Včelařská konference

Podle něj se názory na nutnost opylení včelami různí. "V našich sadech jsme nepozorovali rozdíl ve výnosech při přisunutí včelstev," řekl předseda. V minulosti v družstvu včelařům za přísun včel neplatili, ale zajišťovali dopravu včelstev. Nabídku včelařů by družstvo v současnosti rádo využilo.
---------
Tomu se říká dobročinnost, nemá to efekt, ale zaplatí :-)
Víc takových.


Já osobně mám dobrou zkušenost. Jednomu družstvu které hospodaří trochu okolo mého jednoho stanoviště v polích (je problém s roztříštěností pozemků a nájemců, často se to mění) jsem vysvětlil, kde je v okolí nejvyšší koncentrace včelstev. Pěstují někdy něco na semeno, mimo jiné svazenku. Za inf. byly vděční. Když jsem zase říkal, že by bodlo nějaké zelené hnojení s hořticí na podzim,nebo podsev tak o tom vážně začali uvažovat. Myslím, že je to hlavně o komunikaci.

Karel

> musim rict, ze prvni dno a prvni nastavek jsem vyrabel dle
> zminenych vykresu a musim za ne panu Matelovi podekovat,
> jsou plne funkcni a v dobe kdy jsem zacinal (cca 3 roky)
> bez velkych vcelarskych zkusenosti vyrabet uly to bylo k
> nezaplaceni.
>
> Dno je dle planku docela jednoduche vyrobit, ale vzhledem
> k tlaku na celorocni sledovani spadu Varroa d. doporucuji
> prostudovat vykres dna pripadne i celeho ulu Optimal
>

Zde mi není jasné, proč je "naše" dno méně vhodné? Právě
pod toto celozasíťované dno lze zasunout diagnostickou
podložku. Takto celoročně spad roztočů sledujeme. Pravda,
o podložce se v pláncích dna nezmiňujeme, ale kus sololitu
opatřit lištami po krajích není problém - a je to :)

Hezký zbytek dne

Lukáš Matela

matela.wz.cz

Možná jsou na obzoru lepší časy, co se týká plateb za opylování.
http://www.ustecko24.cz/aktualne/vypis.aspx?id_clanku=4149

R. Polášek

Eman:
Ptám se taky tak a vychází mě jedna odpověď: .....
-----
I ty?
Tady už nebude koho hecovat. :-)
Zůstává jen Pepan a i toho nějak zasáhl bacil liberalismu, jak cítím z některých jeho příspěvků.

Za chvíli nikdo nebude věřit v neomylnost nejvyšších. Svět jde do pekel, když přichází o své tradiční hodnoty.

Co s námi bude, až každý začne používat rozum?

Karel

Podle
rozhovoru to dělal kvůli tomu, že družstvo vlastnilo lukrativní
nemovistosti. Jedná se o "naše" družstvo Včela nebo nějaké jiné?
------
Jednalo se o lidové spotřební družstvo. Ale v podstatě se jednalo o stejný problém. Ve vedení byli lidé, kteří netušili kolikátá bije a domnívali se, že nepružnost jejich i stanov je jejich výhodou.
Členem se v podstatě mohl stát kdokoli, kdo zaplatil členský příspěvek 50Kč.
Do družstva naběhli bílí koně, přišla schůze a výboři zvyklí na manifestační hlasování najednou zjistili, že jsou bez funkcí. Přehlasovali je členové, které přijali s vidinou výběru členských příspěvků a dalšího sladkého života. Takhle znám tu story já.
LSD Včela pak pronajala své sídlištní prodejny většinou Delvitě. Ty vlastně předtím dostala zadarmo od státu, stejně jako SD Jednota prodejny postavené v akci Z na vesnici.

Prostě být ve správnou chvíli na správném místě. :-)

Ono záleží, jak se kdo cítí jistý nebo nejistý bez pojištění a s pojištěním.
Svaz kryje pouze smrt a trvalé následky pouze včelaře, člena svazu, logicky
při činnosti spojené se včelařením a svépomocný fond kryje ztráty
včelařského majetku způsobené neznámým pachatelem, do určité částky na jedno
chované včelstvo. Nic dalšího. Je tedy otázka, komu to bude stačit, zvláště
když za smrt dostanou pozůstalí 50 tisíc a za trvalé následky dostane včelař
maximálně 100 tisíc a kdo bude cítit za potřebné mít k tomu další komerční
pojištění.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 02, 2008 2:51 PM
Subject: Re: pojitění včelařů


> Je důležité rozlišovat status Svépomocného Fondu ČSV a komerční pojištění,
> které uzavíra za své členy ČSV s nějakou pojišťovnou .
>
> To pojištění je na následky za úraz člena při chovatelské činnosti.
>
> Nezalétat do toho :
>
> SF (Svépomocný fond), který slouží jako fond ke kompenzaci škod, které
> mohou vzniknout členům. Fond má svá pravidla a ty je potřeba znát, aby se
> předešlo mylným dojmům.
>
> A nakonec má pojistka na škody způsobené druhé osobě při činnosti (zájmové
> činnosti). Tu má možnost si sjednat asi v řádu pár stokorun zarok každý
> zájmový chovatel podle nabídek nějaké pojišťovny. (Často je nabídka
> rozšířena třeba na Vaše ratolesti, které mohou ve škole nebo v nějaké
> supermarketu způsobit škodu atd.)
>
> A u mne to je pojistka o něčem podobném a je dražší, ale je
> charakteristická v tom, že je pro zemědělce.

Luboš:
Proč... proč .... proč....
_________________

Ptám se taky tak a vychází mě jedna odpověď: Protože se mnohem snadněji někdo donutí odebrat a koupit léčiva (případně mu je do úlu organizovaně nacpat) pod hrozbou sankcí z vet. vyhlášky, než aby se vzdělával, soustavně monitoroval a vyhodnocoval úroveň varroázy, pořizoval si varroadna, podložky si opatřoval ohrádkami a mastil plochu proti mravencům a spekuloval, jestli a kdy stačí Formidol, Mitegone, Nassenheider a správně si načasoval nasazení a vyjmutí Gabonu, kupoval kvalitní šlechtěné matky a dělal si oddělky... atd.

Je prostě ten veterinární cirkus jednodušší k provedení, tak jako je jednodušší pro zemědělce hospodařit klasicky s chemií, na rozdíl od pracného biozemědělství. A drtivá většina včelařů má svými praktikami daleko k biovčelaření. Výsledek je rezistence škůdců, kontaminace vosku, medu a propolisu, bastardizace chovu a občas katastrofy jako loni coby nutná a zasloužená daň.
Jsem pro to, aby si každý včelařil tak, jak to odpovídá jeho znalostem, povaze a vztahu k přírodě, ke včelám a ke svému zdraví.
Ztrátami včelstev jsme se nyní zařadili do světového průměru a pýcha přešla v pád.

Tak takhle jsem viděl v jednom přírodovědeckém pořadu vyrábět z ropy benzín.

Milý Lubo,
hlavně proto, že se tak činí podle oficiálních vyhlášek SVS a o vyhláškách
se sice diskutovat může, ale konat musí. Když už ne kvůli zdraví včel, tak
alespoň kvůli zdraví peněženky, protože stanovené sankce za porušení těch
vyhlášek jsou citelné....
Jinak ovšem je ale zostření podmínek pro léčebné zákroky důsledkem již dvou
po sobě jdoucích zim, které nadmíru přály rozmnožování roztočů. Všechny
příspěvky na dané téma jsi si ale patrně nepřečetl, pokud ti unikly
informace o vysokých ztrátách na včelstvech v některých oblastech... Za
těchto okolností bych nepovažoval způsob léčení za zběsilý - už proto ne, že
ani tak to nestačí na kýžené vypořádání se s roztočem.
S přátelským pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Lubo" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 02, 2008 3:35 PM
Subject: VD jarni oetření


Přečetl jsem celé všechny příspěvky na toto téma. Chtěl bych však
podotknout, že v předchozích letech byla norma, do kdy se nemuselo provádět
jarní ošetření průměrný spad pod 3 roztoče na stanoviště. Proč toto nyní
neplatí. Jinak proč mám provádět letní ošetření včelstev pokud je denní
spad začátek července např 0.2-0.3 roztoče? Proč pokud provedu letní
ošetření mám nařízena 3 podzimní ošetření? (Protože sleduji spad, můžu
říct, že 1.podzimní ošetření je pak zbytečné). Proč máme dělat několik
zbytečných zásahů ve včelstvech, proč zbytečně zvyšujeme množství léčiv?
Ještě jsem se dovětěl, pokud léčím pásky tak si mám plaásty v okolí označit
a ty pak nepoužívat na med(ono to sice většinou výjde - při přehození
nástavků), tak čím to vlastně léčíme. Léčíme takhle zběsile z opravdové
potřeby?, neznalosti někoho?, nebo snad úmyslu?(prodej léčiva) Luboš (50
včelsev)


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 2995 (20080402)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

V MF dnes je rozhovor v sekci Ekonomika s Radovanem Vítkem. Popisuje tam
mimo jiné, jak nepřátelsky převzal Družstvo Včela a přeměnil ho v akciovku.
Podle
rozhovoru to dělal kvůli tomu, že družstvo vlastnilo lukrativní
nemovistosti. Jedná se o "naše" družstvo Včela nebo nějaké jiné? Hledal
jsem na internetu akciovku Včela a.s. a nenašel jsem nic, jen několik
spotřebních družstev Včela zabývajících se ale prodejem zboží kolem
samoobsluh snad bývalé Jednoty.

R. Polášek

Přečetl jsem celé všechny příspěvky na toto téma. Chtěl bych však podotknout, že v předchozích letech byla norma, do kdy se nemuselo provádět jarní ošetření průměrný spad pod 3 roztoče na stanoviště. Proč toto nyní neplatí. Jinak proč mám provádět letní ošetření včelstev pokud je denní spad začátek července např 0.2-0.3 roztoče? Proč pokud provedu letní ošetření mám nařízena 3 podzimní ošetření? (Protože sleduji spad, můžu říct, že 1.podzimní ošetření je pak zbytečné). Proč máme dělat několik zbytečných zásahů ve včelstvech, proč zbytečně zvyšujeme množství léčiv? Ještě jsem se dovětěl, pokud léčím pásky tak si mám plaásty v okolí označit a ty pak nepoužívat na med(ono to sice většinou výjde - při přehození nástavků), tak čím to vlastně léčíme. Léčíme takhle zběsile z opravdové potřeby?, neznalosti někoho?, nebo snad úmyslu?(prodej léčiva) Luboš (50 včelsev)

. Jedná se o vzdálenost cca 1,5 - 2 m. Budou mít včelky problém se zalétáváním na nové místo ? Mohou nastat i jiné potíže ?

Nebudú! Je jedno či premiestňujeme na 2 alebo 50m, len treba dodržať správny princíp. Premiestnenie urobte večer po ustátí letu alebo chytro ráno, keď ešte včely nelietajú. Ak budete mať dobrú-silnú pomoc, nie je potrebné zatvárať letáče, ale ak máte strach tak na tú chvíľu letáč uzatvorte molitanom, prípadne sieťkou. Premiestnenie urobte naraz a je jedno ako ich uložíte.
Zásada je, na pôvodnom mieste nesmiete nič nenechať! Pri prvom výlete z úľa sa každá vyletujúca včela otočí hlavou k letáču a pomali krúživým letom (snaží si uložiť do fotografickej pamäti nové orientačné body), aby sa mohla bezpečne vrátiť zpäť.
Každá včela, ktorá už lietala z letáča na starom mieste, bude sa naň vracať (podľa staršej orientačnej schémy, ktorú má vo fotografickej pamäti), "prepne" na nové fotografické údaje a odlieta na svoje nové miesto. Ak uvidíte na starom mieste poletovať viac alebo menej včiel, nesmiete prepadnúť panike a ihneď im klásť tam nejaký úľ s plástami, aby doňho vletovali. Trochu si polietajú a statočne pôjdu na nové stanovište.
Po 2-3 dňoch na svoje pôvodné miesto úplne zabudnú. Toť vše, uvidíte ako dobre to dopadne. Nie je to moja prvá rada. Anton

Nejlepší doba na přesun na krátkou vzdálenost je za nízkých teplot na
začátku zimy nebo v zimě po velkém proletu, kdy mají včely vyprázdněné
výkalové váčky a před sebou nejméně týden počasí, ve kterém nelétají ven.
Ale myslím si, že nyní by to ještě šlo taky, vypadá to, že dalších pár dnů
taky létat nebudou, takže létavky zapomenou a za pár dnů, až bude pěkně, se
budou orientovat nově už na nové místo. Já myslím, že teď se klidně mohou
přesunout. Dneska je aspoň tady ještě dost teplo, takže by při rozrušení
ještě dost vyletovaly, takže spíše tak zítra, pozítří spíše k večeru, aby
rozrušené létavky nevyletovaly a přes noc se uklidnily.
Záleží taky na stanovišti, včely neodlišují od sebe úly a stabilní
orientační body v jejich blízkosti, keře, stromy atd. Pokud dojde jen k
posunu úlů, keřů a stromů kolem bude jen málo a vzhled úlů se umístěním na
novou konstrukci nijak zvlášť nezmění, základní orientační bod pro létavky
bude úl. Přesun se potom může uskutečnit kdykoliv i během výletu včel,
včely se budou vracet v pohodě do správného úlu. Pokud je keřů a stromů
blízko úlů hodně nebo dojde při přemístění k velké změně směru výletu z
česna nebo dojde k velké změně vzhledu úlů, zalétané včely budou ty správné
úly hledat, spotřebují navíc energii a některé se mohou poztrácet, je vhodné
je teď na jaře přemístit právě během delšího období špatného počasí, aby se
létavky po delší době nečinnosti musely znova zalétávat.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 02, 2008 11:47 AM
Subject: Přemísování úlů na krátkou vzdálenost


> Pro úly jsem si nechal svařit z železných profilů novou konstrukci, na
> kterou chci tento, nebo příští týden, přemístit úly ze současného
> stanoviště. Jedná se o vzdálenost cca 1,5 - 2 m. Budou mít včelky problém
> se zalétáváním na nové místo ? Mohou nastat i jiné potíže ?
> Děkuji za Vaše zkušenosti.
> Jiří

Ale v případě likvidace moru dostaneš od státu ai od včelařů dá to zhruba na celou úhradu nového zařízení. A když se ti nelíbí podmínky včelařů co tě nutí být členem?

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Archibald <Archibald/=/senior.cz>
> Předmět: Re: pojištění včelařů
> Datum: 02.4.2008 13:42:40
> ----------------------------------------
> Základní otázkou není u koho, ale zda vůbec se pojistit. To musí být mým
> rozhodnutím a pokud chci toto riziko
> nést sám, nikomu do toho nic není, není důvod aby Svaz zřizoval fond a
> svépomocné pojištění, které nutí účastníka k pojistce. Přitom nejde o
> škodu způsobenou cizí osobě, jako např. povinné ručení aut, ale
> pojistka, která hradí moji škodu. Povinnost podporuje přebujelou
> administrativou ústředí a dívá se na členy jakona nesvéprávné osoby. Gustav
>
>
>

Je důležité rozlišovat status Svépomocného Fondu ČSV a komerční pojištění, které uzavíra za své členy ČSV s nějakou pojišťovnou .

To pojištění je na následky za úraz člena při chovatelské činnosti.

Nezalétat do toho :

SF (Svépomocný fond), který slouží jako fond ke kompenzaci škod, které mohou vzniknout členům. Fond má svá pravidla a ty je potřeba znát, aby se předešlo mylným dojmům.

A nakonec má pojistka na škody způsobené druhé osobě při činnosti (zájmové činnosti). Tu má možnost si sjednat asi v řádu pár stokorun zarok každý zájmový chovatel podle nabídek nějaké pojišťovny. (Často je nabídka rozšířena třeba na Vaše ratolesti, které mohou ve škole nebo v nějaké supermarketu způsobit škodu atd.)

A u mne to je pojistka o něčem podobném a je dražší, ale je charakteristická v tom, že je pro zemědělce.

Ahoj Jiří.Já jsem taky posouval včelky asi o dva až tři metry.To odpoledne lítali na původní místo a motali se ale na večer už byli zase doma a druhej den naprosto v pohodě.Nevydím v tom problém.Můžeš třeba zkusit jedny a až si najdou novou cestu tak další.Ahoj Míra

Archibald:>Viděl jsem obrázky, jak přítel Moravčík ze Slovenska v koordinaci
s jezeďáky včelstva přímo za letu při postřiku zavírá (nejdřív silně
pokouří, pak plachta a v intervalech vpouští dovnitř), ale to pro
neprofesionály prakticky nepřichází v úvahu. <
..........

Profesionálove musí jednat profesionálně a ne jak nějaký Váš přítel ze Slovenska. Otravou jsem si jednou nedobrovolně prošel a vím jedno. Kdybych dal na kvalitu rad naší ZO, ve které jsem byl tč. členem, vznikla by neskutečná panika.

Možná je vhodné mít telefonní číslo na inspekltora - veterináře a být členem - p. Machovou v kontaktech. Prvotní je veterinář a jeho sepsaný protokol na místě zjištění. Jestli se vyjádří ve spolupráci s inspektorkou rostlinolékařské zprávy v tom smyslu, že provedená kontorola na pozemku toho toho pěstitele ukázala, že kultura byla chráněna nepovolenými přípravky, takový protokol je hodný k archivaci, protože je důkazem o vině.

Pokud vím, ochrana rostlin musí být provedena tak, aby v žádném případě neohrožovala život opylovačů. Jestli se nemýlím, žádná povinnost zavírat česna není. Jestli se stane to, že se otráví včely, je potřeba okamžitě jednat.

Včelař podle zákona o rostlinolékařské péči má povinnosti informovat obecní úřad, když si to vyžádá o směru letu jeho včel a přet upozorněním, že se bude provádět letecká ochrana, zajistit označení žlutým trojúhelníkem o stranách min. 1 m stanoviště.

Přitom nejde o
škodu způsobenou cizí osobě, jako např. povinné ručení aut, ale
pojistka, která hradí moji škodu.
------
Jeden člen mi říkal, že by už ve Svazu nebyl, že je tam jen kvůli pojištění včelstev.
Doporučil jsem mu nastudovat status a postup náhrady i částky.
Škoda nad 20 tis. - musí snad přijet někdo z OV, ceník náhrad a rozhoduje někdo o krácení až 50% bez možnosti odvolání.
Kdysi dávno ve Včelařství otiskli dopis jednoho, komu shořely včely od samovzníceného uhlí. Prý lajdáctví - tedy jen polovina.

Krádež myslím pojištěná není a to mi kromě úhynů připadá jako nejpravděpodobnější škoda.

Pokud si pamatuji, tak SF býval ve výrazném přebytku, takže mám dojem, že tam s pojistnou statistikou moc nepracovali.

V pojišťění domu a domácnosti mám nastavenou částku (myslím asi 50tis) do které jsou plněny škody na zařízení okolo domu - včelíny, kolny, skleníky atd. Myslím že to umožňuje většina pojišťoven.
Karel

Spíš mi připadá, že členi ČSV jsou už
> tak pohodlní, že ač se jim stane nějaká fyzická újma při chovatelské
> činnosti, takovou pojistku nevyužijí a nečerpají tak výhody svého členství,
> s kterými při vstupu do ČSV byly určitě obeznámeni a souhlasily.
>


No obeznamen jsem nebyl temer s nicim ale souhlasil jsem se vsim :-)) O takovych to clenskych moznostech nikdo u nas nemluvil, mozna ani nevedi :-)

Dik za info, ne ze bych toho chtel zneuzivat - prsty se hodi vsechny - hlavne na psani na klavesnici :-))

T.H.

Doba, kdy se dalo prokázat otrávení včel postřikem dle uhynulých včel na
letáku a před úlem, je dávno pryč. Technologie jde dopředu a včely jsou
otráveny přímo v porostu a do úlu se nevrátí. Dokázat otravu je
prakticky nemožné a v tom nepomůže ani Machová. Do řepky se střízá
pravidelně, je to již technologickým pravidlem. Smíchává se několik
relativně neškodných přípravků do smrtícího koktejlu a tak je řepka v
doletu spíše neštěstím. Pokud jsou semvčely zalétány a pak se to
postříká, dojde k výraznému oslabení včelstev, ale dělat se s tím nic
nedá. Viděl jsem obrázky, jak přítel Moravčík ze Slovenska v koordinaci
s jezeďáky včelstva přímo za letu při postřiku zavírá (nejdřív silně
pokouří, pak plachta a v intervalech vpouští dovnitř), ale to pro
neprofesionály prakticky nepřichází v úvahu. Jak jsem již napsal, otravy
nutno brát jako negativní jevse kterým se těžko bojuje. Pokud bych chtěl
za každou cenu vidět věci pozitivně mohl bych říct, že je to dobré
protirojové opatření. A k té lodi - myslím, že na kormidlování stačí jen
jeden. Gustav

Archibald:>Základní otázkou není u koho, ale zda vůbec se pojistit.<

........

Určitě ano. Je to výhodné. V položce ČSV to je vyměřováno za včelstvo.

Příklad. Uříznete si prst, jste členem ČSV a máte zaplacené příspěvky v pořádku, které ZO ČSV v pořádku dále odvádí na Ústředí, jediná věc je navštívit web ČSV, najít si formuláře vytisknout k vyřízení, ty odeslat nebo předat podle instrukcí dál a čekat na bolestné.

Nevidím v tom nějakou břebujelost. Spíš mi připadá, že členi ČSV jsou už tak pohodlní, že ač se jim stane nějaká fyzická újma při chovatelské činnosti, takovou pojistku nevyužijí a nečerpají tak výhody svého členství, s kterými při vstupu do ČSV byly určitě obeznámeni a souhlasily.

Základní otázkou není u koho, ale zda vůbec se pojistit. To musí být mým
rozhodnutím a pokud chci toto riziko
nést sám, nikomu do toho nic není, není důvod aby Svaz zřizoval fond a
svépomocné pojištění, které nutí účastníka k pojistce. Přitom nejde o
škodu způsobenou cizí osobě, jako např. povinné ručení aut, ale
pojistka, která hradí moji škodu. Povinnost podporuje přebujelou
administrativou ústředí a dívá se na členy jakona nesvéprávné osoby. Gustav

Pepa:>Jak je vidět nemáš co dělat, jenom sedíš stále u počítače a hrabeš se mnohdy v nesmyslných otázkách.
--------
KaJi:>Docela stíháš, nechceš si pořídit ještě pár včelstev navíc?
Ale napřed nahlaš úhyn, dostaneš dotaci. :-)

........


Jestli je to tedy ke mě. ...

Ano. Mám již nachystáno rozšířit svůj chov o cca dalších 100 včelstev a připraven založit přibližně tři letošně nová stanoviště včelstev navíc.

O dotaci za úhyn nevím nic, co by bylo oficiální. Ty Karle ano?

A Pepane pochlub se co dokážeš Ty za zimu, kromě kolegiálního shazování a bezvýznamné řeči na internetu. Zatím jsi kvalitu v debatách se mnou moc kromě snahy mne urážet neukázal.

- Nejvíce závisí konečné množství roztočů na počtu reprodukčních
cyklů. Čím později začnou včely plodovat tím lépe ( je méně reprodukčních
cyklů do slunovratu).

Je také účelné co nejméně zasahovat léčivy do včelstva
S toho nejlépe vychází Pak Pozdější léčba kdy musí vývoj populace zase začít od té první samičky a pak vpodletí méně generací = menší zamoření

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vorja <vorja/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Formidol z jara - kdy?
> Datum: 01.4.2008 22:53:09
> ----------------------------------------
> Odložení ošetření v konečném důsledku znamená vyšší počet roztočů v
> podletí.
> ---------------------------------------------------------------------------
> ---------------------
>
> Takhle mě to výpočtem nevychází.
>
> Pokud nám zůstane po ošetření nátěrem s následnou fumigací 1 roztoč, pak
> rozvojová řada roztočů VD se rovná:
>
> An=A1 x q na (n-1)
>
> Kde:
> A1 je počet roztočů na začátku rozvojové řady
> An je počet roztočů na konci rozvojové řady
> q je kvocient řady
> n je počet čísel v řadě
> n-1 je počet reprodukčních cyklů
>
> Při kvocientu 3 je rozvojová řada:
>
> 1       3       9       27       81       243       729       2187       6561
> 19683       %
> 1       3       9       8,1       24,3       72,9       218,7       656,1       1968,3
> 5904,9       30
> 1       3       9       27       81       72,9       218,7       656,1       1968,3
> 5904,9       30
> 1       3       9       27       81       243       729       656,1       1968,3
> 5904,9       30
>
> Co z toho vyplývá?
>
> -       Pokud přeléčíme dříve, nebo později, na tom nezáleží. Záleží na
> účinnosti léčení. Samozřejmě, pokud je později účinnost léčení vyšší např.
> u Formidolu nad 20°C, je lépe léčit v tuto pozdější dobu (bude nižší
> konečný počet roztočů).
>
> -       Pokud nedojde k reinvazi roztočů po přeléčení, pak je vhodnější
> léčit dříve, neboť šetříme včely(menší nebezpečí nákazy virózou).
>
> -       Pokud dojde po léčení k reinvazi roztočů, je lépe přeléčit znovu
> (podle denního spadu).
>
> -       Konečný počet roztočů závisí na počátečním stavu.
>
> -       Kvocient q nebude konstantní. Závisí na podílu trubců ve včelstvu,
> snůškových podmínkách, atd.
>
> -       Nejvíce závisí konečné       množství roztočů na počtu reprodukčních
> cyklů. Čím později začnou včely plodovat tím lépe ( je méně reprodukčních
> cyklů do slunovratu).
>
> -       Konečný počet roztočů není ve výpočtu důležitý. Důležité jsou vazby
> a trend výpočtu a z toho pochopení, jak to vlastně je při léčení je a podle
> toho pak postupovat.
>
> Zdravím, H.
>
>
>

Jak je vidět nemáš co dělat, jenom sedíš stále u počítače a hrabeš se mnohdy v nesmyslných otázkách.
--------
Docela stíháš, nechceš si pořídit ještě pár včelstev navíc?
Ale napřed nahlaš úhyn, dostaneš dotaci. :-)

Karel

.... tak diskutuj věcně a ne stále "DOTACE" jedno a totéž. Asi to už nikoho moc nebaví o čem stále dokola diskutuješ !!! Jak je vidět nemáš co dělat, jenom sedíš stále u počítače a hrabeš se mnohdy v nesmyslných otázkách.

Pepa:>Nedívím se, že jste byl tak nazván. Opravdu Vám už musí strašit z těch dotací. Nebylo by lepší, aby jste si založil svou nějakou stránku ve které bude možnost také diskutovat a nechal VN k rozumné věcné debatě ?!<

........

O nic jiného mne nikdy nešlo. VN také slouží k debatě. Tak proč ji tam nerozvinout. Jestli má nějaké problémy co se týká technické správy, takové problémy nejsou pro mne překážkou v diskuzích. ...

K tomu jak jsem byl nazván ...
Občas sdělím informaci takovým způsobem, že reakce protistrany je rozsudek bez rozvany a zhodnocení.
A to není můj problém.


Takže mne nějaké mé označení od kohosi takto vůbec nerozhází, protože urážlivý jsem velmi málo. Očekávám vždy jen debatu o věci, ale jaksi to není možné, jestli se zbytečně někdo bezyznamně kvůli nepochopení urazí.

Dovolil jsem si napsat takový souhrn poznámek jako sdělení do Včelařských novin. Jestli bude mít takový zákon vliv na na budoucí komunikaci u včelařů > stát; stát > včelař; zájmových organizací > stát; stát > organizace ... a budou tu nové varianty sdílení informací, může takový zákon přinést, podle mého názoru, dost významné změny.

http://vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2008040101
..........
>K poslednímu a celkovému přehledu pro stát a statistické údaje potom postačuje systém, který by mohl být podobný tomu, co jsem tu psal o tzv. účtech včelaře.

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=28150&

Takovou byrokracii lze řešit hlavně s úsporou s pomocí programátora a jedným nebo dvěmi lidmy v Hradišťku pod Medníkem - v Útvaru ústřední evidence včelstev.

Tam zřejmě poskytují údaje zatím SVS a ČSÚ. Časem ale určitě mohou zprostředkovat údaje jako doklad pro nový vznikající systém správy elektronických dokumentů přes speciální státní emailový účet, o který bude mít podle vznikajícího vládního návrhu, právo jako každý svéprávný subjekt (právnická a fyzická osoba) zažádat a vést agendu prokazující OKAMŽITÝ a dlouhodobý stav chovaných včelstev a může takto vlastně zažádat elektronicky o přesně vedené dotace bez účasti např. dnes, podle mého názoru drahého a komplikovaného systému vedení ČSV. Zákonná stávající podoba nezastupitelnosti ČSV, po vzniku takových možností při řešení záležitostí přímo se státní zprávou přes takový systém nesmírně zefektivní a hlavně zlevní. Samozřejmě že samotná ZO časem také může po registraci takové úřední dokumenty a celkovou dokumentaci při jednání se státem zvolit bez OV nebo vedení.

To je ale o době po asi 5-ti letech.

Nedívím se, že jste byl tak nazván. Opravdu Vám už musí strašit z těch dotací. Nebylo by lepší, aby jste si založil svou nějakou stránku ve které bude možnost také diskutovat a nechal VN k rozumné věcné debatě ?!

Pro úly jsem si nechal svařit z železných profilů novou konstrukci, na kterou chci tento, nebo příští týden, přemístit úly ze současného stanoviště. Jedná se o vzdálenost cca 1,5 - 2 m. Budou mít včelky problém se zalétáváním na nové místo ? Mohou nastat i jiné potíže ?
Děkuji za Vaše zkušenosti.
Jiří

Pojištěn je každý včelař u ČSV, ale co jsem se před asi dvěma roky díval na
pojistné částky, je to spíše takové pojištění, aby se vlk nažral a koza
zůstala celá. Aby včelař něco dostal a přitom platba pojistného za každého
včelaře nebyla velká.
Dneska se dá téměr všechno kolem včelaření pojistit komerčně. Sebe jakožto
včelaře přes nějaké úrazové pojištění, obvykle v kupě s "velkým" životním
pojištěním, škody někomu jinému jako pojištění zodpovědnosti, pojištění
včelínu a dílny jako pojištění nemovitosti a právnické služby jako pojištění
právní ochrany. Nevýhoda proti pojištění přes ČSV je to, že tak komplexně
jako je to od ČSV by se muselo komerční pojištění složit z více jednotlivých
pojištění, taky dávat pozor na pojistné podmínky - přílohy hustě potištěné
malým písmem, dále takové pojištění na rozdíl od toho od ČSV pocítí včelař
znatelně na penežence. Výhoda je v tom, že u nenákladových částí tohoto
pojištění, třeba u odškodnění za úraz nebo smrt je možné zvolit pojistnou
částku v širokém rozmezí, jak je potřeba, nemusí to být jen dneska směšných
pár desítek tisíc jako je u pojištění ČSV, ale tolik, kolik se kdo rozhodne,
u komerčního pojištění se jenom úměrně k tomu zvýší placené pojistné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 02, 2008 9:50 AM
Subject: Re: cena akcie


> Josef Křapka:>A s tím pojištěním, zkoušel jsi to, nebo to máš pouze z
> televizních reklam? Pojistí Tě? Když tak za jakých podmínek a za kolik?
> Jaké bude plnění v případě pojistné události? Vážený příteli, nic není tak
> jednoduché jak se to zdá být, pokud se na to díváme pouze od klávesnice. <
> .......
> Odčeho máte právníka? Pojištěn jako zemědělec jsem a ta pojistka je zatím
> dostatečná. Apropó. Je ta svazová pojistka na škody způsobené druhému při
> výkonu včelařství?
>
> Pochybuji. Když se stane druhému újma, např. škoda na zdraví? ... naběhne
> svazový právník a začně přesvědčovat protistranu, že to vyřídí jen soud za
> pomocí znalců. A zbytečný soud - práce pro právníka, protože člen není na
> takové škody přes ČSV pojištěn, může začít.
>
> Umne to řeší pojišťovna až do výše i několika miliónů. A to bez zlé krve a
> s donucením omezit problém a řešit to, aby se tak podruhé opakovaně
> nestávalo. Mluvím o zbytečných a problémových sousedských sporech, kde se
> včelaři opírají o klauzuli o obtěžování nad míru úměrnou. Mluvím i o např.
> nehodě s kuřákem, při převážení a škodě na kultuře hospodářských rostlin
> atp.
>
> Chcete ještě cenu? Taková cena se dá v rámci svazu vyjednat přes tzv.
bílou
> smlouvu a tu podepisují většinou osoby s právem jednat za určitý zájmový
> svazový celek nebo segment.

VB:>I pro uchycení mezistěny se využívá jeho pružnosti.<
.......

V nějakém čísle Včelařství se v nějakých kometnářích diskutuje otom, že vlasec včely časem překoušou. A to většinou těsně nad spodní loučkou.

Jaké máte v tomto směru zkušenosti?

Rámy se mohou pěkně začepovat a sklížit a pak to drží jak židovská víra.Proč to nezkusíte,uvidíte sám že to pevný je.Míra

Čepování neprovádím, je zbytečné. Na plochy nanesu tekuté hřebíky, jeden vrut, abych nemusel čekat než spoj zatuhne a mohl pokračovat v práci. Spojované plochy na jedné straně rámu musí být na sebe kolmé, nikdy rovnoběžné. Zvyšuje se tím pevnost a stabilita rámu, do kterého se zavrtají očka pro zvedání. Pro ruční zvedání řetízek s háčky na koncích nebo pásek.
Čepy provádím jen u racionálního rámku, který je skládací.Je to velká výhoda, protože do šuplíků ve stole mi vejdou stovky hotových rámků.V jednom mám horní a spodní loučky, protože jsou stejné a ve druhém jen boční loučky.Boční loučky mají dva otvory 2cm od kraje o průměru 5mm. Původně jsem to připravoval pro výrobu rámků z plastu. Skládací LEGO. Právě tyto dva otvory v bočních loučkách umožňují uchytit jakékoliv dílo přenesené z jiného rámku pružným vlascem. I pro uchycení mezistěny se využívá jeho pružnosti.Drát to neumožňuje. Zatím jsem to naučil včelaře v naší ZO.
B.V.

Josef Křapka:>A s tím pojištěním, zkoušel jsi to, nebo to máš pouze z televizních reklam? Pojistí Tě? Když tak za jakých podmínek a za kolik? Jaké bude plnění v případě pojistné události? Vážený příteli, nic není tak jednoduché jak se to zdá být, pokud se na to díváme pouze od klávesnice. <
........
Odčeho máte právníka? Pojištěn jako zemědělec jsem a ta pojistka je zatím dostatečná. Apropó. Je ta svazová pojistka na škody způsobené druhému při výkonu včelařství?

Pochybuji. Když se stane druhému újma, např. škoda na zdraví? ... naběhne svazový právník a začně přesvědčovat protistranu, že to vyřídí jen soud za pomocí znalců. A zbytečný soud - práce pro právníka, protože člen není na takové škody přes ČSV pojištěn, může začít.

Umne to řeší pojišťovna až do výše i několika miliónů. A to bez zlé krve a s donucením omezit problém a řešit to, aby se tak podruhé opakovaně nestávalo. Mluvím o zbytečných a problémových sousedských sporech, kde se včelaři opírají o klauzuli o obtěžování nad míru úměrnou. Mluvím i o např. nehodě s kuřákem, při převážení a škodě na kultuře hospodářských rostlin atp.

Chcete ještě cenu? Taková cena se dá v rámci svazu vyjednat přes tzv. bílou smlouvu a tu podepisují většinou osoby s právem jednat za určitý zájmový svazový celek nebo segment.

"Nechápu, co mohou mít na práci na plný úvazek! dva lidé
na ústředí - tajemník a předseda. I ten fond je přežitek, kdo se chce pojistit, ať se pojistí, kdo ne, je to jeho věc. My kvůli tomu držíme Machovou Gustav"
----------------------------------------------------
Milý Gustave,
na to, proč "držíme Machovou", by Ti mohli odpovědět včelaři, kteří díky právnímu zastoupení ČSV mohou dále chovat včely. Pokud při soudním řešení sporů nebudeme mít právní zastoupení se znalostí problematiky věci, tak advokát protistrany nás s úsměvem vymaže z povrchu krajiny České i Moravské. Zvláště, pokud tou protistranou bude například jeden nejmenovaný, nyní minulý, ministr kultury. Ale stačí i obyčejná lidská závist, sousedské spory kde jsou včely jen prostředkem, jak Tě protistrana může poškodit. Nebo chceš příteli snad sám věčně hlídat legislativní změny? To může vážený příteli, při současné vysoké potenci našich zákonodárců, pouze osoba na odborné úrovni a na plný úvazek. Já osobně, jako laik ve věcech práva, si veškeré změny v legislativě, které se mne týkají, raději přečtu naservírované ve vnitřní příloze časopisu Včelařství, než bych odebíral a studoval sbírky zákonů. Takto ušetřený čas potom mohu věnovat včelám. Co se týče dalších zde zmíněných? Každá loď musí mít svého kapitána a kormidelníka. Aby bylo na koho "nadávat". A s tím pojištěním, zkoušel jsi to, nebo to máš pouze z televizních reklam? Pojistí Tě? Když tak za jakých podmínek a za kolik? Jaké bude plnění v případě pojistné události? Vážený příteli, nic není tak jednoduché jak se to zdá být, pokud se na to díváme pouze od klávesnice.
Hezký den Pepča

Dobry den,
musim rict, ze prvni dno a prvni nastavek jsem vyrabel dle zminenych vykresu a musim za ne panu Matelovi podekovat, jsou plne funkcni a v dobe kdy jsem zacinal (cca 3 roky) bez velkych vcelarskych zkusenosti vyrabet uly to bylo k nezaplaceni.

Dno je dle planku docela jednoduche vyrobit, ale vzhledem k tlaku na celorocni sledovani spadu Varroa d. doporucuji prostudovat vykres dna pripadne i celeho ulu Optimal na:
http://www.optimalklub.cz/index.php?typ=OMA&showid=51
- Čermák K: Včelaření v nízkonástavkových úlech.

Ta publikace obsahuje popis celeho ulu vcetne vykresu vsech soucasti ulu (vykres plus slovni popis - dobre k pochopeni) a take jsou tam popsany zpusoby osetrovani vcelstev v nastavkovych ulech (v Optimalu). V pripade, ze clovek nezvoli zrovna Optimal, ale treba Lanstroth neni problem rozmery prepocitat (to dno mam vyrobene pro Langstroth i pro 39x24, optimal nemam)

Toto dno doporucuji proto, ze je uz praxi overeno a tudis je vychatana vetsina drobnych much, ktere mohou byt zbytecne otravne.
Hlavne lze bez ruseni vcelstva kontrolovat spad v podlozce pod pevnym sitem. Tj, klidne i v trenyrkach bez kukli :-)) Lze vcely ve vterine uzavrit v pripade kocovani ci z jineho duvodu. Neni problem dodelat pylochyt vlozenim pylochytovych desticek v ramu atd.

Samozrejme vyroba techto zasitovanych den je mnohem narocnejsi nez bezneho nezasitovaneho - ale to si kazdy musi rozhodnout sam co od dna ocekava a zda je pronej vyroba nutne zlo nebo dobry konicek (taky asi zavisi dost na poctu kusu :-)) ) ...

Preji stastnou volbu :-)

T.H.



> technologický postup pro výrobu nástavků najdete zde:
> [odkaz] http://matela.wz.cz
> Dále na webu najdete i výkresy dílů pro výrobu dna.
>
> Ať se daří
>
> Lukáš Matela
>
>
>

Protože to je česká závist. Jeden závidí druhému a tak se to snaží změnit tak dlouho, až mají oba ...(jednou jsem do toho šlápl). Jinde by byli rádi, že něco mají a byli by zticha, mírně řečeno. Myslím, že si někteří včelaři myslí, že když se to změní, včelařů nebo dotovaných včel ubyde a on dostane víc peněz. Není to ale pravda a to, co se tady dokola promílá ti co to připravovali věděli taky. Určitě i víc.
Tonda

>Protože jsou v podstatě dvě metody , bude polovina lidí s tím nespokojena a čím více do toho budem vrtat tak nám bude zbývat pak již jen metoda třetí. A TO POŽÁDAT SOUSEDY NEBO ZEMĚDĚLCE V OKOLÍ ABY TI ZA OPYLOVÁNÍ ZAPLATILY!!!!! Ještě jim pak můžete pohrozit , že svoje včely na jejich pozemky nepustíte :-))

Dobrý den,

technologický postup pro výrobu nástavků najdete zde:
http://matela.wz.cz
Dále na webu najdete i výkresy dílů pro výrobu dna.

Ať se daří

Lukáš Matela

Mnohem osvědčenější postup než coby nováček hned úly vyrábět je zakoupit 1-4
úly nové nebo i použité, začít včelařit a potom podle nich vyrábět další.
Studium internetu použít na to, aby ty koupené úly nebyly nějaké překonané
věci. Vzhledem k nákazové situaci a místy velkým úhynům bude asi letos dobrá
nabídka použitých úlů. Důležitá věc je vyčištění použitých úlů kvůli
možnosti přenosu hlavně moru plodu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ondrej" <lorczhubacek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 01, 2008 11:18 PM
Subject: Re:Stavba ulu-postup


> Zdravím,jsem člověk který by chtěl časem začat včelařit.Sháním
> technologický postup na výrobu nástavkového ulu popřípadě dalších
věcí.díky

Zdravím,jsem člověk který by chtěl časem začat včelařit.Sháním technologický postup na výrobu nástavkového ulu popřípadě dalších věcí.díky
-----
začni třeba zde www.n-vcelari.cz
dobrý rozcestník je na vigorbee.cz
nebo použij vyhledávač. Najdeš toho tolik, že z toho ztumpachovíš.

Zdravím,jsem člověk který by chtěl časem začat včelařit.Sháním technologický postup na výrobu nástavkového ulu popřípadě dalších věcí.díky

Co je místo těch protispamových /=/ za znak?
-----
Nevím, už jsme to smazal, ale je to jednoduché.
Na www.justice.cz zadej Včela Předboj no a pak si vyber sbírku listin. Ve sloupci napravo je pak vidět, co už je digitalizováno.

Podle všeho společnost plnila informační povinnost svědomitě. Škoda že to nikdo nečetl, a pokud četl, tak to členům a akcionářům co zastupoval tajil.

Jak už říkal Felix. Důvěřuj a prověřuj. :-) Hlavně když někomu svěříš prachy.


Karel

Co je místo těch protispamových /=/ za znak?
.........
Něco už je digitalizováno:
http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf./=/typ=sbirka&sysinf./=/strana=documentList&vypisListin./=/cEkSub=21285

Dobré k přečtení je třeba:
účetní uzávěrky, výroční zpráva r.2003+příloha
Pokud si chce někdo něco přečíst o své investici, může začít zde
http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf./=/typ=sbirka&sysinf./=/strana=pageContent&sysinf.src=getFile:listina./=/slCis=100057384-listina./=/str=4-listina./=/klic=2dc1530e5781ab64eb6f2bb8c9311947

Odložení ošetření v konečném důsledku znamená vyšší počet roztočů v podletí.
------------------------------------------------------------------------------------------------

Takhle mě to výpočtem nevychází.

Pokud nám zůstane po ošetření nátěrem s následnou fumigací 1 roztoč, pak rozvojová řada roztočů VD se rovná:

An=A1 x q na (n-1)

Kde:
A1 je počet roztočů na začátku rozvojové řady
An je počet roztočů na konci rozvojové řady
q je kvocient řady
n je počet čísel v řadě
n-1 je počet reprodukčních cyklů

Při kvocientu 3 je rozvojová řada:

1       3       9       27       81       243       729       2187       6561       19683       %
1       3       9       8,1       24,3       72,9       218,7       656,1       1968,3       5904,9       30
1       3       9       27       81       72,9       218,7       656,1       1968,3       5904,9       30
1       3       9       27       81       243       729       656,1       1968,3       5904,9       30

Co z toho vyplývá?

-       Pokud přeléčíme dříve, nebo později, na tom nezáleží. Záleží na účinnosti léčení. Samozřejmě, pokud je později účinnost léčení vyšší např. u Formidolu nad 20°C, je lépe léčit v tuto pozdější dobu (bude nižší konečný počet roztočů).

-       Pokud nedojde k reinvazi roztočů po přeléčení, pak je vhodnější léčit dříve, neboť šetříme včely(menší nebezpečí nákazy virózou).

-       Pokud dojde po léčení k reinvazi roztočů, je lépe přeléčit znovu (podle denního spadu).

-       Konečný počet roztočů závisí na počátečním stavu.

-       Kvocient q nebude konstantní. Závisí na podílu trubců ve včelstvu, snůškových podmínkách, atd.

-       Nejvíce závisí konečné množství roztočů na počtu reprodukčních cyklů. Čím později začnou včely plodovat tím lépe ( je méně reprodukčních cyklů do slunovratu).

-       Konečný počet roztočů není ve výpočtu důležitý. Důležité jsou vazby a trend výpočtu a z toho pochopení, jak to vlastně je při léčení je a podle toho pak postupovat.

Zdravím, H.

Ano ... hodnota ve velká, u přítele Buriana v obchodě na Kolišti v Brně jsem ty akcie viděl zavařené do fólie a pověšené na zdi nad dveřma. A vedle byl nějaký podepsaný diplom (či co) s podpisem tajemníka Peroutky. Pěkný a hodnotný pohled to opravdu je, jen co je pravda.

http://www.vcelarstvi-burian.webzdarma.cz/
-----------------------

http://www.vcelarstvi-burian.webzdarma.cz/suvenyry.html
V sortimentu jsme to nenašel. Možná by to mohl být obchodní trhák. K tomu třeba svázaný ročník Včelařství, kde je popisována prosperita podniku, skvělé perspektivy pod novými vlastníky a nebo třeba zápisy z dozorčí rady a představenstva.

Něco už je digitalizováno:
http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf./=/typ=sbirka&sysinf./=/strana=documentList&vypisListin./=/cEkSub=21285

Dobré k přečtení je třeba:
účetní uzávěrky, výroční zpráva r.2003+příloha
Pokud si chce někdo něco přečíst o své investici, může začít zde
http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf./=/typ=sbirka&sysinf./=/strana=pageContent&sysinf.src=getFile:listina./=/slCis=100057384-listina./=/str=4-listina./=/klic=2dc1530e5781ab64eb6f2bb8c9311947

Teml napsal(a):
> Zdravím.Jsem držitelem akcie Předboj a mám dotaz.Je akcie obchodovatelná a
> kolik dnes stojí?Děkuji,dlouholetý včelař z českolipska.
> M§žu poprosit o informace?
>
>
>
>
Akcie má cenu pouze jako památeční listina, svědčící, že včelařský
zájmový spolek se má staqrat jen o chov včel a ne o věci, které není
schopen. Svědčí to i o tom, že náše vedení je předimenzováno placenými
(námi) úředníku. Nechápu, co mohou mít na práci na plný úvazek! dva lidé
na ústředí - tajemník a předseda. I ten fond je přežitek, kdo se chce
pojistit, ať se pojistí, kdo ne, je to jeho věc. My kvůli tomu držíme
Machovou Gustav

sršenˇžádnou dotaci nedostane, protože není medonosný.

Teml:>Zdravím.Jsem držitelem akcie Předboj a mám dotaz.Je akcie obchodovatelná a kolik dnes stojí?Děkuji,dlouholetý včelař z českolipska.
M§žu poprosit o informace?<
........

Ano ... hodnota ve velká, u přítele Buriana v obchodě na Kolišti v Brně jsem ty akcie viděl zavařené do fólie a pověšené na zdi nad dveřma. A vedle byl nějaký podepsaný diplom (či co) s podpisem tajemníka Peroutky. Pěkný a hodnotný pohled to opravdu je, jen co je pravda.

http://www.vcelarstvi-burian.webzdarma.cz/

Zdravím.Jsem držitelem akcie Předboj a mám dotaz.Je akcie obchodovatelná a kolik dnes stojí?Děkuji,dlouholetý včelař z českolipska.
M§žu poprosit o informace?

On Tuesday 01 of April 2008 14:54:49 tomtom wrote:
> Zrovna před chvíli jsem v rádiu poslouchal nějakého baču ze slovenska.
> Vyrábí bačosvské hole a pokud jsem to slyšel dobře tak dřevo natře sádlem a
> dá vyudit. Tuto úpravu tam provádějí už od nepaměti a dřevo je takhle
> zakonzervované a vydrží sto let ...

V drivejsich dobach se napriklad na nekterych uzemich na balkane, kde se
platila dan z komina ujalo vyusteni komina na pudu, kde kour mimo masa vyudil
i tramy a dosky, ktere se takto konzervovaly. Samozrejme netopili uhlim :)

Honza

Proč si myslíte pane Václavku že budou křehké?
Všechnu váhu nad nesou závitové tyče a házet s ním taky nebudeme.Rámy se mohou pěkně začepovat a sklížit a pak to drží jak židovská víra.Proč to nezkusíte,uvidíte sám že to pevný je.Míra

Pro matematicky založené doporučuji si spočítat, kolik roztočů budou mít ve včelstev v srpnu, jest-li provedou léčení v březnu nebo v dubnu, nebo v květnu, nebo až v červnu. Odložení ošetření v konečném důsledku znamená vyšší počet roztočů v podletí.

______________________________________________________________

Špatně jsem se vyjádřil! Počítání vývojových křivek je velmi problematické, protože přesně nevíme jakými tempem se roztoči budou rozmnožovat. Poslední větou jsem narážel na to, že dosažení určité účinnosti při léčení kyselinou mravenší je v produkčním období problematičtější než v předjaří, kdy je plodové těleso poblíš stropu a daleko ode dna, což je plus při léčení horem ( možnost aplikace kyseliny přímo pod strop s maximální účinností ). V produkčním období by vkládaní desek či odpařovačů přímo pod víko ztrácelo smysl kvůli medníkovým prostorům, které příliš oddálí plodovou plochu. Kromě toho je na jaře a v létě nutné zvýšit dávku, protože se část kyseliny plýtvá nasáváním sladinou, větší prostor a silnější včelstva též vyžadují větší dávku. Účinnost léčby kyselinou mravenčí je z velké části tvořena likvidací roztočů pod víčky plodu, proto je důležité vytvoření dostatečné koncentrace kyseliny mravenčí hlavně v oblasti plodu, nikoliv ve dnu nebo v medníku. V produkčním období je potřeba kvůli vložení aplikátorů kyseliny poblíš plodu oddělávat medníkové nástavky. V předjaří to není nutné. Stačí vložit desku přímo pod strop. Zabere to méně než 2 minuty. Tento zásah je tak krátký, že u mírných včelstev není potřebné rozdělávat kuřák. Proto neradím odkládat léčení až na dobu po rozšíření.


S pozdravem...M. Václavek

Dobrý den.

Někde jsem slyšel, nebo četl, návod na jednoduchou výrobu medocukrového
těsta, ale teď si nemůžu vzpomenout jak to přesně bylo. Ale asi se do
kyblíku dal práškový cukr a pouze se zalil teplým (řídkým) medem. Po
několika dnech to vzájemně prošlo a bylo to hotovo. Nic se nemuselo míchat.
Máte někdo zkušenosti a pokud ano můžete napsat přesné údaje - kolik
cukru, kolik medu, kolik dní?

Za informace děkuji.
Ať to bzučí!!

Jose

Ty skleněné nástavky budou poměrně křehké, když jsou zhotoveny s klasického okenního skla.

Formidol při teplotách pod 20 supnů je neúčinný, což dokázal i vložený formidol bez obalu. Josou to vy\hozené peníze. Je třeba si přečíst příbalový leták. Účinnosst se dosahuje tím, že se prudce okyselí celé prostředí úlu a roztoč neni schopen okamžitě se změne PH přizpůsobit a padá, a v buňkách hyne. I vliv na bakterie je snížený. Všeho se dosahuje nárazem prudké zněny PH. Ani odpařovače nepřekonají formidolové desky.

______________________________________________________________

S tím nesouhlasí ani příbalový leták, ani G. Liebig, ani odborníci z VUVČ a ani já. Kde jste k takové informaci přišel? Z příbalového letáku těžko, ten se o minimálních teplotách dokonce nezmiňuje.

Ono je to s teplotami relativní. Klíčová teplota ( jak jsem zdůraznil ) je teplota v prostoru úlu ( nad 10°C ). Je rozdíl jaká je teplota ve dně úlu, jaká je teplota v neuteplených nástavků, jaká je v uteplených nástavků, jaká je teplota nad plodem ( kam jsem desky aplikoval ).

Pro matematicky založené doporučuji si spočítat, kolik roztočů budou mít ve včelstev v srpnu, jest-li provedou léčení v březnu nebo v dubnu, nebo v květnu, nebo až v červnu. Odložení ošetření v konečném důsledku znamená vyšší počet roztočů v podletí.

S pozdravem...M. Václavek

Zrovna před chvíli jsem v rádiu poslouchal nějakého baču ze slovenska. Vyrábí bačosvské hole a pokud jsem to slyšel dobře tak dřevo natře sádlem a dá vyudit. Tuto úpravu tam provádějí už od nepaměti a dřevo je takhle zakonzervované a vydrží sto let ...
Co takhle k těm klobáskám přjidat nástavky, to by byla povrchová úprava :-)

Tom


R. Polášek (85.71.1.251) --- 1. 4. 2008
uzení

To je pořád samé včela a varroa. Já to zkusím z jiného soudku. Zrovna dneska budu doma udit klobásky. Přitom využívám včelařské pomůcky a sice kuřlák. Do kuřláku nacpu správné dřevo, nemělo by to být nějaké plesnivé ztrouchnivělé a taky by to nemělo být smolnaté dřevo, já tam dávám bukové dřevo. Kuřlák potom hodím pod uďák, mám tam v něm otvor, aby kouř z bukového dřeva šel dovnitř a vyudil ty klobásky. Pravda, kuřlák nedává moc tepla, takže to nebude uzení teplem, ale studeným kouřem. O to víc by ty klobásky měly být kvalitnější.

Tak jsem taky udělal náhodnou jarní prohlídku (nadmořská výška 550 m n.m. Vysočina) a dost zavíčkovaného i nezavíčkovaného plodu (na 4 rámcích). Taky, a to mě překvapilo, bylo u některých včelstev hodně čerstvé sladiny (5 rámků). Nevím odkud to bylo; na loupež to bylo hodně řídké.
Taky jsem nějaké včelstva zlikvidoval, mrzáky neudržuju a likviduji. O stejné prosím i ostatní - neléčte mrzáky, ale zlikvidujte je (likvidace nebo posílení jiných). Myslím si, že u nás převládá léčení nad selekcí. Léčí se i to, co by se léčit nemělo.

Taky selektuji (většinou likvidace ale je možná i pracnější záměna M) i včelstva, která mají dřívější nebo pozdější rozvoj (podle stanovište). Ale v této selekci nejsem důsledný z časových důvodů.

P.Honza, ono to nie je prvý apríl, ono je to kamarát Lišárp-Prášil. Vtipný.

Tak jestli to není apríl, tak se nám tu dnes dva včelaři přiznali, že si vozí včely z ciziny. Připadá mi to jak někdy před 100 lety, kdy si naši dědové křížením zlikvidovali místní černou včelu a vytvořily zlého bastarda. Následkem toho byla u nás zákonem povolena chovat jen kraňka. Přivézt sem Primorskou včelu odolnou proti kleštíkovi v počtu "několik" nemá smysl, protože přirozeným křížením její vlastnosti rychle zmizí. Co vznikne zkřížením s kraňkou je ale ve hvězdách. Je vidět, že globalizace některým lidem vymyla mozek a že nás čekají pěkné "časy".
Honza

Odhlasuji se z pravidelneho zasilani prispevku vcelarske konference.

Dik za vyrizeni.
J. Cerny


________ Information from NOD32 ________
This message was checked by NOD32 Antivirus System for Linux Mail Server.
http://www.nod32.com

Je to apríl, není to apríl.....