78242

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 20. 10. 2008
Re: Ztrácené příspěvky. (32083)

Ne
Tonda

>Moje mailové příspěvky do diskuze se soustavně opožďují nebo ztrácejí. Máte taky takové zkušenosti?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32085


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 20. 10. 2008
Re: Ztrácené příspěvky. (32083)

Nemám.
Petr
----- Original Message -----
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 20, 2008 10:41 AM
Subject: Ztrácené příspěvky.


Moje mailové příspěvky do diskuze se soustavně opožďují nebo ztrácejí. Máte
taky takové zkušenosti?


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3536 (20081019)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32084


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 20. 10. 2008
Ztrácené příspěvky.

Moje mailové příspěvky do diskuze se soustavně opožďují nebo ztrácejí. Máte taky takové zkušenosti?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32083


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 20. 10. 2008
Re: Vigor (32045) (32070) (32071) (32080)

Uvědomuju si ale, že jsem na podzim provedl aerosol M-1
> AER. Nedalo se to ale dýchat.
> Možná pomohla změna léčiva.

Na skoleni Dr. Kamler rikal, ze aplikace M-1 AER bez respiratoru je zaruka tridenni neschopenky. Nevolnost atd.

Takze myslet na to a chranit se

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32082


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

emca emca (e-mailem) --- 20. 10. 2008
linie včely kraňské

--------------------------------------------------------------------------------
konales (84.21.118.135) --- 19. 10. 2008

Musím tě zklamat,mě ze 4 minulou zimu 3 odešly.Byly zakoupeny od př. Bílého.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Kdo to jakživ viděl a nebo slyšel,že včelstva uhynula přes zimu zásluhou matky a její linie. Je třeba podotknout,že přes 50 let je u nás zaváděna Kraňská rasa včel.Byly to 3 hlavní linie : Troisek,Sklenar, Singer. Vesměs dováženy matky pro rozchov aby nahradily naši včelu původní tmavou a nebo Italskou,které tady dominovaly.To se za asi 50 let podařilo a nyní je zde včela krańská a můžete jí říkat jak chcete,je to pořád včela KRAŇKA . Tyto 3 kmeny kraňky byly velmi pečlivě rozchovávány v oblastech kam nemohli dolétat trubci tamější domácí.To se díky těmto rakušanům a němcům povedlo a taky díky jim máme dnes u nás tuto včelu na celém území Čech a Moravy. Tato včela je tedy kraňského plemene ať už ji kdokoliv jakkoliv nazývá a dává ji jména,která by napomohla k většímu odbytu pro ty,co hledají včelu zázračnou,která samozřejmě neexistuje. Jak dlouho myslíte,že v čisté linii zde setrvá na př.Kavkazanka a jiné dovezené matky ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32081


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 20. 10. 2008
Re: Vigor (32045) (32070) (32071)

Mně zbylo z 54 včelstev 10 a z toho jich tak 5 bylo schopných. Padly i včelstva s 3 inseminovanými matkami VIGOR. Ostatní matky byly odchované od inseminovaných - F1. Léčím podle VS. Jarní léčení, gabony a pak až v říjnu 2x a aerosol. Ne jak tady čtu, že někteří léčí už v srpnu a asi 6x.
Letos je to pěkné. Včera jsem fumigoval a po fumigaci jsem na podložce nenašel roztoče. Uvědomuju si ale, že jsem na podzim provedl aerosol M-1 AER. Nedalo se to ale dýchat.
Možná pomohla změna léčiva.

Jinak bych řekl, že jsou možná o malinko ostřejší, ale hodí se do oblastí, kde je malá snůška. Seženou i nemožné. Když jsem je kupoval ve Filipově, byly docela ostré. Nyní od př. Čermáka jsou daleko mírnější. Jarní rozvoj mají dobrý a vytáčím 2x jarní med.
Tonda

>Hodnocené vlastnosti v současnosti ustupují do pozadí. Za úspěch považuji, že nebyl ani jeden příspěvek o tom, že by se jich včelař na jaře nedočkal. Tato vlastnost začíná mít mezi včelaři váhu. Byla by zajímavá bilance podílů linií v letošních úhynech.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32080


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

konales (84.21.118.135) --- 20. 10. 2008

Pro Kaji,bohužel tento pán umřel,tak už tam nemuže být.Pokud je někde starší seznam,najdeš ho tam.Možná jsem aji přispíval.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32079


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

konales (84.21.118.135) --- 20. 10. 2008
Vigorky

Pokud nemáš za humny svazénku a nebo větší les,nemají význam.Ale v lese je to úplně něco jiného a lesní med se dobře prodává.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32078


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

konales (84.21.118.135) --- 20. 10. 2008
re

Kájo za posledních 8 let jsem měl jen jednoho roztoče a léčím stejně jak ostatní,ale nelíbí se mi způsob léčení.Hodně k tomu ,abys neměl roztoče stačí dávat přes sezonu trubčinu,jednu vystavěnou a druhou staví.A při každém zavíčkování trubčiny ji okamžitě vyřezat.Máš o něco míň místa na med,ale vyplatí se ti to.Ty 3 Vigorky jsem zimoval na medných zásobách,kde převládala řepka.Špatně se ten med prodává.A ty 1 na cukru.Myslím si,že někdo možná udělal něco s léčivem,včely loni reagovaly na léčivo divně,nehučely,rozlízaly se do koutu ůlú a bylo jich po léčení dole hodně mrtvých.Ten to rok opět reagují normálně,hučí a vylézají na česno a větrají.Celé roky dávám 3 kapky.Tak se nediv,že mám takové názory,možná někdo chtěl vyvolat takové stráty.Toto léčení je začarovaný kruh a nemá smysl,pokud nechceš zisk za každou cenu.A třeba ať je med otrávený,já ho nejím a jiní mě nezajímají.Jsou takový včelaři a ti právě křičí zamořte včely pesticidy ať máme zisk za každou cenu.To jsou ti co mě nejvíce odsuzují.Nechtějí zálibu,chtějí jen zisk.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32077


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.100) --- 20. 10. 2008
Re: (32072)

konales:
Musím tě zklamat,mě ze 4 minulou zimu 3 odešly.Byly zakoupeny od př. Bílého.
----
Není jasné o jaké matky jde. Vigor?
Pokud ano, tak na vigorbee.cz není mezi autorizovanými chovateli nikdo toho jména.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32076


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kaja (90.176.2.8) --- 19. 10. 2008
Re: (32072)

konales - nedívím se, že ti 3 ze 4 odešly pokud jsem alespoň trochu sledoval tvé názory na tlumení roztoče VD v posledních příspěvcích, které si publikoval !!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32075


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 19. 10. 2008
Re: Vigor

Posílám potřebí za poslední dva dny, asi někde na internetu číhá chobotnice a požírá maily.
Včera odeslaný příspěvek zase nedošel, posílám ho tedy znova:

Tady zas nijak zvlášť moc nejde o názor. Skutečnost je zase dána
matematikou, statistikou a přírodními zákony. Kdyby byla účinnost léčení na
varaózu slabší, řekněme taková, aby na varaózu hynulo každý rok 20 - 30 %
včelstev, tak by hynula přednostně včelstva, která za prvé měla v sobě
roztoče odolnějšího k léčivům. Což znamená, že společně se včelstvem by
uhynuli všichni nebo aspoň většina takových roztočů. Takže by se zpomalil
nebo úplně zastavil proces přivykání roztočů k léčivu. Za druhé by hynula
včelstva, která by byla umístěna v úlech ve špatném technickém stavu,
různých netěsných starých úlech a včelstva včelařů, kteří při léčení
nedodržují pokyny nebo na to kašlou. Tito včelaři by buď zlepšili léčení a
opravili úly nebo by se včelařením přestali a zůstali by jen ti důslední
včelaři.
Protože je účinnost léčení na varaózu taková, jaká je, neboli z hlediska
tlumení varaózy příliš velká, přežívají až na výjimečné roky všechna
včelstva, i ta, ve kterých jsou roztoči odolnější k léčivům i ta, kde
včelaři používají různé svoje "zlepšováky" nebo na to napůl kašlou. V
takových včelstvech přežije z roztočů citlivých na léčivo z tisíce třeba 2 -
3, z roztočů částečně odolných na léčivo z tisíce přežije třeba 20 - 30.
Takže v populaci roztočů přibývá těch odolných. Stejně tak je jedno, jestli
včelstvo umí vlastními silami zabít třeba 5 % populace roztočů nebo se včely
včelstva nedotknou ani jednoho roztoče. Když jsou léčením zachráněna všechny
včelstva, nikdo to nepozná. Kdyby to léčení mělo tu 20 - 30 % neúčinnost,
rozdíl by byl poznatelný v tom, že včelstvo, co ničí 5 % populace roztočů by
mohlo přežít, včelstvo, co neníčí by uhynulo.
Problém je v tom, že takhle snížit účinnost léčení je neuskutečnitelné,
takže tyto řeči jsou jen teoretické. Při 20 - 30 % ročním úhynu včelstev by
se spustil obrovský pokřik, funkcionáři Svazu by zalobovali a stát by sáhl
do své kapsy a začal všem štědře přispívat na obnovení počtu včelstev a
výzkumníci a veterináři by byli tlačeni k zavádění dalších metod a léčiv,
aby honemtu účinnost zase zvýšili. Přitom má li se nějaká populace, jako
jsou včelstva u nás, ozdravit od nějaké odjinud přinesené nemoci nebo
parazita, jako je Varoa, je takové vyřazování vnímavějších jedinců z
populace nezbytné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vorja" <vorja/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 17, 2008 5:25 PM
Subject: Re: Vigor

> Jak je vidět, tak nedávno zatracované téma likvidace VD se znovu
oživilo
> a to je z hlediska výměny názorů dobře.
> Mám po 1. fumigaci Variol AER se spadem 2 až 28 roztočů. V minulém roce
> jsem jich měl stovky. Letošní léčení bylo ale náročnější: nátěr plodu s
> následnou fumigaci, formidol, gabon a poslední již zmíněnou fumigaci.
Zbývá
> mi ještě 2. fumigace bez přítomnosti zavíčkovaného plodu.
> Můj názor na likvidaci VD je poněkud jiný. Úspěšnost léčby (podle mého
> názoru) závisí na celkové účinnosti léčení v průběhu celého roku s ohledem
> na skutečný stav. Naopak si myslím, že neúspěch v boji s VD je, že nemáme
> 100% účinný prostředek. Uvádí se účinnost KM - 60%, gabonu 80%, fumigace
> bez plodu 95%. Pokud máme např. před posledním ošetření 100 roztočů, pak
> při účinnosti 95% nám zůstane v úle 5 roztočů, z nichž jich několik
přežije
> bezplodové zimní období a pak se geometrickou řadou vesele množí dál.
> Cyklus se opakuje.
> Nemyslím si, že se podaří vyšlechtit včely odolné proti VD. Varoáza
> není nemoc, je to přece napadaní včelstev parazitem (roztočem). Je to
> stejné jako bychom chtěli vyšlechtit psa proti blechám, nebo člověka proti
> vším.
> U původní indické včely to bylo poněkud jiné. Ta měla vlastnost, že při
> rojení včely zvýšily teplotu hroznu nad teplotu, při niž roztoči hynuli
> (přírodní termoterapie).
> V současné době, pokud se nenajde účinnější prostředek (např.
> bioterapie, nebo vhodnější uplatnění termoterapie), je jediným řešením,
> které může uplatnit každý včelař, je zvyšování celkové účinnosti likvidace
> roztočů ve včelstvu. Proto zlepšovací nápady, jako je spalování
fumigačních
> pásků na plechu, do véčka, možná i v podmetu není na místě. Postupy
> ošetřování bychom měli naopak vylepšovat s cílem zvýšení této celkové
> účinnost. Pak budeme mít měně roztočů v úlech, nižší reinvazi roztočů,
> nižší kontaminaci včelích produktů, více peněz v kapse, atd.
> Je ještě rada otázek k vyjasnění, jako např. vliv koncentrace léčiva,
> vliv volného prostoru uvnitř úlu, vliv počtu zimujících nástavků, teplota
> uvnitř úlu, zateplení úlu, zejména strůpku, kondenzace léčiva na plochách
v
> souvislosti s rosným bodem, apod.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32074


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 19. 10. 2008
XVI.Mez. konference a vystava 2008 Bratislava - odkaz na foto z vystavy

Snažil jsem se mít fotky ko nejostřejší, ale i nějaké přes nedostatky, jdou rozluštit vystavovatelé.


http://vindex.ic.cz/images/2008_rijen__vystava_bratislava/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32073


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

konales (84.21.118.135) --- 19. 10. 2008

Musím tě zklamat,mě ze 4 minulou zimu 3 odešly.Byly zakoupeny od př. Bílého.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32072


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 19. 10. 2008
Re: Vigor (32045) (32070)

Hodnocené vlastnosti v současnosti ustupují do pozadí. Za úspěch považuji, že nebyl ani jeden příspěvek o tom, že by se jich včelař na jaře nedočkal. Tato vlastnost začíná mít mezi včelaři váhu. Byla by zajímavá bilance podílů linií v letošních úhynech.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32071


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 19. 10. 2008
Re: Vigor (32045)

Chci se zeptat,máte tady někdo matky Vigor ? A jaké mate výsledky a zkušenosti ?
--------------------------------------------------------------
Položená jedna otázka a doteraz padlo 11 odpovedí a hodnotení matky línii Vigor. Každá odpoveď je iná kladných vyjadrení je menej ako by sa o tejto M čakalo. Každý kto odpovedal nachádza na nej nejakú horšiu vlastnosť, je dobrá do "jarnej" znášky, iný ju odporúča do horských oblastí, pre niekoho je "ostrá", pre ďalšieho, málopočetná a ešte ďalšieho je rojivá, viacmenej neostala na nej "nitka suchá:

Ak by to bola pravda, čo komentátori napísali mohlo by to značiť, že pri jej rozchove došlo k bastardizácii tejto osvedčenej línii matky karpatskej kraňky línii Vučko a slovenskej kraňky línii Tatranka.

Jednoducho sa tak chová, v akých v podmienkach žije, teda sa chová ako každá šedá matka kranského plemena, vychovaná na včelniciach.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32070


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (89.203.134.130) --- 18. 10. 2008
Re: Vigor (32045) (32048) (32051)

> Martin Re: Vigor
> Vigorky mám již třetím rokem a můžu o nich říci toto:
> - nejsou nijak zvlášť ostřejší než-li jiné linie,
> - mají pomalejší jarní rozvoj (tedy pro včelaře, který má
> snůšku převážně z řepky není zcela vhodná),
> - je výborná do medovicových snůšek - má vyšší výnos,
> - výborně staví dílo,
> - má nižší spotřebu zimních zásob
> - je znatelně méně náchylná k rojení

Zdravím, nevím v které nadmořské výšce příteli včelaříte, ale u nás v Polabí od vigorek pravidelně vytáčím cca 10kg medu z ovocných stromů a cca 20kg medu z řepky. Ta, přestože do nížiny nepatří a trpí zde nedostatkem vláhy, dává pravidelný výnos. Takže nesouhlasím s jejím hodnocení o jarním rozvoji a využití jarní snůšky. Při zimování na medu velmi rychle a brzy ukončuje plodování, - pod ostatní se podepíši také.
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32069


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 18. 10. 2008
Re: Propolisova mast (32056) (32057) (32066)

Já používám recept, který kdysi uveřejnil myslím př. Pernica. Jeden díl propolisové tinktury, jeden díl sádla jeden díl panenského vosku a jeden díl medu. Nahřeje se to
----
mast mi do zásoby dělá kamrád, kterému dám surový propolis a o tinkturu se dělíme fifty-fifty. Na mast si dokoupím masťový základ v lékárně.
Ale u tohoto receptu mě už kdysi napadlo, že by to bylo perfektní užítí pro směs víček s medem.

Obecně by ta víčka s medem mohla být zajímavá surovina pro kosmetický průmysl.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32068


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 18. 10. 2008
Re: Vigor (32052) (32065)

V supermarketu lidi vůbec nezajímá, jestli je nějaký med tady z jejich kraje
nebo kdesi z Argentiny. Pokud bude med za 80 z Argentiny vzhledově a chuťově
prakticky shodný jako náš za 100 nebo 120, tak proč by kupovali ten náš?
Nebo jinak, jestli ten náš za 100 nebo 120 nebude takový, aby byl důvod za
něho si připlatit těch 20 - 40 Kč, kupovat se nebude. Zvláště když obchodní
inspekce či který orgán se o to stará, už poměrně spolehlivě nepouští do
oběhu dovozové medy s rezidui antibiotik a jiných nežádoucích látek, takže z
tohoto pohledu jsou dovozové medy úplně stejné jako domácí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 17, 2008 7:21 PM
Subject: Re: Vigor


> Ještě k fumigaci,supermárkety se chystají vyřadit Český med ze hry a to
> pomoci pesticidů.Chystají prosadit kontrolu na pesticidy a prodávaný
> med.Malovčelař si asi rozmyslí platit kontrolu obsahu pesticidů v medu
> ------
> Supermarketům je to jedno. Prodávají co lidi chtějí. Byl jsem v Tescu,
> zajímavá podívaná na regál s medem. Poměrně široký sortiment, dřív tam
byly
> dva druhy - tmavý květový a světlý květový. Teď i několik medů z ČR, jeden
> dokonce navíc se žlutou cedulkou Kupujte český med, či tak nějak.
> Ceny celkem přijatelné - z mého pohledu - vyšší.-)
> Ale dole u podlahy byla police a ta byla prázdná. Vzadu se krčila
sklenice,
> tak jsem se koukl o co jde. Med ve sklenici 720ml, cena pod stovku. Směs z
> a mimo EU.
> A toho se tam u podlahy kde nebyl moc vidět prodala celá plocha regálu,
> nahoře pěkné medy a police plné.
>
> No kdo by kupoval med kilo nad 100, když je med přeci za 80. To si každý
> přečte u cesty.
> Takže je to takový začarovaný kruh.
> :-)
>
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32067


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

stonjek (90.183.70.9) --- 17. 10. 2008
Re: Propolisova mast (32056) (32057)

Já používám recept, který kdysi uveřejnil myslím př. Pernica. Jeden díl propolisové tinktury, jeden díl sádla jeden díl panenského vosku a jeden díl medu. Nahřeje se to, aby se rozpustil vosk, a pak se to hodí do mixeru se srpovými noži, který to fantasticky zhomogenizuije.Původně se to mělo pasírovat několikrát přes sítko, ale tohle vymyslela moje žena, když jsem jí beznadějně za.... kuchyň. No a když se to točí tak do toho hodím surový propolis, přiměřeně a myslím si, ž to podstatě masti nijak neublíží, spíš naopak. Schovat do ledničky pak je to na několik let. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32066


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (90.176.186.153) --- 17. 10. 2008
Re: Vigor (32052)

Ještě k fumigaci,supermárkety se chystají vyřadit Český med ze hry a to pomoci pesticidů.Chystají prosadit kontrolu na pesticidy a prodávaný med.Malovčelař si asi rozmyslí platit kontrolu obsahu pesticidů v medu
------
Supermarketům je to jedno. Prodávají co lidi chtějí. Byl jsem v Tescu, zajímavá podívaná na regál s medem. Poměrně široký sortiment, dřív tam byly dva druhy - tmavý květový a světlý květový. Teď i několik medů z ČR, jeden dokonce navíc se žlutou cedulkou Kupujte český med, či tak nějak.
Ceny celkem přijatelné - z mého pohledu - vyšší.-)
Ale dole u podlahy byla police a ta byla prázdná. Vzadu se krčila sklenice, tak jsem se koukl o co jde. Med ve sklenici 720ml, cena pod stovku. Směs z a mimo EU.
A toho se tam u podlahy kde nebyl moc vidět prodala celá plocha regálu, nahoře pěkné medy a police plné.

No kdo by kupoval med kilo nad 100, když je med přeci za 80. To si každý přečte u cesty.
Takže je to takový začarovaný kruh.
:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32065


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelT (81.25.21.1) --- 17. 10. 2008
Re:Fumigace (32038)

Historie dole.

""Tieto uvedené výsledky nemajú výpovednú hodnotu a ani nemôžu mať ... A.Turčáni 15. 10. 2008

Re: Ano chtěl jsem podotkout, že fumigace nemůsí být z určitých důvodů účinná. Ale plodováním to nebude. Za 21 dní nemohou naplodovat 10x více tolik roztočů. Spíše předpokládám rychlé odvětrání léčiva větrem nebo samotnými včelami, které v té době byly mnohem aktivnější než nyní.


""nECHÁPU PROČ JSTE NEDAL KONCEM ČERVENCE gABONY JAK BYLO NAŘÍZENO. F.
Re: Mě nikdo nic nenařídil, asi někde padají info na zem.

""To jste takto ošetřoval v periodách jedno včelstvo nebo vždy jiné?
Re: Všech sedm. Ale pozoroval jsem jen ve dvou, kde mám sítové dno.

Zdroj:
Stručně: Fumigoval jsem v polovině srpna a padalo to kolem 50 až 100/spodem/. Pak jsem ošetřil na konci srpna a padlo 5 až 10 /spodem/. Pak jsem ošetřil v polovině září a skoro nic. Teď jsem skusil orientačně ošetřit vrchem,neb je to snažší a spadly stovky, cca 600 až 800. Tak jsem z toho blázen. V sobotu uvidím další pokus, ale už teď mám obavy o další zimu. Vloni u mne 60% ztráta. Asi přišla krutá doba pro EU včely. pt

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32064


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vorja (195.47.26.219) --- 17. 10. 2008
Re: Vigor (32052) (32054)

Druhá věc je, že současné léčení napadení roztočem varoa spíše konzervuje,
případně šlechtí roztoče na stále větší odolnost proti léčivům. A protože je
příliš účinné, naopak neumožňuje plošné šlechtění a výběr včelstev
odolnějších varaóze. K plošnému výběru včelstev odolnějších varaóze je
třeba, aby každý rok nezanedbatelné procento včelstev náchylnějších na
varaózu bylo vyřazeno neboli uhynulo na varaózu a zůstaly jen ty odolnější,
ze kterých by se dále včelstva množily. To se ale neděje, léčení na varaózu
je každý rok tak účinné, že prakticky všechna včelstva přežijí. Kromě loňska
a letoška. Selekce odolnosti na varaózu potom leží jen šlechtitelích
jednotlivých linií matek, kteří dohromady nechovají více než několik tisíc
včelstev, neboli zhruba 100 x méně než je v ČR včelstev a zjednodušeně
řečeno tolikrát méně je nižší pravděpodobnost, že se nějaká výrazná
přirozená odolnost včelstva proti varaóze objeví a bude rozchovávána.
-----------------------------------------------------------------------------
Jak je vidět, tak nedávno zatracované téma likvidace VD se znovu oživilo a to je z hlediska výměny názorů dobře.
Mám po 1. fumigaci Variol AER se spadem 2 až 28 roztočů. V minulém roce jsem jich měl stovky. Letošní léčení bylo ale náročnější: nátěr plodu s následnou fumigaci, formidol, gabon a poslední již zmíněnou fumigaci. Zbývá mi ještě 2. fumigace bez přítomnosti zavíčkovaného plodu.
Můj názor na likvidaci VD je poněkud jiný. Úspěšnost léčby (podle mého názoru) závisí na celkové účinnosti léčení v průběhu celého roku s ohledem na skutečný stav. Naopak si myslím, že neúspěch v boji s VD je, že nemáme 100% účinný prostředek. Uvádí se účinnost KM – 60%, gabonu 80%, fumigace bez plodu 95%. Pokud máme např. před posledním ošetření 100 roztočů, pak při účinnosti 95% nám zůstane v úle 5 roztočů, z nichž jich několik přežije bezplodové zimní období a pak se geometrickou řadou vesele množí dál. Cyklus se opakuje.
Nemyslím si, že se podaří vyšlechtit včely odolné proti VD. Varoáza není nemoc, je to přece napadaní včelstev parazitem (roztočem). Je to stejné jako bychom chtěli vyšlechtit psa proti blechám, nebo člověka proti vším.
U původní indické včely to bylo poněkud jiné. Ta měla vlastnost, že při rojení včely zvýšily teplotu hroznu nad teplotu, při niž roztoči hynuli (přírodní termoterapie).
V současné době, pokud se nenajde účinnější prostředek (např. bioterapie, nebo vhodnější uplatnění termoterapie), je jediným řešením, které může uplatnit každý včelař, je zvyšování celkové účinnosti likvidace roztočů ve včelstvu. Proto zlepšovací nápady, jako je spalování fumigačních pásků na plechu, do véčka, možná i v podmetu není na místě. Postupy ošetřování bychom měli naopak vylepšovat s cílem zvýšení této celkové účinnost. Pak budeme mít měně roztočů v úlech, nižší reinvazi roztočů, nižší kontaminaci včelích produktů, více peněz v kapse, atd.
Je ještě rada otázek k vyjasnění, jako např. vliv koncentrace léčiva, vliv volného prostoru uvnitř úlu, vliv počtu zimujících nástavků, teplota uvnitř úlu, zateplení úlu, zejména strůpku, kondenzace léčiva na plochách v souvislosti s rosným bodem, apod.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32063


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ikvic (84.21.118.135) --- 17. 10. 2008
Vigor

Pane Radim něco na té dravosti bude.Přečetl jsem si zahraniční články na téma včela zabiják a na tyto včely nemá ani varroa ani blískáček.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32062


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 17. 10. 2008
Článek na

http://www.agroseznam.cz/cz/agro-novinky/602-v-cr-od-lonska-ubylo-vcel-cena-medu-dosahuje-az-140-kc-kg.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32061


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 17. 10. 2008
Re: Vigor (32059)

Já si pamatuji z doby, kdy tady mixka černé včely ještě byla, že právě ta
směska černé včely v zimě při otepleních plodovala spíše více než tehdy u
nás začínající kraňka, tehdy to byly rakouské linie kraňky Troiseck a
Sklenar. Bylo právě typické, že černá včela šla do zimy silnější než
kraňka, ale při otepleních se rozplodovala více a potom při ochlazení
dostávaly tyto včely více zabrat, takže v předjaří byly často v průměru
slabší než kraňky. Kraňka byla na zimní oteplení asi více adaptovaná, v té
době plodovalal méně nebo vůbec než tehdejší zimní včela a rozjela se naplno
až při větším oteplení a delším dnu v předjaří. U černé včely bylo typické,
že začínala ve větším až sebevražedném rozsahu plodovat už dříve za nižších
teplot a jak se v pozdějším předjaří oteplilo, vykazovala stagnaci nebo
dokonce mírný propad v síle včelstva, dech potom chytla tak až v době druhé
poloviny květu řepky. Já myslím, že omezení varaózy kvůli menšímu
neplodování v zimě je na hranici pozorovací chyby. Připadá mi ale, že
některé linie tehdejší černé včely by mohly být úspěšnější v přirozené
likvidaci roztočů než současné vyšlechtěné linie kraňky díky vyšší živosti -
divokosti. Taky by bylo zajímavé, jak by se tyto dnes už ztracené linie
projevily v dnešních velkoprostorových úlech.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "ikvic" <ikvic/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 17, 2008 12:51 PM
Subject: Vigor


> Dík za články,ono jde o to zda je zde včela černá nebo kraňka.Kraňka má
při
> oteplení snahu plodovat,třeba jen šest vajíček,na jaře to stačí na
> zamoření,ale nikoliv na zničení včel.Kdežto včela černá neploduje vůbec a
> to je ten problém proč kraňka má takové potíže.A je pravda,že včela černá
> má podobný rozjezd na jaře jako Vigorka.Na jedno vajíčko může připadnout
> max.7 roztočů varroa.Protože se musí včela prokousat ven z buňky,jinak vše
> zahyne,včetně varroa.A větší množství roztočú by to nedovolilo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32060


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ikvic (84.21.118.135) --- 17. 10. 2008
Vigor

Dík za články,ono jde o to zda je zde včela černá nebo kraňka.Kraňka má při oteplení snahu plodovat,třeba jen šest vajíček,na jaře to stačí na zamoření,ale nikoliv na zničení včel.Kdežto včela černá neploduje vůbec a to je ten problém proč kraňka má takové potíže.A je pravda,že včela černá má podobný rozjezd na jaře jako Vigorka.Na jedno vajíčko může připadnout max.7 roztočů varroa.Protože se musí včela prokousat ven z buňky,jinak vše zahyne,včetně varroa.A větší množství roztočú by to nedovolilo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32059


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 17. 10. 2008
RE: Propolisova mast (32056) (32057)


> Výchozí postup je takový, že se propolis vylouží do lihu (z
lékárny - litřík za
> pár stovek), čímž vznikne propolisová tinktura. Z ní se teprve
vyrábí mast -
> např. se nechá část lihu odpařit a zbytek se smísí s bílou
vazelínou (z
> lékárny).
> Pepa
>

Tento postup jsem taky zahledl, asi priste vyzkousim, ale nekde na
netu jsem nasel:


Návod na přípravu propolisové masti
Připravuje se ve smaltované nebo porcelánové misce, v níž rozpustíme
100 g bílé (lékárenské) vazelíny (je vhodné i nesolené sádlo).
Přidáme 10 g propolisu. Směs opět zahřejeme, ale neuvádíme do varu.
Potom mast přefiltrujeme přes gázu do čisté a pro mast přípustné
nádoby. Pevně zavřeme. Vychladnutá mast se používá na hnisavé rány,
hojení řezných a bodných ran, ovšem nedáváme na čerstvou ránu. Svým
způsobem působí kosmeticky, neboť hojí čerstvé jizvy. Je vhodná na
ekzémy, hnisavé vředy, plísně, omrzliny a různé kožní onemocnění.




Je to na muj vkus trochu strohe, a kdovi zda si pisatel
nevymyslel...



Ale pravda je, ze ta mast timto zpusobem vyrobena u me funguje (
mozna jen psychicky :-)) )



T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32058


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 17. 10. 2008
RE: Propolisova mast (32056)

Výchozí postup je takový, že se propolis vylouží do lihu (z lékárny - litřík za pár stovek), čímž vznikne propolisová tinktura. Z ní se teprve vyrábí mast - např. se nechá část lihu odpařit a zbytek se smísí s bílou vazelínou (z lékárny).
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of tomas
Sent: Friday, October 17, 2008 12:09 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Propolisova mast

Mam dotaz jak spravne vyrobit propolisovou mast. Bohuzel jsem na netu nasel vzdy jen strohy popis.

Delal jsem ji tak, ze koupenou lekarenskou vazelinou jsem spolu s propolisem rozpustil a cca hodinu lehce varil a michal.

Zda se mi, ze spousta proplisu se do vazeliny nevstreba - aspon toho co je videt, mozna ucinne latky tam prejdou, protoze mast funguje vyborne, hlavne na poskozene ruce od prace.

Mate nekdo jinci postup?

Diky

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32057


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

tomas (141.113.85.22) --- 17. 10. 2008
Propolisova mast

Mam dotaz jak spravne vyrobit propolisovou mast. Bohuzel jsem na netu nasel vzdy jen strohy popis.

Delal jsem ji tak, ze koupenou lekarenskou vazelinou jsem spolu s propolisem rozpustil a cca hodinu lehce varil a michal.

Zda se mi, ze spousta proplisu se do vazeliny nevstreba - aspon toho co je videt, mozna ucinne latky tam prejdou, protoze mast funguje vyborne, hlavne na poskozene ruce od prace.

Mate nekdo jinci postup?

Diky

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32056


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 10. 2008
Re:Vigor (32052)

V. medonosná:a její plemena na VD trpí přibližně stejně, ať je to kraňka, vlaška, tmavá i ruská, nevím jak je na tom V, vřesová a kavkazká. Má o tom někdo povědomí? Kraˇka má právě výhodu zimního přerušení plodování kdy je pak léčba nejúčinnější

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ikvic <ikvic/=/seznam.cz>
> Předmět: Vigor
> Datum: 17.10.2008 09:58:35
> ----------------------------------------
> Ano je to tak,Vigorka je včela do lesa,ze sadů a řepky nic nenazbírá.Ještě
> k fumigaci,supermárkety se chystají vyřadit Český med ze hry a to pomoci
> pesticidů.Chystají prosadit kontrolu na pesticidy a prodávaný
> med.Malovčelař si asi rozmyslí platit kontrolu obsahu pesticidů v
> medu,konales na to upozorňuje dobře.Dávat pesticidy do kontaktu z
> potravinami není žádná sranda.Tyto testy by stály asi dost peněz a každý
> včelař by si to asi nemohl dovolit.A je zajimavé,že včela černá zde byla
> stovky let a žádná varroaza zde nebyla.Jen to zde ovládla kraňka jsme
> zamoření, na to konales zapoměl,tak to píši já.No a včelařská inkvizice
> může zase odsuzovat.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32055


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 17. 10. 2008
Re: Vigor (32052)

Kontrola na pesticidy a jiné látky, co nepatří do medu se u medů prodávaných
v obchodní síti dělá už roky běžně. Kromě toho, mechanismus sběru medu a
jeho zpracování včelstvy je takový, že kromě akaricidů, které se používají
přímo ve včelstvech k potlačování Varoa jiné pesticidy mají velice sníženou
možnost proniknout z ošetřovaných polních a lesních porostů do medu. Pokud
nedojde kvůli porušení pravidel k masívnímu zásahu včelstev, prakticky
otravě. Prodej ze dvora je práve proto prodej ze dvora, že včelař tyhle
kontroly medu mít nemusí. Spoléhá se jen na slovo včelaře, že nic takového v
medu není, na rozdíl od medu dodávaného do obchodní sítě.
Varroa se poprvé objevila v Indii někdy v 50 nebo 30 letech minulého
století, kdy byla kvůli zvýšení výnosu medu oproti původním druhům indických
včel do Indie dovezena včela medonosná. Ta do sebe natáhla parazity místních
včel, proti kterým měly místní včely vytvořenou účinnou obranu a objevil se
roztoč Varoa Jakobsoni a později Varoa destruktor. Ten se postupně rozšířil
do Evropy díky kočování se včelstvy pozemní cestou přes Kavkaz a Bulharsko
a díky zpětnému dovozu včelstev z Indie do výzkumného včelařského ústavu
tehdy v Západním Německu do západní Evropy. Spojovat zamoření roztočem Varoa
s likvidací původní černé včely na našem území a jejimu nahražení kraňkou je
tedy evidentně nesmysl, zamoření Varoa je v podstatě produkt globalizace.
Kdyby u nás v době rozšiřování varoa byla původní černá včela, dopadlo by to
nejspíš úplně stejně.
Druhá věc je, že současné léčení napadení roztočem varoa spíše konzervuje,
případně šlechtí roztoče na stále větší odolnost proti léčivům. A protože je
příliš účinné, naopak neumožňuje plošné šlechtění a výběr včelstev
odolnějších varaóze. K plošnému výběru včelstev odolnějších varaóze je
třeba, aby každý rok nezanedbatelné procento včelstev náchylnějších na
varaózu bylo vyřazeno neboli uhynulo na varaózu a zůstaly jen ty odolnější,
ze kterých by se dále včelstva množily. To se ale neděje, léčení na varaózu
je každý rok tak účinné, že prakticky všechna včelstva přežijí. Kromě loňska
a letoška. Selekce odolnosti na varaózu potom leží jen šlechtitelích
jednotlivých linií matek, kteří dohromady nechovají více než několik tisíc
včelstev, neboli zhruba 100 x méně než je v ČR včelstev a zjednodušeně
řečeno tolikrát méně je nižší pravděpodobnost, že se nějaká výrazná
přirozená odolnost včelstva proti varaóze objeví a bude rozchovávána.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "ikvic" <ikvic/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 17, 2008 9:58 AM
Subject: Vigor


> Ano je to tak,Vigorka je včela do lesa,ze sadů a řepky nic nenazbírá.Ještě
> k fumigaci,supermárkety se chystají vyřadit Český med ze hry a to pomoci
> pesticidů.Chystají prosadit kontrolu na pesticidy a prodávaný
> med.Malovčelař si asi rozmyslí platit kontrolu obsahu pesticidů v
> medu,konales na to upozorňuje dobře.Dávat pesticidy do kontaktu z
> potravinami není žádná sranda.Tyto testy by stály asi dost peněz a každý
> včelař by si to asi nemohl dovolit.A je zajimavé,že včela černá zde byla
> stovky let a žádná varroaza zde nebyla.Jen to zde ovládla kraňka jsme
> zamoření, na to konales zapoměl,tak to píši já.No a včelařská inkvizice
> může zase odsuzovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32054


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 17. 10. 2008
Re: Vigor (32052)

No, ono snad ani nejde o to, je-li tu černá včela, nebo kraňka. Jde o to, že
sem byl roztoč zavlečený - a je mu celkem šuma fuk, která včela ho bude
hostit...
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "ikvic" <ikvic/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 17, 2008 9:58 AM
Subject: Vigor


...A je zajimavé,že včela černá zde byla
stovky let a žádná varroaza zde nebyla.Jen to zde ovládla kraňka jsme
zamoření, ...


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32053


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ikvic (84.21.118.135) --- 17. 10. 2008
Vigor

Ano je to tak,Vigorka je včela do lesa,ze sadů a řepky nic nenazbírá.Ještě k fumigaci,supermárkety se chystají vyřadit Český med ze hry a to pomoci pesticidů.Chystají prosadit kontrolu na pesticidy a prodávaný med.Malovčelař si asi rozmyslí platit kontrolu obsahu pesticidů v medu,konales na to upozorňuje dobře.Dávat pesticidy do kontaktu z potravinami není žádná sranda.Tyto testy by stály asi dost peněz a každý včelař by si to asi nemohl dovolit.A je zajimavé,že včela černá zde byla stovky let a žádná varroaza zde nebyla.Jen to zde ovládla kraňka jsme zamoření, na to konales zapoměl,tak to píši já.No a včelařská inkvizice může zase odsuzovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32052


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (89.103.58.82) --- 16. 10. 2008
Re: Vigor (32045) (32048)

Vigorky mám již třetím rokem a můžu o nich říci toto:
- nejsou nijak zvlášť ostřejší než-li jiné linie,
- mají pomalejší jarní rozvoj (tedy pro včelaře, který má
snůšku převážně z řepky není zcela vhodná),
- je výborná do medovicových snůšek - má vyšší výnos,
- výborně staví dílo,
- má nižší spotřebu zimních zásob
- je znatelně méně náchylná k rojení

Jsem s nimi spokojen

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32051


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jaro (213.215.81.42) --- 16. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985) (31986) (31997) (32001) (32046) (32047) (32049)

Amitraz sa už dlhú dobu používa proti ektoparazitom a nielen v Anglicku /aj na Slovensku/ a nielen pri ovciach ale skoro pri všetkých hosp. zvieratách. Je pravda, že amitraz je jed kontaktný, ale záleží ako sa aplikuje! Keď sa zriedi s vodou a postrekujú sa ním včely alebo ošípané /proti svrabu/ je to čisto kontaktný jed. Keď sa aplikuje fumigáciou tak je pravda, že väčšia časť klieštika odpadáva vdýchnutím cez trachey.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32050


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 16. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985) (31986) (31997) (32001) (32046) (32047)

>je kontaktním jedem a nezabíjí kleštíka přez jeho vzdušnice.. JK
-----------------------------------------------------------
Zde mi vypadlo jedno slovo a to slovo "pouze". Správně by tedy věta měla znít: je kontaktním jedem a nezabíjí kleštíka p o u z e přez jeho vzdušnice. Čili, roztoč uhyne proto, že se jedu nadechl, nebo se roztouženě ke včele přivinul a ta byla obalena dosud aktivním (nerozloženým) léčivem, přípdně jí dal za stejných podmínek láskyplnou hubičku na zadeček a líznul si, naposledy.

Na některé z přednášek jsem slyšel, že původní léčivo Tactik vzniklo údajně v Anglii v období mezi světovými válkami a sloužilo k tomu aby se ovce zbavily roztočů. Z tohoto léčiva se údajně připravil vodný roztok ve vaně přiměřené velikosti a touto vanou se prohnalo stádo, bylo vykoupáno. Zde určitě roztoči nedýchali žádný dým.

Snad by se do naší "dišputace" mohl zapojit někdo z fundovaných výzkumníků a vysvětlit celý mechanizmus působení amitrazu na roztoče.
Přeji hezký den Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32049


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 16. 10. 2008
Re:Vigor (32045)

Ano ale kratce. Loni jsem mel jednu o kterou jsem v prubehu letosni sezony prisel, ted mam od podleti dve nove tak uvidime. Nelze tedy objektivne hodnotit, ale :

rika se, ze jsou ostrejsi - byla to prvni matka, ktere jsem lez do ulu v trenkach :-))

vynosove mohu hodnotit jen jarni-lucni snusku a ta vysla rozhodne nad lepsi prumer.

Mely by byt tzv. bezudrzbovejsi :-) tak uvidime, ale jinde maji vice zkusenosti a i vysledku - treba na optimal konferenci.

T.H.



> Chci se zeptat,máte tady někdo matky Vigor ? A jaké mate výsledky a
> zkušenosti ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32048


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985) (31986) (31997) (32001) (32046)

To proto Vážený příteli, že amitraz je kontaktním jedem a nezabíjí kleštíka přez jeho vzdušnice. Za pozdní reakci se omlouvám, neměl jsem možnost navštívit konferenci.
Zdravím Pepča
--------------------------------------------------------------

To som si myslel aj ja. Po každej jesennej fumigácii som zisťoval odpad Vd aj niekoľko dní, kým som nezistil, že samičky Vd neodpadávajú preto, že sa amitraz uložil na steny buniek a chitínový povrch včiel, ale že odpadávajú z plástov, ktoré skladujem vo včelstve pod plodiskom, ktoré je u mňa hore. Kontaktná látka akou je fluvalinát či acrinathin pôsobí nazaj dlhodobo, ale fumigant amitraz len počas krátkej dobe. Veď uzatvorenie včelstiev je krátkodobé, ja ponechávam uzatvaronie včelstiev len 15-20 minút a všetky Vd mimo zaviečkovanú bunku sú zasiahnuté.

Na jednej prednáške prof. MVDr. Juraja Toporčáka CSc. z Košíc pripustil, že to tak môže byť i keď amitraz môže pôsobiť na akarida aj cez ústny otvor. Zdôraznil som to preto, že intenzita pôsobenia na Vd v čase zimného chumáča sa môže diať len nasávaním-dýchaním Vd cez vzdušnice. A preto aj pôzdna fumigácia včiel bez plodu je úspešná len preto, že aj klieštik musí dýchať.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32047


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 16. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985) (31986) (31997) (32001)

>Nepresvedčili ste ma. Prečo má amitarz "ulpívat" na tele včely, keď fumigant zabíja akarida cez jeho dýchacie trubice-vzdušnice a dokonale? Tento systém je pre samotnú a včelu oveľa výhodnejší a hlavne pri čistotu diela a zásob.
A. Turčáni
----------------------------------------------------------
To proto Vážený příteli, že amitraz je kontaktním jedem a nezabíjí kleštíka přez jeho vzdušnice. Za pozdní reakci se omlouvám, neměl jsem možnost navštívit konferenci.
Zdravím Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32046


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

karel (81.90.173.228) --- 16. 10. 2008
Vigor

Chci se zeptat,máte tady někdo matky Vigor ? A jaké mate výsledky a zkušenosti ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32045


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 15. 10. 2008
Re:Fumigace (32038)

nECHÁPU PROČ JSTE NEDAL KONCEM ČERVENCE gABONY JAK BYLO NAŘÍZENO. F.



> ----------------------------------------
> Stručně: Fumigoval jsem v polovině srpna a padalo to kolem 50 až 100
> /spodem/. Pak jsem ošetřil na konci srpna a spadlo 5 až 10 /spodem/. Pak
> jsem ošetřil v polovině září a skoro nic. Teď jsem skusil orientačně
> ošetřit vrchem, neb je to snažší a spadly stovky, cca 600 až 800. Tak jsem
> z toho blázen. V sobotu uvidím další pokus, ale už teď mám obavy o další
> zimu. Vloni u mne 60% ztráta. Asi přišla krutá doba pro EU včely. pt
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32044


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tichý (80.188.56.170) --- 15. 10. 2008
Klíckování matek

Jsem rád, že pan Turčani napsal o klíckování čiizolaci mtek před fumigací, je to vidět i z předešlého povídání o velkém spadu roztočů. O tehdejším velkém úhynu matek o kterém jsem psal, jsem uvažoval, že matky musí být uzavřeny /pochopitelně musí být k ní zachván přístup včel/ již brzy v září. V říjnu se tehdy ochladilo /dokonce jeden den poletoval sníh/, matky se dostaly mimo chomáč, nebyly dobře krmeny a prochladly. Klíckování v říjnu po prvé fumigaci je pozdě a je možný pravděpodobný úhyn. Protože fumigace většinou probíhá za přítomnosti plodu, v tom vidím jedno z možných vítězství roztočů.P. Turčany to potvrdil. Většina včeřů se domnívá, že již nemá plod. Ano nebyl, ale hodně matek se opět po odpočinku rozplodovalo. Včelaři se tehdy řídili návodem: při druhé fumigaci bez plodu, ale to je pozdě.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32043


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tichý (80.188.56.170) --- 15. 10. 2008
Skleněný úl, výstava

MHD linka 2, 1, 4 V sobotu a neděli každou hodimu. Dvojka od nádraží a čtverka z Bráfovy ulice + 19 minut, jednička z Brafovy ulice +49 minut.
Pěšky do kopce je to asi 10 minut, všude budou plakáty a směrovníky.Výstava je ve dvou budovách a přilehlých prostorách , 2000 m2. Vystavují zahrádkáři ve spopráci se ZOČSV.
Skleněný úl má 9 rámků na teplou stavbu, obsazeno 8 uliček, jsou i mezi sklem a rámkem u česna , poslední strana devátého rámku je obsazena jen když není zima. Je krásně vidět vytvořené sedlisko či chumáč při chladném počasí.Orosená skla jsou pouze v rozích a pod.
Oddělek utvořen koncem srpna , matka nová, od ins. z Pekařova. Ještě trochu ploduje pokud má místo, trubců je nadbytek,rámková míra 39 x 30, jeden nástavek. Připravuji druhý úl, bude z plexiskla.
Dnes jsem měl druhou přednášku tento týden. Seslo se 110 důchodců, udivilo mě, že velká část ještě nikdy neslyšela a nečetla o propolisu, o medu se mnozí domnívali, že se jen maže na chleba. Osvěta pro veřejnost je stále mizivá a za to mohou všichni včelaři.Každý včelař prodejce by měl být i propagátorem.
Zdraví BT.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32042


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 15. 10. 2008
Re: Fumigace (32038)

Stručně: Fumigoval jsem v polovině srpna a padalo to kolem 50 až 100 /spodem/. Pak jsem ošetřil na konci srpna a spadlo 5 až 10 /spodem/. Pak jsem ošetřil v polovině září a skoro nic. Teď jsem skusil orientačně ošetřit vrchem, neb je to snažší a spadly stovky, cca 600 až 800. Tak jsem z toho blázen. V sobotu uvidím další pokus, ale už teď mám obavy o další zimu. Vloni u mne 60% ztráta. Asi přišla krutá doba pro EU včely. pt
--------------------------------------------------------------
Tieto uvedené výsledky nemajú výpovednú hodnotu a ani nemôžu mať z ohľadom uloženia fumigantu /dolu-hore/, pretože nie je podchytený výskyt plodu v čase štyroch fumigácií, lebo počet VD je vždy závislý od toho, či v čase fumigácii je zaviečkovaný plod. Totiž ak je v tomto čase len niekoľko stovák plodových buniek pod viečkom môže byť aj niekoľko stovák VD.

Koncem srpna 5-10, v polovině září skoro nic a teď 600 až 800 ks. To čo som napísal presne koreluje s výsledkom fumigácie, pretože v prvom a druhom prípade mohol byť zaviečkovaný plod a pri poslednom fumigovaní už žiaden plod nebol.

Pred tromi dňami som kontroloval sporadicky vybrané včelstvá a ani v jednom včelstve som nenašiel plod, absolútne ani len jedno vajíčko, či larvičku. Preto to uvádzam, že cesty klieštika sú "nevyspytateľné".

Nechápem prečo robíte fumigáciu v takom hustom slede, mne stačili dve fumigácie, tretiu a poslednú budem robiť až v 5.-10. novembra-listopadu a včelstvá pôjdu do zimy a budúcej sezóny "čisté". Predsa cieľom fumigácie nie je zaťažovať úľové prostredie, cieľom je zničiť VD maximálne tromi zásahmi.

Najprijateľnejší technologický postup v boji na zničenie VD, je zaklietkovanie matiek v polovici septembra-září na dobu 21 dní, s následnou fumigáciou a poslednou 5.-10.11.
Na izoláciu M musíme použiť menšie izolátory, do ktorých musia včely mať prístup, ak je matka obyčajnej klietke, čely robia náhradný chov M, čo nie je žiadúce

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32041


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 15. 10. 2008
Re: Fumigace (32038)

To jste takto ošetřoval v periodách jedno včelstvo nebo vždy jiné?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32040


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 15. 10. 2008
Re: fumigace- konales a jeho bludy !!! (32028) (32029)

Připouštím, že přítel konales to uvedl expresivně a s nadsázkou. Ani se mu nedivím. Četl jsem o mnohém, co se v letošním roce ve včelařském světě událo a nezaznamenal jsem jediný odborný článek (mimo ČR), který by připustil, že by jedinou perspektivou bylo chemické ošetřování včelstev. Celý svět hledá východisko a tato konference je jen o tom, jak jsme to začali dělat před dvaceti léty dobře. Zdá se mi, že jsme tu jak zaklíckováni ve svých představách bez rozhledu do světa. Očekával bych tu zprávy z EURBEE 3 právě na toto téma a to nejen tu, ale i na stránkách Včelařství a na zbrusu novém webu Výzkumného ústavu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32039


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelT (81.25.21.1) --- 15. 10. 2008
Fumigace

Stručně: Fumigoval jsem v polovině srpna a padalo to kolem 50 až 100 /spodem/. Pak jsem ošetřil na konci srpna a spadlo 5 až 10 /spodem/. Pak jsem ošetřil v polovině září a skoro nic. Teď jsem skusil orientačně ošetřit vrchem, neb je to snažší a spadly stovky, cca 600 až 800. Tak jsem z toho blázen. V sobotu uvidím další pokus, ale už teď mám obavy o další zimu. Vloni u mne 60% ztráta. Asi přišla krutá doba pro EU včely. pt

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32038


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 15. 10. 2008
Re: fumigace (32022)


Pane Tichý děkuji za pozvání na Vaši výstavu. Dnes jsem zrovna počítal kolik je zaplněno uliček včelami ve skloúlech, kolik přibylo a chtěl jsem se zeptat kolik je obsazeno ve Vašem
úle. Tak to uvidím na výstavě, jen prosím o spojení MHD z vlak. nádraží i pro ostatní zájemce o výstavu. Abych mohl porovnávat kvalitu matek pro chov, udělám co 21 dnů fotky a na počítači si to porovnám, která má větší plodnost, rychlejší rozvoj do síly a ještě si zlepšit kvalitu matek.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32037


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 15. 10. 2008
Re: fumigace- konales a jeho bludy !!! (32028) (32029) (32031) (32034) (32035)

...a nekotrolovateľné sypanie jedov do včelstiev za správne, ale "konalesov" vstup do Konferenci....
komentár č.31 963

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32036


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 15. 10. 2008
Re: fumigace- konales a jeho bludy !!! (32028) (32029) (32031) (32034)

Konales je ale takové radio Jerevan. Vyjde v podstate z pravdivých základu, mírne je prekroutí a zevseobecní a výsledek je s prominutím naprostý a poplasný nesmysl.
---------------------------------------------------------
Vivat Radim, tento Váš komentár vyjadruje, prečo niektorí prisievajúci vyjadrili odmietavé komentáre na tento príspevok.
Nikto z nás, ktorí sme takto negatívne reagovali (ja si za svojím príspevkom stojím) nepropaguje voľné a nekotrolovateľné sypanie jedov do včelstiev za správne, ale "konalesov" vstup do Konferenci nie adekvátny dnešnému poznania príčin masívnemu úhynu včelstiev (aj to len niekde, lebo ja som niečo také nezaznamenal od r. 1988a dúfam, že sa to ani nestane).
Preto u mňa stále môj negatívny prístup k jeho názorom.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32035


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polásek (e-mailem) --- 15. 10. 2008
Re: fumigace- konales a jeho bludy !!! (32028) (32029) (32031)

Konales je ale takové radio Jerevan. Vyjde v podstate z pravdivých základu,
mírne je prekroutí a zevseobecní a výsledek je s prominutím naprostý a
poplasný nesmysl. Jinak je to krásný krystalický príklad toho, jak fungují
takzvaní vyvolávaci strachu, kterí urcitou ideologii sírí z hlouposti,
zaslepenosti nebo snaze preferovat nekoho nebo necí firmu ci celé prumyslové
odvetví na úkor jiných.

R. Polásek

----- Original Message -----
From: "Tomá? He?man" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 15, 2008 8:12 AM
Subject: Re: fumigace- konales a jeho bludy !!!


> Kajo, kajo
>
> tak si radsi budem cist o horeni na stojato ci na lezato??? A ostatni je
tabu....
>
> Diky opakovane ostre reakci na konalese je videt, ze ma v necem pravdu a
ze to stoji za uvahu :-)
>
> T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32034


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 10. 2008
Re:fumigace (32028)

Tak je to ale u všeho hmyzu .Poměrně rychle se adaptuje na používané prostředky v případech jejich špatného používání. Pak je to ještě rychlejší. Zrovna tak je to s rezudii antibiotik v naší stravě. Když už jsme u toho, tak vlastně ideální by bylo veškeré potraviny které přijímáme, by měly pocházet nejvýše ze vzdálenosti 50 km od našeho pobytu a to je v dnešním globalizovaném světě asi již nemožné. Vždyť i my se běžně pohybujeme dnes ve větším okruhu v nepřirozeně krátkém čase. Porušujeme tak vzdálenostní bariéry. To i v případě kdy jako včelaři postavíme dvě včelstva vedle sebe Dokonce i ta kraňka která se vlastně již původní rase svými vlastnostmi nepodobá je v případě VD přijatelnější protože přerušuje v zimě plodování a tak se přibližuje nejvíce včele ze které tento škůdce pochází

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: konales <konales/=/centrum.cz>
> Předmět: fumigace
> Datum: 14.10.2008 21:38:46
> ----------------------------------------
> Pečenko myslím,že bys měl raději mlčet ty.Co kecám?Pesticidy způsobují
> rakovinu.Že míchání pesticidů nezesiluje účinnost,je na to dokonce státní
> zákon,potvrzují to i univerzity v USA.Pensilvánská univerzita přišla na
> obrovské ukládání pesticidu do vosku.Že jsme zničili původní včelu?Někde
> zde na internetu je mapka kde se vyskytuje kraňka jako původní druh a u nás
> nikdy nebyla.Lidé ji rostahali do různých koutů.Že po léčení uhynulo přes
> zimu tolik včelstev,vžádným případě nemůže být způsobeno varroa.Jenom v..
> tomu může věřit a nebo kdo je na tom zainteresován a to bude asi tvůj
> případ.Léčí se to spoustu let a výsledek je obrovský úhyn.A nebo je špatné
> léčivo?Je otázkou času kdy varroa bude tak odolný,že bude muset být použito
> něco nového a nebo tato včela padne.Pak ti to dojde.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32033


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ikvic (84.21.118.135) --- 15. 10. 2008
fumigace

Konales správně děláš,je potřeba ukázat čím léčíme a to je pesticid.Kájo to je taky pesticid co uvádíš.Ať ti zaslepenci se probudí a začne kolem toho frmol.Drž se,vše cos psal je psáno i na internetu zahraničních stránkách.Někdo si na tom rumpe pěkný prachy,tak se nediv ,že prská.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32032


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 15. 10. 2008
Re: fumigace- konales a jeho bludy !!! (32028) (32029)

Kajo, kajo

tak si radsi budem cist o horeni na stojato ci na lezato??? A ostatni je tabu....

Diky opakovane ostre reakci na konalese je videt, ze ma v necem pravdu a ze to stoji za uvahu :-)

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32031


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jaro (213.215.81.42) --- 15. 10. 2008
Bludy

Kaja (90.176.2.8) --- 14. 10. 2008
Re: fumigace- konales a jeho bludy !!! (32028)
konales asi si z jiného světa !!! Jedině co máš pravdu, že přímo nebyl roztoč VD vinen tolíka úhynům, ale bylo tam ještě něco jiného a tomu se říká vírové onemocnění.Kdyby, ale nebyl roztoč VD, zřejmě by nebylo tak velké vírové zamoření. Pokud sleduješ dění kolem, měl by si vědět, že kromě varidolu se také zkouší jiný přípravek a ten se jmenuje MP 10. Výsledky jsou srovnatelné s varidolem, takže není co řešit. S tou kraňskou včelou jsou z tvé strany naprosto bludy. Prostuduj si pořádně nějakou objektivní literaturu a už tuto knference nezatěžuj s takovým nesmnyslem !!! Doufám, že jsem poslední, který reaguje na tvé bludy !!!


Kajo, bludy píšeš aj ty. Zober si knihu Včelařství od Veselého na str. 63 /novšie vydanie/ a prečítaš si, že pôvodná včela na území dnešných Čiech a prevážnej časti Moravy a Sliezska patrila k plemenu včely tmavej. Takže konales má pravdu.
Prípravok MP 1O sa neskúša ale sa už riadne používa. Ide o fluvalinát, ktorý sa už dávno používa v Gabone 90, takže žiadna novinka.
Úhyny včelstiev nie sú spôsobené len klieštikom, to potvrdzuješ aj ty. A ani nikto nedokázal, že včely uhynuli len na klieštika. Je tam súbor rôznych vplyvov, ktoré spôsobili zníženie odolnosti včiel, pričom varroóza zohrala tiež svoju rolu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32030


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kaja (90.176.2.8) --- 14. 10. 2008
Re: fumigace- konales a jeho bludy !!! (32028)

konales asi si z jiného světa !!! Jedině co máš pravdu, že přímo nebyl roztoč VD vinen tolíka úhynům, ale bylo tam ještě něco jiného a tomu se říká vírové onemocnění.Kdyby, ale nebyl roztoč VD, zřejmě by nebylo tak velké vírové zamoření. Pokud sleduješ dění kolem, měl by si vědět, že kromě varidolu se také zkouší jiný přípravek a ten se jmenuje MP 10. Výsledky jsou srovnatelné s varidolem, takže není co řešit. S tou kraňskou včelou jsou z tvé strany naprosto bludy. Prostuduj si pořádně nějakou objektivní literaturu a už tuto knference nezatěžuj s takovým nesmnyslem !!! Doufám, že jsem poslední, který reaguje na tvé bludy !!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32029


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

konales (84.21.118.135) --- 14. 10. 2008
fumigace

Pečenko myslím,že bys měl raději mlčet ty.Co kecám?Pesticidy způsobují rakovinu.Že míchání pesticidů nezesiluje účinnost,je na to dokonce státní zákon,potvrzují to i univerzity v USA.Pensilvánská univerzita přišla na obrovské ukládání pesticidu do vosku.Že jsme zničili původní včelu?Někde zde na internetu je mapka kde se vyskytuje kraňka jako původní druh a u nás nikdy nebyla.Lidé ji rostahali do různých koutů.Že po léčení uhynulo přes zimu tolik včelstev,vžádným případě nemůže být způsobeno varroa.Jenom v.. tomu může věřit a nebo kdo je na tom zainteresován a to bude asi tvůj případ.Léčí se to spoustu let a výsledek je obrovský úhyn.A nebo je špatné léčivo?Je otázkou času kdy varroa bude tak odolný,že bude muset být použito něco nového a nebo tato včela padne.Pak ti to dojde.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32028


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 10. 2008
Re:POLYTANOL - kde mono k?pi ? (32025)

býval v prodeji v Německu ale že by se dovážel nevím Použitelný je však jakýkoli dusivý plyn

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Kri?k <jan.kristak/=/gmail.com>
> Předmět: POLYTANOL - kde mono k?pi ?
> Datum: 14.10.2008 13:36:22
> ----------------------------------------
> Prosím Vás o oznámenie, kde možno kúpiť peostriedok POLYTANOL na ničenie
> podzemných hlodavcov? Ďakujem.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32027


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ali (213.155.227.229) --- 14. 10. 2008
Medomed

OPRAVA JEDNA SE O ZVRATNY MEDOMED A NE RADIALNI

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32026


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Krišťák (85.248.5.195) --- 14. 10. 2008
POLYTANOL - kde možno kúpiť ?

Prosím Vás o oznámenie, kde možno kúpiť peostriedok POLYTANOL na ničenie podzemných hlodavcov? Ďakujem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32025


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78242 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 32025 do č. 32085)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu