76387

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



A.Turčáni (62.168.124.210) --- 29. 2. 2008
Re: Sklen?n? dno (27481) (27483) (27493) (27496) (27511) (27536) (27540) (27543) (27564) (27565) (27566) (27578) (27579) (27588) (27592) (27595) (27596) (27605) (27633) (27651)

a také to mám ověřeno u včelstev, která zimujeme ve čtyřech nízkých nástavcích (rámková míra 42x17).

Práve táto veta nie je relevantná lebo neodpovedá na otázku, či spodné alebo horné zadymenie je správne. Zasiahnuté klieštiky padajúce npr. zo 4-tej debničky uviaznu v dosť veľkom množstve v bunkách spodných debničkách, odkiaľ postupne ich včely uvolnia z prázdnych buniek do podmetu. Potom tieto zachytené klieštiky, skresľujú aj 10-15 dní počet odpadnutých parazitom. Tomuto som sa venoval niekoľko rokov, kým som sa zbavil tejto mylnej predstavy. Čiže nula bodov.

U včelstev, která byla fumigována shora, byl spad roztočů po aplikaci aerosolu daleko menší než u včelstev fumigovaných spodem do podmetu.

Slová "daleko menší" potvrdzujú správnosť vášho tvrdenia absolutne alebo len relatívne? Mali ste ešte pred uskutočnením fumigácie zistený presný počet V.D.? Viete dobre, že zamorenosť jednotlivých včelstiev je rôzna, potom porovnávate neporovnateľné.

Šírenie fumigačnej látky v uzatvorenom prietore (a naše úle v čase fumogácie sú také) sa šíri rovnomerne či ho vložíte hore alebo dole, splynovaný amitraz sa dostane do dýchacích prieduchov každého jednotlivého V.D. nachádzajúceho sa na včelách.
Ak je dodržaná koncentrácia fumigantu, parazita cez prieduchy kde sú zakočené nervové vlákna, zabije a to aj keď je teplota nižšia ako tých obligátnych 10˚C. Aj uzatvorený chumáč včiel musí dýchať aby sa neudusil a plyn spolu zo vzduchom sa dostane aj k roztočom na včelách a zabíja ich. Toto je pre mňa tá dobrá vlastnosť amitrazového fumiganta a možno i preto nedochádza ku jeho rezistencii (nie ústami).
Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27657


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 29. 2. 2008
Re: Re:Pl?sty po uhynul?ch v?el?ch. (27643) (27647) (27648)

Chci se zeptat, já mám rámky uskladněny v komínech nástavků. Dole i nahoře mám síto aby mohl proudit vzduch. Jednou za čas vršek uzavřu a vysířím. Ptám se jak dlouho trvá než vyprchá síra z prázdných souší a kdy naposled sířit před jejich použitím. Díky za odpověď. Franta

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:Pl?sty po uhynul?ch v?el?ch.
> Datum: 29.2.2008 00:08:14
> ----------------------------------------
> Pokud nejsou v nějakém katastrofálním stavu, silně pokálené nebo plesnivé.
> Pokud se budou skladovat při venkovní teplotě, první zavíječi se v nich
> začnou rozvíjet až někdy na začátku května, dříve na ně bude moc chladno.
> Mohou být klidně naskládány v zavřeném úlu venku. A pokud se v nastavku
> místo 10 plástů nechá 6 a rozdělí se, aby mezi nimi byly mezery a nechá
> nahoře a dole nastavku síto, aby byly v průvanu, mohou vydržet jen s malým
> poškozením zavíječů přes celé léto, nesmí v nich ale být pyl. Vhodnější je
> ale je v průběhu května použít na ty oddělky. Dají se použít i k
> podněcování, když se odvíčkují a nechají v otevřeném úlu. Dá se to použít v
> předjaří tak v době kvetení kočiček, později ne, pokud není moc teplo a
> pokud do 500 metrů až jednoho kilometru nejsou jiná včelstva, v té době
> včely daleko nelétají.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, February 28, 2008 11:03 PM
> Subject: Re:Pl?sty po uhynul?ch v?el?ch.
>
>
> nejlepší je je použít u oddělků a také na doplnění zásob těm které to
> potřebují
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Pl?sty po uhynul?ch v?el?ch.
> > Datum: 28.2.2008 20:56:09
> > ----------------------------------------
> > Rušil jsem úl po uhynulém včelstvu(utrhlo se od zásob)a zbylo mě 5 plástů
> > plných zimních zásob a moje otázka je jestli je muzu pouzit v jiných
> > včelách, nebo co s nimi.
> >
> >
> >
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27656


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.54) --- 29. 2. 2008
Re: nátěr plodu (27554) (27640) (27646) (27650) (27652)

Taky už mám nátěr za sebou. Někde bylo plodu málo a v některých už byl ve dvou nástavcích. Stejně ale po jarním léčení, dvou fumigacích a dvou zimních aerosolech nacházím roztoče na podložkách.
Tonda

Mám takový pocit jako kdybych tohle zažil taky, jak jsme tady včera psal. Léčím, padají a padají,...
Něco je blbě.
Je v tom Včelařství na to odpověď?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27655


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.54) --- 29. 2. 2008
Re: kompresor (27653)

Jaké máte skušenosti s použitím olejového kompresoru na vyvíječi aerosolu? Je nutné použít bezolejový komresor, dokoupit odlučovač oleje, nebo postačí nějaké samo domo zařízení?
----------
Nejsem si úplně jist, ale kompresor na dvojtaktu co máme v naší ZO je olejový.
Úplně jistý jsem si ale s tím, že můj elektrický kompresor je olejový (bezolejový bych si asi nekoupil, kdybych si mohl vybrat) a několik let s ním já i další eaerosulujeme.

Myslím, že tento týden je v Penny nebo v Plusu v akci jeden podobný el. kompresor v akci za 2500,- . A podle létáku je dokonce o třídu výkonější než používám já a kolega.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27654


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 29. 2. 2008
kompresor

Jaké máte skušenosti s použitím olejového kompresoru na vyvíječi aerosolu? Je nutné použít bezolejový komresor, dokoupit odlučovač oleje, nebo postačí nějaké samo domo zařízení?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27653


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (82.99.163.242) --- 29. 2. 2008
Re: nátěr plodu (27554) (27640) (27646) (27650)

Taky už mám nátěr za sebou. Někde bylo plodu málo a v některých už byl ve dvou nástavcích. Stejně ale po jarním léčení, dvou fumigacích a dvou zimních aerosolech nacházím roztoče na podložkách.
Tonda

>Taky už mám nátěr za sebou (o minulém víkendu byla velmi vhodná doba - v neděli na slunci i 20 stupňů).
Takže, podle předpovědi počasí si najdi den kdy bude nad 10 stupňů, pokud máš včelstva na 2 nástavkách, tak vrchní sundej - bývá ještě plný zásob a ve spodním najdi plást se zavíčkovaným plodem (nebo když tam nic nenajdeš, tak musíš rozebrat vrchní). Nyní bývá plod na 1 - 4 plástech vedle sebe - vždy po obou stranách plástu. Opatrně sklepni včely - bývá mezi nimi i matka a plochým štětcem natři plod, tak aby se celý povrch plodu leskl. Vše pak vrať zpět jak bylo. Jde to celkem rychle - 30 včelstev jsem měl za 2,5 hodiny hotové.
Při nižší teplotě to jde také (musíš opatrněji sklepávat, aby se ti moc nerozlezly) , ale pak budeš mít problém s následující fumigací páskem - je doporučeno dělat ji nad 10 stupňů. A ta by se měla opravdu následně udělat, aby jsi to měl pojištěné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27652


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 29. 2. 2008
Re: Sklen?n? dno (27481) (27483) (27493) (27496) (27511) (27536) (27540) (27543) (27564) (27565) (27566) (27578) (27579) (27588) (27592) (27595) (27596) (27605) (27633)

"Nebude to tak! Od počátku varroázy fumiguji páskem do dna (svisle),
účinnost je dobrá. Nedělal jsem sice přesná porovnání účinnosti s
fumigací nahoře, ale kdyby dole byla nižší účinnost, dávno bych
nevčelařil...
K. Čermák

Josef K?apka napsal(a):
> "Dale jednoducha fumigace, na hrebik napichnu pasek s kapkami a pripichnu
> do steny dna, pasek visi atd."
>
> Je to skutečně pohodlné, nyní mne ale nekamenujte. Účinnost takového léčení
> je pouze třetinová oproti léčení klasicky shora."

Nějak jsem v zápalu boje opoměl říci, že to co jsem uvedl ve svém příspěvku platí, a také to mám ověřeno u včelstev, která zimujeme ve čtyřech nízkých nástavcích (rámková míra 42x17). Zde tedy nedoporučuji aplikaci fumigace do podmetu. Rozdíl ve spadu roztočů je patrný také po provedení třetího ošetření aerosolem. U včelstev, která byla fumigována shora, byl spad roztočů po aplikaci aerosolu daleko menší než u včelstev fumigovaných spodem do podmetu. Ošetření včelstev aerosolem však nebylo na pořadu dne a proto jsem je neuváděl. V některých ZO dosud aerosol neprovádí, nebo se z různých důvodů neprovádí u některých včelařů. A proto, pomůže-li můj příspěvek alespoň jednomu včelaři k záchraně včelstev, tak příspěvek splnil svůj účel.
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27651


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš (193.85.238.34) --- 29. 2. 2008
Re: nátěr plodu (27554) (27640) (27646)

Taky už mám nátěr za sebou (o minulém víkendu byla velmi vhodná doba - v neděli na slunci i 20 stupňů).
Takže, podle předpovědi počasí si najdi den kdy bude nad 10 stupňů, pokud máš včelstva na 2 nástavkách, tak vrchní sundej - bývá ještě plný zásob a ve spodním najdi plást se zavíčkovaným plodem (nebo když tam nic nenajdeš, tak musíš rozebrat vrchní). Nyní bývá plod na 1 - 4 plástech vedle sebe - vždy po obou stranách plástu. Opatrně sklepni včely - bývá mezi nimi i matka a plochým štětcem natři plod, tak aby se celý povrch plodu leskl. Vše pak vrať zpět jak bylo. Jde to celkem rychle - 30 včelstev jsem měl za 2,5 hodiny hotové.
Při nižší teplotě to jde také (musíš opatrněji sklepávat, aby se ti moc nerozlezly) , ale pak budeš mít problém s následující fumigací páskem - je doporučeno dělat ji nad 10 stupňů. A ta by se měla opravdu následně udělat, aby jsi to měl pojištěné.
A celé to ukončíš, někdy později, až bude venku ve stínu nad 15-20 stupňů Formidolem - nejpozději do 15.4.
Vůbec se toho neboj, také jsem to dělal poprvé a vlastně jsem tím zabil dvě mouchy jednou ranou, neboť mám za sebou již i svoji obvyklou velkou jarní prohlídku (takhle podrobně to prohlížím jen na jaře a na podzim - mezi tím jen přidávám nástavky a vytáčím - jo ještě při nasazení prvního medníku jim beru plod a zbylé zimní zásoby pro tvorbu směsných oddělků na chov matek).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27650


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 29. 2. 2008
Re: Sklen?n? dno (27481) (27483) (27493) (27496) (27511) (27536) (27540) (27543) (27564) (27565) (27566) (27578) (27579) (27588) (27592) (27595) (27596) (27605)

Několik let jsem dělal fumigaci do podmetu. Není pravda, že léčivo neprojde do horního nástavku. Okénky je vidět, kde je kouř unášející léčivo. Léčivo nemohou včely vyvětrat česnem , když je toto ucpané. A argumentace některých přátel , že při fumigaci zdola nepronikne kouř do sevřeného chomáče, zatímco shora ano je samozřejmě scestná úplně . Proč by najednou mělo projít chumáčem? Prostě by se šířilo prázdnými uličkami okolo, nebo by působilo jen na vrchní část chomáče. Zajímavá je myšlenka vysrážení léčiva ve studeném podmetu. Samozřejmě , že se tam vysráží . A také na plástech, stěnách a strůpku. Vzhledem k tomu, že za okénky je vidět, jak kouř postupuje , tedy nahoru , a do stran je jasné, že to co se vysráží na dně je již jen odpad. V loňském roce jsem u vědomí krize léčil v horním nástavku. Včely byly již slabší, takže jsem mohl vyjmout krajní plást. Bohužel situaci to již nezachránilo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27649


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 29. 2. 2008
Re: Re:Pl?sty po uhynul?ch v?el?ch. (27643) (27647)

Pokud nejsou v nějakém katastrofálním stavu, silně pokálené nebo plesnivé.
Pokud se budou skladovat při venkovní teplotě, první zavíječi se v nich
začnou rozvíjet až někdy na začátku května, dříve na ně bude moc chladno.
Mohou být klidně naskládány v zavřeném úlu venku. A pokud se v nastavku
místo 10 plástů nechá 6 a rozdělí se, aby mezi nimi byly mezery a nechá
nahoře a dole nastavku síto, aby byly v průvanu, mohou vydržet jen s malým
poškozením zavíječů přes celé léto, nesmí v nich ale být pyl. Vhodnější je
ale je v průběhu května použít na ty oddělky. Dají se použít i k
podněcování, když se odvíčkují a nechají v otevřeném úlu. Dá se to použít v
předjaří tak v době kvetení kočiček, později ne, pokud není moc teplo a
pokud do 500 metrů až jednoho kilometru nejsou jiná včelstva, v té době
včely daleko nelétají.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 28, 2008 11:03 PM
Subject: Re:Pl?sty po uhynul?ch v?el?ch.


nejlepší je je použít u oddělků a také na doplnění zásob těm které to
potřebují


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Pl?sty po uhynul?ch v?el?ch.
> Datum: 28.2.2008 20:56:09
> ----------------------------------------
> Rušil jsem úl po uhynulém včelstvu(utrhlo se od zásob)a zbylo mě 5 plástů
> plných zimních zásob a moje otázka je jestli je muzu pouzit v jiných
> včelách, nebo co s nimi.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27648


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 2. 2008
Re:Pl?sty po uhynul?ch v?el?ch. (27643)

nejlepší je je použít u oddělků a také na doplnění zásob těm které to potřebují


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Pl?sty po uhynul?ch v?el?ch.
> Datum: 28.2.2008 20:56:09
> ----------------------------------------
> Rušil jsem úl po uhynulém včelstvu(utrhlo se od zásob)a zbylo mě 5 plástů
> plných zimních zásob a moje otázka je jestli je muzu pouzit v jiných
> včelách, nebo co s nimi.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27647


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 2. 2008
Re: nátěr plodu (27554) (27640)

čím méně zavíčkovaného plodu tím lépe pak také musí následovat Fumigace jedno bez druhého je na jaře k ničemu a zbytečná práce.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jiří Vávra <vajvra/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: nátěr plodu
> Datum: 28.2.2008 16:25:54
> ----------------------------------------
> Zdraví a ptám se - M1 AER už mám ale nejsem si jist kdy provést nátěr. Zatím
> vý¨sledky měli nejsou, ale nerad bych čekal až bude pozdě. Poradíte jak
> uhádnout vhodnou chvíli Začínám po moru a mám jen 3 včelstva, tak bych o ně
> nerad přišel. Dík
> ----- Original Message -----
> From: "Míra P." <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, February 26, 2008 12:15 PM
> Subject: nátěr plodu
>
>
> > Když jsem se ptal po schůzi jestli budou objednávat M1-AER pro nátěr ,tak
> > mi bylo řečeno že až po tom co někdy v březnu přijdou výsledky z rozboru
> > tak se uvidí co dál.Podle toho co tu čtu a co si myslím i já sám bude
> > potom
> > už pozdě!Mohl bych si to objednat sám a nečekat až se rozhoupou?Vím že
> > budu
> > potřebovat nějaký papír asi od veterináře.jak přesně mám
> > postupovat?Poradíte mi někdo prosím pěkně po lopatě?Dík Míra
> >
> >
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27646


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 28. 2. 2008
Re: Plásty po uhynulých včelách- doplnenie. (27643)

Prepáčte na to hlavné som zabudol. Uvažujme spolu, ak by sa včelstvo bolo dokázalo presunúť k zásobám, mohlo sa zachrániť, boli by tie zásoby nevhodné? Asi ťažko. V tejto sezóne budete chcieť včelstvá rozmnožiť, tak plásty zo zásobami Vám poslúžia na tvorbu odloženca.
Otvorenou otázkou zostáva, dokážete plásty do doby tvorby nových včelstiev ochrániť pred víjačkou voštinovou? Potom nevidím dôvod, aby Ste plásty zlikvidovali, neraz som to robil. Nové včelstvá sa rýchlo postavili na nohy.

Ak tých plástov so zásobami nebude veľa, tak ich v teplých dňoch vložte do mrazničky na pár dní, -18˚C húseničky zabije. Teraz do oteplenia môžu byť v uzavretých priestoroch s prievanom. Ak by rámika na plástoch boli pokalené, zoškrabte výkaly, to vždy nemusí byť nezematóza.
Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27645


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 28. 2. 2008
Re: Plásty po uhynulých včelách. (27643)

Rušil jsem úl po uhynulém včelstvu(utrhlo se od zásob)a zbylo mě 5 plástů plných zimních zásob a moje otázka je jestli je muzu pouzit v jiných včelách, nebo co s nimi.

Ono sa neutrhlo, ono jednocho sa pohybovalo za zásobami vertikálnym smerom - hore a to včase, keď včelstvo (bolo slabšie) ,keď ničné ale i denné teploty boli mínusové a tie im to nedovolili. Vtedy sa slabšie včelstvo nedokáže vodorovne posunúť za zásobami. Možno v mieste zimujúcich včiel boli zásoby slabšie a to všetko dokopy bolo príčinou úhynu.
Nakoniec, nie je pravdou, že táto zima (ako napísal jeden účastník stránky, že táto a vlaňajšia sa podobajú ako vajce vajcu), skutočnosť je iná, táto zima od 1.12 do 31.1, je v priemere chladnejšia o tri stupne a 2 mesiac do dnešného dňa, je chladnejší o 1,8˚C a to v priemere nie málo, skôr je to zima, ako sa patrí. priemerné teploty sa pohybujú tesne okolo nuly. Potvrdzujú to aj kontroly včelstiev na plodovanie matiek, plochy sú značne oproti vlaňajšku menšie. Až od 20.2 sa rozloha plodu zväčšuje a to vďaka prínosu peľu z prírody. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27644


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 28. 2. 2008
Plásty po uhynulých včelách.

Rušil jsem úl po uhynulém včelstvu(utrhlo se od zásob)a zbylo mě 5 plástů plných zimních zásob a moje otázka je jestli je muzu pouzit v jiných včelách, nebo co s nimi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27643


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 28. 2. 2008
Re: kyselina mravenčí - nedělejte to !!! (27614) (27615) (27622) (27624) (27628)

Pokud je dno plné a bez použití oček, snadno roztoč najde jinou včelu, která ho odnese zpět do úlu. Zasíťované dno a zároveň snížená aktivita včel na dně použitím oček určitě způsobí to že pár roztočů skončí v trávě pod úlem. Účinnost není velká, ale každý mrtvý roztoč je dobrý roztoč.27 268

Krátko popíšem rozdiel medzi zasiťovaným a volným dnoma jeho vplyvom na vššiu úmrtnosť včelstiev.

Od r. 1985 som mal každý úľ vybavený celoplošnou sieťou (očká 3x3mm) pod plodiskom. Kontrolu prirodzeného odpadu V.D som robil pod sieťou, kde nemohla prejsť žiadna včela. V tých časoch sme ošetrovali včelstvá len fumigantom, v r. 1988/89 som prišiel asi o 65% včelstiev, totálou deštrukciou ešte do zimy, ktorej nezabránila sieť.

Jednoznačnou préčinou bol zlý technologický postup (TP) v boji proti V.D., fumigovalo sa v čase keď vo včelstvách bol ešte zaviečkovaný plod a dovolím si tvrdiť, že i teraz je hlavnou príčinou úhynov práve nesprávny TP, veľa zbytočných zásahov v čase, keď je vo včelstvách nejaký zaviečkovaný plod.

Od roku 1992 až do dnešných čias mi neuhynulo ani jedno včelstvo a to vďaka popužívaniu Gabonov a jednej fumigácie v čase, keď nebol vo včelstvách zaviečkovaný plod, prípadne som uväznením matky na 21 dní utvoril bezplodový stav včelstva.
Od roku 2000 nepoužívam sieťové dná (odnímateľné dná som prerobil na odber peľu) a taktiež sa to neprejavilo na kvalite včelstiev.

Tento stus qvo trvá dodnes a to už 7 rokov, bojujem s klieštikom len fumigantom (Taktik-amitraz) s tromi fumigáciami v mimoriadnych prípadoch aj štvrtý raz (Gabon som vypustil). Je to podstatne menej ako u Vás. Ešte nikdy som nepoužil jarné a letné ošetrenie.

Tak ako u Vás, tak i u nás je na boj doporučený oficiálny TP, ale prečo by som ho mal používať, keď je účinný, veď liečim svoje včely, ja som za ne zodpovedný. Pritom pôsobenie fumigantu na V.D. nikdy nepresiahne 15min., i to svedčí o jeho dobrej účinnosti.

Fumigáciu robím stále zo spodu včelstva a to s tromi kvapkami ak sú dve-tri debničky a vnímavosť V.D je stále rovnako vynikajúci na amitraz. Odr. 1985 je to už 23 rokov, presne tak ako to napísal K.Čermák.

Ešte krátky vstup. tohoto roku som fumigoval 70 včelstiev, z ktorých som 6 vč. na jednom úpodstavci neuzatvoril molitanom. Nechal som to tak, aby som zaznamenal aký bude zber po 24 hod., fumigáciu som urobil ešte raz a úle som uzatvoril na 20 min., po druhej fum. (po 24 hod.) som vjednom vč. našiel 2 odpadnuté V.D..
Po prvej fum. bol odpad primeraný, čo by znamenalo, amitraz aj pri nedokonalom utesnení (čomu včelári najviac pripisujú svoje pochybenie), pôsobí na V.D. DOKONALE!

Prosím včelárov, aby tento spôsob neskúšali, pokiaľ mu neuveria.

Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27642


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miloš H. (213.195.230.1) --- 28. 2. 2008
Re: nátěr plodu (27554) (27640)

Zdravím, nátěr už mám za sebou a radím - čím dřív, tím líp.Zatím není v úlech moc plodu, doporučuju za teplého dne, kdy je část včel z úlů venku provést nátěr a večer po návratu létavek provést klasickou fumigaci jako na podzim (Varidol fum). Pokud se dáte do podmetu vložky, ráno zjistíte podle spadu, jak na tom s roztočem jste.
Miloš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27641


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Vávra (e-mailem) --- 28. 2. 2008
Re: nátěr plodu (27554)

Zdraví a ptám se - M1 AER už mám ale nejsem si jist kdy provést nátěr. Zatím
vý¨sledky měli nejsou, ale nerad bych čekal až bude pozdě. Poradíte jak
uhádnout vhodnou chvíli Začínám po moru a mám jen 3 včelstva, tak bych o ně
nerad přišel. Dík
----- Original Message -----
From: "Míra P." <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 26, 2008 12:15 PM
Subject: nátěr plodu


> Když jsem se ptal po schůzi jestli budou objednávat M1-AER pro nátěr ,tak
> mi bylo řečeno že až po tom co někdy v březnu přijdou výsledky z rozboru
> tak se uvidí co dál.Podle toho co tu čtu a co si myslím i já sám bude
> potom
> už pozdě!Mohl bych si to objednat sám a nečekat až se rozhoupou?Vím že
> budu
> potřebovat nějaký papír asi od veterináře.jak přesně mám
> postupovat?Poradíte mi někdo prosím pěkně po lopatě?Dík Míra
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27640


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa - G.Pazderka (80.78.146.248) --- 28. 2. 2008
Re: kyselina mravenčí - nedělejte to !!! (27631) (27634)

K tomuto bych se rád vyjádřil. Med jako takový již dávno není objektem zájmu ve včelařství jak unás, tak také EU nebo světě. Proč?

(zhodnocení:)
Od dob, kdy se začal ve velkém falšovat med, úroveň padělatelů je stále na vyšší úrovni, než úroveň vybavení a přístupu kontrolních úřadů bdících nad pravostí medu.

Nikoho med jako takový v podstatě nezajímá, protože jinak by ochranná a zákonná opatření byla taková, jak by se slušelo a patřilo. Včelařství je ve velké krizi.

Výrobní cena umělého medu, který se prodává za "med" podle pravidel naší EU, je 20,- max 25,- Kč - Tj. do 1 €.


(hlavní sdělení:)

Jeden důkaz za všechny jak se to v EU myslí s pravostí medu vážně. Na jedné straně tu máme legislativní popis toho, co znamená med a na straně druhé je med také cukrovarnický výrobek, když je zařazen do oficiálních kódů a legislativy. Jde oto, že je to směšné, jestli tu máme v Unii definici "umělý med" a "přírodní med" a všichni se tváří, že jde o jeden a ten samý, nebo určitě to není ten a ten ano, atp., ikdyž tomu tak ve skutečnosti není.


Umělý med je předmětem stejné společné politiky. Viz "Seznam výrobků, jejichž výroba, zpracování a uvádění na trh spadá do oblasti Společné zemědělské politiky", jako přírodní.

(např. zdroj o odpoře podnikání na MZE: http://www.brno.cz/download/ohr/eu/podpora_podnikani.pdf )


Umělý med je ve Smlouvě o Evropské unii v části o zemědělství a umělý med je definován zcela jasně a tato definice, i když velmi strohá, je. (myšleno existuje)

Med (myšleno přírodní med) dávno nemůže být hlavním produktem včelařství jako oboru. Hlavním produktem jsou investice, které učinní včelař, aby si mohl zažádat o dotace se spoluúčastí státu. To pochopilo ČSV a majitelé VÚ Dol tak rychle, že nějaká kyselima mravenčí je oproti tomuto zkrátka sranda. O úhynech nemluvě. Ty nikoho nezajímají, protože med jde v podstatě legálně alernativně vyrobit z cukrovarnických zdrojů a i tak beztrestně nazvat.


........
M.Olšák:>Do diskuze pridam jeden argument - povsimneme si, ze
pro vyrobce MG - pr. Ruzicku je med vedlejsi produkt. Nekdy za sezonu
nevytoci 'skoro nic', jindy 'par desitek sudu'. Zivi ho prodej
vcel a prisuny k opylovani. Velke davky kyseliny v ule
po dlouho dobu se na medu projevi. <

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27639


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin PRIDAL (e-mailem) --- 28. 2. 2008
Re: kyselina mravenčí - nedělejte to !!! (27631) (27634)

Měl jsem na mysli argumenty, nikoliv neověřené předpoklady, kterých je
vcelku nadbytek. Příčinné souvislosti nemusejí být takové, jaké nás napadnou
okamžitě a zcela náhodně.
Antonín Přidal

----- Original Message -----
From: "Martin Olsak" <martin/=/olsak.net>
To: "'Včelařská konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 28, 2008 2:03 PM
Subject: RE: kyselina mravenčí - nedělejte to !!!


Do diskuze pridam jeden argument - povsimneme si, ze
pro vyrobce MG - pr. Ruzicku je med vedlejsi produkt. Nekdy za sezonu
nevytoci 'skoro nic', jindy 'par desitek sudu'. Zivi ho prodej
vcel a prisuny k opylovani. Velke davky kyseliny v ule
po dlouho dobu se na medu projevi.

Martin

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27638


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.54) --- 28. 2. 2008
Re: kyselina mraven?? - ned?lejte to !!! (27614) (27615) (27618) (27636)

Odpověď by mohla být ve včelařství na stránce 75

Pepan
--------
Koupit se to nedá, nechám si to ofotit, ale pokud jsem slyšel (zřejmě pomluvy) tak z toho co je prý otištěno ve Včelařství toho moc jasného není.

Takže "dpověď by mohla", nebo "odpověď je".
Co myslí ti co mají Včelařství již nastudováno?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27637


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 2. 2008
Re: kyselina mraven?? - ned?lejte to !!! (27614) (27615) (27618)

Odpověď by mohla být ve včelařství na stránce 75

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: kyselina mraven?? - ned?lejte to !!!
> Datum: 28.2.2008 09:34:40
> ----------------------------------------
> Dovolím si pár poznámek a upřesnění.
>
> ...Přátelé asi trochu blbněte s tou KM. Po krásech českých jezdil
> čechoameričan Bill Ruzicka, který už nemluví skoro český a předváděl nosíče
> KM z jeho firmy a mluvil o zázraku.....
>
> ---- Tady se jen zeptám, že kdyby mluvil krásn+ě česky, změnilo by to něco
> na účinkcích KM? Ale máte pravdu, co se nám sem ti emigranti s.... :-)
>
> ... Tu KM si pak musí každý včelař opatřit sám a pokud se nepletu je to 65
> % a do každého nosíče se dává asi 250 ml. ...
>
> ------ Asi se pletete, MiteGone je podle všeho napuštěn kyselinou mravenčí
> a jen se aplikuje jako Formidol. Z úsporných důvodů se dá znovu naplnit.
>
>
> .... Pravdou je jenom to, že VD nemůže být rezistetní na KM a pokud někomu
> budete prodávat med, pak musíte počítat s tím, že vícekrát si pro tento med
> už váš zákazník nedojde.....
>
> ----- Nějaké praktické zkušenosti? I Formidol má v tomto své omezení.
>
> ... Ten zázrak B.Ruzicky se zkoušel také v ČR. Navíc je to drahé a
> výsledek likvidace VD stejný. .....
>
> ------ Srovnávací pokusy Formidolu s čímkoli by mě zajímaly. Díky za
> informace, určitě mě něco uniklo.
>
> .... Nechcí dělat reklamu na formidol, ale ten radějí opakováně vložte do
> včelstva a výsledek bude minimálně stejný. jak "objev" B. Ruzicky a navíc
> za využítí dotace, náklady na tlumení VD minimální. .....
>
> -----To že si někdo využívá dotace a kdo je pro co dokáže urvat snad není
> argument.
> Srovnávejme cenu bez dotací a hlavně účinnost.
> Tedy opakovaně Formidol a jednou KM nějak jinak.
>
> -------------------------------------
>
> A jeden dotaz. Vím o mnoha případech, kde se na vše dělalo podle návodů,
> doporučení včetně formidolu a včelaři nemají včely. Kde tedy udělali tu
> chybu, když je vše tak skvělé?
>
> Aby jsme jí zbytečně neopakovali. Docela bych se rád poučil, ale pořád mi
> nějak chybějí systematicky sbírané informace, o jejich vyhodnocení
> nemluvím.
>
>
> Tak třeba tady zaznělo z více stran, že včely nemají ještě zavíčkovaný
> plod. Souhlasím, má taky takové informace.
> Tak jak můžu mít ve včelstvech ještě nějakého roztoče, jestliže jsem
> aerosoloval v Prosinci, naposledy na Silvestra, plod tam podle všeho tedy
> nebyl, kombinoval jsem Varidol A M1 a roztoči stále padali.
>
>
> Není vám divné, že se stále mluví o tom jak včely moc přes teplou zimu
> plodují, ale nikdo neviděl nějaké velké plochy zavíčkovaného plodu.
> Teoreticky by se nedalo v některých včelstvech co natírat a stačilo by jen
> počtvrté fumigovat.
> Čárlímu se omlouvám, čekal jsem, že včely budou mít víc plodu, když jsme
> hop tady zdrbali.
>
> Takže se ptám, komu je stále vše jasné co se děja?
>
> Přišli o včely jen naprostí ignoranti a bordeláři co neumí léčit?
>
> Jsou některé spolkové země, kde se snad ani nesmí, nebo nepoužívají
> chemické léky, používají hlavně KM a včely stále mají. Na podzim jsem měl
> čest slyšet jednoho včelaře s 50 včelstvy když popisoval jejich metodiku.
> Má jedinou chybu, je značně pracná. Jsme zvědav jak vyzimoval.
>
>
> Pokud mi tady bude někdo ze severních horských oblastí vykládat, že on léčí
> a včely má, tak mu řeknu, že já taky a včely mám v kondici, podle
> dosavadních pozorování. Ale jsem si zároveň vědom, že to není mou zásluhou,
> ale tím, že sem TO ještě nedorazilo. Proto bych uvítal nějaké informace o
> tom co se vlastbně udělalo špatně, že na jih od nás prý je polovina
> včelstev? Abych tu chybu neopakoval, pokud jde o nějakou chybu, jak se
> snaží někteří tvrdit. Jakou?
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27636


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (89.203.134.130) --- 28. 2. 2008
Re: kyselina mravenčí - nedělejte to !!! (27614) (27615) (27622) (27624) (27628) (27630) (27632)

Tonda:
Ale síto se přece jenom hůř utěsňuje při fumigaci a aerosolu. Mám je přes celé dno, je to výborné, ale při fumigaci, když dám podložku ze spodu na síto, trochu kouř někde uniká.

Je to věcí podložky kterou používáte. Mě se osvědčilo staré gumolino. To je tak těžké, že ho žádný vítr neodfoukne, a pružné takže dobře přilehne ke dnu a síto utěsní.
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27635


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Olsak (e-mailem) --- 28. 2. 2008
RE: kyselina mravenčí - nedělejte to !!! (27631)

Do diskuze pridam jeden argument - povsimneme si, ze
pro vyrobce MG - pr. Ruzicku je med vedlejsi produkt. Nekdy za sezonu
nevytoci 'skoro nic', jindy 'par desitek sudu'. Zivi ho prodej
vcel a prisuny k opylovani. Velke davky kyseliny v ule
po dlouho dobu se na medu projevi.

Martin

> -----Původní zpráva-----
> Dosud jsem se nesetkal s jediným věcným argumentem proti MG.

No virus found in this outgoing message.
Checked by AVG Free Edition.
Version: 7.5.516 / Virus Database: 269.21.1/1300 - Release Date: 26.2.2008
19:50


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27634


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 28. 2. 2008
Re: Sklen?n? dno (27481) (27483) (27493) (27496) (27511) (27536) (27540) (27543) (27564) (27565) (27566) (27578) (27579) (27588) (27592) (27595) (27596) (27605)

Nebude to tak! Od počátku varroázy fumiguji páskem do dna (svisle),
účinnost je dobrá. Nedělal jsem sice přesná porovnání účinnosti s
fumigací nahoře, ale kdyby dole byla nižší účinnost, dávno bych
nevčelařil...
K. Čermák

Josef K?apka napsal(a):
> "Dale jednoducha fumigace, na hrebik napichnu pasek s kapkami a pripichnu
> do steny dna, pasek visi atd."
>
> Je to skutečně pohodlné, nyní mne ale nekamenujte. Účinnost takového léčení
> je pouze třetinová oproti léčení klasicky shora.
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27633


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (82.99.163.242) --- 28. 2. 2008
Re: kyselina mravenčí - nedělejte to !!! (27614) (27615) (27622) (27624) (27628) (27630)

Ale síto se přece jenom hůř utěsňuje při fumigaci a aerosolu. Mám je přes celé dno, je to výborné, ale při fumigaci, když dám podložku ze spodu na síto, trochu kouř někde uniká.
Tonda

>Přesně takhle jsem to chtěl napsat, včelí síto na dně umožní pomocí podložky pod dnem bez kontaktu se včelami sledovat spad roztočů. Dříve, dokud stačilo běžné léčení na podzim to nebylo nijak významné, nyní se zdá, že toto
sledování bude důležitý indikátor pro nasazení léčky během léta. Včel se nebojím, ale je velký rozdíl dřepnout si zepředu v létě před česna a obalený v ochranných pomůckách dělat překážku výletu včel a šťourat jim do česna,
které je velice přísně chráněno mnoha strážkyněmi nebo zezadu bez jakýchkoliv ochranných pomůcek jenom prohlížet spad.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27632


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin PRIDAL (e-mailem) --- 28. 2. 2008
Re: kyselina mravenčí - nedělejte to !!!

Netřeba komentáře k tomu, co jinde ve světě je dávno plošně užíváno a s
velmi dobrými výsledky. Netřeba komentovat ani něčí schopnosti vyjadřovat se
v češtině. To jsou irelevantní záležitosti. Důležité jsou výsledky, účinky a
jiné skutečnosti, které vytvářejí podstatu a skutečnou hodnotu MiteGone.
Nepochybuji o tom, že se najdou účelné argumenty pro nevhodnost používání
MiteGone v ČR. Domnívám se, že hlavním nedostatkem je nedostačivá "českost"
nebo špíše "čecháčkovost" MiteGone. Dosud jsem se nesetkal s jediným věcným
argumentem proti MG. Ostatní argumenty proti jsou průhledně tendeční a
zastíněné spíše jakousi politikou než odborností. Takže pozor(!) - nedělejte
to - pozóóór!

Antonín Přidal


> ----- Original Message -----
> From: "Pepa" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, February 28, 2008 7:43 AM
> Subject: Re: kyselina mravenčí - nedělejte to !!!
>
>
> > Přátelé asi trochu blbněte s tou KM. Po krásech českých jezdil
> > čechoameričan Bill Ruzicka, který už nemluví skoro český a předváděl
> > nosíče
> > KM z jeho firmy a mluvil o zázraku. Tu KM si pak musí každý včelař
opatřit
> > sám a pokud se nepletu je to 65 % a do každého nosíče se dává asi 250
ml.
> > Pravdou je jenom to, že VD nemůže být rezistetní na KM a pokud někomu
> > budete prodávat med, pak musíte počítat s tím, že vícekrát si pro tento
> > med
> > už váš zákazník nedojde. Ten zázrak B.Ruzicky se zkoušel také v ČR.
Navíc
> > je to drahé a výsledek likvidace VD stejný. Nechcí dělat reklamu na
> > formidol, ale ten radějí opakováně vložte do včelstva a výsledek bude
> > minimálně stejný. jak "objev" B. Ruzicky a navíc za využítí dotace,
> > náklady
> > na tlumení VD minimální.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27631


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 28. 2. 2008
Re: kyselina mravenčí - nedělejte to !!! (27614) (27615) (27622) (27624) (27628)

Přesně takhle jsem to chtěl napsat, včelí síto na dně umožní pomocí podložky
pod dnem bez kontaktu se včelami sledovat spad roztočů. Dříve, dokud stačilo
běžné léčení na podzim to nebylo nijak významné, nyní se zdá, že toto
sledování bude důležitý indikátor pro nasazení léčky během léta. Včel se
nebojím, ale je velký rozdíl dřepnout si zepředu v létě před česna a obalený
v ochranných pomůckách dělat překážku výletu včel a šťourat jim do česna,
které je velice přísně chráněno mnoha strážkyněmi nebo zezadu bez
jakýchkoliv ochranných pomůcek jenom prohlížet spad.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Honza Jindra" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 28, 2008 12:48 PM
Subject: Re: kyselina mravenčí - nedělejte to !!!


> Rudu celkem chápu, že to má rád co nejjednodušší. Ve včelstvu ale funguje
> několik mechanismů, které "nějaký" vliv na stav roztočů mají. Například
> grooming - sebeočišťování, které vede k tomu, že alespoň pár roztočů
spadne
> na dno. Pokud je dno plné a bez použití oček, snadno roztoč najde jinou
> včelu, která ho odnese zpět do úlu. Zasíťované dno a zároveň snížená
> aktivita včel na dně použitím oček určitě způsobí to že pár roztočů skončí
> v trávě pod úlem. Účinnost není velká, ale každý mrtvý roztoč je dobrý
> roztoč. Zásuvka pod sítem je pak ideální nástroj pro průběžnou diagnostiku
> pro ty, co se bojí chodit do včel zepředu.
> Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27630


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Záblatský (82.117.130.3) --- 28. 2. 2008
Re: (27617)

Tento dotaz není sice určen pro mne ,ale často sleduji tuto diskusi.K otázce dna"Já mám nástavkové úly vlastní výroby.Odnímatelná dna vysoká 10 cm.Zadní dvířka tam samozřejmě mám.Jsou výhodou že zezadu do včel kouknu kdykoli i při největší snůšce.Bez problému vložím podložku a v posledních letech používám zasíťování podložky pro svoji kontrolu na spad roztoče.Dvířka jsou výrobně nenáročné.Mám jen prkénko asi 2cm tlousté s falcem dokola.Ten přesně zapadá do zadního otvoru po celé šířce dna.Tak i manipulační výška na dně je dostatečná.Jedinou moje vysoké dno má nevýhodu,že se včely snaží stavět pod rámky do tohoto prostoru.Ale opět to není problém.Dvířky se pod rámky vloží jednoduchá mřížka s tenkých latiček a je to vyřešeno.Přeji mnoho hezkých chvil se včeličkama.Jen poslední poznámku.Mám 15 včelstev včelařím 22 let a za posledních 5 let jsem neměl ve vzorku víc jak 2 roztoče.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27629


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (89.203.134.130) --- 28. 2. 2008
Re: kyselina mravenčí - nedělejte to !!! (27614) (27615) (27622) (27624)

Rudu celkem chápu, že to má rád co nejjednodušší. Ve včelstvu ale funguje několik mechanismů, které "nějaký" vliv na stav roztočů mají. Například grooming - sebeočišťování, které vede k tomu, že alespoň pár roztočů spadne na dno. Pokud je dno plné a bez použití oček, snadno roztoč najde jinou včelu, která ho odnese zpět do úlu. Zasíťované dno a zároveň snížená aktivita včel na dně použitím oček určitě způsobí to že pár roztočů skončí v trávě pod úlem. Účinnost není velká, ale každý mrtvý roztoč je dobrý roztoč. Zásuvka pod sítem je pak ideální nástroj pro průběžnou diagnostiku pro ty, co se bojí chodit do včel zepředu.
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27628


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 28. 2. 2008
Re: kys. mravenčí (27619)

uvádím výtah z stručných stupnic čistoty chemikálií , který jsem našel na
stránkách Merci.
pro běžné účely pro včely by měla stačit ta čistá chemikálie, Kromě jiného
se tam dá zakoupit taky kyselina fosforečná pro čištění vosku poškozeného
kontaktem s kovem.
Kvalita chemikálií:
č. - čistý - obsah základní látky je min. 98%, fyzikální vlastnosti (bod
tání, bod varu, hustota, index lomu) se liší jen málo od literárních údajů,
jednotlivé nečistoty jsou přítomny v setinách procent, látka by neměla
obsahovat mechanické nečistoty.

chem. č. - chemicky čistý - obsah základní látky je vyšší než 99,8 % a obsah
jednotlivých nečistot se pohybuje na úrovni 10-3 - 10-5 %.

p. a. - pro analýzu - obsah základní látky se pohybuje obvykle mezi 99,0 -
99,8 %, fyzikální vlastnosti odpovídají literárním údajům, jednotlivé
nečistoty jsou přítomny jen v tisícinách procent, látka nesmí obsah
mechanické nečistoty.


R. Polášek

----- Original Message -----
From: "crabro" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 28, 2008 10:09 AM
Subject: kys. mravenčí


> kyselina mravenčí č. se dá sehnat u firmy Merci s.r. o
> http://www.merci.cz/katalog.php?sekce=1107 je za 75kč/l

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27627


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.54) --- 28. 2. 2008
Re: kyselina mravenčí - nedělejte to !!! (27614) (27615) (27622) (27624)

Stonjek:
...Dokonalé je to pouze shora přes plodiště. Teď je jen potřeba to vyřešit co nejjednodušeji a s malou pracností. ...
---------------------
Jedny z věcí, které se mi "válí na očích" je MV asi 6(možná 5) 2006, kde je o Dr. Liebigovi. Je tam právě vyfocený ten jeho stropní odpařovač. Jediná nevýhoda, potřebuje to nástavek, ale v době krmení mi to nepřijde jako velká nevýhoda.
Druhá věc, na kterou koukám, je na Fascinovaném včelaři ten "kanadský formidol". Asi jednoduchý, nějaká hobra v děravém pytlíku a asi 2dcl KM.
Nic jednodušího se asi už vymyslet nedá.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27626


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Samojlovič (e-mailem) --- 28. 2. 2008
RE: kyselina mravenčí - nedělejte to !!! (27614) (27615) (27622) (27624)


Já to mám taky tak, ale myslím že to síto má nějaký vliv na snížení počtu
roztočů. Co vy na to ?


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Stonjek
Sent: Thursday, February 28, 2008 11:57 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: kyselina mravenčí - nedělejte to !!!

Já osobně považuji KM za léčivo s velkou budoucností. Žel aplikace spodem
Formidolu je silně přiblblá a tomu odpovídá i účinnost obráceně horem zas
neskutečně pracná, nezapomeňte že musí působit přes 12 dní a jedna deska je
pouze na čtyři dny. To je nějakého rozebírání úlů!! Ani jmenované odpařovače
nejsou žádné zázraky. Jsou v jedné uličce a zájmem včel je dostat páry co
nejrychleji ven a ne je s radostí rozhánět po celém úle.
Dokonalé je to pouze shora přes plodiště. Teď je jen potřeba to vyřešit co
nejjednodušeji a s malou pracností. Od Dolu se toho v dohledné době
nedočkáme a tak musí nastoupit lidová tvořivost. Také se zůčastním.
Co se týče den, dávám přednost jednoduché až primitivní konstrukci.
Staré střešní latě dno z prken spojených na péro. Varao síť nepoužívám,
otevřené síto pod úly neuznávám.Od dubna do fumigace česno bez vložky.
Naprostá pohoda. Zdraví R. Stonjek


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 2908 (20080228)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz



__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 2908 (20080228)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27625


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 28. 2. 2008
Re: kyselina mravenčí - nedělejte to !!! (27614) (27615) (27622)

Já osobně považuji KM za léčivo s velkou budoucností. Žel aplikace spodem Formidolu je silně přiblblá a tomu odpovídá i účinnost obráceně horem zas neskutečně pracná, nezapomeňte že musí působit přes 12 dní a jedna deska je pouze na čtyři dny. To je nějakého rozebírání úlů!! Ani jmenované odpařovače nejsou žádné zázraky. Jsou v jedné uličce a zájmem včel je dostat páry co nejrychleji ven a ne je s radostí rozhánět po celém úle. Dokonalé je to pouze shora přes plodiště. Teď je jen potřeba to vyřešit co nejjednodušeji a s malou pracností. Od Dolu se toho v dohledné době nedočkáme a tak musí nastoupit lidová tvořivost. Také se zůčastním.
Co se týče den, dávám přednost jednoduché až primitivní konstrukci. Staré střešní latě dno z prken spojených na péro. Varao síť nepoužívám, otevřené síto pod úly neuznávám.Od dubna do fumigace česno bez vložky. Naprostá pohoda. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27624


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.54) --- 28. 2. 2008
Re: Prodej KM (27587) (27601) (27606) (27607) (27612) (27621)

Radim:
Nejméně čistá je takzvaná technická, kde je několik procent
příměsí, potom čistá, kde by mělo být odhadem 1 - 2 % příměsí, chemicky
čistá, p.a. čistá v různých úrovních. Až nakonec bude nějaká superčistá
určená pro nějaké speciální analytické metody, jako je třeba nějaká citlivá
chromatografie s cenou v mnohonásobcích té technické.
--------------
Ví někdo jaká je ve Formidolu? Zaslechl jsem, že je tam technická?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27623


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Cafourek (e-mailem) --- 28. 2. 2008
Re: kyselina mravenčí - nedělejte to !!! (27614) (27615)

Pepo,

pomlouváš Ruzicku, že neumí česky, ale jak tak čtu tvoje výlevy, zdá se, že
i ty s češtinou docela zápolíš. Zameť si před svým prahem......!

Přátelé, nenechte se zmást tímto odpůrcem všeho nového. Takových už na světě
bylo a ještě bude. Vyzkoušejte to a uvidíte sami. Jura



----- Original Message -----
From: "Pepa" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 28, 2008 7:43 AM
Subject: Re: kyselina mravenčí - nedělejte to !!!


> Přátelé asi trochu blbněte s tou KM. Po krásech českých jezdil
> čechoameričan Bill Ruzicka, který už nemluví skoro český a předváděl
> nosíče
> KM z jeho firmy a mluvil o zázraku. Tu KM si pak musí každý včelař opatřit
> sám a pokud se nepletu je to 65 % a do každého nosíče se dává asi 250 ml.
> Pravdou je jenom to, že VD nemůže být rezistetní na KM a pokud někomu
> budete prodávat med, pak musíte počítat s tím, že vícekrát si pro tento
> med
> už váš zákazník nedojde. Ten zázrak B.Ruzicky se zkoušel také v ČR. Navíc
> je to drahé a výsledek likvidace VD stejný. Nechcí dělat reklamu na
> formidol, ale ten radějí opakováně vložte do včelstva a výsledek bude
> minimálně stejný. jak "objev" B. Ruzicky a navíc za využítí dotace,
> náklady
> na tlumení VD minimální.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27622


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 28. 2. 2008
Re: Prodej KM (27587) (27601) (27606) (27607) (27612)

Kyselina mravenčí jako každá chemikálie se prodává v standartně odstupňované
čistotě. Nejméně čistá je takzvaná technická, kde je několik procent
příměsí, potom čistá, kde by mělo být odhadem 1 - 2 % příměsí, chemicky
čistá, p.a. čistá v různých úrovních. Až nakonec bude nějaká superčistá
určená pro nějaké speciální analytické metody, jako je třeba nějaká citlivá
chromatografie s cenou v mnohonásobcích té technické. Přesně si to značení
už nepamatuji, ale tyto věci včetně chemického složení těch příměsí by měly
být v technické dokumentaci výrobce kyseliny. Pro včely bude nejlepší ta
čistá, tachnická má nejspíš příliš moc příměsí, které by mohly dalším pachem
rušit včely a ovlivňovat průběh odpařování kyseliny.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "misi" <michal.se/=/post.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 27, 2008 10:43 PM
Subject: Re: Prodej KM


> Pri tom výbere predajcu kyseliny dávať pozor aj na kvalitu, lebo je aj
> kvality laboratórnej, ale aj bez udania kvality a tej by som sa vyhýbal.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27621


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

sršeň (88.146.207.2) --- 28. 2. 2008
Zprávy. (26015) (26020) (26022) (26023) (26024) (26053)

Američtí včelaři,farmáři,úzkostlivě čekají zda budou opět jejich včely na jaře trpět.Pravdivá příčina CCD zůstává neodhalena.Skeptici mají mnoho důvodů pochybovat že viníci jsou Australské včely.V Austrálii když se nakazí akutním ochrnutým virem neonemocní.Země kde se včelstva zhroutí,Řecko,Španělsko,Polsko včelstva z Austrálie nedováží.
Severní pobřeží Semona Country hlásí ztráty dvě třetiny.Vědci bojují aby pochopily co je za všemi problémy,na výzkum vyčlenily 250.000 dolarů řekl p.Katty Pien mluvčí ředitele Haagen-DAZS ve Spojených státech.Vědci tvrdí,že by včelí vir mohl vymazat lidstvo.Virus který vymazal miliardy včel,může způsobit katastrofu horší než změna klimatu.Závod s časem,hledá se lék na virus Izraelské akutní mrtvice.Rádio Praha oznámila že jsou 50% ztráty v ČR.
Pište pravdivé ztráty svých i okolních včelařů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27620


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

crabro (194.228.96.229) --- 28. 2. 2008
kys. mravenčí

kyselina mravenčí č. se dá sehnat u firmy Merci s.r. o
http://www.merci.cz/katalog.php?sekce=1107 je za 75kč/l

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27619


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.54) --- 28. 2. 2008
Re: kyselina mravenčí - nedělejte to !!! (27614) (27615)

Dovolím si pár poznámek a upřesnění.

....Přátelé asi trochu blbněte s tou KM. Po krásech českých jezdil čechoameričan Bill Ruzicka, který už nemluví skoro český a předváděl nosíče KM z jeho firmy a mluvil o zázraku.....

---- Tady se jen zeptám, že kdyby mluvil krásn+ě česky, změnilo by to něco na účinkcích KM? Ale máte pravdu, co se nám sem ti emigranti s.... :-)

.... Tu KM si pak musí každý včelař opatřit sám a pokud se nepletu je to 65 % a do každého nosíče se dává asi 250 ml. ...

------ Asi se pletete, MiteGone je podle všeho napuštěn kyselinou mravenčí a jen se aplikuje jako Formidol. Z úsporných důvodů se dá znovu naplnit.


..... Pravdou je jenom to, že VD nemůže být rezistetní na KM a pokud někomu budete prodávat med, pak musíte počítat s tím, že vícekrát si pro tento med už váš zákazník nedojde.....

----- Nějaké praktické zkušenosti? I Formidol má v tomto své omezení.

.... Ten zázrak B.Ruzicky se zkoušel také v ČR. Navíc je to drahé a výsledek likvidace VD stejný. .....

------ Srovnávací pokusy Formidolu s čímkoli by mě zajímaly. Díky za informace, určitě mě něco uniklo.

..... Nechcí dělat reklamu na formidol, ale ten radějí opakováně vložte do včelstva a výsledek bude minimálně stejný. jak "objev" B. Ruzicky a navíc za využítí dotace, náklady na tlumení VD minimální. .....

-----To že si někdo využívá dotace a kdo je pro co dokáže urvat snad není argument.
Srovnávejme cenu bez dotací a hlavně účinnost.
Tedy opakovaně Formidol a jednou KM nějak jinak.

-------------------------------------

A jeden dotaz. Vím o mnoha případech, kde se na vše dělalo podle návodů, doporučení včetně formidolu a včelaři nemají včely. Kde tedy udělali tu chybu, když je vše tak skvělé?

Aby jsme jí zbytečně neopakovali. Docela bych se rád poučil, ale pořád mi nějak chybějí systematicky sbírané informace, o jejich vyhodnocení nemluvím.


Tak třeba tady zaznělo z více stran, že včely nemají ještě zavíčkovaný plod. Souhlasím, má taky takové informace.
Tak jak můžu mít ve včelstvech ještě nějakého roztoče, jestliže jsem aerosoloval v Prosinci, naposledy na Silvestra, plod tam podle všeho tedy nebyl, kombinoval jsem Varidol A M1 a roztoči stále padali.


Není vám divné, že se stále mluví o tom jak včely moc přes teplou zimu plodují, ale nikdo neviděl nějaké velké plochy zavíčkovaného plodu.
Teoreticky by se nedalo v některých včelstvech co natírat a stačilo by jen počtvrté fumigovat.
Čárlímu se omlouvám, čekal jsem, že včely budou mít víc plodu, když jsme hop tady zdrbali.

Takže se ptám, komu je stále vše jasné co se děja?

Přišli o včely jen naprostí ignoranti a bordeláři co neumí léčit?

Jsou některé spolkové země, kde se snad ani nesmí, nebo nepoužívají chemické léky, používají hlavně KM a včely stále mají. Na podzim jsem měl čest slyšet jednoho včelaře s 50 včelstvy když popisoval jejich metodiku. Má jedinou chybu, je značně pracná. Jsme zvědav jak vyzimoval.


Pokud mi tady bude někdo ze severních horských oblastí vykládat, že on léčí a včely má, tak mu řeknu, že já taky a včely mám v kondici, podle dosavadních pozorování. Ale jsem si zároveň vědom, že to není mou zásluhou, ale tím, že sem TO ještě nedorazilo. Proto bych uvítal nějaké informace o tom co se vlastbně udělalo špatně, že na jih od nás prý je polovina včelstev? Abych tu chybu neopakoval, pokud jde o nějakou chybu, jak se snaží někteří tvrdit. Jakou?
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27618


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Samojlovič (e-mailem) --- 28. 2. 2008

Chtěl bych se zeptat p.Stonjeka jaké má dna. Chtěl bych letos dělat nové
dna, ty zadní dvířka jsou dost komplikované při výrobě tak bych to chtěl
konzultovat.

Díky za odpověď

Pavel

__________________________________________________________________

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27617


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepíno (82.202.44.205) --- 28. 2. 2008
Re: KM (27614)

Zdravíčko sluníčko
Nemám na mysli Formidol ,ale KM v lahvi.Je pravda že jsem se nikoho neptal,ale v ceníku mají jen deštičky Formidolu.Jestli je to jinak a něco jsem přehlédl tak mě prosím opravte.
Díky tolik příspěvků kde se dá sehnat KM jsem nečekal.
Pepíno


Ducháč Václav (85.160.99.222) --- 27. 2. 2008
KM

proč se neinformujete v našem VÚvč v Dole, tam vám prodají veškerá léčiva včetne KM a za rozumnou cenu a se zárukou, přeji dobrý rok. Vašek Ducháč.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27616


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa (90.176.2.8) --- 28. 2. 2008
Re: kyselina mravenčí - nedělejte to !!! (27614)

Přátelé asi trochu blbněte s tou KM. Po krásech českých jezdil čechoameričan Bill Ruzicka, který už nemluví skoro český a předváděl nosíče KM z jeho firmy a mluvil o zázraku. Tu KM si pak musí každý včelař opatřit sám a pokud se nepletu je to 65 % a do každého nosíče se dává asi 250 ml. Pravdou je jenom to, že VD nemůže být rezistetní na KM a pokud někomu budete prodávat med, pak musíte počítat s tím, že vícekrát si pro tento med už váš zákazník nedojde. Ten zázrak B.Ruzicky se zkoušel také v ČR. Navíc je to drahé a výsledek likvidace VD stejný. Nechcí dělat reklamu na formidol, ale ten radějí opakováně vložte do včelstva a výsledek bude minimálně stejný. jak "objev" B. Ruzicky a navíc za využítí dotace, náklady na tlumení VD minimální.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27615


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ducháč Václav (85.160.99.222) --- 27. 2. 2008
KM

proč se neinformujete v našem VÚvč v Dole, tam vám prodají veškerá léčiva včetne KM a za rozumnou cenu a se zárukou, přeji dobrý rok. Vašek Ducháč.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27614


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

je?ek.obecný (e-mailem) --- 27. 2. 2008
Re: Prodej KM (27587) (27601)

Taky se zde na konferenci mihnul odkaz na fy. www.eurosarm.cz - KM
mají, ale nejmenší balení je 20l kanytr :)

petr j.




Jiří napsal(a):
> Zdravím Tě Pepíno,
> Kyselinu mravenčí,jak to tu už někdo napsal, lze koupit v prodejně včel.
> potřeb v Brně, Koliště 25. Když jsem se o to, zajímal,prodávali litr za
> 80,- Kč. Někdo zde zmiňuje 120,- Kč, byl by to dosti velký cenový skok. V
> lékárnách je taky k dostání, je kvalitnější, ale cca 200,- Kč 1 l. Ptal
> jsem se i ve veterinární lékárně a o KM ani neslyšeli. Je to asi podle
> předchozího zájmu. Pokud si zde na konferenci, vpravo nahoře, nad posledním
> příspěvkem, do okénka "vyhledat", vepíšeš heslo kyselina mravenčí, tak Ti
> vyhledá veškeré příspěvky na toto téma. Pokud si vzpomínám, je jich tam
> několik i s výrobci KM.
>
> Měj se. Jiří
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27613


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

misi (213.215.67.8) --- 27. 2. 2008
Re: Prodej KM (27587) (27601) (27606) (27607)

Pri tom výbere predajcu kyseliny dávať pozor aj na kvalitu, lebo je aj kvality laboratórnej, ale aj bez udania kvality a tej by som sa vyhýbal.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27612


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 27. 2. 2008
Re:jeste neplodujou? (27610)

Já o víkendu překládal jedno včelstvo z posledního budečáku a larvičky tam již byly ale jen dcm

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ilac <restauraceudraka/=/seznam.cz>
> Předmět: jeste neplodujou?
> Datum: 27.2.2008 22:29:45
> ----------------------------------------
> o vikendu sem jako mnozi z vas jsem nevydrzel a rozebral ctyri vcelstva,ani
> v jednom z nich sem nenasel zadnej plod,matky taky ne,su mladej zacinajici
> a nevim co si o tom myslet.uz by asi mely davno plodovat,proc me zakalilo
> tolik matek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27611


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ilac (193.86.80.52) --- 27. 2. 2008
jeste neplodujou?

o vikendu sem jako mnozi z vas jsem nevydrzel a rozebral ctyri vcelstva,ani v jednom z nich sem nenasel zadnej plod,matky taky ne,su mladej zacinajici a nevim co si o tom myslet.uz by asi mely davno plodovat,proc me zakalilo tolik matek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27610


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 27. 2. 2008
Překvapení?

Tak nám vaši představitelé připravili překvapení.
Tedy pokud mohou ještě někoho překvapit :-(

http://www.vcelarstvi.cz/cz/NOVINKY/CSV-NOVINKY_Prekvapeni_Klikanec_Vyjadreni_KVS.pdf

Je dobré, když víte na co platíte příspěvky.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27609


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 27. 2. 2008
Re: zakony o vcelach (116) (27598)

U 8 včelstev by vadilo, pokud je druhý pozemek ve směru výletu včel z česna
blíže než asi 10 - 15 metrů a z ostatních stran blíže úlů než takových 3 - 5
metrů. Jsou to ale jen hrubé údaje, musí se to upřesnit na místě. Nálet včel
na květy nebo vodu se za obtěžování nepovažuje, to by se musely odstranit
všechna včelstva nejméně kilometr daleko. Je to vždycky otázka domluvy s
včelařem, jak nějakým zeleným plotem či rohoží na plotu zvednout let včel,
jak bude včelař kupovat klidné chovné matky místo rozchovávaných svých
divočejších, případně jestli udělá u sebe nějaké vodní napajedlo a tím omezí
nálet včel na vodu jinde.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "alena" <alena/=/elcar.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 27, 2008 6:27 PM
Subject: zakony o vcelach


> dobry den chcela by som sa spytat ako by sa mali chovat vcely v obci nas
> sused ma 8 rodin v tesnej bliskosti domov /domy su s troch stran/
maximalne
> 30-50 m od domov cez moj pozemok tecie obecny potocik a vcely tam chodia
> pit ale nas aj ohrozuju lebo ich je vela nemozem sa slobodne pohybovat po
> svojom vlastnom pozemku sused ma ani nepocuva spolocne riesenie neexistuje
> kto mi povie kde je pravda a ake mam prava ziadat o napravu?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27608


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing. Josef Kala (e-mailem) --- 27. 2. 2008
RE: Prodej KM (27587) (27601) (27606)

Již v létě jsem do konference psal:

Pokud v okolí Plzně někdo potřebuje kyselinu mravenčí CH2O2 ( acidum
formicum ) do MiteGone, nebo jiných odpařovačů, stočí Vám ji do donesené
skleněné láhve v Motochemě v Plzni na Slovanské třídě ( já v srpnu platil
49Kč za litr ).
Je třeba naředit ( jak popisuje Ivan Černý v předchozích příspěvcích ).

J. Kala




-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Pepíno
Sent: Wednesday, February 27, 2008 8:54 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Prodej KM

Tak ještě zkusím oběhnout veterináře a jesli ani ti nebudou mít KM,tak
zkusím to Brno.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27607


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepíno (82.202.44.205) --- 27. 2. 2008
Re: Prodej KM (27587) (27601)

Tak ještě zkusím oběhnout veterináře a jesli ani ti nebudou mít KM,tak zkusím to Brno.
Co se týká mřížek proti myším tak mám stéjný názor a hned zítra je sundávám.Jen jsem potřeboval ujist že to není moc brzo,i když je slabší zima.
Díky vám všem za zájem pomoct a poradit.Víc hlav víc ví (neplatí v politice)
Ještě jednou díky Pepíno

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27606


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 27. 2. 2008
Re: Sklen?n? dno (27481) (27483) (27493) (27496) (27511) (27536) (27540) (27543) (27564) (27565) (27566) (27578) (27579) (27588) (27592) (27595) (27596)

"Dale jednoducha fumigace, na hrebik napichnu pasek s kapkami a pripichnu do steny dna, pasek visi atd."

Je to skutečně pohodlné, nyní mne ale nekamenujte. Účinnost takového léčení je pouze třetinová oproti léčení klasicky shora. Zkuste udělat následující pokus a dáte mi za pravdu.
Uvažujme o 10-ti včelstvech. Při prvé fumigaci 5 budeme fumigovat z vysokého úlového dna a dalších 5 shora nad zimním sezením včelstva. Spočteme roztoče na podložkách. Zjistíme, že při fumigaci z úlového dna je podstatně nižší spad roztočů než při fumigaci shora. Při druhé fumigaci všech 10 včelstev budeme fumigovat shora nad zimujícím chomáčem. Spočteme roztoče a zjistíme, že včelstva, která měla při prvé fumigaci z úlového dna menší spad roztočů má nyní tento spad daleko vyšší než včelstva, která byla při prvé fumigaci ošetřena shora. Vysvětlení tohoto jevu je v samotném použitém úlu a také obranném mechanizmu včelstva. Tak tady, množství tepla vyvinutého spálením fumigačního pásku je tak malé, že nemůže vynést léčivo do horních pater úlu (rozuměj nástavkového úlu). Léčivo se rychle ochladí a padá zpět ke dnu. Včely se sami snaží vše co jim nevoní vytlačit česnem z úlu. Pokud budeme fumigaci aplikovat shora, musí léčivo projít včelstvem. Pokud tedy budeme zatvrzele aplikovat fumigaci úlovým dnem, koledujeme si přinejmenším o nižší účinnost léčiva a následně i o rezistenci roztoče na amitraz. Vyzkoušejte, počítejte a uvidíte.
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27605


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.52) --- 27. 2. 2008
Re: Sklen?n? dno (27481) (27483) (27493) (27496) (27511) (27536) (27540) (27543) (27564) (27565) (27566) (27578) (27580) (27586) (27600) (27603)

Těch rámkových mír je plno podívej se do různých nabídek světových firem Kdo tvrdí že je světová míra tak kecá ale dnes se míry pohybují veskrze od délky horní loučky od 35 cm do 48 cm
Pepan
--------------
Po té co jsem včelařil na exotické míře oceňuji standartizovanou míru. Nechci dělat reklamu konkrétníku úlu, ale není nad to, když existuje nějaký oficiální výkres.
Zvednu telefon, řeknu výšku (v případě Langstrota), kolik drátků (u vyšší míry) a za čas mi přijdou hotové vydrátkované rámky (a jednou i se zatavenými mezistěnami - to bylo blaho), nebo nástavky.
Určitě je mnoho důvodů přidávat někam nějaký důležitý :-)milimetr, či centimetr, izolaci, ..., ale cena, která se za to zaplatí je pak vysoká.
Takže různé falce a jiné pro včely významné vylepšení mě dnes jen pobaví.
Stejně tak mě baví, když mám čas si dělat sám rámky, nástavky a jiné. Ale kdykoli si můžu pohledem do nějakého ceníku porovnat svoji hodinovku (cenu práce) a nebo v časové tísni potřebné díly objednat.

A pokud někdo začíná, tak ať bere na vědomí, že ne vždy bude mít tolik nadšení a času, nebo bude jeho dodavatel mít volné kapacity. A není nad to, když si můžu vybírat mezi více dodavateli nějakého standardu.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27604


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 27. 2. 2008
Re: Sklen?n? dno (27481) (27483) (27493) (27496) (27511) (27536) (27540) (27543) (27564) (27565) (27566) (27578) (27580) (27586) (27600)

Těch rámkových mír je plno podívej se do různých nabídek světových firem Kdo tvrdí že je světová míra tak kecá ale dnes se míry pohybují veskrze od délky horní loučky od 35 cm do 48 cm

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Leo <Ardenus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Sklen?n? dno
> Datum: 27.2.2008 19:11:52
> ----------------------------------------
> Vážení přátelé,
> velmi se mi líbí typická středoevropská vlastnost, k e c á l i s m u s.
> Hlavně do věcí o kterých nic nevím.
> ................
>
> Nijak Vám nebráním vyrábět skleněná dna a už vůbec Vám do toho nehodlám
> KECAT. Doufám, že smím svobodně vyjádřit svůj názor.
>
> Dno jsem viděl v reálu - a fakt je, že nechápu, v čem je jeho přínos. Ale
> netvrdím, že musím pochopit vše, ani se o to upřimně řečeno nesnažím.
> Stejně tak nechápu, proč máme v Čechách několik desítek rámkových mír a
> typů úlů a stále jsou tvořeny další . . .
>
> Leoš
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27603


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 27. 2. 2008
Re:zakony o vcelach (116) (27598)

Opravdu máte právo žádat o nápravu avšak důkazní břemeno je na Vás. Musíte prokázat že jde o obtěžování nad míru obvyklou Vzdálenost od domu není nikde dána Jen úly nesmějí být u hranice cizího pozemku a výletové otvory úlů nesmí směřovat na sousedův pozemek a pokud tak tomu je musí být před česny překážka která zvedne jejich letovou hladinu nad dva metry Jinak včely pokud vás napadají obvykle to bývá při některých druzích kosmetiky nebo je vyprovokuje vaše chování. Jako bývá vyděšené mávání rukama ve snaze včelu odehnat to obvykle zapříčiňuje útok Může být i příčinou i zabití včely, ta vyloučí poplašný feromon a ve chvilce je na obzoru spousta pomocnic které jdou na pomoc

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: alena <alena/=/elcar.sk>
> Předmět: zakony o vcelach
> Datum: 27.2.2008 18:27:21
> ----------------------------------------
> dobry den chcela by som sa spytat ako by sa mali chovat vcely v obci nas
> sused ma 8 rodin v tesnej bliskosti domov /domy su s troch stran/ maximalne
> 30-50 m od domov cez moj pozemok tecie obecny potocik a vcely tam chodia
> pit ale nas aj ohrozuju lebo ich je vela nemozem sa slobodne pohybovat po
> svojom vlastnom pozemku sused ma ani nepocuva spolocne riesenie neexistuje
> kto mi povie kde je pravda a ake mam prava ziadat o napravu?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27602


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (213.168.167.124) --- 27. 2. 2008
Re: Prodej KM (27587)

Zdravím Tě Pepíno,
Kyselinu mravenčí,jak to tu už někdo napsal, lze koupit v prodejně včel. potřeb v Brně, Koliště 25. Když jsem se o to, zajímal,prodávali litr za 80,- Kč. Někdo zde zmiňuje 120,- Kč, byl by to dosti velký cenový skok. V lékárnách je taky k dostání, je kvalitnější, ale cca 200,- Kč 1 l. Ptal jsem se i ve veterinární lékárně a o KM ani neslyšeli. Je to asi podle předchozího zájmu. Pokud si zde na konferenci, vpravo nahoře, nad posledním příspěvkem, do okénka "vyhledat", vepíšeš heslo kyselina mravenčí, tak Ti vyhledá veškeré příspěvky na toto téma. Pokud si vzpomínám, je jich tam několik i s výrobci KM.

Měj se. Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27601


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš (213.19.51.58) --- 27. 2. 2008
Re: Sklen?n? dno (27481) (27483) (27493) (27496) (27511) (27536) (27540) (27543) (27564) (27565) (27566) (27578) (27580) (27586)

Vážení přátelé,
velmi se mi líbí typická středoevropská vlastnost, k e c á l i s m u s. Hlavně do věcí o kterých nic nevím.
.................

Nijak Vám nebráním vyrábět skleněná dna a už vůbec Vám do toho nehodlám KECAT. Doufám, že smím svobodně vyjádřit svůj názor.

Dno jsem viděl v reálu - a fakt je, že nechápu, v čem je jeho přínos. Ale netvrdím, že musím pochopit vše, ani se o to upřimně řečeno nesnažím. Stejně tak nechápu, proč máme v Čechách několik desítek rámkových mír a typů úlů a stále jsou tvořeny další . . .

Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27600


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 27. 2. 2008
Re: zakony o vcelach (116) (27598)

"kto mi povie kde je pravda a ake mam prava ziadat o napravu?"

Pokud chcete znát kvalifikovanou odpověď na svoji otázku, obraťte se na soudního znalce obor zemědělství odvětví včelařství. Jejich seznam vede každý Krajský soud. O znalcích se můžete informovat i na stránkách Českého svazu včelařů. Upozorňuji však, že je to za Vaše peníze.
Josef Křapka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27599


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

alena (78.99.181.116) --- 27. 2. 2008
zakony o vcelach (116)

dobry den chcela by som sa spytat ako by sa mali chovat vcely v obci nas sused ma 8 rodin v tesnej bliskosti domov /domy su s troch stran/ maximalne 30-50 m od domov cez moj pozemok tecie obecny potocik a vcely tam chodia pit ale nas aj ohrozuju lebo ich je vela nemozem sa slobodne pohybovat po svojom vlastnom pozemku sused ma ani nepocuva spolocne riesenie neexistuje kto mi povie kde je pravda a ake mam prava ziadat o napravu?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27598


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(90.183.70.9) --- 27. 2. 2008
Re: Sklen?n? dno (27481) (27483) (27493) (27496) (27511) (27536) (27540) (27543) (27564) (27565) (27566) (27578) (27579) (27588) (27592) (27595) (27596)

Zřejmě se každý bavíme o jiných dnech. Já když vyndám česnovou vložku a zadní klín, dno otočím o 180 stupňů prohodím klíny tak vše pasuje. Nejvíc by se mělo štrachat s podložkami v červenci a srpnu kvůli diagnostice roztoče a to je úplně jedno odkud tam lezete, slíznete si to vždycky. Pozorování kde je v zimě chomáč pohledem zezadu je pouze ukázkou špatně zazimovaného včelstva, protože včely mají mít přebytek volných buněk a ne viset v prostoru. Jistě pohledem odspoda by to mohlo být vidět, ovšem v tom případě by musel mít včelař šířku hlavy 10 cm a očima se dostat u studené stavby co nejblíž k česnu. Dávám přednost dobře zazimovaným včelstvům, které podobné okuky pouze ruší. Záchrana včelstva CMC či jiným krmením, proč volit to nejhloupější nejvzdálenější a nejstudenější místo v úle?? Předpokládám že se jedná o zimu, předjaří. Dávám přednost opět dobře zaz. včelstvům, která podobné nesmysly nepotřebují a i kdyby, předem to jde u mě stejně dobře. Fumigace v podmetu, v Dole z ní nijak nadšeni nejsou, já ji také nepoužívám a zepředu by to šlo také dobře. No a lézt po kolenou a podle visících včel v podmetu usuzovat na přidání nástavku? No kdo má rád roje proč ne. Setřásání včel přes smyk z medných plástů do podmetu funguje dobře, ale od těch dob co jsem ho zrušil odjíždím s mednými plásty ze včelnice kdy chci já a ne když mě včely vyženou. Takže jste mě nepřesvědčili. Zadní dvířka do podmetu považuji pouze za výrobní komplikaci i nadále.
Zdraví R. /Rudolf/ Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27597


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76387 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 27597 do č. 27657)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu