Včelařská konference

při míře 39 x 24 se do čvercového půdorysu vejde rámků 11

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: p.k. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: p?esun plodov?ho hn?zda
> Datum: 17.8.2008 10:22:47
> ----------------------------------------
> pokud by to šlo otočil bych je na studeno,9 rámků 39x24 je čtverec....jinak
> potom nechej ty prázdný a nevhodný trubčí(ale i zakladené a
> zavíčkované-matka se tamm už nevrátí) pro cukr úplně nakraji za ně pyl pak
> plod a schopné souše pro plod a to dole,nahoře nechej nevytočenej med a
> podle síly včelstva nechej po krajích pyl(2,3 a 7,8 r. nahoře)
>
> některý rámky dotáhnou při krmení a na to je nejvyšší čas,začal biologický
> podzim na nějaký dolepování souší se vys.r včely nejsou blbý,hlavně jim to
> už uspořádej ,začni krmit a už se v nich nevrtej....mřížku dej do
> sběru....nebo ji přiby na zasítovane dno nejdou přes to myši a nerezavý
>
> držím palce
>
>
>

1)
9 rámků na teplou stavbu co je to za úly na 9 rámků zateplených to byl lesan a v současné době je to tachovský ale ty jsou na studenou stavbu ( bokem k česnu)
2)
Teď není třeba čekat na zavíčkování stačí když med při trhnutí rámkem nevystřikuje
3)
devět rámků na zimování stačí
4)
celé plásty pylu se při studené stavbě umísťují na boky a u teplé hned za česno a zrovna tak plné trubčí plásty

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: HI <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: p?esun plodov?ho hn?zda
> Datum: 17.8.2008 09:15:22
> ----------------------------------------
> Prosím o několik rad, začínám na úlech rm 39x24, dost uteplené, 9 rámků na
> teplou stavbu. Trochu jsem v létě válčil s výměnou matek a výsledkem u 1
> včelstva je to, že mám tak trochu skluz - ještě nemám vytočeno, protože
> mělo zásoby pořád otevřené a ne a ne zavíčkovat (nevím nevím, jestli vůbec
> stojí za to vytáčet). Ve spodním ze 2 nástavků ale v důsledku problému s
> matkou včelky vychovaly docela dost trubců z přestavěných dělničích buněk,
> takže je tak trochu deformované, vykousané, divné a nepřipadá mi zrovna
> ideální na plodování a zimování. Dneska už má včelstvo novou rozkladenou
> matku. Na zimování ve 2N to ale asi nebude, radši bych je zazimoval v 1N -
> ale v tom druhém, než je teď zakladeno. (Zkombinovat lepší rámky z obou
> nástavků mi komplikuje to, že i v těch špatných je částečně zakladeno.)
> Je ještě možné s tím něco dělat a nějak přimět matku, aby se přesunula do
> druhého nástavku a tam začala klást, abych po vychování stávajícího plodu
> nástavek odebral? Nebo bude lepší jen odebrat mřížku, řádně dokrmit, ty
> horší plásty dát někam na okraje a spolehnout se, že matka začne plodovat
> pod zásobami a zimovat přeci jen na 2N, i když odspodu bude později skoro 1
> celý prázdný?
>
>
> U druhého včelstva (bude zimovat na 2N) mám také problém s dílem
> nedostavěným až ke spodní loučce, ale to už se tu řešilo - je možné z
> jiných souší nařezat proužky a tu mezeru mezi spodní loučkou a dolním
> okrajem díla prostě zazáplatovat, nebo to včely vykoušou? Postupně chci
> přejít na rámky s užší spodní loučkou a asi změním i rm k nižším nástavkům,
> a vůbec to zkusím trochu jinak, ale letos jsem holt začal někdy v květnu a
> mám to, co jsem sehnal.
>
> Ještě něco: místy jsou ve včelstvech plásty, přímo nacpané pylem (hlavně v
> dolním nástavku vzadu). Kam tyto plásty umístit, aby je včelky dostaly v
> pravý čas, neplesnivěly, byly k dispozici k výchově plodu a přitom na nich
> včely v zimě nevyhladověly?
> Díky moc za radu, pěkný den
>
> HI
>
>
>

Díky za radu,na tu druhou adresu to již opět funguje.Zdeněk

Nemáte problémy se spouštěním stránek varroamonitoringu? Díky Zdeněk.
-------
Změnila se trochu adresa.
Možná to bude chtít otevřít při novém zadáním adresy
www.varroamonitoring.cz
nebo zkopírovat
http://varroamonitoring.cz/home.do

Pokud se to povede, přidat k oblíbeným. Na případný dotaz "Přepsat" odpovědět ANO.

Pokud se to nepovede, je tam adresa (v sekci dotazy)info.zavinutec.a_ta_samá_adresa.cz

Karel

Stonjek:>Účiné látky v našich lécích jsou amitráz,fluvalinát, acrinathrin, kys mravenčí. Nevím, co k tomu dodat. R. S<

............
lokvenc.petr (e-mailem) --- 16. 8. 2008
Re: Chovatele matek pozor: leky proti varroa poskozuji vcely (31031) (31032) (31033)

Pozor, aby Vás nezačali stíhat pro šíření poplašné zprávy ! :-)
(No flame, just joke)
Petr
.........

Třebas to, že by stálo nejprve zhodnotit a potom řvát a křivě někoho obviňovat z případně zajímavé diskuze.



The Effects of Fluvalinate, Coumaphos, and Thymol on the
Production and Viability of Drone Honey Bee (Apis mellifera L.) Spermatozoa

> No to je sice hezké, ale naši včelaři jsou povinni řídit se nařízeními naší
> Státní veterinární správy a ne jakýmikoliv studiemi.

Především by se každý člověk měl řídit zdravým rozumem. Někteří včelaři, co se vloni doslova řídili nařízeními některých KVS jsou bez včel.
Coumaphos se u nás nepoužívá, ale fluvalinát je v Gabonu 90, v M-1 AER a v MP-10.
Mimochodem látka Amitraz, která je ve Varidolu, je v některých vyspělých státech zakázána.

> Cesta pro využití například uvedené studie tedy nemůže vést přes radu či doporučením v této
> konferenci, ale iniciováním jednání SVS a Výzkumného ústavu včelařského v
> Dole.

S tím lze jen souhlasit.

> Osobně se domnívám, že uvedeným organizacím tato studie - stejně jako
> spousta jiných - neunikla a pokud by zjistili reálnost jejích závěrů, určitě
> by se problematikou zabývali.

Rád bych sdílel Váš optimismus a důvěru ve vysokou úroveň našeho výzkumu. Realita bude podle nedávných výsledků asi horší.

> (Ony sebezdravější matky by nebyly nic platné, pokud by je nebylo kam
> přidávat :-) ).

S Varroa se dá účinně bojovat i jinými metodami a prostředky, než je doslovné sledování nařízení SVS, jak se také řada našich včelařů a zbytku světa přesvědčuje.

Návody k použití u léků jsou zákon. (Dávky, rukavice a respirátory)

S pozdravem
Eman

pokud by to šlo otočil bych je na studeno,9 rámků 39x24 je čtverec....jinak potom nechej ty prázdný a nevhodný trubčí(ale i zakladené a zavíčkované-matka se tamm už nevrátí) pro cukr úplně nakraji za ně pyl pak plod a schopné souše pro plod a to dole,nahoře nechej nevytočenej med a podle síly včelstva nechej po krajích pyl(2,3 a 7,8 r. nahoře)

některý rámky dotáhnou při krmení a na to je nejvyšší čas,začal biologický podzim na nějaký dolepování souší se vys.r včely nejsou blbý,hlavně jim to už uspořádej ,začni krmit a už se v nich nevrtej....mřížku dej do sběru....nebo ji přiby na zasítovane dno nejdou přes to myši a nerezavý

držím palce

Nemáte problémy se spouštěním stránek varroamonitoringu? Díky Zdeněk.

Prosím o několik rad, začínám na úlech rm 39x24, dost uteplené, 9 rámků na teplou stavbu. Trochu jsem v létě válčil s výměnou matek a výsledkem u 1 včelstva je to, že mám tak trochu skluz - ještě nemám vytočeno, protože mělo zásoby pořád otevřené a ne a ne zavíčkovat (nevím nevím, jestli vůbec stojí za to vytáčet). Ve spodním ze 2 nástavků ale v důsledku problému s matkou včelky vychovaly docela dost trubců z přestavěných dělničích buněk, takže je tak trochu deformované, vykousané, divné a nepřipadá mi zrovna ideální na plodování a zimování. Dneska už má včelstvo novou rozkladenou matku. Na zimování ve 2N to ale asi nebude, radši bych je zazimoval v 1N - ale v tom druhém, než je teď zakladeno. (Zkombinovat lepší rámky z obou nástavků mi komplikuje to, že i v těch špatných je částečně zakladeno.)
Je ještě možné s tím něco dělat a nějak přimět matku, aby se přesunula do druhého nástavku a tam začala klást, abych po vychování stávajícího plodu nástavek odebral? Nebo bude lepší jen odebrat mřížku, řádně dokrmit, ty horší plásty dát někam na okraje a spolehnout se, že matka začne plodovat pod zásobami a zimovat přeci jen na 2N, i když odspodu bude později skoro 1 celý prázdný?


U druhého včelstva (bude zimovat na 2N) mám také problém s dílem nedostavěným až ke spodní loučce, ale to už se tu řešilo - je možné z jiných souší nařezat proužky a tu mezeru mezi spodní loučkou a dolním okrajem díla prostě zazáplatovat, nebo to včely vykoušou? Postupně chci přejít na rámky s užší spodní loučkou a asi změním i rm k nižším nástavkům, a vůbec to zkusím trochu jinak, ale letos jsem holt začal někdy v květnu a mám to, co jsem sehnal.

Ještě něco: místy jsou ve včelstvech plásty, přímo nacpané pylem (hlavně v dolním nástavku vzadu). Kam tyto plásty umístit, aby je včelky dostaly v pravý čas, neplesnivěly, byly k dispozici k výchově plodu a přitom na nich včely v zimě nevyhladověly?
Díky moc za radu, pěkný den

HI

Souhlasím s p. Jirušem, že jiným negativním vlivům, než jsou léčiva proti varroáze, jsme vystaveni mnohonásobně více. Ale to není důvod, proč porušovat nařízení a nepoužívat masky při aerosolování nebo nepoužívat rukavice při manipulaci s Gabony.

S pozdravem...M. Václavek...

PS
Kdysi si jsem slyšel o negativním vlivu vdechování par kyseliny mravenčí. Co to může způsobit?

Zpočátku to byla pouze zajímavá informace , ale pak se rozjela opět diskuze tak poučná pro začátečníky jak by rád věřil Radim. Abych trochu zklidnil vaše hormony, musím vás upozornit, že látka coumanfos/zřejmě to není úplně správně/,se v našich lécích pro včely nevyskytuje. Je běžná v insekticidech v zemědělství a v zahradnictví, ale u včel ne. Účiné látky v našich lécích jsou amitráz,fluvalinát, acrinathrin, kys mravenčí. Nevím, co k tomu dodat. R. S

Zdenku " Jedná baba povídala atd". Ono v poslední době je vše správné z USA. Kdyby se VD nelikvidoval, pak už by nebylo naprosto co léčit. Radějí něšíř takové nesmysly. Pak se toho někdo v chytně a bude tvrdit, že to je pravda, že to bylo na internetu atd. Dnes všichní dobře víme, že bez tlumení VD - likvidace by už dnes nežila ani jedná včela a ta někdy nesmyslna konference by byla už dávnou zapomenutou historii.

Tedy že 95-99 včelařům ze sta je to jedno.

Omlouvám se, ty zlomky:-) 80-99 včelařům ze sta. To je snad správně. :-)
Karel

Jeste jedna vec. Pokud jste vcelari v duchodu, mate o starost min, ale pokud jste mladsi a chcete mit jeste DETI tak velky pozor!
Tyto chemikalie jsou znamy tim, ze poskozuji reprodukcni schopnosti.
-------------
Ještě že jsme ty čtyři děti stihli před úplnou degenerací.
Asi proto že používám masku. :-)

K reprodukci a sníženému množství spermií je poměrně dost studíí - není to můj problém :-) (zatím), ale na předních místech je snad přehřívání varlat(džíny, slipy), znečištěné prostředí, stress a myslím že i pití nápojů z PET lahví - tam se prý něco uvolňuje a tomu docela i věřím. Těmto vlivům jsem vystaven mnohonásobně víc, jak poměrně krátkodobému aerosolování a léčení, kde se mohu poměrně dost dobře chránit.
To třeba ti chudáci co bydlí ve městech u frekventovaných silnic nemohou. A ještě ke všemu taky jezdí auty.

------------------
Tím bych nechtěl věc zlehčovat - ale málokdy jsem viděl někoho s aerosolem s maskou.
Že se někdo po léčení necítí dobře je známá věc. Asi je těžké chtít pro chemikálii smrtelné pro jednoho živočicha aby byla zdravá pro druhého - ke všemu z hlediska přírody - zdegenerovanému - člověku.

Tady by mělo spíše jít o snahu minimalizovat dávkování.
A to by znamenalo přesnou diagnostiku, cílené léčení ve správnou chvíli, znát výsledky zásahu a podle toho se pak přizpůsobit. Pměrně moc práce a asi málokdo ji bude dělat.

Třeba jen nějakou formu letní diagnostiky (nejenom spad na podložky) dělá asi malý zlomek včelařů. Já podle toho co vím to odhadují na 1/100 až 1/20 včelařů. Tedy že 95-99 včelařům ze sta je to jedno.

Jaké jsou vaše odhady? Podle toho, kdo má jaké známé.

Omlouvám se při Pazderkovi, patří to šiřiteli poplašné zprávy pod názvem "Zdeněk"

Pazderko jseš pěkný magor, co to táráš za pitominy. Kdybys mlčel vypadal bys chtřejší.

Zdenek:>Treba aerosolovani, to je nejlepsi cesta jak se celozivotne otravit. A
myslite, ze VU DOL nebo SVS vam vyplati milionove odskodne?<
..........

A jak by ktomu mělo jako dojít? Nepoužíváte masku s uhlíkovými filtry? Vaše chyba. Nepřečetl jste si návod.

Jinak tak jak se dá odfiltrovat vzduch, tak se dá stejně odfiltrovat i vosk. (když se tu mele o reziduích a škodlivosti léčiv)

stále také nevíme kolik má nástavek rámků, avšak ze všeho nejdůležitější je vlastní posouzení. malému prostoru se snadno přizpůsobí a velký prostor slabé včelstvo nezachrání.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J.S. <slezak.jose/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na r?mc?ch 39x30
> Datum: 16.8.2008 17:01:26
> ----------------------------------------
> Stále jsem se nedozvěděl s této diskuse , zda zimovat na dvou nástavcích 39
> x 30 nebo ne.Já osobně zimuji na dvou bez problémů.Někdy se mi zdá tento
> prostor dosti velký a zbytečný.Prosím o další informace. Dík
>
>
>

Pozor, aby Vás nezačali stíhat pro šíření poplašné zprávy ! :-)
(No flame, just joke)
Petr

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 16, 2008 7:37 PM
Subject: Re: Chovatele matek pozor: leky proti varroa poskozuji vcely


Tyka se to u nas treba GABON PF-90 (obsahuje flavulinat).

Jeste jedna vec. Pokud jste vcelari v duchodu, mate o starost min, ale
pokud jste mladsi a chcete mit jeste DETI tak velky pozor!
Tyto chemikalie jsou znamy tim, ze poskozuji reprodukcni schopnosti.
Treba aerosolovani, to je nejlepsi cesta jak se celozivotne otravit. A
myslite, ze VU DOL nebo SVS vam vyplati milionove odskodne?


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3360 (20080815)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Tyka se to u nas treba GABON PF-90 (obsahuje flavulinat).

Jeste jedna vec. Pokud jste vcelari v duchodu, mate o starost min, ale pokud jste mladsi a chcete mit jeste DETI tak velky pozor!
Tyto chemikalie jsou znamy tim, ze poskozuji reprodukcni schopnosti.
Treba aerosolovani, to je nejlepsi cesta jak se celozivotne otravit. A myslite, ze VU DOL nebo SVS vam vyplati milionove odskodne?

No to je sice hezké, ale naši včelaři jsou povinni řídit se nařízeními naší
Státní veterinární správy a ne jakýmikoliv studiemi. Cesta pro využití
například uvedené studie tedy nemůže vést přes radu či doporučením v této
konferenci, ale iniciováním jednání SVS a Výzkumného ústavu včelařského v
Dole.
Osobně se domnívám, že uvedeným organizacím tato studie - stejně jako
spousta jiných - neunikla a pokud by zjistili reálnost jejích závěrů, určitě
by se problematikou zabývali.
(Ony sebezdravější matky by nebyly nic platné, pokud by je nebylo kam
přidávat :-) ).
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 16, 2008 7:08 PM
Subject: Chovatele matek pozor: leky proti varroa poskozuji vcely


Vedecka studie z USA doklada, ze leciva pouzivana proti roztoci varroa
(coumaphos) poskozuji schopnosti vcel se mnozit (poskozuji spermie u
trubcu). Zavery studie z lonskeho roku doporucuji nepouzivat tato leciva na
stanovistich, kde se chovaji trubci, protoze to muze zasadne ovlivnit
kvalitu oplozenych matek.

Studie zde:
http://scholar.lib.vt.edu/theses/available/etd-08162007-092313/unrestricted
/lmburley.pdf


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3360 (20080815)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Vedecka studie z USA doklada, ze leciva pouzivana proti roztoci varroa (coumaphos) poskozuji schopnosti vcel se mnozit (poskozuji spermie u trubcu). Zavery studie z lonskeho roku doporucuji nepouzivat tato leciva na stanovistich, kde se chovaji trubci, protoze to muze zasadne ovlivnit kvalitu oplozenych matek.

Studie zde:
http://scholar.lib.vt.edu/theses/available/etd-08162007-092313/unrestricted/lmburley.pdf

Jestli na 39x30 normálně zimujete, tak asi s tím máte více zkušeností než
většina diskutujících tady.
Zimování v jednom nastavku s 10 - 11 rámky 39x30 bude jistota, zimování na
dvou bude znamenat o něco silnější včelstvo v zimě a na jaře, ale teď v
podletí nebezpečí vzniku loupeže. Vyberte si.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J.S." <slezak.jose/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 16, 2008 5:01 PM
Subject: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30


> Stále jsem se nedozvěděl s této diskuse , zda zimovat na dvou nástavcích
39
> x 30 nebo ne.Já osobně zimuji na dvou bez problémů.Někdy se mi zdá tento
> prostor dosti velký a zbytečný.Prosím o další informace. Dík

No, stačí to pravidlo rozšířit ještě o jeden měsíc a vyjde, že aby byly
včely silné v květnu (čti daly dost medu), musí být včely silné v květnu
minulého roku. Jenže aby byly silné v květnu minulého roku, musí být k
dispozici silné včely v květnu předminulého roku...... Jenže jak k sakru
zatraceně ty silné včely sehnat, aby z nich mohly být další rok zase silné
včely? Z toho vlastně vyplývá, že odchovat nová silná včelstva je teoreticky
nemožné!!!!!!!!. (tady jso ty požadované výkřičníky.) :-)
Jinak ta diskuze není pro ty, kteří ví, ale pro ty, kteří si myslí, že neví.
Je jasné, že základy silného včelstva v zimě a na jaře se musí vytvořit už v
červenci a srpnu předchozího roku. Je jasné, že zimování je v podstatě
jednoduchá věc a že si to v převážné většině zařídí včely samy a žádnou
pomoc včelaře nepotřebují. Jenže občas někdo se včelami začíná a náhoda ho
dovede k takové kombinaci rámků, úlů a kdovíčeho, že takové teoretizování
potřebuje, aby to zimování hned napoprvé udělal tak, aby u něho proběhlo bez
větších ztrát. Ono totiž zkoušet pár let nějaké vlastní atypické kombinace
ve včelaření, za tu dobu nechat uhynout nebo nechat jen zbytečně zeslábnout
xpočet včelstev než se to vyladí k včelařově spokojenosti umí s prominutím
každý trochu lepší tvrdohlavější blbec. Ale chytrý člověk se zeptá třeba
tady a většinu těch roků a uhynulých včelstev si ušetří. A pak je tady onen
přírodou daný rozptyl chování včelstev. 5x - 10x - 20x včelstvo zareaguje
stejně a včelař na tom potom postaví technologii včelaření. Potom po šesté
nebo třeba po dvacáté prvé včelstvo zareaguje jinak a v kombinaci s
technologií včelaře a počasím na to třeba včelstvo doplatí a včelař pak
marně bádá proč.
Co se týká zrovna konkrétně plodování včelstev v zimě, všechno, co tady
píšu, vyplynulo z mnohaletého sledování podložek. Plodování v zimě se totiž
na podložkách spolehlivě projeví existencí vajíček, kukel a dalších
typických zbytků. Stačí si jen toho všímat. Případně dalších úkazů, jako je
množství vlhkosti v úlu, teplo pod utepleným strůpkem atd. Takže z mé strany
to žádná nepodložená teorie není.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 16, 2008 3:55 PM
Subject: Správné zazimování včelstev


> Tak nevím, teoretici tak vehementně teoretizují až už nikdo pomalu neví,
> co chtějí říci. Přitom jádro problému je úplně někde jinde. Zdárné
> přezimování včelstev je poměrně jednoduchý proces u kterého stačí dodržet
> pár jednoduchých zásad a nemůžou být problémy. Dnes už se dávno ví že
> pravidlo 40 dnů byla taková pomocná berlička našich dědečků, vyplývající z
> té doby a také že byla silně nespolehlivá. Dnes víme, že chceme li mít
> pěkné výnosy v příští sezoně, musíme mít včely v pořádku už v červnu
> předchozí sezony. Protože pouze tyto jsou schopny vytvořit dostatečný
počet
> zimních včel, tedy včel, které se v dosti značném počtu dokáží zúčastnit
> ještě snůšky z řepky. No a proto nevím, k čemu tato diskuze, když vše je
už
> dávno rozhodnuto. Teď se už žádné zázraky nestanou. Mizerná včelstva bez
> pomoci budou ještě horší na jaře, přežijí li. Pomoc je zcela jednoduchá,
> ale o 2 měsíce dříve. Otaxovat včelstva a pro všechna, která jsou jako jo
a
> ne vytvořit odělky s mladými rozkladenými matkami no a někdy v září až
> říjnu pospojovat. Jednoduché a 100% výsledky. Zvládnete li toto období se
> správnou léčbou proti VD, nemusíte se o zimování svých miláčků strachovat.
> S počasím, předčasně plodujícími včelstvy a výkyvy teplot se zabývají
pouze
> neschopní včelaři, ostatní bezpečně ví, že včely si umí poradit daleko
lépe
> bez našich zásahů, že to za ty miliony let mají vymakané na jedničku. Ale
o
> čem by se potom klábosilo že ??? Zdraví R. Stonjek

Stále jsem se nedozvěděl s této diskuse , zda zimovat na dvou nástavcích 39 x 30 nebo ne.Já osobně zimuji na dvou bez problémů.Někdy se mi zdá tento prostor dosti velký a zbytečný.Prosím o další informace. Dík

Souhlasím se Stonjekem, že jste hrozní teoretici, ale s praxi to málo společného. Nevím zda by jste tyto teorie zvládali při cca 100 včelstvech ?

Ja predpokladám, že naozaj kŕmičky v zimy nemajú možnosť dostať sa k plodu, ale predpokladám, že im to umožňuje ich tokovobielkovinové teliesko. Teda včely v zime môžu ošetrovať plod so svojej vlastnej podstaty!?
______________________________________________________________

Také si myslím, pane Turčáni, že potřebné ,,ingredience,, na tvorbu krmných kašiček v průběhu mrazivého období včely získávají z tukobílkovinného tělesa ( pozn. i z medných zásob... také cukry jsou na tvorbu kašiček třeba ). A právě z tohoto důvodu by mělo docházet k opotřebování zimních včel, neboť ubývají tukobílkovinné zásoby ve včelím těle následkem výchovy plodu bez příjmu pylu.

Položím otázku znovu, možná někdo z odborníků by nám mohl zdělit konečnou odpověď:
Konzumují včely pyl v zimních měsících, kdy jsou následkem nízkých teplot semknuté do chumáče? Zdá se my to nesmyslné. Mýlím se nebo ne?

Děkuji za odpověď.

S pozdravem...M. Václavek...

Tak nevím, teoretici tak vehementně teoretizují až už nikdo pomalu neví, co chtějí říci. Přitom jádro problému je úplně někde jinde. Zdárné přezimování včelstev je poměrně jednoduchý proces u kterého stačí dodržet pár jednoduchých zásad a nemůžou být problémy. Dnes už se dávno ví že pravidlo 40 dnů byla taková pomocná berlička našich dědečků, vyplývající z té doby a také že byla silně nespolehlivá. Dnes víme, že chceme li mít pěkné výnosy v příští sezoně, musíme mít včely v pořádku už v červnu předchozí sezony. Protože pouze tyto jsou schopny vytvořit dostatečný počet zimních včel, tedy včel, které se v dosti značném počtu dokáží zúčastnit ještě snůšky z řepky. No a proto nevím, k čemu tato diskuze, když vše je už dávno rozhodnuto. Teď se už žádné zázraky nestanou. Mizerná včelstva bez pomoci budou ještě horší na jaře, přežijí li. Pomoc je zcela jednoduchá, ale o 2 měsíce dříve. Otaxovat včelstva a pro všechna, která jsou jako jo a ne vytvořit odělky s mladými rozkladenými matkami no a někdy v září až říjnu pospojovat. Jednoduché a 100% výsledky. Zvládnete li toto období se správnou léčbou proti VD, nemusíte se o zimování svých miláčků strachovat. S počasím, předčasně plodujícími včelstvy a výkyvy teplot se zabývají pouze neschopní včelaři, ostatní bezpečně ví, že včely si umí poradit daleko lépe bez našich zásahů, že to za ty miliony let mají vymakané na jedničku. Ale o čem by se potom klábosilo že ??? Zdraví R. Stonjek

Včely jsou jako ovoce... Mají-li zůstat do jara čerstvé, musí být během zimy v chladu.

S pozdravem...M. Václavek...
--------------------------------------------------------------
Tradícia vám dáva za pravdu, ale či je pravdivá, ostáva otázkou.
Pomôžem si pre porovnanie, zemepisné pásma, kde včely skutočne zimu nepoznajú, možno je vtedy viac dažďov, ale rozhodne nepremrznú ako tie naše.
Včela medonosná je úžasný tvor, práve pre svoju prispôsobivosť v každých podmienkach a preto sa dokáže prispôsobiť ja našim teplým zimám.

Predpokladám, že časť dlhovekých zimných včiel si ošetrovaním plodu skráti život a skôr odídu do včelieho neba, ale keďže každá kŕmička vychová tri včely schopné na jar pracovať, tak predpokladám, že to príslušnému včelstvu pomôže. Ja si myslím, že aj tieto prvé včely prispievajú k rojovým prejavom oveľa v skorších termínov a búrlivým rojjením.

P.Václavek nadhodil zaujímavý predpoklad, ako sa včely pri výchove plodu dostanú k peľu, keď vieme, že peľ k výchove mladých včiel je potrebný. Ja predpokladám, že naozaj kŕmičky v zimy nemajú možnosť dostať sa k plodu, ale predpokladám, že im to umožňuje ich tokovobielkovinové teliesko. Teda včely v zime môžu ošetrovať plod so svojej vlastnej podstaty!?

Tejto otázke som sa venoval, pretože som chcel zistiť, či oslabením a kalením niektorých včelstiev nie je zodpovedný peľ v mieste zimného sediska včiel a nie nozematóza. Nachádzal som v prezimovaných včelstvách pokalené latky rámikov, buniek a niekedy i vonkajšieho letáča. Pritom tieto včelstvá neuhynuli ale sa bez môjho zásahu napravili a mali normálny jarný vývoj.
Zistil som, že tieto prípady sa udiali vždy v úľoch, ked z nejakých prípadoch sa minuli zásoby. Včely vždy v pude v sebazáchovy (nemohli sa presunúť tam kde zásoby včely mali) požierali peľ uložený v bunkách. Keďže dospelé včely sa peľom nekŕmia, požieraným peľom sa im výkalové vaky preplnili a niektoré hynuli s nafúknutým bruškom a ostatné kalili.

Včely jsou jako ovoce... Mají-li zůstat do jara čerstvé, musí být během zimy v chladu.

S pozdravem...M. Václavek...
--------------------------------------------------------------
Tradícia vám dáva za pravdu, ale či je pravdivá, ostáva otázkou.
Pomôžem si pre porovnanie, zemepisné pásma, kde včely skutočne zimu nepoznajú, možno je vtedy viac dažďov, ale rozhodne nepremrznú ako tie naše.
Včela medonosná je úžasný tvor, práve pre svoju prispôsobivosť v každých podmienkach a preto sa dokáže prispôsobiť ja našim teplým zimám.

Predpokladám, že časť dlhovekých zimných včiel si ošetrovaním plodu skráti život a skôr odídu do včelieho neba, ale keďže každá kŕmička vychová tri včely schopné na jar pracovať, tak predpokladám, že to príslušnému včelstvu pomôže. Ja si myslím, že aj tieto prvé včely prispievajú k rojovým prejavom oveľa v skorších termínov a búrlivým rojjením.

P.Václavek nadhodil zaujímavý predpoklad, ako sa včely pri výchove plodu dostanú k peľu, keď vieme, že peľ k výchove mladých včiel je potrebný. Ja predpokladám, že naozaj kŕmičky v zimy nemajú možnosť dostať sa k plodu, ale predpokladám, že im to umožňuje ich tokovobielkovinové teliesko. Teda včely v zime môžu ošetrovať plod so svojej vlastnej podstaty!?

Tejto otázke som sa venoval, pretože som chcel zistiť, či oslabením a kalením niektorých včelstiev nie je zodpovedný peľ v mieste zimného sediska včiel a nie nozematóza. Nachádzal som v prezimovaných včelstvách pokalené latky rámikov, buniek a niekedy i vonkajšieho letáča. Pritom tieto včelstvá neuhynuli ale sa bez môjho zásahu napravili a mali normálny jarný vývoj.
Zistil som, že tieto prípady sa udiali vždy v úľoch, ked z nejakých prípadoch sa minuli zásoby. Včely vždy v pude v sebazáchovy (nemohli sa presunúť tam kde zásoby včely mali) požierali peľ uložený v bunkách. Keďže dospelé včely sa peľom nekŕmia, požieraným peľom sa im výkalové vaky preplnili a niektoré hynuli s nafúknutým bruškom a ostatné kalili.

Z toho je také vidět jak jsme se již odtrhli od přírody a neumíme se jí již řídit.

Pepan
--------------------------------------------------------------

Teplota nepatrí do tohoto prírodného diania? Predsa či chcete alebo nechcete ten súvis je! Predsa zima je zima a rozhodne nie je určená na to aby matky plodovali pri mínusových teplotách, vo včelstvách je naprostý kľud. Akonáhle sa objaví za sebou pár dní s teplotu nad nulou, matky okamžite položia niekoľko vajíčok a včely sa o ne postarajú. Ak je teplých viacej, včelstvo založí aj niekoľko dm2 a úspešne ich vychová.
Posledné roky roky bolo skoro každoročne. Nik nenapísdal jedinú vetu, že včelstvá po skončení zimy boli mimoriadne početné práve vďaka výchovy plodu ošetrovaného cez zimné mesiace.
Práve toto bolo trochu v rozpore s tradíciami, pretože v zime (tradične studenej) včely naozaj plod navychovávali.

zapoměl jsi ještě !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! , jak tě to rozčílilo

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30
> Datum: 16.8.2008 09:59:20
> ----------------------------------------
> Pokud bude v noci -20 a ve dne -10 st C, tak se včelstva nerozplodují, i
> kdyby už byl konec dubna. Možná jedině "sibiřské" včely.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, August 16, 2008 8:59 AM
> Subject: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30
>
>
> Uvědomte si, že pro start veškerého dění v přírodě nejsou teploty ty mají až
> druhořadý význam. Základem je je délka dne. Jakmile se po zimním slunovratu
> začne den prodlužovat tak se v přírodě začíná život probouzet Proto také
> máme Vánoční sváty (původně oslava slunovratu a nového života). Z toho je
> také vidět jak jsme se již odtrhli od přírody a neumíme se jí již řídit.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > Předmět: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30
> > Datum: 15.8.2008 22:54:27
> > ----------------------------------------
> > > Matky většiny přezimovaných včelstev začínají s kladením již z počátku
> > > ledna.
> > To není úplně přesné. Podle mých pozorování z podložek matky začínají s
> > kladením a hlavně včelstvo s plodováním po počátku ledna, když po nějakém
> > vánočním ochlazení nastane první obleva, kdy je několik dnů v noci aspoň 5
> > st C nad nulou a ve dne 10 st C. Pokud je leden, únor a březen mrazivý,
> > včely klidně začínají odchovávat plod třeba až při oblevě na začátku
> dubna.
> > tak to bylo třeba v zimě 2005 - 2006. To zakládá potom zajímavé diskuze,
> za
> > prvé jaké zimní počasí je pro včely nejlepší. Jestli to, kdy včely začnou
> > plodovat už v lednu a potom obtížně v zimních měsících v mrazech
> odchovávají
> > hrstku včel a vyčerpávají se nebo když jsou souvislé mrazy, včely se nijak
> > odchovem plodu nezabývají a v plné síle a zdraví přečkají, respektive
> > "lenoší" do března, kdy mrazy definitivně povolí a odpočinuté včely se
> > vrhnou do jarního rozvoje. Za druhé jaký úl je při plodování i při
> > neplodování v zimě nejlepší, jestli uteplený nebo neuteplený a jak
> větraný.
> > Situace se navíc ještě stává složitější tím, že matka v zimě, hlavně
> mladá,
> > za mrazivého počasí třeba klade, ale vajíčka nekončí v buňkách, ale skončí
> > mezi mělí na podložce.
>
>
>
>

Pro upřesnění: Farrarův návod o zimní úpravě ( jde o překlad jeho práce ) jsem citoval z www.n-vcelari.cz ( omlouvám se, že jsem zapomněl zveřejnit zdroj ).

Myslím, že zimní plodování hodně závisí na venkovních teplotách. Při zimách, jaká byla loňská, se nejedná o neobvyklý úkaz. Včelstva začínají mít zájem o plod již na začátku roku ( důsledek zimního slunovratu... prodlužování dne předpovídá blížící se jaro ), ale nevěřím, že matka klade za velkých mrazů, i když má chumáč k dispozici pyl ( mimochodem, konzumují včely pyl za mrazu???...vždyť jim to nadměrně zaplňuje výkalový vak! ). Velikost plodové plochy zřejmě také souvisí s uteplením úlu. Během mrazivých zim lze očekávat více plodu v uteplených úlech, protože se v nich zadržuje odpadní teplo a vytváří teplejší prostředí než v úlech neuteplených. Pokud nastane ,,italská,, zima s mnoha slunečnými dny, uteplení úlů se projeví jako ,,praktická,, chladnička, v tenkostěnných úlech je pak míra kladení vyšší. Panenské dílo pravděpodobně zimní plodování omezuje.

Zajímavá otázka je, zda má zimní plod pozitivní efekt, nebo jde jen o vedlejší projev rozmnožovacího pudu? Farrar považoval zimní plodování za prospěšné pro růst včelstva. Vyplatí se náročná výchova plodu během zimy? Jsem toho názoru, že zimní plodování opotřebí určitý počet dlouhověkých včel, které zpravidla již v předjaří odejdou, takže se posílení neprojeví. Pokud má včelstvo nadbytky pylu, možná se předjarní odchod některých zimních včel nemusí dostavit. Asi proto Farrar kladl důraz na bohaté zásobení pylem ( dokonce doporučoval dodávat jeho náhražky ). Zřejmě nejlepší a nejstabilnější situace nastává u včelstev bez zimního plodu. Taková včelstva vykazují rychlejší rozvoj, takže případný náskok včelstev se zimním plodem brzy doženou. Čas od času krátkodobé oblevy neuškodí, včely vykonají prolet a případně si upraví polohu chumáče ( přesunou část zásob blíže k plodu ). Průběh loňské zimy nelze charakterizovat ,,krátkodobými oblevami,,...to zřejmě mělo vliv mimo jiné také na zdravotní stav včel.

Včely jsou jako ovoce... Mají-li zůstat do jara čerstvé, musí být během zimy v chladu.

S pozdravem...M. Václavek...

Pokud bude v noci -20 a ve dne -10 st C, tak se včelstva nerozplodují, i
kdyby už byl konec dubna. Možná jedině "sibiřské" včely.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 16, 2008 8:59 AM
Subject: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30


Uvědomte si, že pro start veškerého dění v přírodě nejsou teploty ty mají až
druhořadý význam. Základem je je délka dne. Jakmile se po zimním slunovratu
začne den prodlužovat tak se v přírodě začíná život probouzet Proto také
máme Vánoční sváty (původně oslava slunovratu a nového života). Z toho je
také vidět jak jsme se již odtrhli od přírody a neumíme se jí již řídit.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30
> Datum: 15.8.2008 22:54:27
> ----------------------------------------
> > Matky většiny přezimovaných včelstev začínají s kladením již z počátku
> > ledna.
> To není úplně přesné. Podle mých pozorování z podložek matky začínají s
> kladením a hlavně včelstvo s plodováním po počátku ledna, když po nějakém
> vánočním ochlazení nastane první obleva, kdy je několik dnů v noci aspoň 5
> st C nad nulou a ve dne 10 st C. Pokud je leden, únor a březen mrazivý,
> včely klidně začínají odchovávat plod třeba až při oblevě na začátku
dubna.
> tak to bylo třeba v zimě 2005 - 2006. To zakládá potom zajímavé diskuze,
za
> prvé jaké zimní počasí je pro včely nejlepší. Jestli to, kdy včely začnou
> plodovat už v lednu a potom obtížně v zimních měsících v mrazech
odchovávají
> hrstku včel a vyčerpávají se nebo když jsou souvislé mrazy, včely se nijak
> odchovem plodu nezabývají a v plné síle a zdraví přečkají, respektive
> "lenoší" do března, kdy mrazy definitivně povolí a odpočinuté včely se
> vrhnou do jarního rozvoje. Za druhé jaký úl je při plodování i při
> neplodování v zimě nejlepší, jestli uteplený nebo neuteplený a jak
větraný.
> Situace se navíc ještě stává složitější tím, že matka v zimě, hlavně
mladá,
> za mrazivého počasí třeba klade, ale vajíčka nekončí v buňkách, ale skončí
> mezi mělí na podložce.

Uvědomte si, že pro start veškerého dění v přírodě nejsou teploty ty mají až druhořadý význam. Základem je je délka dne. Jakmile se po zimním slunovratu začne den prodlužovat tak se v přírodě začíná život probouzet Proto také máme Vánoční sváty (původně oslava slunovratu a nového života). Z toho je také vidět jak jsme se již odtrhli od přírody a neumíme se jí již řídit.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30
> Datum: 15.8.2008 22:54:27
> ----------------------------------------
> > Matky většiny přezimovaných včelstev začínají s kladením již z počátku
> > ledna.
> To není úplně přesné. Podle mých pozorování z podložek matky začínají s
> kladením a hlavně včelstvo s plodováním po počátku ledna, když po nějakém
> vánočním ochlazení nastane první obleva, kdy je několik dnů v noci aspoň 5
> st C nad nulou a ve dne 10 st C. Pokud je leden, únor a březen mrazivý,
> včely klidně začínají odchovávat plod třeba až při oblevě na začátku dubna.
> tak to bylo třeba v zimě 2005 - 2006. To zakládá potom zajímavé diskuze, za
> prvé jaké zimní počasí je pro včely nejlepší. Jestli to, kdy včely začnou
> plodovat už v lednu a potom obtížně v zimních měsících v mrazech odchovávají
> hrstku včel a vyčerpávají se nebo když jsou souvislé mrazy, včely se nijak
> odchovem plodu nezabývají a v plné síle a zdraví přečkají, respektive
> "lenoší" do března, kdy mrazy definitivně povolí a odpočinuté včely se
> vrhnou do jarního rozvoje. Za druhé jaký úl je při plodování i při
> neplodování v zimě nejlepší, jestli uteplený nebo neuteplený a jak větraný.
> Situace se navíc ještě stává složitější tím, že matka v zimě, hlavně mladá,
> za mrazivého počasí třeba klade, ale vajíčka nekončí v buňkách, ale skončí
> mezi mělí na podložce.
> Co se týká úhynu včel v jedné uličce, zatímco zbytek včelstva normálně
> přezimuje, stalo se mi to párkrát taky. V mém případě to bylo kdysi
> způsobeno, co si pamatuji, použitím nevhodných rámků s hodně trubčiny, do
> kterých zásoby ukládají neochotně nebo přehazováním rámků pozdě na podzim,
> kdy se dostaly na místo sezení zimního chumáče plásty s malým množstvím
> zásob. Někdy se taky stane, že se část zimního chumáče v postupu po zásobách
> "zatoulá" někde mimo hlavní zimní chumáč a včely v mrazu potom vymřou na
> malý počet včel v odděleném chumáči nebo na nedostatek zásob, když pruh
> zavíčkovaných zásob skončí. Obvykle tyto včely spadnou na podložku, takže se
> to projeví hlavně zvýšeným množstvím mrtvých včel, na plástu zůstanou
> přichycené jen ty poslední.
> Co se týká, kolik toho včelstva snesou, kdysi v začátcích varaózy se asi dva
> roky včelstva léčila zimním postřikem. Včely se rozebraly a každý plást se
> včelami postříkal vodným roztokem léčiva. Léčení se dělalo pozdě v listopadu
> za běžných listopadových teplot až kolem nuly a na každé včelstvo se
> nastříkalo asi 3 /4 litru vody. Nebylo poznat, že by taková koupel za takové
> nízké teploty nějak včelstva poškodila. po složení včely na nějakou hodinu
> zvýšily teplotu v úlu na "letní" teplotu, vodu odpařily a úl vysušily.
> Co se týká rozebírání včelstev v zimě po rámcích, mě by zajímalo, kdo
> všechno to v mrazu a ve sněhu skutečně reálně a několikrát zkusil, ne jenom
> jako nějakou nouzovku jednou za život. Je totiž třeba pracovat velice
> precizně, včely otřesy setřepané na zem nebo sníh jsou prakticky ztraceny,
> sbírat je a házet na chumáč moc smyslu nedává. Rámky musí být nepřitmelené,
> tudíž precizně očištěné od propolisu, jinak nejdou uvolnit bez otřesů, které
> setřepávají včely na zem a které při vyšší teplotě nebo přímém slunečním
> svitu vybudí včely k vzlétnutí, což znamená stejně jako pád na zem při
> takové nízké teplotě jejich ztrátu. A to všechno se musí dělat za teploty,
> při které už za několik minut bez rukavic křehnou prsty a s rukavicemi není
> potřebný jemný cit nebo v tenkých rukavicích mrznou prsty taky. Sice taková
> manipulace se včelami uprostřed sněhu, třeba o vánočních svátcích má svoje
> určité kouzlo, ale každopádně to je mnohem náročnější operace než podobný
> zásah třeba o měsíc dříve, kdy je kolem poledne na slunci 10 - 15 st C.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Oprava.
Preto ja neustále včelárov roky nabádam, aby 1/3 zásob podali včelám v kvartáli septembra (IX., keď plochy plodu sa zmenšujú).

Táto rada je neúplná.

Preto už roky neustále včelárov nabádam, aby 1/3 zásob podali včelám v prvom kvartáli septembra (IX.mes), keď sú plochy plodu oveľa menšie a zásoby sa dostanú do blízkosti zimujúceho včelstva.

KaJi: A v které oblasti?
---
Omlouvám se za pozdní odpověď. Jižní morava,

> Matky většiny přezimovaných včelstev začínají s kladením již z počátku
> ledna.
To není úplně přesné. Podle mých pozorování z podložek matky začínají s
kladením a hlavně včelstvo s plodováním po počátku ledna, když po nějakém
vánočním ochlazení nastane první obleva, kdy je několik dnů v noci aspoň 5
st C nad nulou a ve dne 10 st C. Pokud je leden, únor a březen mrazivý,
včely klidně začínají odchovávat plod třeba až při oblevě na začátku dubna.
tak to bylo třeba v zimě 2005 - 2006. To zakládá potom zajímavé diskuze, za
prvé jaké zimní počasí je pro včely nejlepší. Jestli to, kdy včely začnou
plodovat už v lednu a potom obtížně v zimních měsících v mrazech odchovávají
hrstku včel a vyčerpávají se nebo když jsou souvislé mrazy, včely se nijak
odchovem plodu nezabývají a v plné síle a zdraví přečkají, respektive
"lenoší" do března, kdy mrazy definitivně povolí a odpočinuté včely se
vrhnou do jarního rozvoje. Za druhé jaký úl je při plodování i při
neplodování v zimě nejlepší, jestli uteplený nebo neuteplený a jak větraný.
Situace se navíc ještě stává složitější tím, že matka v zimě, hlavně mladá,
za mrazivého počasí třeba klade, ale vajíčka nekončí v buňkách, ale skončí
mezi mělí na podložce.
Co se týká úhynu včel v jedné uličce, zatímco zbytek včelstva normálně
přezimuje, stalo se mi to párkrát taky. V mém případě to bylo kdysi
způsobeno, co si pamatuji, použitím nevhodných rámků s hodně trubčiny, do
kterých zásoby ukládají neochotně nebo přehazováním rámků pozdě na podzim,
kdy se dostaly na místo sezení zimního chumáče plásty s malým množstvím
zásob. Někdy se taky stane, že se část zimního chumáče v postupu po zásobách
"zatoulá" někde mimo hlavní zimní chumáč a včely v mrazu potom vymřou na
malý počet včel v odděleném chumáči nebo na nedostatek zásob, když pruh
zavíčkovaných zásob skončí. Obvykle tyto včely spadnou na podložku, takže se
to projeví hlavně zvýšeným množstvím mrtvých včel, na plástu zůstanou
přichycené jen ty poslední.
Co se týká, kolik toho včelstva snesou, kdysi v začátcích varaózy se asi dva
roky včelstva léčila zimním postřikem. Včely se rozebraly a každý plást se
včelami postříkal vodným roztokem léčiva. Léčení se dělalo pozdě v listopadu
za běžných listopadových teplot až kolem nuly a na každé včelstvo se
nastříkalo asi 3 /4 litru vody. Nebylo poznat, že by taková koupel za takové
nízké teploty nějak včelstva poškodila. po složení včely na nějakou hodinu
zvýšily teplotu v úlu na "letní" teplotu, vodu odpařily a úl vysušily.
Co se týká rozebírání včelstev v zimě po rámcích, mě by zajímalo, kdo
všechno to v mrazu a ve sněhu skutečně reálně a několikrát zkusil, ne jenom
jako nějakou nouzovku jednou za život. Je totiž třeba pracovat velice
precizně, včely otřesy setřepané na zem nebo sníh jsou prakticky ztraceny,
sbírat je a házet na chumáč moc smyslu nedává. Rámky musí být nepřitmelené,
tudíž precizně očištěné od propolisu, jinak nejdou uvolnit bez otřesů, které
setřepávají včely na zem a které při vyšší teplotě nebo přímém slunečním
svitu vybudí včely k vzlétnutí, což znamená stejně jako pád na zem při
takové nízké teplotě jejich ztrátu. A to všechno se musí dělat za teploty,
při které už za několik minut bez rukavic křehnou prsty a s rukavicemi není
potřebný jemný cit nebo v tenkých rukavicích mrznou prsty taky. Sice taková
manipulace se včelami uprostřed sněhu, třeba o vánočních svátcích má svoje
určité kouzlo, ale každopádně to je mnohem náročnější operace než podobný
zásah třeba o měsíc dříve, kdy je kolem poledne na slunci 10 - 15 st C.

R. Polášek

Farrarův návod:
___________________________________________________________________________
- Zimní kontrola a úpravy včelstva -
Matky většiny přezimovaných včelstev začínají s kladením již z počátku ledna.

K tomuto tvrdeniu mám svoje výhrady a vlastné skúsenosti, pretože tak to nemusí byť. Môžem to tvrdiť lebo som faktá o plodovaní matiek v zime, získaval niekoľko rokov priamou kontrolou plodiska v januári a februári (I. a II.mes.). Pozorne som zaznamenával denné teploty, zvlášť plusové denné teploty, čím som potvrdil priamu závislosť plodovania matiek v zimných mesiacoch na plusových denných teplotách (bolo jedno či bol v úľoch nultý ročník matiek alebo boli dva-tri roky staré. Len krátko, mám zaznamenané x- údajov a jeden prípad keď matky nakládli vajíčka už decembri- prosinci 21-25.12 a včely sa liahli 14-16.1. Zvlášť posledné roky ke prakticky celá zima bol v nadlimitných teplotách (dôkazy o plodovaní matiek mám zachytené i fotograficky), čo vždy kerelovalo s plusovými dennými teplotami.

Ďalšia citácia Farrara:

Všechny tyto úpravy musí být provedeny bez rozrušení včel v úlu a na vyjmutých plástech. Všechny zahnané neb od hroznu vzdálené včely ztuhnou a jsou ztraceny.
-----------------------------------------------------------
Včely znesú oveľa viac ako si myslíme a to bez poškodenia zimujúcich včiel. Včely vedia v prospech seba urobiť korekcie nepriaznivej teploty pre opätovné spojenie chumáča po zásahu aj pri nízkej vonkajšej teplote.

Jeden z príkladov: v decenbri som zistil stratu M v silnom včelstve. Rozhodol som sa situáciu ihneď vyriešiť a nenechávať na jar. Pripravil som včelstvo na pridanie včiel s matkou zo zásobného úľa (+3˚C o 9,00hod.). Na letáčovú dosku som umiestnil nábeh so sklonom km letáču, ktorý som naplno otvoril (včelstvo bol v druhom nástavku, pod ním len plásty bez včiel) a včely s M som postupne zmetal na nábeh. Včely som usmerňoval teplým dymom, včely okamžite pri tomto tvrdom zásahu zapli svoje "ústredné kúrenie" a pomocou tohoto tepla sa dostali k včelstvu bez matky. Nasledovala kontrola úľového dna po 24 hod., na dne neboli odpadnuté žiadne včely.
Tento zákrok bol 100%-ný, čo potvrdila jar a znáška, bolo jedno z najbvýkonejších včelstiev.

Tento Fakt som si znovu overoval, pri fotografovaní plodu v januári-ledna. Ešte deň predtým som umiestnil na stredovú uličku zimujúceho včelstva umiestnil teplomer, teplota 24˚C, po fotografovaných plástov a po uteplení sledoval každé 2 hod. teplotu na zimujúcim chumáčom- hrozen. Teplota postupne narastala až na 32˚C o 24 až 36 hodín sa teplota ustálila znovu na 24˚C. Včelstvu tento zásah absolútne neublížil, možno i preto, že denné nasledujúce teploty boli plusové od 5 do 8˚C.

Ale zaznamenal som aj úhyn včelstva, ktoré uhynulo hladom a pritom bolo skoro v priamom kontakte so silnými zásobami (zimný chumáč bol strednej sily), keď jednotlivé včely hynuli v bunkách max. 1-3 cm od buniek so zásobami.

Raz sa stalo, že uhynula jedna celá ulička aj s M, v ktorej nebol ani gram zásob, pričom po pravej a ľavej strane včely žili. V tom čase keď sa im v uličke minuli zásoby,
pravdepodobne nebol vhodný čas na ich presun tam kde ostatné včely mali dostatok zásob. V čase kŕmenia v tejto uličke bol na skoro celej strane plástu ešte plod a zásoby tam nemohli umiestniť! Nekonal sa žiaden prenos zásob o ktorom sa niektorí pisatelia zmieňujú.
Preto ja neustále včelárov roky nabádam, aby 1/3 zásob podali včelám v kvartáli septembra (IX., keď plochy plodu sa zmenšujú).

Toto náhodné riziko bude vždy existovať, len od včelára záleží, aby to nebolo pravidlom.
To všetko nasvedčuje tom

Namátkou jsem našel zajímavé konferenční vlánko:
http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=4501&type=brief

S pozdravem...M. Václavek...

Pro zajímavost:
Možná znáte p. Vydru, který včelaří na rámkové míře 39x30 v tenkostěnných nástavkových úlech podle Tachovské metodiky. Osobně mám dřívější zkušenosti při včelaření v Tachovácích ( 39x24 ) dle p. F. Kašpara ( metoda podstavování mezistěn ). Docela zajímavý způsob aplikuje výzkumné trio LBV na r. m. 37x30 ( viz http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/ ... na fotografii panenského plástu ( dole ) je vidět, že zásoby sahají až ke spodní loučce ( ale nemusí to být středový plást! )).

Nicméně ve všech případech se jedná o nástavkové včelaření. První dotaz vlákna byl zřejmě adresován pro klasické úly, co jsem bohužel nebral v potaz. Klasické úly nelze ve způsobu včelaření srovnávat s nástavkovými.
Opravuji: pokud necháte medníky na místě, což v klasických úlech není moc vhodné, převěšení +/-2 plodových plástů nahoru se vyplatí. Asi nejistější způsob zimování v klasických úlech je na jednom prostoru po odebrání medníku. Trochu komplikovanější, avšak racionálnější metoda z důvodu ochrany díla před zavíječi spočívá v záměně plodiště za medník. V obou dvou případech je nutné krmit na dvě etapy kvůli zajištění správného uložení zásob. Úspěšnost způsobu ponechání medníku nad plodištěm hodně závisí na částečném přejití plodového tělesa do vrchního nástavku, jinak hrozí ( nemusí vždy nastat! ) odříznutí chumáče od zásob ( následkem mezery...nástavkové, plástové nebo zásobní ). V této souvislosti jsem se zmínil o Farrarově úpravě, která řeší situaci chumáče ve spodním patře.

Farrarův návod:
___________________________________________________________________________
- Zimní kontrola a úpravy včelstva -
Matky většiny přezimovaných včelstev začínají s kladením již z počátku ledna. Je-li uvnitř hroznu pyl, pokračuje výchova plodu i když venkovní teploty klesnou až na -30°C nebo -40°C. Během zbytku zimy může být rozdělení potravy uvnitř hroznu kritické, přičemž nehraje žádnou roli jsou-li nakladena pouze vajíčka nebo se včelstvo zabývá již výchovou plodu. Zimní hrozen nikdy neopustí vajíčka, aby dosáhl kontaktu se zásobami.
Aby zásoby byly v každém včelstvu ideálně rozděleny, bylo třeba hodně práce na podzim. Je mnohem hospodárnější, dbá-li se nato, aby byla všechna včelstva silná, aby jejich zásoby překročily maximální požadavek a uvnitř úlového prostoru byly rozděleny tak, jak je znázorněno na obr. 145. Včelstva by měla být v lednu kontrolována a je-li nutné, provedena korektura. Tyto úpravy mohou být prováděny při teplotě -18°C, jestliže včelař je přísně opatrný, dělá-li tyto úpravy v klidném jasném dnu, při teplotách, které zvyšují teplotu nad bod mrazu. Víko úlu se nadzvedne, je-li vrchem vidět klidný hrozen a uspokojivé zásoby, nejsou nutné žádné úpravy. Jsou-li vidět pouze zásoby, pak je úprava pro včelstvo nutná. Otočíme víko vrchní stranou nahoru a položíme vedle úlu. Nyní odstraníme 2 medné plásty s obou stran a roztáhneme zbylé plásty ze středu k bokům nástavku. Potom posadíme vrchní nástavek na připravené víko. Při použití jen velmi málo kouře odstraníme postranní plásty ze spodního nástavku, obsahuje-li tento hlavní díl hroznu. Nyní zvedneme 2 plásty se včelami (případně s plodem) ze středu hroznu a zavěsíme je do uvolněného středu hořeního nástavku. Potom sesuneme včelami obsazené plásty dohromady a vyplníme prázdný prostor na stranách přebytečnými plásty s medem z horního nástavku.
Ve vícenástavkovém úlu se může nacházet hlavní část hroznu buď uprostřed nebo ve spodním nástavku. Je-li hrozen v nejspodnějším nástavku, potom je nutné všechny plásty s plodem nebo vajíčky zavěsit doprostřed nejvyššího nástavku. Je jasné, že všechny části rozděleného hroznu musí míti mezi sebou spojení, aby rozptýlené skupiny včel byly uchráněny před prochlazením. Všechny tyto úpravy musí být provedeny bez rozrušení včel v úlu a na vyjmutých plástech. Všechny zahnané neb od hroznu vzdálené včely ztuhnou a jsou ztraceny. Prohlédneme-li opět během několika hodin včelstvo, je možno přesně zjistit, že včelstvo se stáhlo do nejhořejšího nástavku, je-li teplota medných plástů, na obou stranách převěšených včel pod bodem mrazu.
Tyto úpravy se provedou, aby plod ve středním nebo nejspodnějším nástavku nepřekážel hroznu přenášet zásoby do místa sedění a je zcela jedno jak chladný bude zbytek zimy. Množství pylu v zásobách může být doplněno pylovými náhražkami, při čemž s krmením započneme 5-6 týdnů před první jarní nabídkou pylu v přírodě.
___________________________________________________________________________

S pozdravem...M. Václavek...

Jak kde. Nám pokladní vysloveně fandila, ale podobnou taktiku vysloveně odmítla s tím, že ji sledují kamery. Jenže to bylo na jaře, Aholdi si neuvědomili, že včelatev ubylo a ve skladech je spousta cukru. Takže se asi přístup změnil.
Pepa
P.S. Gratuluji k hluboce přátelským vztahům s pokladní :-)

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jarda Zeman
Sent: Friday, August 15, 2008 9:14 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Cukr 12,90

Zruc n/S. - Tesco
Vozik - 120kg cukru.
Vyberu si pokladnu s obezni zamracenou pokladni. Prijedu ke kase, lezerne ale slusne pozdravim, jako kdybych mel v kosiku maslo a 5 housek. Pockam az pokladni vyvali oci a nez stihne cokoli rict, krasne se usmeju a reknu:
nojo, ja rad bychty, no.... Pokladni se rozzari jako mesicek na hnoji a ze prej abych nekdy prinesl ochutnat. Nacez s usmevem pravim: baneee, to je pro vcelicky, musim je na zimu nakrmit, vcelicky jsou desne dulezity. Kdyby nebyly vcelicky, tak by se nam nic neurodilo. Jablicka by nebyly, svesticky by nebyly, to vite.... Tak jak to udelame pani? Mam s tim behat nadesetkrat pres kasu a budeme tu delat divadylko a zdrzovat se, nebo to namarkujete na vickrat?
Pokladni se usmeje, udela (v tomto pripade jen!) 2 pokladni bloky, s usmevem podekuju, popreju hezky den a kracim nakladat do Facka x-D

Má někdo ze zdejších účastníků praktické zkušenosti se včelařením v těchto úlech? Zajímaly by mě pozitiva a negativa, případně užitečné tipy. Děkuji.

Zruc n/S. - Tesco
Vozik - 120kg cukru.
Vyberu si pokladnu s obezni zamracenou pokladni. Prijedu ke kase, lezerne ale slusne pozdravim, jako kdybych mel v kosiku maslo a 5 housek. Pockam az pokladni vyvali oci a nez stihne cokoli rict, krasne se usmeju a reknu: nojo, ja rad bychty, no.... Pokladni se rozzari jako mesicek na hnoji a ze prej abych nekdy prinesl ochutnat. Nacez s usmevem pravim: baneee, to je pro vcelicky, musim je na zimu nakrmit, vcelicky jsou desne dulezity. Kdyby nebyly vcelicky, tak by se nam nic neurodilo. Jablicka by nebyly, svesticky by nebyly, to vite.... Tak jak to udelame pani? Mam s tim behat nadesetkrat pres kasu a budeme tu delat divadylko a zdrzovat se, nebo to namarkujete na vickrat?
Pokladni se usmeje, udela (v tomto pripade jen!) 2 pokladni bloky, s usmevem podekuju, popreju hezky den a kracim nakladat do Facka x-D

úly má tachováky(uteplené)

uvidíme ,mám neuteplené stěny 2cm silné,doufám že dosáhnu stejného efektu i přes česnové krmítko

včely na česnech velice dobře přijímají jakoukoliv potravu
protože je to pro ně přirozené
mám dobré zkušenosti s použitím průhledných plastových lahvi od mléka s upraveným víčkem podobně jako víčko pro skleněnou láhev,jde to snadnno a celkem rychle i při větším počtu včelstev na stanovišti /25 a víc/,první dávku je nutno samozřejmě podat až později večer ,i slabší včely si zde potravu velice rychle najdou,láhve se plní doma,pro manipulaci jsou v jednoduchých přepravkách po 10 ks,krmítka jsou dřevěnná se čtyřmi otvory o průměru víček a jsou zasunovací místo česnové vložky ,podání jedné dávky roztoku -3 lahve včetně nasazení krmítek pro 25 včelstev lze stihnout za 45 minut i s cestou na stanoviště samozřejmě tak do kilometru od domu,za největčí výhodu považuji především to, že nad včelstvem lze současně opravovat rámky po vybraném medu,mezi nástavky se ponechá folie a pouze prostup v zadní části ůlu včely i v takto přímo nesouvisícím prostoru rámky opraví, zpravidla sem nezanáší cukerný roztok, zkušenosti mám pouze s panenskými
rámky silné včelstvo opraví dva nástavky rámků do jednoho týdne

Opravdu nepamatuji zimu, kdy by nebyly teplejší dny na prolety a včely se nemohly přesunout.
-----
A v které oblasti?

Já ve svých pamětech nemusím chodit moc daleko.

Karel

Musím se přidat na stranu Pavla a přidávám se i k tomu, že tady vymýšlíte kraviny (... stačí rámky pod oušky podložit na patřičnou výšku).
Do včel dělám 25 let, vyzkoušel jsem 3 typy úlů a dodnes nevím (nemám přesně změřeno) jakou mám mezeru mezi rámky v nástavcích. Asi to budou 2 cm (odhaduji), ale nikdy nebyl problém, že by nepřešly. I v rámcích mám různé odchylky, takže mezera bývá i větší. Úhyny byly (jsou přirozené), ale zdravé silné včelstvo, kterému v zimě neuhyne matka si v našich zeměpisných šířkách v teplejších dnech cestu k zásobám i vodě na stopě cestu vždy našlo. Opravdu nepamatuji zimu, kdy by nebyly teplejší dny na prolety a včely se nemohly přesunout.

Těm co mají méně inteligetní včely radím, aby místo podložky mamontovali mezirámkový včlelí výtah. Je to lepší kravina:)

nemáš pravdu Včelstvo v období února ji ploduje a plod v tohých únorových mrazech neopustí a tm je pak kámen úrazu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani
> Datum: 14.8.2008 14:48:47
> ----------------------------------------
> Přátelé ze Skandinávie, Grónska, Islandu a přilehlých oblastí, neznáte
> internetovou adresu na včelařskou konferenci v ČR?:)
> Žiji v ČR a zatím jsem nepoznal vaši obavu, že by byla taková zima, že by
> včely nepřešly za zásobami přes mezeru nebo se jinak nedostaly k zásobám.
> V tuhé zimě včely přijímají minimum potravy a vždy je v zimě dostatek
> teplejších období kdy včely přejdou přes mezeru k zásobám (musí být
> dostatek zásob). V těchto teplejších obdobích včely vykonávají prolety a i
> vždy se dostaly k zásobám. Taky v těchto teplejších obdobích se včely
> vydávají ke stropní fóli pro vodu a překonávají tak vzdálenost cca 25 cm.
> Mezera mezi nástavky (2 cm) pro ně nic neznamená.
> Pokud je včelstvo dobře zakrmeno, tak si včelstvo zásoby uloží podle
> potřeby a nepamatuji zimu, kdy by se k zásobám nedostaly. Včelařím v
> nadmořské výšce 600 m n.m. vé středu ČR.
>
>
>

Na 39x30 včelařím. Pro zimování používám ještě polonástavek 39x15 jako krmnou komoru. Ale i když jsem dříve zimoval jen v plodišti (v UNIVERZALU II, nikdy se nestalo, že by včely uhynuly na nedostatek zásob. Univerzal jsem opustil zejména pro problematickou manupulaci s podložkou na odběr měli a také pro velkou váhu a obtížnou manipulaci s ním. Ale občas je používám pro chov oddělků.
S pozdravem

Obávám se, že paní kecala. Česká obchodní inspekce by asi naopak prudila po
stížnostech zákazníků na omezování volného prodeje - nákupu :-)
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 14, 2008 10:44 AM
Subject: RE: Cukr 12,90


> Pracovní postup při limitovaném nákupu:
> http://sroll.net/pellmell/cukr/cukr.html
> Pepa
>
>

Pekny :-) Me se ted povedlo v tescu platit 60kg 6x :-) Nevsim sem si limitu
ale pani na kase byla natolik slusna ze mi nabidla dve variany bud platit po
deseti a nebo vratit :-))

Do nedavna nebyl problem s limitem (cerven, cervenec) ani v tesku ani v
kauflandu - pani rikala ze coika prudi.....

T.H.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3356 (20080814)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Někdo udělá něco desetkrát nebo dvakrát u 5 včelstev nebo 5 x u 10 včelstev
a včely se vždy chovají stejně. Tak usoudí a píše v tom smyslu, že se včely
chovají takhle vždy. Jenže tady platí statistika, jednotlivé včelstva jsou
pořád ještě geneticky různorodé a podmínky taky nikdy nejsou úplně stejné.
Desetkrát včely udělají totéž, po jedenácté z neznámých důvodů to udělají
jinak. Nebo 20x a po dvacáté prvé jinak. Nebo 50x a po padesáté prvé jinak.

Dva předchozí roky bylo jedno, jestli se včely usadí ve spodním nebo horním
nastavku, a jaká je v úle mezera, v těch mírných zimách každé včelstvo
dokázalo přejít k zásobám. Bude taková zima i letos? Když dle mého
skromného odhadu je taková mírná zima s obdobími mrazu ne delšími než 14
dní, necelý měsíc v průměru jen každý třetí rok. Vědět tak dnes, jaká bude
za půl roku v zimě zima, to by se ušetřilo práce a dalšího.


R. Polášek

Přátelé ze Skandinávie, Grónska, Islandu a přilehlých oblastí,....
-----------------
A/ Přátelé za polárním kruhem asi nemají památečné úly s několikacentimetrovou mezerou mezi plodištěm a medníkem.

B/ Včely jsou inteligentní a lecos si uspořádají sami. Občas ale příroda a selekce vyberou ty tupé, co si to nepřipraví dobře.

Párkrát jsme zažil, že včely jsem vymetal z horního nástavku a mnoho zásob bylo pod nimi. To u Brennerů.
U Langstrothů jsem zažil, že nepřešly do horního nástavku.

Ve Včelařství bylo popsáno jedno měření -počítání a vážení hladem uhynulých včelstev. Ten pokus se mohl konat jen proto, že se jednalo ovčely málo inteligentní ze střední Evropy a taky si nevynosily zásoby nahoru. A taky se jednalo o úzký rámek.

Souhlasím ale, že v nástavkovém úlu na dlouhém rámku s dostatkem zásob by silné včelstvo na dobrém díle nemělo mít problémy. Některá včelstva ovšem občas nesledují tuto konferenci, nečtou odbornou literaturu a doplatí na to:-)

Karel

máte někdo nějaké,zkušenosti,info,obrázky,...
-----
Ten pan Kašpar měl uteplené úly?

Já s tím laboroval, ale u neuteplených s dostatečným prostorem jsem zjistil, že včely nechaly vodu na folii být.

Udělal jsem si očkové krmítko. Pokud bych měl někdy dodávat vodu, vrátím se k tomu.
Nenaruším prostor a mají to přímo do středové uličky v horním nástavku.

Vzal jsme malou Petku od dětské limonády (cca2dcl). Do víčka udělal díru o něco menší než trubička z plastu. Tu jsem tam narval a na konec jsem nacpal kousek molitanu.
A nasadil pomocí drátku jako napaječku na klec pro křečky atd. Do očka. Pokud by to někdo chtěl zkoušet, navedu jej do instalatérství pro kousek izolace na trubky, šikmo seříznout, nahoře ucpat a má to zateplené.

Dělal jsem to v době, kdy jsme experimentoval s vytápěním.
Včely braly asi tak 2dcl denně.

Při prohlídce stropem jsem ale zjistil:
Nenapájená včelstva měla na stropě sucho. Napájené mělo na folii loužičky.
Nevím jestli jsem to vyhodnotil správně, ale usoudil jsem, že mají vody příliš a přestal s tím, jak včely začaly běžně létat. Zázrak jsme nepozoroval.

V té době vycházely ve Včelařství články doc.Ptáčka o objevech ve včelařství a jeden popisoval objev závislosti hygroskopičnosti medu na teplotě.

Proto se ptám, jestli to byly uteplené úly. V neuteplených a nezužovaných si myslím, že je vlhka dost. Ale pokud udělá někdo dobrý pokus, rád se nechám přesvědčit.

Karel

Přátelé ze Skandinávie, Grónska, Islandu a přilehlých oblastí, neznáte internetovou adresu na včelařskou konferenci v ČR?:)
Žiji v ČR a zatím jsem nepoznal vaši obavu, že by byla taková zima, že by včely nepřešly za zásobami přes mezeru nebo se jinak nedostaly k zásobám.
V tuhé zimě včely přijímají minimum potravy a vždy je v zimě dostatek teplejších období kdy včely přejdou přes mezeru k zásobám (musí být dostatek zásob). V těchto teplejších obdobích včely vykonávají prolety a i vždy se dostaly k zásobám. Taky v těchto teplejších obdobích se včely vydávají ke stropní fóli pro vodu a překonávají tak vzdálenost cca 25 cm. Mezera mezi nástavky (2 cm) pro ně nic neznamená.
Pokud je včelstvo dobře zakrmeno, tak si včelstvo zásoby uloží podle potřeby a nepamatuji zimu, kdy by se k zásobám nedostaly. Včelařím v nadmořské výšce 600 m n.m. vé středu ČR.

Já bych se hlavně zeptal, kdo z nástavkářů má rámky 39x30, jestli zimuje ve
dvou nastavcích nebo v jednom nastavku a jaké má zkušenosti. Co jsem slyšel
z ohlasů v diskuzi, běžně se v nastavcích zimuje v jednom nastavku s rámky
45x30 nebo 42 x 30, ( z hlavy přesné rozměry neznám) protože 10 takových
rámků už dává dostatečný prostor. O rámku 39 si nejsem tak jistý. Co se
týká překlenutí mezery mezi rámky 39x30, připomínám, že pokud mají včely
zůstat sedět dole, musí se nějak dosáhnout toho, aby zásoby v rámcích nad
sezením zimního chumáče sahaly až k spodní loučce rámku. Pokud tam bude
mezera, třeba jen 5 -10 centimetrů prázdných buněk, včelstvo je v mrazu
nepřejde a uhyne dole hladem. taky se může stát, že přejde jen část
včelstva a část uhyne. Jestli bude letošní zima stejná jako dvě poslední,
tak to je jedno, ale pokud ne.... Podle mého názoru je takový pruh prázdných
buněk bez zásob v zimě mnohem horší překážka než mezera nějaké dva
centimetry mezi rámky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Sroll Josef" <Josef.Sroll/=/upce.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 14, 2008 10:46 AM
Subject: RE: Velka mezera mezi nastavky - zimovani


Tuto Pazderkovu metodu rozhodně nedoporučuji. Kdysi jsem takto postupoval,
ale včely v předjaří (tedy matka) tyto proužky velice ochotně zaklade. při
jarní prohlídce se pak tento plod trhá atd.
Lepší je vložit několik latěk napříč rámky - jakási "šplhadla". Stačí tak 3
až 4. Na jaře se pak prostě odstraní. Jinak hrozí odtržení včelího chomáče
od zásob, pokud jsou silné déletrvající celodenní mrazy. V posledních letech
byly velmi mírné zimy, ale ví někdo, jaká zima bude letos?
Pepa

Tuto Pazderkovu metodu rozhodně nedoporučuji. Kdysi jsem takto postupoval, ale včely v předjaří (tedy matka) tyto proužky velice ochotně zaklade. při jarní prohlídce se pak tento plod trhá atd.
Lepší je vložit několik latěk napříč rámky - jakási "šplhadla". Stačí tak 3 až 4. Na jaře se pak prostě odstraní. Jinak hrozí odtržení včelího chomáče od zásob, pokud jsou silné déletrvající celodenní mrazy. V posledních letech byly velmi mírné zimy, ale ví někdo, jaká zima bude letos?
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of G.Pazderka
Sent: Wednesday, August 13, 2008 3:13 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani

Zprominutím vymýšlíte a děláte kraviny. Jestli je problém s mezinástavkovou mezerou, tak udělat něco s úlem (rámkem) nebo je časem vyměnit. Jediný rozumný v tuto chvíly mne napadá - vzít nůž a nějaký rámek (souš) s plástem a nařezat proužky na propojení na plodiště s medníkem.Sundat medník, ümístit na hodní rámek do míst kladení vajíček buď po diagonále nebo rovnoběžně s horní loučkou. Na úl stačí tak pět až sedm propojení.

Fólii odstranit, zkontrolovat čistý přechod na zásoby popř. vhodnost plodové základny pro matku vpo slunovratu v prosinci.
..........

tomas (141.113.85.22) --- 13. 8. 2008
Velka mezera mezi nastavky - zimovani

Mam mensi problem s jednim vcelstvem ve 2N jehoz ul ma velkou mezeru mezi nastavky. Je to pozustalost (utepleny 39x30 se dnem spojenym s prvnim nastavkem), ve ktere se vzdy zimovalo v 1N, letos jsem je nechal na 2 nastavkach (jako vsechny ostatni) a az pote jsem zjistil, ze ta mezera je fakt velka - mozna i vic jak 2cm.

Mam obavu, ze by na tom mohli v zime dojet.

Ploduji ve spodnim nastavku, ktery je pevne spojen se dnem, jinak bych to asi vyresil prehozenim nastavku abych dostal plodove hnizdo nahoru, pak bych je dokrmil.
Po vytoceni jsem nakrmil 8kg, takze ve 2N je dost zasob.

Zatim jsem zvolil opacny postup a mezi nastavky vlozil folii s otvorem u kraje nastavku, aby tam vcely mohly k zasobam.

Otazka zni: Prenosi si zasoby k plodisti kdyz jsou jakoby odriznuti od medniku? Me to pripada jako krmeni v hornim nastavku ale nevim jestli se na to muzu spolehnout ze jim take?
Myslim, ze takovou drobnou zkusenost, ze si zasoby prenosi uz mam ale nejsem si uplne jisty.

Druha varianta na kterou jeste asi trochu casu mam je prendat plodiste nahoru, a dokrmit, ale do toho se mi nechce.

Dalsi reseni krom vyrobeni noveho nastavku me zatim nenapada

Diky za rady, chtel tu drobnou chybicku (1cm :-) ) nejak elegantne napravit.

T.H.

> Pracovní postup při limitovaném nákupu:
> http://sroll.net/pellmell/cukr/cukr.html
> Pepa
>
>

Pekny :-) Me se ted povedlo v tescu platit 60kg 6x :-) Nevsim sem si limitu ale pani na kase byla natolik slusna ze mi nabidla dve variany bud platit po deseti a nebo vratit :-))

Do nedavna nebyl problem s limitem (cerven, cervenec) ani v tesku ani v kauflandu - pani rikala ze coika prudi.....

T.H.

Pracovní postup při limitovaném nákupu:
http://sroll.net/pellmell/cukr/cukr.html
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of KaJi
Sent: Wednesday, August 13, 2008 9:07 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Cukr 12,90

V Hypernově. 5kg tašky. U nás bez omezení.

Karel

Udelal jsem si cesnove krmitko dle clanku ve vcelarstvi. Funguje to i na krmeni ale toho bych se bal kuli loupezi (ale urcite by to slo lehce vyresit - zabezpecit), zkousel jsem zjara davat vodu v sedmickovejch flaskach. Nektere braly jine nee.

To krmitko je jednoduche - dve sololitove desticky (15x15 - ani ne - dle flasky), jedna s otvorem o neco menci nez je hrdlo flasky. Mezi sololit prijdou po obvodu - 3 stranach - laticky. 4 volna strana se zasune do cesna a tudy maj vcelky pristup - z teto strany jsou laticky delsi aby to v cesne drzelo.

Bude zalezet na typu dna. Mam vysoka dna s 2cm cestne po celym, takze u me nebyl problem

Foto bych mohl udelat, clanek bych asi mozna taky dohledal.


T.H.


> česnové krmítko
>
> máte někdo nějaké,zkušenosti,info,obrázky,...
>
> na jaře ho chci vyzkoušet a využít
>
> ..nedokážu si představit ,že bych měl další dekl(místo folie) na úl, s
> dírou na flašku ,na nástavkách venku,ale včely jsou na jaře nahoře a
> flašku maj pod nosem,ale potřebuji to jen minimálně ,po loňských úhynech,
> viděl sem včely p.kašpara ,které podněcuje vodou už brzo na jaře, je v
> důchodu ,má čas jim každej den dát flašku (sedmičku),síla takových
> včelstev je v už dubnu opravdu úctyhodná,jinak bych si pomohl oddělky ale
> letos to bylo jen o včelách a navíc mi       neznámí včelař několik odd. ukradl
>
>
>
>
>

česnové krmítko

máte někdo nějaké,zkušenosti,info,obrázky,...

na jaře ho chci vyzkoušet a využít

...nedokážu si představit ,že bych měl další dekl(místo folie) na úl, s dírou na flašku ,na nástavkách venku,ale včely jsou na jaře nahoře a flašku maj pod nosem,ale potřebuji to jen minimálně ,po loňských úhynech, viděl sem včely p.kašpara ,které podněcuje vodou už brzo na jaře, je v důchodu ,má čas jim každej den dát flašku (sedmičku),síla takových včelstev je v už dubnu opravdu úctyhodná,jinak bych si pomohl oddělky ale letos to bylo jen o včelách a navíc mi neznámí včelař několik odd. ukradl