78224

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Pepík (81.0.194.126) --- 15. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev (28040) (28050) (28055) (28061) (28084) (28094)

Ano je to jak píše Pepa,metodika je.Teď se nám může zdát ,že je chybná.Není to však pravda chyba je ve včelařích!Když je polovina která na to kašle tak těm ostatním se zdá ze metodika je špatná.To byl i můj názor,loni když to začalo.Těch chyb bylo více a skoro za věechny si můžou včelaři nedbalci.Druhá chyba v pořadí se zdá ,že byla z SVS.Co je však nejhorší může se opakovat.Co tím myslím? Přesvědčit veterináře aby napsal Gabon PA 92.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28099


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Choze (81.19.35.235) --- 15. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev (28040) (28050) (28055) (28061) (28084) (28094) (28095) (28097)

Co to znamená,to snížení hranice o 50%?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28098


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.Šefčík (90.176.2.8) --- 15. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev (28040) (28050) (28055) (28061) (28084) (28094) (28095)

Sledují diskuzi ohledně úhynů včel. Dne 15.2. byl ing. Veselý v Nasavrkách na aktívu vedoucích chovů. Podrobně vysvětloval situací, která vznikla a věřím, že k jeho názorům nebude mít žádný včelář výhrady. Doporučoval snížit hranici o 50% tj. při zjištění 1.5 roztoče na včelstvo provádět nátěr plodu a neprodleně fumigaci. Dále sledovat přírozený spád roztočů a při zjištění 5 roztočů za 24 hodin,to považovat jako za kritický stav. /V minulých létech to bylo 10 roztočů/.Gabony nám SVS asi opět nepovolí používat v době kdy jsou tam ještě medníky. Lze to řešit formidolem i vícekrát v době sezóny. Při opakováným /2x/vložení cca po 14 dnech jsou výsledky formidolu srovnatelné s gabonem.Samozřejmě, že hned druhý den po vložení farmidolu nebude nikdo vytáčet. Při aplikací formidolu kyselina mravenčí nepřekročí povolenou hranici v medu. Roztoč VD na kyselinu mravenčí nedokáže si vybudovat rezistenci. Včasným zákrokem při přemnožení VD uchraníme dlouhověké včely. Léčit až v srpnu při vrcholu rozvoje VD v červnu - červenci už nemá smysl. Z důvodu reinvaze je vhodné přesvědčit i ty včelaře, kteří nechtějí nic dělat.Pokud nedojde v průběhu roku k nějaké změně, je to jediná cesta.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28097


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 15. 3. 2008
Re: osivo (28089) (28093)

On Saturday 15 of March 2008 07:38:14 Josef.Mensik/=/seznam.cz wrote:
> Na nákup osiva svazenky je nejlepší se zeptat nejbližšího zemědělce kde
> nakupuje osiva

presne tak, neni uplna legrace "oddelit zrno od plev" - takze usetrenejch 50
kc/kg muze byt vyvazeno zaplevelenim pozemku.
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28096


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (89.102.166.117) --- 15. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev (28040) (28050) (28055) (28061) (28084) (28094)

Myslím, že nemáte úplně pravdu. Metoda či metodika je jedna věc, realita je věc druhá. V loňském roce bylo třeba začít léčit již v první polovině července a jen málokdo na toto období dostal Gabon. Hěkde ho dostali včelaři až koncem srpna. Bohužel v loni bylo bylo kritické obcobí červenec -žáří a letos to zatím vypadá podobně.Za těchto podmínek je Gabon na 24=30 dní dle platné metodiky málo. Formidol je sice hezká věc, ale 1.zásah do včelstva je vložení v obalu do včelstva, za dva dny vyjmutí z obalu s dírkami a za dalších cca 5-10 dnů vložení další desky a opakování postupu, tj. do jednoho včelstva jdete za 30 dnů léčení cca 9x. Měl byste to dělat ty zbývající dva měsíce, kdy skončí za vhodného počasí skončí možnost reinvaze roztočů v důsledku loupeže. Mite Gone ani odpařovače v metodice nejsou a nejsou schváleny jako veterinární léčivo pro ČR. A tak se nedivte, že se vymýšlí ledacos.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28095


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa (90.176.2.8) --- 15. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev (28040) (28050) (28055) (28061) (28084)

- jak je řečeno, schází nám účinná propracována metoda atd.
Metoda je dostatečně propracována, ale schází nám jenom jí dodržovat. Jak je vidět i z této diskuze, někteří jste opět výzkumníci. Na stránkach www,vcelarství je pokyn SVS ze dne 26.2. jak se má postupovat teď na jaře.
Kdo z vás používal podložky v průběhu léta na monitoring? Léčit včelstvo v srpnu minulý rok už nemělo smysl. Vrchol rozvoje roztoče VD byl ve druhé polovině června a počátkem července. Držme se všichní pokynu SVS a doporučení VÚ v Dole a bude to vše trochu jiné. Pouze nám bude scházet přesvědčit i ty, kteří nechtějí nic dělat. Léčit když váš soused nebude dělat nic, nemá skoro žádný význam.Situace v letošním roce se s největší pravděpodobností může opakovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28094


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 3. 2008
Re:osivo (28089)

Na nákup osiva svazenky je nejlepší se zeptat nejbližšího zemědělce kde nakupuje osiva

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra P. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: osivo
> Datum: 15.3.2008 00:05:09
> ----------------------------------------
> Pokud tomu rozumím tak někdo shání osivo svazenky.
> Tady na inzerci to najdeš-http://vcelin.webz.cz/pages/nabidka.php
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28093


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

qwertzuiopú)ůlkjhgfdsa (77.48.31.4) --- 15. 3. 2008
Re: Včela Předboj (570) (572)

hoj

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28092


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra P. (213.192.0.246) --- 15. 3. 2008
Re: Včela Předboj (570) (572) (28090)

Chceš něco vědět?Nebo jenom pokecat

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28091


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

qwertzuiopú)ůlkjhgfdsa (77.48.31.4) --- 15. 3. 2008
Re: Včela Předboj (570) (572)

hoj

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28090


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra P. (213.192.0.246) --- 15. 3. 2008
osivo

Pokud tomu rozumím tak někdo shání osivo svazenky.
Tady na inzerci to najdeš-http://vcelin.webz.cz/pages/nabidka.php

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28089


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

qwertzuiopú)ůlkjhgfdsa (77.48.31.4) --- 14. 3. 2008
qwertzuiopasdfghjklů,mnbvcxylkjhgfds

oiuztrewqmnbvcxyasdfghjklpoiuztrewasdfghjklů,mnbvcxyqwertzui,lkmjnhbgvfcdxs

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28088


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

qwertzuiopú)ůlkjhgfdsa (77.48.31.4) --- 14. 3. 2008
qwertzuiopasdfghjklů,mnbvcxylkjhgfds

oiuztrewqmnbvcxyasdfghjklpoiuztrewasdfghjklů,mnbvcxyqwertzui,lkmjnhbgvfcdxs

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28087


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

qwertzuiopú)ůlkjhgfdsa (77.48.31.4) --- 14. 3. 2008
Re: Zadost o informaci - osivo svazenky, řepky, ... (620)

wqertzuiuoipúlkjhgfhdgsfayxcvbnm,.asdfghjklpoiuztrewasdfghjkl,mnbvcxyyyyyyxcvbnm,.lkjhgfdsaqwertzuioéíáýžřčšě+qasdfghjklůpoiuztrew

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28086


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

qwertzuiopú)ůlkjhgfdsa (77.48.31.4) --- 14. 3. 2008
Re: Včela Předboj (570) (572)

qwertzuiopúůlkjhgfdsayxcvbnm,..,mnbvcxyasdfghjklůpoiuztrew

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28085


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vorja (78.108.145.2) --- 14. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev (28040) (28050) (28055) (28061)

Problém podzimního léčení je zase v celkové účinnosti a omezenosti léčení pomoci oficielních metod a léčebných prostředků. I když Varidol FUM a Varidol AER mají vysokou účinnost u roztočů VD na včelách, nejsou účinné u roztočů na zavíčkovaném plodu. V říjnu je ještě ve většině včelstev plod, zejména u mladých matek. Pokud je první ošetření diagnostické, druhé by mělo být v každém případě provedeno již bez plodu. To by znamenalo matky klíckovat, nebo plod odstranit. Obojí je pracné a obávám se, že to všichni včelaři takto nebudou dělat.
Pokud včelstva v teplejších oblastech, nebo teplejší zimě trvale plodují, pak i zimní ošetření aerosolem je málo účinné a je nutné v každém případě provést jarní ošetření plodu s následnou fumigací. Pokud se neprovede a neprovede se později ošetření Formidolem, pak se VD nebezpečně rozmnoží a spolu s dovezenými viry se pak nedivme, že nám včelstva hromadně hynou.
Jinak řečeno, schází nám účinná, propracována metoda léčení, kterou by bylo možno použít v době, kdy je léčení zapotřebí provést. Za to už včelaři nemohou.
Zdravím, H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28084


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra P. (213.192.0.246) --- 14. 3. 2008
Re: Klát (28046) (28082)

Tak tady je ten můj mejl-pupek73/=/seznam.cz
Díky moc.Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28083


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JD (62.24.71.204) --- 14. 3. 2008
Re: Klát (28046)

Napiš email, pošlu Ti na něj fotky tohoto klátu zezadu.
Dělal si ho jeden lesák - motorovou pilou. Je to dvojprostorový, zadem přístupný úl. Rámečky nejspíš přizpůsobil velikosti vzniklé dutiny.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28082


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Heřmánek (e-mailem) --- 14. 3. 2008
Úhyny

ZO Votice na podzim zazimováno 280 včelstev.Při odevzdávání měli koncem ledna přežívalo 120.Do dnešního dne vím minimálně o další desítce úhynů.Osobně jsem měl 7 včelstev na dvou stanovištích.Na prvním 3 včelstva v okolí další 4 stanoviště kolegů´,Na podzim uhynuly 2 roje evidentně na roztoče.Poslední jsem minulý týden vysířil protože uhynula matka.Seděly na 1 rámku.Snažil jsem se je zachránit ,protože v něm byla loni koupená matka.Přendal jsem je do zatepleného plemenáče.Na druhém stanovišti mám 4 úly.Zde jsou ve výborném stavu. V okolí další dvě stanoviště.Na jaře jsem natíral plod i když jsem měl nulové nálezy v měli,před tím byl gabon.Na podzim 3krát fumigace.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28081


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 14. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka (28074) (28076)

U nás se fumiguje dvakrát v říjnu a jedenkrát aerosolem v prosinci.
Fumigace probíhá tak v druhém, třetím týdnu října. A to za takového počasí,
kdy je přes poledne nad 10 st C a pokud možno včely létají. A to je v tuto
dobu téměř vždy kromě období, kdy vane severní nebo severovýchodní vítr a to
je obvykle jen pár dní v měsíci. Pokud zrovna je takové počasí, počká se 2 -
4 dny. Nikdy, pokud vím, jsme neměli s fumigací problém. Jistě, kdybychom
chtěli mít problémy, posunuli bychom fumigaci o takové dva týdny nebo ještě
více později. Kromě toho u nás se fumigace dá domluvit podstatně pružněji
než aerosol. Léčivo a knoty má u sebe důvěrník, takže já se s ním domluvím,
který den a kterou hodinu přijde a on potom přijde nebo přijede na kole a
léčí se. Když přijde čas na aerosol, to je něco jiného. Důvěrník přijde
večer se slovy"pozítří budu mít na jeden den přístroj, tak čekej" A já čekám
minimálně půlden, protože oni toho musí za ten den plno stihnout a nevědí
přesně, kdy se dostanou ke mně, i když mají auto a když přijedou, jsou ve
stresu, protože to nestíhají nebo třeba mají problémy se startováním
kompresoru. A kdyby náhodou někdo nebyl doma, tak by se muselo složitě
vyřizovat znova ten přístroj a ve vedení by řvali, protože by museli použít
další flašku léčiva atd. Moc tomu nerozumím, proč se to dělá tak divně,
protože v naší ZO mají být tři přístroje, ale takhle to prostě probíhá.
Takže ta fumigace je u nás úplně bezproblémová, i když tady na severní
Moravě má být to počasí v rámci ČR spíše to chladnější.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 14, 2008 1:47 PM
Subject: Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka


Příkladně v zimě 2005-06 se po 30 říjnu dalo fumigovat jen 5 dní kdy teplota
dosáhla 10°C a to byly na pořadu ještě 2 fumigace
V ZIMĚ 2006-7 to bylo obdobné jen o 4 dny více. Pak jsme NAŘÍKALI ŽE ZA TO
MŮŽE TEPLÁ ZIMA a tady z toho je vidět kde byl problém
Mám doma záznamy teplot ráno, poledne, večer všech zim od roku 2001 a toto
byly nejpříhodnější zimy pro fumigaci
Z toho pak vyplývá! JEDINĚ AEROSOL!!!!

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka
> Datum: 14.3.2008 13:16:13
> ----------------------------------------
> Právě proto píšu, že se dá fumigace udělat řeba i noci nebo pozdě večer v
> pracovní dny, když je zrovna teplo. Tolik včelařů, co jezdí na týden nebo
> dva týdny na turnusy někde daleko zase není, běžný i zaměstnaný včelař
> odpoledne po zaměstnání vezme knoty a může jít fumigovat. A jak je to
> dlouho, co byl říjen tak studený, že šlo fumigovat jen pár dnů v říjnu?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <mmcc/=/volny.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, March 14, 2008 12:17 PM
> Subject: Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka
>
>
> > Právě pro ty teploty, pokud není teplá zima a nebo se teplé dny
> > trefí do prac. týdne, tak má víkendový včelař smůlu. Tedy především
> > při poslední fumigaci.
> >
> > Marek
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28080


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gabriel Kominek (e-mailem) --- 14. 3. 2008
Re: Dvoumatečné včelaření (27983) (27986) (27993) (27999) (28004) (28016) (28017) (28019) (28021) (28025) (28029) (28041) (28047) (28078)

Pošlite mi prosím fotky na Kominek.Gabriel/=/seznam.cz ponuknem správcovi
slovenskej konferencie
G.K.
----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 14, 2008 3:06 PM
Subject: Re: Dvoumatečné včelaření


> Zásluhou internetu a nového dna, mám přehled o stavu jejich včelstev.
> Posílají mi ukázky emailem. Dělá mi to radost. Doufám, že Vás taky potěší
> pohled do včelstva dvanáctiletého včelaře, který mi poslal ze dne 12.3.
> 08.
> Můžete určit množství včel v jeho úle. Stačí mi poslat Vaši emailovou
> adresu.
> B.V.
>
> _____________________________________________________
>
> Budu rád, když mi ony fotografie pošlete.
> Předem děkuji.
>
> email: klub.rv/=/seznam.cz
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>
> __________ Informacia od NOD32 2947 (20080314) __________
>
> Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
> http://www.eset.sk
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28079


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 14. 3. 2008
Re: Dvoumatečné včelaření (27983) (27986) (27993) (27999) (28004) (28016) (28017) (28019) (28021) (28025) (28029) (28041) (28047)

Zásluhou internetu a nového dna, mám přehled o stavu jejich včelstev. Posílají mi ukázky emailem. Dělá mi to radost. Doufám, že Vás taky potěší pohled do včelstva dvanáctiletého včelaře, který mi poslal ze dne 12.3. 08. Můžete určit množství včel v jeho úle. Stačí mi poslat Vaši emailovou adresu.
B.V.

_____________________________________________________

Budu rád, když mi ony fotografie pošlete.
Předem děkuji.

email: klub.rv/=/seznam.cz

S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28078


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HUBAČ (e-mailem) --- 14. 3. 2008
RE: Sponkovacka PUMA nabídka (27949) (27952) (27953) (27954) (27956)

Používám sponkovačku zn. PUMA pneumatickou. Na rámky event. palubky
výborná. Tluče spolehlivě 25mm sponky. Stačí obyč 8bar kompresor.
Cena je cca 3500,-. Vzhledem k tomu, že bych chtěl na další využití
ještě větší sponky, tuhle zánovní PUMU bych prodal ( mám jí asi 1/2 roku
a dělám s ní trochu od vánoc). Pokud budete mít někdo zájem, ozvěte se.
Chtel bych Sneidera- což je nejméně 6500 ale spíš 10 000,-.

S pozdravem Radek


MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Martin Olsak
Sent: Monday, March 10, 2008 9:27 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Sponkovacka

>Elektrickou sponkovacku jsem zkousel - nema tu silu
>zatlouct dlouhy sponky.

Elektricka sponkovacka Bosh, cislo nevim, konstrukcne na max 30 mm
sponky,
ale zustavaly 5 mm nezarazeny. Clovek musel tu sponkovacku pridrzet
obema rukama proti razu, aby sponka zajela. (Treti rukou drzet ramek...
:(

Martin

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28077


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka (28074)

Příkladně v zimě 2005-06 se po 30 říjnu dalo fumigovat jen 5 dní kdy teplota dosáhla 10°C a to byly na pořadu ještě 2 fumigace
V ZIMĚ 2006-7 to bylo obdobné jen o 4 dny více. Pak jsme NAŘÍKALI ŽE ZA TO MŮŽE TEPLÁ ZIMA a tady z toho je vidět kde byl problém
Mám doma záznamy teplot ráno, poledne, večer všech zim od roku 2001 a toto byly nejpříhodnější zimy pro fumigaci
Z toho pak vyplývá! JEDINĚ AEROSOL!!!!

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka
> Datum: 14.3.2008 13:16:13
> ----------------------------------------
> Právě proto píšu, že se dá fumigace udělat řeba i noci nebo pozdě večer v
> pracovní dny, když je zrovna teplo. Tolik včelařů, co jezdí na týden nebo
> dva týdny na turnusy někde daleko zase není, běžný i zaměstnaný včelař
> odpoledne po zaměstnání vezme knoty a může jít fumigovat. A jak je to
> dlouho, co byl říjen tak studený, že šlo fumigovat jen pár dnů v říjnu?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <mmcc/=/volny.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, March 14, 2008 12:17 PM
> Subject: Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka
>
>
> > Právě pro ty teploty, pokud není teplá zima a nebo se teplé dny
> > trefí do prac. týdne, tak má víkendový včelař smůlu. Tedy především
> > při poslední fumigaci.
> >
> > Marek
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28076


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (82.99.163.242) --- 14. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka (28059) (28063) (28067)

Na celém našem okrese je nařízeno celoplošné léčení, protože je celý okres silně zamořený. Víkendoví včelaři v naší ZO s tím ale nemají problém a to se musí ještě rozdělávat úly a natírat plod.
Nevím, jak jiné okresy, ale my jsme asi okres lajdáků. Už ani nepamatuju, kolik let zpátky dáváme gabony a aerosoly mají všechny ZO v okrese mimo jedné, kam jezdí léčit z jiných ZO. Okres má jeden ještě na půjčování. Ono se to rozumuje, když má člověk jiné poměry. Tento rok třeba ještě ukáže. Pravda je, že roztočů jsem míval i více a včely nepadaly.
Tonda

>Nevím, jak třeba v létě, kdy je úl plný včel, ale v říjnu se dá fumigace v podstatě dělat kdykoliv mimo kolem poledne, kdy létají. Nevidím důvod, proč by to nešlo teoreticky třeba o půlnoci, pokud není příliš zima. Ucpat česno, nadzvihnout shora uteplivky a vrazit do mezery zapálený knot, to všechno se dá udělat, není žádný problém. Nevidím důvod, proč by měla být fumigace možná jen pár hodin v týdnu a tudíž nevhodná pro víkendové včelaře.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28075


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim PolĂĄĹĄek (e-mailem) --- 14. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka

Právě proto píšu, že se dá fumigace udělat řeba i noci nebo pozdě večer v
pracovní dny, když je zrovna teplo. Tolik včelařů, co jezdí na týden nebo
dva týdny na turnusy někde daleko zase není, běžný i zaměstnaný včelař
odpoledne po zaměstnání vezme knoty a může jít fumigovat. A jak je to
dlouho, co byl říjen tak studený, že šlo fumigovat jen pár dnů v říjnu?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <mmcc/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 14, 2008 12:17 PM
Subject: Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka


> Právě pro ty teploty, pokud není teplá zima a nebo se teplé dny
> trefí do prac. týdne, tak má víkendový včelař smůlu. Tedy především
> při poslední fumigaci.
>
> Marek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28074


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 14. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka (28065) (28070)

V podstatě nic, jen že jsem doteď necítil potřebu spad monitorovat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 14, 2008 12:15 PM
Subject: Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka


Co Ti v tom brání?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka
> Datum: 14.3.2008 12:01:04
> ----------------------------------------
> Bude třeba dávat větší důraz na průběžné sledování spadu roztočů. Pak je
tam
> ještě další věc, vzorky se neuchovávají. Ať už si to sleduje v létě sám
> včelař nebo ať už v zimě posílá měl na vyšetření. Možná by dost pomohlo,
> kdyby se vzorky z podložek zachytávaly, třeba fotografovaly digitálem a
> uchovávaly. Mohlo by se pak někde doma procházet, jak vypadaly vzorky
třeba
> za posledních několik let a určitě by to tím porovnáním ukázalo spoustu
> věcí, které teď vůbec vidět nejsou.
>
> R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28073


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 14. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev (28040) (28050) (28055) (28060)

Bohužel zrovna ty příteli patříš do té skupiny včelařů , která si něco tak dlouho opakuje , až tomu i věří. Jasně , že si za to mohou včelaři sami. Léčili v daných termínech a metodikou , která jim byla nařízena , léčivem které od ZO dostali. Jenže termín měl být v létě 2007 dříve ( a na tom již příbalový leták 2008 nic nemění, ), Gabony byly i díky veterinářům pozdě, já uposlechl nařízení v návodu pro Gabony a použité jsem spálil, namísto abych si je nechal pro strýčka příhodu, expedici Gabonů neřídím, takže jsem si nenechal přebytky Gabonů pro svoje včelstva a ostatním ať ... . Včelstva jsou majetkem včelařů , takže když neuděláte vše "jednotně" , nebo uděláte , ale silná včelstva přesto zajdou - vaše škoda. Léčí se jednotně , bez ohledu na počasí a nadmořskou výšku. Důležitý je papír a na Vás milí včelaři všichni s... . Nátěr plodu má být letos "jednotně " pro celý středočeský kraj a až budeš chtít léčit o 1 den dřív , tak se se zlou potážeš. Někdo má přístup a i léčivo, ten jede dřív a ti ostatní musí počkat , až co zbyde - jak léčivo, tak včely i oči pro pláč.Kyselina byla doslova na h... a říkám to proto, že jsem si ji koupil sám - a strašně tím nasral n. referenta. Ten to nezapomene na rozdíl od jiných věcí nikdy zdůraznit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28072


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka (28059) (28063) (28067)

Právě pro ty teploty, pokud není teplá zima a nebo se teplé dny
trefí do prac. týdne, tak má víkendový včelař smůlu. Tedy především
při poslední fumigaci.

Marek

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka
Datum: 14.3.2008 - 12:08:31

> Nevím, jak třeba v létě, kdy je úl plný včel,
> ale v říjnu se dá fumigace v
> podstatě dělat kdykoliv mimo kolem poledne, kdy létají.
> Nevidím důvod, proč
> by to nešlo teoreticky třeba o půlnoci, pokud není
> příliš zima. Ucpat
> česno, nadzvihnout shora uteplivky a vrazit do mezery
> zapálený knot, to
> všechno se dá udělat, není žádný problém. Nevidím
> důvod, proč by měla být
> fumigace možná jen pár hodin v týdnu a tudíž
> nevhodná pro víkendové
> včelaře.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28071


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka (28065)

Co Ti v tom brání?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka
> Datum: 14.3.2008 12:01:04
> ----------------------------------------
> Bude třeba dávat větší důraz na průběžné sledování spadu roztočů. Pak je tam
> ještě další věc, vzorky se neuchovávají. Ať už si to sleduje v létě sám
> včelař nebo ať už v zimě posílá měl na vyšetření. Možná by dost pomohlo,
> kdyby se vzorky z podložek zachytávaly, třeba fotografovaly digitálem a
> uchovávaly. Mohlo by se pak někde doma procházet, jak vypadaly vzorky třeba
> za posledních několik let a určitě by to tím porovnáním ukázalo spoustu
> věcí, které teď vůbec vidět nejsou.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Petr Forejtek" <forejtek/=/wavenet.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, March 14, 2008 10:09 AM
> Subject: Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka
>
>
> > Když jde člověk k lékaři s chorobou, dostane se mu odpovídající léčby po
> tak
> > dlouhou dobu, dokud není zdráv. Leží doma, polyká pilulky, pije čaje a
> chodí
> > na kontroly tak dlouho, dokud ho doktor neuzná zdravým.
> > Když včelař léčí včely, dávkuje /často podle toho co kde slyšel/ léčivo v
> > nějakých intervalech /co mu kdo poradil/ a doufá, že to udělal dobře. Na
> > čtení příbalového letáku nemá včelař čas. Někdy není čas ani na léčení,
> > protože je to jen koníček a včelař musí chodit do práce, aby nezemřel
> hlady.
> > Výsledky a účinek léčby včelař obvykle nekontroluje. Pod víčka nevidí, do
> > chumáče taky ne. Léčí se jen aby se léčilo, nikoli aby se vyléčilo.
> >
> > pf
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28070


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka (28059) (28063) (28067)

Protože již v říjnu bývá někdy sníh nebo trvalé teploty těsně nad nulou. 30 let jsem pracoval jako zahradník tak to důvěrně znám A fumigace je nejúčinější při teplotách kolem 10°C

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka
> Datum: 14.3.2008 12:08:39
> ----------------------------------------
> Nevím, jak třeba v létě, kdy je úl plný včel, ale v říjnu se dá fumigace v
> podstatě dělat kdykoliv mimo kolem poledne, kdy létají. Nevidím důvod, proč
> by to nešlo teoreticky třeba o půlnoci, pokud není příliš zima. Ucpat
> česno, nadzvihnout shora uteplivky a vrazit do mezery zapálený knot, to
> všechno se dá udělat, není žádný problém. Nevidím důvod, proč by měla být
> fumigace možná jen pár hodin v týdnu a tudíž nevhodná pro víkendové
> včelaře.
>
>
> 0

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28069


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 3. 2008
Zodpovědnost včelaře (28040) (28050) (28053)

Zdravím vás všechny,

vede se zde diskuse o tom kdo nese a nenese odpovědnost. Sám za sebe
mohu říci, že jsem podcenil vývpj VD a nenasadil včas Formidol
do úlů. V tomto okamžiku musím říci, že za úhyn mých včelstev
mohu já a počasí, které vše uspíšilo a hnalo do několikanásobného
zrychlení vývoje přírody (a hlavně i VÚVč Dolem potvrzeného
zrychlení vývoje VD).
A z tohoto důvodu si dovolím tvrdit, že za celkovým stavem (mimo
samozřejmě ještě další vlivy či nemoci) mohou sami včelaři
a obdobná je situace u nás v ZO. A podle některých informací to
bylo obdobné i v jiných ZO.

Marek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28068


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 14. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka (28059) (28063)

Nevím, jak třeba v létě, kdy je úl plný včel, ale v říjnu se dá fumigace v podstatě dělat kdykoliv mimo kolem poledne, kdy létají. Nevidím důvod, proč by to nešlo teoreticky třeba o půlnoci, pokud není příliš zima. Ucpat česno, nadzvihnout shora uteplivky a vrazit do mezery zapálený knot, to všechno se dá udělat, není žádný problém. Nevidím důvod, proč by měla být fumigace možná jen pár hodin v týdnu a tudíž nevhodná pro víkendové včelaře.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28067


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lukk (62.245.72.35) --- 14. 3. 2008

llppkpkpkkpkpoé

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28066


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 14. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka

Bude třeba dávat větší důraz na průběžné sledování spadu roztočů. Pak je tam
ještě další věc, vzorky se neuchovávají. Ať už si to sleduje v létě sám
včelař nebo ať už v zimě posílá měl na vyšetření. Možná by dost pomohlo,
kdyby se vzorky z podložek zachytávaly, třeba fotografovaly digitálem a
uchovávaly. Mohlo by se pak někde doma procházet, jak vypadaly vzorky třeba
za posledních několik let a určitě by to tím porovnáním ukázalo spoustu
věcí, které teď vůbec vidět nejsou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr Forejtek" <forejtek/=/wavenet.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 14, 2008 10:09 AM
Subject: Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka


> Když jde člověk k lékaři s chorobou, dostane se mu odpovídající léčby po
tak
> dlouhou dobu, dokud není zdráv. Leží doma, polyká pilulky, pije čaje a
chodí
> na kontroly tak dlouho, dokud ho doktor neuzná zdravým.
> Když včelař léčí včely, dávkuje /často podle toho co kde slyšel/ léčivo v
> nějakých intervalech /co mu kdo poradil/ a doufá, že to udělal dobře. Na
> čtení příbalového letáku nemá včelař čas. Někdy není čas ani na léčení,
> protože je to jen koníček a včelař musí chodit do práce, aby nezemřel
hlady.
> Výsledky a účinek léčby včelař obvykle nekontroluje. Pod víčka nevidí, do
> chumáče taky ne. Léčí se jen aby se léčilo, nikoli aby se vyléčilo.
>
> pf

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28065


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev (28040) (28050) (28055) (28060)

Nevím jak u vás ale mně svaz dotuje až léčiva které jsem odebral a D1 je vlastně odměna za již vykonanou práci

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev
> Datum: 14.3.2008 10:18:02
> ----------------------------------------
> Můj názor na situaci s velkými úhyny je dostatečně znám a nijak se s ním
> netajím . Včely hynou pouze neschopným lajdákům. Nedostatek času je pouze
> částečnou omluvou a takový rádoby včelař si bude muset položit otázku, zda
> má v jeho případě smysl včelařit. Domnívám se že ne. Prostě ať se nám to
> líbí nebo ne, na léčení jednoho včelstva spotřebujeme u rychlometod
> ošetřování stejně času na léčení, takže dvojnásobek a u majitelů
> historických úlů si to ani netroufnu odhadnout. Dále většina včelařů,
> kterým uhynuly včely si okamžitě našla nějakého viníka, samozřejmš ne sebe
> a to vše doplnila nějakou fantasmagorickou teorií a vše si opakují tak
> dlouho, až tomu uvěřili sami. Naše ZO je toho nejlepším důkazem. Všichni
> kterým uhynuly včely mají jedno společné, neobjednali si léky a tudíž
> neléčili a práce s diagnostickou podložkou - ani náhodou. Včelařství ať si
> o něm myslíme co chceme, letní léčení skvělě zpracovává a kolik lidí si
> myslíte, že ho čte?? Kdo přečetl skvělou přílohu o léčení varroázy v
> posledmním čísle? Můj odhad je tak polovina členů. Tak proč se tak divíte
> velkým úhynům? S touhle členskou základnou je to potácení se od jedné
> katastrofy ke druhé, a Svaz se svojí dotační politikou, tzn. peníze
> neschopným, situaci ještě zhoršuje!!
> Rád bych měl na situaci opačný názor! Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28064


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka (28059)

To je právě problém víkendových včelařů, zvláště v léčbě fumigací tam je vhodná doba jen pár hodin v týdnu a to obvykle jsou v práci Při aerosolu nejsme tak omezení Fumigace je vhodná tak pro ty co jsou v důchodu a tu hodinku si snadno pohlídají

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Forejtek <forejtek/=/wavenet.cz>
> Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka
> Datum: 14.3.2008 10:16:48
> ----------------------------------------
> Když jde člověk k lékaři s chorobou, dostane se mu odpovídající léčby po tak
> dlouhou dobu, dokud není zdráv. Leží doma, polyká pilulky, pije čaje a chodí
> na kontroly tak dlouho, dokud ho doktor neuzná zdravým.
> Když včelař léčí včely, dávkuje /často podle toho co kde slyšel/ léčivo v
> nějakých intervalech /co mu kdo poradil/ a doufá, že to udělal dobře. Na
> čtení příbalového letáku nemá včelař čas. Někdy není čas ani na léčení,
> protože je to jen koníček a včelař musí chodit do práce, aby nezemřel hlady.
> Výsledky a účinek léčby včelař obvykle nekontroluje. Pod víčka nevidí, do
> chumáče taky ne. Léčí se jen aby se léčilo, nikoli aby se vyléčilo.
>
> pf
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, March 14, 2008 9:59 AM
> Subject: Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka
>
>
> > Logické vysvětlení je objevení mutace virové nákazy, která se šíří
> > společně
> > s varoa. Něco jako chřipky v lidské populaci. Každý rok v zimě se šíří a
> > podléhají ji oslabení jedinci, jednou za čas zmutuje v nějakou novou verzi
> > a
> > potom jí podléhají i ti silnější. Možná je čas odklonit chov včelstev od
> > jednostranného zaměření na co největší výnosy a věnovat trochu pozornosti
> > i
> > zvýšení životaschopnosti včelstev.
> >
> > R. Polášek
> >
> >
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28063


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 14. 3. 2008
RE: (28042)

To dělají zejména poroje. Roj by měl zůstat jednu noc v rojáku na chladném místě. To má na další život budoucího včelastva dost výrazný vliv. Pokud vězníme déle (z nějakých nevčelařských důvodů), je nutno roj v rojáku krmit. Musíme pak ale počítat s tím, že začne v rojáku stavět. Pokud není střední až silná snůška, je důležité usazený roj krmit, aby nevypadnul z tempa. Pak si bez problémů vystaví nástavek mezistěn. Slabší roje a poroje je všal lépe usazovat na souše. Uprostřed nástavku necháme jen asi 5 cm díla (něco jako stavební rámek). Roj ho dostaví dělničinou během několika dní.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of baja
Sent: Thursday, March 13, 2008 10:36 PM
To: Včelařský mailing list
Subject:

V roce 2007 se mi roje , které jsem usadil na mezistěnky , vyrojily znovu.
Poradíte mi čím to mohlo být způsobené?
Počasím, sílou roje nebo tím, že roje nevězním ve sklepě , ale je rovnou usazuju do úlu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28062


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 14. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev (28040) (28050) (28055)

Pepan:>Přece se z Padesáti procent úspěšných včelaří obratem nestali lajdáci<
.......
Neříkám přímo, že jsou včelaři lajdáci, ale přístup mají často otřesnej. Báchorky o nezaviněných úhynech a kolektivní zmrzačení, včelám život nevrátí.

Mohu se tě zeptat, z čeho usuzuješ, že je někdo úspěšnej? Mohu považovat za zdejší úspěch, že včelař je naváděn, aby prodával med ze dvora a přitom neměl čas třeba se plně věnovat zdravotnímu stavu svých včelstev? Rozumí Tvůj "úspěšnej" včelař tomu, jak má diagnostikovat sílu infekčního tlaku varoázy? Můžeš věřit kolektivu včelařů, když například umne má osobní - individuální názor na určitý problém větší váhu, než nějaký kolektivní povyk a dezorientace... samozřejmě si takové názory musím prověřit, protože i z nějakého sdělení se může vyklubat obyčejný bulvár.

Je to boj s informacemi a takový boj je neustálý proces. Já si velmi vážím každého jednotlivého a nezaujatého názoru, když vím, že je vněm kus pravdy a také kus řešení. Jinak bych to sem ani netahal.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28061


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 14. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev (28040) (28050) (28055)

Můj názor na situaci s velkými úhyny je dostatečně znám a nijak se s ním netajím . Včely hynou pouze neschopným lajdákům. Nedostatek času je pouze částečnou omluvou a takový rádoby včelař si bude muset položit otázku, zda má v jeho případě smysl včelařit. Domnívám se že ne. Prostě ať se nám to líbí nebo ne, na léčení jednoho včelstva spotřebujeme u rychlometod ošetřování stejně času na léčení, takže dvojnásobek a u majitelů historických úlů si to ani netroufnu odhadnout. Dále většina včelařů, kterým uhynuly včely si okamžitě našla nějakého viníka, samozřejmš ne sebe a to vše doplnila nějakou fantasmagorickou teorií a vše si opakují tak dlouho, až tomu uvěřili sami. Naše ZO je toho nejlepším důkazem. Všichni kterým uhynuly včely mají jedno společné, neobjednali si léky a tudíž neléčili a práce s diagnostickou podložkou - ani náhodou. Včelařství ať si o něm myslíme co chceme, letní léčení skvělě zpracovává a kolik lidí si myslíte, že ho čte?? Kdo přečetl skvělou přílohu o léčení varroázy v posledmním čísle? Můj odhad je tak polovina členů. Tak proč se tak divíte velkým úhynům? S touhle členskou základnou je to potácení se od jedné katastrofy ke druhé, a Svaz se svojí dotační politikou, tzn. peníze neschopným, situaci ještě zhoršuje!!
Rád bych měl na situaci opačný názor! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28060


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Forejtek (e-mailem) --- 14. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka

Když jde člověk k lékaři s chorobou, dostane se mu odpovídající léčby po tak
dlouhou dobu, dokud není zdráv. Leží doma, polyká pilulky, pije čaje a chodí
na kontroly tak dlouho, dokud ho doktor neuzná zdravým.
Když včelař léčí včely, dávkuje /často podle toho co kde slyšel/ léčivo v
nějakých intervalech /co mu kdo poradil/ a doufá, že to udělal dobře. Na
čtení příbalového letáku nemá včelař čas. Někdy není čas ani na léčení,
protože je to jen koníček a včelař musí chodit do práce, aby nezemřel hlady.
Výsledky a účinek léčby včelař obvykle nekontroluje. Pod víčka nevidí, do
chumáče taky ne. Léčí se jen aby se léčilo, nikoli aby se vyléčilo.

pf

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 14, 2008 9:59 AM
Subject: Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka


> Logické vysvětlení je objevení mutace virové nákazy, která se šíří
> společně
> s varoa. Něco jako chřipky v lidské populaci. Každý rok v zimě se šíří a
> podléhají ji oslabení jedinci, jednou za čas zmutuje v nějakou novou verzi
> a
> potom jí podléhají i ti silnější. Možná je čas odklonit chov včelstev od
> jednostranného zaměření na co největší výnosy a věnovat trochu pozornosti
> i
> zvýšení životaschopnosti včelstev.
>
> R. Polášek
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28059


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 14. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka (28040) (28050) (28053) (28056)

Logické vysvětlení je objevení mutace virové nákazy, která se šíří společně
s varoa. Něco jako chřipky v lidské populaci. Každý rok v zimě se šíří a
podléhají ji oslabení jedinci, jednou za čas zmutuje v nějakou novou verzi a
potom jí podléhají i ti silnější. Možná je čas odklonit chov včelstev od
jednostranného zaměření na co největší výnosy a věnovat trochu pozornosti i
zvýšení životaschopnosti včelstev.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28058


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 14. 3. 2008
Re: barva úlů (28032) (28038) (28043) (28052)

No, já budu vždycky kolem česna mít nějaký orientační nátěr pro včely. Co se
týká návratu matek v kočovných včelínech, soudím, že vysoké ztráty hodně
způsobuje prostý boční vítr. Matka je sice zalétána na česno vlastního úlu,
ale pokud ty česna nejsou odlišená, může ji poryv větru strhnout a ona se
nebrání přistát na česně nebo jen na stěně, která je ovládána včelami
vedlejšího úlu a ty ji přirozeně zabijí. V přírodě totiž není obvyklé, že by
na jednom místě kmene stromu sídlily dvě včelstva, vracející matky si tudíž
uvykly, že není problém, když přistanou kvůli větru na kmeni třeba půl metru
od česna a zbytek "dojdou" pěšky. Vedle toho, že česna nástavkových úlů jsou
podstatně níže a tudíž vítr tam je menší je lepší orientace matek při
návratu z oplozovacího výletu způsobena zřejmě i tím, že na rozdíl od stěny
včelína jsou mezi nastavkovými úly mezery a matka potom chápe vedlejší úl
jako jiný strom a v případě stržení větrem si tam nesedne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 14, 2008 7:41 AM
Subject: Re: barva úlů


> istě té orientaci napomáhá i očekávání dělnic na příchod své právě
> "korunované královny" ( pozoroval jste také někdo, jak to vítání nové
> "panovnice" včelstvo rozrušeně a cílevědomě prožívá?, jak intenzivněji
> stráž
> střeží česno?, jak hrdým, sebevědomým krokem vejde "královna" do úlu po
> předchozím nejistém váhání a "pečlivém rozvažování"? ).J.K.
>
> Áno, mal som to šťastie pozorovať návrat oplodnenej matky (bola poznačená
> oplodňovacím znamienkom), ale nič také o čom sa domnieva Josef (..jak
hrdým
> sebevědomým krokem vejde "královna" do úlu ....), som nepozoroval.
> Nevidel som "hrdý ani sebavedomý krok", bol to skôr strach o svoj život.
>
> Bolo to zaujímavé divadlo, zachytil som M ako odlieta z oplodňovacej
> jednotky (OJ), rozvážnym krúživým letom do výšky (orientácia na letáč) a
aj
> jej vrátenie, to sa opakovalo niekoľkokrát. Snubný let trval dlhšiu dobu a
> práve tento návrat bol pre mňa nevšedný a pritom zaujímavý.
>
> Niekoľko včiel (5-10) kontrolovalo letáč, Navrátivšia oplodnená M so
> znamienkom v zadočku sa priblížila pred letáč a váhavo poletovala, ak sa
> priblížila do blízkosti včiel na letáči, tie ragagovali popudlive proti M,
> vyletovali proti nej a zrazili ju do trávy pred OJ. To sa opakovalo
> niekoľkorát (5_6), matka zakaždým vzlietla, včely taktiež a znovu sa
> vracala na letáčovú pätku. Napokon M si doslova prezila cestu pomedzi
včely
> a bleskove sa stratila v útrobách OJ, tie chvíľu pobehovali a taktiež
vošli
> do OJ.
> Anton
>
> Práve táto ostražitosť včiel na letáči pri návrate M z oplodňovacieho
letu,
> by mohla byť príčinou strát matiek pri opldňovacích letoch, hlavne na
> letáčoch kočovných vozov, ak sú npr. dva rady letáčov na sebou (zrazenie M
> na spodný letáč). Ale toto je skôr koštrukcia ako by mohlo byť a nie
> realita, priamo som to nepozoroval.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28057


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka (28040) (28050) (28053)

Vážený příteli právě tento příspěvek ukazuje jakým dogmatem se ti stalo léčení varoázy. Je to sice jistě správné. Právě to ale připomíná, to, že poručíme větru dešti Ale zapomínáme , že to nejde a naše včely budou napadat stále nové a nové choroby: Jakmile se je naučíme léčit jisto jistě přijdou další pohromy. Budem zase na začátku

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepa <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka
> Datum: 14.3.2008 08:21:31
> ----------------------------------------
> Příteli Zdenku: Nikdo si nehraje na družstevníky a neporoučí větrů atd. Měl
> by si trochu prostudovat jakým způsobem se množí roztoč VD a co se může
> stát při jeho přemnožení, to zřejmě nevíš.Bez opatření předem, asi
> přestanou včely existovat a pokud budou včelaři laksně k tomu přístupovat,
> postup likvidace bude velíce rychlý. Pokud nechce někdo preventivně léčit,
> je lépe co nejdřív s chovem včel přestat. Ti co nebudete chtít nic dělat,
> děláte velké potíže dalším včelařům.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28056


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev (28040) (28050)

Souhlasím s Vámi.Problém musí být Někde jinde.Přece se z Padesáti procent úspěšných včelaří obratem nestali lajdáci Je velmi jednoduché od stolu říci je to Varoa a ani nezvednout (_!_) a začít hledat důvody. Osočovat ty co to postihlo není ten správný způsob hledání příčiny! Někteří to přikládají teplým zimám, neptají se však, proč na jih od nás nejsou dávno bez včel? Nejsnadnějším a pohodlným označením se nabízí varoáza. Položme si otázku!! ALE JE TO TAK ???? Mizení včelstev CCD však postupuje od Atlantiku na východ na podzim to již byly Čechy a na jaře je to již Morava

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev
> Datum: 14.3.2008 07:09:35
> ----------------------------------------
> ..Právě nedůsledné nebo špatné léčení způsobilo podle Karla Tenory,
> předsedy včelařů v Olešnici, úhyn více než poloviny jejich včelstev. „Z
> pěti set šedesáti včelstev nám jich nyní zbylo dvě stě sedmdesát,“ upřesnil
> Tenora a doplnil, že chyba je v samotných včelařích. „Léčiv máme dostatek,
> navíc na ně sedmdesáti procenty přispívá stát, takže v tomto problém není.
> ..
>
> Pan Tenora a jemu podobni by meli byt potichu. On nema na nic dukazy jenom
> blaboli.
> Leci se vsude o stosest a vysledky jsou presto mizerne.
>
> Duvodem je snaha ceskych vcelaru vedenych CSV porucit prirode jak se ma
> chovat. Prectete si vlakno "jarní léčení", tam se horekuje nad tim jak
> pres veskere leceni je to na nic.
> Ja se jen smeji, prestante si uz hrat na druzstevniky co spolecne poruci
> vetru desti.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28055


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 14. 3. 2008
Re: (28042)

bajťa (213.195.202.66) --- 13. 3. 2008

V roce 2007 se mi roje , které jsem usadil na mezistěnky , vyrojily znovu. Poradíte mi čím to mohlo být způsobené?
Počasím, sílou roje nebo tím, že roje nevězním ve sklepě , ale je rovnou usazuju do úlu

Otázka je daná, ale nie je kompletná. Potreboval by som vedieť, kedy roj z osadeného úľa odletel, hneď alebo dlhšej dobe, inak moja odpoveď bude v rovine veštice pani Teodore a to by som nechcel.
Táto otázka sa veľmi často diskutuje a je ako nekonečný príbeh, hlavne u začínajúcich včelárov, kým pochopia mechanizmus osídlenia dutiny rojom.

Ponúkam jedno reálne vysvetlenie odletu roja z osadeného úľa na medzisteny, prípadne na vystavané plásty.

Treba pochopiť ako odlieta roj zo včelstva, do ktorého nazasahuje "múdry včelár".
Začnem od bodu, keď viditeľná RN začína položením prvého vajíčka do MB. Od tohoto momentu matka až do svojho odletu každý deň položí niekoľko vajíčok do pripravených materských misiek až do doby odletu roja t.j. 11 deň (pri normálnom počasí), po odlete roja, vývoj speje ďalej a o 5 dní sa liahne mladá matka. Včelstvo túto mladú M akceptuje a ostatné MB odstráni alebo zvolí druhú možnosť a včelstvo sformuje do do roja "druháka". To každý včelár vie. Roj so starou M (roj prvák), po osadení nikdy z nového miesta neodlieta, problematické sú práve poroje s mladými matkami.

Pokúsim sa vysvetliť prečo odlietajú z miesta ich osadenia, obyčajne obyčajne sa zdôrazňujú medzisteny, akoby tie boli príčinou, pre ktorú roj odlieta.

Včelári a nie nás je málo, pod tlakom "nedovolím včelám vyrojiť sa", robíme neodvôdnené zásahy do rojov. včelstva. Odoberieme matku, odstránime MB a ponecháme jednu, že včelstvu zabránime vyrojeniu. To si však len naivne myslíme, lebo prehliadneme niekoľko buniek s vajíčkom či malou larvičkou. A vývoj beží dalej a znovu nastane deň X, deň odletu, formuje sa nový roj s mladou M, ale i nemusí. To záleží od vnútornej sily včelstva.
Ak sa včelstvo pre rojenie rozhodne, včely "určia" vedúcu osobnosť a všetko sa podriadi tejto vyvolenej M. Vyvolená M po vyliahnutí asi 5 dní pobehuje po plástoch (musí jej zpevniť skelet) a za ten čas matka oznamuje včelám, ale i matkám, ktoré sú väznené v MB známym spevom tí-tí tí. Až po odlete spievajúcej matky vo včelstve obyčajne nastane konsolidácia.

Pri odlete "druháka" z materského včelstva sa môže stať, že sa vyliahnu aj ďalšie M a odletia s rojom. Včelár, ktorý takýto roj osadí na nové miesto a je v ňom spievajúca M, istotne odletí na iné miesto. Včelár po zistení odletu roja, to pripisuje medzistenám, no pravda je iná.
Už som na tomto webe opisoval prípad, keď som vedome osadil do úľa roj so spievajúcou matkou a letáč som zaistil materskou mriežkou proti jej odletu. Matka spievala nepretržite niekoľko dní, odstránil som MMr a včely so spievajúcou M odleteli, znovu som roj vrátil do úľa, väznil, vypustil a znovu včely odleteli. Spev M prestal až vtedy, keď som roj nechal zceliť na kríku a znovu vrátil do toho istého úľa, až potom nastala konsolidácia včelstva.
Odlet osadeného roja nie je z titulu nič nerobenia a z malého z nedostatočného prostredia, odlet je biologickej povahy a to musíme rešpektovať.
Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28054


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa (90.176.2.8) --- 14. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka (28040) (28050)

Příteli Zdenku: Nikdo si nehraje na družstevníky a neporoučí větrů atd. Měl by si trochu prostudovat jakým způsobem se množí roztoč VD a co se může stát při jeho přemnožení, to zřejmě nevíš.Bez opatření předem, asi přestanou včely existovat a pokud budou včelaři laksně k tomu přístupovat, postup likvidace bude velíce rychlý. Pokud nechce někdo preventivně léčit, je lépe co nejdřív s chovem včel přestat. Ti co nebudete chtít nic dělat, děláte velké potíže dalším včelařům.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28053


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 14. 3. 2008
Re: barva úlů (28032) (28038) (28043)

istě té orientaci napomáhá i očekávání dělnic na příchod své právě
"korunované královny" ( pozoroval jste také někdo, jak to vítání nové
"panovnice" včelstvo rozrušeně a cílevědomě prožívá?, jak intenzivněji stráž
střeží česno?, jak hrdým, sebevědomým krokem vejde "královna" do úlu po
předchozím nejistém váhání a "pečlivém rozvažování"? ).J.K.

Áno, mal som to šťastie pozorovať návrat oplodnenej matky (bola poznačená oplodňovacím znamienkom), ale nič také o čom sa domnieva Josef (..jak hrdým sebevědomým krokem vejde "královna" do úlu ....), som nepozoroval.
Nevidel som "hrdý ani sebavedomý krok", bol to skôr strach o svoj život.

Bolo to zaujímavé divadlo, zachytil som M ako odlieta z oplodňovacej jednotky (OJ), rozvážnym krúživým letom do výšky (orientácia na letáč) a aj jej vrátenie, to sa opakovalo niekoľkokrát. Snubný let trval dlhšiu dobu a práve tento návrat bol pre mňa nevšedný a pritom zaujímavý.

Niekoľko včiel (5-10) kontrolovalo letáč, Navrátivšia oplodnená M so znamienkom v zadočku sa priblížila pred letáč a váhavo poletovala, ak sa priblížila do blízkosti včiel na letáči, tie ragagovali popudlive proti M, vyletovali proti nej a zrazili ju do trávy pred OJ. To sa opakovalo niekoľkorát (5_6), matka zakaždým vzlietla, včely taktiež a znovu sa vracala na letáčovú pätku. Napokon M si doslova prezila cestu pomedzi včely a bleskove sa stratila v útrobách OJ, tie chvíľu pobehovali a taktiež vošli do OJ.
Anton

Práve táto ostražitosť včiel na letáči pri návrate M z oplodňovacieho letu, by mohla byť príčinou strát matiek pri opldňovacích letoch, hlavne na letáčoch kočovných vozov, ak sú npr. dva rady letáčov na sebou (zrazenie M na spodný letáč). Ale toto je skôr koštrukcia ako by mohlo byť a nie realita, priamo som to nepozoroval.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28052


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 14. 3. 2008
Re: barva úlů (28032) (28034)

Ak si pomôžem príkladom z prírody, presne tak je to i v prírode

S nazorem pana Turcany mohu jen souhlasit. Natiral bych ruznobarevne pouze uly na zahradu, do lesa ani na louku cirkusacka smeska barev nepatri.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28051


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 14. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev (28040)

...Právě nedůsledné nebo špatné léčení způsobilo podle Karla Tenory, předsedy včelařů v Olešnici, úhyn více než poloviny jejich včelstev. „Z pěti set šedesáti včelstev nám jich nyní zbylo dvě stě sedmdesát,“ upřesnil Tenora a doplnil, že chyba je v samotných včelařích. „Léčiv máme dostatek, navíc na ně sedmdesáti procenty přispívá stát, takže v tomto problém není. ...

Pan Tenora a jemu podobni by meli byt potichu. On nema na nic dukazy jenom blaboli.
Leci se vsude o stosest a vysledky jsou presto mizerne.

Duvodem je snaha ceskych vcelaru vedenych CSV porucit prirode jak se ma chovat. Prectete si vlakno "jarní léčení", tam se horekuje nad tim jak pres veskere leceni je to na nic.
Ja se jen smeji, prestante si uz hrat na druzstevniky co spolecne poruci vetru desti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28050


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cerny (79.127.160.5) --- 14. 3. 2008
Re: spony (28009) (28014)

Dekuji panu Jindrovi za radu. Velmi mi pomohla.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28049


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš (193.85.238.34) --- 14. 3. 2008
Re: Roje (28042) (28044)

Když jsem začínal (než jsem poznal, že na prostoru se nemá šetřit) jsem měl také 2-5 rojů za rok.
Včelařím na chatě - žádný sklep(i kdyby byl pro pracnost bych stejně nepoužíval) - vždy jsem vzal nástavek s mezistěnami (když jich bylo málo, tak na střídačku s prázdnými rámky - ale zde často stavěly přes rámky pod úhlem 45 stupnů), dno a střechu a roj do něj rovnou roj sklepal nebo vysypal a co chvíli jsem je tam sypal 2x i 3x než jsem je ukecal, aby tam zůstaly.
100% na poprvé funguje - nejprve mezi mezistěny vložit plodový plást odebraný z jakéhokoliv včelstva a pak tam roj sklepnout - v tomto případě dokonce včely donutí matku, aby vlezla do úlu, pokud se ti jí tam nepodaří sklepnout (bez plástu byly vždy za 10 minut zpátky za matkou na stromě).
Pokud byl dotaz myšlen ale tak, že usazený roj se po cca měsící znovu vyrojil, tak jednoznačně na vině je málo prostoru a nedostatečná zaměstnanost včel.
Zapoměňte na pověru - pilný jako včela. Platí jediné - zaměstnat! - stavba a velký prostor pro snůšku (vždy být o 1 nastavek před nimi).
Když se to povede a včely tě nepředběhnou tak to fonguje (poslední 2 roky 30 včelstev bez roje).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28048


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 14. 3. 2008
Re: Dvoumatečné včelaření (27983) (27986) (27993) (27999) (28004) (28016) (28017) (28019) (28021) (28025) (28029) (28041)

Dvoumatečné včelaření ve vztahu k produktivitě včelstev-

Pane Václavku, na základě známých zkušeností, které citujete, vývoj pokračuje dále a dokonce i nezávisle na nás. Přispěl byste vlastními zkušenostmi při provozování dvojmatečných včelstev? Produktivita je množství práce za určitý čas. Např. snížení stavu včelstev na polovinu při zachování výnosu.Příkladů je plno. Na základě nových poznatků , které zatím popíráte, pokračují mladí včelaři. Zatím neměli žádný roj. Včely rozšiřují jen oddělky. Zásluhou internetu a nového dna, mám přehled o stavu jejich včelstev. Posílají mi ukázky emailem. Dělá mi to radost. Doufám, že Vás taky potěší pohled do včelstva dvanáctiletého včelaře, který mi poslal ze dne 12.3. 08. Můžete určit množství včel v jeho úle. Stačí mi poslat Vaši emailovou adresu.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28047


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra P. (213.192.0.246) --- 14. 3. 2008
Klát

Nezkoušeli jste někdo dělat klát?Já bych to chtěl zkusit ale jaké dřevo,jak udělat ty dveře vzadu a jakej rámek použít?Nemáte někdo odkaz na podrobnou dokumantaci nebo fota?Mám takovou představu hradní věže a padací most by byl jako česno.Pěkně to vyřezat a namalovat.Kolik pater rámků nad sebou?Díky Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28046


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivan (212.24.152.55) --- 14. 3. 2008
Re: barva úlů (28032)

Z odpovědí na dotaz paní Jitky je zřejmé, že úly nemusí být natřené nijak stejnoměrně. Lze z nich vytvořit umělecké skvosty a opravdu si to užít. Ideální pro okrasná včelstva na zahrádku.
Hodně inspirace
Ivan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28045


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing. Josef Kala (e-mailem) --- 13. 3. 2008
RE: (28042)

Většina rojů, které jsem v době svých začátků usadil na mezistěny ulétla.
Ctím proto zkušenost předků a sejmutý roj vězním cca 3 dny ve sklepě
(důležité je temné věznění a chladno cca 6 stupňů). Pokud musím nechat roj
ve sklepě déle ( víkendoví včelaři), je třeba včelám dát krmení ( cukerný
sirup je nejlepší, medocukrové těsto jen na čtyři až pět dnů, protože včely
potřebují vodu ). Pokud je v rojáčku nějaká mezistěna, včela je z části
postaví a matka zaklade. Pak už se zárukou včelstvo neulétne.
Jsou včelaři, kteří přidají roji do sklepa plást s plodem všeho stáří a
vězní jen do příštího rána. Sám to používám spíš vyjímečně.
Josef Kala



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28044


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing. Josef Kala (e-mailem) --- 13. 3. 2008
RE: barva úlů (28032) (28038)


Radimovy informace jsou opět velmi přínosné ( aspoň pro mne ).

Protože na chalupě si rád užívám rekreačních aspektů včelaření, postavil
jsem si tam před asi deseti roky repliku historického malebného včelína. Až
na to, že jsem poctivě jsem natřel letáky různými barvami v souladu s
doporučovaným ( v klasické včelařské literatuře ) uspořádáním barev, údajně
pro včely kontrastních.

Před cca rokem jsem čistil střechu včelína a postavil proto k němu žebřík.
Na žebřík jsem po odjezdu z chalupy zapomněl a tak tam stál do příštího
víkendu. Příští týden jsem žebřík odstranil a pozoroval včely nosící pyl do
úlů. Přilétající i odlétající včely se ještě nejméně do konce víkendu (nyní
už pomyslnému) žebříku vyhýbaly. A navíc: některé včely sedly na leták,
"nakoukly" do česna, pak po letáku poodběhly v krouživém pohybu od česna,
znovu se přiblížily k česnu a ( pravděpodobně) porovnaly charakteristiku
vůně feromonů a vzlétly. Asi z půlmetrové vzdálenosti si "prohlédly" okolní
česna a po cca 10 vteřinách s jistotou nalétly na jiný vedlejší leták a bez
průtahů a obav vešly dovnitř.

Tímto pozorováním jsem nabyl přesvědčení, že pro včelstva jsou významnějšími
orientačními body výrazné předměty v letové dráze poblíž česna, než lidským
okem posuzovaná odlišnost barev.

Ale pro usnadnění orientace panušek a matek, vracejících se z aktu oplození
připichuji stále ( věren tradici) napínáčkem kousek barevného staniolu od
vánočních figurek. Možná i proto mám úspěšnost oplozených matek i ve včelíně
více než 80%.
Přesto, že mám i zkušenost, že orientace právě oplozených matek je
neuvěřitelně dokonalá.
Jistě té orientaci napomáhá i očekávání dělnic na příchod své právě
"korunované královny" ( pozoroval jste také někdo, jak to vítání nové
"panovnice" včelstvo rozrušeně a cílevědomě prožívá?, jak intenzivněji stráž
střeží česno?, jak hrdým, sebevědomým krokem vejde "královna" do úlu po
předchozím nejistém váhání a "pečlivém rozvažování"? ).

Proto si myslím ( a v souladu s hezky vyjádřeným pozorováním Antona
Turčányho), že pro orientaci včelstva jsou podstatnější výrazné orientační
body a tvary předmětů, "vůně"( feromony?). Barevné odlišení vnějších částí
příbytků včel asi bude jen důsledek toho, že lidé se snaží život včel vnímat
stejně, jako by to byli lidé ( oni sami ). Včely za mnoho milionů let si
dokázaly najít cestu k uchování svého druhu. Pokud platí ( věřím, že ano)
Darwinova teorie vývoje druhů, tak včely to přežití zvládly bez barev a
lidského vnímání jejich pohledu na svět. Včely člověka nepotřebují. Člověk
ano. A někdy jim svou "pomocí" nepomůže.
Josef Kala



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28043


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

bajťa (213.195.202.66) --- 13. 3. 2008

V roce 2007 se mi roje , které jsem usadil na mezistěnky , vyrojily znovu. Poradíte mi čím to mohlo být způsobené?
Počasím, sílou roje nebo tím, že roje nevězním ve sklepě , ale je rovnou usazuju do úlu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28042


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 13. 3. 2008
Re: Dvoumatečné včelaření (27983) (27986) (27993) (27999) (28004) (28016) (28017) (28019) (28021) (28025) (28029)

-Dvoumatečné včelaření ve vztahu k produktivitě včelstev-

Dvoumatečné včelaření je jistě metoda, která se vyskytuje poměrně zřídka kde ( a to o něčem svědčí! ).

Nemyslím pod pojmem ,,dvoumatečné včelaření,, souvčelstevné včelaření, tj. oddělkový systém. Racionální včelař by neměl mít v produkčních včelstev matky starší 2 let, protože takové již nedávají záruku dobrého rozvoje a tím i dostatečného medného výnosu. Pravidelné výměny matek ( pro malovčelaře není problém každý rok vyměnit všechny matky ) prostřednictvím oddělků je velmi efektivní způsob, protože se tím jednak předchází rojové náladě při vlastní tvorbě oddělku a jednak velmi jednoduše mění matka ( a to i v podletí! ) prostým připojením oddělku přes novinový papír ( doporučuji starší matku pro jistotu vyhledat a zamáčknout ). Docílí se tím i posílení včelstva.

Dvoumatečná včelstva mají rychlejší rozvoj, který jednomatečná včelstva nikdy nedoženou. Jedním z důvodů vytváření dvojvčelstev je právě docílení rychlejšího rozvoje. Dvoumatečná včelstva skýtají podstatně větší záruku urychleného růstu síly něž včelstva různými způsoby k rozvoji podněcovaná. Výsledkem je vytvoření dvojnásobných plodových ploch, tím pádem i silnějších včelstev a dostatku materiálu na vytváření oddělků v rámci případného zvyšování početního stavu včelstev. To je první rovina výhod dvoumatečného včelaření. Tento způsob využití dvojvčeltev je paradoxně mezi včelaři daleko méně používán něž pofidérní uplatnění druhé.

Druhý úhel pohledu na dvoumatečné včelaření oživil v ČR Jindřich Boháč, který se stal jeho hlavním propagátorem. Boháč propagoval dvoumatečné včelaření kvůli zvýšení medného výnosu. Zkušenosti však ukázaly, že dvojvčelstva sice vedou ke zvýšení průměrného medného výnosu na jednotlivé produkční včelstvo, ale ne produktivity práce, jak se prve myslelo. Uváděné 3-4násoné zvýšení medného výnosu neodpovídá skutečnosti. Naopak často se stává, že dvoumatečná včelstva nedají ani takový výnos jako dvě průměrná včelstva jednomatečná. Příčin je více. Když pominu skutečnost, že za mnohé snížení výnosu může latentní rojová nálada ( rojová nálada, která se neprojevuje zakládáním matečníků, ale jen celkovou sníženou aktivitou včelstva vlivem nadbytku anatomických trubčic... díky chovu ,,nerojivých,, včel v současnosti hojně se vyskytující ), zbývá toto:

Blud o mnohonásobném zvýšení produktivity včelstev vznikl na základě nesprávných interpretací Bretschových a Farrarových tezí. Dvakrát silnější včelstva mají opravdu více jak dvakrát větší ( podle roku a snůšky i 3x, v průměru zhruba 2,5x vyšší ) medný výnos. Souvisí to s tím, že jdou pomaleji do síly...jejich vrcholová síla se tak zásadně neliší od síly zimní. V důsledku toho nejsou krmičky tolik zatížené jako u slabých včelstev přetížených na jaře výchovou plodu, což jim umožňuje krmit larvy kvalitnější potravou, jež má za následek vznik včel dožívajících se vyššího věku. To společně s pomalejším rozvojem, efektivnějším vytvářením vhodného mikroklimatu u plodového tělesa umožněné větší biomasou dělnic, dále společně s nižším počtem vychovaných buněk plodu na jednotku včel ( např. tisíc včel ) a vyšším podílem létavek ve včelstvu vede k nižší spotřebě zásob a vyššímu výnosu na jednotku včel. Taková včelstva ušetří spoustu medu na výchově plodu.

Slabší včelstva mají větší tendenci k růstu na úkor životnosti letních včel. Zvláště kraňská včelstva různé síly se zpravidla prakticky neliší v množství plodu ( +/- 40 000 buněk ) v období populačního vrcholu, ale jen v počtu včel a době dosažení vrcholu ( u silnější včelstev nastává zpravidla dříve ).

Závislost velikosti ( počtu včel ) vrcholové síly na zimní síle v ideálních rozvojových podmínkách:
zimní síla.....................vrcholová síla.............koeficient nárůstu
10 000..........................cca 30 000……..........cca 3x..................
20 000..........................cca 52 000..................cca 2,6x...............
30 000..........................cca 69 000……..........cca 2,3x...............
40 000..........................cca 80 000..................cca 2x..................
50 000………………..cca 80 000……....…..cca 1,6x..............
60 000………………..cca 80 000……....…..cca 1,3x..............
Zvýšení zimní síly o cca 10 000 včel vede ke snížení koeficientu nárůstu o cca 1/3.


Závislost dlouhověkosti letních včel na zimní síle v ideálních rozvojových podmínkách:
zimní síla (včel)...................průměrná délka života letních včel
10 000..................................21 dní.............................................
20 000..................................28 dní.............................................
30 000..................................36 dní.............................................
40 000..................................42 dní.............................................
50 000..................................42 dní.............................................
60 000..................................42 dní.............................................

Pozn. Zimní síla větší jak 40 000 včel ( 4 kg, 4 plně obsazené nástavky Optimalu ) je výsledkem spojování včelstev s oddělky. Silná a velmi-silná včelstva v zimě ( zhruba 20 000-40 000 včel ) jsou výsledkem chovu včelstev po celý rok neomezované v síle nevhodnými zásahy jakými jsou zužování, pozdní krmení, nedostatečné zásobení medem a pylem, nevhodné rozšiřování ( čekání na přeplnění úlu a podob. ), připouštění rojení, poskytování nedostatečného prostoru pro neomezený rozvoj. Maximální biologický vrchol pro včelu medonosnou je přibližně 80 000 včel dožívajících se průměrně 6 týdnů.



Dvakrát silnější včelstva dávají více jak dvakrát tolik medu!
To však neplatí pro dvoumatečná včelstva!!! Na ně je při rozvoji třeba nahlížet jako na dvě včelstva, která se vzájemně podporují v rozvoji. A právě urychleným rozvojem plodových ploch se vyruší efekt silnějších včelstev ( neprojeví se dlouhověkost letních včel a věci s ní spojené ). Proto nelze od dvoumatečných včelstev očekávat průměrný výnos více jak dvakrát tak vyšší něž u průměrných jednomatečných včelstev. Mimo jiné dvojvčelstva dubnovou snůšku často proplodují, přitom špičková jednomatečná včelstva vyprodukují v dubnu i přes 20 kg medu ( a v květnu při řepce minimálně dvakrát tolik ).

To je důvod, proč nikomu neradím chovat dvoumatečná včelstva kvůli zvýšení výnosu. Kdo chce dosáhnout vyšší efektivity včelaření, musí chovat neomezená silná včelstva s dlouhověkými včelami a ne silná včelstva s krátkověkými včelami, která velkou část medu proplodují. A hlavně je důležité včelařit tak, aby se včelstva jen zřídka kdy dostala do rojové nálady, jinak chov silných včelstev ztrácí význam.


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28041


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 13. 3. 2008
Uhynuly stovky vcelstev

http://blanensky.denik.cz/zpravy_region/uhynuly-stovky-vcelstev20080310.html
Dagmar Kulaviaková

Blanensko - Největší škody mají včelaři na Olešnicku a Kunštátsku. Na vině je roztoč Varrea destructor



...Právě nedůsledné nebo špatné léčení způsobilo podle Karla Tenory, předsedy včelařů v Olešnici, úhyn více než poloviny jejich včelstev. „Z pěti set šedesáti včelstev nám jich nyní zbylo dvě stě sedmdesát,“ upřesnil Tenora a doplnil, že chyba je v samotných včelařích. „Léčiv máme dostatek, navíc na ně sedmdesáti procenty přispívá stát, takže v tomto problém není. ...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28040


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Forejtek (e-mailem) --- 13. 3. 2008
Re: [Spam] barva úlů

Včely nevnímají červenou barvu jako člověk. Toho lze využít v případě, že je
třeba zkontrolovat smetenec ve sklepě za tmy. Použijte červené světlo.
Co se týče barev na úlech, ty jsou tam hlavně proto, aby úly chvíli odolaly
vlivům povětrnosti. Včelám je to úplně jedno. Včely nezabloudí, když bude úl
jeden jako druhý. Pravda ale je, že černá táhne slunce a bílá se brzo
ušpiní. A k představě úlů na zahradě jaksi odjakživa patří pestré barvy. Je
to ale spíš otázka vkusu.

pf

----- Original Message -----
From: "Pavel Votrubec" <votrubec/=/spsul.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 13, 2008 5:03 PM
Subject: Re: [Spam] barva úlů


> Záleží na barvách. Včely maj posunuté spektrum vnímání barev.
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jitka" <banditak/=/tiscali.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, March 13, 2008 12:37 PM
> Subject: [Spam] barva úlů
>
>
>> Dobrý den,
>> mám možná pro mnohé hloupý dotaz začínající včelařky. Záleží na volbě
>> barvy
>> úlů? Kdesi jsem četla, že včelám je to jedno-z pohledu rozlišování barev.
>> Jedná se mi o to: jestliže bude barva úlu tmavá, pak bude více přitahovat
>> sluníčko...je to dobře nebo špatně? Předem děkuji za jakoukoliv radu.
>> Přeji pěkný den!
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28039


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78224 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 28039 do č. 28099)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu