Včelařská konference

Možná byl můj dotaz ohledně přeložení včelstev zavádějící nebo nepochopen.Nejde mi o přeložení na jinou míru,ale o přemístění včelstev z nerozebiratelných zadováků napevno umístěných v nepojízdném koč.voze.Včelstva jsou na rámkové míře 39*24,zazimována dvouprostorově na teplou stavbu.Potřebuji je dostat mimo vůz do nástavků.Tyto nástavky mám,jak VN tak NN.pPo odstranění chci vůz zrekonstruovat/prostě vše vymlátit/a včelstva s nástavky vrátit zpět,Vnástavkovém včelaření chci již při přemístění přejit na system Dadant euromíry.
Děkuji za odpovědi a přeji všem krásné a příjemné prožití vánočních svátků.
AtˇVám to lítá.

Ahoj Dani,
včelám moc nerozumím,chtěla jsem tě jen pozdravit.
Ester z Brněnský přehrady.

Prečítal som si rady včlárov, ako postupovať pri prechode, z jednej rámikovej miery do druhej. Každá rada je v niečom lepšia v druhom horšia, ale všetky sú náročné na zložitý technologický postup, a ani jedna nie je dokonalá, podľa mňa sú aj lepšie, ráchlejšie, jednoduchšie včelár nemusí prísť o pravidelné znášky. Konečný efekt záleží od sily prezimovaného včelstva, inak je to naozaj len prechod z jednej miery na druhú.

Technologický postup:
Prechod npr. z miery 240x390 mm do miery 270x420, ale i pre dĺžky 445mm s výškou 159,185mm

- pripravíme si potrebný počet rámikov s medzistenami, materskú mriežku, latky-loučky na uchytenie prekladaných rámikov, dlhé ako je dĺžka nového úľa.

- ak máte odnímateľné dno ale i plodiskový monolit, odložte ho stranou. Na uvolnené miesto položte debničku novej miery. Všetky plodiskové rámiky opatrite latkou-lôčkou potrebnej dĺžky, drôtom upevnite na hornú latku rámika a vložte do pripravenej debničky. Jeden svetlý plást s plodom, so zásobami a naň i matku a preložte do stredu budúceho plodiska, zo strán vložte 9 -10 medzistien. Miesto odobraného plásta, vložte Ms s novými mierami. Tento záchytný plást je potrebný, aby nedochádzalo k dezorientácii včiel, matka má kde klásť vajíčka,včely kde ukladať peľ.

- na novú debničku s plodiskovými plástami položte perfektnú materskú mriežku.

- na takto upravenú spodnú debničku položte debničku s Ms a s matkou. Zhora utepliť, ale čo je dôležité, včelstvu tam kde sú MS, podať 3-4 krát 1 podať liter cukrového roztoku 1:1, aby stavba prebehla rýchlejšie.

Celú operáciu urobte v čase kvitnutia vŕb ale primerane teplo, aby včely mohli vyletovať a donášať vodu, peľ a nektár.
Primerane silné včelstvo tento zákrok prežije bez ujmy na jarnom rozvoji. Robím to už 23 rokov (každému včelstvu umožním vybudovať nové plodisko s novými plástami) a nikdy som také niečo nespozoroval aby včelstvo utrpelo ujmu na plode alebo k zastaveniu rozvoja.

V spodnej debničke včely sa o plod starajú, včely sa liahnu, v hornej debničky včely postupne pribúdajú a stavajú Ms, vystavané Ms môžete prekladať na okraj plodiska.

Po dvoch týždňoch môžete úľ definitívne usporiadať, debničku so starými plástami z dna úľa odložíte, miesto z nej postavíte novovybudované plodisko na úľové dno, preložíte materskou mriežkou a tak debničkou so starými plástami.

Včely sa postupne so starých plástov vyliahnu, staré plásty splnia ešte svoju úlohu v nasledujúci znáškach. V novom plodisko bude život kypieť plnou silou. Staré plásty môžete postupne vymieňať v medníku, ale definitívnu výmenu môžete uskutočniť v budúcom roku.

Každá robota potrebujete čas, ale pri tomto spôsobe ho budete potreboavť najmenej a hlavne, že včely znášku (ak bude) využijú, včelár prakticky nič nestratí.

Pri NN debničkách to bude horšie, ale i tam to ide, do dvoch debničiek vložíme aj vyšší plást a pretože matka sa na starých plástoch sa nebude zdržiavať, včely prázdny priestor dostavajú divinou a zanesú medom.

-

Norské zimování nejen pro ozdravení včelstev

Původní koncepce norského zimování je pojata jako způsob ozdravění včelstev od nosemové nákazy, aby takto „ošetřená“ včelstva šla do zimy s minimálním počtem spor nosemy. Kýženého výsledku se má dosáhnout zimováním na nově postaveném díle a termoterapií jako důsledek zvýšené stavební činnosti
V severských oblastech kde byla nosematoza velkým problémem, především u včelstev původní včely se takto včelaři snažili bojovat s nemocí, jež decimovala včelstva během zimování a jarního rozvoje, pokud včelstva vůbec vyzimovala .V našich podmínkách jsme měli podobné problémy, ale chovem silných kraňských včelstev byly odstraněny. Včelaři jež chovají slabá včelstva na nevhodných stanovištích, mohou mít problém v podobě nosematozy, ale změnou stanoviště a zootechniky lze problémy se zimováním odstranit.
Relativně novým problémem je invaze roztoče Varooa destructor. Varoáza je novodobým a lze říci stěžejním problémem celoevropského včelařství. Boj s touto nákazou je problematický.
Norské zimování se provádí v podletí ( v původní metodice je doporučováno září) tak, že se včelstvo vymete na mezistěny a intenzivním krmením se donutí ke stavbě nového díla. Intenzivní stavební činností se tvoří hodně metabolického tepla. Tělesná teplota jednotlivých včel je o něco zvýšena a toto zvýšení Nosema apis nesnáší. Není-li množství unikajícího tepla ze sezení včel velké(neuteplené úly), tak dochází k termoterapii. U tenkostěnných úlu je termoterapeutický efekt nejspíše podstatně snížen. Další výhodou této metody je obnova díla. Nové dílo je méně zatíženo patogeny a v neposlední řadě také rezidui varoacidních látek.
K norskému zimování jsem se dostal přečtením článku ve slovenském časopise Včelár. Rozhodl jsem se vše vyzkoušet tak jak to bylo v článku popisováno s tím rozdílem, že jsem přesunul termín přibližně na polovinu srpna. Zdalo se mi, že termín v září je zatěžující pro zimní generaci včel. S nosemovou nákazou jsem nikdy problémy neměl. Později jsem termín přesunul na dobu posledního vytáčení (u mne kolem 20. července). Tím spojíme dvě operace v jednu . Navíc si včely stihnou vychovat 2-4 generace včel , využijeme letní generaci k zpracování zásob a stavbě plástu. Důvodem proč, jsem se rozhodl otestovat norské zimování byl úplně jiný. V prvé řadě zvítězila moje zvědavost a zároveň jsem si tímto způsobem chtěl rozšířit zásobu souší. Taktéž mne napadlo, že mohu zlepšit zdravotní situaci včelstev biologickým bojem s varoázou. Včelstva totiž převáděním zbavíme veškerého plodu a tím i většiny roztočů. V té době jsem včelařil na r.m. 39x24 v různých nástavkových systémech. Metodu jsem několikrát s úspěchem použil včelstva a vyzimovala překvapivě velmi dobře. Novou metodu jsem zařadil do zootechniky včelaření stabilně. Každým rokem jsem několik včelstev takto zimoval.V době, kdy jsem řešil přechod na jinou rámkovou míru ¾ Langstroth, se metoda norského zimováni přímo nabízela. Přechod na jinou rámkovou míru je při absenci díla v nové rámkové míře problematický. Při přechodu z r.m. 39x24cm na ¾ Langstroth jsem použil dvě metody. Jednak přeřezání plodových a zásobních plástu do nových rámku a nor. zimování. Toto jsem prováděl u 5 a 5 včelstev. Měl jsem tím možnost ověřit si co je výhodnější z hlediska biologie včelstva. Musím konstatovat, že jediný rozdíl je v pracnosti obou způsobů a kvalitě díla v nových rámcích.
Přeřezávání plodových a medných plástů je opravdu nevděčná metoda. Musí se pracovat maximálně rychle. Přesto se člověk neubrání mnoha žihadlům i u mírných včelstev. S prodlužujícím se časem práce, jsou včely bodavější. Oproti tomu smetení včelstva na mezistěny je rychlé a s minimem žihadel.
V případě norského zimování záleží na počtu včelstev, která chceme takto převést a také máme-li k dispozici několik souší nové míry. V případě, že nemáme souše nové r. míry k dispozici necháme si je postavit smetenci, nebo roji. Kdybychom použili jen mezistěny, tak včely opustí úl a vžebrají se do sousedních včelstev . Včelstva rozdělíme na dvě skupiny. První převedeme první rok a druhou si necháme na rok příští. Máme-li alespoň tolik nových souší , je to jednodušší. Pro každé převáděné včelstvo počítáme s jednou souší nové rámkové míry. Taktéž musíme počítat s tím, že nám zůstane hodně plodových a zásobných plástů. Proto skupinu včelstev kterou nebudeme převádět vytočíme dříve a připravíme na nasazení nástavku s plodovými a zásobními plásty.
Nyní k samotné metodě:
Vše si předem promyslíme a připravíme, což je důležité aby vše proběhlo rychle a bez zbytečného hledání potřebných věcí. Včelstvo, které převádíme odsuneme stranou a na jeho místo dáme nový úl vybavený dobře zatavenými mezistěnami, přičemž uprostřed nástavku je jedna souš. Včelstvo rozebereme a najdeme plást s matkou, který ometeme opatrně na vystavěnou souš i s matkou. Rámky srazíme k sobě a nový úl zavřeme. Můžeme také nalezenou matku vložit do klícky kterou zavěsíme na jednu stranu rozestupu souše a mezistěny. Je však nebezpečí, že včely během horlivého stavění rozestup prostaví příčnou stavbou a pokazí nám tak novou sousední souš. Já klíckování nevyužívám. Další částí práce je ometení veškerých včel do rojáku přes smyk. Plodové plásty které nám zůstanou zužitkujeme do druhé skupiny včelstev, oddělků, nebo odrojených včelstev. Záleží na situaci a plánu.
Včely z rojáku nasypeme na náběh (musí být velký a dobře upevněný k česnu) a necháme včely vcestovat dovnitř. Lze také nasadit prázdný nástavek a včely nasypat do něj. Především je to lepší, budeme-li prázdný nástavek používat ke krmení. Krmítko vložíme před nasypáním včel z rojáku (u mne plastová nádoba s korkovými špunty). Ještě zužitkujeme plodové plásty a je hotovo. Přeložené včelstvo začneme intenzivně krmit,ale až večer. Nalijeme roztok do krmítka a dáme uteplivku na krmný nástavek. Díky intenzivnímu krmení včely rychle postaví nové dílo. Je velmi důležité za 2-3 dny odebrat souš a vložit místo ní mezistěnu. V případě, že bychom souš ponechali, tak se matka bude snažit klást hlavně do ní. Odebráním souše si totiž matka vynutí prostor pro kladení v nových plástech. Včely mají tendenci zanášet nově postavené plásty krmivem a omezili by tak matku v kladení na ponechanou souš. Krajních mezistěn by si nevšímali a postavené by byli rozšířené. Odebraný plást zanesený z velké části zásobami a zakladený můžeme použít pro další včelstvo určené k přeložení. Intenzivním krmením( tolik kolik včely berou) docílíme rychlé stavby. Asi tak za týden překontrolujeme jak včely stavějí a případně přeskupíme krajní mezistěny doprostřed a vystavěné ke krajům. Stává se, že krajní mezistěny jsou nedostavěné a tímto včely donutíme k jejich dostavění. Obzvláště se to stává v případě použití nízkých nástavků. V mém případě smetené včelstvo z pěti nástavků „nacpu“ do dvou. Včelstvo tak plně zaplní oba nástavky a ještě se vyvěsí do podmetu (10cm). Lépe obsazené nástavky znamenají rychlejší stavbu v lepších tepelných poměrech pro včelstvo. Hůře jsou stavěny mezistěny ve spodním nástavku a na krajích. Přeskupením rámků tento nedostatek odstraníme. Během 14 dní má přeložené včelstvo postavené všechny mezistěny, zpracované zásoby a matka již intenzivně klade. Získali jsme tak včelstvo na novém díle, zbavené velké části roztočů,které má zpracováno ¾ zásob na zimu. Dokrmení dokončíme v první dekádě září. Ještě se mi nestalo, aby takto přeložené včelstvo špatně vyzimovalo. Je pravda, že jde do zimy o malinko slabší než ostatní nepřekládaná včelstva,ale na jaře vše dožene. Existuje jeden problém při použití norského zimování, kterým je pyl. Smetením včelstva na mezistěny jej připravíme také o nanošený pyl. Pylové plásty uschováme, nebo přidáme do včelstev před krmením na „zakonzervování“ V oblastech kde je přínos pylu v podletí malý, je důležité takto ošetřeným včelstvům přidat pylové plásty. V opačném případě včelstva trpí nedostatkem pylu a to se projeví hlavně v předjaří a na jaře. Taková včelstva na jaře zeslábnou více než ostatní a nepřijdou-li dny s velkým přínosem pylu, včelstvo nemůže intenzivně plodovat. Naštěstí to není můj případ, protože v podletí je pylu dostatek. Včelstva na novém díle si tak stačí udělat zásoby dostačující až do doby, kdy na jaře začne všechno kvést. V rámci boje s varoázou se naskýtá také jeden problém. Ze včelstev u kterých provádíme norské zimování získáme velké množství plodových plástů , které vložíme do včelstev druhé skupiny, kterou takto zimovat nebudeme. První skupině včelstev takto „pustíme“ žilou, ale zároveň odebereme i mnoho roztočů V. destructor. Druhá skupina je posílena nejenom o plod,ale také o roztoče! Na to je třeba myslet a včelstva s přidaným plodem proléčit kys.mravenčí (formidol).
V závěru jen několik poznámek:
1.       ideální je spojit norské zimování s vytáčením posledního medu.
2.       použité rámky musí být dobře drátované a mezistěna pevně zatavená
3.       musí se použít souš doprostřed mezi mezistěny, kterou za 3 dny odstraníme záměnou za mezistěnu.
4.       intenzivně krmíme-tolik kolik včely stačí brát
5.       asi tak po týdnu zkontrolujeme průběh stavby a případně nedostavěné mezistěny přehodíme na střed
6.       za 14 dní provedeme kontrolu plodu a uložení zásob, případně upravíme sezení
7.       dokrmení na zimu přibližně v první dekádě září
8.       v oblastech s malým přínosem pylu myslíme na dodání pylových plástu
9.       u včelstev do kterých přidáváme plodové plásty odebrané ze skupiny „norského zimování“ pečlivě sledujeme intenzitu napadení V.destructor a při zvýšeném spadu nasadíme odparné desky s kys. mravenčí

pozn. Tento článek jsem zaslal do redakce moderního včelaře. Nebyl otištěn ani se mi nikdo neozval, proto jsem ho nakopíroval do konference.

Zkoušel jsem překládání třemi způsoby: prodloužením rámku, přeřezáním díla do nového rámku a přemetením na mezistěny.

Kdybych to měl dělat znovu, tak už jedině přemetením na mezistěny.
Proč?
Je to hotové raz dva, obnoví se všechno dílo, včely se netváří, že by jim to dělalo problémy.

- Převazování díla je hrozná práce - pracné, zapatlávací, drátek se zase musí odendávat, straší to v úle...
- Prodlužování rámku je krapet lepší, ale bordel v úlu to dělá taky.

NAVÍC MATKCE ANI VČELÁM SE NECHCE ZE STARÉHO DÍLA!!! Drží se ho jak slepice flusu...

Z pohledu líného včelaře je přemetení nejjednodušší. Nejlepší je dát jim jeden rámek s plodem téže míry (s novým dílem). Pak je nemusíš věznit. Když ho nemáš, tak nemáš. Zavři je na den čí dva. Ale zakrmit v každém případě - a pořádně! Hned! Nejlíp z flašek. Dvě plné a pak zase dvě plné. 14 dní pauza (aby matka mohla klást) a znovu zakrmit.

Pokud nelpíš na medu, udělej to v květnu. Chceš-li aspoň půlku snůšky, tak po půlce června. Ze starého díla vytočíš jarní med.

Taky je dobré ve starém úlu típnout o tři týdny dřív matku - než se nová vlíhne a oplodní, vyběhne plod. Těch pár vajíček, o které přijdeš, moc nevadí - a máš novou rozkladenou matku, hned pojede. Byť je z nouzového matečníku. Vyměnit ji můžeš na podzim nebo napřesrok.

Míra P.:
>>>Prosím poraďte mi někdo co mám udělat abych zamezil třepení síta do oken po jeho ustřihnutí.Chtěl bych no použít na sběr propolisu ale mám právě obavy z jeho třepení a následném rozpadu.Máte někdo zkušenost?Díky Míra
------------------------------

Síta používám přesně taková - netřepí se (stříhám je - netavím pájkou jako JJ). Včely je zatmelí jen v pásech nad uličkami, nad rámky se nedostanou. Tedy pokud si nedáš síť do rámu s nějakou kostrou - asi dost náročné... Řeším to tak, že ji po čase posunu o šířku uličky na stranu.

Letos jsem zkoušel i jiné varianty:

PLASTOVÁ MATEŘÍ MŘÍŽKA (ŽLUTÁ)
Včely jí moc netmelí - spíš zavoskovávají. Navíc se bojím o plast - zmrzlá vypadá dost křehká... A cena také nic moc v porovnání s "protimuší" síťovinou.

ZELENÁ SÍŤOVINA KOSOČTVERCOVÁ, POUŽÍVANÁ JAKO OBAL NA SKLENĚNÉ LAHVE
Taktéž nic moc výsledky, tmelí ji málo. Navíc je měkčí, hůř se s ní pracuje.

KOVOVÁ SÍŤ POUŽÍVANÁ NA DNA ÚLŮ
Vcelku dobrá, dobře se s ní manipuluje, včely ji vcelku tmelí. Ale je dražší.

Nakonec zůstávám u "protimuších" sítí - nejlepší poměr cena:výkon, dobrá manipulace, včely jí zatmelí rychle a rády.

Po zkušenostech, kdy jsem přecházel z rámkové míry 39 x 24 na rámkovou míru 42 x 27 a rámkovou míru 42 x 17 ( 60 včelstev) bych nyní volil starý a osvědčený způsob zaříznutí díla do rámků požadované rámkové míry. Zajištění díla se provádí opásáním vázacím drátem na dvou místech rámku. Poté co včely zaříznuté dílo v nových rámcích upevní (dostaví, přilepí k loučkám), se dráty odstraní. Výhodou je použití původního díla. Je potřeba pracovat s citem ostrým nožem a případně i za pomoci vhodných štípacích kleštiček na přestřihování drátkování v původních rámcích aby nedocházelo k potrhání díla. Je to pracné ale s okamžitým účinkem.

Poměrně velmi dobře je problematika překládání včelstva do úlu s jinou rámkovou mírou popsána na stránkách:
http://www.langstroth.wz.cz/index.php?page=0028

Jde o velmi zdařilý článek.

Pro přemístění je vhodné zimní období, kdy včely alespoň tři týdny, raději déle, nekonaly prolet. Je však nutno pracovat s citem, abychom včelstvům nezpůsobily šok, například úderem do úlu nebo nedej bože úderem úlu o zem. Je zde nebezpečí rozrušení zimního sezení nebo utržení části chomáče. Proto je třeba vzít úly "do teplejch", myšleno dlaní a úly opatrně přenést několik metrů od původního stanoviště. Původní místo je třeba zabezpečit proti vniknutí včel při proletu například vhodnou plachtou. I zbylé sousední úly je třeba zabezpečit proti vnikání včel, nebo lépe úplně odstranit. Při prvém proletu budou včely hledat původní místo. Není ale třeba se děsit. Spořádaně se vrátí do úlu ze kterého vylétly. Tuto zkušenost jsem udělal s přestěhováním včelstev o 30 metrů v roce 2001 v ránci dobrých sousedských vztahů. S přeložením včelstev do nových úlů bych počkal na některý hezký a slunečný den po jarním proletu, patrně v dubnu. Přeji mnoho štěstí.

Jiří:
Určitě má někdo zkušenost s přeložením včelstev z jednoho úlu do druhého - změna rámkové míry.
-------
Určitě má, viz archiv konference.

Já mám odkzkoušeno, pokud jde o přechod z kratší na delší rámek metodu vložky do nástavku.
Uříznu prkénko dlouhé jako je šířka nástavku a dvěma hřebíky (který šikovný řemeslník nezatluče úplně) je zboku přibiji. Tak aby se zadní sedlo pro rámky posunulo pod ucha starých rámků.
V případě výšky 30/24cm to vyřeší vysoký podmet.

Kdy?
Pokud je možné včelstva přemístit během zimy na nové místo, tak podle mě kdykoli po proletu. Každý čas má své.

Já bych to dělal, až by byly rozjeté a obsedaly 10rámků.
Nahoru bych si možná dal dvě rámková krmítka s krmením abych je rozjel a zmenšil prostor. Pokud by byly obavy z prochladnutí, strčil bych mezi nástavky mezidno s krmným otvorem. Včely by přes den stavěly, večer a za chladů by se stahovaly dolů.

Ale co včelař, tak na to jiný názor.
Druhá možnost je, pokud chceš dále rozšiřovat, z nich udělat rovnou oddělky. Jak jsem to dělal já ve čtyřdnech je tady v archívu. A pokud bych přišel někdy k cizím včelám na jiné míře, dělal bych to opět
Protože nebudou mít do čeho nosit, je možné že přijdeš tak jak tak o jarní výnos. Takhle by si měl z každého 4 až 8 nových oddělků. Do kočováku budeš asi potřebovat včely? :-))

Karel

Určitě má někdo zkušenost s přeložením včelstev z jednoho úlu do druhého - změna rámkové míry. Ze zadováků 37x30 na nástavkové 39 x 24. Jaký by byl nejvhodnější postup?

Po otci mi zůstaly troje včelstva umístěné v kočovném voze/nepojízdném/na stabilním stanovišti.Prosím o radu,kdy nejlépe včelstva přeložit do nástavků mimo vůz.důvodem je rekonstrukce vozu,nechci včelařit v zadovácich,kterými je vůz zařízen.Děkuji za odpověd.

V letošním roce, tedy 2007 jsem byl po mnoha letech na dovolené v salzburském kraji v oblasti pohoří Dachstein. Hlavní stan jsme měli ve Filzmos. Pochopitwlně že jsem se zajímal o včely. Včelaře jsem za ten týden pobytu neviděl. V nadmořské výšce cca 1200 m jsem narazil na 7 úlů. bylo patrné,že v minulosti na tomto stanovišti bylo včel mnohem více. Domorodci tvrdí, že včely postihla nějaká zlá nemoc a v důsledku několikaletého nedostatku včel počaly ubývat i alpské růže. Zajímal jsem se i o ceny medu v obchodech. V marketech se ceny dovozových medů pohybovaly mezi 4,50 - 6 EUR a ceny medu od místních včelařů byly požadovány ve výši 8 - 12 EUR. Sklenice místních včelařů nabyly zaprášené.

Jíra:>Příteli,nechci se pouštět do polemiky o ekonomice ve Světě a psát také nic nebudu.Z toho jsem už vyléčen.Psal jsem a poslal i fotografie z Řecka,Indie,Tunisu psal i krytické články,nikdy nic nebylo ve Včelařství otištěno.<
.......

Tak to je škoda. Každopádně jestli by přesto všechno existovaly např. rychlé ofocené kopie nebo nějaká možnost poslat materiály (kopie) znovu ke zveřejnění, ... taková možnost existuje.

Je to opravdu zajímavé co tu sdělujete. Rád bych se do tohoto i osobně nějak zapojil a přiměl Vás alespoň k poskytnutí nějakých fotek nebo Vašich poznámek.

Samozřejmě, že materiály by nesly při uveřejnění pouze Vaše jméno.

Odkaz na Včelařské noviny je

http://vcelarskenoviny.cz

Také je tam nalevo odkaz na email a písemný kontakt na šéfredaktora VN. A vůbec nevadí, jestli by ste se rozhodl např. i pro Moderního včelaře.

Píšu to zde i proto, protože si na Křemencově ulici odhlasovali tzv. Skartační řád a mám velké podezření, že dost velká část komukoli na Křemencovu určené korenspondence po nějaké době se zkrátka zničí a stím i mnoho zajímavých podnětů a materiálu přímo z řad včelařů.

Pochybuji otom, že p. Prokeš (nynější šéfredaktor Včelařství) takovou možnost skartace (úklidu) nevyužívá.

Jinak ceny medu jsem tu nedávno zveřejil.

Jíra:
Psal jsem a poslal i fotografie z Řecka,Indie,Tunisu psal i krytické články,nikdy nic nebylo ve Včelařství otištěno.
--------
A což tento bulvární plátek:
http://old.mendelu.cz/~apridal/mv/index.htm
Ten otiskne téměř vše, co má hlavu a patu :-))
Pravda, ne všude se smí prodávat:-)
Karel Jiruš

Příteli,nechci se pouštět do polemiky o ekonomice ve Světě a psát také nic nebudu.Z toho jsem už vyléčen.Psal jsem a poslal i fotografie z Řecka,Indie,Tunisu psal i krytické články,nikdy nic nebylo ve Včelařství otištěno.Podívejte se na včelařství první stranu č.11 rok 2003 a 11 rok 2005 i to platíme.Mám dojem že se najde víc fotografů s lepšími fotky a nejen dva privilegovaní.Stačí vyhlásit soutěž. Měl jsem štěstí seznámit se v Thajsku se včelařem,který je v mezinárodním předsednictvu,má 250 včelstev skoro 900km severně od Bangkoku a pak s jiným jižně na ostrově Koch Samui.Obojí velmi zajímavé.Píšete že med prodáváte levně,co to je levně?Pokud se prodává med ve sklenici s etiketou za 100kč i to je levně.V roce 1988 se mohlo koupit za průměrnou mzdu 62kg v roce 2006 už 190.Podívejme se do knihy Kočování se včelstvy str.169.Jasná rozvaha i když vypustíme Sójapyl,Laktino naopak vzrostly ceny pojištění auta a ostatní vstupy a hlavně dole mzda za práci i bude zřejmě ještě hůř.Vážím si včelařů kteří se dokážou vyrovnat s ekonomikou provozu.Přeji Všem "vydržať".

Jde to. Použij místo nůžek trafopáječku.
Honza

Pořád se tu řeší ceny medu v tom či onom obchodě.Já sem sice začal letos ale vím už teď že do výkupu nedám ani deko!Jestliže vás někoho z přispívajících to živí tak se raději zaměřte na to jak svůj produkt nejlépe uvést na trh a jak ho co nejvíc prosadit.Ať už to uděláte formou reklamy na plotě nebo v tisku.Já sám to chci dělat jako koníčka i když třeba někdy s menším prodělkem.Na příští rok až (doufám)vytočím svůj první med jsem si reklamu a strategii pro přebytky dobře připravil už teď.Jen co jsem se zmínil o včelách tak se mě spousta lidí ptala na med a já jim zatím nemám co nabídnout.Zkoušejte všechno co vás napadne a neztrácejte naději v "úspěch".
Přeji všem klidné svátky a bouřlivý nový rok.Míra

Prosím poraďte mi někdo co mám udělat abych zamezil třepení síta do oken po jeho ustřihnutí.Chtěl bych no použít na sběr propolisu ale mám právě obavy z jeho třepení a následném rozpadu.Máte někdo zkušenost?Díky Míra

cvanha (212.111.31.254) --- 21. 12. 2007
Re: rotační úly (26292) (26295)

S úly ROTAPI vlastní zkušenosti nemám, to musím zdůraznit
Úl ROTAPI sice zabrání vyrojení včel ale zabránit tomu, aby včely rojovou náladu dostaly, nedokáže (ta také znamená snížení výnosu).
Pokud jde o omezení v.d. -> v OVP (mám pocit že některé z letoška) jsem četl výsledek pokusů s tímto systémem v Německu - na rozdíl od testů v Maďarsku žádné zlepšení v.d. nákazy nezaznamenali - tak nevím, komu v tomto ohledu věřit.
V tom samém článku je popsána metoda převrácení nástavku na zabránění vyrojení, která funguje na podobném principu jak v ROTAPI - v tomto případě se larva matky se utopí v krmné kašičce (aspoň jsem to tak pochopil).
___________________________________________________________

Přesně tak, otáčením plodiště zabráníte vyrojení, ale nezrušíte rojovou náladu vedoucí ke snížení výnosu.
Princip rušení matečníků ve vodorovné poloze je dán tím, že včely takto postavené matečníky údajně ruší. Pravidelné otáčení plodiště vede k údajné dezorientaci samičky varroa a jejího potomstva, který uhyne hlady.

jíra:>Svojí práce si musíme vážit a ten kdo prodává levně,včelaří z podstaty a nic si nového do včelařství nekoupí.<
......

Jíro v podstatě můžeš procestovat všechny přístupné království, provincie, republiky Světa a jestli nepochopíš co drží jejich ekonomiky nad vodou, nic jsi nenalezl nového. Díky za cifry.

Prodávám levně med a přesto mám na stroje a s odstupy času všechno potřebné vybavení, abych obnovoval. Zrovna mám práci s asi úly na nových 100 včelstev.

Otázkou bývá samotná rozvaha a to, co zvolíš za "nové". Také chronologie pořízení hraje roli a nakonec údržba a pravidelné náklady a náklady na provoz takového vybavení. Také vlastní potřebu a její výši. Povinné odvody.

To vše jestli jsi schopen utáhnout a jestli ne, musíš řešit a řešit aby jsi přežil. ... Je to trochu o něčem jiném než cestování a poznávání jiných kultur a míst. Mám rád cestopisné weby od českých včelařů. Nebudeš něco tvořit? Nebo. Napiš pár vět o Tvé cestě kolem Světa do Včelařských novin, kdyby jsi chtěl. Díky předem jestli se tak rozhodneš.

Během posledích 4 let jsem cestoval a jako včelař se zajímal o ceny medu ve světě,mohou být trochu jiné,spíše dražší.Ceny uvádím skoro ty nejnižší.Jistě mnoho z vás bylo také v zahraničí a můžete porovnat výdělky,ceny potravin a jiné s medem.Cena(vše v kč) medu v Číně 11.2007,80-120,benzín15,ovoce zelenina 40-70%,bus2.50,strava od 20 do 100,platy jako u nás,Thajsko med 100-120,taxi 30km 90,jídlo i o 50% levněji,hotel 90-300,zelenina na tržišti 30%,ananas 3-7,medy Austrálie od 100,Nov.Zéland od 100,Nepál 300-400,Francie 200-400,Německo 200-,trojúhelník Švý.Ňěm.Rak.12EU,Barma 120,Tunis(bída)160,Turecko 100-,Španšlsko120-,Mexiko100-400,San Francisko 140-,Chorvatsko 200.Záleží pouze na nás kolik v jaké kvalitě ho vytočíme a jsme ho schopni prodat za slušnou cenu.Svojí práce si musíme vážit a ten kdo prodává levně,včelaří z podstaty a nic si nového do včelařství nekoupí.

United States

spojujte do plných nástavků ,matky nepočítejte....s takovýma třema ubožáčky ve dvou nebo v jednom nástavku budete mít v květnu co dělat v ukočírovat.....

Ahoj, Gusto,

Klidné, veselé a šťastné Vánoce.

Jen jsem byl zvědav, kdy přestaneš prodávat med v malém za 50,- jak jsi na jaře avízoval:-))

Dnešní ceny v Lidlu. Podle mnohých průpovídek tam mají asi velmi kvalitní med.

Balení 1/2kg ve skle, ceny za 1kg:
luční cca 81
a ještě jeden pod 100Kč/kg
pastovaný květový 100
Jinak vše ostatní mezi 100 a 120.

A teď bych chtěl slyšet ty co říkají, že cena a kvalita je v relaci. :-)

Pokud někdo chce nějaký laciný med, musí zřejmě čekat na akci, nebo vyrazit za námi včelaři. A že ta naše nízká cena je nějak podezřelá ? Co s tím medem je, že je tak laciný, nevozíme si med z Číny a nemícháme s naším? :-))

Karel

včely nebudou,to je snad jasný,pak nebude i med.....pak bude náš med za cenu ,která převýší cenu v obch.síti.....

kdo má med má žně,reklama a naříkání zabraly...nikde není napsaný ,že vlastní,ale pozor ve vlastní kvalitě,aby ste pak vůbec svůj někomu vnutily-domluvte se(kartel) a pomáhejte si)
včelař musí být zdatný obchodník a byznys je studená kurva...

soustřeďte se na včely,množte a množte, nebo za rok nebude náš med prodejný

léčení!!!!!!!!!!!!nepodceňujte
kys.mravenčí je nutnost,neléčím třetí rok jinak,mám zajištěnou vysokou kvalitu ,za kterou se platí,mohutnou invazi sem zaznamenal na podložkách ,poslední léčení hcooh počítalo, jedince proti stovkám v září,a nedokážu si představit že bych na jaře nic proti varoáze nedělal..ale nátěr nikdy!!!pokud padnou pod varoázou tak ty síta zapálím se sousedovýma včelama....

takže počítám, že 2 třetiny chovu bude na včelstva ,třetina na med a příští rok to prohodím třetina na chov zbytek na med,tak se mějte...

jinak u nás v evropě v eu si někdo nechá dobře zaplatit za likvidační mednou politiku....
prodávejte med tam, kde vám za něj zaplatí ,kupujte med tam kde jste si jistí kvalitou.....

S úly ROTAPI vlastní zkušenosti nemám, to musím zdůraznit
Úl ROTAPI sice zabrání vyrojení včel ale zabránit tomu, aby včely rojovou náladu dostaly, nedokáže (ta také znamená snížení výnosu).
Pokud jde o omezení v.d. -> v OVP (mám pocit že některé z letoška) jsem četl výsledek pokusů s tímto systémem v Německu - na rozdíl od testů v Maďarsku žádné zlepšení v.d. nákazy nezaznamenali - tak nevím, komu v tomto ohledu věřit.
V tom samém článku je popsána metoda převrácení nástavku na zabránění vyrojení, která funguje na podobném principu jak v ROTAPI - v tomto případě se larva matky se utopí v krmné kašičce (aspoň jsem to tak pochopil).

Přeji všem příjemné Vánoce a úspěšný příští rok.
K. Turza

S vyjímkou eliminace varroázy naprosto biologickou cestou, při které není třeba používat žádné chemie, jsou výhody ROTAPI-úlů dosti pochybné a relativní.
Údajná vysoká produktivita práce a absolutní nerojivost není nic unikátního, protože stejného stavu se dá dosáhnout i racionálním včelaření v nízkonástavkových úlech.
Nač si pořizovat drahý ROTAPI-úl, když v současnou dobu již známe metody natolik účinné, že v praxi znamenají prakticky nulovou rojivost ( metoda nadbytku trubců ( vhodná pro extenzivní včelaření ), metoda protirojového desatera( vhodné pro intenzivní včelaření ) ). Varroáza sice znamená hrozbu, ale musíme si uvědomit, že hlavní příčinou přemnožení roztoče varroa je špatně prováděné léčení.
Nač si pořizovat jednoúčelovou věc?
Klasickému konceptu úlu vynalezeném Langstrothem ( nástavkový tenkostěnný úl ), se prostě nic nevyrovná, čehož si jako první plně uvědomila PSNV. Nekažme ji snahy o celoevpropské rozšíření Langstrothu vymýšlením a používáním dalších druhů úlů!



Přeji všem krásné vánoce, šťastný nový rok s minimem roztočů a rojů, s maximem medu a příjemných prožitků strávených se včelami.
S pozdravem...M. Václavek

Souhlas, jestli není někde med, tak informuji, že medu mám dostatek a za ceny, které mám, mi jde velmi dobře naodbyt.

Podezřele nízké ceny nejsou hlavním kriteriem a nikdy nebudou, jestli si zákazník ověří kvalitu, která mu chutná.

Mé ceny (21.12.07):

55,-/kg/bal.sud (cca 300 kg brutto), platba v hotovosti, vlastní odvoz, možný výběr z období medobraní.

65,-/kg/min.odběr 10 kg, bez tepelných úprav, pastovaný, čepovaný plus doprava(poštovné)

Menší balení jsou možná za výhodnou ceny také možná.

Připravuji od nové sezony nevratná balení, vhodná pro zasílání přímo včelařům.(cca 40 kg) S velmi výhodnou cenou za kg medu.(kdy je lepší ani včely nemít)

Gusta
gupa(zavináč)seznam.(tečka)cz






........
RK:>U nás na jižní Moravě zatím takovou situaci nepozoruji. Jako každý rok mi zbývá asi třetina medu a zájem není nijak zvýšený oproti jiným rokům.<

Stonjek napsal:
>Med nebude, protože v podstatě žádný už není teď.
>Mohl bych svoje tenčící se zásoby rozprodat během týdne,
>kdybych je nabídl včelařům ve svém okolí a to rozhodně nemluvím o kg!
...............

U nás na jižní Moravě zatím takovou situaci nepozoruji. Jako každý rok mi zbývá asi třetina medu a zájem není nijak zvýšený oproti jiným rokům.
Možná se projeví pokles počtu včelstev na produkci medu (a tím zvýšený zájem) v příštím roce, uvidíme. Letos donesla zřejmě nejvíc medu ta včelstva, co uhynula.

Radek Krušina

Mám dotaz ke všem, kteří chovají včelstva v zázračných rotačních úlech. Je to skutečně takový zázračný prostředek na varroázu nebo jen drahá hračka? Po bombastickém nástupu se mi zdá, že je nějaké ticho na pěšině.

Jinak všem přátelům včelařům přeji hezké prožití Vánočních svátků, slibný slunovrat a šťastný a lepší rok 2008.

Josef

Jak zvýšit produkci medu.
Běžná metoda je počtem včelstev a vysokou pracností. Běžně přidáváme zakladené nástaveky i s mladou matkou v květnu. Takovou posilu jsme provedli v jednom včelstvu před snůškou lipového medu. Včelstvo bez mřížky a dalo 20 kg lipového medu. U ostatních jsme lipový med nevytáčeli.
B.V.

To nebude genovou výbavou, ale spíše způsobem plodování. Přežila jen ta nejslabší včelstva na stanovišti , např. nespojený oddělek.

Budeme dělat oddělky, med pro sve stale klienty mám stále a ti, co ho dali za pár korun do výkupu a nebo prodávají za pade , tak si mohou drbat hlavu a snad se poučí. Vždyť o nic nejde, jenom openíze.

Po melecitozním podletí a velkých zimních úhynec se také prognozoval nedostatek medu. Příroda to ale dorovnala a medu bylo nadpůměrně. Možná proto, že krajina nebyla tak převčelená :-)

Myslím že příroda provedla za nás velký pokus po kterém volalo velké množství včelařů. Neléčme a nechme to na přírodě. (taky jste to slýchávali?)
Takže by jsme možná měli pečlivě zvážit, od čeho chovat matky.
Myslím, že pokud někde zůstalo jen velmi málo včelstev z velké skupiny stejně ošetřovaných, že možná mají dobrou genetickou výbavu.

A co s chcípáčky? V Ml.Boleslavi jsme slyšel pěknou přenášku od př. Cimaly a m.j. jeho zkušenosti s komorováním (byl to příběh o přesvědčení nevěřícího Tomáše).
Pokud to zvládnu, tak si chci přes zimu vyrobit další tzv. čtyřdna na odchov matek a tvorbu oddělků. Zvažuji, že bych je využil k přeložení dvou slabochů vedle sebe, aby se navzájem vyhřívali. U desetirámkových nástavků mi komorování připadá neefektivní.

Po té zimě před cca 5lety se mi osvědčilo, že jsem na jaře vše pospojoval,měl výnos a zároveň jsem si odchoval matky, udělal oddělky (bylo z čeho) a do zimy jsme šel s původním stavem.

Karel

Jiří! Nová včelstva budou pouze v omezeném rozsahu a asi úplně v jiných cenách, než je obvyklé. Med nebude, protože v podstatě žádný už není teď. Mohl bych svoje tenčící se zásoby rozprodat během týdne, kdybych je nabídl včelařům ve svém okolí a to rozhodně nemluvím o kg! Naši zákazníci zase nakoupí v marketech a o to se k nám radostněji vrátí. V podstatě sr..... v marketech nám dělají tu nejlepší reklamu a máme ji zadarmo. Alespoň já si neumím jinak výrazně zvýšený zájem o náš produkt vysvětlit, ale je také možné, že jsou to výsledky reklamy, kterou zajistil náš svaz. Prostě příští rok bude vše jinak. Příroda za nás provedla dvojitou selekci. Rozdělila včelaře na dvě skupiny a já bych váhal s jejich pojmenováním, abych nenarazil, ale také možná vyselektovala včelstva, která i v odvčelených oblastech spokojeně žijí. Měli bychom obojího využít ke svému prospěchu, ale proč musím být vždy tak velký pesimista! Co se stalo nemúžeme nijak teď ovlivnit. Je velmi pravděpodobné, že převážná většina včelstev na jaře budou slabí chcípáčci a je potřeba si vše srovnat v hlavě a připravit si postupy, jak je srovnat do latě, protože většina z nás jiná včelstva mít nebude. Je velký předpoklad, že daleko dříve kulminující roztoč, delší snůška a pozdější vkládání léčiv do včelstev si i tak vyberou svou daň. Není to daleko zajímavější téma než stav sliznic v našem frňáku??? Zdraví R. Stonjek

Vazeni pratele, po precteni Moderniho vcelare, ktery informuje az o 50% procentnim uhynu vcelstev v nekterych oblastech CR i Rakouska. Me napadly dve otazky. 1. Kde vezmeme vcely na opetovne zavceleni a 2. Kde vezmeme med pro sve stale klienty. Je to prilezitost pro vsechny vcelare a jen doufam, ze budeme kolegialni a na nas trh nepustime levny a nekvalitni med. P.S. Nekteri vcelari jsou bez medu

Pane Pazderko, myslím, že si pletete pojmy. Mikroflora - mikrokultura, je jedno, jak to budeme nazývat. Hlavní ale je, že žádná mikrokultura se v nose nenachází! Pletete si to se střevama - kde žije spousta symbiotických bakterií. Pokud se ale bakterie vyskytují v nose nejde o stav fyziologický ale patologický. V tom je ten rozdíl!
Co se týče acetonu - je to organické rozpouštědlo a leptavými účinky. Naleptává sliznici v nose (tvořená řasinkovým epitelem), a proto je později náchylnější k infekci. Struktura buněk je porušena a tudíž je atraktivnější pro patogeny - viry (rýma) a bakterie. Potom se Vám tam může vytvořit nějaká kultura, ne však symbiotická a člověku prospěšná.V tom je ten zásadní rozdíl. Ve střevech bychom si měli baketerie hýčkat - podporují trávení a posilují imunitu - jistě znáte spousty reklam na Actimel, jogurty atp.

Problém nastal v nepochopení pojmů.Vžitější název je nosní mikroflora.Lékař mi onehda při vyšetření taky řekl,že užíváním kapek propolisu si můžu zničit střevní mikrofloru ačkoliv mohl použít klidně termínu střevní mikrokulturu.Pojem tento se spíš používá v laboratořích mezi fundovanými odborníky.Hezký den a příjemné prožití Vánoc a v příštím roce pevné zdraví a radost ze včeliček.Víťa.

Nevím co z toho děláte takovou vědu! Aerosolovací parta si prostě acetonových par užije až až, zvl když místo acetonu PA /analytiockého/ používá pouze čistý, který nosní sliznici a dýchacím cestám dává výrazněji zabrat. My jsme čistý měli poprvé a naposled. Po nasazení respirátoru s vložkami na organofosfáty potíže prakticky vymizely. Problém je, že respirátor je těžký a při předklonu u česna odstává, nebo se sveze. Musí se tomu pomoct ještě jednou gumou napnutou za zátylek. Myslím, že dva kvalitní respirátory k aerosolovací partě patří a nepoužívá je pouze .... Zdraví především! Zdraví R. Stonjek

Ještě dodám speciálně okolo mikrobiologie pro Bzzuka, který asi o péči o své zdraví ví pramálo:

třeba toto: http://www.med.muni.cz/dokumenty/pdf/mikrobiologie_lidskeho_organismu.pdf

Jinak stačí pro další podrobnosti použít i vyhledávač Google atp.

Pěkný den. A když jsme u toho ... Veselé Vánoce všem a hlavně po Novém roce hodně toho zdraví.

Bzzuku. Nosní mikrokultura - přirozená nosní mikroflóra ... jestli oni dojdeš, jsi v krátkém čase zbaven části zdraví, které je velmi nepříjemné tu nemít.

Jestli pochybuješ o tom co píšu, co máš asi v nosních dutinách něco jiného, pouč mne.

Narušení nosní mikroflóry u včelaře, který používá nejen aerosolový přístroj, ale i např. pilu na řezání svých úlů často dochází ke zdravotním problémům.

Vyjímkama nejsou ani reakce na některé pyly, reakce na časté změny tělesné teploty při včelařské práci.

Znám dokonce jeden případ, kdy při zpracování medu v tepelných komorách začal jeden zaměstnanec trpět s problémy dýchacích cest natolik, že ukončení jeho pracovního poměru a úplně jiná práce ho po nějaké době "uzdravila". Jednalo se u něj o ztrátu mikroflóry na jeho sliznicích kvůli přechodu ze studeného prostředí do teplého. Ten člověk opravdu trpěl.

Opravdu je to podle mého názoru dobré téma i v této konferenci. Ona produktivita práce asi roste i v tomto oboru a s ní přichází i často nemoci z povolání. Včelařství není v tomto vyjímkou.

......

Bzzuk:>Tak tohle mě fakt pobavilo:
Chtěl bych vidět vaši mikrokultutu v nose :-)))))))) ve střevech ano ale v nose?? Otvor jako otvor, že?
:-))<

To máte pravdu, sám ji použivám, ale ne každý se dokáže odhodlat k výplachu nosu. Ten sprej je sice drahý, ale aplikace je daleko jednodušší. V domě nachlazení bych to nedoporučoval.

Tak tohle mě fakt pobavilo:
G. Pazderka "Asi došlo (dochází) ke zničení nosní mikrokultury a tím může být na vině i respirátor..."
"Obnova takové zničené mikrokultury je pomalá a pomáhá nato u každého něco jiného."

Chtěl bych vidět vaši mikrokultutu v nose :-)))))))) ve střevech ano ale v nose?? Otvor jako otvor, že?
:-))

Mořskou vodu není potřeba kupovat, stačí slaná voda z obyčejné stolní soli.
Jinak podle mě se Emil obyčejně nachladil, chytl nějakou virozu. Nehledejte v tom vědu. Statické pozice při aplikaci aerosolu v teplotách kolem 0 nejsou moc zdravé. Čas sice ubíhá, nuda není, ale tělo trpí. Poprvé mě po acetonu bolela hlava, než jsem přišel na to, že existují respirátory :-). Amitraz z Varidolu je v některých státech zakázán jako prokázaný karcinogen. Aerosoluji s M-1AER, Varidol se hodí na kouřovou fumigaci v říjnu a listopadu.

Obecně se na obnovu nosních sliznic používá mořšká voda. Lze zakoupit v lékárnách ve spreji. Používají to alergici.

Vše hezké

Asi došlo (dochází) ke zničení nosní mikrokultury a tím může být na vině i respirátor. Každopádně vyměnit vněm vložky a dělat v klidném rozpoložení s přestávkama s teplým čajem.

Obnova takové zničené mikrokultury je pomalá a pomáhá nato u každého něco jiného.


.....
emil:>V posledních třech letech jsem po ošetřování včelstev aerosolem -aceton+varidol onemocněl zánětem horních cest dýchacích.<

Oko 3,15 mm síla drátu 0,8 mm.
Je to vyzkoušeno a funguje.

flakatos (84.16.120.34) --- 18. 12. 2007
Odnímatelné dno - velikost sítě.

Jakou mám zvolit mezeru mezi očky v sítě pro odnímatlné dno?.

_____________________________________________________________

V podstatě je to jedno, jen musí být oka dostatečně malá na to, aby jimi nemohli prolézt včely ( ne jako u pana Trundy, který do dna dává králičí síťovinu :-)))
Zpravidla se používá drátěné síto s oky velikosti asi 3 mm.

S pozdravem...M. Václavek

Já jsem letos stál před problémem jaký medomet koupit, chtěl jsem podpořit českého výrobce , ale cena udělala své. Koupil jsem polský od Vast Oilu a jsem s ním spokojený, tak jako kolega co ho má již delší dobu. Za tu cenu co jsem dal, tak bych koupil český leda tak na kliku a ten co mám je na 220V. Nebyl ani problém v dodání. Zavolali asi za týnen, jaký den ho přivezou, vyzkoušely a odjely. Tak že pohoda.

Pokud to konferenci nevadí rád Vám prodám za tu cenu 6 r zvratný na 220 V a řízení fr. měničem helenar/=/post.cz

Tipoval bych oslabení organismu alergií na léčivo nebo aceton nebo třeba na nějaký materiál použitý na zařízení - nějakou složku z plastu nebo gumy v kombinaci s zimou, to podnítilo rozvoj onemocnění. Pokud to je ono, je třeba identifikovat ve spolupráci s lékařem alergen a stanovit opatření, možná bude stačit po dobu léčení včel požívat preventivně něco proti tomu nebo třeba jen nějakou vitamínovou bombu atd.

Nedá mi to a budu reagovat.

S 6-ti rámkovým zvratným medometem firmy Apidomia máme dobré zkušenosti. Dílenské zpracování velmi dobré, promyšlená konstrukce. I tak jsem ale našel drobnosti, které mi chyběly.

Před necelým rokem jsem zkoumal i medomety ostatních výrobců a nacházel jsem takové nelogičnosti, že bych do nich nešel, i když jsou levné. Všechno si už nepamatuji, tak jen pro příklad - dutý rám koše medometu Logar.

A když už píšu, tak připojím ještě zkušenost s firmou Vast Oil.

Asi před dvěma lety jsem si u nich objednával kombinézu. Dodání trvalo, přes urgence, tuším dva měsíce a stejně jsem nakonec dostal jiné, než objednané zboží.

Protože jsem jiného prodejce "Lysoního" zboží nesehnal, objednali jsme letos kombinézu opět u Vast Oil. A opakoval se stejný scénář, jen čekání bylo tuším ještě delší. Opět urgence, sliby a opět jiné zboží.

Když si představím, že bych měl s touto firmou řešit reklamaci, například na medomet .... :-)

Jakou mám zvolit mezeru mezi očky v sítě pro odnímatlné dno?.

V posledních třech letech jsem po ošetřování včelstev aerosolem -aceton+varidol onemocněl zánětem horních cest dýchacích.Letos jž po dvou dnech ošetřování cca 80 včelstev jsem cítil pálení v krku a nástup rýmy,po několika dnech se mi částečně ulevilo, tak jsem pokračoval dalších 60 včelstev.Druhý den nato došlo k silnému zánětu horních cest jaký snad za svůj život nepamatuji.Používám starší respirátor s chemickou vložkou A1,který trošku nedoléhá.Zítra jedu koupit nový.Má někdo podobnou zkušenost?

Ještě si přečtěte Zákon č. 327/2004 Sb.Odstavec: Letecká aplikace přípravku a vyhlašování jejího počátku Takže vyvěšení nestačí.

výtah z vyhlášky /www/rostliny/vyhlaska.htm

Letecké ošetření porostů

(k § 30 odst. 7 a k § 31 odst. 1 zákona)

§ 11

Začátek leteckého ošetření porostu se vyhlašuje nejpozději do 18 hodin dne předcházejícího dni, v němž bude ošetření provedeno, a to způsobem v místě obvyklým.

§ 12

Při leteckém ošetření porostu se stanoviště včelstev, pokud nejsou umístěna v zastavěných částech obce, označí vyvěšením žlutého rovnostranného trojúhelníku o délce strany 1 m v horizontální poloze.

§ 13

Odběr vzorků
(k § 32 odst. 1 zákona)

(1) K vyšetření příčiny uhynutí včel se odebírá vzorek o hmotnosti asi 60 gramů uhynulých včel, tj. asi 500 kusů, a vzorek ošetřeného porostu o hmotnosti nejméně 200 gramů. Vzorky musí být řádně označeny a zabaleny v prodyšném pevném obalu a doručeny odbornému ústavu nejpozději do 72 hodin po ošetření porostů.

Nový poznatek na trhu: Tesko-"Argentinský med"- cca 500 g, cena 145 Kč/kg. Proč to dávat do směsí, když lze výhodně prodat samostatně jako exotický med.


vše hezké

Omlouvám se všem, jsem jen na webovém rozhraní.
Pro pana Turčániho můj e-mail: hubner.jan/=/tiscali.cz

Správa pre Jana Hubnera.

Posielam Vám E-mail na koordinátora na sprostredkovanie dodávok obnôžkovaného medu. Môžete sa odvolať na mňa.

Dodávku môžete sprostredkovať cez cez výkupné centrum vo vašej oblasti, môžete byť výkupcom aj Vy sám. Výkupca musí zabezpečiť miesto výkupu, a dve 500 -600 i viac litrové mrazničky, vhodnú váhu nad 20kg (peľ sa egalizuje po 20,10kg aj s obalom), výkupca ho odváža v mrazenom stave. Cena 1 kg maraz. peľu cez výkupcu je 130-Sk, pri odovzdaní na mieste firmy 140,-Sk.


Ján Gróf

Pane Turčáni, prosil bych bližší adresu na Koopert N.Z., nebo jejich vebové stránky. Děkuji!

Sedli:
ad2)(rostlinolékařská správa v té chvíli nemá důvodu zasahovat)- kdybyste pozorně četl, bylo řečeno že situace o níž jsem se zmiňoval byla letecká aplikace látky, která je pro včely relativně v pohodě.
-----
Málokdy čtu pozorně, ale tady jsem reagoval na Martina, ne na Vás. Jen jsme chtěl předat informaci kterou jsem "zaplatil" zkušeností.
Já čelil argumentu veteriny, že to není jejich problém, že mám volat rostlinolékaře. Když jsem pracně sehnal rostlinolékaře(v pátek odpoledne mobilem z pole bez papíru na poznámky) ten mi vysvětlil, že oni jednají až po zdokumentování činu. Hodnotí, zda nebyly porušeny předpisy.
A podle toho co píšete, jsme vtom zajedno. Člověk se má v prvé řadě o sebe postarat sám, odvrátit nebezpečí, sehnat důkazy a teprve pak si stěžovat.

O případu přítele Ducháče vím, taky jsem film shlédl. Nejsem si jist, zda mu pomohl nějaký rozbor, nebo spíše přítomnost na místě činu.

Můj dotaz směřoval k tomu, jestli někdo ví, zda odebrané a odeslané vzorky byly k něčemu dobré. O tom mám své pochybnosti a dosud jsem o žádném případu neslyšel. Rád si jej poslechnu.

Karel