Včelařská konference

Tyhle věci jsou teoreticky poměrně složité. V buňce je ve směsi zbytek
sacharózy s glukózou a fruktózou, případně tam můžou být z nějaké pozdní
menší medovicové snůšky další cukry a k tomu další látky, které krystalizaci
zpomalují, ale některé ji mohou urychlit nebo usměrnit. Odpařováním vody
včelami je v buňce nakonec přesycený roztok cukrů, tedy takový roztok, kde
je podle tabulek rozpustnosti jednotlivých cukrů ve vodě více cukrů a méně
vody, než je možné. A na to všechno má vliv, v jaké teplotě to je a jak
kolísá, jestli je buňka trvale obsazená včelami a je tam pořád stejná
teplota nebo jestli je buňka někde dole u stěny jednostěnného nastavku a v
noci chladne a ve dne je přes stěnu ohřívána sluncem. To všechno rozhoduje
o tom, jestli zásoby v buňce zkrystalují v celé hmotě jako jemné malé
krystalky, které když včely buňku otevřou, tak vzdušnou vlhkostí zase
ztekutí a včely je spotřebují nebo jako pár velkých krystalů v jinak úplně
tekutém zbytku, kdy tekutou část včely spotřebují a velké krystaly vyhodí.
Při krmení řepným cukrem se takové velké krystaly mezi mělí občas objevují,
ale pokud nebyl nějaký významný přínos melecitózy, není jich žádné významné
množství a při zimování nijak nevadí. Pokud by se ty věci měly upřesnit,
musel by předně někdo ty velké krystaly ze zimní měli vybrat a zjistit v
laboratoři aspoň, který z těch několika druhů cukrů, co se vyskytují v
zásobách, to vůbec je.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 08, 2008 6:54 AM
Subject: Re:


Litrarura praví ,že je to způsobeno příliš velkými dávkami při krmení včely
nestačí pak sacharózu dostatečně rozložit a to je pak důvodem krystalizace
zimních zásob

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: p.k. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 07.10.2008 22:32:22
> ----------------------------------------
> tak to je rána pod pás ,chci to taky slyšet,cukr rozpouštím,a to je fakt
na
> podložkách krystal jak vidle
>
>
>

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 08, 2008 10:08 PM
Subject: Re: Fumigace


Pan Turčáni mimo jiné napsal:
... Neviem prečo by obsah pásika mal pri vodorovnom uložení horšie, ako keď
je
v polohe zvislej ...
Dále uvedl, že vkládá do podmetu pásek upravený do V.
Dobrá, pokud má tak vysoký podmet, že mu to umožňuje, je vlastně část pásku
s kapkami léčiva víceméně ve svislé poloze - a o to právě jde. Aby se léčivo
stoupajícím teplem doutnajícího pásku odpařilo dřív, než by shořelo, což by
se při vodorovné poloze knotu stalo.
S pozdravem Petr

U DS je možným řešením zásob na zimním sezením krmná (medná)komora. Jinak jsem je taky neukecal a asi krom "norského či finského zimování" to nikdo také neumí. Na můj dotaz zde v DF jak modifikovat metodiku pro DS nikdo nereagoval Takže to vidím tak jako vy skupina nových 4 až 5 souší, a zbytek starší a v sezoně ve spojení s tvorbou oddělků ty starší nahradit novým dílem. Takže obměna v podstatě za 2 roky. Ale rád se poučím jiným nápadem.

Fr.Kašpar:...
Zimuji včelstva na dvou nástavcích Tachov s tím,že v každém nástavku mám dílo stejného stáří,rámky barevně označené barvou roku.V horním nástavku je dílo toho roku vystavěné a zakladené,ve druhém o rok starší.
-----
Omlouvám se, nepozorně jsem četl.
V tom nevidím problém. Pokud je nahoře dílo jednou zakladené, pak tohle moje včely "umí":-).

Domníval jsem se ale, že princip metody je v tom, že nahože je panenské dílo. Dokonce bez pylu. Tady se to diskutovalo asi dva měsíce zpět.

Jinak o prospěšnosti stavby nehodlám diskutovat. Jeden nástavek 24cm je minium, připravuji skoro dva na vyzimované včelstvo, značná část plástů v poslední době je bez mezistěn. Jen si myslím, že dobré je připravit včelám zimoviště už v květnu, ušetřím si pak práci.


Karel

DObrá, já se jen ptám. Neříkám, že to nefunguje.
Moje metoda doteď byla trochu jiná, já dával nové dílo dolů a včely na ně během rozvoje postupně přecházely. Podle mě to bylo podobné, jako když přežívaly volně. Včely šly v zimě nahoru, podle mě na starší dílo. Pod nimi v zimě řádily myši atd. možná zavíječ a na jaře se rozšiřovaly a dostavovaly nové dolů. To je podle mého názoru pravděpodobné - časté. A taky jsem to i někde občas četl. A není to z mé hlavy. Takže zatím jsem po různých experimentech šel touto cestou.

V posledních letech jsme nechal včely vastavovat dílo na rámku 30cm. Chci si i u nové míry odzkoušet tzv, Dadant. Je to podle mě nejmíň pracné vedení včelstev. A čas, to je to co mi teď chybělo, i když jak tak koukám na ekonomiku, asi ho teď bude dost:-)

Takže jsem chtěl některé nezakladené, ale vystavěné nástavky 30cm v pozici, kam by včely v zimě došly a na jaře začaly plodovat.
Ale pokud si včely měly možnost v těchto případech vybrat, tak si vybraly zimování na starším díle a panenské nechaly jako nouzovou rezervu. Tedy uložily do nich jen ty zásoby, co se jim nevešly do tmavého.
Takže se tedy opět prám:
Je tady někdo, komu se povedlo přesvědčit včely, aby zásoby umístily tam kam mají - tedy podle této metody.
A dodávám: Pokud ano, tak jak toho dosáhl?
Tedy toho, že nad vznikajícím podzimním chomáčem byl nepřerušovaný pás zásob.

Díky
Karel

Postupuji dle platné metodiky. Pásek na kousku plechu v podmetu nezapalujte. Je to neúčinné a zbytečné. Pásek musí doutnat ve svislé poloze !!! Pásek umístěte nejlépe v horních partiích úlu, pokud je to možné, při zimování ve více nástavcích, nad včelstvem.

Trochu opozdene, ale predsa k tomu vyjadrím. Ak by to bola prevda, že fumigácia v podmete je neúčinná, doslova podľa Vás "Je to neúčinné a zbytečné", už by som dávno včely nemal. A ony žijú a aj teraz sú v dobrej až vynikajúcej kondícii.

Neviem prečo by obsah pásika mal pri vodorovnom uložení horšie, ako keď je v polohe zvislej ešte k tomu v hornej časti úľovej zostavy.
Fumigant predsa prudko stúpa hore a po zaplnení hornej časti, klesá dole. Pre mňa je z praktického hľadiska výhodné vkladať upravený pásik do "véčka" vložiť do podmetu spoľahlivejšie, rýchle a jednoduché. Ale ako sa hovorí "proti gustu žiaden dišputát", čo znamená každému vyhovuje niečo iné, čo je v poriadku, len nech to vedie k 100%-nému cieľu.
Myslím si, že dôležitejšie ako kde umiestnime fumigant, je jeho účinnosť. Moja téza je , urobiť dve odľahčujúce fumigácie v čase keď je ešte vo včelstvách plod 20.8 a 30.9 (priemer 9,4 a 66,5 ks/včel.), s treťou, keď už nebýva vo včelstvách žiaden plod, keď mám istotu, že fumigant zasiahne každého Vd a to je práve od 1. do 10.10 keď sú nočné teploty často aj pod nulou a cez deň od teploty od 0˚C po 5-6˚C.
V bežnej sezóne nerobím žiadne iné zásahy okrem týchto troch fumigácií.

Odporučenú teplotu pri fumigácii nad 10˚C som začal pred 10 rokmi začal spochybňovať a začal overovať na vlastných včelstvách, či je to pravda alebo je umele zdeformované.
AJ tohoročné dve odľahčovacie fumigácie potvrdili, že zamorenosť je nízka, čo si myslím je dôsledok tretej fumigácie urobenej bez plodu vo včelstvách.

Vychádzam z jednoduchej úvahy, ak včely v uzavretom chumáči nezahynú, musí chumáč dýchať, ak je úľ presítený amitrazom v plynnom stave, musí preniknú aj do chumáča a teda i do vzdušníc Vd, ktorého primeraná dávka VD zabije. Akarid fumigant do tela prijíma cez vzdušnice, nie cez ústa a cez nervové zakončenie okolo vzdušníc parazita zabije.

Patrně přítel KaJi špatně poslouchal nebo propagátor špatně vyložil postup zimování včelstev na nejnovějším díle.Mohu se přihlásit k tomu,že jsem autorem tohoto postupu a dá se říci že jej s úspěchem praktikuji dlouhou řadu let.Protože včelařím v oblasti,která je téměř neustále v ochranném pásmu,vycházím z toho,že je možné tímto postupem,tedy eventuelním zřeďováním,čelit propuknutí moru plodu.Delší dobu dávám k vyšetření všechnu zimní měl do SVÚ s naprosto negativním výsledkem.
Zimuji včelstva na dvou nástavcích Tachov s tím,že v každém nástavku mám dílo stejného stáří,rámky barevně označené barvou roku.V horním nástavku je dílo toho roku vystavěné a zakladené,ve druhém o rok starší.Včelařinou jsem se živil a nyní coby senior přiživuji,musím zdůraznit,že solidně.Nijak jsem tento postup vehementně neprosazoval,protože si myslím,že dobrá věc se má prosadit sama.Nechci vyvolávat diskuzi.Solidním a vážným zájemcům jsem vždy předvedl moje včelaření s výkladem.Jen,prosím Vás,reaguji pouze na slušné připomínky a ne na hulvátství,které se zde někdy vyskytuje.

super

Potaš (fluss) byl za krále Klacka vždycky uhličitan draselný K2CO3 a byl získáván loužením dřevného popela ve flusshausu či flusárně.

Když jsem v ní četl, že mám nad plodištěm mít světlé dílo a v něm včely mají přezimovat, tak jsme po svyých zkušenostech měl pochybnosti.

A potvrzuje se mi, co jsem tady při jedné diskuzi napsal. že to má určitý problém.

Mě se ani v jednom včelstvu nepovedlo, aby včely umístily zásoby do panenského díla. Alespoň v tom spočívá princip té metody, jak to chápu já.

Je tady někdo, komu se povedlo přesvědčit včely, aby zásoby umístily tam kam mají - tedy podle této metody.

Dnes jsem zas jeden nástavek, jen mírně naplněný ve středu zásobami a většinou nezavíčkovaný překládal dospod. Pod nabouchaný nástavek tmavého díla. V dnešním případě byl vespod jen jedn nástavek 24cm. Včely přesto naplnily úplně tento a teprve přebytky umístily nad. Zajímavé, že ve všech případech to praly do pruhů ve středu rámku, a spíše dospod.

Karel

vsusicky:
Rámek mám vyndaný již od počátku srpna nebo konce července při úpravě plodiště pro zimování. K zavešení pásku používám samostatnou horní loučku s háčkem z drátu, na který pásek zavěsím
---------

Já jsem po té, co v mezeře byla mnohdy vystavěná divočina začal vkládat stavební rámek. Když jsem likvidoval krmný nástavek, tak jsem jej vyndaval. Lecky dost vystavěný. A označil si na nástavku, na které straně je mezera.

Knoty mám propíchané děrovačem, nebo na vrtačce i se sáčkem. Pak si to předem napíchám hřebíkem do polystyrénové desky a na stanovišti najednou pokapu.

Venkovní teplota 10st. je taková pomůcka pro blbé. Rozhodující je, že nejsou včely v chomáči. Dobré je najít den se sluníčkem, které je vytáhne ven a v podvečer to tam peru.

Teď je podle mě brzo. Snad i ve vyhlášce se tvrdí po 15.10.

Dnes jsem kontroloval posledních 5 včelstev a plod jsem neviděl.
Před týdnem jsem kontroloval jiné stanoviště a pár včelstev se zavíčkovaným plodem tam bylo, něco i otevřeného. Bez plodu asi tak 1/2.

Karel

Rámek mám vyndaný již od počátku srpna nebo konce července při úpravě plodiště pro zimování. K zavešení pásku používám samostatnou horní loučku s háčkem z drátu, na který pásek zavěsím. Tím mám zajištěný určitý odstup od posledního rámku a nemusím s ním manipulovat. Po skončení léčení se dá do mezery vložit rámek s mezistěnou a je připraven na jaro.

ted už už sem si to vygoogloval,tak už spíš jaká?

prosím,co je to potaš,zbytek seženu no problem

V roce 1985 jsem byl pracovně na zámku v Č.Krumlově.Ze spisu(prý tenkrát tajných) jsem si opsal tento nátěr,který se používá na nábytek,dřevěné stropy,schodiště.Já jej nezkoušel,tak nevím zda je dobrý či ne. 1 kg včelího vosku,5 dkg kusové arabské gumy.6 dkg potaše,6 lit.měkké vody,vařit jen potřebné množství,dlouho neskladovat.Snad vám to pomůže a zda je to dobré dejte vědět.

Podle mého názoru,je to napouštění dřeva,nelepí,na omak je
povrch hebký.Před 2roky jsem s tím napouštěl novou dřevěnou postel 2x.povrch se nechal rozleštit jen hadrem v ruce do mírného lesku.Do dnes to nestratilo původní vzhled.Stříkat by to asi šlo,muselo by se to přefiltrovat.
Nevím jestli by na tom držel další nátěr(nezkoušel jsem),jaké nátěr snese zatížení také nevím,na posteli je běžná údržba(stlaní,prach)a to tomu spíš pomůže.

Přítel Křapka Vám odpověděl správně. Já jen dodávám, že svislá poloha
zavěšeného pásku je nutná proto, aby se léčivo odpařovalo a ne shořelo.
Proto žádné pokusy s pálením v podmetu :-) !
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "krudum" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 08, 2008 12:25 AM
Subject: Fumigace


Je čas fumigace. Jak ji mám provést. Návod mluví "jasně". Teplota ovzduší
nad 10 stupňů, odebráním jedné plástve vytvořit prostor pro doutnající
pásek... Mě ale včelky při této teplotě čile létají kamsi někamsi a když se
jim ještě začnu hrabat v obydlí, abych připravil prostor, tak vyženu ven i
ty ostatní. Léčení za těchto pdmínek je polovičaté a zbytečné. Příbalový
návod je psán pro léčivo a nebere ohled na chování včel. Někdo radí zapálit
pásek na kousku plechu v podmetu při teplotě kdy jsou všechny včelky
doma...a pod. Jak to děláte vy?


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3502 (20081007)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Zdravím.Já jsem si taky jednou dělal takovou pastu z terpentýnu ale v jiným poměru.Používal jsem to na úpravu dřeva na soustruhu.Nanesl jsem při malých otáčkách pastu na točenej kus a potom při velkejch točkách přimáčknul filcem a ono se to do toho dřeva jako zapálí a udělá to pěknej lesklej povrch.Na omak je to ale trošku lepkaví.To ale nemusí platit při poměru co se tu udává-tam si myslím se to pěkně vpije do dřeva.Stárnout to bude jako každej nátěr.Stříkáním bych to asi nenanášel,raději houbou,hadrem.
Míra

jakej to má povrch ,spíš lepivej nebo mastnej,matnej nebo lesklej,jak to stárne venku,snese se to z olejem -kdybych tím napustil naolejovanou podlahu,šlo by to stříkat,když to vyleštím,jak dlouho to vydrží,nebo se to oťape,sešedne to časem?vyvalte co víte,brácha napouští jen voskem a to řezby co visí na zdi....

navíc ta literatura bude stará jak jeruzalém,protože snad nová ani nevycházá a v těch dobách se včely krmily takřka denně nesmyslně malými dávkami, a to je jeste napadlo tohle,ne tomu nevěřím ,něco mi k tomu vysvětlení chybí,


která literatura?,snad ne encyklopedie s r. 1956-mimochodem ten poslední výtisk taky žádný zázrak na to co je ted in ,rád si tam najdu kontext,ve vědárně není problém ,zvladl bych to i anglicky,německy,rusky

to si až zas tak nemyslím,protože sem dal tři flašky naráz a nic ani krystalky,davál sem po flasce a podložky pocukrovaný,další flašku dostaly vlastně za tu samou dobu co jim stačila na odebrání,ne hned další,navíc do jednonástavkovych oddělků kde bylo včel že se mi sotva vlezly do podmetu jestě v září
..... že se jim nechce cukr štěpit...jak cukr snad vezme do papule tak to automaticky enzymaticky štěpí...nebo to je fakt novinka pro mě,že si usmyslí co s tím...to jako nemá enzymy tak jenom přenáší....????ale na co? to je snad nestrravitelný,v přírodě není nic zbytečně,to jako z pudu sbíraj nesmysly aby jako lidi si řekly bud to využiju,nebo to na jaře vyhážu...i s pylovýma deskama?to snad ne,navíc by to chtělo porovnat kvality cukru ,asi se v tomto případě zbíhá víc faktorů než ta má palice dokáže pobrat.....

Litrarura praví ,že je to způsobeno příliš velkými dávkami při krmení včely nestačí pak sacharózu dostatečně rozložit a to je pak důvodem krystalizace zimních zásob

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: p.k. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 07.10.2008 22:32:22
> ----------------------------------------
> tak to je rána pod pás ,chci to taky slyšet,cukr rozpouštím,a to je fakt na
> podložkách krystal jak vidle
>
>
>

Jde o to najít ten správný čas v poledne jsou venku ale ráno nebo odpoledne ne a nejde návod brát tak doslova důležitější je ale poloha knotu při hoření musí viset jde o to aby se léčivo vypařilo a neshořelo když knot visí tak teplé spolodiny hoření sebou odneslo i léčivo než k nim knot dohoří když ovšem leží tak dojde k jeho shoření Já osobně používám k aplikaci podmet kde mám připraveny z drátu šibeničky a máte vidět jak se broučci sypou. Chce to ale vysoký podmet

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: krudum <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Fumigace
> Datum: 08.10.2008 00:25:35
> ----------------------------------------
> Je čas fumigace. Jak ji mám provést. Návod mluví "jasně". Teplota ovzduší
> nad 10 stupňů, odebráním jedné plástve vytvořit prostor pro doutnající
> pásek... Mě ale včelky při této teplotě čile létají kamsi někamsi a když se
> jim ještě začnu hrabat v obydlí, abych připravil prostor, tak vyženu ven i
> ty ostatní. Léčení za těchto pdmínek je polovičaté a zbytečné. Příbalový
> návod je psán pro léčivo a nebere ohled na chování včel. Někdo radí zapálit
> pásek na kousku plechu v podmetu při teplotě kdy jsou všechny včelky
> doma...a pod. Jak to děláte vy?
>
>
>

>Příbalový návod je psán pro léčivo a nebere ohled na chování včel. Někdo radí zapálit pásek na kousku plechu v podmetu při teplotě kdy jsou všechny včelky doma...a pod. Jak to děláte vy?
-----------------------------------------------------------
Ve dne si připravím včelstva na provedení fumigace. Zde mi letová aktivita včel nevadí. Večer, po skončení letu, utěsním úl a provedu fumigaci. Postupuji dle platné metodiky. Pásek na kousku plechu v podmetu nezapalujte. Je to neúčinné a zbytečné. Pásek musí doutnat ve svislé poloze !!! Pásek umístěte nejlépe v horních partiích úlu, pokud je to možné, při zimování ve více nástavcích, nad včelstvem.
Pepča

Je čas fumigace. Jak ji mám provést. Návod mluví "jasně". Teplota ovzduší nad 10 stupňů, odebráním jedné plástve vytvořit prostor pro doutnající pásek... Mě ale včelky při této teplotě čile létají kamsi někamsi a když se jim ještě začnu hrabat v obydlí, abych připravil prostor, tak vyženu ven i ty ostatní. Léčení za těchto pdmínek je polovičaté a zbytečné. Příbalový návod je psán pro léčivo a nebere ohled na chování včel. Někdo radí zapálit pásek na kousku plechu v podmetu při teplotě kdy jsou všechny včelky doma...a pod. Jak to děláte vy?

tak to je rána pod pás ,chci to taky slyšet,cukr rozpouštím,a to je fakt na podložkách krystal jak vidle

Dal jem včelám šest rámků jarního medu tuhých jako kámen a zakrmil jednou lahví cukru. Na jaře byly ve výborné kondici, na podložce byly v zimě jemné krystalky cukru v množství srovnatelném se spadem měli. V zimě je v úlu dostatečná vlhkost na to, aby se povrch medu rozpouštěl. Med je hygroskopický. Včelám nevadí zkrystalizovaný med, ale někdy v některých souvislostech a ve velkém množství med s vysokým obsahem minerálních látek.

Mimochodem letos jsem zakrmoval oddělek a ještě nyní, měsíc poté, vynášely včely krystaly cukru velké jako rousky pylu. Takové krystaly se skrz krmítko nedostanou. To by mne zajímalo, jak a za jakých okolností takové krystaly narostou. To nastalo jenom v jediném včelstvu. To mi přátelé vysvětlete. Díky.Pavel.

1/4lt terpentýnu,5dkg včelího vosku,občas promíchat,po 12hod,je možno s tím napouštět dřevo.Po dokonalém zaschnutí se nechá i leštit.Já s tím napouštím varoadna.

Pokud jsem si čísla dobře zapamatoval - po uložení do plástů takový
včelí invert má cca 20% sacharózy, ale inverze probíhá i v dalších
týdnech v závislosti na teplotě a po nějakém čase se obsah sacharózy
dostane k hodnotám jako v medu, tedy pod 5 %. Jenže v medu jsou navíc i
látky, co nejsou v takovém invertu, sice ve stopových koncentracích, ale
jsou to pro včely i člověka velmi užitečné látky (vitaminy, enzymy,
organické kyseliny, aj.) ...

Radim Polášek napsal(a):
> Mohl by někdo uvést, kolik je ve zpracovaném cukru na zimu procent sacharózy
> a kolik glukózy a fruktózy, čili kolik sacharózy při zpracování zásob na
> zimu včely rozštěpí?
>

Politura na nábytek ze včelího vosku,případně parafínu?

To dokazuje třeba norské zimování na
vystavených mezistěnách, kde plod v buňkách prakticky není.


Myslím si, že záver vety má znieť "kde peľ v bunkách prakticky nie je".

Ja som v určitom čase robil pre zimou robil kontrolu plodísk a keď som našiel väčšie množstvo peľu v pláste v strede plodiska, plást som odobral a preložil mimo zimný chumáč- hrozen.
Za dlhé roky včelárenia som sa stretol z javom, keď niektoré včelstvá pre nepredvídané okolnosti, včely kalili po plástoch a na prednej strane úľa a letáča. tento jav sa neoblomne pripisuje spotrebuvávaním melicitózneho, ktorý navyše vyvolal nozematózu.

Pri kontrole plodiska, nikdy som nenašiel v úli tmavý med a tobôž nie skryštalizovaný. Tak čo vlastne spôsobilo kalenie? Pri prehliadke plodiska postihnutého včelstva bola situácia povážlivá, na časti rámikov v strede plodiska, neboli zásoby a včely, ktoré sa nemohli presunúť k zásobám v pude sebazáchovy spotrebúvali peľ, ktorý nie je vhodnou potravou pre dlhoveké včely akoby sa zdalo.
Výkaly, ktoré som dal na rozbor (pokútny) v elektrónkovom mikroskope sa javili ako peľové zrnká, nestrávené!

Je to opak toho, čo sa často zdôrazňuje, včely si ukladajú peľ na zimu a jarné obdobie. Dlhoveké včely pri vhodnom počasí (plusové denné teploty) ošetrujú larvičky zo svojej podstaty, teda využijú svoje tokovobielkovinové teliesko, ktoré pomôže prekonať fázu, keď včely nemôžu prinášať peľ z vonku. Ale ak nastanú príhodné jarné dni na výlety lietaviek , okamžite prinášajú nový peľ, nie pre seba, ale pre včeliu mlaď. Na plodovaní M sa vždy podieľajú tieto faktory, zásoby v úli, prítomná M, teplota nad 12˚C, slnko (orientácia pri letoch), ktoré umožní zber peľu a hlavne prínos vody (niekedy včely získavajú vodu priamo v úli, ale tá nenahradí vodu z prírody).

Je to moja skúsenosť a nemusíte s ňou súhlasiť, čo však na veci nič nemení. Uhol pohľadu môžme mať rôzny, len nech konečný výsledok je dobrý.

No vida! To je téma .Dejte návod do placu

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: ujet? diskuze okolo krmen? cukrem
> Datum: 07.10.2008 17:27:41
> ----------------------------------------
> nejlepší forma cukru k této diskusi je panák slivovice
> Pepan
> Jdu na to
>
> aj keď nemám nič proti slivovici, dám si radšej 52&#730; medovec. Idem
> taktiež na to.....Ešte lepšia je z neho domáca Becherovka (asi 12 vhodných
> rastlín) s Tonicom. Ahoj
>
>
>

Dnes jsemse díval na včelky a nějak se honily po letáku, chodily za sebou a stridave odletaly. Ze zásob nic neubylo, takže asi krádež to nebila, nebo snad ano?

Jednoznačné sú to jesenné prelety mladých včiel, ktoré sú poslednou prípravou na dlhú zimu. Škoda, že Ste neudal čas koľko v tej chvíli bolo hodín. Prelety pri teplote 15 a viac stupňov ale hlavne za prispenia slnka, začínajú na včelnici prelety po 15 hod. Práve keď som O 18 hod. odchádzal z včelnice, robilo silný prelet posledné včelstvo. Slnko sa v tej chvíli dostávalo za horizont a let okamžite ustával.
Preto buďte pokojný, ak bude babie leto pokračovať, zažijete takýchto preletov aj viac.

Cukr po rozpuštění ve vodě bez tepelného ošetření nekrystalizuje ani po několika letech. Cukr pokud se s trochou vody zahřeje,
zkaramelizuje a je navždy tvrdý. V minulosti tyto desky se vkládaly nahoru na rámky do včel a byla jistota,že i když včelař dosti na podzim nenakrmil,včely přežily.Stačilo jim to dát koncem února či března.Ale na to se již dávno zapomělo,je to rada ,kterou můžete
sami vyzkoušet...

To by se muselo vidět. Teď je takový přechodný čas mezi podletím, kdy létají
běžně a pozdním podzimem, kdy létají jen za vhodného počasí, takže někdy
bývají na česnu z toho zmatené. Nejspíš to tedy neznamená nic, i když to
třeba může znamenat, že jsou bez matky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 07, 2008 4:24 PM
Subject: Ruch na letáku.


> Dnes jsemse díval na včelky a nějak se honily po letáku, chodily za sebou
a
> stridave odletaly. Ze zásob nic neubylo, takže asi krádež to nebila, nebo
> snad ano?

Jestli to je na mně, nevím, nikdo jiný se neozval.
Chtěl jsem říct, že hlavně v první řadě včely v podletí sbírají pyl proto,
aby si vytvořily zásoby bílkovin ve svém vlastním těle. Ty využívají v první
řadě. Kvalitním zdravým zimním včelám by měly za dobrého počasí na rozvoj
včelstva v předjaří víceméně stačit. To dokazuje třeba norské zimování na
vystavených mezistěnách, kde plod v buňkách prakticky není. Dobré počasí
myslím tím takové, kdy je v lednu a únoru taková zima, že včely sedí v
chumáči a nevychovávají plod. A kdy se potom v březnu oteplí a už se
neochlazuje, zima se nevrací. Špatné počasí v tom smyslu je takové, kdy se v
lednu oteplí a včely začnou plodovat a potom se počasí šolíchá do dubna
kolem mrazů a oblev, takže včely velké množství energie vyplýtvají na
udržení tepla kolem plodu místo na přímou výchovu plodu. A navíc kolísání
teplot zničí nebo omezí časnou produkci pylu. Pyl nasbíraný v podletí a na
podzim a uložený v buňkách je podle mně spíše rezerva navíc na horší časy
než nějaká nutná zásoba na předjarní rozvoj, každopádně je ale lepší, když
ve včelstvu je.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "p.k." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 07, 2008 10:09 AM
Subject: Re: kolik cukru?


> včely určitě nesbírají pyl kvůli lednové oblevě ,ale na předjarní rozvoj
> aspoň na mé planetě....

Slivovička se lžičkou medu, dělá z dědy neposedu :-).

Dnes jsemse díval na včelky a nějak se honily po letáku, chodily za sebou a stridave odletaly. Ze zásob nic neubylo, takže asi krádež to nebila, nebo snad ano?

nejlepší forma cukru k této diskusi je panák slivovice
Pepan
Jdu na to

aj keď nemám nič proti slivovici, dám si radšej 52˚ medovec. Idem taktiež na to.....Ešte lepšia je z neho domáca Becherovka (asi 12 vhodných rastlín) s Tonicom. Ahoj

Med s cukrem je dele tekuty nebo naopak??? Ja nevim, nemam zkusenost, necetl jsem o tom a nehodlam to zkoumat.

Byla by to pro me zajimava informace, protoze jinak je toto vlakno mlaceni prazne slamy :-) neco jako uteplny vs. neutepleny :-)) .

Kdyz uz jsem vydrzel cist doted tak si myslim, ze bych si tu informaci docela zaslouzil :-)


Dik

T.H.
-----
To je spíše na Radima, mě chemie moc nejde, ale já si o tom myslím následující:

Cukr dodávaný dobře na zimu nikdy nezkrystalizoval - to vím už od starých včelařů, když jsem začínal. A souhlasím.

Sacharoza včely štěpí na fruktozu a ta nekrystalizuje. Proto je akátový med tekutý a proto medovicové medy(medovice=sacharoza) nekrystalizují tak rychle, protože je v nich větší podíl fruktozy.

Takže na základě toho si myslím, že pokud dodávám do zimních zásob včelám cukr (tedy krmím cukrem), tak směs s medem co ztoho udělají krystalizuje míň.

Na druhou stranu, když vynechám melecitozu, tak z normální krystalizace zásob na zimu (hlavně medových) si už nedělám hlavu, protože včely na tom vyzimují. Dřív jsem věřil tomu, že to včelám vadí.

Karel

>Velkovčelař který nemá optimální odbyt na med,nakrmí řepkovým
> medem s trochou cukru aby zabránil krystalizaci.

>p.k.-když ti to nekrystalizuje,včely ti tam přidaly cukr.Pak med špatně
>krystalizuje,stím bych se nechlubil.Mimo akát a pod.

>podle mě to navíc s cukrem ztuhne na kámen nebo sem s jiné planety...



Tak kde je pravda? Med s cukrem je dele tekuty nebo naopak??? Ja nevim, nemam zkusenost, necetl jsem o tom a nehodlam to zkoumat.

Byla by to pro me zajimava informace, protoze jinak je toto vlakno mlaceni prazne slamy :-) neco jako uteplny vs. neutepleny :-)) .

Kdyz uz jsem vydrzel cist doted tak si myslim, ze bych si tu informaci docela zaslouzil :-)


Dik

T.H.

tenhle ten pampeliškovej sirup,proboha ne med...,se vaří ...best regards P.K.

Proč probíhá tato již zbytečná diskuze okolo krmení? Již je dávno nakrmeno ať již jakýmkoliv způsobem.Bohužel se jí zůčastňují i někteří,určitě zdatní včelaři.Podle mne je zapotřebí dočkat jara,kdy teprve se to naše krmení projeví.
Každý má svoje přesvědčení,že jeho způsob krmení je pro něj nejlepší.Netřeba rozebírat způsoby čím krmit,zda medem či cukrem.Každý podle svého.Velkovčelař který nemá optimální odbyt na med,nakrmí řepkovým medem s trochou cukru aby zabránil krystalizaci.Malovčelař,který těch několik konví sám prodá ze dvora a mnohdy se mu ještě nedostane , tak ten zásadně krmí cukrem ze supermarketu a počká si až je levnější. Výsledky mají oba stejní,pokud dostatečně nakrmí a dobře na podzim ošetří,jejich včely přežijí. Takže si myslím,že v dnešní době není důležité čím nakrmit včely na zimu,důležitější je však pro přežití včelstev správné provedení podzimního ošetření včelstev.
Fandím příteli F.Skalskému,který má tu schopnost odlehčit tuto diskuzi která nikam nevede ohlédnutím do minula.Kdo se
nepoučí z minulosti,dočká se nelibé přítomnosti.A co nato říkají na př. přítel Šaněk,Havel,Bártl,Rýdl,ostatní kteří sice tuto rubriku čtou ale diskuze se nezůčastňují a je to škoda,určitě by ji obohatili a přinesli nový elán do této konference což je víc než zapotřebí.

nejlepší forma cukru k této diskusi je panák slivovice
Pepan
Jdu na to


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ujet? diskuze okolo krmen? cukrem
> Datum: 07.10.2008 10:10:27
> ----------------------------------------
> Materiály o podvodech v oblasti medu
> (O neúčinnosti Směrnic 74/409 a o úskalích návrhu nové směrnice v)pracované
> Komisí
> COM 96 /596 dej)
> Proč nařlzení neumožňuje účinnou ochranu
> medu?
> NOll11a není dostatečně precizní, takže neumož-
> ňuje, aby med byl chráněn.
> Limity obsahu doporučené směrnicí EU, která
> má za úkol přesně rozlišit čisté přírodní produkty,
> nejsou už v současné době aktuální. Analytická
> chemie učinila za posledních třicet let velký krok
> vpřed, avšak metody analýzy, uznávané v jednotli-
> vých zemích Unie, jsou přesto neúčinné. Na jedné
> straně máme nové podmínky produkce, díky nimž
> je med opravdu zcela přírodní, ale neodpovídá pře-
> depsaným limitům (jednodruhový květový med,
> med ze zemí mimo EU, nové zdroje medovice z
> metcalfy), na straně druhé přírodní látky, které se
> dnes používají k falšování medu, nemohou být
> úředně stanovenými metodami analýzy vÍ1bec od-
> haleny. Limity složení upřesněné dodatkem směrni-
> ce dovolují odhalit falšování pomocí sacharózy,
> výrobků bohatých na redukovatelné cukry, inverto-
> vaného cukru, melasy. Tyto podvody se však už
> dnes nevyskytují, poněvadž jsou snadno identifiko-
> vatelné. V některých zemích mimo Evropskou unii,
> v nichž ani minimální kontrola není zajištěna, jsou
> tyto podvody veelku běžné.
>
> Rozdtly u cukru (Blene č. 1/81). Při zimn(m zakrmen(
> jsou lednak rozdny v rozpustnosti rQzn1ch druhQ cukru,
> jednak včely odeblraj( alespoň cukr třtlnovf a cukr fep-
> nf rQzně rychle, nebo se tak alespoň zdá. Přes rQznou
> konzistenci cukernfch molekul se na oba tyto druhy
> cukru pohUž( jako na rovnocenně. Nemusej( však včely
> přece jen při odeb(rlinl a Invertovánl vynakladat rQz-
> nou námahu? Odpověď: Cukr řepnf a cukr třtlnovf jsou
> chemicky stejně, Je to dvoucukr "sachar6za". ZpQsoby
> vfroby jsou ale rozdnně. Proto oba tyto cukry, jsou-U
> špatně raflnovány, obsahuji rl1zně doprovodně látky, na
> kterě včely mohou reagovat rQzně. Dnes se však na čls-
> totu cukru kladou tak vysokě nároky, že prQmyslov1
> cukr, vyroben1 ze třtiny a z cukrovky, Je prakticky
> tentfž. Naproto tomu JSou rozdny v zrněni. Normlilně
> nebo jemně zrnltf cukr se rozpoušU rychleji než cukr
> hrubozrnnf. Pak je rychlost rozpouštěni závislá na tep-
> lotě vody a koncentraci roztoku (množstvl cukru na
> litr vody). Vliv jakosti vody nen( znAm. Pro včely závlsl
> rychlost odběru a zpracováni (zahušťováni a Inverto-
> vAn() na koncentraci a teplotě cukerněho roztoktL S
> nejvyššr možnou koncentraci 2:1 mal( včely určitě těž-
> kosti. Dávaj( přednost koncentrac(m kolem 3:1 až dolQ
> ke koncentraci 1:1.
>
>
> REFERA TY Z XXVII. MEZINÁRODNIHO KONGRESU
> APIMONDIE
> G. D. Bila, Výzkumný v15elarský ústav, Rybn. SSSR
> P15elovodstvo, r. 1980, 15. 6, str. 28-30
> J. Bacílek aj. (ČSSR) sledovali kvalitativní i kvan-
> titativní r,ozdíly mezi "medy", vywbenými včela-
> mi z různých cukerných roztoků f11zného složení
> ,a koncentrace. Došli k závěru, že čím je z'krmo-
> vaný wztok hustší, tím vyšší j,e pak obsah sacha-
> rózy ve včelami vyrobeném "medu"; se stoup,ající
> koncentrací cukerných 110ztoků stoupají ztráty su-
> šiny při př,epr,acovávání těchto r.oztoků. Včely do-
> dávají ke zkrmovanému cukernému roztoku inver-
> tázu nezávisle na tom, jakého je roztok chemic-
> .kéh.o sl.ožení, ale v cU1kerném "medu" je její akti-
> vita nižší než v přírodním, a rychle klesá během
> uložení zásob. Zkrmování částečně invertovanéh.o
> roztoku snižuje ztráty potravy vznikající ,při pře-
> pracovávání rozt.oku včelami.
>
> DR, WAL TER BRŮKER, NSR
> DER IMKERFREUND, R. 1961, c::. 2, STR. 42 - Včela potřebuje lehce
> stravitelný hroznový a ovocný cukr, jež mohou být bez-
> prostředně zažity. Tyto cukry najde v nektaru nebo je
> získá rozštěpením vyšších cukrů, např. třtinového inver-
> tázou. (:ím složitější vazbu cukr má, tím více fermentů
> musí být k jeho rozštěpení na jednoduché cukry vytvo-
> řeno a spotřebováno. K tomu musí být po ruce potřebné
> množství bílkovin a vitamínů.
>
> Dr. RICHARD BUCHNER, ZVROL1;KAn.SKÝ ÚSTAV FRElBURG, NSR
> SŮDWESTDEUTSCHER lMKER, 1960, C. 8, S. 239 Štěpení
> řepného cukru na cukr invertní je, jako chemický roz-
> klad každé látky, reakce, která je závislá na teplotě a
> probíhá podle určitých chemických zákonů. Tak zvýšení
> teploty o 10 stupňů rychlost reakce zdvojnásobuje. Štěpe-
> ní cukru probíhá při 35 st. dvakrát tak rychle jako při
> 25 st.
>
>
>

to opravdu seš příkladně vyráběný pampeliškový med z květů který se vyrábí jako lék proti nachlazení je vlastně sirup z cukru ve kterém se vaří květy pampelišek 2l vody 1 kg cukru a 400 květů pampelišky tak tento sirup neztvrdne ale zrosolovatí a svojí konzistencí pak připomíná tekutý med

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: p.k. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: med
> Datum: 07.10.2008 10:08:01
> ----------------------------------------
> podle mě to navíc s cukrem ztuhne na kámen nebo sem s jiné planety...
>
>
>

To bych taky netvrdil letos poprvé jsem vytočil při shazování medníků pár kilo medu jasně červené barvy dodnes nezkrystalizoval a je velmi lahodné chuti a podle té barvy asi z cukru nebude

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: konales <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Cukr za 11,50
> Datum: 07.10.2008 09:20:40
> ----------------------------------------
> p.k.-když ti to nekrystalizuje,včely ti tam přidaly cukr.Pak med špatně
> krystalizuje,stím bych se nechlubil.Mimo akát a pod.
>
>
>

-Lipa-okresnivcelarsky spolek ve Vel.Bitesi schuze ve Zbraslavi,Cizkove predseda K.Bartunek.
Bucovice nove utvoreny vcelarsky spolek 51 clenu.Za predsedu zvolen Jaros,1)Peska,jednatel Vavrouch.
Vyskovsky vcelarsky spolek,predseda dp.Placher,jednatel Fiala,clenu 60.

ZUCechy vybor usneseno aby navrhy od jednotlivcu a spolku o kterych se ve vyboru jednati ma,drive oznameny byly.Z podanych techto navrhu daji se na program pristi schuze ty,ktere vybor za nutne a vhodne uzna.
ZU Cechy valna hromada za pritomnosti clenu a zastupcu krajinskych jednot,v ZU zastoupeno 47 jednot,10 clenu cestnych,235 primych clenu.
Skvely rozkvet vcelarskych ustrednich spolku v Kralovstvi Ceskem: ceskych jednot 60,nemeckych odboru 128,na Morave spolku okresnich 10.

15.Sjezd vcelaru v Sobeslavi.Velke pozornosti se tesil medomet Leguv,jimz mozno vytaceti med z plastu soucasne z obou stran.
43.Sjezd nem-rak-uherskych vcelaru v Solnohrade
Zdvihal:Nemile se cechu dotklo pri uvitani nevsimavost predsednictva sjezdu,ktere je zcela ignorovalo a pouze nemecke bratry nadsenym proslovem vitalo.

19.11. ZS Brno valna hromada
Vyznamny den jmenin cisarovny Alzbety,se pripomina kruteho osudu,kterym postizen byl nas panujici rod,tragickym umrtim Jejiho Velicenstva cisarovny a kralovny Alzbety.
Na zaklade novych stanov ustanovil se Ustredni spolek.podana zadost o zvyseni subvenci.
Ustavujici valna schuze ZUSV. Predsedou opetne zvolen opat Korcian,1)Konsel,2)Kretschmer,taj.Svoboda.Do vyboru pribylo 6 zastupcu spolku krajinskych.Deputace vyboru blahoprala nejdustojnejsimu predsedovi Korcianovi k jubilejnimu vyznamenani.Dp.prelat ujistil svou neztencenou vzacnou prizni(ale vykonavani funkce predsedy neprijal).
Spolkovemu stolari Ludwigovi dana vypoved,zavedeny kroky opatrovani lacinejsich ulu.

Materiály o podvodech v oblasti medu
(O neúčinnosti Směrnic 74/409 a o úskalích návrhu nové směrnice v)pracované Komisí
COM 96 /596 dej)
Proč nařlzení neumožňuje účinnou ochranu
medu?
NOll11a není dostatečně precizní, takže neumož-
ňuje, aby med byl chráněn.
Limity obsahu doporučené směrnicí EU, která
má za úkol přesně rozlišit čisté přírodní produkty,
nejsou už v současné době aktuální. Analytická
chemie učinila za posledních třicet let velký krok
vpřed, avšak metody analýzy, uznávané v jednotli-
vých zemích Unie, jsou přesto neúčinné. Na jedné
straně máme nové podmínky produkce, díky nimž
je med opravdu zcela přírodní, ale neodpovídá pře-
depsaným limitům (jednodruhový květový med,
med ze zemí mimo EU, nové zdroje medovice z
metcalfy), na straně druhé přírodní látky, které se
dnes používají k falšování medu, nemohou být
úředně stanovenými metodami analýzy vÍ1bec od-
haleny. Limity složení upřesněné dodatkem směrni-
ce dovolují odhalit falšování pomocí sacharózy,
výrobků bohatých na redukovatelné cukry, inverto-
vaného cukru, melasy. Tyto podvody se však už
dnes nevyskytují, poněvadž jsou snadno identifiko-
vatelné. V některých zemích mimo Evropskou unii,
v nichž ani minimální kontrola není zajištěna, jsou
tyto podvody veelku běžné.

Rozdtly u cukru (Blene č. 1/81). Při zimn(m zakrmen(
jsou lednak rozdny v rozpustnosti rQzn1ch druhQ cukru,
jednak včely odeblraj( alespoň cukr třtlnovf a cukr fep-
nf rQzně rychle, nebo se tak alespoň zdá. Přes rQznou
konzistenci cukernfch molekul se na oba tyto druhy
cukru pohUž( jako na rovnocenně. Nemusej( však včely
přece jen při odeb(rlinl a Invertovánl vynakladat rQz-
nou námahu? Odpověď: Cukr řepnf a cukr třtlnovf jsou
chemicky stejně, Je to dvoucukr "sachar6za". ZpQsoby
vfroby jsou ale rozdnně. Proto oba tyto cukry, jsou-U
špatně raflnovány, obsahuji rl1zně doprovodně látky, na
kterě včely mohou reagovat rQzně. Dnes se však na čls-
totu cukru kladou tak vysokě nároky, že prQmyslov1
cukr, vyroben1 ze třtiny a z cukrovky, Je prakticky
tentfž. Naproto tomu JSou rozdny v zrněni. Normlilně
nebo jemně zrnltf cukr se rozpoušU rychleji než cukr
hrubozrnnf. Pak je rychlost rozpouštěni závislá na tep-
lotě vody a koncentraci roztoku (množstvl cukru na
litr vody). Vliv jakosti vody nen( znAm. Pro včely závlsl
rychlost odběru a zpracováni (zahušťováni a Inverto-
vAn() na koncentraci a teplotě cukerněho roztoktL S
nejvyššr možnou koncentraci 2:1 mal( včely určitě těž-
kosti. Dávaj( přednost koncentrac(m kolem 3:1 až dolQ
ke koncentraci 1:1.


REFERA TY Z XXVII. MEZINÁRODNIHO KONGRESU
APIMONDIE
G. D. Bila, Výzkumný v15elarský ústav, Rybn. SSSR
P15elovodstvo, r. 1980, 15. 6, str. 28-30
J. Bacílek aj. (ČSSR) sledovali kvalitativní i kvan-
titativní r,ozdíly mezi "medy", vywbenými včela-
mi z různých cukerných roztoků f11zného složení
,a koncentrace. Došli k závěru, že čím je z'krmo-
vaný wztok hustší, tím vyšší j,e pak obsah sacha-
rózy ve včelami vyrobeném "medu"; se stoup,ající
koncentrací cukerných 110ztoků stoupají ztráty su-
šiny při př,epr,acovávání těchto r.oztoků. Včely do-
dávají ke zkrmovanému cukernému roztoku inver-
tázu nezávisle na tom, jakého je roztok chemic-
.kéh.o sl.ožení, ale v cU1kerném "medu" je její akti-
vita nižší než v přírodním, a rychle klesá během
uložení zásob. Zkrmování částečně invertovanéh.o
roztoku snižuje ztráty potravy vznikající ,při pře-
pracovávání rozt.oku včelami.

DR, WAL TER BRŮKER, NSR
DER IMKERFREUND, R. 1961, c::. 2, STR. 42 - Včela potřebuje lehce
stravitelný hroznový a ovocný cukr, jež mohou být bez-
prostředně zažity. Tyto cukry najde v nektaru nebo je
získá rozštěpením vyšších cukrů, např. třtinového inver-
tázou. (:ím složitější vazbu cukr má, tím více fermentů
musí být k jeho rozštěpení na jednoduché cukry vytvo-
řeno a spotřebováno. K tomu musí být po ruce potřebné
množství bílkovin a vitamínů.

Dr. RICHARD BUCHNER, ZVROL1;KAn.SKÝ ÚSTAV FRElBURG, NSR
SŮDWESTDEUTSCHER lMKER, 1960, C. 8, S. 239 Štěpení
řepného cukru na cukr invertní je, jako chemický roz-
klad každé látky, reakce, která je závislá na teplotě a
probíhá podle určitých chemických zákonů. Tak zvýšení
teploty o 10 stupňů rychlost reakce zdvojnásobuje. Štěpe-
ní cukru probíhá při 35 st. dvakrát tak rychle jako při
25 st.

včely určitě nesbírají pyl kvůli lednové oblevě ,ale na předjarní rozvoj aspoň na mé planetě....

podle mě to navíc s cukrem ztuhne na kámen nebo sem s jiné planety...

akát byl ,včely měly možnost měnit stromy ,kolísalo počasí tak u potoka byly dřív než ve vsi a ty zastíněné v lesním zápoji je následovaly,200 m n.m. - u moravy,pak sem odjel do švédska tak jestli někde nasbíraly cukr,asi na poli z řepou a ještě mi nic neřekly mrchy.....

Včely v zimě a předjaří v první řadě krmí plod ze svých vlastních
bílkovinných rezerv. Jedna zimní včela by tak za optimálních podmínek měla
vychovat tři jarní včely, i když pyl není ani v plástech ani venku. Pyl v
plástech podle mně slouží k překonávání nepříznivých podmínek, třeba když
včelstvo zaploduje v oblevě v lednu, včely plod krmí ze svých bílkovinných
rezerv, dodatečně ale zkonzumují pyl v plástech, aby ty bílkovinné rezervy
doplnily.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "p.k." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 07, 2008 8:30 AM
Subject: kolik cukru?


> nejdřív sem netušil,radši víc,pak mi jeden pán poradil,že pokud sou v
kouli
> na 8 rámcích potřebují 8 rámků zásob,že si to mám přepočítat na svou
> míru(počítám 1,5kg v rámku) ,no zkusil sem to a praxe mi dokázala ,že to
> opravdu z malou rezervou do třešně stačí jednou jedinkrát sem na jaře
> doplňoval jarním medem,nebo dáváte míň ?
> ono pokud budete mít málo pylu v úle tak můžete dát cukru kolik chcete
> ,včely hu nepotřebují když není bílkovina tak na co energii!!!!,poměr mezi
> upotřebytelnými zásobami a množství pylu jsem zatím neobjevil kromě toho
že
> je to přímá úměra,netušíte z praxe někdo?

p.k.-když ti to nekrystalizuje,včely ti tam přidaly cukr.Pak med špatně krystalizuje,stím bych se nechlubil.Mimo akát a pod.

>Příteli Pazderko s tím souhlasím. Přečtěte si prosím ještě jednou příspěvek č. 31877. Tam uvádím úplně jiné množství zkrmeného cukru. 25 kg je celkové množství zásob i s ponechaným medem. Nevytrhujte prosím co se Vám hodí z kontextu. Není to seriózní. <
.........
O dodávání cukru do včelstev z mé praxe před nějakou dobou vím, že se jednomu včelstvu dodá třeba 5 kg jinému 10. Pokud jste uvedl údaj půjde zcela určitě o údaj o průměru. Kolik dodáte cukru do včelstva, které má např 1 kg zásob stávajících?(po vybírání medu to není často u včelařů vzácností) Dodáte včelstvu jiný med nebo jim dáte více do krmítka. Údaj v průměru mi neřekne kolik skutečně tomu kterému včelstvu dáváte a nevylučuje zkrmení u některého včelstva až 25kg.

nejdřív sem netušil,radši víc,pak mi jeden pán poradil,že pokud sou v kouli na 8 rámcích potřebují 8 rámků zásob,že si to mám přepočítat na svou míru(počítám 1,5kg v rámku) ,no zkusil sem to a praxe mi dokázala ,že to opravdu z malou rezervou do třešně stačí jednou jedinkrát sem na jaře doplňoval jarním medem,nebo dáváte míň ?
ono pokud budete mít málo pylu v úle tak můžete dát cukru kolik chcete ,včely hu nepotřebují když není bílkovina tak na co energii!!!!,poměr mezi upotřebytelnými zásobami a množství pylu jsem zatím neobjevil kromě toho že je to přímá úměra,netušíte z praxe někdo?

Mohl by někdo uvést, kolik je ve zpracovaném cukru na zimu procent sacharózy
a kolik glukózy a fruktózy, čili kolik sacharózy při zpracování zásob na
zimu včely rozštěpí?

R. Polášek

všude v zahraničí ,tam kde sem byl ,dokrmovali cukrem i v bohatém švédsku,holandsku,nebo chudé ukrajině apod.protože včelař ví kdy se to pomíchá a kdy ne ,každopádně si vzpomeňme kdy to v úle začíná přibívat,to co náhodou přebyde se zimy,stalo se mi to předloni,odstraním a dám to oddělkům v květnu,atd .ale přece vás nebudu učit

včelařit,a vy zas nás....

letos sem ze dvou slabochů vytočil konev ,na jaře měly cukru na další zimu,rozvíjel sem je zvlášť skrz matky,rozšiřoval sem je rámky plné zásob,plod nahoru,zásoby doprostřed plodiště,takto až do lípy kdy chytly dech,něco nanosily s řepky nechal sem jim to,lípy bylo 2/3 medníků,nechal sem jim to do bodláků,a pak sem to vytočil a rozdělil v. do oddělků s novou krví(havlín -extra mírné ,otvírám je občas i bez kuřáku),takže cukr do května,řepka,lípa bodlák ALE TEN MED JESTE TED NEMA KRYSTALKU

je nám vše jasné jakej ses machr že mas komoru a tolik tě netlačí výnos a z te pozice můžeš vyhazovat hovno do výšky
ale taky je nad slunce jasné že cukr je zimní energie a ne jarní med,ale na druhou stranu když si někdo koupí med od okurek a krystalky mu křoupou v hu..ústech tak bych mu ty normy omlátil o hlavu a zabavil včely,zákázal produkci,ukamenoval....za všechny včelaře

> Jasné je, že pravidla se porušují a 25 kg vloženého cukru na včelstvo se nezlobte, je i někde nad 600 n.m. příliš.
-----------------------------------------------------------
Příteli Pazderko s tím souhlasím. Přečtěte si prosím ještě jednou příspěvek č. 31877. Tam uvádím úplně jiné množství zkrmeného cukru. 25 kg je celkové množství zásob i s ponechaným medem. Nevytrhujte prosím co se Vám hodí z kontextu. Není to seriózní.
Pepča

Doplnění: "Do medu se při uvádění na trh nebo při použití v jakémkoli výrobku určeném
pro lidskou spotřebu nesmějí přidávat
žádné potravinové složky, včetně potravinářských přídavných látek, a
nesmějí do něj být přidávány ani žádné látky
jiné než med. Med nesmí pokud možno obsahovat cizorodé organické nebo
anorganické látky, které nepatří do jeho
složení."
" A také se z něj nemí odstaňovat " viz. filtrace pylu .

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ujet? diskuze okolo krmen? cukrem
> Datum: 06.10.2008 22:08:23
> ----------------------------------------
> Sršeň:>Vžyť Pepane on se drží jako klíště jedné věty.Ať čte dál,tam je
> psáno ,že se nesmějí přidávat " POKUD MOŽNO " žádné organické ani
> anorganické látky,proto je tam ta tolerance 5 % na sacharozu(samotný med ji
> obsahuje) i víc dle druhu medu.<
> ........
>
> Já sršni opravím tvůj omyl v přepisu. Ne že se může přidávat, ale
> obsahovat. První a druhá věta tedy zní:
>
> "Do medu se při uvádění na trh nebo při použití v jakémkoli výrobku určeném
> pro lidskou spotřebu nesmějí přidávat
> žádné potravinové složky, včetně potravinářských přídavných látek, a
> nesmějí do něj být přidávány ani žádné látky
> jiné než med. Med nesmí pokud možno obsahovat cizorodé organické nebo
> anorganické látky, které nepatří do jeho
> složení."
>
> Takže jestli med může obsahovat sacharózu v nějakém limitním množství,
> nevztahuje mísení s nějakou sacharozou na druhou větu, protože sacharoza
> patří ke složení medu. Druhá věta je tedy pasé co se týká přidávání něčeho
> jiného než je med do medu.
>
>
>

Proč ponechat včelám čistý vhodný med? Je to zpravidla pestrá potravinová základna, která je základem pro dobrý a hlavně soběstačný chov.(to prokazuje leckterý výzkum o vhodnosti medu v potravinovém řetezci včelstev) Soběstačnost, je navíc princip přežití včelaře.

Pred desiatkami rokov so čítal štúdiu o inverte sacharózy ako rovnocennej potravy v porovnaním s medom.Autor tvrdil, že pre dospelú včelu je základom ovocný a hroznový cukor, ktorý je pohonnou látkou aby mohla včela pracovať. Viem, je to len chabé zdôvodnenie, ale v podstate by tak mohlo byť.
Istotne med ako taký včelám neškodí (o medovicovom mede sa tvrdí, že včelám v zime neprospieva) a bolo by ideálne aj pre včelára, keby jeho včely zimovali na samo mede. Snažím sa o to i ja, ale z ohľadom na zimujúce včely isté korekcie včelár musí urobiť, aby zásoby boli aj v miestach kde včely v zime "sedia". Tohoto roku som na to potreboval v priemere až 10, vlani len 4 kg, z celkových (skutočných) zásob.

Antoni děkuji za příspěvek. Pokud ale chci nějak reagovat, měl bych stručně kvůli velké četnosti mých příspěvků zde za poslední hodiny. (vypadá to asi blbě :-) )

Během posledních třech let se stav mých včelstev v průběhu dvou sice zastavil, ale letos i přes nepříznivé snůškové podmínky opět vzrostl o skutečných cca 15%. Bez cukru a bez krmení i v ne moc dobrém snůškovém roce letos a loni na J.Moravě. Zatím jsem ale nebyl v situaci, kdybych měl průměrný výnos 1 kg/včelstvo.

Proč ponechat včelám čistý vhodný med? Je to zpravidla pestrá potravinová základna, která je základem pro dobrý a hlavně soběstačný chov.(to prokazuje leckterý výzkum o vhodnosti medu v potravinovém řetezci včelstev) Soběstačnost, je navíc princip přežití včelaře. Nic si nenamlouvám, mohu říci, že to je možné člověk to dokáže - chovat včely i bez průmyslových sladidel v našich podmínkách a přitom být (dlouhodobě) rentabilní.

...........
Posledných 25-28 rokov boli pre nás ako Adamovi a Eve v biblickom raji, len brali a nemuseli nič investovať. 25 ročná znášková perióda pre rokom 1982, nebola prajná a veru stalo sa to aj mne, keď som raz mal medný výnos v priemere 1 kg a raz veľké h.... -nulu. Pri väčšom počte včelstiev by si porozmýšľal, či budeš alebo nebudeš včelstvá na zimu, ale i v sezóne kŕmiť repným cukrom a budeš kašlať na smernice EU. Včelár si mzusí nájsť spôsob, ako získať med bez prímesí invertovaného cukru. Napchať do včletsva 20 až 25 kg sacharózy do včiel, hlavne pri NN, keď včelár ustavične prehadzuje debničky, sa nespotrebovaný invert dostane ľahko do odoberaného medu. Nakoniec, prečo nie, keď si tým zvýši priemer na včelnice, ale nerozumiem, prečo by včelár mal nechávať v úľoch čistý med?