Včelařská konference

Nevím, zda sakury poskytují nějaký užitek včelám. Ale domnívám se, že je to
druh třešně, a z toho důvodu bych si myslel, že by mohly být sakury pro
včely užitečné jak pylem, tak nektarem. Ale chtěl jsem spíš v souvislosti s
tím, že jste na nich žádnou včelu neviděl, napsat toto: byl jsem v ZOO v
Plzni. Mnoho rozkvetlých akátů, pampelišek a dalších lákadel pro včely. Co
ale zaskočilo nejen mne jako včelaře, ale taky mého všímavého 13ti letého
syna bylo, nikde žádná včela!

pf

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 11, 2008 12:52 PM
Subject: Sakury - poskytují snůku?


> Poskytují sakury včelám nějaký užitek ( pyl, nektar ). Prohlížel jsem
> parku
> několik těchto stromů v plném květu a žádnou včelu jsem na nich nenašel.
> J.Tulkan
>

Poskytují sakury včelám nějaký užitek ( pyl, nektar ). Prohlížel jsem parku několik těchto stromů v plném květu a žádnou včelu jsem na nich nenašel.
J.Tulkan

Kolik procent VD bylo podle něj na plodu třeba v prosinci?
Karel

______________________________________________________________

Je třeba s léčením nespěchat. Jsou organizace, které lečení dodělají v listopadu. Jsou organizace, které nemají vyvíječe. Naštěstí u nás máme vyvíječ aerosolu, tedy bez problému provádíme třetí léčení v prosinci, kdy není ve včelstev plod nebo je ho jen minimální množství. Nicméně nedá se tvrdit, že vše probíhá řádně.

S pozdravem...M. Václavek

Po letošním poměrně vysokém úhynu včelstev bych chtěl plásty co po nich mi zbyly vytavit pomocí vyvíječe páry.
Vyvíječ páry mám,plastový sud o objemu asi 120 litrů také
ale zajímají mne 2 detaily :
1. musí být souše na sebe naskládané na ležato cik cak ale jak vysoko ode dna? Podložit ?
2. jak vysoko ode dna udělat výtok vosku společně s kondenzovanou vodou aby nevytékaly současně i zbylé košilky
a starý pyl z plástů ? Prosím ty,co mají tuto zkušenost aby mi poradili,děkuji Vám za každou radu...

Václavek:
Dokonalý příklad jak si jednotlivé výzkumy dokonale protiřečí. Spíše bych se přikláněl k většinovému názoru
----
No než o názory, já se spíše v takovýchto případech zajímám o fakta. Jak se k došlo většinovému názoru? :-) Kolik procent VD bylo podle něj na plodu třeba v prosinci?
Karel

Braula coeca- včelomorka patriaca do rodu múch sa u mňa od čias boja s VD, nevyskytuje. Výskyt brauly v úli sa nejak na kvalite včelstva neprejaví, ale pretože kradnú potravu kŕmenej matky včelami, čím vyrušuje matku a jej najčastejší výskyt vidíme na samotnej matke. Raz dávno som oslobodil matku od 16 ks včelomoriek.
Pri snímaní včelomoriek z matky si pripravíme sklený 2 dcl pohár a jednu cigaretku. Matku vychytíme opatrne vložíme na papier pod pohárom a jemne 2-3x fúkneme pod pohár a necháme niekoľko sekúnd pôsobiť. Parazity začnú odpadávať a keď odpadne posledný matku oslobodíme a vrátime do včelstva. Stalo sa mi, že som matku vystavil dlhšiemu pôsobeniu dymu, tak skolabovala ale dokázala "ožiť".
Ako som v úvode napísal, braula by sa pri chemických ošetreniach včelstva nemala vyskytovať, ale čert nikdy nespí. Anton

Například VČELPO, spol. s.r.o., Obora 108, 679 01 Skalice nad Svitavou,
tel. 516 469 120, www.vcelpo.cz ...
(převzato z inzerátu v časopisu Včelařství).

----- Original Message -----
From: "koncz.medzev" <koncz.arpad/=/gmail..com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 10, 2008 5:50 PM
Subject: spracovanie vcieliho vosku,na medzistenky cz


Hladam firmu na spracovanie vcieliho vosku,na medzistenky.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3090 (20080509)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

prosím o radu v jednich včelách mám docela dost včelomorky jak se dá najednodušeji likvidovat, myslel jsem že když se natře plod na jaře že jí to zlikviduje ,ale nějak se to moc neprojevilo i když jsem někde našel že by to mělo zabírat i nani. děkuji

Jak jste na tom s medem?
Jihových.morava,n.v.200m, již u všech včelstev (6)plné vrchní optimalové nástavky a jen výjmečně v některém plod na jednom nebo dvou rámcích.Včelařím bez mříže.Vypadá to na nadpřůměr.
P.
Taky včelaříme bez mřížek. Kluci už mi donesli ochutnat svůj první vytočený med. Taky jsem začal vytáčet a dávat mezistěny, aby stavěly a měly prostor na práci a ne na rojení. Udělal jsem taky fotku přes sklo, jak postupují z hora dolů ve víčkování medu po jednotlivých dnech. Hlavně mne zajímá a sleduji, jak se to víčkování přibrzdí při zásahu do včel.
B.V.

Prodám kompresor, který naše organizace používala k aerosolovaní /nebo spíše nepoužívala/. Amarérsky vyrobený, na vozíku, se spalovacím motorem.

Prodej přes aukro, najdete tam i fotky -

http://aukro.cz/show_item.php?item=362627104

Hladam firmu na spracovanie vcieliho vosku,na medzistenky.

Jak jste na tom s medem?
Jihových.morava,n.v.200m, již u všech včelstev (6)plné vrchní optimalové nástavky a jen výjmečně v některém plod na jednom nebo dvou rámcích.Včelařím bez mříže.Vypadá to na nadpřůměr.
P.

Dokonalý příklad jak si jednotlivé výzkumy dokonale protiřečí. Spíše bych se přikláněl k většinovému názoru.

Proto jsem to taky psal.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 10, 2008 8:14 AM
Subject: Re: Vcely na terase


Vidíš tady jsi dobře popsal příčinu našich potíží a ač nevědomky nastínil i
směr řešení Jen nám v tom brání náš přístup k výnosům a zisku ze včelstva

Pepan

Vrba kromě vrby jívy ve fázi růstu lístků a prvních zelených výhonů pustí
kořínky do vody poměrně často. Doporučuji vrbu nechat ve váze, nedávat k ní
jiné rostliny, snad maximálně nějaké jiné vrby, dát ji k oknu na jižní
straně, aby měla co nejvíc světla a těšit se z zelených lístků. Až se ve
vodě objeví chuchvalec kořenů, opatrně zasadit. Je pak třeba vědět aspoň, do
jaké výšky dorůstá. Pokud to bude 15metrový strom, v květináči bez využití
technik ve stylu bonsaje poroste nejspíš pár měsíců, pak zkolabuje a v
zahradě, pokud ji bude třeba kvůli prostoru omezovat na dvoumetrový
stromek, bude vyhánět každý rok masivní pruty a bude to nepřirozeně vypadat.
Pokud to je třeba metrový keř, může ve velkém květináči, 10 - 30 kilo
zeminy růst roky bez nějaké údržby. Taky je nutné trochu vědět, jestli
vyžaduje vlhkou půdu nebo jestli může růst i v suchší. Pokud roste jen ve
vlhké nebo mokré půdě, v suchší může skomírat, koruna bude prosychat a bude
napadána škůdci a houbami. Vrba ale vydrží leccos, může to být taky výrobek
ve stylu prut z obyčejné košíkářské vrby umně zkroucený zahradníkem a potom
probuzený k životu..... Před několika roky jsem kdesi v jakémsi pořadu
viděl vrbový stromek vzniklý zasazením více než metrového tataru (pomlázky)
po velikonočním využití ještě zasazený do země. Všech tuším 12 prutů se
ujalo a vytvořily postupně sílicí proplétaný kmen. Odbornější informace bude
třeba získat na zahradnických fórech, ne na včelařském. Třeba na
www.zahrada.cz

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Helena" <frank.v.h/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 10, 2008 6:46 AM
Subject: Kroucená vrba


> Koupila jsem si na trhu větev kroucené vrby, mám ji ve váze, nevím však
> 1/ jak dlouho v té vodě vydrží
> 2/ nebo zda by nebylo vhodnější jí dát do květináče do hlíny,chtěla bych
jí
> mít i v hlíně doma, jak dlouho ale by v bytě v květináči vydržela
> 3/ nebo zda bych jí neměla zasadi na zahradě do hlíny.
> V každém případě mi prosím napište, co by bylo nejvhodnější.
> Děkuji za odpověď.
> Helena

v té váze vám určitě zakoření . Problém pak ale nastane s jejím přesazením a umístěním ven . Tam ji obvykle spálí slunce Bylo by lépe kdyby zakořeňováni probíhalo venku.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Helena <frank.v.h/=/seznam.cz>
> Předmět: Kroucen? vrba
> Datum: 10.5.2008 06:46:36
> ----------------------------------------
> Koupila jsem si na trhu větev kroucené vrby, mám ji ve váze, nevím však
> 1/ jak dlouho v té vodě vydrží
> 2/ nebo zda by nebylo vhodnější jí dát do květináče do hlíny,chtěla bych jí
> mít i v hlíně doma, jak dlouho ale by v bytě v květináči vydržela
> 3/ nebo zda bych jí neměla zasadi na zahradě do hlíny.
> V každém případě mi prosím napište, co by bylo nejvhodnější.
> Děkuji za odpověď.
> Helena
>
>
>

Jenže problém je vtom , že patogeny všech chorob se nacházejí ve všech včelstvech a jen výjimečně z nějakých důvodů dojde k jeho klinickému propuknutí. Dnes se začíná mluvit o tom , že k propuknutí choroby je krom patogenu a hostitele ještě potřeba správná kombinace DNA obou. ale to je teprve ve stádiu teoretických úvah a pokusů.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vcely na terase
> Datum: 09.5.2008 13:30:54
> ----------------------------------------
> Choré včelstvo biologický vrchol nedosiahne a preto sa ani nevyrojí, preto
> nechápem prečo by každý uletený roj mal byť napadnutý npr. MVP.
>
> ____________________________________________________________
>
> Není pravda, že se nemocná včelstva nerojí, samozřejmě pokud včely na
> onemocnění již přímo masivně nevymírají. Zpravidla trvá delší období (
> řádově roky ) od propuknutí klinických příznaků choroby po úhyn včelstva,
> během něhož se včely mohou vícekrát vyrojit. Nabádání včelařů k usazování
> cizích rojů je vybízení k nebezpečné zakázané činnosti. I roj může být
> původcem choroby. Žádný roj není sterilní!.......... Proč se všechny včely
> ze včeltev nakažených morem musí utratit? Proč je vytvoření smetence těchto
> včel do nových úlů zakázané? Protože se nacházejí na včelách původci nákaz!
>
>
>

Z Fascinovaného včelaře:

- Aktivita Varroa v zimě:

Tříletá studie reprodukce varroa v zimním plodu ukazuje, že maximálně 8% populace varroa může být nalezeno uvnitř plodových buněk, kde jsou chráněni od podzimního nebo zimního ošetření akaricidy. Roztoči v buňkách však mají velmi malou reprodukci.

----------
To je docela zajímavé ve světle prováděného plošného natírání a povinného drásání zavíčkovaného plodu co je nařízeno na letošní podzim a zimu.
----------
Čtěte:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0805/co-si-maji-vzit-k-srdci-vcelari-v-kanade

Vidíš tady jsi dobře popsal příčinu našich potíží a ač nevědomky nastínil i směr řešení Jen nám v tom brání náš přístup k výnosům a zisku ze včelstva

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Vcely na terase
> Datum: 09.5.2008 13:18:00
> ----------------------------------------
> Za prvé Vůbec to nemusí být jen jedno včelstvo. Včely mohly být zlikvidovány
> roztoči, za nějakou dobu, 14 dní, měsíc se tam mohl nastěhovat další roj.
> Rojů pravděpodobně ulétá mnohem více než je v běžném prostředí k dispozici
> dutin, takže každá uvolněná dutina bude v době rojení velice rychle zase
> obsazená. Pokud to bylo stanoviště, kde se dostane včelař jednou za čas,
> nemusel to vůbec postřehnout.
> Za druhé pokud to bylo jedno včelstvo, tak to má v přírodě jednu velkou
> plodovou přestávku v květnu červnu a druhou plodovou přestávku může mít v
> srpnu. První je kvůli rojení. V rojové náladě stará matka kladení omezí a po
> vytvoření série matečníků zastaví. V době, kdy se líhne poslední zavíčkovaný
> plod, nezavíčkovaný už není, se stará matka vyrojí a následně potom další
> týden až snad 14 dnů se rojí poroje s neoplozenými matkami. Nakonec zbude ve
> včelstvu poslední neoplozená matka v době, kdy je včelstvo týden, 14 dní bez
> jakéhokoliv plodu, tato matka se oplodní a začne klást až za 14 dní. Roztoči
> tedy musí přežít minimálně 20 dní na včelách, navíc většina roztočů vyletí s
> roji, možná při tom rojení i část roztočů spadne a uhyne. Teprve potom se ve
> včelstvu objeví nový mladý plod a roztoči se mohou množit. V srpnu zase,
> pokud včely mají dostatek zásob z dřívějšího období a není snůška, včely
> taky mohou na nějakou dobu úplně přestat plodovat.
> Zatímco produkční včelař rojení úplně potlačil a v srpnu odebere včelám
> donesený med a začne je intenzívně krmit, takže od předjaří po září takové
> včelstva plodují v kuse.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, May 09, 2008 12:17 PM
> Subject: Re: Vcely na terase
>
>
> A teď nám vysvětli jak je možné, aby tak zamořené včelstvo tak dlouho
> přežívalo a rozmnožovalo se. Není za tím něco, co marně hledají šlechtitelé
> a výzkumníci
>
> Pepan
>
>
>
>

3/ nebo zda bych jí neměla zasadi na zahradě do hlíny. Helena

Ak odrezok vŕby ponecháte vo váze dlhšiu dobu, určite "pustí" korienky. Až potom ju zasaďte na vhodné miesto a po vysadení polievajte.

Počítal som s negatívnou reakciou na môj komentár, ale vlastné skúsenosti s MVP ma nútia rozmýšať o tom, če je to naozaj tak.Osobne som sa stretol s morom plodu 4x, pri likvidácii som sa osobne angažoval. V troch prípadoch bol MVP lokalizovaný oficionálne veterinármi a 1 x sme mor "liečili" svojskou metódou s kladným výsledkom.

Chcem zdôrazniť, že mechanizmy šírenia tejto nepríjemnej choroby sú možno AJ iné, ako ich prezentuje oficionálny predpis. Pri týchto troch prípadoch, v mieste výskytu, kde sa chovali v okolí ohniska včely, ani jediný prípad pred jeho výskytom a ani po likvidácii včelstva. Pritom viem, že prepuknutú chorobu npr. u môjho otca po nahlásení veterinárom likvidovali až v nasledujúcom roku a pritom výskyt bol už 2 roky predtým.
Tým netvrdím, že MVP sa zalietavaním včiel neprenáša do iných včelstiev.

Po určitých skúsenostiach môžem povedať, že najlepšou metódou zbaviť sa moru, je okamžitá likvidácia nakazeného včelstva, vysírením včiel, ktoré spálime, likvidáciou zásob taktiež spálením celých rámikov s plástami.
Úľ po postihnutom včelstve sme dezinfikovali plameňom a osadili včelstvom. je to už niekoľko rokov a na včelnici v rekriminovanom úli sa MPV neobjavil, ani u ostatných včelstvách na včelnici ani v dedine, kde boli ďalšie včely.

Tento patogén ako všetky choroby si v určitých časových úsekoch vyhľadá svoju obeť, napriek hygienickým zásadám, nejak podobne ako je to u človeka. Chorobe nie vždy sa dá zabrániť.

Zdôrazňujem, že tieto vety nemajú byť na rezignáciu oficionálneho boja proti MVP, len som len naznačiť, že to môže byť aj inak, npr. zalietnuté roje nemusia byť za každú cenu označené ako prenášače MVP.

Taky jsem tak uvažoval.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "lokvenc.petr" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 09, 2008 8:15 PM
Subject: Re: kladení matky


> Vážený pane Turčáni,
> trubčice tam "pleteme" proto, že popsaný efekt jejich činnosti odpovídá.
> Také si uvědomujeme, že pokud dotaz psal včelař - začátečník, mohl si
> automaticky spojit výskyt vajíček s přítomností matky, aniž ji skutečně
> viděl. Alespoň v mém příspěvku však byly trubčice uváděny jen jako možnost
a
> ne jako bezpodmínečný fakt. Protože jsem ale byl (alespoň se tak domnívám)
> první, kdo se o trubčicích zmínil, podávám toto vysvětlení, protože se dík
> tomu cítím být Vámi osloven :-).
> S přátelským pozdravem
> Petr

Koupila jsem si na trhu větev kroucené vrby, mám ji ve váze, nevím však
1/ jak dlouho v té vodě vydrží
2/ nebo zda by nebylo vhodnější jí dát do květináče do hlíny,chtěla bych jí mít i v hlíně doma, jak dlouho ale by v bytě v květináči vydržela
3/ nebo zda bych jí neměla zasadi na zahradě do hlíny.
V každém případě mi prosím napište, co by bylo nejvhodnější.
Děkuji za odpověď.
Helena

Koupila jsem si na trhu větev kroucené vrby, mám ji ve váze, nevím však
1/ jak dlouho v té vodě vydrží
2/ nebo zda by nebylo vhodnější jí dát do květináče do hlíny,chtěla bych jí mít i v hlíně doma, jak dlouho ale by v bytě v květináči vydržela
3/ nebo zda bych jí neměla zasadi na zahradě do hlíny.
V každém případě mi prosím napište, co by bylo nejvhodnější.
Děkuji za odpověď.
Helena

Vážený pane Turčáni,
trubčice tam "pleteme" proto, že popsaný efekt jejich činnosti odpovídá.
Také si uvědomujeme, že pokud dotaz psal včelař - začátečník, mohl si
automaticky spojit výskyt vajíček s přítomností matky, aniž ji skutečně
viděl. Alespoň v mém příspěvku však byly trubčice uváděny jen jako možnost a
ne jako bezpodmínečný fakt. Protože jsem ale byl (alespoň se tak domnívám)
první, kdo se o trubčicích zmínil, podávám toto vysvětlení, protože se dík
tomu cítím být Vámi osloven :-).
S přátelským pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 09, 2008 7:46 PM
Subject: Re: kladení matky


Ještě se chci zeptat-dneska sem se díval do jedněch včel co se mi zdáli
slabší a zjistil sem že matka mi tam klade málo a ještě často dvě až taky
čtyři vajíčka do jedný buňky. Míra B.

Prečo do odpovedi pre Míru pletiete trubčice, keď on hovorí jednoznačne
"matka mi tam klade málo a ještě dvě až taky čtyri vajíčka"..., teda vo
včelstve je matka, páni...

Ještě se chci zeptat-dneska sem se díval do jedněch včel co se mi zdáli slabší a zjistil sem že matka mi tam klade málo a ještě často dvě až taky čtyři vajíčka do jedný buňky. Míra B.

Prečo do odpovedi pre Míru pletiete trubčice, keď on hovorí jednoznačne "matka mi tam klade málo a ještě dvě až taky čtyri vajíčka"..., teda vo včelstve je matka, páni.

Samozrejme, je to vďačná téma na nekonečné nič neriešacie kecanie, nie tak dávno sme svoje názory na trubčicový problém zoširoka rozobrali! A poučili sme? Nie! Znovu to isté do "kolečka dokola".
- vysýpanie včiel fyziologicky zmenených včiel na nedokonalé matky je úplne zbytočné, tie včely, ktoré už boli na prelete sa vrátia nazad, vonku môžu ostať len mladé včely, ktoré nepoznajú cestu do úľa. Včely postihnuté týmto fenoménom
postupne vplyvom nedostatku materskej látky vo včelstve, upadajú do "choroby", keď sa im prebudia zakrpatené vaječníky. Tento stav je nezvratný a zanikne až úmrtím postihnutej včely.

- Pridávanie matky do takéhoto včelstva v dobrej viere včelára, je v rozpore so životom zmenených včiel, pridávaná oplodnená matka je sokyňou trúdic a preto ju obyčajne zabijú i keď sú prípady, že sa to niekedy podarí. Vždy to závisí od doby prejavenia sa trúdic vo včelstve, ich počtu a množstva plodu. Trúdice vznikajú postupne a postupne je každá včela potencionálna falošná matka, teda nie desiatky ale môže ich byť tisícky. Fyziologický stav zanikne len u tých včiel, ktoré svoju dávku vajíčok už položili, výskum potvrdil, že ich môže byť 26 až 32 ks.

- moje skúsenosti: za určitých podmienok je možné v takéto včelstvo zachrániť, ak má zmysel takéto včelstvo zachraňovať. Každý pokus, ktorý som robil, bol úspešný.
Použil som MB tesne pred jej zaviečkovaním, včely príkladne ošetrujú MB a po vyliahnutí ju prijmú, pretože nie je ich sokyňa, vaječníky neprodukujú vajíčka. Takáto matka sa vždy oplodnila do zimy išla vo vyhovujúcej sily.

- záchrana je vždy závislá od možnosti včelára, ak má vhodný oddielok, tak je vhodné pridať ten. Trúdice ešte nejaký čas kladú neoplodnené vajíčka, až postupne prejde včelstvo do normálneho života.

Súhlasím však s názormi, že včelstvo je najlepšie vysíriť a založiť nové včelstvo.

Záleží to vždy od situace. Když to bylo původně silné zdravé včelstvo, tak
pořád zůstává dostatečný počet létavek, aby bylo lepší v tom úle, třeba
zúžením na velikost jednoho nastavku 39x24, vychovat matku nebo přidat ten
oddělek než aby se ten oddělek udělal klasickým způsobem odebráním plástů s
plodem a včelami. Trubcokladné včelstvo potom nepřežívá jako včelstvo,
spíše to je o tom využít létavky toho včelstva k urychlení rozvoje oddělku.
Když se ten oddělek povede přidat nebo se povede vychovat matku, může se
ušetřit tak měsíc času proti rozchovávání jen matky v samotném oddělku.
Přirozeně snůška v tomto roce už je pryč, ale ten měsíc k dobru může
znamenat silnější včelstvo do zimy. Pracnost je taky velká, nejméně hodina
práce na včelstvo.
Nejsem si úplně jistý, pokud není k dispozici oddělek s matkou, možná by
stačilo plásty z trubčího včelstva vybrat, všechny včely z úlu vymést, do
nastavku dát 2 - 3 rámky z jiného včelstva s mladým plodem a včelami,
doplnit prázdnými rámky a nechat včely z trubcokladného včelstva se do úlu
vžebrávat. Třeba by to stačilo k tomu, aby trubčice zmizely a včely začaly
normálně tu matku vychovávat. Rámky s mladým plodem a včelami bez matky
budou poměrně dost často na stanovišti k dispozici, takže by to bylo možné
provést ihned, jak je trubcokladné včelstvo objeveno.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J.efčík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 09, 2008 4:37 PM
Subject: Re: kladení matky - trubcokladné včelstvo


> Radime. Opravdu nemá smysl něco dělat se včelstvem kde jsou včely
trubčice.
> Těch tam může být i několik desítek. Také nemá smysl dělát nějaké opatření
> ve včelách kde matka klade pouze neoplozená vajíčka.
> Tam kde tato situace vznikla je málo takřka vůbec včel, které jsou
> schopny na jaře ještě něco odchovat. Také nemá smysl dělat nějaké zákroky
> na podzím kde zjistíme včely trubčice. To je jenom udržení početního stavu
> včelstev na včelíně.
> Přidávat matku včelám kde jsou trubčice se takřka vůbec nepodaří.
> Musely by se nejdřív trubčice donutit krmit otevřený plod, který odebereme
> z jiného včelstva a i tak bude výsledek nejistý. Je lépe si udělat oddělek
> a úl kde jsou trubčice zrušit.
> Veškeré tyto zákroky jsou časově náročné a zejména u včelařů s větším
> počtem včelstev neúnosné.

Radime. Opravdu nemá smysl něco dělat se včelstvem kde jsou včely trubčice. Těch tam může být i několik desítek. Také nemá smysl dělát nějaké opatření ve včelách kde matka klade pouze neoplozená vajíčka.
Tam kde tato situace vznikla je málo takřka vůbec včel, které jsou schopny na jaře ještě něco odchovat. Také nemá smysl dělat nějaké zákroky na podzím kde zjistíme včely trubčice. To je jenom udržení početního stavu včelstev na včelíně.
Přidávat matku včelám kde jsou trubčice se takřka vůbec nepodaří. Musely by se nejdřív trubčice donutit krmit otevřený plod, který odebereme z jiného včelstva a i tak bude výsledek nejistý. Je lépe si udělat oddělek a úl kde jsou trubčice zrušit.
Veškeré tyto zákroky jsou časově náročné a zejména u včelařů s větším počtem včelstev neúnosné.

Souhlasím v podstatě se vším kromě:
Pokud jsou ve včelstvu trubčice, nemá cenu do takového včelstva přidávat ani
oddělek s matkou. Pro trubčice je to konkurenční matka, kterou zabijí. Pokud
má takové trubcokladné včelstvo dostatečné množství včel a létavek a nezuří
v něm nějaká nemoc, takže přidání oddělku s novou matkou má smysl, dělá se
to právě s tím vytřepáváním včel. Všechny původní rámky a plásty
trubcokladného včelstva se z úlu vytáhnou, včely z úlu se vymetou, úl se
případně i trochu zevnitř oškrábne a jinak vyčistí, nakouří třeba silně
kouřem, česno se zavře a do úlu se dají k česnu rámky s matkou a včelami z
oddělku a doplní dalšími rámky nepocházejícími z trubcokladného včelstva. Úl
se potom zavře, česno se otevře na průchod jedné včely a rámky se včelami
trubcokladného včelstva se vytřepou někde pár metrů před úlem na nějakou
podložku, přímo na zemi je ještě moc zima a včely by zkřehly. Létavky se
vrátí do úlu a přijmou matku v oddělku za svou, trubčice, pokud se vrátí,
šokem ze setřepání a z vžebrávání do vlastního úlu k cizí matce se
přestanou projevovat jako trubčice a nechají novou matku na pokoji. V úlu je
potom oddělek posílený létavkami z trubcokladného včelstva, pokud je těch
dost, včelstvo se rozvíjí znatelně rychleji než jenom oddělek umístěný v
úlu.
Co se týká odchovávání matek v trubcokladném včelstvu neboli přidávání
mladého plodu do trubcokladného včelstva tak dlouho, dokud na něm včely
nenarazí matečníky a nevychovají si matku, je klasický oddělek v podstatě
zhruba totéž. Taky se kvůli němu odeberou z matečného včelstva plásty s
plodem, kde se ten plod líhne v oddělku a vylíhnuté včely pak v tom odělku
pracují stejně jako pracují v trubcokladném včelstvu. Rozdíl je jen v tom,
že do trubcokladného včelstva se vkládají plásty bez včel, ty v mateřském
včelstvu zůstávají a o to méně je včelstvo oslabeno. Včely, které se do
klasického oddělku odeberou z mateřského úlu, jsou v trubcokladném včelstvu
nahrazeny jeho včelami. přirozeně na jedné straně to jsou jen staré včely,
na druhé straně ale včely se vedle zpracovávání zásob nejvíc upracovávají
ošetřováním plodu a toho je v trubcokladném včelstvu obvykle málo, stejně
tak jako v trubcokladném včelstvu je sběrací pud včel slabý a těch zásob
proto taky zpracují málo. V trubcokladném včelstvu jsou tedy včely sice
staré, ale málo opotřebované, takže když je takové včelstvo v době vkládání
plodu dost silné a jinak zdravé, i ty staré včely dokáží v dostatečném počtu
vydržet do doby, než se začnou líhnout nové včely.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 09, 2008 2:01 PM
Subject: Re: kladení matky - trubcokladné včelstvo


> Co se týče trubcokladného včelstva, je vždy důležité rozmyslet si, zda se
> jeho náprava vyplatí.
>
> Pokud je dané včelstvo zdravé ale již vysloveně slabé, nejlepší je jeho
> spojení přes novinový papír s normálním včelstvem ( list novin není nutné
> dírkovat či jinak upravovat...včely rozkoušou noviny i bez dírek, spojení
> proběhne stejně bezproblémově, dírkováním zbytečně ztrácíte čas a
> komplikujete zásah ). Od včelstva, ke kterému bylo připojeno trubcokladné
> včelstvo, je vhodné vytvořit oddělek, kterým nahradíte ztrátu za
> trubcokladné včelstvo a zároveň předejdete rojové náladě, je-li zásah
> proveden včas.
>
> Pokud je včelstvo zdravé a stále poměrně silné, stojí za to mu přidat
matku
> ( trubcokladnou matku je nutné předem zamáčknout ). Pokud-li jsou ve
> včelstvu fyziologické trubčice, nedoporučuji takovému včelstvu přidávat
> matku, protože je to velmi nebezpečné ( trubčice matku přidávanou v klícce
> mohou usmrtit po jejím opuštění klícky, i když se včelstvo tváří, že matku
> chce přijmout ). Ke včelstvu s fyziologickými trubčicemi je vhodnější
> připojení odděleku než přidání matky v klícce. Vyklepávání včel do trávy a
> podobné zásahy jsou jen nošením dříví do lesa.
>
> Nemocné trubcokladné včelstvo ( napři. s projevy nosemózy, zvápenatění
> plodu,... ) je třeba zrušit vysířením. V trubcokladných včelstev se
> zpravidla nevyplatí odchovávat matky a čekat na jejich oplození a
> rozkladení, protože do té doby včelstvo podstatně zeslábne a včely dají
> zanedbatelný užitek.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek

Co se týče trubcokladného včelstva, je vždy důležité rozmyslet si, zda se jeho náprava vyplatí.

Pokud je dané včelstvo zdravé ale již vysloveně slabé, nejlepší je jeho spojení přes novinový papír s normálním včelstvem ( list novin není nutné dírkovat či jinak upravovat...včely rozkoušou noviny i bez dírek, spojení proběhne stejně bezproblémově, dírkováním zbytečně ztrácíte čas a komplikujete zásah ). Od včelstva, ke kterému bylo připojeno trubcokladné včelstvo, je vhodné vytvořit oddělek, kterým nahradíte ztrátu za trubcokladné včelstvo a zároveň předejdete rojové náladě, je-li zásah proveden včas.

Pokud je včelstvo zdravé a stále poměrně silné, stojí za to mu přidat matku ( trubcokladnou matku je nutné předem zamáčknout ). Pokud-li jsou ve včelstvu fyziologické trubčice, nedoporučuji takovému včelstvu přidávat matku, protože je to velmi nebezpečné ( trubčice matku přidávanou v klícce mohou usmrtit po jejím opuštění klícky, i když se včelstvo tváří, že matku chce přijmout ). Ke včelstvu s fyziologickými trubčicemi je vhodnější připojení odděleku než přidání matky v klícce. Vyklepávání včel do trávy a podobné zásahy jsou jen nošením dříví do lesa.

Nemocné trubcokladné včelstvo ( napři. s projevy nosemózy, zvápenatění plodu,... ) je třeba zrušit vysířením. V trubcokladných včelstev se zpravidla nevyplatí odchovávat matky a čekat na jejich oplození a rozkladení, protože do té doby včelstvo podstatně zeslábne a včely dají zanedbatelný užitek.


S pozdravem...M. Václavek

Choré včelstvo biologický vrchol nedosiahne a preto sa ani nevyrojí, preto nechápem prečo by každý uletený roj mal byť napadnutý npr. MVP.

____________________________________________________________

Není pravda, že se nemocná včelstva nerojí, samozřejmě pokud včely na onemocnění již přímo masivně nevymírají. Zpravidla trvá delší období ( řádově roky ) od propuknutí klinických příznaků choroby po úhyn včelstva, během něhož se včely mohou vícekrát vyrojit. Nabádání včelařů k usazování cizích rojů je vybízení k nebezpečné zakázané činnosti. I roj může být původcem choroby. Žádný roj není sterilní!.......... Proč se všechny včely ze včeltev nakažených morem musí utratit? Proč je vytvoření smetence těchto včel do nových úlů zakázané? Protože se nacházejí na včelách původci nákaz!

Za prvé Vůbec to nemusí být jen jedno včelstvo. Včely mohly být zlikvidovány
roztoči, za nějakou dobu, 14 dní, měsíc se tam mohl nastěhovat další roj.
Rojů pravděpodobně ulétá mnohem více než je v běžném prostředí k dispozici
dutin, takže každá uvolněná dutina bude v době rojení velice rychle zase
obsazená. Pokud to bylo stanoviště, kde se dostane včelař jednou za čas,
nemusel to vůbec postřehnout.
Za druhé pokud to bylo jedno včelstvo, tak to má v přírodě jednu velkou
plodovou přestávku v květnu červnu a druhou plodovou přestávku může mít v
srpnu. První je kvůli rojení. V rojové náladě stará matka kladení omezí a po
vytvoření série matečníků zastaví. V době, kdy se líhne poslední zavíčkovaný
plod, nezavíčkovaný už není, se stará matka vyrojí a následně potom další
týden až snad 14 dnů se rojí poroje s neoplozenými matkami. Nakonec zbude ve
včelstvu poslední neoplozená matka v době, kdy je včelstvo týden, 14 dní bez
jakéhokoliv plodu, tato matka se oplodní a začne klást až za 14 dní. Roztoči
tedy musí přežít minimálně 20 dní na včelách, navíc většina roztočů vyletí s
roji, možná při tom rojení i část roztočů spadne a uhyne. Teprve potom se ve
včelstvu objeví nový mladý plod a roztoči se mohou množit. V srpnu zase,
pokud včely mají dostatek zásob z dřívějšího období a není snůška, včely
taky mohou na nějakou dobu úplně přestat plodovat.
Zatímco produkční včelař rojení úplně potlačil a v srpnu odebere včelám
donesený med a začne je intenzívně krmit, takže od předjaří po září takové
včelstva plodují v kuse.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 09, 2008 12:17 PM
Subject: Re: Vcely na terase


A teď nám vysvětli jak je možné, aby tak zamořené včelstvo tak dlouho
přežívalo a rozmnožovalo se. Není za tím něco, co marně hledají šlechtitelé
a výzkumníci

Pepan

A teď nám vysvětli jak je možné, aby tak zamořené včelstvo tak dlouho přežívalo a rozmnožovalo se. Není za tím něco, co marně hledají šlechtitelé a výzkumníci

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: sre? <jiri.marik/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Vcely na terase
> Datum: 09.5.2008 08:58:57
> ----------------------------------------
> Pane Turcány.To je dobrý návod jak porušovat předpisy o likvidaci neznámých
> rojů a roznášení varroa i moru.Divil by jste se kde a v jaké síle se
> nachází divoké včely,které přežívají dva,tři roky a několikrát se rojí.Já
> je úředně likviduji na zavolání policie a mám moc strach něco si nepřinést
> na botách nebo v rojáku ke svým včelám.Letos v       únoru jsem likvidoval
> včely,údajně tam byly 3 roky,plásty vysoké 120 cm.Mám to vyfocené.Varroa
> jako máku.Ne nadarmo se při zjištění moru dělá ochrané pásmo 5 km.Za tři
> roky takové včelstva svým rojením zamoří 15 km okruh!
>
>
>

ZU Brno se pani clenove upozornuji,nase spolkova stolarna ma na sklade na sto stojanu hotovych.Prednasky jako jina leta pocnou a pokracovati se bude pak kazdou sobotu.Prednaseti budou farar Kment v jaz.nemeckem,prof.Novotny v ceskem,prakticke ucitelem Zavadilem.Ceske navstevovalo 43 a nemecke 13 ucastniku.
Slavnostni Valna hromada na oslavu 40let vladarskeho jubilea Jeho Velicenstva...
Nebyla sice cetne navstivena nedosahla taktez velkoleposti,zato to byl krouzek uprimnych vcelaru...Formalie odbyty kratce a vecne pojednani(mohlo byt)zahajeno.
Nase dnesni generalni schuze jest k tomu ucelu zahajena,abychom verejne podali dukaz sve oddanosti,poslusnosti,neomezene ucty a vdecnosti za otcovskou lasku a peci,kterou cisarsky Otec nas kazdemu stavu,obzvlaste ale nasemu milemu spolku byl prokazal.
Slavnostni Valna hromada...konana vskutku v naznaceny den za velkeho ucastenstvi clenstva naseho.Dvorana vyzdobena poprsim Jeho Velicenstva obklopenym kvetinami exotickymi.Nejdustojnejsi predseda opat a zemsky prelat B.Korcian pozdraviv,poukazoval J.V.cisare pana oslavuji vyznacne stedrosti,kterou nas milovany vladar obmysli: skoly,obce,spolky,sbory,mesta a nescetne jednotlivce.Dejmez proto verejne vyrazu nasi loyalite,nasi ucte,nasi lasce,s kterou k vladci svemu z merou neprekonatelnou lneme.Vyzyvam Vas,abyste vsichni z plna srdce se mnou proslovili: Buh zachovej,Buh ochranuj Jeho Velicenstvi,naseho cisare pana a cely Nejvyssi dum cisarsky.Slava!Slava!Slava!

Pane Turcány.To je dobrý návod jak porušovat předpisy o likvidaci neznámých rojů a roznášení varroa i moru.Divil by jste se kde a v jaké síle se nachází divoké včely,které přežívají dva,tři roky a několikrát se rojí.Já je úředně likviduji na zavolání policie a mám moc strach něco si nepřinést na botách nebo v rojáku ke svým včelám.Letos v únoru jsem likvidoval včely,údajně tam byly 3 roky,plásty vysoké 120 cm.Mám to vyfocené.Varroa jako máku.Ne nadarmo se při zjištění moru dělá ochrané pásmo 5 km.Za tři roky takové včelstva svým rojením zamoří 15 km okruh!

Míra P:>Ještě se chci zeptat-dneska sem se díval do jedněch včel co se mi zdáli slabší a zjistil sem že matka mi tam klade málo a ještě často dvě až taky čtyři vajíčka do jedný buňky.Jak mám matku nejlíp vyměnit?<
..........

Míro, dost slabé na zhodnocení a posouzení. Nevíš toho o tom včelstvu více? Je tam matka, kolik je tam asi ks dělnic, kolik je tam dm2 plodu, hrboplod, dělničí plod atd, atp.

Mam připraveno 5 oplodňáčků a tak nevím jestli jim mám místo té
> špatné matky přidat matečník a nebo pak až oplozenou matku.Poraďte prosím
> jak to udělat jednoduše a nejlíp.
> Dík Míra

--------------------------------------------------------
Dovolím si napsat svůj názor.Matka zásadně klade vajíčka na dno buňky a vždy 1.Před nakladením strčí hlavičku do buňky aby se náhodou nespletla.I kdyby se spletla,druhé vajíčko včely dělnice odstraní.Jsou to bezmatečné včely a začínají klást trubčice,což v této době je normální,když včelstvo přijde o matku.Měl by tam být i trochu starší plod,v poněkud rozšířené buňce a ten již zavíčkovaný je bombírovaný, t.zn.víčko vypouklé,které jakoby přečuhovalo okolní buňky,dělničí plod má vždy víčka rovná a hezky do kolečka.Podle toho se to pozná.Jinak nejjednodušší co s tím učinit ? Nepřidávat ani matečník,natož i oplozenou matku,neb je jí škoda,výsledku se včelař nedočká a je to ztráta času.Jinak fandím lidem,kteří ač začátečníci si zhotovují na př.oplodňáčky,úly a ostatní pomůcky.Včelstva si v průběhu sezony možno udělat snadno a tím úbytek přes zimu nahradit,netřeba plakat nad včelstvem kterému není pomoci.Ale myslím,že poradí i jiní a dobrá rada nad zlato.

Přesně v takovách 6 úlech už mám rok včely. Jenom jsem to po slepení ještě sešrouboval, ale udělal jsem tam ještě očka do každého nástavku, ze zadní strany. Je dobré je tam mít kvůli větrání. A zasíťované dno. Hodně se úly potí. Ničím jsem je nenatíral a zatím bez jakéhokoliv problému s vykousáním a pod.
Jirka
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra P. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: fotky pro vechny-hotovej ?l-styrodur
> Datum: 08.5.2008 17:58:33
> ----------------------------------------
> Konečně sem se dohrabal k dodělání prvního styrodurového úlu.Jednou už jsem
> tu nabízel fotky řezání a postupu.Teď už to mám hotový.Nástavky sem natách
> lepidlem a perlinkou a jako barvu jsem zvolil ETERNAL.Krásně to šlo malým
> válečkem natřít a výsledek je perfekt.Stačilo mi půl plechovky tak sem
> ještě slepil zbytky styroduru a udělám ještě plemenáč stejným způsobem a s
> odnímatelným dnem a podložkou na měl.
> Tady je odkaz-http://www.ecards.cz/priv-album-styrodur-69821
> Míra
>
>
>

Přesně v takovách 6 úlech už mám rok včely. Jenom jsem to po slepení ještě sešrouboval, ale udělal jsem tam ještě očka do každého nástavku, ze zadní strany. Je dobré je tam mít kvůli větrání. A zasíťované dno. Hodně se úly potí. Ničím jsem je nenatíral a zatím bez jakéhokoliv problému s vykousáním a pod.
Jirka

Jestli jsou vajíčka v buňce tak různě pohozená, i po stěnách, tak to jsou
trubčice. Pokud jsou spíše ve středu buňky, někdy se stává, že na jaře
matka klade občas i více vajíček do jedné buňky. Občasné kladení více
vajíček do jedné buňky zase tak moc nevadí. Rozhodující je potom, jak vypadá
zavíčkovaný plod před vylíhnutím mlaďušek, jestli je celistvý nebo jestli
tam je hodně prázdných buňek, kde plod z nějakého důvodu nedokončí přeměnu
na včelu. Nevylučoval bych ani to poškození tykadel matky. Když jsou včely
slabé, nebude tedy problém najít matku a podívat se na ni.
Nejpravděpodobnější se mně ale jeví ty trubčice, na 100 % se to pozná, až
bude zavíčkovaný plod.. Tam je otázka, co s nimi. V době nadbytku včelstev
bych radil včely vyklepat před úl na nějakou podložku, na zemi by nyní ještě
zkřehly, aby se včely vžebraly do úlů a rámky rozdělit dolíhnout do
včelstev. Nyní v době nedostatku včelstev bych zkusil ty včely dochovat
přidáváním plástů s plodem. Když se dává do trubčího včelstva plásty s
vajíčky a mladým plodem, tak, aby v něm 1 - 2 plásty s plodem, který musí
včely krmit byly, po nějaké době, týden, 14 dní atd, vliv trubčic zmizí a na
plástu včely narazí matečníky. Já jsem potom vždycky jen zkontroloval,
jestli ty matečníky nebyly postaveny na starých larvičkách, v takovém
případě by matka z nich byla nekvalitní, pokud budou k dispozici
přelarvované matečníky starší než ty naražené, a takový matečník se přidá,
tak matka z něho ty naražené matečníky zlikviduje , po oplození rozklade a
včelstvo v síle mezi oddělkem a slabým včelstvem se začne rozvíjet. Pokud
ale ve včelstvu nebudou naraženy vůbec žádné matečníky, trubčice budou pořád
aktivní a přidaný matečník samy hned zničí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra P." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 08, 2008 6:09 PM
Subject: kladení matky


> Ještě se chci zeptat-dneska sem se díval do jedněch včel co se mi zdáli
> slabší a zjistil sem že matka mi tam klade málo a ještě často dvě až taky
> čtyři vajíčka do jedný buňky.Jak mám matku nejlíp vyměnit?Je tam celkem
> málo včel ale spojovat je nechci.Včera sem poprví zkoušel přelarvení a
> celkem se povedlo.Dneska mám z 12 misek 7 přijato a nastavěný pěkný
> šišky.Mam připraveno 5 oplodňáčků a tak nevím jestli jim mám místo té
> špatné matky přidat matečník a nebo pak až oplozenou matku.Poraďte prosím
> jak to udělat jednoduše a nejlíp.
> Dík Míra

To, že matka slabě klade, můžeš být způsobeno také malým počtem včel ve včelstvu.

Matka nekladie slabo, veď ak vznikne jedna larva, musí matka položiť 2 až 4 krát viac vajíčok. Skôr je chyba inde a to v mechanizme kontroly buniek matkou do ktorej chce položiť vajíčko. Matka jednoznačne robí kontrolu každej bunky vsunutím hlavy do bunky a prekotroluje jej obsah TYKADLAMI, ak je bunka bez obsahu, vykoná M rituál kladenia vajíčka.

Potom by kladenie vajíčok vo väčšom počte do jednej bunky mohlo byť zapríčinené poškodením jedného či obidvoch takadiel. Pre potvrdenie tohoto prepokladu prekontrolujte takadlá a napíšte či je to tak. Tu pomôže len výmena matky.

Včelstvíčko do znášky už nezosilnie, pomohlo by mu len pridanie oplodnenej matky aspoň s jedným plástom včiel a liahnúcim sa plodom na ňom. Po odobratí chybnej matky a jedného plástu oddeľte pôvodné plásty pri jeho vkladaní jedným kolmo vloženým listom novín a ten na niekoľkých miestach prepichnite klincom. včely a matka sa nedostanú hneď do kontaktu a spojenie prebehne pozvoľne, ale isto.
Ak nemáte matku v odloženci a tú nemáte, lepšie je včelstvu pridať oplodnenú matku, ktorú taktiež musíte vychovať, potom je jedno či tomuto včelstvu dáte 11-13 dňovú MB, včelstvo začne žiť len od doby kedy M položí prvé vajíčko. Anton

Podobně se projevuje také bezmatečné včelstvo, ve kterém kladou trubčice.
Pokud jste matku nenašel a včelstvo je - jak píšete - slabé, skoro by se
možná ani nevyplatilo ho zachraňovat. Pokud přece - pak v archívu konference
najdete postup pro zbavení se trubčic (vysypat vše venku na plachtu a nechat
včely nalétnout zpět, trubčice obtížněji létají a je naděje - i když ne
jistota - že se zpět nedostanou. Matečník je možno přidat - pozor ale na
dny, kdy se s ním může a kdy nesmí manipulovat. Přidat matku s malým
oddělkem by bylo lepší, pokud by byl k dispozici).
S přáním zdaru
Petr


----- Original Message -----
From: "Míra P." <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 08, 2008 6:09 PM
Subject: kladení matky


Ještě se chci zeptat-dneska sem se díval do jedněch včel co se mi zdáli
slabší a zjistil sem že matka mi tam klade málo a ještě často dvě až taky
čtyři vajíčka do jedný buňky.Jak mám matku nejlíp vyměnit?Je tam celkem
málo včel ale spojovat je nechci.Včera sem poprví zkoušel přelarvení a
celkem se povedlo.Dneska mám z 12 misek 7 přijato a nastavěný pěkný
šišky.Mam připraveno 5 oplodňáčků a tak nevím jestli jim mám místo té
špatné matky přidat matečník a nebo pak až oplozenou matku.Poraďte prosím
jak to udělat jednoduše a nejlíp.
Dík Míra


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3086 (20080508)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Nejjednodušší bude výměna matky za zralý matečník. Nejvhodnější bude výměna matky za mladou kladoucí matku.

To, že matka slabě klade, můžeš být způsobeno také malým počtem včel ve včelstvu.


S pozdravem...M. Václavek

Já netvrdil že je včelstvo nemocné já jen poukázal na to proč, že je nebude nikdo chtít. Sám také nevěřím , že by jakýkoliv organismus těžce postižen chorobou se množil. Roznožování je velmi náročný proces na výživu a zdraví jedince, aby se mohl uskutečnit

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Vcely na terase
> Datum: 08.5.2008 16:15:02
> ----------------------------------------
> Klidně je vyhub takové včely jsou neznámeho původu a stejně je nikdo nebude
> chtít, Pepan
>
> Pepan, len zdravé včelstvo dosiahne biologický vrchol, t.j. čas kedy sa
> môže rozmnožiť prirodzenou cestou. Choré včelstvo biologický vrchol
> nedosiahne a preto sa ani nevyrojí, preto nechápem prečo by každý uletený
> roj mal byť napadnutý npr. MVP. Tieto predsudky neobstoja pred logikou,
> aspoň u mňa. Veď niektoré roje prekonajú aj niekoľko kilometrové lety do do
> vyhliadnutej dutiny a choré včely by to nedokázali. Ja mám 70 včelstiev
> (teda mám dosť práce aj bez náhodných rojov) a vlani na včelnicu doletel na
> včelnicu menší cudzí roj a obsadil prázdny "klát", do ktorého som chcel
> pôvodne osadiť vlastný roj, nechal som ho na vlastnú päsť. Pred zimou som
> ho preliečil na VD a dodal primerané zásoby. Včelstvo má vlastnú voľnú
> stavbu, nezasahujem doňho a pozorujem jeho počínanie a rast (momentálne je
> to repka). Obdivujem jeho vitalitu, stavbu plástov, prínos nektáru,
> rozširovanie plástov smerom dolu. Zadná stena "klátu" je presklená sklom
> š.30xv.105 cm. Ničím ho neobmedzujem sledujem stavbu trúdich buniek, ich
> množstvo a umiestnenenie a zaujíma ma ako si bude počínať s rojovou náladou
> a či sa dokáže samostatne pripraviť na prezimovanie. Klát Zbitý s 3 cm
> hrubých dosák, neopracovaných), je opatrený vletovými otvormi nie na šírku,
> ale na výšku, jeden dole pri dne, v strede tri kolmé otvory (každý 16 mm
> široký a 30 mm vysoký) a jeden celkom hore. Anton
>
>
>

Ještě se chci zeptat-dneska sem se díval do jedněch včel co se mi zdáli slabší a zjistil sem že matka mi tam klade málo a ještě často dvě až taky čtyři vajíčka do jedný buňky.Jak mám matku nejlíp vyměnit?Je tam celkem málo včel ale spojovat je nechci.Včera sem poprví zkoušel přelarvení a celkem se povedlo.Dneska mám z 12 misek 7 přijato a nastavěný pěkný šišky.Mam připraveno 5 oplodňáčků a tak nevím jestli jim mám místo té špatné matky přidat matečník a nebo pak až oplozenou matku.Poraďte prosím jak to udělat jednoduše a nejlíp.
Dík Míra

Konečně sem se dohrabal k dodělání prvního styrodurového úlu.Jednou už jsem tu nabízel fotky řezání a postupu.Teď už to mám hotový.Nástavky sem natách lepidlem a perlinkou a jako barvu jsem zvolil ETERNAL.Krásně to šlo malým válečkem natřít a výsledek je perfekt.Stačilo mi půl plechovky tak sem ještě slepil zbytky styroduru a udělám ještě plemenáč stejným způsobem a s odnímatelným dnem a podložkou na měl.
Tady je odkaz-http://www.ecards.cz/priv-album-styrodur-69821
Míra

Klidně je vyhub takové včely jsou neznámeho původu a stejně je nikdo nebude chtít, Pepan

Pepan, len zdravé včelstvo dosiahne biologický vrchol, t.j. čas kedy sa môže rozmnožiť prirodzenou cestou. Choré včelstvo biologický vrchol nedosiahne a preto sa ani nevyrojí, preto nechápem prečo by každý uletený roj mal byť napadnutý npr. MVP. Tieto predsudky neobstoja pred logikou, aspoň u mňa. Veď niektoré roje prekonajú aj niekoľko kilometrové lety do do vyhliadnutej dutiny a choré včely by to nedokázali. Ja mám 70 včelstiev (teda mám dosť práce aj bez náhodných rojov) a vlani na včelnicu doletel na včelnicu menší cudzí roj a obsadil prázdny "klát", do ktorého som chcel pôvodne osadiť vlastný roj, nechal som ho na vlastnú päsť. Pred zimou som ho preliečil na VD a dodal primerané zásoby. Včelstvo má vlastnú voľnú stavbu, nezasahujem doňho a pozorujem jeho počínanie a rast (momentálne je to repka). Obdivujem jeho vitalitu, stavbu plástov, prínos nektáru, rozširovanie plástov smerom dolu. Zadná stena "klátu" je presklená sklom š.30xv.105 cm. Ničím ho neobmedzujem sledujem stavbu trúdich buniek, ich množstvo a umiestnenenie a zaujíma ma ako si bude počínať s rojovou náladou a či sa dokáže samostatne pripraviť na prezimovanie. Klát Zbitý s 3 cm hrubých dosák, neopracovaných), je opatrený vletovými otvormi nie na šírku, ale na výšku, jeden dole pri dne, v strede tri kolmé otvory (každý 16 mm široký a 30 mm vysoký) a jeden celkom hore. Anton

Klidně je vyhub takové včely jsou neznámeho původu a stejně je nikdo nebude chtít a pak je to spojeno s bouráním komína

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Riegger <pavel_riegger/=/hotmail.com>
> Předmět: Vcely na terase
> Datum: 08.5.2008 12:25:55
> ----------------------------------------
> Dobry den,
>
> bydlim v Praze na Letne a na terase v kominu se mi usidlily vcely. Prisla
> mi skoda je vyhubit nejakym preparatem a odstranit je, nebot z dostupnych
> informaci vim, ze vcel je malo.
>
> Chtel bych se optat, zda-li by si vcely nechtel nekdo vzit.
>
> Dekuji,
>
> Pavel Riegger
> 603.577.914
>
>
>

V Rámu okna se mi uhnízdili včely a nevím si s nima rady byla jsem na domovce a tym mi poradili abych to vystříkala biolitem,ale je mi jich líto tu dirku si zacpali bahnem tak,že se tam ani nedostanu poradíte mi?Děkuji s pozdravem Čežíková Marie

Dobry den,

bydlim v Praze na Letne a na terase v kominu se mi usidlily vcely. Prisla mi skoda je vyhubit nejakym preparatem a odstranit je, nebot z dostupnych informaci vim, ze vcel je malo.

Chtel bych se optat, zda-li by si vcely nechtel nekdo vzit.

Dekuji,

Pavel Riegger
603.577.914

GP:
... z větší pravděpodobností protože je těch 5 většinou plných trubčiny a u těch 95 plno stále nových mezistěn....
-----
To je právě o tom se jít kouknout:-)

Nemyslím, že by všichni včelaři v současnosti sdíleli názor o "škodlivosti" trubců a podstatně omezovali jejich chov, zvlášť pokud si odchovávají matky.

Ale po zveřejnění tzv. "LB metody" budou i další včelaři zkoušet chovat čtyři plásty trubců i u rojivek, co naráželi každoročně matečníky po obsednutí 7 plástů.

Doteďka byla dobrá šance chovem trubců "přečíslit" ostatní trubce ve vzduchu. Teď budou truci pár let v módě skoro všude.

Karel

Karel:>Spíš je zajímavější se kouknout, jestli není okolo nějaký větší včelař.<

........

To je kničemu. Vliv na výbavu jak jsem řekl mají trubci a jestli bude na place 100 včelstev a z toho 95 u většího včelaře mírných a u včelaře s 5-ti, který jde jednou za rok pro med v plné polní, protože jsou jak břitva, z větší pravděpodobností protože je těch 5 většinou plných trubčiny a u těch 95 plno stále nových mezistěn s dělničinou, budou mírou vlivů převažovat natom place geny z těch 5-ti včelstev a ne z těch 95. Možná je to otázkou pro p. Čermáka, protože stále když mám čas si pročítám jeho seriál o inbrídingu, kde je principiálně mnohé o genetice včely popsáno.

Karel:>A pokud se okolo nic nechová, musíte se obrnit trpělivostí, než si do okolí nasadíte z vašich matek geny.<
.......

Trubci a chov trubců. To je řešení v obnově včelstev. Matky jsou jen feromonem a "mašinami" na vajíčka pro včelstvo. A geneticky má vždy větší vliv trubec.

Od svého známého mám slíbeny v polovině května zavíčkované 15-ti denní matečníky, matka z chovu Jabloňany, do oddělků. Máte někdo zkušenosti s těmito matkami? Jaké jsou jejich vlastnosti ? Včelařím v nadm. výšce 250 m. Jsou na netu www stránky, kde jsou vlastnosti těchto matek popsány ?
Díky za zkušenosti.

Jiří
-------
Pokud matka z Jabloňan byla volně oplozená, její dcery taky nebudete inseminovat, tak bych si s tím hlavu moc nelámal. Včely dělnice budou mít od báby ze které se odchovávalo jen 1/4 genů.
Podívejte se po příbuzných a uvidíte, co udělají 2 generace :-))

Spíš je zajímavější se kouknout, jestli není okolo nějaký větší včelař. Pokud on něco soustavně chová, budete mít větší pravděpodobnost genů od něj.
A pokud se okolo nic nechová, musíte se obrnit trpělivostí, než si do okolí nasadíte z vašich matek geny. A pak se setba bude vracet k vám.

Určitě uslyšíte i jiné názory a taky budou mít pravdu:-)

Karel

Ach jo, to je hrůza ty odpovědi, lidi, vždyť Vy snad ani medovinu
neděláte.
Pokud máte předvánočního moderního včelaře, mrkněte na můj článek,
používám kvasinky od pana Šimůnka www.schimansky. Cz v případě dalších
dotazů mě kontaktujte přímo pošlu nějaké info. Jmenovaným kvasinkám
stačí bohatě 22 st.

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
??ma
Sent: Tuesday, April 22, 2008 8:20 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: medovina

Prosím, má někdo zkušenosti s jinými kvasinkami, než s dolskými? A jaké
vlastně jsou další vhodné kvasinky pro výrobu medoviny, nebo vůbec,
které
jsou nejlepší. Děkuji za odpověď.

Běžný otok, u dětí je pružnější podkožní vazivo, může být tedy otok i
déle.

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Jitka
Sent: Wednesday, April 30, 2008 8:37 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Alergie na v?el? bodnut?

Syn se mnou pracoval ve včelách a bodla ho včela do čela. Tři dny měl
oteklou půlku obličeje. Jedná se o alergii nebo pouze o běžný otok ?

Od svého známého mám slíbeny v polovině května zavíčkované 15-ti denní matečníky, matka z chovu Jabloňany, do oddělků. Máte někdo zkušenosti s těmito matkami? Jaké jsou jejich vlastnosti ? Včelařím v nadm. výšce 250 m. Jsou na netu www stránky, kde jsou vlastnosti těchto matek popsány ?
Díky za zkušenosti.

Jiří

V lednu udělám plán činnosti ZO a každý včelař ho dostane do ruky a celý rok s ním pracuje - ví kdy je jaká přednáška, zájezd,kdy se léčí, vydává léčivo a kde si ho vyzvednout, kdy se odevzdává měl, vydávají peníze, platí příspěvky..kdy má co odevzdat. Šetříme vlastní práci, práci důvěrníkům, šetřime peníze včelařů - likvidujeme administartivu.Tak jak by měla být promyšlená práce, když jdu do včel, tak by měla být promyšlená i ve včelařském spolku Promyšlená práce nástavkových včelařů by měly být příkladem i pro práci funkcionářskou.
-------------------------------------------------------
Děkuji všem,kteří přispěli svou troškou do mlýna,někteří stručně,někteří obsáhleji.Je nasnadě,že tato problematika
včelaře zajímá a není jim lhostejná.Zvláště děkuji příteli Tichému za jeho obsáhlý příspěvek a jehož závěr na začátku uvádím.Ovšem tak se ve velké většině ZO neděje,kdyby se tak dálo,bylo by to prima,nebylo by přes třicet příspěvků
které odpovídají na toto téma.
--------------------------------------------------------
Ještě jednu věc bych rád podotkl.Nahlásili jsme počet vyzimovaných včelstev u naší ZO k 1 květnu letošního roku.
Dovoluji si podotknout při této příležitosti,že v době minulé se toto hlášení dělo k 15 květnu.Co tím chci říci
je to,že dokud se nepouštějí včelstva do medníků,včelař ani neví v jakém stavu jsou.Ony sice trochu létají ale když je včelař otevře a chce dávat medník,zjistí že na něj nejsou,jsou to chudinky a nezbývá nic jiného než je spojit
či zrušit.Tím chci říci to,že to asi byl záměr vedení,aby včelaři nahlásili podle svého uvážení stav svých vyzimovaných včelstev která jsou živa - jednak kvůli statistice,jednak že ta následná dotace se bude dělit menším počtem včelstev.Takže asi hlavní roli hraje ta statistika pro uklidnění, méně již částka dotací na 1 včelstvo,kdyby se nahlásil stav k 15 květnu všech životaschopných včelstev,stejně by se částka dotace na 1 včelstvo snížila.Dobře udělali ti,kteří mají dlouholetou zkušenost ,svá včelstva dobře odhadli a nahlásili nižší stav svých vyzimovaných včelstev,alespoň dostanou o nějakou tu korunu víc a to spojování je stejně nemine.Ti co nahlásili stav všech co jim létaly,budou si drbat hlavu
právě při nasazování medníků.
Letošní jaro myslím překvapí všechny včelaře,zkušené i nezkušené a doporučoval bych,aby koncem května každá ZO
se osobně přesvědčila o stavu včelstev svých členů a potom to bude správná statistika,jaká má být.
----------------------------------------------------------
Další velmi závažnou věc vidím v tom,že dosavadní léčebná
kůra je naprosto nedostatečná a neodpovídá současné situaci
daným podmínkám které za poslední 2 roky nastaly.
Technologie léčení se musí absolutně změnit.

Plán činnosti ZO na jedné straně papíru a na druhé třeba včelařský kalendář.
Nebo upoutávka na nejbližší prodejnu včelařských potřeb v městě nebo na
nejbližšího velkého sadaře, co bude na jaře shánět včelstva na opylení....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 07, 2008 8:04 AM
Subject: Re: Jak to vidím já...


> V lednu udělám plán činnosti ZO a každý včelař ho dostane do ruky a celý
> rok s ním pracuje - ví kdy je jaká přednáška, zájezd,kdy se léčí, vydává
> léčivo a kde si ho vyzvednout, kdy se odevzdává měl, vydávají peníze,
platí
> příspěvky..kdy má co odevzdat. Šetříme vlastní práci, práci důvěrníkům,
> šetřime peníze včelařů - likvidujeme administartivu.Tak jak by měla být
> promyšlená práce, když jdu do včel, tak by měla být promyšlená i ve
> včelařském spolku Promyšlená práce nástavkových včelařů by měly být
> příkladem i pro práci funkcionářskou.
> -----
> Málokdy s něčím souhlasím.
> Jak říkali soudruzi, je to v lidech:-))
> Ať se daří.
> Karel

To je vcelku rozumný systém. U nás asi šetři za papír, 70 papírů každý rok,
pro každého člena jeden, a ještě ho potisknout, to už je nějaká pálka.
(ironie)

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 07, 2008 8:04 AM
Subject: Re: Jak to vidím já...


> V lednu udělám plán činnosti ZO a každý včelař ho dostane do ruky a celý
> rok s ním pracuje - ví kdy je jaká přednáška, zájezd,kdy se léčí, vydává
> léčivo a kde si ho vyzvednout, kdy se odevzdává měl, vydávají peníze,
platí
> příspěvky..kdy má co odevzdat. Šetříme vlastní práci, práci důvěrníkům,
> šetřime peníze včelařů - likvidujeme administartivu.Tak jak by měla být
> promyšlená práce, když jdu do včel, tak by měla být promyšlená i ve
> včelařském spolku Promyšlená práce nástavkových včelařů by měly být
> příkladem i pro práci funkcionářskou.
> -----
> Málokdy s něčím souhlasím.
> Jak říkali soudruzi, je to v lidech:-))
> Ať se daří.
> Karel

V lednu udělám plán činnosti ZO a každý včelař ho dostane do ruky a celý rok s ním pracuje - ví kdy je jaká přednáška, zájezd,kdy se léčí, vydává léčivo a kde si ho vyzvednout, kdy se odevzdává měl, vydávají peníze, platí příspěvky..kdy má co odevzdat. Šetříme vlastní práci, práci důvěrníkům, šetřime peníze včelařů - likvidujeme administartivu.Tak jak by měla být promyšlená práce, když jdu do včel, tak by měla být promyšlená i ve včelařském spolku Promyšlená práce nástavkových včelařů by měly být příkladem i pro práci funkcionářskou.
-----
Málokdy s něčím souhlasím.
Jak říkali soudruzi, je to v lidech:-))
Ať se daří.
Karel