Včelařská konference

Proti noseme jsem na jare provadel postrik vsech ramku v ulu
Fumagelinem pozdeji, kdyz nebyl na trhu Fumagelin, jsem pouzival
Nitekabin. Nyni jiz asi deset let jsem se omezil pouze na jarni vymenu
den za desinfikovane, desinfekci nastavku, desinfekci okoli pred cesny
ulu a vytridenim a vytavenim tmavych sousi.Takto osetruji vsechna
vcelstva a proto nemohu urcit o kolik me okrada o med nasema.
Ramky uskladnuji ve voze, primo na stanovisti. Protoze nemam k disposici
mistnost na hromadnou desinfekci ramku ani termokomoru jsou to vsechna
opatreni, ktera pro snizeni nosemy v mych podminkach mohu udelat.

Daleko vice me zajima varoa. Jak jsem se dovedel z prednasek o
vcelastvi z CD, ktere jsem od Vas koupil, vyrezavanim trubciny -
kterou provadim - se snizi pocet brouku jen nepatrne vzhledem k poctu
bunek delnicniho plodu. Atraktivnost trubciho a delniciho plodu je pro
varoa stejna. Z toho jsem si udelal zaver, ze tato cinnost je zbytecna
o cemz me utvrzuje i Vas zpusob osetrovani vcelstev - trubcina v
podmetu ulu, kterou vyzezavate az pred krmeni na zimu. Vsechny
preparaty na snizeni varoa v prubehu rozvoje vcelstva pouzivane v zahranici
jsou problematicke - smrdi med, rezidua ve vcelich produktech a pod.
Pro nam zbyva pouze kyselina mravenci po poslednim vytaceni medu.
Jak jsem se docetl v casopisu Vcelar c. 1. z roku 2003 je na Slovensku
volne pristupny Avartion a pritel Fuska - viz jeho prispevek - timto
pripravkem provadi osetreni vcelstev po poslednim medobrani a potom
ve ctrnacti dennich intervalech tak dlouho az na podlozce zisti spod
do peti brouku. Napocital jsem asi sest osetreni. Take tento zpusob
se u nas neda pouzit.
V nasi ZO se provadi osetreni proti varoa v predepsanych terminech s
tim, ze posledni, to je treti osetreni, je provadeno v druhe dekade
prosince, kdy je pravdepodobnost plodu ve vcelstvech je velmi mala. Jak
vsak vime nejvice skody na rodici se zimni generaci vcel zpusobuje
varoa v cervenci az zari. Zde je pouze doporuceni pouzit Formidol.
Pouze v jedne prednasce na CD je zminka, ze v cele ZO provadi vsichni
vcelari osetreni prvniho srpna Formodolem - coz ma smysl.
Ve Vasi prednasce se take nezminujete o zpusobu osetreni vcelstev
proti varoa. Proto by me zajimal Vas nazor na tuto problematiku a Vas
zpusob osetrovani vcelstev proti varoa.
Pisi proto tak obsirne, protoze nazory a zkusenosti uvedene v
prednaskach na CD, jsou velmi poucne a vyuziji je v moji technice osetrovani
vcelstev.
Zaujal me i Vas navrh na nastavek z kartonu. Pouzivam rovnez jako Vy
ramkovou miru 390 x 275 mm a do polonastavku 390 x 135 mm. Nastavky
jsem si navrhl na 11 ramku s vnitrnimi rozmery 405 x 426 mm a silou
steny 30 mm. Nastavek tvori horni a spodni ramek. Vnejsi plast nastavku
je z 5 mm sololitu napusteneho fermezi, izolace je z polystyrenu a
vnitrek z nepiskovane lepenky natrene barvou. Nizke nastavky jsou z
colovych prken. Dno drevene z colovych desek s 90 mm vyskym podmetem a
cele dno je zasitovane.
Puvodne jsem mel vcelstva umistena na paletach po trech vcelstvech a prevazel
je na upravenem voziku za osobnim autem vzdy po trech paletach
najednou. Nastavky jsem upevnoval jako Vy popruhy a palety na vozik
pryzovzmi popruhy. Bylo to pracne a namahave zvlaste pri kocovani k
repce, kdyz se musela vcelstva umistit, podle prani zemedelskeho
podniku, do lanu repky. Proto jsem si vyrobil kocovny vuz a nastavky umistil ve
vozu. To me umoznilo i minimalni povrchovou ochranu ulu. Vcelarsky vuz
ma vsak nevyhody pri chvu matek - az 90 procentni ztaty matek v
dusledku velkeho pocet vcelsev na male plose - stene vozu.

Vas zpusob pouziti nizkeho nastavku jako pomet se mi velmi libi stejne
jako Vase povrchova ochrana polystyrenu. Dva nastavky jsem udela z
tvrzeneho polystyrenu. Dalsi tvrzeny polystyren jsem nesehnal proto
jesem pouzil pouze polystyren. Jak jsem se docetl na farme Kolomy
pouzivaji nastavky z tvrzeneho polystyrenu.
Proto me zajima jak chcete resit nastavek z kartonu, karton z kolika
vrstev, jak inpregnovany, zda pouze vnejsek nebo i vnitrek nastavku z
kartonu a jak upevnite karton na ramy nastavku.
Uvazoval jsem o necem podobnem pri vyrobe nizkych nastavku a inspiroval
me ktomu clanek v Odbornych prekladech c. 2. z lonskeho roku, kde je
popisovan rojak z kartonu. Karton ma dostatecnou pevnost - obaly na
spotrebni zbozi na pr. pracky, ktere se daji stohavat i ve trech vrstvach.
Pri jejich vaze az 120 kg spodni karton nese asi 250 kg. Horsi bude
navlhavost kartonu a v dusledku toho ztrata pevnosti.

At nas nosema a varoa neokrada o med.

Zdravi Jarda.

mailto:valsora/=/email.cz

JJ> Tak se mi zdá přátelé, že konference moc nežije.
JJ> Nahodil jsem udičku na téma nosema - a nic. Asi to není Váš problém. Ale
JJ> měl by být! Skutečně nás i latentní nosema okrádá o med, jak jsem slyšel až
JJ> 5 kg na včelstvo.
JJ> Zkusím jiné téma: „Jak zbrojíte na novou sezónu?“
JJ> Při vědomí toho, že včelstev i včelařů stále ubývá, nezbývá nám nic jiného
JJ> než obhospodařovat více včelstev. A kdo jiný by to měl dělat než
JJ> „VY“ (my), kteří máte o včelaření zájem. Rozšiřování počtu nese
JJ> náklady na nové úly – přece nebudeme včelařit ve starých (nosema a
JJ> jiné infekce). Nezbývá tedy buď nakupovat nebo stavět samy nové. Zima je
JJ> ideální doba na studium a sebekritická ohlédnutí, ale hlavně také na práci
JJ> v dílně. Pochlubte se jak jste na tom, co právě děláte a jak na to jdete.
JJ> Já jsem právě dolepil rámy pro 70 polystyrénových nástavků. Ve skutečnosti
JJ> nechci dělat všechny z polystyrénu, ale několik chci vyrobit z jiného
JJ> materiálu – podržte se – z vícevrstvé papírové lepenky. Pokud
JJ> přežijí zimu budu s nimi pokračovat. Budou tak levné, že se nebudu
JJ> obtěžovat s jejich dezinfekcí, vyřežu je z rámů a spálím je.
JJ> Tak dotoho a ať nám to lítá

Vaľený Příteli Jirko můj příspěvěk měl vyprovokovat diskusi o tomto problému.Já samozřejmě něco tuąim o oąetřování včel,i kdyľ nevčelařím dlouho teprve od roku 1965.Uvítal bych raději zprávu kde včelaříą a jaká je u vás asi situace.Můľeą také napsat jaký je zdravotní stav tvých včelstev a jak ho zjią»ujeą nebo si to jen myslíą ľe to máą vąechno zdravé.Těąím se na odpověd·.Děkuji Horký

----- Original Message -----
From: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 21, 2003 12:54 PM
Subject: Re: Prosba o radu - spravnyrozmer (vyska) nastavku


Kamarád z Tábora včelaří úspěšně na nízkém Langstrotu 15,9cm se 60
včelstvy.
zdraví Radek Hubač
PS: prolet u nás od poloviny listopadu nebyl, očekávám každým dnem.
Dne 20. únor 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

>
> Dobry den,
> jsem jiz ctvrtym rokem zacinajici vcelar. Jako zacatecnik jsem si
> koupil uly petiletka a posleze jeste starsi K34, tedy uly na ramkove mire
> 39x24. Po precteni mnoha ruznych zdroju (knihy, casopisy, internet) a
> nekterych osobnich zkusenosti jsem se rozhodl poriidit si nizkonastavkove
> uly.Mam ovsem nekolik problemu,
> ktere (mozna jsem spatne cetl) bych rad nejak vyresil.
> Jaka je minimalni vyska nastavku, na kterem vcely budou schopny
> zit a prosperovat ? V pojednani o ulu OPTIMAL se pise o 17. cm, 3/4
> Langstroth ma 16 cm, 1/2 ma cca 14 cm. Jaro je jiz skoro za dvermi a ja
bych
> rad vcelareni v NN rad alespon ve dvou ulech vyzkousel.Na www.n-vcelari.cz
> jsem se o tomto konkretne nedocet (pisi tam o kombinovanych ulech (2x 3/4
L
> pro plodiste + 2-3x 1/2 l pro mednik), ale ja bych si nerad komplikoval
zivot
> vice nez jednou ramkovou merou.
> Doufam ze tim nerozpoutam nejakou flame war ohledne nejlepsiho ulu a
ramkove
> miry. Za pripadnou odpoved sem nebo na muj email dekuji.
>
> Jan Cervenka
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Soutez o 10.000,- Kc a jedno z deseti baleni noveho Aquafresh Whitening
systemu - pro zarive bile zuby, intenzivne svezi dech a cela Tva usta.
http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=43403%26url=http://www.icewhitening.
cz

Když jsem já začínal, před 3 lety, a staral se na čem mám včelařit, potkal
jsem s šířkou rámku 39 výšky: 37, 24, 17, 16.5, 16, 15, 13.5. A možná i něco
dalšího mezi tím. Všichni co na těchto mírách včelařili nemněli proti nim
žádné námitky.
Kdo jednou zvolil, ví, že to má na celý svůj včelařský věk.
Pokud nechceš měnit šířku (39cm), tak mně teď napadlo, se zajdi zeptat svého
dodavatele rámkových přířezů, který rozměr dělá nejčastěji. (rozumněj mezi
14 - 20cm).
A pokud chceš měnit i šířku rámku tak vybírej z řady.
Buď Langstroth 44.8 x 13.7, 15.9, 18.5, 23.2, 28.5 viz
http://www.n-vcelari.cz/
a nebo Optimal 42x17. (určitě existují i modifikace ale tahle bude
nejčastější).

Minulý týden jsem náhodou v archivu vyhrabal, cituji z e-mailu V.Vydry do
diskuze 1.9.1998:
> Jeste si dovolim na toto tema uvezt basnicku, kterou australsky
> vyrobce ulu Guilfoyle's uvadi ve svem katalogu, aby pomohl
> zakaznikum s vyberem vysky ramku.
> Vyrabi tyto ctyri vysky ramku:
> full 23.2 cm
> W.S.P 18.1 cm
> Ideal 13.3 cm
> Half 10.8 cm
>
> At 20 young Jim was so full of vim
> he knew that full depth were the size for him.
> At 40 with hundreds of hives of bees
> he thought he'd do better with W.S.P.'s.
> At 60 with old age hard on his heels
> slipped disc and strained muscles called out for Ideals.
> Now Junior Jim has ordered supplies
> to re-box the lot in the full depth size.
>
> cesky (bez rymu):
> Kdyz Jimovy bylo 20 let, mel dost elanu na vysoke ramky.
> Kdyz mu bylo 40 let a mel stovky ulu, usoudil, ze W.S.P. budou
> pro neho lepsi.
> V 60, kdyz stari dolehlo na jeho bedra,
> plotenky a unavene svaly si vyzadaly Idealy.
> Nyni si Jim-junior objednal zaz spoustu nastavku s vysokymi
> ramky...

přeju příjemný den
Libor Jarolím
Stará Bělá

Kamarád z Tábora včelaří úspěšně na nízkém Langstrotu 15,9cm se 60
včelstvy.
zdraví Radek Hubač
PS: prolet u nás od poloviny listopadu nebyl, očekávám každým dnem.
Dne 20. únor 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

>
> Dobry den,
> jsem jiz ctvrtym rokem zacinajici vcelar. Jako zacatecnik jsem si
> koupil uly petiletka a posleze jeste starsi K34, tedy uly na ramkove mire
> 39x24. Po precteni mnoha ruznych zdroju (knihy, casopisy, internet) a
> nekterych osobnich zkusenosti jsem se rozhodl poriidit si nizkonastavkove
> uly.Mam ovsem nekolik problemu,
> ktere (mozna jsem spatne cetl) bych rad nejak vyresil.
> Jaka je minimalni vyska nastavku, na kterem vcely budou schopny
> zit a prosperovat ? V pojednani o ulu OPTIMAL se pise o 17. cm, 3/4
> Langstroth ma 16 cm, 1/2 ma cca 14 cm. Jaro je jiz skoro za dvermi a ja bych
> rad vcelareni v NN rad alespon ve dvou ulech vyzkousel.Na www.n-vcelari.cz
> jsem se o tomto konkretne nedocet (pisi tam o kombinovanych ulech (2x 3/4 L
> pro plodiste + 2-3x 1/2 l pro mednik), ale ja bych si nerad komplikoval zivot
> vice nez jednou ramkovou merou.
> Doufam ze tim nerozpoutam nejakou flame war ohledne nejlepsiho ulu a ramkove
> miry. Za pripadnou odpoved sem nebo na muj email dekuji.
>
> Jan Cervenka
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Soutez o 10.000,- Kc a jedno z deseti baleni noveho Aquafresh Whitening systemu - pro zarive bile zuby, intenzivne svezi dech a cela Tva usta.
http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=43403%26url=http://www.icewhitening.cz

Taky přispěju svou troškou do mlýna, na téma jednoduché sluneční tavidlo.
Vzal jsem černý smaltovaný pekáček, do kterého se v pohodě vejde rámek 39x24 + je tam ještě místo na roztavený vosk. Přímo na něj jsem položil sklo z nějaké staré knihovničky (cca 5mm silné) a to je celé, jenom jsem to na jedné straně podložil aby mohl vosk stékat k jedné straně. Fungovalo to pefektně, při sebemenším oslunění (to je divný slovo) se vosk začal tavit, ale jak zašlo slunce za mrak, rychle tuhnul, tak jsem provedl upgrade a dal jsem pod to kus polystyrenu. Od té doby jenom průběžně přes den měním rámky a vosk vyndavam až večer. Vosk je po celý den tekutý, takže nečistoty pěkně klesnou ke dnu, to má tvar V a tak navečer je lehce seškrábnu a dam ještě do dalšího dne přetavit. A vyndavam už jenom kásný žlutý desky vosku.
                                                               Míra Fišar

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.456 / Virová báze: 256 - datum vydání: 18.2.2003

Mam dotaz na odborniky. Vcelarim teprve 4 roky a tak toho vice nevim nez vim. Nejsem schopen rozeznat co je maly a co velky problem.
Pri prohlidce podlozek jsem zjistil, ze u poloviny ulu mam na podlozce velke kapky sladkeho roztoku - liznul jsem si. Z ceho to je - ze stravy nebo Nosema ?. Vcelarim v nastavkovych ulech 2-3 nastavky pres zimu podle sily vcelstva - zakrmeno 25 kg cukru. Dekuji za odpoved.

Myslím, že na tuhle otázku není jednoznačná odpověď. V podstatě každý si
bude obhajovat svůj systém a je jen na tobě, čemu dáš přednost. Doc. Ptáček
s úspěchem včelaří v Optimálech (viděl jsem na vlastní oči). Někteří včelaři
si zase přizpůsobují svoji rámkovou míru na polorámky na med (např. míra
39x24 a k ní nízký rámek 39x17).

Zdeněk Čejka


>ja bych rad vcelareni v NN rad alespon ve dvou ulech vyzkousel.Na
www.n->vcelari.cz jsem se o tomto konkretne nedocet (pisi tam o
kombinovanych >ulech (2x 3/4 L pro plodiste + 2-3x 1/2 l pro mednik), ale ja
bych si nerad >komplikoval vzivot vice nez jednou ramkovou merou.

Uľ koncem září jsem slyąel, ľe nadcházející zima přijde náhle v polovině
prosince a bez výrazných výkyvů potrvá do teplejąího období ve třetí dekádě
ledna a pak bude pokračovat aľ do Josefa, kdy náhle přejde do plného jara.
Tehdy jsem tomu nevěnoval pozornost, tak ani uľ nevím, kdo mi to říkal. Ale
je pro mne záhadou, jak to poznal, ľe to aľ dosud vychází. Je v tom
nepochybně víc iracionálna, ale moľná i fakt, ľe včelstva nosila mnoľství
pylu, měla velké plochy plodu jeątě koncem srpna, umístění zásob bylo
poněkud sevřenějąí, kompaktnějąí, bez problémů odebírala krmení .... Jenľe
záznamy tohoto druhu nedělám abych mohl objektivně porovnat s jinými roky
tak aby se z toho něco sdělitelného a jednoznačného dalo vyvodit. Tak si
myslím, ľe je to jen pocit, moľná intuice.

A následky letoąní zimy? Myslím, ľe horąí by byla zima s větąím mnoľstvím
výraznějąích teplotních výkyvů. Zdravá včelstva by měla vystačit s lednovým
( naątěstí snad kaľdoročním ) vypráąením ( prolet asi byl vąude ). Včelstva
jiľ nepochybně plodují a myslím, ľe potřebují jen dostatek čerstvého
vzduchu, cukerných zásob a klid. To jsem schopen jim zajistit a tak si z
toho hlavu nedělám. Co jsem neudělal ( nebo včelstva nezvládla ) koncem léta
to uľ teď nedoľenu.
Pokud o nějaké včelstvo přijdu, pak povaľuju za nejdůleľitějąí si dát práci
s důkladnou prohlídkou a analýzou příčin. A ostatních včel si teď nevąímám -
vědí líp neľ já, co mají dělat.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php



> Jaké následky si myslíte,že napáchá na včelstvech letošní dlouhá zima?
> Předpovídal někdo z Vás ,podle stavu včel v podletí dluhou zimu? Děkuji
za
> odpovědi. Jiří.
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.449 / Virová báze: 251 - datum vydání: 27.1.2003

Dobry den,
jsem jiz ctvrtym rokem zacinajici vcelar. Jako zacatecnik jsem si
koupil uly petiletka a posleze jeste starsi K34, tedy uly na ramkove mire
39x24. Po precteni mnoha ruznych zdroju (knihy, casopisy, internet) a
nekterych osobnich zkusenosti jsem se rozhodl poriidit si nizkonastavkove
uly.Mam ovsem nekolik problemu,
ktere (mozna jsem spatne cetl) bych rad nejak vyresil.
Jaka je minimalni vyska nastavku, na kterem vcely budou schopny
zit a prosperovat ? V pojednani o ulu OPTIMAL se pise o 17. cm, 3/4
Langstroth ma 16 cm, 1/2 ma cca 14 cm. Jaro je jiz skoro za dvermi a ja bych
rad vcelareni v NN rad alespon ve dvou ulech vyzkousel.Na www.n-vcelari.cz
jsem se o tomto konkretne nedocet (pisi tam o kombinovanych ulech (2x 3/4 L
pro plodiste + 2-3x 1/2 l pro mednik), ale ja bych si nerad komplikoval zivot
vice nez jednou ramkovou merou.
Doufam ze tim nerozpoutam nejakou flame war ohledne nejlepsiho ulu a ramkove
miry. Za pripadnou odpoved sem nebo na muj email dekuji.

Jan Cervenka

> Proc az v lete, ted je vokurkova sezona v konfere ...

(Myslel jsem aby to bylo aktuální. )
Náhodou jsem měl veškerý materiál po ruce jako odpad a obě ruce mám spíš levé.
Vzal jsem starou dřevěnou bednu po granátech, na okraje přilepil alkaprenem molitanové proužky, na to křídlo ze starého okna (jen musí být trochu větší sklo než bedna). Gumicukem to potom přikurtovat proti větru.
Dovnitř jsem na polystyrenový odpad položil kus starého pozink plechu. Plech velký asi pro dva rámečky.
Kleštěma jsme zvednul okraje aby nestékal vosk jinam, než je potřeba. Plech ne moc hluboko pod sklo. Uprostřed plechu dole (mezi rámky) jsem vystřihl ústí pro odtok vosku do vaničky postavenémezi polystyrenem. Může být i ze silnějšího alobalu. Bednu mírně naklonit proti slunci(20 st.). Vyzkoušel jsem spádování a odtok pomocí vody. A ze starých souší mi vyteklo překvapivě hodně krásnýho žlutýho vosku. Když jsem šel náhodou kolem, tak jsem tam vyměnil další souše atd. Je to bez nepořádku, bez topení. Tavidlo vypadá hrozně, ale funguje to. Pár dní se sluncem se koncem července a v srpnu vždycky najde. Po posledním vytočení medu je nejlepší čas na vytřídění plástů. Taky se ty rámečky teplem trochu sterilizujou. Jsou na slunci dost dlouho.

Ještě jednoudušší tavidlo jsem viděl z kbelíku s vodou, přes okraje síťovinu, na ní kusy vyřezaných souší. Přes to kus skla. Pořád je to lepší, než souše vyvářet a čistit, pokud toho máte málo. Ale předpokládám, že tady je většína včelařů s +- 10 úly. Velkovčelaři taky tyhle rady nepotřebují.

Eman


______________________________________________________________________________
Všechny ženy jsou krásné. http://eva.email.cz

> (V létě vám tu napíšu, jak jsem si loni rychle udělal sluneční tavidlo "na

Proc az v lete, ted je vokurkova sezona v konfere ...

Zdravi PP
--
*----------------------------*
DUP - druzstvo Pelhrimov
Remenovska 1999
393 17 Pelhrimov
+420 565 353 127(111)
www.dup.cz
*----------------------------*

byl to normalni kancelarsky papir...

Včera jsem dostal tuto pozvánku do schránky:

OV ČSV Ostrava pořádá přednášky
Dne 22.2.2003 v době od 9-13 hodin v Domě techniky v Ostravě Mariánských
horách na Mariánském náměstí se konají přednášky:
Ekonomika ve včelaření (přednášející MVDr.Peroutka tajemník ČSV)
Právo ve včelaření (přednášející Mgr.Machová právník ČSV)
OV ČSV Ostrava zve všechny zájemce z řad včelařů
Petr Benš v.r.
Jednatel

Už na podzim jsem slyšel, že včely mají strašně moc pylu na zimu a to
znamená, že bude tuhá a dlouhá zima.
Libor Jarolím
Stará Bělá


> Jaké následky si myslíte,že napáchá na včelstvech letošní dlouhá zima?
> Předpovídal někdo z Vás ,podle stavu včel v podletí dluhou zimu? Děkuji
za
> odpovědi. Jiří.

Jaký papír? Filtrační, nebo je to jedno?

:>jsem ho lil pres papir. Vosk je dost mastny a kdyz je dost
Eman
P.S.:
(V létě vám tu napíšu, jak jsem si loni rychle udělal sluneční tavidlo "na
koleně").

Jaké následky si myslíte,že napáchá na včelstvech letošní dlouhá zima? Předpovídal někdo z Vás ,podle stavu včel v podletí dluhou zimu? Děkuji za odpovědi. Jiří.

No toho si nevšímej, vzniká to nekompatibilitou mailovacích programů.
Důvod je ten, že běžnými protokoly pro přenos pošty nelze přenášet jiné
znaky, než ty v základní ASCII tabulce (v podstatě znaky anglické
klávesnice), takže se to řeší tak, že mailovací program znak s
diakritikou, nebo například znak zalomení nebo typu písma nahradí právě
tím kódem (většinou jeho číslem v tabulce znaků). Pokud na druhé straně
je mailovací program, který tomu kódu neporozumí (nebo odesílací program
nedodrží normu), tak se tě to zobrazí jako kód.
Tak proto to je.

Jirka


Dne 18 Feb 03, v 21:38, Josef Menšík napsal(a):

> co ten číselný kód znamená
> Pepan
> ----- Original Message -----
> From: "Jan.Jindra" <jan.jindra/=/centrum.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, February 14, 2003 9:31 PM
> Subject: udička
>
>
> > Tak se mi zdá přátelé, že konference moc nežije.
> > Nahodil jsem udičku na téma nosema - a nic. Asi to není Váš problém.
Ale
> > měl by být! Skutečně nás i latentní nosema okrádá o med, jak jsem
slyšel
> až
> > 5 kg na včelstvo.
> > Zkusím jiné téma: &#8222;Jak zbrojíte na novou sezónu?&#8220;
> > Při vědomí toho, že včelstev i včelařů stále ubývá, nezbývá nám nic
jiného
> > než obhospodařovat více včelstev. A kdo jiný by to měl dělat než
> > &#8222;VY&#8220; (my), kteří máte o včelaření zájem. Rozšiřování
počtu
>

co ten číselný kód znamená
Pepan
----- Original Message -----
From: "Jan.Jindra" <jan.jindra/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 14, 2003 9:31 PM
Subject: udička


> Tak se mi zdá přátelé, že konference moc nežije.
> Nahodil jsem udičku na téma nosema - a nic. Asi to není Váš problém. Ale
> měl by být! Skutečně nás i latentní nosema okrádá o med, jak jsem slyšel
až
> 5 kg na včelstvo.
> Zkusím jiné téma: &#8222;Jak zbrojíte na novou sezónu?&#8220;
> Při vědomí toho, že včelstev i včelařů stále ubývá, nezbývá nám nic jiného
> než obhospodařovat více včelstev. A kdo jiný by to měl dělat než
> &#8222;VY&#8220; (my), kteří máte o včelaření zájem. Rozšiřování počtu
nese
> náklady na nové úly &#8211; přece nebudeme včelařit ve starých (nosema a
> jiné infekce). Nezbývá tedy buď nakupovat nebo stavět samy nové. Zima je
> ideální doba na studium a sebekritická ohlédnutí, ale hlavně také na práci
> v dílně. Pochlubte se jak jste na tom, co právě děláte a jak na to jdete.
> Já jsem právě dolepil rámy pro 70 polystyrénových nástavků. Ve skutečnosti
> nechci dělat všechny z polystyrénu, ale několik chci vyrobit z jiného
> materiálu &#8211; podržte se &#8211; z vícevrstvé papírové lepenky. Pokud
> přežijí zimu budu s nimi pokračovat. Budou tak levné, že se nebudu
> obtěžovat s jejich dezinfekcí, vyřežu je z rámů a spálím je.
> Tak dotoho a ať nám to lítá
>

Podle mých zkušeností na PC ukládám údaje jen dlouhodobého charakteru t.j.
celkové náklady a příjmy které pro mne mmohou mít dlouhodobý význam a na
zadní dvířka nebo víka úlů jsem si dělal jen kpoznámky které jsem potřeboval
jen v daném roce ty lze pak na konci zezony následně zpracovat i na PC.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Vesely Emanuel" <Eman.Vesely/=/CESA.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 18, 2003 9:57 AM
Subject: RE: evidence


Jeden možný způsob záznamu prohlídek je na:
http://website.lineone.net/~dave.cushman/chriscard.html

Asi si něco podobného zavedu. Kartu zespodu na víko.
Zatím mě nenapadá, v čem by mi k tomu mohl být ještě užitečný počítač.
Jak a proč?
Eman


:>Na konferenci proběhla před časem diskuse programu pro
:>včelaře, o nějaké
:>evidenci na počítači. Sice s nepříliš kladným ohlasem, stále
:>je nejlepší
:>klasický způsob, ale zkuste mi do mailu hodit požadavky jak by tento
:>program asi měl vypadat, třeba ho nechám udělat. Pokud někdo
:>něco podobného
:>už má a zdarma ho nabídne, můžu ho na výstavách ukázat, uvidí
:>se&#8230;.Napište co vše by se mělo evidovat a jakým způsobem.

Odpověď kam:        "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Věc:        Antwort: Re: vosk
Komu:        "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Poštovní prog.:        Lotus Notes Release 5.0.6a January 17, 2001
Od:        M.Osusky/=/fritz-gmbh.de
Datum odeslání:        Wed, 19 Feb 2003 14:13:13 +0100

>
> Zadne veda, na to nemusis byt odbornik. Potrebujes aspon 60 L kotol a
> parák na vosk. Cele ramiky sa vkladaju do kotla kde sa vo vriacej vode
> rozpusti vosk / ramik zostava cisty z neposkodenym drotom /. Po
> vyvyreni 50 - 100 ramikov / podla velkosti kotla / sa zacne naberackou
> naberat z hladiny rozvarene vostiny a vkladat do jutovych vreviek do
> paraka / aj ten stoji na ohni /. 3 - 4 vrecka naplnia parak a moze sa
> lisovat. Po vylisovani zostava fakt suchy bezcenny zvysok a z paraka
> vyteka cisty vosk. Za sobotu sa da vyvyrit 800 - 1000 ramikov. Vo
> velkych kotloch sa da pracovat kontinualne, ked vpredu sa priklada -
> voda vrie vpredu a dozadu unasa roztopene vostiny, kde ich druhy
> pracovnik nabera do paraka.
>
> Matej
>
>
> <odbornici pry vyvaruji cele ramky ve vyrazenem kotli. Ma to nekolik
> <nespornych vyhod. Zna, prosim, nekdo podrobny technologicky postup?
>

Matej,
dik za radu, staci to tak.

Zdravi J.C.

Zadne veda, na to nemusis byt odbornik. Potrebujes aspon 60 L kotol a parák
na vosk. Cele ramiky sa vkladaju do kotla kde sa vo vriacej vode rozpusti
vosk / ramik zostava cisty z neposkodenym drotom /. Po vyvyreni 50 - 100
ramikov / podla velkosti kotla / sa zacne naberackou naberat z hladiny
rozvarene vostiny a vkladat do jutovych vreviek do paraka / aj ten stoji na
ohni /. 3 - 4 vrecka naplnia parak a moze sa lisovat. Po vylisovani zostava
fakt suchy bezcenny zvysok a z paraka vyteka cisty vosk. Za sobotu sa da
vyvyrit 800 - 1000 ramikov. Vo velkych kotloch sa da pracovat kontinualne,
ked vpredu sa priklada - voda vrie vpredu a dozadu unasa roztopene vostiny,
kde ich druhy pracovnik nabera do paraka.

Matej


<odbornici pry vyvaruji cele ramky ve vyrazenem kotli. Ma to nekolik
<nespornych vyhod. Zna, prosim, nekdo podrobny technologicky postup?

Davam 0,2 cl na 10 Kg vosku. Pozor musi to byt cista laboratorna kys sirova
nie akumulatorova / ta ma len okolo 30 % /. Kyselinu treba liat do vody /
rozvareneho vosku z vodou / po dreve a opatrne. Potom nechat 10 min povarit
a odstavit.

Matej

Kolik té kyseliny přidat ???

Zdeněk Čejka


>Ak chces zbavit vosk necistot pridaj tam kyselinu sirovu - lahsie sa
>oddeluje necistota. Kys fosforecna sa pouziva len na upravu farby

Kolik té kyseliny přidat ???

Zdeněk Čejka


>Ak chces zbavit vosk necistot pridaj tam kyselinu sirovu - lahsie sa
>oddeluje necistota. Kys fosforecna sa pouziva len na upravu farby

Odpověď kam:        "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Od:        Jaroslav Sedlák <sedlak.jr/=/worldonline.cz>
Komu:        "konference" <vcely/=/v.or.cz>
Věc:        vosk
Datum odeslání:        Tue, 18 Feb 2003 20:12:32 +0100
Poštovní prog.:        Microsoft Outlook Express 5.00.2314.1300

> Jak čistíte vosk. Rozvařením s vodou event. destilovanou - příp s
> kyselinou fosforečnou či roztavenim na sucho a usazením. Samozřejmě s
> odšrábáním nečistit. I když opět rozvařím koláč vosku s čistou vosou a
> opět nechám usadit, zdá se , že těch nečistot na spodku je moc. S
> díky za odpověď. Jarka
>

Vazeni,
odbornici pry vyvaruji cele ramky ve vyrazenem kotli. Ma to nekolik
nespornych vyhod. Zna, prosim, nekdo podrobny technologicky postup?

Zdravi
J. Cerny.

Nevím, je to otázka budoucnosti a fantazie. Ale kdo ví ? taky si neumím dost dobře představit jak tam sázet data, ale taky se to dá přepsat z papírových záznamů a pak jen využívat jako vyhledávač...třeba při vytáčení..jeden vytáčí a sází data, druhý pracuje ve včelách, třetí nosí rámky a říká tomu co vytáčí jaké data má vsadit co mu řekl ten, co dělá ve včelách.........na klávesnici se dá navléknout foliový obal, to je běžná věc ve znečištěných provozech, i mezi prohlídkami včelstev je třeba si umýt ruce když jdu do jiného včelstva ( nemoci atd.. )

Sen třetího tisíciletí- zpětná vazba, utopie...

co můžu měřit a vyhodnocovat-
1/ zvuk
2/ váhu
3/ vlhkost

váhu - z finančních důvodů asi ne.

zbytek ano, čidlami pro zvuk a vlhkost

to by ale chtěl takový sofware, který by zase nikdo nezaplatil.

Hlášení programu- to včelstvo nemá matku, to včelstvo je třeba prohlídnout po třech dnech...pro to a to...

není to možné udělat, ale bylo by to fajn...

JV.

Co se týká toho výkluzu, tak si myslím, že to ochlazení rámků je nepodstatné co se týká vytáčení, není to o tolik, navíc teplo jde nahoru a když je včelstvo silné…… tu přednášku v Nasavrkách si rád také poslechnu, já jsem pro výkluzy, je to dobrá věc.
Věřím tomu, že u polorámků ani v radiálním medometu nebude žádný problém.
JV.

Děkuji za opravdu včelařský příspěvek a mám k tomu několi dotazů:

f> Podle tohoto vzoru by mělo být správné,pro zimní období obracení úlů o
f> 180 stupnů.Obracení především úlů tenko-jednostěných moderních.
f> Sluncem prohřátá stěna,uvnitř v prostoru úlu předává teplo,v případě
f> prohřáté zadní stěny podpoří cirkulaci vzduchu.
f> V případě kdy sluncem prohřátá česnová stěna předává teplo do prostoru
f> ,toto zamezuje cirkulaci.vytváří obrácený zpětný směr proudění
f> vycházejícímu vlhkému vzduchu.
To by mohlo být pro úl s jedním česnem dole. Jsou-li očka nebo dokonce
zasíťované dno, rozložení teplot v úle a proudění bude docela jinak.

f> Problémem u těchto jednostěných úlů byl chlad pronikající všemi
f> stěnami,nyní teplo,pronikající jen jednou stěnou-česnovou.
Proč je problém jedno i druhé?

f> Pootočením úlů česnovou stěnou k severu stojících v řadě s mezery
f> mezinimi,je pro včelaře a včely kompromisrm vytvářejícím navíc jiné výhody
f> které by úplným otočením úlů nedosáhly.
Celé toto by mohlo mít jakýsi význam v předjaří, když je venku zima,
řekněme tak od jívy do pampelišky, pak už je to fuk. Myslím, že s
prouděním uvnitř úlu si včely poradí, problém vidím ve studeném česnu
ve stínu, na které dosedne z posledních sil včela vracející se s
pylem...
Zdravím
ivan

Jednou jsem se pokousel vosk tavit ze sousi, a protoze jsem laik jak uz jsem rekl. Tak jsem o tom nemel ani potuchy jak na to. Uvaril jsem ho a pak jsem ho lil pres papir. Vosk je dost mastny a kdyz je dost horky tak je i krasne tekuty a ten papir fungoval jako dokonalej filtr. Vysledny vosk byl bez necistot.

Ak chces zbavit vosk necistot pridaj tam kyselinu sirovu - lahsie sa
oddeluje necistota. Kys fosforecna sa pouziva len na upravu farby

Matej

Jak čistíte vosk. Rozvařením s vodou event. destilovanou - příp s
kyselinou
fosforečnou či roztavenim na sucho a usazením. Samozřejmě s odšrábáním
nečistit. I když opět rozvařím koláč vosku s čistou vosou a opět nechám
usadit, zdá se , že těch nečistot na spodku je moc. S díky za odpověď.
Jarka

Jak čistíte vosk. Rozvařením s vodou event. destilovanou - příp s kyselinou
fosforečnou či roztavenim na sucho a usazením. Samozřejmě s odšrábáním
nečistit. I když opět rozvařím koláč vosku s čistou vosou a opět nechám
usadit, zdá se , že těch nečistot na spodku je moc. S díky za odpověď.
Jarka

Vážený pán kolega,
som starý začínajúci včelár a robil som to nasledovne:
Na jedno včelstvo dám noviny s klincom urobím pár dier a preložím druhé
včelstvo do medníka.Úl s ktorého sme odobrali včely odložím. V prípade že
včelstvo nemá matku tak ho obdobne pridám k včelám s matkou.
G.K.

> chcem poprosiť o radu pri spájaní včiel pred jarnou znáškou!
> kedy je najvhodnejší čas? spájajú sa slabé rodiny so
> slabími,alebo sa posilňujú stredno slabé? hlavne ten čas po
> prvom prelete? dakujem Stano
>
>
Ani jedno, ani druhé, spojit slabé a středně slabé se silnými. Pokud
spojím dva žebráky, tak mám jednoho dvojnásobného. Silné včelstvo
přinese časnou snůšku a pak z něj můžu vytvořit oddělek.

Spojit to přes noviny na mřížce.

S pozdravem

Lněnička

chcem poprosiť o radu pri spájaní včiel pred jarnou znáškou!
kedy je najvhodnejší čas? spájajú sa slabé rodiny so slabími,alebo sa posilňujú stredno slabé? hlavne ten čas po
prvom prelete? dakujem Stano

Jeden možný způsob záznamu prohlídek je na:
http://website.lineone.net/~dave.cushman/chriscard.html

Asi si něco podobného zavedu. Kartu zespodu na víko.
Zatím mě nenapadá, v čem by mi k tomu mohl být ještě užitečný počítač.
Jak a proč?
Eman


:>Na konferenci proběhla před časem diskuse programu pro
:>včelaře, o nějaké
:>evidenci na počítači. Sice s nepříliš kladným ohlasem, stále
:>je nejlepší
:>klasický způsob, ale zkuste mi do mailu hodit požadavky jak by tento
:>program asi měl vypadat, třeba ho nechám udělat. Pokud někdo
:>něco podobného
:>už má a zdarma ho nabídne, můžu ho na výstavách ukázat, uvidí
:>se&#8230;.Napište co vše by se mělo evidovat a jakým způsobem.

Dekuji za odpovedi na vykluz. Jsem vcelar-laik ale myslim pokud bych mel zapisovat data do stolniho pocitace tak by me to asi zdrzovalo (porad bych prepisoval poznamky). Ja bych asi pouzival kapesni pocitac trepa iPAQ a tam bych si v excelu udelal potrebne tabulky.Takovy kapesni pocitac skoro nic nevazi a muzu s nim pracovat operativne. Otazkou je kdo by si ho koupil. Ale pokud uvazim jakou rychlosti se siri mobilni telefony. Tak nove mobilni telefony jsou v podstate male kapesni pocitace.

Dne 15.března bude mít na toto téma přednášku př. Nerad v Nasavrkách. Mluvil jsem s ním, běžně to používá. Také to chci okouknout. Tonda.

Dekuji za reakci na můj dotaz - nebylo mi vše jasné. Zdenda

Dekuji za reakci na muj dotaz - nebylo mi vse jasne.

Děkuji za reaci - nebylo mi vše jasné

Loni jsem zakoupil vysavač listí a upravil jsem ho jednoduše na vyfoukávání včel z celých nástavků.Letos toto zařízení chci vyzkoušet.Zjistil jsem,že ve světě je to poměrně dost používaná záležitost.Máte,prosím Vás někdo praktické zkušenosti s tímto způsobem odstraňování včel z medníků? Díky Jirka.

Na konferenci proběhla před časem diskuse programu pro včelaře, o nějaké evidenci na počítači. Sice s nepříliš kladným ohlasem, stále je nejlepší klasický způsob, ale zkuste mi do mailu hodit požadavky jak by tento program asi měl vypadat, třeba ho nechám udělat. Pokud někdo něco podobného už má a zdarma ho nabídne, můžu ho na výstavách ukázat, uvidí se….Napište co vše by se mělo evidovat a jakým způsobem.
Na konferenci jsou PC gramotní lidé, pokud nebude zájem zde, nemá smysl se tím dál zabývat.
Takže napište pokud máte zájem tuto možnost ukázat ostatním.
Když už se dá PC řídit pohon, tak proč z něj neudělat i databázi ? Další využití by mohlo být vyhodnocování bezmatečnosti včelstva, ale to nevím, jen jsem o tom slyšel, nevím jak to funguje, ale počítači bychom alespon dali smysl. Zatím to vypadá, že jej k pohonu používat budeme jen zřídka, na přání, přece jen je více zájem o řešení bez počítače. Ale i tak tyto počítače jsme prosadili asi u 10 lidí, ale protože nebyla jiná možnost, co ještě medomet nedostali mají na výběr, ve stejné ceně. Rád bych jim možnost evidence ukázal, rozhodnou se sami. Uvítal bych už něco hotového, nemám čas a peníze na to, abych něco dělal co už je možná pasé, ale zkusit se to může. Uvidíme…..

.
S pozdravem Vodička

Ano, to je pravda, studený med se hůře vytáčí a to zvláště v radiální poloze. U tangenciální polohy je to téměř jedno. Doženou to vyšší otáčky a konstrukce kazet- plást musí v kazetě sedět po celé ploše aby se netrhal. Opakuju se, ale je to o jeden malý, jen o jeden malý důvod víc, proč používat zvratné medomety před radiálními. Uděláme obojí, ale toto je fakt. Dalším faktem je, že teď jsou zvratné rychlejší než vícerámkové radiální.
Fakt-teplota má vliv na hustotu medu.

Vodička

Nestoři včelařství nás učí,že nejstudenější místo v prostoru úlů je u čenivé stěny a včelstvo v době zimování celý prostor nevyhřívá.
Podle tohoto vzoru by mělo být správné,pro zimní období obracení úlů o 180 stupnů.Obracení především úlů tenko-jednostěných moderních.
Sluncem prohřátá stěna,uvnitř v prostoru úlu předává teplo,v případě prohřáté zadní stěny podpoří cirkulaci vzduchu.
V případě kdy sluncem prohřátá česnová stěna předává teplo do prostoru ,toto zamezuje cirkulaci.vytváří obrácený zpětný směr proudění vycházejícímu vlhkému vzduchu.
Problémem u těchto jednostěných úlů byl chlad pronikající všemi stěnami,nyní teplo,pronikající jen jednou stěnou-česnovou.
Pootočením úlů česnovou stěnou k severu stojících v řadě s mezery mezinimi,je pro včelaře a včely kompromisrm vytvářejícím navíc jiné výhody které by úplným otočením úlů nedosáhly.

vše v dobrém franta

Okrem uz spomenutych vyhod a nevyhod. Med v medniku bez vciel ochladne a
tazsie sa vytaca. Na vacsej vcelnici sa pri nizkych nastavkoch lepsie
osvedcuje vyfukovanie vciel z mednikov.

Matej

Já sám používám výkluzy (resp. snažím se používat) a mohu říct, že je to sto
a jedna když je v úle výkluz a když není. Mohl jsem to loni porovnat, když
jsem do některých dal a do některých ne (neměl jsem vyrobeny potřebné
pomůcky na všechny úly). Při sundání medníku tam, kde byly výkluzy, bylo v
nástavku okolo 50 včel. Ale v nástavku bez výkluzů bylo včel jako při běžném
normálním provozu. A pak sklepávat ty včely do úlu - to nebyla pohodová
práce. Osobně jsem pro výkluzy, i když si musím udělat pomůcky - rámeček se
sololitem, ve kterém jsou vyříznuté otvory pro výkluz. Rámeček musí mít
takovou tloušťku, aby od horních i od spodních louček rámků byla dodržena
včelí mezera.

Jinou variantou je ometání včel pomocí speciálního zařízení, které bylo
předvedeno na výstavě zlepšovatelů v Praze a vyfotografováno ve Včelařství.
Pro připomenutí: jedná se o dva hřídele na motorcích od stěračů, na kterých
je nataven igelit a ten je rozřezán na proužky. Hřídele jsou vedle sebe
podélně a točí proti sobě, tím se roztočí igelit a vznikne vlastně kartáč,
který omete včely do předem připravené nádoby. Smetené včely se dají použít
pro tvorbu smetenců a nebo vrátit do úlu.

Zdeněk Čejka

>Rad bych vas poprosil o vas nazor na vceli vykluz a duvod proc ho pouzivate
>anebo proc ho nepouzivate. Vrta mi totiz hlavou proc se tahle hezka vecicka
>tak malo pouziva. Dekuji vsem za jakoukoliv odezvu.

Taky jsem před "dávnými léty" zkoušel tuto vymoženost.
Její výhoda je dost značné procento odstraněných včel z medníku.
Nevýhody: nutné dvě návštěvy včelnice, dvojí zvedání medníků, nutné používání mřížky (medník musí být bez plodu), další skladované příslušenství úlu, nějaké včely v medníku "přecejenom" zůstanou.
Od dob kdy používám nízké "medníkové" nástavky mi nečiní odstraňování včel z ránků žádný problém. Stačí úder do ruky s rámkem a většina včel je dole. Těch pár buď nevadí nebo se snadno smetou jedním tahem smetáčkem. Protože mám úly položena přímo na zemi sklepávám včely před úl (lze použít i smyk zzadu do podmetu) a tak nepříjdu do styku opakovaně se smetenými včelami.
jj

Nepoužívají ji ti co:

1) používají systém chovu bez mateří mřížky
2) rádi si se včelami hrají
3) mají odloučená stanoviště, takže nemají možnost den předem před
odběrem medu umístit výkluzy.
4) nenapadlo je to

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Petr [mailto:e-mail/=/nezadan]
> Sent: Monday, February 17, 2003 8:43 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Vykluz
>
>
> Rad bych vas poprosil o vas nazor na vceli vykluz a duvod
> proc ho pouzivate anebo proc ho nepouzivate. Vrta mi totiz
> hlavou proc se tahle hezka vecicka tak malo pouziva. Dekuji
> vsem za jakoukoliv odezvu.
>

Čistění vosku není pěkná práce, dělám to nejdříve nožem (měkké nečistoty do kompostu) a širokým dlátem tmavý vosk (vracím zpět do dalšího vyvařování).
Není to pěkná práce ale vždy mě potěší krásný světlý vosk na konci (vyrábím zlato z ho....).

Rad bych vas poprosil o vas nazor na vceli vykluz a duvod proc ho pouzivate anebo proc ho nepouzivate. Vrta mi totiz hlavou proc se tahle hezka vecicka tak malo pouziva. Dekuji vsem za jakoukoliv odezvu.

Zazimoval jsem 7 včelstev, 5 na míře 39x24 (nástavky), 2 na míře 32x25
(zadováky). Zatím to vypadá, že přezimují všechna včelstva. Sem tam se
objeví pokálená podložka, ale zase ne tak moc. Je ale pravda, že to mám k
modřínům daleko, takže betonového medu jsem si moc neužil. Nakrmil jsem cca
18kg na nástavky a 12 kg na zadovák (14 rámků). Bohužel u jednoho nástavku
mám dost roztočů, tak už se nemohu dočkat, až budu natírat plod. Ony to ale
byly nejsilnější včely a ty donesou opravdu všechno :-)...

Zdeněk Čejka

>Dobrý nápad si tady psát jak to kdo z nás zazimoval a jak to dopadlo.Může
>to být poučné pro nás všechny.

Já teď momentálně tavím souše na vosk a mezitím vyrábím rámky. A až vosk
vyměním za mezistěny, budu zatavovat. Minulý rok jsem lítal v létě jako
šílenec, abych stíhal dodávat nástavky (neměl jsem moc rámků se soušemi).
Doufám, že letos si něco nadběhnu ...

Zdeněk Čejka

>Pochlubte se jak jste na tom, co právě děláte a jak na to jdete.

Přátelé, jakým způsobem odstraňujete z vytaveného vosku nečistoty? Jen se to
seřízne nebo je na to nějaký lepší fígl ?

Zdeněk Čejka

Nosemu prý zničí už teplota kolem 50 C.
Tahle teplota nedělá dobře ani zaviječi.
Uvažuju letos o dezinfekci celých nástavků v termoboxu.
Nosema se také šíří přes oplodňáčky.
Chytne ji tam nová matka a přenese na dětí.
Neškodilo by možná před sezonou vyžehnout oddělitelná dna a podmety.
Eman

:>Nosemu ma kazde vcelstvo - zalezi jen na vcelari jestli ji umozni se
:>"rozjet" nebo ji udrzi v prijatelnych mezich. Pokud je vcelstvo
:>stresovano, tak se vzdy nosema objevi. Pochybuji, ze se da nosema
:>zcela odstranit ze vcelstva a i kdyby tak reinfekce na sebe nenecha
:>dlouho cekat.
:>
:>Kuba

Polystyrén je dobrá věc (balí se do něj i potraviny - né do napěněného) než se ti na stanoviště nastěhují datli (žluny a strakapudi), pak už ti nepomůžou ani úly ze dřeva. Já proti nim používám již 15 let se střídavými úspěchy sítě a pískovou úpravu povrchu. Řeže se perfektně jemnozubou kotoučovou pilou a lepím to disperzními lepidly.
Bojovníci za biomed ho nemají rádi, ale kdo z nás chová včely v chráněném krajinném území, kde se dá jedině biomed vyprodukovat.
Pokus s papírem není hledáním slepých uliček (vždyď Cimermann dokázal, že foukáním cigaretového kouře do odpadu zlato nevzniká), ale pokusem o levnou výrobu nástavků bez vzniku nebezpečných odpadů. Jde jen o to najít vhodnou impregnační metodu. Včelařím 20 let na venkovním stanovišti, tak vím co je to voda a proto mám například dna úlů ze železa (pozink. Jackel).
Uvidím, příští zima rozhodne.

Dne 14 Feb 03, v 21:31, Jan.Jindra napsal(a):

> &#8222;VY&#8220; (my), kteří máte o včelaření zájem. Rozšiřování počtu
nese
> náklady na nové úly &#8211; přece nebudeme včelařit ve starých (nosema
a
> jiné infekce). Nezbývá tedy buď nakupovat nebo stavět samy nové. Zima
je
> ideální doba na studium a sebekritická ohlédnutí, ale hlavně také na
práci
> v dílně. Pochlubte se jak jste na tom, co právě děláte a jak na to
jdete.
> Já jsem právě dolepil rámy pro 70 polystyrénových nástavků. Ve
skutečnosti

Jak to z toho polystyrenu děláš? Lepíš to z desek? Nebo z granulátu ve
formě? Plánuju se pustit do něčeho podobného, rád bych věděl jaké jsou
dneska možnosti. Kdysi jsme to lepili z polystyrénových desek, ale blbě
se to řeže, lepit se to dá jen epoxydem a včely do toho šťouraj. Teď
jsem viděl materiál s názvem "polydur", který je tvrdší a
konzistentnější, zdál se mi lepší, ale zatím netuším, jak draze je možné
ho sehnat.

> nechci dělat všechny z polystyrénu, ale několik chci vyrobit z jiného
> materiálu &#8211; podržte se &#8211; z vícevrstvé papírové lepenky.
Pokud
> přežijí zimu budu s nimi pokračovat. Budou tak levné, že se nebudu
> obtěžovat s jejich dezinfekcí, vyřežu je z rámů a spálím je.
> Tak dotoho a ať nám to lítá

A co vlhkost, nerozpadá se to? Já mám dost špatnou zkušenost s pokusem s
hobrou, vydrželo to do prvního většího lijáku s větrem (který nafoukal
vodu pod stříšku na úly).

Jirka

Vážený pane, odpovídám na Váš dotaz ohledně nosematózy včel.
Zrovna v Pátek jsem se bavil se svým "včelařským učitelem" na téma nemoci včel. Diskuze to byla asi hodinová a oba jsme se shodli v názoru, že za půlku nemocí včel si může včelař jen a jen sám. Při správném ošetřování včel, desinfekcí -nové dílo a rámky, výžeh úlu plamenem atd. a stanovištěm, by k nosematóze a k dalším méně závažným :-) nemocem včel nedoházelo. A tato diskuze by se mohla odvíjet úplně jinším směrem.

Dobrý nápad si tady psát jak to kdo z nás zazimoval a jak to dopadlo.Může to být poučné pro nás všechny.

Toto téma je asi velmi aktualní slyšel jsem od mnoha včelařů,že právě nyní mají problém s nosemou.Pokálené úly a dokonce uhynulá včelstva.Loni v tomto čase jsem tady položil otázku nosemy.Ptám se znovu jak na nosemu?Co víte o situaci letos?

Tím svým příspěvkem jsem nechtěl nikoho nabádat k před časným zásahům.
myslím si, že je každému jasné že první zásahy do včel je možné dělat až
době plného květu jívy.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Ing. Martin Kupka - kancelář" <kupka/=/mlade.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 11, 2003 7:30 PM
Subject: RE: Diskuse o prezimovani vcelstev


> Ještě je čas na vše na radost ale i to špatné teprve přijde. Teď podle
mne
> včely potřebují hlavně klid a nedělat žádné pokusy ani s medocukrovým
těstem
> a převěšováním a pod. Je to spíš , že by jsme rádi něco dělali ale nejde
to
> !!!!
> - dost °C pod nulou ještě bude přes noc na prolet není zatím žádný výhled
> !!!
> Zdraví Martin Kupka , Č. Budějovice
>
> -----Original Message-----
> From: Josef Menšík [mailto:josef.mensik/=/seznam.cz]
> Sent: Sunday, February 09, 2003 9:38 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: Diskuse o prezimovani vcelstev
>
>
> Zase konečně dobré téma. Teď je podle mne třeba včelám účelně pomoct.
> Medovice nám přišla do závěrečné fáze krmení. Sám jsem vzniklou situaci
> řešil přerovnáním zásob tak aby cukerné zásoby byly v místě
předpokládáneho
> zimování zdáse mi ,že až naž na dvoje mi to vyšlo. snad to bylo
zapříčiněno
> tím že jsem poprvé v sedmi úlech zimoval na studené stavbě a čpatně jsem
> odhadlo kde zavesí zimní chomáč. Ty jsou právě nejvíce postižené. Teď si
> myslím ,e by jim mohlo pomoct podání medocukrového těsta i když jsem to
již
> několik roků nepoužíval. Včely již pomalu budou přecázet na plásty kde
> začíná být větší podíl medovice a těsto by jim mohlo zdravotně lépe
> posloužit v začátku plodování i když mají v podstatě dostatek zásob. Co Vy
> na to??
>
> Pepan
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Frantisek Sanek" <sanek/=/raz-dva.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, February 08, 2003 11:17 AM
> Subject: Diskuse o prezimovani vcelstev
>
>
>
> O medovicove snusce v lonskem roce toho bylo jiz dost napsano. Nyni nas
> vsechny jiste zajima, jake skody na vcelach medovice napachala. Jiz nyni
> nekteri vcelari narikaji, ze vcely maji pokalene podlozky a dokonce jsou
> hlaseny uhyny vcelstev.
>
> Je zacatek unora a v tuto dobu se jiz objevuji prvni prolety vcel. Asi
kazdy
> z nas se na tento okamzik moc tesi.
> Muzeme PO PROLETU na tema, jak komu vcelstva prezimovala, zacit
diskutovat.
>
> Asi by vcelare zajimalo:
> - jestli se loni u vas objevila medovicova snuska a v jakem rozsahu
> - jestli byla medovice odebrana a bylo dokrmovano nebo byla ponechana a
> dokrmena
> - kolik zimnich zasob (cukru) vcely dostaly
> - v jakych ulech kdo vcelari (uteplene, neuteplene, ramkova mira, vcelin,
> vcelnice)
> - jak vcely prezimovali a dalsi jine poznatky
>
> Samozrejme je mi jasne, ze i kdyz se vcely proleti mohou nastat dalsi
> komplikace (Nosema atd.)
>
> At nam to vsem pekne lita,
>
> S pozdravem
> F. Sanek
>
> ---
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003
>
>

Dovoluji si Vás pozvat na výstavy v tomto roce, termíny jsou k nahlédnutí i na našich stránkách www.apidomia.cz

Vodička

Pro rok 2003

některé z důležitých výstav

Graz( Rakousko ) 22-23/2

Nasavrky ( Česko ) 15/3 ( při sekci komerčních včelařů )

Trenčín ( Slovensko, VČELÁR ) 2-5/4

Velké Meziřičí místní výroční výstava 11/5-16/5 ( moje osobní účast bude
omezena pouze na první dva dny, z důvodu výstavy v Lysé nad Labem. Medomet
zde ale bude k nahlédnutí.

Lysá nad Labem 14-18/5

Hobby ( České Budějovice ) 21-25 květen

Včelařský provoz Jaroslava Sedláčka Příchovice - 5/7

100.výročí včelařského spolku v Nedvědici 29/6-6/7

APIMONDIA ( Slovinsko, Ljublaň ) 24-29 srpen