kč/km). Zvlášť
eviduji i prodej vosku,
nákup mezistěn bez dodání vosku nebo výměnou ....

Nebudu to tady všechno rozpitvávat, ale když
ťuknu na
sestavu "Ekonomika provozu", tak to je velmi
zajímavé čtení.
V další sestavě mě "vylezou" VIP odběratelé, také
vím, kdo mi
dluží sklenice, které jsem až doposud
nezálohoval ....

Nepatřím k těm, kteří ohromují okolní včelaře
počtem vytočeného
medu (většinou od jednoho špičkového včelstva,
ale průměrem se už
nikdo nechlubí ...) a ani berňáku nemusím nic
dokladovat.

Dál nemá cenu nic psát. Ještě jednou - díky
Martine za tu
skvělou reakci!

Zdraví Pepa Přepechal

----- Původní zpráva -----
Od: NezMar <nezmart/=/quick.cz>
Datum: čtvrtek, 6. února 2003 v 6:32 odp.
Předmět: Re: RE: vcelarsky software

> Tak to bohužel nesouhlasím !
> ani pro berňák ani na "vytahování trička" to
> není. Naopak mám pocit že ti co
> si nenapíšou nic,většinou přehánějí víc.
> Poznámky jsou dobré především pro
> pochopení vlastní práce a úspěšnosti.
> Konkrétně - kdybych si to tehdá
> nepsal, v životě bych nevěřil kolik peněz
> jsem do včel nacpal ! Ještě dnes
> mi to nedochází :-)))))
> A pak - pamatovat si sezonu ? v pohodě ...
> dvě sezony .... no jde to. A co
> dál ???
> nikdy jsem nemluvil o tom udělat si z
> koníčku "úřad", ale pořádek a evidence
> má vždy něco do sebe.
> Naopak jsem sám sebe vyléčil z toho si věci
> nepsat. Paměť je někdy proklatě
> zrádná - a když se do práce začnou motat
> city a pocity tak pak to může bejt
> pěknej buřtguláš ! Člověk pak nevědomky lže
> i sobě. A že takových včelařů
> "rybářů" je ...
>



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.449 / Virová báze: 251 - datum vydání: 27.1.2003

Slyšel jsem, že výzkumák provádí testování vzorků z celého okresu Česká Lípa na nosemu. Zamoření, tuším, má býát kolem 30%. Nosema spůsobuje značné ekonomické škody - údajně průměrně 5 kg na včelstvo.
Pokoušel jsem se předvést nosematický vzorek pro včelařský kroužek, ale marně. Prohlídl jsem všech 70 včelstev. Pracoval jsem podle metodiky (20 zadečků do vzorku).
Pak ale stačilo pár včel od včelaře s budečáky a pozitivní vzorek byl na světě.
Čím to je?
Mám za to, že za to může nástavková technologie:
- tříletý cyklus výměny díla v "plodišti"
- med pouze na panenském díle
- výměna dna za vyčištěná při jarní prohlídce
- rotace nástavků => včely zimují každý rok v jiném nástavku
- vystavování nepoužívaných nástavků do komínu na stanovišti => ohřátí sluncem (stačí 50°C na likvidaci spor prvoka nosema apis)
- vyvařování celých plástů => likvidace spor z rámečků
- jednoduchá konstrukce rámečku, která umožňuje likvidaci rámečků po pár letech užívání.

Včelaři ve starých úlech včelstva těžko budou přendavat do jiného vyčištěného úlu a léčení nosemy bez nebezpečí znehodnocení zásob antibiotiky neexistuje.

Přeji všem dobré přezimování