Včelařská konference

Je třeba oddělit zájmovou činnost, kterou dělají lidé po své práci nebo jako
důchodci, třeba práci v ZO nebo léčení včelstev, takže to dělají obvykle
zadarmo a pokud se přes ně shání nějaké zboží, nepřiráží si k němu a
komerční činnost, kdy se tím ten člověk živí a nemůže si dovolit nenechat
nezaplatit svou práci a svůj čas.
Stejně tak vlastní výroba mezistěn není stejně jako cokoliv jiného charita,
musí se zaplatit. S voskem dodaným v kusech od včelařů se musí leccos
provést a zařízení taky není zadarmo. Takže zpracované mezistěny budou mít
vždy znatelně vyšší cenu než vykupovaný vosk. Pak se každý může rozhodnout,
jestli si zajde pohodlně ve svém městě do nejbližší včelařské prodejny nebo
zajede na zájezd k Sedláčkovi a koupí dražší mezistěny nebo si to zakoupí
přímo u výrobce mezistěn, získá mezistěny levněji ale sám platí poštovné
nebo jinou dopravu. Dovedu si představit, že př Sedláček nepovažuje prodej
mezistěn cizím včelařům za svou hlavní činnost, proto se nemíní zdržovat
otvíráním balíků a přepočítáváním mezistěn a nemá zájem prodávat mezistěny
příliš levně. Ostatně kdyby prodával mezistěny levně a po kusech, chtěla by
mezistěny odpočítat po kusech třeba půlka zájezdu a tím by se ztratilo pěkně
času. Na kupování mezistěn po kusech jsou tady včelařské prodejny. A
pětikilový balík zas tam moc mezistěn není, mezistěny není žádný problém
skladovat někde na skříni třeba 5 let a a postupně spotřebovávat.
Já mezistěny objednávám poštou a to obvykle bezplatně výměnou za vosk.
Podívám se na poštovní poplatky, obvykle navážím k 14 kg vosku, aby váha
celého balíku nepřekročila 15 kilo a platil tak ještě poplatek za 15 kilo.
Ve výrobně odečtou něco vosku na nečistoty a zpracování a pošlou mně zpátky,
střelím třeba 11,1 kg mezistěn. Kolik vosku si srazí, obvykle konzultuji
předem mailem nebo telefonem. Obvykle objednávám ve Stražisku, ale vždy před
posláním dělám kontrolu v inzerátech Včelařství a na internetu, jestl někdo
není výhodnější. A nedělám to v zimě, protože když zmrznou, jsou mezistěny
křehké jak sklo a mohly be se na poště rozbít. Zrovna letos na podzim nebo
příští rok na jaře budu muset zase měnit vosk.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "mirek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 01, 2008 9:43 PM
Subject: Je to včelař ????????


> Chci se zeptat jakou máte, zkušenost se včelařem z Bučovic- Sedláček, byly
> jsme u něj na zájezdě, co předváděl je hrůza, pro mě už to není včelař,
ale
> obyčejný mamon obchodník. Chtěl jsem vyměnit 2 kg mezistěn za dodaný vosk.
> Co myslíte že udělal, balík o Váze 5 kg mi přece nebude rozbalovat, vnutil
> mi jej celý, a 3 kg vosku prodal za pěkpou pálku. To je ale haj....

a požádal mně abych mu zjistil kde by si mohl koupit tyto rámky , aproto vás žádám a jakékoliv informace k těmto rámkům
-----
V Čechách zatím

http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=novinky
NOVÝ VČELAŘSKÝ VÝROBEK


V příspěvku z 18.8.2008
jsou podrobnosti.

Pan Žák je ale realista a vyrábí je na Langstrotha. Takže děda asi nebude spokojen.
Ale ty si můžeš pořídit nové úly. :-)
Karel

Na web. stránkách www.Brushy mountain bee farm . Jsou vpřepočtu za 24,- .Puppino

dobrý den jsem začínající 14tiletý včelař když jsem zdělil staršímu včelaří který mě zaučuje ve včelaření , že existují plastové rámky s plastovou mezistěnou byl velice nadšen a požádal mně abych mu zjistil kde by si mohl koupit tyto rámky , aproto vás žádám a jakékoliv informace k těmto rámkům
Zdenku, pokud máš zájem předávat si zkušenosti s 13tiletým včelařem. Jeho mail janikdohnalek/=/seznam.cz.
B.V.

byly jsme u něj na zájezdě, co předváděl je hrůza, pro mě už to není včelař, ale obyčejný mamon obchodník
----
Příště si zorganizujte zájezd po charitách a ne po obchodnících

2kg = 28 mezistěn, 5kg =70, doporučuji zvýšit stav včelstev, nebo více dávat stavět.:-)

A za kolik je u něj výměna vosku a za kolik prodává?

Karel

mirek:>balík o Váze 5 kg mi přece nebude rozbalovat, vnutil mi jej celý,<
..........

Co to tady chcete ostatním vnucovat za nesmysly? Jste normální? Jestli si neumíte ani zařídit mezistěny, jak dokážete se svým umem včelařit? To musí vypadat.

No tak to tedy nevím ... Ne, jestli je pan Sedláček nebo není včelař, ale
jak Vám mohl vnutit něco , co jste nechtěl... :-) A ještě k tomu za cenu,
se kterou jste nesouhlasil ... (Nebyla spíš chyba na straně kupujícího ?)
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "mirek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 01, 2008 9:43 PM
Subject: Je to včelař ????????


Chci se zeptat jakou máte, zkušenost se včelařem z Bučovic- Sedláček, byly
jsme u něj na zájezdě, co předváděl je hrůza, pro mě už to není včelař, ale
obyčejný mamon obchodník. Chtěl jsem vyměnit 2 kg mezistěn za dodaný vosk.
Co myslíte že udělal, balík o Váze 5 kg mi přece nebude rozbalovat, vnutil
mi jej celý, a 3 kg vosku prodal za pěkpou pálku. To je ale haj....


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3405 (20080901)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Chci se zeptat jakou máte, zkušenost se včelařem z Bučovic- Sedláček, byly jsme u něj na zájezdě, co předváděl je hrůza, pro mě už to není včelař, ale obyčejný mamon obchodník. Chtěl jsem vyměnit 2 kg mezistěn za dodaný vosk. Co myslíte že udělal, balík o Váze 5 kg mi přece nebude rozbalovat, vnutil mi jej celý, a 3 kg vosku prodal za pěkpou pálku. To je ale haj....

med j

dobrý den jsem začínající 14tiletý včelař když jsem zdělil staršímu včelaří který mě zaučuje ve včelaření , že existují plastové rámky s plastovou mezistěnou byl velice nadšen a požádal mně abych mu zjistil kde by si mohl koupit tyto rámky , aproto vás žádám a jakékoliv informace k těmto rámkům



předem děkuji za pomoc

Sháním maringotku upravenou i s ůly.Prosím nabídněte.Děkuju Karel.731 491 848

Koupím včelstva,nabídky pouze z jihočeského kraje.Nabídky pište na email : fajmon.vcelar/=/seznam.cz

Zveme včelařskou veřejnost na jednodenní setkaní DADANTKLUBU,kterě se bude konat 6.září ve Vodňanech - střední rybářská škola

začátek semináře v 8. hod.,v poledne 1 hod prestavka,předpokladaný konec v 16.15

program :TLUMENI NAKAZ VCEL
-Marketing-jeho využití při tlumení roztoče
V.destruktor
-Využití biologických zakonitostí při vysoce
účiném tlumení varoázy,předcházení rojení
a podstatnému zvýšení výnosu medu

NOVÉ SMĚRY VE VČELAŘSTVI
-Popis a konstrukce úlu,při konstrukci úlu
byly zohledněny všechny užitkove
i doprovodné vlastnosti včely
kranské
-Biologické faktory, na kterých byla
postavena metodika v Eurodadantu

ANATOMIE, BIOLOGIE A FYZIOLOGIE VCELY
MEDONOSNE
-Využití poznatků kusadlových,
hltanových a voskotvorných žláz
při chovu včel v Eurodadantech

RACIONALIZACE
-Předvedení zvedacího zařízení


Možnost zajistit oběd
tel. Ing.Vl. Řeháček 604 106 899
J. Tlapa 728 885 011

Zveme včelařskou veřejnost na jednodenní setkaní DADANTKLUBU,kterě se bude konat 6.září ve Vodňanech - střední rybářská škola

začátek semináře v 8. hod.,v poledne 1 hod prestavka,předpokladaný konec v 16.15

program :TLUMENI NAKAZ VCEL
-Marketing-jeho využití při tlumení roztoče
V.destruktor
-Využití biologických zakonitostí při vysoce
účiném tlumení varoázy,předcházení rojení
a podstatnému zvýšení výnosu medu

NOVÉ SMĚRY VE VČELAŘSTVI
-Popis a konstrukce úlu,při konstrukci úlu
byly zohledněny všechny užitkove
i doprovodné vlastnosti včely
kranské
-Biologické faktory, na kterých byla
postavena metodika v Eurodadantu

ANATOMIE, BIOLOGIE A FYZIOLOGIE VCELY
MEDONOSNE
-Využití poznatků kusadlových,
hltanových a voskotvorných žláz
při chovu včel v Eurodadantech

RACIONALIZACE
-Předvedení zvedacího zařízení


Možnost zajistit oběd
tel. Ing.Vl. Řeháček 604 106 899
J. Tlapa 728 885 011

Poděkováni panu Turčanymu
Váš lapač vos z PET lahve s trychtýřkem se mi osvědčil. Za jeden den bylo v láhvi utopeno asi 2 cm vos a konečně byl od nich klid. Díky HaF

On Saturday 30 of August 2008 18:08:33 M. Václavek wrote:
> http://zlinsky.denik.cz/zpravy_region/medu-je-o-tretinu-mene-nez-vloni20080
> 826.html

no a o 2/3 mene nez predloni ...... :(

Honza

Tím, že používám 39x30 jen v plodišti a polonástavky 39x15 jako medníkové, tak tento problém v podstatě nemám ale přece jenom je nutná opatrnější manipulace s rámkem. U vodorovného drátkování stavěly i bez proužku mezistěny od loučky i od drátků dílo bylo hodně nepravidelné. Při svislém sice také začínají stavbu srdíček kolem drátků, ale dílo je mnohem spojitější a pravidelnější. Se stavbou z užšího proužku mezistěny umístěného u spodní loučky mám vysloveně špatné zkušenosti.zvlášť u vodorvného drátkování. Často dílo v horní polovině ohnou a přilepí k sousednímu rámku. Ale tuto stavbu jsem zkoušel jen v mednících, možná že v plodišti stavějí lépe.

http://zlinsky.denik.cz/zpravy_region/medu-je-o-tretinu-mene-nez-vloni20080826.html

.... Dá se říct, že taková solidní střední cena je sto až sto deset korun. Lesní med je ceněný víc. Vyjde tedy kolem sto dvaceti až sto třiceti korun. Letos je to tak o deset korun více než loni, kdy bylo medu více,“ doplnil Okál.
....

Záslužné prohlášení.

Karel

http://zlinsky.denik.cz/zpravy_region/medu-je-o-tretinu-mene-nez-vloni20080826.html

Pokud si dobře vzpomínám, před dvěma lety byl ve včelařské prodejně v HK k dispozici glukózo-fruktozový roztok, tedy již připravené krmivo, ale nakonec sešel z nabídky, protože o něj nebyl větší zájem. Byl drahý ( matně si vzpomínám, stál asi něco přes 30 Kč za litr ).

S pozdravem...M. Václavek...

PS.
Myslím, že obyčejný cukr ( rafinovaný ) včelstvům neuškodí, pokud se krmivo poskytne ve správnou dobu ( nejlépe se postupuje v nízkonástavkových úlech, kde se bez komplikací nakrmí během 3 týdnů po medobraní ). Chcete-li včelám ulehčit práci se zpracováním cukerného roztoku, asi nejlépe uděláte, když nic neuděláte ( tj. nebudete krmit... necháte včelstvům nástavek s medem ( nejlépe květovým )).

Kdysi se zkoušely náhrady řepného cukru, různé sirupy získávané z kukuřice
nebo sladu atd. Právě ten kukuřičný obsahoval hlavně glukózu, pokud si dobře
pamatuji.. Výsledky byly obvykle horší než při krmení řepným cukrem a
náhražky byly znatelně dražší. Je třeba jít o pěkných pár let nazpět.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "D.Rataj" <daniel.rataj/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 30, 2008 10:59 AM
Subject: Glukóza


> Má někdo zkušenosti s krmením včel čistým glukózový sirupem?

D.Rataj:>Má někdo zkušenosti s krmením včel čistým glukózový sirupem?<
........
Jde-li opravdu o "čistou" glukózu, tak krystalizuje do nestravitelé podoby pro zimování. Musela by se naředit fruktózou. Ta krystalizuje velmi obtížně.

Má někdo zkušenosti s krmením včel čistým glukózový sirupem?

Mám několik učebníc včelařství a nejstarší z roku 1920 a pouze rozdíl je v tom, že cca do poloviny minulého století se zimovalo cca na sedmých rámcích a krmilo se málo objemovým krmítkem, převážně tzv. "balonkem" na obsah asi jeden litr rozpuštěného roztoku tak do 10 kg.
Nástupem kraňské včely se začaly chovat silná včelstva a také ve větším prostoru zimovat.
----
Jen tak pro pobavení a poznání jak se věci přece jen za 30 let změní.

Mám 30/40 let starou učebnici včelařství, kde je zmiňováno, že někteří včelaři experimentují s podáváním roztoku v 3,5l sklenicích. Autoři ale varují před zkrmováním takového množství naráz. Tak nějak to tam je.
Experimentoval jsem, když jsem zjistil, že do Lang. se vejde 6 sklenic. Když se to dalo včelám uprostřed prázdnin, tak bez problému. Když krmím a některé potřebují víc, tak do kontejneru se slámou naliji druhý 10litr. kanystr po cca 4 dnech (tedy odeberou za týden 20l) a taky to nemělo vliv. Záleží na síle včelstev a uspořádání úlu při krmení. Není to věda.


Ono se to nezdá, ale hodně se změnilo. Nástavkové úly, a nízkonástavkové, vyrobené třeba jen z 15mm, nebo i 8mm prken(případně ze sololitu) by před třiceti lety nikdo nebral jako dobré/možné řešení.

Karel.

Sledují toto téma několik dnů, které vzniklo na dotaz nějakého méně zkušeného včelaře. Musím naprosto souhlasit s př. Stonjekem, že někteří děláte z krmení zbytečnou vědu. Mám několik učebníc včelařství a nejstarší z roku 1920 a pouze rozdíl je v tom, že cca do poloviny minulého století se zimovalo cca na sedmých rámcích a krmilo se málo objemovým krmítkem, převážně tzv. "balonkem" na obsah asi jeden litr rozpuštěného roztoku tak do 10 kg.
Nástupem kraňské včely se začaly chovat silná včelstva a také ve větším prostoru zimovat. Způsob krmení se změnil pouze v tom, že se najednou dávají mnohem větší dávky roztoku a je naprosto jedno jaký úl se používá. Včely mají vynikající organizační způsob a to v ukládaní těchto zásob a je jím celkem jedno v jakým úle jsou. Někdo jste uváděl, že přehazujete nástavky v průběhu zimy. To už je asi zbytečný extrem.
Rozšíření roztoče VD jsme byli nucení také trochu změnit způsob krmení.Do nástupu roztoče VD se krmilo delší dobu v menších dávkách a to ještě dnes u některých včelařů tento způsob krmení převládá. Koncem července a v průběhu srpna se líhnou tzv. dlouhoveké včely a ty musíme ochránit před tím parazitem. Používá se k tomu formidol a také gabon. Po snížení počtů nástavků, tj. po odebrání medu by jsme měly ve včelstvu doplnit zásoby na 3 až 5 kg podle síly včelstva. Ať tomu budeme říkat "podnícení" a nebo jinak je to celkem jedno. Matky se opět maximálně rozkladou a tuto generací včel bueme chránit formidolem a nebo gabonem. Asi cca za 20 dnů od doplnění zásob a nebo tzv. podnícení by jsme měly začít krmit v maximálních dávkách a snažit se nakrmit co v nejkratší době a tím ušetřit od zpracování těchto zásob právě vylíhlé včely, které nám budou vychovávat jarní gnerací. Včely, které zpracovávají zásoby nám stejně v průběhu září odejdou.
Co se týče množství cukru na včelstvo. Je to každého osobní věc kolik toho zkrmí, ale cca 20 kg a více na včelstvo, které je na 22 rámcích je opravdu mnoho. Já oobně krmím tak maximálně 15 kg na včelstvo, které je na 22 rámcích o rozměru 39x24 cm a včelníci mám v n.v. 680 metrů a zatím nikdy mi nepadly včely hlady na jaře.

V polovině šedesátých let se dělal výzkum ve včelařské stanici Bělecký Mlýn na spotřebu zásob do rozkvětu jívy a vycházelo jim 6,5 kg na včelstvo. Byly tam budečáky.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: krmen? v?el - energie
> Datum: 29.8.2008 10:18:46
> ----------------------------------------
> No, pokud jsou včely nakrmeny tak, že zimní chumáč má na začátku mrazů,
> někdy v prosinci, k dispozici aspoň 4 kila zásob, může to být kdekoliv v ČR.
> Pokud včely neplodují, tak za nízkých teplot v zimě ty 4 kila bohatě stačí
> na 2 - 3 měsíce souvislých mrazů. Během posledních dvou zim ale bylo úplně
> jedno, kde včelstvo uskladní zásoby, byly to teplé zimy s mrazy trvajícími
> poměrně krátkou dobu, takže prakticky každé včelstvo se mohlo v případě
> potřeby po prázdných buňkách přesunout k zásobám. Jinak tady na severní
> Moravě je návaznost zimního sezení včel na uložené zásoby nutná, jinak by
> docházelo v průměrné zimě pravidelně k úhynům. Někde na jižní Moravě nebo v
> polabí to možná nutné není.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, August 29, 2008 9:02 AM
> Subject: Re: krmen? v?el - energie
>
>
> > Pepan:
> > ZÁSOBY PAK ULOŽÍ NAD SEBE Pokud se vijímečne stane a začnou zimovat nahoře
> > tak v i lednu jsem jim přehodil nástavky a spodní část rámku bez zásob
> > nedelala potíže .
> > -----
> > Když je to vyzkoušené, tak to jde.
> > Pokud to tady někdo sleduje, a chce získávat zkušenosti jak včelařit, tak
> > ať si vždy uvědomí, v jaké oblasti včelaří, zimuje. Jsou lokality,kde to
> > určitě nebude dělat problém, asi většina ČR, a pak jsou místa (a
> > stanoviště), kde včely v zimě nevykonají prolet od prosince do konce února
> > (tedy některé zimy). A ani teplota nevystoupí natolik, aby došlo k
> > rozvolnění chomáče. Jen tak mimochodem, jsou včelaři kteří v tom vidí
> > tragédii a ohrožení rozvoje včel. Já osobně mám rád včely, které konají
> > prolet až jako poslední.
> > Beru je jako včly maximálně dobře připravené, které vše mají a nepotřebují
> > mrznout venku. Každý prolet početně oslabí včely. Všiml jsme si, že
> > obzvlášť aktivní bývají včelstva slabší a s malým množstvím zásob. Sleduje
> > to někdo taky?
> >
> > A taky to je hodně o tom, jak jsou silné včely a jak dlouhý rámek. Třeba u
> > Brenera (délka cca 30cm) to bylo důležité.
> > U Langstrotha a normálního (silného) včelstva už to jako problém nevidím a
> > vůbec to neřeším.
> >
> > Některé kroky samozřejmě podnikám. Ale to je možná záležitost rituálu a
> > pověr, než nutnost.
> >
> > Karel
>
>
>
>

Bez drátků je špatné včelaření.Včely sice dílo vystaví, ale při dobré snůčce se přetrhne a pak je buď jen pokrabacené, většinou medově- voskový pekáč se včelami na dně. Nedávám drátky /tehdy ještě nebyly nerez a silněnjší/,ale 3 samostatné dráty / , dají se používat donekonečna a přežijí i několik dřevěných rámků.
Kdo chce, aby včely více stavěly dílo bez mezistěny, je možné jim přitavit na př. ke spodní loučce jen poloviční mezistěnu nebo při třicítce čtyiadvacitku. Směrem nahoru vše pěkně dostaví a při užší dolní a horní loučce pěkně přetáhnou.Když se přitaví k horní loučce, také staví, ale dole zůstává obyčejně mezera /nedostaví až k loučce/ Pochopitelně že to platí při snůšce a u včel, které dobře staví ne u nedochůdčat.Aby drátek včely někdy neobcházely a nevznikla díra v souši, je možno štětečkem drátek potřít voskem. Je to metoda pochopitelně pro včelaře "hračičky" a ne pro ty, kteří jich za zimu musí udělat několik stovek či tisíců. Kdo by chtěl ,aby včely rychle vystavěly trubčinu a nechtěl čekat na stavební rámek, je možné seříznout souš až na mezistěnu a vložit k plodu,/může být seříznuta z každé strany jen zpolovic/ včely ji pak rychle dostaví-opraví a matka rychle zaklaade. Je to i takový rychlý jarní lapač VD, určitě lepší než nátěr pokud tam není roztočů na tisíce.

No, pokud má někdo zakoupit knihu Včelařství a jet podle ní, musí ale taky
ke knize zakoupit ty úly, na nich je to včelaření v té knize popsáno. Nejde
zakoupit knihu o včelaření třeba v nízkých nastavcích a potom se podle té
knihy snažit včelařit v zadováku nebo univerzálu nebo vysokém nastavku, co
někde zdědil nebo levně zakoupil. Jestli se nepletu, tak právě na to se tady
ptají včelaři, jak v úlech, které zrovna vlastní, něco udělat. No a já jsem
spoustu toho, na co se tady ptají, svého času osobně vyzkoušel, chyby jsem
zaplatil uhynulými nebo oslabenými včelstvy a nakonec našel způsob, jak tyto
věci dělat bez chyb a taky jednoduše. To krmení, jak popisuji, třeba vypadá
složitě, protože je to zásah do něčeho, co je už někde rozdělané a co už je
v chodu. Proto se snažím pokrýt v popisu všechny pravděpodobné alternativy,
které by při těch zásazích mohly způsobit problémy.
Ono se dobře píše po slunovratu jim srovnám plodiště a zvrhnu jim tam 10
kilo cukru. Je to napsané rychle, je to stručné, neztrácím tím mnoho času,
ale je to jen rada. Rada je dobrá pro toho, co už ví, jak to udělat. Kdo
neví , jak to udělat, bude tápat. 10 včelařů, co neví, jak to udělat, pokud
se spolehne na takovou radu, to udělá desetkrát jinak a třem z nich třeba
kvůli tomu uhynou včelstva. A pak se bude tápat, diskutovat pořád dokola,
tvrdit ten včelař to neumí, v těchhle úlech to nejde udělat, poradil mi
blbě a kdovíco ještě. Napíše se nakonec a vypotřebuje se na to času
mnohonásobně více než když se místo rady napíše návod. No a já píšu návody.
Takové návody, aby v rozumném rozsahu příspěvku to bylo podrobné a můžu
rovnou říct blbuvzdorné. Pokud ale někdo nedokáže přečíst text v 10 - 20
větách a řídit se jím a místo toho se řídí textem napsaným v jedné větě, je
to přirozeně jeho věc.
Jinak ale taky sleduji, co do diskuze napíšou jiní a občas taky z diskuze
vylovím zajímavou, pro mě novou informaci.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 29, 2008 11:11 AM
Subject: Re: krmen? v?el - energie


> Netuším ani v nejmenším, proč děláte takovou vědu z běžného nakrmení na
> zimu.Vždyť se jedná o zcela jednoduchý úkon. který zvládne i ten, jehož IQ
> se pohybuje v dolní hladině. Rád bych také připoměl Radimovi, který
> tvrdil,kterak je konference skvělým poučením pro začátečníky. Možná, kdyby
> si své rozsáhlé spisy po sobě přečetl, změnil by názor. Já naopak všem
> začínajícím doporučuji koupit si za 500 Kč knihu Včelařství a jet poodle
ní
> a Konferenci se obloukem vyhýbat do nabytí alespoň nějakých zkušeností. Mě
> se osvědčilo spoléhat na včely, protože to umí se sebou daleko líp. Po
> slunovratu jim srovnám plodiště, vyházím trubčinu a nezaplodované
mezistěny
> a po vytočení medu jim tam zvrhnu roztok s cca 10 kg cukru. Až v polovině
> září následuje dost důležitá prohlídka. Značkování případně odstraňování
> matek, vylepšování odělky, příprava na fumigaci a kontrola zásob. Mám
> vyzkoučeno, že je li v místě plodu na kraji 7 cm. zásob a obloukem jdou k
> protějšímu spodnímu rohu, je vše v pořádku./studená stavba/ Je li jich tam
> míň, přidám půl dávky.Při fumigaci sundám krmítka a nic neřeším, protože
> vím, že na jaře to bode OK.Zapoměl jsem, že je důležité zkouknout, jestli
> si nenatahaly do úlu melecitozu, nejdou ke včelám i 6 týdnů a tak by se to
> mohlo stát.Pak se musí ještě chvíli počkat a šoupnout jim tam dalších 8
kg.
> Jsou to sice další peníze, ale nemusím stát mezi neschopnými blbci na
> trapnou podporu, v kterých si tak libuje vedení svazu.Prostě primitivní
> jednoduchost a 100% spolehlivost. Nevím, co stále řešíte. Zdraví R.
Stonjek

Po provolání ke včelařům Českomoravského pohoří se prvá členská scchůze včelařského spolku Pohoran konala - opravuji" v Jaroměřicích ne Jaroměří / ta je v Čechách, ale my jsme na Moravě/, kam přišli včelaři až ze vzdálenosti čtyři hodiny pěší chůze. A dnes schůze a přednášky mají někteří včelaři u"nosu" nebo autem pár minut a nepřijdou a dopouští se chyb o kterých zde se píše, včelaří možná slejně neli hůř než v té době,každopádně v budečácích a možná ješzě z té doby.

Vyzkoušel jsem i několik rámků drátkovaných vodorovně a myslím si, že pro volnou stavbu je vhodnější drátkování svislé. Včely začnínají se stavbou kolem drátků.
-------
Já stavební z principu uniformity dělám drátkované. Zatavuji proužek na horní drátek. Je to při jednom a nemusím rozehřívat vosk. Někdy, když zbydou proužky, tak jich natavím víc a je zajímavé sledovat jak se stím holky poperou - napojí na sebe. Staví na tom pak rychleji v několik patrech.

Někdy se stává, že hlavně spodní drátek obejdou a je mimo plást.

Ale z provozních důvodů nechci při vytáčení řešit, jestli má plást drátek, či ne. Jedno zacházení se všemi.

Před pár lety jsem dával po jednom do nástavku, později po dvou a letos jsem poprvé dával stavební na střídačku mezi mezistěny. Když dávám vysoký nástavek, tak pak stejně ještě machruji s plásty, ale v tomto poměru to přidávám.
Ale letos mně moc nestavěly.
A čekal jsem, že dělničiny bude větší podíl. Protože stavební likviduji stejně jako ostatní plásty, jejich poměr se v úle zvětšuje.

Faktem je, že když jsem chtěl dělat oddělky a sklepávat včely (přes den) tak jsem měl dojem, že sklepávám jen samé trubce. Otázka je, jestli skutečně nahrazují přes den včely a včely létají za snůškou, nebo včely neznají míru a nadrženě stavějí trubčinu. :-) To ukáže až čas.

Karel

Já zkouším v plodišti rámky bez mezistěn také asi 3 rok (39x30). Začal jsem tím, že jsem vyřízl dílo, ale ponechal asi centimetrový proužek u horní loučky. Vkládám obvykle 2 rámky najednou při tvorbě oddělů, za sezónu 4-5 rámků, tj. téměř polovina plodiště. Připadne mi, že vystavěné plásty mají trochu větší buńyk než když staví na mezistěně. Bez drátkování je ale zapotřebí opatrnější manipulace s rámky. Letoz jsem dle vkládal prázdné rámky ale drátkované a v pohodě. Vyzkoušel jsem i několik rámků drátkovaných vodorovně a myslím si, že pro volnou stavbu je vhodnější drátkování svislé. Včely začnínají se stavbou kolem drátků.

Rámky s trohúhelníkovým tvarem horní i dolní loučky používá myslím př. V. Bernášek, myslím že to má i nějak patentované.

>Tzn. jakoby horni loucku ze spodu sesikmenou ( do V) ke stredu kde zacina plast???

Přesně tak. Nebo nějakou hranu, na které začnou.

Zatím nechávám
> stéci uprostřed horní loučky kapku vosku, aby začaly stavět na správném
> místě.

To je dobry tip, diky


>Teď si i to chci ušetřit profilovanou loučkou.


Tzn. jakoby horni loucku ze spodu sesikmenou ( do V) ke stredu kde zacina plast??? Nebo jak si to predstavit

Diky

T.H.

>
> >Pridavate jen prazdne stavebni ramky nebo s prouzkem mezisteny?
> Proužky už mi došly vloni, už nemám z mezistěn vůbec nic. Zatím nechávám
> stéci uprostřed horní loučky kapku vosku, aby začaly stavět na správném
> místě. Teď si i to chci ušetřit profilovanou loučkou.
>
> >Udelate sousove jadro a ST date okolo, nebo je lepe na preskacku a tim
> odstranit pripadnou sikmou stavbu ?
> V medníku (tedy nad mednou komorou) určitě jádro a ST okolo, jinak dojde k
> tomu co píšete nahoře - jeden udělají hrozně tlustý a vedlejší ignorují. V
> plodišti se mi zdá, že je to jedno.
> I.Č.
>
>
>

> Netuším ani v nejmenším, proč děláte takovou vědu z běžného nakrmení na
> zimu.Vždyť se jedná o zcela jednoduchý úkon. který zvládne i ten, jehož IQ
> se pohybuje v dolní hladině.

Prakticky take nemam problem se zimovanim, ale jeste nemam pocit ze vsem zakonitostem rozumim, proto se ptam a pak zobu jak slepice jen to pro me dulezite. Bojim se, ze jeste stale jedu podle prislovi - nejblbejsi sedlak nejvetsi brambory :-)) A obcas nejaky dobry drobek se najde. Treba:

> Po slunovratu jim srovnám plodiště, vyházím trubčinu a nezaplodované mezistěny
> a po vytočení medu jim tam zvrhnu roztok s cca 10 kg cukru. Až v polovině
> září následuje dost důležitá prohlídka. Značkování případně odstraňování
> matek, vylepšování odělky, příprava na fumigaci a kontrola zásob.


A HLAVNE PAK TREBA

> Mám vyzkoučeno, že je li v místě plodu na kraji 7 cm. zásob a obloukem jdou k
> protějšímu spodnímu rohu, je vše v pořádku./studená stavba/ Je li jich tam
> míň, přidám půl dávky.


Kdyz ctu knihu tak se stane ze to proste v tom textu nevidim, nevsimnu si a treba to tam ani neni. Tady se obcas neco da najit. A take co tak asi ma clovek v praci delat :-)

Takze dik

T.H.

>Ja jsem tim rozdilem mel na mysli, ze obcas je nutne ramek
>lehce upravit......Obecne je to ale spise zvlastnost nez
>pravidlo - je to dost individualni.
Přesně tak. Občas, zřídka, to trochu ukázním zubatým nožem. Pak už je to v pohodě.

>Pridavate jen prazdne stavebni ramky nebo s prouzkem mezisteny?
Proužky už mi došly vloni, už nemám z mezistěn vůbec nic. Zatím nechávám stéci uprostřed horní loučky kapku vosku, aby začaly stavět na správném místě. Teď si i to chci ušetřit profilovanou loučkou.

>Udelate sousove jadro a ST date okolo, nebo je lepe na preskacku a tim odstranit pripadnou sikmou stavbu ?
V medníku (tedy nad mednou komorou) určitě jádro a ST okolo, jinak dojde k tomu co píšete nahoře - jeden udělají hrozně tlustý a vedlejší ignorují. V plodišti se mi zdá, že je to jedno.
I.Č.

Netuším ani v nejmenším, proč děláte takovou vědu z běžného nakrmení na zimu.Vždyť se jedná o zcela jednoduchý úkon. který zvládne i ten, jehož IQ se pohybuje v dolní hladině. Rád bych také připoměl Radimovi, který tvrdil,kterak je konference skvělým poučením pro začátečníky. Možná, kdyby si své rozsáhlé spisy po sobě přečetl, změnil by názor. Já naopak všem začínajícím doporučuji koupit si za 500 Kč knihu Včelařství a jet poodle ní a Konferenci se obloukem vyhýbat do nabytí alespoň nějakých zkušeností. Mě se osvědčilo spoléhat na včely, protože to umí se sebou daleko líp. Po slunovratu jim srovnám plodiště, vyházím trubčinu a nezaplodované mezistěny a po vytočení medu jim tam zvrhnu roztok s cca 10 kg cukru. Až v polovině září následuje dost důležitá prohlídka. Značkování případně odstraňování matek, vylepšování odělky, příprava na fumigaci a kontrola zásob. Mám vyzkoučeno, že je li v místě plodu na kraji 7 cm. zásob a obloukem jdou k protějšímu spodnímu rohu, je vše v pořádku./studená stavba/ Je li jich tam míň, přidám půl dávky.Při fumigaci sundám krmítka a nic neřeším, protože vím, že na jaře to bode OK.Zapoměl jsem, že je důležité zkouknout, jestli si nenatahaly do úlu melecitozu, nejdou ke včelám i 6 týdnů a tak by se to mohlo stát.Pak se musí ještě chvíli počkat a šoupnout jim tam dalších 8 kg. Jsou to sice další peníze, ale nemusím stát mezi neschopnými blbci na trapnou podporu, v kterých si tak libuje vedení svazu.Prostě primitivní jednoduchost a 100% spolehlivost. Nevím, co stále řešíte. Zdraví R. Stonjek

> Zatím mám dvě sezóny zkušeností vedení včelstev bez mezistěn. Práce s dílem
> i šíbování s plásty je stejné jako s mezistěnovými plásty, nevidím rozdíl.
>
Ja jsem tim rozdilem mel na mysli, ze obcas je nutne ramek lehce upravit, postavi je vice na sikmo ci treba i mustky kolmo nebo stavi dobre ale udelaji predchozi plast protahly do strany (nabouchany medem) a tudiz dalsi nezacina v prostredku loucky ale na kraji - a pak se stim hur manipuluje ale jinak je to dobry. Obecne je to ale spise zvlastnost nez pravidlo - je to dost individualni.

Pridavate jen prazdne stavebni ramky nebo s prouzkem mezisteny? A jak pri rozsirovani? Udelate sousove jadro a ST date okolo, nebo je lepe na preskacku a tim odstranit pripadnou sikmou stavbu ?

Diky

T.H.

Zatím mám dvě sezóny zkušeností vedení včelstev bez mezistěn. Práce s dílem i šíbování s plásty je stejné jako s mezistěnovými plásty, nevidím rozdíl.

Výtěžnost vosku se mi nezdá větší, životní cyklus plástu je stejný. Možná je rozdíl o tu mezistěnu, ale nejsem si jist, zdá se mi, že přirozeně staví slabší dna buněk. Nevím, neměřil jsem to ani nevážil.

Velký rozdíl vidím v mnohem menší celkové pracnosti než s mezistěnami.
Možná bude rozdíl i v menším stresu pro včelstva, ale to se asi projeví až dlouhodoběji.
Rozdíl taky je, že mému oku přirozený plást lahodí více než uniformní řady buněk mezistěnového plástu.
Rozdíl je, že je na první pohled vidět, jedná-li se o plást medový nebo plodový.
Rozdíl je, že si postaví trubčiny kolik potřebují a kde potřebují. Nezdá se mi, že by to něčemu vadilo.
Rozdíl je, že se k rozšiřování nebo výměně plástů musí přistupovat trochu jinak než s mezistěnami. Mezistěnou včelám víc vnutím svoji vůli, tady spíš musím využít jejich přirozené chování a být s nimi v souladu, jinak souhlasím, že to nejspíš skončí katastroficky cik-cak prostavěným prostorem.
Ivan Černý

Záleží na síle včelstva, pro slabší je 15 - 18 kilo pomalu nadbytečné, pro
silné klidně může být více. Spotřeba teď v podletí závisí na množství plodu,
pár kilo cukru to odhadem bude, ale taky mohou i něco přinést, třeba z
hořčice. Důležitější než spotřeba je ale kolik budou mít včely zásob v těch
uličkách, které obsadí zimní chumáč před začátkem mrazů v prosinci. Pokud se
teď doplňování zásob ukončí a mají hodně plodu a říjen a listopad bude
teplý, takže budou hodně plodovat, může se stát, že v těch uličkách
spotřebují hodně zásob a ty jim budou potom za mrazů chybět. V krajních
rámcích sice bude zásob hodně, na ně se ale kvůli mrazům nedostanou. U rámků
39 x 24 by měl být nad posledním plodem na začátku října pás zásob aspoň 10
cm vysoký a u kraje plástu by měly zásoby sahat až k spodní loučce. Pokud
tomu tak není, musí se v říjnu zásoby doplnit, 2 - 3 kila cukru by mělo
stačit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "TOMA" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 29, 2008 8:51 AM
Subject: krmen? v?el - energie


> mam dotaz začal jsem krnit docela brzy20.7 a jsem momentalne na 15kg a
> zajimalo by mne kolik tak mohlo včelctvo proplodovat zasob zda pokračovat
> na 18kg

No, pokud jsou včely nakrmeny tak, že zimní chumáč má na začátku mrazů,
někdy v prosinci, k dispozici aspoň 4 kila zásob, může to být kdekoliv v ČR.
Pokud včely neplodují, tak za nízkých teplot v zimě ty 4 kila bohatě stačí
na 2 - 3 měsíce souvislých mrazů. Během posledních dvou zim ale bylo úplně
jedno, kde včelstvo uskladní zásoby, byly to teplé zimy s mrazy trvajícími
poměrně krátkou dobu, takže prakticky každé včelstvo se mohlo v případě
potřeby po prázdných buňkách přesunout k zásobám. Jinak tady na severní
Moravě je návaznost zimního sezení včel na uložené zásoby nutná, jinak by
docházelo v průměrné zimě pravidelně k úhynům. Někde na jižní Moravě nebo v
polabí to možná nutné není.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 29, 2008 9:02 AM
Subject: Re: krmen? v?el - energie


> Pepan:
> ZÁSOBY PAK ULOŽÍ NAD SEBE Pokud se vijímečne stane a začnou zimovat nahoře
> tak v i lednu jsem jim přehodil nástavky a spodní část rámku bez zásob
> nedelala potíže .
> -----
> Když je to vyzkoušené, tak to jde.
> Pokud to tady někdo sleduje, a chce získávat zkušenosti jak včelařit, tak
> ať si vždy uvědomí, v jaké oblasti včelaří, zimuje. Jsou lokality,kde to
> určitě nebude dělat problém, asi většina ČR, a pak jsou místa (a
> stanoviště), kde včely v zimě nevykonají prolet od prosince do konce února
> (tedy některé zimy). A ani teplota nevystoupí natolik, aby došlo k
> rozvolnění chomáče. Jen tak mimochodem, jsou včelaři kteří v tom vidí
> tragédii a ohrožení rozvoje včel. Já osobně mám rád včely, které konají
> prolet až jako poslední.
> Beru je jako včly maximálně dobře připravené, které vše mají a nepotřebují
> mrznout venku. Každý prolet početně oslabí včely. Všiml jsme si, že
> obzvlášť aktivní bývají včelstva slabší a s malým množstvím zásob. Sleduje
> to někdo taky?
>
> A taky to je hodně o tom, jak jsou silné včely a jak dlouhý rámek. Třeba u
> Brenera (délka cca 30cm) to bylo důležité.
> U Langstrotha a normálního (silného) včelstva už to jako problém nevidím a
> vůbec to neřeším.
>
> Některé kroky samozřejmě podnikám. Ale to je možná záležitost rituálu a
> pověr, než nutnost.
>
> Karel

Vcelarsky spolek -Pohoran-...zadost o subvenci pres poslance p.Kafranka k vysokemu zem.snemu odevzdana-je nutno se obratiti na spolek brnensky,aby ze sve podpory zemske nejaky obnos poskytl.
Spolek brnensky vyzvan,by se ustanovil jako v cechach za spolek ustredni.
Pohoran schuze v Jaromeri cetne navstivena.Predseda zahajil schůzi vrelymi slovy,vylozil,ze ucelem spolku jest rozsirovani a zvelebovani vcelarstvi.Vybidl ctene shromazdeni,by hojnym pristupovanim za cleny spolku tak ucelu spolku pomahali.Ku konci schuze dal L.Dolezal setrnymi slovy najevo,ze z tak cetne navstivene schuze dalo se ocekavati 40-50nove pristouplych a ze 16 pristouplych clenu nikterak k cetnemu shromazdeni neodpovida.Bylo to vsak marno-vice clenu neziskano. Takovym jednanim bude nucen priste zariditi schuze clenske a nikoliv vseobecne.

Schuze v Trebici...ucastenstvi bylo velike i z dakekeho okoli.Sestaveno provolani ke vsem vcelarum a priznivcum z ceskomoravskeho pohori.Pan svolavatel(Dolezal)doporucil clenum odebirati -Ceskeho vcelare-Spolek cita 110 clenu.
Mimoradna valna hromada za pricinou volby delegata do zemedelske rady.Dle spolkovych stanov bod8.(mela byt) provedena listky.Na navrh jednateluv aklamaci.Zvoleni: Dolezal,Prerovsky,Macek,

XIII Sjezd Ceskoslovanskych vcelaru v Protivine.
Na programu byla uvaha zalozit kocovni spolek ceskoslovanskych vcelaru.O teto otazce pojednal p.ridici ucitel Trousilek ze Slanska,p.Svarc z Kolce.

Tomáš:
mam dotaz začal jsem krnit docela brzy20.7 a jsem momentalne na 15kg a zajimalo by mne kolik tak mohlo včelctvo proplodovat zasob zda pokračovat na 18kg
-----

Naplň nástavek, úl, soušemi, potěžkej, zvaž a rozdíl jou zásoby. Vlastní včely váží teď max. 3, 4 kg.
Potěžkávej to za jednu lištu, J.Jindra používá mincíř (viz viz jeho web) já si ho ještě nepořídil, tak mám cejchovanou ruku. :-)

ALe pokud je v úle místo, tak teď krmení ještě včelám moc neškodí, já bych je napral,pokud bych neměl pocit, že horní nástavek je plný.

Karel

Pepan:
ZÁSOBY PAK ULOŽÍ NAD SEBE Pokud se vijímečne stane a začnou zimovat nahoře tak v i lednu jsem jim přehodil nástavky a spodní část rámku bez zásob nedelala potíže .
-----
Když je to vyzkoušené, tak to jde.
Pokud to tady někdo sleduje, a chce získávat zkušenosti jak včelařit, tak ať si vždy uvědomí, v jaké oblasti včelaří, zimuje. Jsou lokality,kde to určitě nebude dělat problém, asi většina ČR, a pak jsou místa (a stanoviště), kde včely v zimě nevykonají prolet od prosince do konce února (tedy některé zimy). A ani teplota nevystoupí natolik, aby došlo k rozvolnění chomáče. Jen tak mimochodem, jsou včelaři kteří v tom vidí tragédii a ohrožení rozvoje včel. Já osobně mám rád včely, které konají prolet až jako poslední.
Beru je jako včly maximálně dobře připravené, které vše mají a nepotřebují mrznout venku. Každý prolet početně oslabí včely. Všiml jsme si, že obzvlášť aktivní bývají včelstva slabší a s malým množstvím zásob. Sleduje to někdo taky?

A taky to je hodně o tom, jak jsou silné včely a jak dlouhý rámek. Třeba u Brenera (délka cca 30cm) to bylo důležité.
U Langstrotha a normálního (silného) včelstva už to jako problém nevidím a vůbec to neřeším.

Některé kroky samozřejmě podnikám. Ale to je možná záležitost rituálu a pověr, než nutnost.

Karel

mam dotaz začal jsem krnit docela brzy20.7 a jsem momentalne na 15kg a zajimalo by mne kolik tak mohlo včelctvo proplodovat zasob zda pokračovat na 18kg

jÁ SE PRO ZMĚNU ZASE STARÁM ABY PLOD PŘI ZAČÁTKU KRMENÍ BYL VŽDY DOLE. ZÁSOBY PAK ULOŽÍ NAD SEBE Pokud se vijímečne stane a začnou zimovat nahoře tak v i lednu jsem jim přehodil nástavky a spodní část rámku bez zásob nedelala potíže . snadněji se dostali k zásobám jako když je měli pod sebou

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: krmen? v?el - energie
> Datum: 29.8.2008 07:03:45
> ----------------------------------------
> No, pokud je plod jen v jednom, dvou rámcích v plodišti, včely uloží zásoby
> do rámků nad plodem plus do dvou tří rámků kolem nich. Takže krajní rámky
> zůstanou víceméně prázdné. Tento jev ale nastává jen při skutečně pozdním
> krmení v říjnu a listopadu, které, pokud se v té době má zpracovat všechen
> cukr potřebný pro zimu, dost oslabuje včelstvo. Dá se využít, pokud se v té
> době dokrmuje, tak 1 - 4 kila, včely prakticky všechen v této době přidávaný
> cukr uloží nad plod a prakticky všechen takto ukládaný cukr spotřebují v
> zimě za zimních mrazů. Na jarní rozvoj potom jde hlavně cukr v krajních
> rámcích, které včely uložily v srpnu a září. Pokud je plod na 4 - 5 plástech
> spodního nastavku, včely uloží zásoby prakticky do všech plástů horního
> nastavku, no možná v krajních plástech bude zásob málo. Já mám zavedené, že
> u rámků 39x24 vždy přehazuji rámky s plodem nahoru a krmím potom postupně,
> je to jistota, že včely a zásoby budou v zimě tam, kde mají být.. Možná ale
> by to šlo modifikovat, nepřehazovat rámky vůbec, 2 /3 zásob nakrmit najednou
> ještě v tom srpnu a potom třetinu zásob nakrmit pozdním krmením, ty by potom
> uložily výhradně nad posledním plodem a tím vytvořily pro zimní mrazy nad
> sezením potřebné souvislé pláty zásob až do strůpku. No věc časem hodná k
> vyzkoušení.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, August 28, 2008 10:48 PM
> Subject: Re: krmen? v?el - energie
>
>
> > Rámek výšky 24 je pro to pomalu moc vysoký, vrstva zpracovaných zásob musí
> > sahat až k sedišti plodu v spodních rámcích, protože za mrazů by včely
> > několik centimetrů pás buněk bez zásob nemusely přejít a mohly by dole
> > uhynout hlady.
> >
> > ______________________________________________________________
> >
> > Malá teoretická poznámka:
> > Tento jev předpokládá, že včely uloží zásoby do většiny rámků v horním
> > nástavku. Teoreticky mohou být zásoby soustředěny jen zhruba do necelé
> > poloviny nástavku, tedy zásobní mezera při běžné dávce 12-15 kg krmiva
> > během zazimování v klasických úlech s nasazeným medníkem by v tomto
> případě
> > nevznikla. Souviset by to mohlo s rozsahem plodového tělesa. Pokud je plod
> > soustředěný na 4-5 plástech, včely nemají tendence roztahovat zásoby po
> > celém horním nástavku.
> >
> > Ale kdyby v p..... byly ryby, nemusely by být rybníky: Začátkem podletí
> > plod nebývá soustředěný na 4-5 rámcích ( leda u velmi slabých včelstev ).
> >
> > S pozdravem...M. Václavek...
>
>
>
>

Treba ja, a myslim, ze to jde, jen to nelahodi tolik oku a nelze s dilem bezlimitu sibovat coz mozna muze byt prave ten nejvetsi problem ..... Ale ne pro vcelu :-)


T.H.

> Zajímalo by mne kolik z vás si vyskoušelo obměnu díla bez mezistěn a pak
> následnou práci s takovým dílem JEDINOU VÝHODU JE PAK VĚTŠÍ VÝTĚŽNOST VOSKU
>
> Pepan
>

No, pokud je plod jen v jednom, dvou rámcích v plodišti, včely uloží zásoby
do rámků nad plodem plus do dvou tří rámků kolem nich. Takže krajní rámky
zůstanou víceméně prázdné. Tento jev ale nastává jen při skutečně pozdním
krmení v říjnu a listopadu, které, pokud se v té době má zpracovat všechen
cukr potřebný pro zimu, dost oslabuje včelstvo. Dá se využít, pokud se v té
době dokrmuje, tak 1 - 4 kila, včely prakticky všechen v této době přidávaný
cukr uloží nad plod a prakticky všechen takto ukládaný cukr spotřebují v
zimě za zimních mrazů. Na jarní rozvoj potom jde hlavně cukr v krajních
rámcích, které včely uložily v srpnu a září. Pokud je plod na 4 - 5 plástech
spodního nastavku, včely uloží zásoby prakticky do všech plástů horního
nastavku, no možná v krajních plástech bude zásob málo. Já mám zavedené, že
u rámků 39x24 vždy přehazuji rámky s plodem nahoru a krmím potom postupně,
je to jistota, že včely a zásoby budou v zimě tam, kde mají být.. Možná ale
by to šlo modifikovat, nepřehazovat rámky vůbec, 2 /3 zásob nakrmit najednou
ještě v tom srpnu a potom třetinu zásob nakrmit pozdním krmením, ty by potom
uložily výhradně nad posledním plodem a tím vytvořily pro zimní mrazy nad
sezením potřebné souvislé pláty zásob až do strůpku. No věc časem hodná k
vyzkoušení.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 28, 2008 10:48 PM
Subject: Re: krmen? v?el - energie


> Rámek výšky 24 je pro to pomalu moc vysoký, vrstva zpracovaných zásob musí
> sahat až k sedišti plodu v spodních rámcích, protože za mrazů by včely
> několik centimetrů pás buněk bez zásob nemusely přejít a mohly by dole
> uhynout hlady.
>
> ______________________________________________________________
>
> Malá teoretická poznámka:
> Tento jev předpokládá, že včely uloží zásoby do většiny rámků v horním
> nástavku. Teoreticky mohou být zásoby soustředěny jen zhruba do necelé
> poloviny nástavku, tedy zásobní mezera při běžné dávce 12-15 kg krmiva
> během zazimování v klasických úlech s nasazeným medníkem by v tomto
případě
> nevznikla. Souviset by to mohlo s rozsahem plodového tělesa. Pokud je plod
> soustředěný na 4-5 plástech, včely nemají tendence roztahovat zásoby po
> celém horním nástavku.
>
> Ale kdyby v p..... byly ryby, nemusely by být rybníky: Začátkem podletí
> plod nebývá soustředěný na 4-5 rámcích ( leda u velmi slabých včelstev ).
>
> S pozdravem...M. Václavek...

Zajímalo by mne kolik z vás si vyskoušelo obměnu díla bez mezistěn a pak následnou práci s takovým dílem JEDINOU VÝHODU JE PAK VĚTŠÍ VÝTĚŽNOST VOSKU

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ivan ?ern? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Plastov? r?mky?!
> Datum: 29.8.2008 00:13:30
> ----------------------------------------
> >...Ještě lepší je nechat včelám vystavět plásty úplně bez >mezistěn, na
> divoko, s velikostí buněk jak jim vyhovuje.
>
> 100% souhlasím. V tom materiálu to asi ani tak nebude, jako spíš v celkovém
> přístupu.
>
> >Jsou názory, že velikost buněk souvisí i s množením
> >kleštíka v nich - menší buňky - horší podmínky pro
> >množení.
>
> Některé práce tohle vyvracejí a prokazují pravý opak, menší buňky - více
> roztočů. Je ale docela možné, že nechat včelám vystavět dílo, jak ony
> chtějí, vede ke zmenšení celkového stresu včelstva. A to může být tím
> kamínkem na váze, který převáží směrem k přežití včelstva.
>
>
>

On Wednesday 27 of August 2008 20:25:02 M/=/rsch wrote:

> do víru neoprávněných snůšek nesmyslů a pojmenování. Ale ani ve snu mě
> nenapadlo, že na včelařské diskuzi budou viset tvrdí zastánci ropného
> průmyslu a jeho implementace do něčeho takového, jako je včelaření. A
> environmentalista a ekoterorista jste jen kvůli tomu, že jste správně

Je to trochu mimo, ale stejne jako p. Diesel svuj motor konstruhoval pro
burakovy olej - prave myslenka sobestacneho americkeho farmare (a az pozdeji
ho DuPont a spol upravily na pohon naftou) , tak stejne prvni plasty byly
vyrobeny tusim z konopi (nejsem chemik, mam to ze souvislosti s plany p.
Forda na stavbu levneho automobilu z plastu). V tuto chvily, (pokud si dobre
vzpominam, je to myslim cesky zlepsovak/vynalez) se plasty vyrabeji/mohou
vyrabet napriklad z kukurice - prodavaji se napriklad plastove tasky, ktere
se v urcite dobe - tusim 5 let , ale to se tusim da nastavit pri vyrobe, v
pude rozlozi. Netusim z jakeho plastu se vyrabi ramecky, ale pokud se z
organickeho (ano i ropa je pravdepodobne oganickeho puvodu, ale zde mam na
mysli ten kukuricny) plastu mohou delat kelimku a tacky, urcite by slo delat
i ramecky.

Pokud chcete byt co nejblize prirode, doporucuji experimenty s kenskym ulem.



Honza

>...Ještě lepší je nechat včelám vystavět plásty úplně bez >mezistěn, na divoko, s velikostí buněk jak jim vyhovuje.

100% souhlasím. V tom materiálu to asi ani tak nebude, jako spíš v celkovém přístupu.

>Jsou názory, že velikost buněk souvisí i s množením
>kleštíka v nich - menší buňky - horší podmínky pro
>množení.

Některé práce tohle vyvracejí a prokazují pravý opak, menší buňky - více roztočů. Je ale docela možné, že nechat včelám vystavět dílo, jak ony chtějí, vede ke zmenšení celkového stresu včelstva. A to může být tím kamínkem na váze, který převáží směrem k přežití včelstva.

Rámek výšky 24 je pro to pomalu moc vysoký, vrstva zpracovaných zásob musí
sahat až k sedišti plodu v spodních rámcích, protože za mrazů by včely
několik centimetrů pás buněk bez zásob nemusely přejít a mohly by dole
uhynout hlady.

______________________________________________________________

Malá teoretická poznámka:
Tento jev předpokládá, že včely uloží zásoby do většiny rámků v horním nástavku. Teoreticky mohou být zásoby soustředěny jen zhruba do necelé poloviny nástavku, tedy zásobní mezera při běžné dávce 12-15 kg krmiva během zazimování v klasických úlech s nasazeným medníkem by v tomto případě nevznikla. Souviset by to mohlo s rozsahem plodového tělesa. Pokud je plod soustředěný na 4-5 plástech, včely nemají tendence roztahovat zásoby po celém horním nástavku.

Ale kdyby v p..... byly ryby, nemusely by být rybníky: Začátkem podletí plod nebývá soustředěný na 4-5 rámcích ( leda u velmi slabých včelstev ).

S pozdravem...M. Václavek...

K.Čermák >A např. i letos mě
včely přesvědčily, že mezistěny od stejného výrobce některé včelstvo
vystaví perfektně a druhé je hodně přebuduje - nevyhovuje mu asi
velikost základů buněk (mohu udělat snímek).<
..........

No a nemůže to být i odchylkou při výrobě mezistěn? Byly skutečně stejné? ;-) Jestli výrobce umí udávat váhové tolerance až i v 10% (-+5), tak proč by neměl mít tolerance i u ostatních "konstant".

doporučuji výborná krmítka od firmy vastoil
stačí pouze druhé víko ze sololitu a v něm díra 80mm

Včely se tlačí s posledním plodem k čerstvému vzduchu - česnu a zároveň se
tlačí s posledním plodem pod uložené zásoby v medníku. Obojí instinktivně.
Co procentuálně vyhraje, záleží na jemných okolnostech, jak včelař v srpnu
obhospodařuje včelstva a na náhodě. To je biodiverzita, včelstvo je sice
šlechtěné, ale pořád je to přírodní společenstvo, včelstva jinak ošetřovaná
úplně stejně občas část z nich se zachová jinak než ostatní.

Rady na krmení jsou dvojí. Jedna říká vybrat med, plod nechat v nejhornějším
nastavku, nad něho dát nastavek s prázdnými rámky a intenzívně a co
nejrychleji zakrmit. Dříve než se plod stačí rozšířit do horního nastavku,
jsou plásty v horním nastavku zaplněny cukrem a nad posledním plodem a
sedištěm zimního chumáče je tedy vrstva zpracovaných zásob, které včelstvo
bere v zimě za mrazu. Druhá rada říká vybrat med a rámky s plodem hodit do
horního nastavku a nastavek s prázdnými rámky dát dolů. Potom se krmí pomalu
tak měsíc, plod v horním nastavku se pomalu líhne a ustupuje dolů a buňky po
vylíhlém plodu jsou zaplňovány cukernými zásobami. Po ukončení krmení je
poslední plod v horním rámku 39x24 hned nad spodní loučkou, zimní chumáč
visí svým objemem přes mezeru dolů do spdního nastavku a nad včelami je
vrstva zpracovaných zásob, které včelstvo bere v zimě za mrazu.
Rychlé krmení se používá u silných včelstev, v úlu, kde je mezera mezi
spodním a horním nastavkem dostatečně malá a pokud se nahoru dá nižší rámek.
Rámek výšky 24 je pro to pomalu moc vysoký, vrstva zpracovaných zásob musí
sahat až k sedišti plodu v spodních rámcích, protože za mrazů by včely
několik centimetrů pás buněk bez zásob nemusely přejít a mohly by dole
uhynout hlady.

Zrovna vcera jsem to kontroloval a nektera vcelstva (2N, 39x24) maj hnizdo v
hornim nastavku, ktery je nabouchany takze podle me malo mista na kladeni.
Spodni prazdny, pyl. Vsude zavrena ocka, zasitovane dno.
Já myslím, že to včely v tuto dobu už nijak zvlášť neomezuje. Zimní včely už
jsou většinou hotové a další už moc vychovávat nebudou. Pokud potřebují více
plodovat, matka roztahá plod do více rámků a pokud to nestačí a je rozumná
mezera, matka klidně přejde o nastavek níže.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 28, 2008 11:43 AM
Subject: Re: krmen? v?el - energie



>
> Jinak cukr běžným včelstvům nepodávám ve sklenicích - jsou neskladné. Leju
> to do plast. kontejnerů a ta sláma je nejlepší plovák. 15litrů jsme
> zkoušel, ale prakticky je jednoduší to tam prát po 10 litr. kanystrech.
> Včely to odeberou do dvou dnů.
>
> Karel
>
>

A to je zajimave, ja dle rad krmeni roztahuju na mesic (pul mesice me to
bavi :-) zbytek je ocistec :-)) ), po vytoceni 6-9kg hned, pak pauza
10dni a pak dokrmim.

Zrovna vcera jsem to kontroloval a nektera vcelstva (2N, 39x24) maj hnizdo v
hornim nastavku, ktery je nabouchany takze podle me malo mista na kladeni.
Spodni prazdny, pyl. Vsude zavrena ocka, zasitovane dno.

Co to ovlivnuje (sila, matka, teplo ...??? ), ze se nektera rozhodnou
plodovat dole (dle me lepsi - vic mista na plod a zasoby nad hlavou) a
nektera se "kousnou" nahore?? Cetl jsem ze slaboch se tlaci ke strupku do
tepla, ale neprijde mi, ze nejsou slabsi nez ty co ploduji dole.

Cim to mohu ja ovlivnit? Mozna jsou to vcelarske zaklady, ale zatim mi to
unika, nebo spis to nechavam na nich, s tim, ze verim, ze vedi co delaji...

Diky

T.H.

zdárec, tak co, už máte zakrmeno? Mluvíte o krmítkách, používám polské kybliky za 65kč viz odkaz
http://www.lyson.com.pl/lang_cz/sklep/index.php?akcja=produkt&id=3076
není nic lepšího, stačí druhé víko ze sololitu s dírou průměr 80mm.

Př. Nerad, který letos nasadil plastové rámky mi sdělil, že i na těchto rámcích si včely vytvoří trubčí buňky.

Čermák K. napsal(a):
> To je můj subjektivní názor, který nikomu nevnucuji. Nemám na mysli ani tak tu hmotu - plast, i když dřevěné rámky a voskové mezistěny budu určitě používat i nadále, ale další prvek života včelstva, který mu vnucujeme - musí tam být jen takto velké buňky bez možnosti úpravy třeba na trubčí (což někdy včely rády udělají, když nemají dost trubčiny jinde).

To je můj subjektivní názor, který nikomu nevnucuji. Nemám na mysli ani
tak tu hmotu - plast, i když dřevěné rámky a voskové mezistěny budu
určitě používat i nadále, ale další prvek života včelstva, který mu
vnucujeme - musí tam být jen takto velké buňky bez možnosti úpravy třeba
na trubčí (což někdy včely rády udělají, když nemají dost trubčiny
jinde). Měli bychom více respektovat přirozenost života včel, a včelstvo
jako celek chápu jakoby jeden organismus, proto jsem uvedl přirovnání
plastové mezistěny k nějakému implantátu... Ještě lepší je nechat včelám
vystavět plásty úplně bez mezistěn, na divoko, s velikostí buněk jak jim
vyhovuje. Jsou názory, že velikost buněk souvisí i s množením kleštíka v
nich - menší buňky - horší podmínky pro množení. A např. i letos mě
včely přesvědčily, že mezistěny od stejného výrobce některé včelstvo
vystaví perfektně a druhé je hodně přebuduje - nevyhovuje mu asi
velikost základů buněk (mohu udělat snímek).
K. Čermák

Ivan ?ern? napsal(a):
> To je zajímavé - kde vlastně leží ta hranice a čím je dána?
>

Souhlasím s tímto názorem.
Pohlédneme-li na tento problém ve vztahu k medu, ten se do styku s plastem v úlu nedostane. Kvůli tomu, aby byl bio a pak ho plnili do plastových obalů, to mi připadá divné. Proč by nemohl být bio (nebo eko, ....), když téměř celý sortiment bioproduktů koupím v plastových nebo částečně plastových obalech.

Ve vztahu ke včelám - nic k horšímu se podle mne nemění, včely se jen sporadicky prokoušou na plast a pak ho stejně potáhnou propolisem nebo voskem. Pro potažení rámku mi postačí panenský vosk z odvíčkování a případně ze stavebních rámků. Až rámek doslouží, tak ho odevzdám stejně jako souše do výkupu. Včelám podám sterilní rezidui a infekcemi nezatížený nový rámek.

Ve vztahu k nákladům - pokud ten, kdo byl nevědomky příčinou této horečné diskuse, mi za rok prodá mezistěnu do 10 Kč/ks, a já ji do výkupu možná za totéž vrátím, tak nevím o čem dál přemýšlet.

Ve vztahu k mému času - už se nebudu tlouct do prstů, nebudu tahat drátky a starat se o to, kdo mi udělá mezistěny z mého vosku.

Nemám jediný důvod proti tomu, abych plastový rámek použil. Ano, myslím že je to pouze otázka toho, zda to je "včelařské". V tomto duchu jsem byl tchánem vychováván a vím s jakými pocity by asi kde kdo z vás do úlu tyto rámky dával. Naše rámky musely být a dosud jsou jedině lipové.

včelstvo se tlačí k zásobám které byly v medníku jakmile ho odeberete je hodné nástavky přehodit a pak zásoby uloží nad sebe zásoby pod nimi jsou v zimě k ničemu K jejich uplatnění dojde až v časném jaře kdy je budou moci přenést k plodu
V případě zimování v horním nástavku může dojít k k situaci kdy včely umřou hladem na zásobách

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: krmen? v?el - energie
> Datum: 28.8.2008 11:44:27
> ----------------------------------------
>
> >
> > Jinak cukr běžným včelstvům nepodávám ve sklenicích - jsou neskladné. Leju
> > to do plast. kontejnerů a ta sláma je nejlepší plovák. 15litrů jsme
> > zkoušel, ale prakticky je jednoduší to tam prát po 10 litr. kanystrech.
> > Včely to odeberou do dvou dnů.
> >
> > Karel
> >
> >
>
> A to je zajimave, ja dle rad krmeni roztahuju na mesic (pul mesice me to bavi
> :-) zbytek je ocistec :-)) ), po vytoceni 6-9kg hned, pak pauza 10dni a pak
> dokrmim.
>
> Zrovna vcera jsem to kontroloval a nektera vcelstva (2N, 39x24) maj hnizdo v
> hornim nastavku, ktery je nabouchany takze podle me malo mista na kladeni.
> Spodni prazdny, pyl. Vsude zavrena ocka, zasitovane dno.
>
> Co to ovlivnuje (sila, matka, teplo ...??? ), ze se nektera rozhodnou plodovat
> dole (dle me lepsi - vic mista na plod a zasoby nad hlavou) a nektera se
> "kousnou" nahore?? Cetl jsem ze slaboch se tlaci ke strupku do tepla, ale
> neprijde mi, ze nejsou slabsi nez ty co ploduji dole.
>
> Cim to mohu ja ovlivnit? Mozna jsou to vcelarske zaklady, ale zatim mi to
> unika, nebo spis to nechavam na nich, s tim, ze verim, ze vedi co delaji...
>
> Diky
>
> T.H.
>
>
>
>
>

Už to tu bolo napísané, malovýroba to asi nezvládne.
.......

Ale i malovýroba by to zvládla. Ale. Muselo by se setkat devatero řemesel. Víte není to tak jednoduchý v oboru včelařství se zabývat zaváděním něčeho nového do praxe. Něco slátat, aby to něco vyplivlo jako výrobek je obrovská idea. Dokončit ji je ještě větší. Mám zkušenosti se stavbou lisu na voskové mezistěny a nic jednoduchého to rozhodně není.

http://vindex.ic.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=842:stroj%20na%20mezisteny&catid=58:video-vcelarska-tematika&Itemid=68


Zajímal jsem se i oto, jak včela přestaví mezistěnu.

http://vindex.ic.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=857:vceli-plast-pohled-z-blizka&catid=55:skeny&Itemid=56

Zjistil jsem, že včela odebere opravdu velké množství vosku z mezistěny - až 80 % aby ji měla ku obrazu svému a potom se mohu dovtípit jak a kolikrát taková náhražka - plastová mezistěna musí projít různými inovacemi aby se vyřešila třeba jen tato záležitost s přijatelným povrchem. Potom dojde odborník a určí hranice. ... nevím.

Nemluvím o něčem jiném jestli ... ve skutečnosti se chováme jako spotřebitelé velmi macešsky už jen jako často bývalí dodavatelé medu k baličům. Nedivím se, že tu nikdo moc nechce mít společnýho se včelaři co se týká obchodních vztahů. Není problém ani ta výrobní cena. Ale ta mentalita vůči něčemu novému je otřes. Nezasloužíme si ani toho jediného současného českého výrobce plastových mezistěn.