Archiv Včelařské konference

Já jsem takto řešený včelín realizoval. Potřeboval jsem totiž rychle
přemístit včelstva do včelínu (z důvodu několika krádeží úlů) a proto jsem
se snažil v co nejmenším prostoru umístit všechna včelstva (2 x 14 po každé
straně). Toto umístění se projevuje v rúzné letové aktivitě včel v
závislosti na oslunění. Včelín mám umístěný v rovině, takže vytváří
mikropřekážku v proudění vzduchu a včely nejsou sfoukávány větrem jako při
volném rozmístění úlů. Včelín určitě vytváří pro včelstva lepší podmínky než
při volném umístění. Projevilo se mi to i ve výnosech medu.
Zdravím HaF

----- Original Message -----
From: "Tomá" <tomas.metelka151/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 18, 2009 4:40 PM
Subject: umístění


> Prosím o radu. Z důvodu zlevnění výstavby včelína bych chtěl včelstva v
> něm
> umístit tak, že jedna řada asi 12 úlů by vylétávaly na východ a druhá řada
> stejného počtu včelstev na západ. Myslíte si, že je to vhodné? Kdyby ne,
> tak bych musel stavět dva včelíny po 12 včelstvech, které by byly otočeny
> na jih nebo jihovýchod. Stanoviště je ve velkém svahu a kdybych měl 24
> včelstev v řadě otočit na jih tak spodní strana včelína by byla nad
> terénem
> ve výšce 4m. Díky za rady. Tomáš
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 3774
> (20090117) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Myslím si že to nevadí.Když se podívám na kočovné vozy tak mají včelstva také na obě strany a jde to.Stojí tak jak je momentálně třeba a klidně i na západ.Na zimu to možná bude o něco horší kvůli zahánění do česen od západu.

Mám takové včelíny dva. Na lesním stanovišti jsou česna jak na východní, tak
na západní stranu. Tento včelín provozuji 22roků. Na jiném stanovišti mám
včelín kde jsou česna na jižní i na severní stranu ( protože jinak se mi na
určené místo pozemku nevešel). Tento provozuji 10 roků. Rozdíly mezi
protilehlými stranami jsou tak nepatrné, že nestojí za to abyste si život
komplikoval a zvyšoval už tak nemalé náklady se stavbou dalších včelínů.
Díky dlouhodobým záznamům jsem si ověřil, že se protilehlé strany neliší.
Ani výnosem medu, nebo např. rojivostí, odolností proti nemocem, počtem
roztočů, nebo třeba v množství zimních mrtvolek v podmetu atd.
Většina kočovných maringotek má včelstva s česny po obou stranách a většina
z těch, s nimiž jsem na toto téma hovořil potvrzuje, že není významná
odlišnost.
V Rabí u Sušice jsem před lety viděl kočovný vůz, který měl chodbičky pod
podlahou maringotky pro včelstva umístěná na levé straně vozu. Česna všech
úlů tak mohl postavit stejným, např. jižním směrem. Vycházel z letitého
bludu, publikovaného po desítky let ve včelařské literatuře. Sám autor
tohoto řešení ( velmi zkušený chovatel včel a matek ) však uznal, že ta
konstrukční komplikace nepřinesla vůbec žádnou včelařskou výhodu proti
několika dalším maringotkám, které obhospodařoval.

Česna obrácená k severu, nebo západu by měla být chráněná proti
převládajícímu větru ( např. blízkým lesem, nebo porostem křovin ), proti
průvanu.
J.Kala




-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Tomá
Sent: Sunday, January 18, 2009 4:41 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: umístění

Prosím o radu. Z důvodu zlevnění výstavby včelína bych chtěl včelstva v něm
umístit tak, že jedna řada asi 12 úlů by vylétávaly na východ a druhá řada
stejného počtu včelstev na západ. Myslíte si, že je to vhodné? Kdyby ne,
tak bych musel stavět dva včelíny po 12 včelstvech, které by byly otočeny
na jih nebo jihovýchod. Stanoviště je ve velkém svahu a kdybych měl 24
včelstev v řadě otočit na jih tak spodní strana včelína by byla nad terénem
ve výšce 4m. Díky za rady. Tomáš

Dobrý den, prosím o radu , chtěl bych začít s chovem včel.
Nevíte jak je to s dotačním příspěvkem?
děkuji za odpověď Mžik

Vážení.
Můžete mi udělat jednoduché porovnání úlu OPTIMAL a LANGSTROTH (ve smyslu doporučení)?
>
> S pozdravem
>
> Jiří Školník
>
> Záhumenská 453
51771České Meziříčí
736481491

Měl jsem tak umístěných 50 včelstev ve vozech i včelnicově a žádný rozdíl. Lepší než sever a jih. Ten sever by vadil.
Tonda

>Prosím o radu. Z důvodu zlevnění výstavby včelína bych chtěl včelstva v něm umístit tak, že jedna řada asi 12 úlů by vylétávaly na východ a druhá řada stejného počtu včelstev na západ. Myslíte si, že je to vhodné? Kdyby ne, tak bych musel stavět dva včelíny po 12 včelstvech, které by byly otočeny na jih nebo jihovýchod. Stanoviště je ve velkém svahu a kdybych měl 24 včelstev v řadě otočit na jih tak spodní strana včelína by byla nad terénem ve výšce 4m. Díky za rady. Tomáš

Zdravím přátelé,

nevíte někdo, kdo je dodavatelem svazových sklenic balených po 10ks s víčkem Twist-off, potisk včelí plást? Dají se koupit a 10,-Kč ve smršťovací fólii po 10ks v různých potřebách pro včelaře.
Zajímalo by mne kdo je dodavatelem a jaká je cena za paletu.

Díky.

...omlouvám se za překlep v názvu příspěvku, patří samozřejmě 720 ml, ale asi víme všichni o co jde.

Kdysi, když jsem provozoval kočovný včelín, mně vycházelo, že strana otočená
k severu byla asi o týden, 14 dní opožděná v jarním rozvoji, což se
projevilo na první snůšce z řepky. Tak od poloviny května se to vyrovnalo,
někdy počasí v létě vyšlo tak, že severní strana byla v létě i lepší. V
podobném svahu, který padá na západ na 10 metrech o asi 4 - 5 metrů už pár
let umisťuji včelstva. Za nějaký velký svah to nijak nepovažuji, místy jsou
tady větší padáky.
S tak málo informacemi se tady vůbec neodvažuji radit konkrétně. V první
řadě je třeba zamezit problémům, které přináší svah nebo které proti rovině
zvýrazňuje mnohem silněji. Třeba problémům s možnými přívaly tekoucí vody
při prudkém tání nebo prudkém přívalovém dešti, problémy s tekoucím chladným
vzduchem na podzim a na jaře, pokud je místo pod svahem nebo problémy s
prudkým větrem, pokud je místo spíše nahoře na svahu otevřené větrům či
problémy s dlouho přetrvávajícím sněhem, pokud je místo přes zimu a na jaře
nějak chráněno proti oslunění a teplému proudění při oblevách atd. To
znamená na to místo nějaký rok často chodit a sledovat. U dvouřadého
včelína ve svahu bych viděl jako chybu, když někde za stěnou vznikne "zadní
dvorek" neboli místo, kde zůstává po znatelně delší dobu sníh, vlhkost a
není tam světlo a když do tohoto místa vylétají včely. A pokud mají včely
vylétat proti svahu, měly by mít na té straně česno tak metr nad zemí nebo i
výš, takže bych to viděl posadit na této straně úly na nějakou vyšší lavici.
Včelín pro 25 včelstev - zvažoval bych nějaký manipulační prostor, třeba kde
by se zvenku vstupovalo do manipulačního prostoru, kde by nebyla včelstva a
až teprve potom by se přešlo do prostoru se včelstvy. Zvětšila by se tím
vzdálenost vstupních dveří od česen, takže by se včelín stal přístupný i pro
nevčelaře, třeba pro nějaké krátkodobé přespávání a v obydlené oblasti by
tam mohly být věci ke včelaření, medomet, cukr atd, takže by se nemusely
tahat s sebou a do včel by stačilo většinou jezdit levným jednostopým
přibližovadlem nebo hromadnou dopravou. Jinak ale dávat někde najednou 25
včelstev považuji za trochu riskantní. Mohlo by se tím toto místo převčelit
a tím poslat rentabilitu včelaření kdesi pryč a co pak s takhle velkou
boudou specializovanou na včely. To, že je třeba kolem plno včelstev jiných
včelařů zas tak moc neznamená. Rozumné je podle mně to nejdřív pár let
vyzkoušet, buď těch 25 včelstev mít pár let na tom místě venku nebo udělat
jednoduchý malý včelín pro řekněme 10 - 12 včelstev a ten pak rozšířit nebo
předělat.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Tomá" <tomas.metelka151/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 18, 2009 4:40 PM
Subject: umístění


> Prosím o radu. Z důvodu zlevnění výstavby včelína bych chtěl včelstva v
něm
> umístit tak, že jedna řada asi 12 úlů by vylétávaly na východ a druhá řada
> stejného počtu včelstev na západ. Myslíte si, že je to vhodné? Kdyby ne,
> tak bych musel stavět dva včelíny po 12 včelstvech, které by byly otočeny
> na jih nebo jihovýchod. Stanoviště je ve velkém svahu a kdybych měl 24
> včelstev v řadě otočit na jih tak spodní strana včelína by byla nad
terénem
> ve výšce 4m. Díky za rady. Tomáš

J etřeba se zeptat na magistrátu, do konce února se dává žádost, jde o to jestli Váš kraj poskytuje dotaci..
Radek Hubač
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Mik Milan <mzikm/=/email.cz>
> Předmět: dotace na v?ely
> Datum: 18.1.2009 20:56:18
> ----------------------------------------
> Dobrý den, prosím o radu , chtěl bych začít s chovem včel.
> Nevíte jak je to s dotačním příspěvkem?
> děkuji za odpověď Mžik
>
>
>

Jsem začínající včelař a chtěl bych se zeptat k čemu slouží formidolové destičky a jejich aplikace v ůlu.

Radek Hubač napsal(a):
> Je třeba se zeptat na magistrátu, do konce února se dává žádost, jde o to jestli Váš kraj poskytuje dotaci..

Ano podmínky poskytnutí krajské dotace se v jednotlivých krajích liší, třeba v Plzeňském kraji není zatím určeno konečné datum podání žásosti, zatím jsou známa jen rámcová pravidla.

Jiří Bořík

Formidol a Gabon jsou dvě různá léčiva, více viz třeba http://www.beedol.cz/wp/nase_produkty/leky/

Jiří Bořík

Ahoj, jsou to destičky ze savého materiálu naplněnékyselinou mravenčí. Používají se během sezóny k hubení roztoče Varoa d. a k celkovému ozdravění včelstva, jsou např. slušně účinné při zvápenatění. Podrobný návod najdeš určitě ve vyhledávači.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan H?na <slunse/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: GABON
> Datum: 19.1.2009 10:02:34
> ----------------------------------------
> Jsem začínající včelař a chtěl bych se zeptat k čemu slouží formidolové
> destičky a jejich aplikace v ůlu.
>
>
>

Neuvedl jste z jakého kraje chce. Osm krajů v ČR poskytovalo či stále poskytuje dotace pro včelaře. Např. v Karlovarském kraji jsou již dotace pro rok 2009 od kraje rozdány (1,5 mil. Kč). Doporučuji podívat se na web jednotlivých krajských úřadů pod sekci "dotace" či se informovat přímo a to u odboru životního prostředí a zemědělství příslušného krajského úřadu.

Lepší jako gumičky je tenký provázek lépe ho odstraní drátky nechat a drží to celkem dobře a je lepší aby vložené dílo dosedalo ke spodní loučce . Horní část dostaví . spodní ne

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <j.valter/=/email.cz>
> Předmět: modern? v?ela? - p?end?n? d?la z r?mku do r?mku
> Datum: 17.1.2009 11:09:26
> ----------------------------------------
> dočetl jsem se v jednom starším díle moderního včelaře o přesouvání díla
> při přechodu na jinou RM. v novém rámku se dílo uchytí zavařovacími
> gumičkami a zbytek včely dostaví.
> 1) jaký vliv to má na včelstvo - takový razantní zásah?
> 2) co s původním drátkováním (zastřihat a nechat v díle?)
> 3) jak dlouho včelám trvá zpevnění díla v novém rámku?
>
>
>

Optimální čs je na jaře kdy již začínají stavět a v úlu je málo plástů s plodem nebo zásobami Všechno ostatní již můžeš vyměnit za mezistěny

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <j.valter/=/email.cz>
> Předmět: Re: modern? v?ela? - p?end?n? d?la z r?mku do r?mku
> Datum: 17.1.2009 15:45:40
> ----------------------------------------
> aha, děkuji za odpovědi.
> co se rozumí optimálním časem?
> zkusil bych to alespoň u jednoho včelstva...
>
>
>

hladující včely jsou zalezlé do buněk kde umřou-

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zimov?n? odd?lk? v n?zk?ch n?stavc?ch Langstroth 44,8 x 15,9
> Datum: 17.1.2009 17:22:10
> ----------------------------------------
> trestik:>Mohlo by to být odstartováno těmi sýkorkami? <
> .....
> Tak to nevím. Každopádně plod tam nemůžete najít z jednoho důvodu a to je
> ten, že ho hladující včely pojí.
>
>
>

je to léčivo proti Varroa destruktor a je tam návod k použití

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan H?na <slunse/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: GABON
> Datum: 19.1.2009 10:02:34
> ----------------------------------------
> Jsem začínající včelař a chtěl bych se zeptat k čemu slouží formidolové
> destičky a jejich aplikace v ůlu.
>
>
>

Optimal je česká verze Langstrothu,která zohlednila těžko řešitelný problem převodu palcových / originálních / rozměrů na evropské cm. Při pouhém převodu vycházejí míry na mm a to se jeví při dřevěné kostrukci jako zbytecné. Druhý důvod je i to ,že konstrukter Optimalu Ing.Čermák nezištně zvřejnil plány na stavbu úlu na internetu.Další argumenty si můžeš přečíst na http://www.optimalklub.cz/

podívejte se také na stránku se soubory této konference.

Beru to jako křest každého začínajícího včelaře. První přelarvování, první
přijaté matečníky, první matky a jejich značení, první osazování oplodňáčků,
první oddělky a bohužel také první úhyn oddělku v zimě. Navíc to byla matka,
kterou jsem čirou náhodou viděl, jak se vracela ze snubního proletu - přesně
jak se to popisuje v literatuře. Je to smutné, ale asi nutné pro poznání,
jak včelstvo v zimě doopravdy funguje a jak vypadá včelstvo uhynulé hladem
těsně vedle bohatých zásob. To se nedá nastudovat, to je potřeba vidět na
vlastní oči, zažít na vlastní kůži a poučit se z toho.

Pro letošní sezónu už na tom pracuji - nástavky z 3 cm styroduru pro 5 rámků
a dřevěná odnímatelná dna se sítem. Na jaře poslouží jako plemenáče pro
start oddělků. Na zimu pro odchov záložních včelstev (matek a pozdních
oddělků) v sestavě 1-3 nástavků nad sebou. V 1 NN bych už nikdy záložní
včelstvo nezimoval. Věřím, že zimování v tomto zatepleném a vertikálním
uspořádání bude dostatečné spolehlivé pro jakkoliv dlouhý blok mrazů.

Josef Třeštík


> hladující včely jsou zalezlé do buněk kde umřou-
>
> Pepan

Protože mě tato problematika taky zajímá, přidávám se s dotazem. Díval jsem se na stránky JM kraje, ale žádnou dotaci pro včelaře (ani začínající) jsem nenašel. Je nějaká naděje, že jsem to mohl přehlédnout? ;-) Nebo tento kraj mezi zmíněných 8 vyvolených nepatří? Popřípadě, je jiná možnost, jak získat do startu nějakou fin.podporu?
Děkuji
R

Radime, v případě dotací od kraje se nejedná o vyvolení daného kraje, ale o rozhodnutí představitelů daného kraje o tom, že ze svého rozpočtu kraj dotaci včelařům poskytne. Olomoucký kraj (jeho představitelé), pro rok 2008 schválili 500.000,- Kč pro začínající, ale i déle sloužící včelaře. Nakonec pro velký zájem tuto dotaci zvýšili na 1 mil. Kč. Na internetových str. byly podmínky pro získání dotace na sekci "životní prostředí a zemědělství, granty a dotace". Nejlépe uděláš, když zavoláš na některý z těchto odborů (životní prostředí nebo zemědělství) a na dotace se zeptáš.

Zdraví Jiří

Sklenice včelka nebo facet na twist-of, informace podává na telefoním čísle 607633529.Cena bez víčka okolo 5.50 a s víčkem okolo 7.90 v roce 2008. Doprava až do garáže včetně složení. Doprava se neplatí. Jinak se objevily nová víčka český med twiat of, které se prodávaji v Nasavrkách za 2.40 podle informací studentů. Jsou pěkné, viděl jsem je ve výrobním podniku.

Optimální čas je tak první polovina května - v době plného květu řepky a v
době, kdy podle dlouhodobé předpovědi počasí je a nejméně několik dnů ještě
bude teplé pěkné počasí ve dne i v noci. V té době se včelstva teprve
rozvíjejí do síly, takže starších včel, které se nejdřív rozzuří, je málo a
včelstvo si dá, co se týká manipulace, hodně líbit. Zároveň v té době už
jsou teplé dny, takže plod nějakou dobu bez včel nezachladne, teplé noci,
takže přemístěné včely v novém úlu při opravách plástů netrpí zimou a
obvykle velká nabídka nektaru, takže přemístěné včelstvo začne rychle nosit
nektar a díky tomu a teplým dnům rychle zastavovat mezery a díry v
přemístěných plástech i vystavovat přidané mezistěny aby do podletí se daly
přeřezané plásty z jiné míry vyřadit. Jinak ale se dá přemístění do jiné
rámkové míry dělat klidně i později až do podletí, tam je podmínka, aby po
přemístění byla snůška nebo včely byly krmeny, aby se překonal šok z toho
přemístění a aby včely zastavily díry a mezery v plástech. Čím později se
to dělá, tím je větší nebezpečí, že během této manipulace začnou včely na
včelaře útočit v desítkách až stovkách rozzuřených včel a hromadně hledat v
jeho ochraně jakoukoliv mezeru nebo díru, přitom tato činnost se musí
bezpodmínečně dokončit a úl uzavřít. Znamená to dostat obvykle až desítky
žihadel a taky že po následující týdny si to včely mohou pamatovat a pak
budou útočit na každého, kdo se na stanovišti objeví se jen podívat. Závisí
to ale na mnoha okolnostech, v první řadě na tom, jak jemně včelař se
včelami zachází, tuto dovednost ale získává včelař obvykle pouze dlouhodobou
praxí manipulací s jednotlivými rámky, takže čistě nástavkoví včelaři
obvykle tuto dovednost si myslím nemají, potom jak jsou včelstva šlechtěná
či nešlechtěná, včelstvo s dcerou od plemenné matky šlechtěné případně navíc
ještě na mírnost si dá obvykle mnohem více líbit hrubé zacházení než
včelstvo, kde po generace včelař nechával vychovat matku z plodu matky
předchozí. V létě to bude záviset taky na počasí, extrémy, příliš horké,
suché, větrné, dusné nebo naopak chladné počasí znamená divočejší včelstva.
Zkušený včelař taky registruje první známky toho hromadného rozzuřování a
ihned ještě zmírní a "zešetrní" práci se včelami, vynechá některé úkony a
zkrátí práci v tom včelstvu na minimum.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 19, 2009 8:35 PM
Subject: Re: modern? v?ela? - p?end?n? d?la z r?mku do r?mku


Optimální čs je na jaře kdy již začínají stavět a v úlu je málo plástů s
plodem nebo zásobami Všechno ostatní již můžeš vyměnit za mezistěny

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <j.valter/=/email.cz>
> Předmět: Re: modern? v?ela? - p?end?n? d?la z r?mku do r?mku
> Datum: 17.1.2009 15:45:40
> ----------------------------------------
> aha, děkuji za odpovědi.
> co se rozumí optimálním časem?
> zkusil bych to alespoň u jednoho včelstva...
>
>
>

Mně se u Optimalu nelíbí jeho čtvercový průřez, je hodně široký a kde je
třeba na omezenou šířku, třeba palety nebo včelína nacpat dané množství úlu,
je to horší. Taky, protože má tu speciální šířku, je přizpůsobení nástavků
jiných rámkových měr při přechodu na jinou rámkovou míru nebo kombinaci a
zkoušení různým měr v jednom nástavkovém úlu obtížnější. Langstroth má
vnitřní šířku nastavku 38 cm, vnější cca 42 stejně jako hodně systémů s
jinými rozměry rámků, tyto se dají potom v jednom úlu a pro jedno včelstvo
kombinovat prakticky bez úpravy, jenom položením nástavků na sebe. Šířka
nástavků 42 je potom docela optimální i pro zavčelení starších včelínů
původně dělaných pro zadováky 39x24 na teplou stavbu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "lux" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 19, 2009 10:16 PM
Subject: Re: Jaký úl?


> Optimal je česká verze Langstrothu,která zohlednila těžko řešitelný
problem
> převodu palcových / originálních / rozměrů na evropské cm. Při pouhém
> převodu vycházejí míry na mm a to se jeví při dřevěné kostrukci jako
> zbytecné. Druhý důvod je i to ,že konstrukter Optimalu Ing.Čermák nezištně
> zvřejnil plány na stavbu úlu na internetu.Další argumenty si můžeš přečíst
> na http://www.optimalklub.cz/

Mám opačný názor, když se podívám na obrázky optimálu. Takové úly mi připomínají knihu, ve které včelař musí listovat. Na pohled je to hezké.Pracnost včelaření a výnos na jedem rámek je v mínusu. S jednoduchostí včelaření to nemá nic společného, ale včely snesou všechno. Už si vůbec nedovedu představit, že by tak měly včelařit děti, když jim stačí na včelaření jeden nástavek. Když se dívám na obálku posledního Moderního včelaře na úly, tak to je dobré pro výrobce na výdělek. Tu kopu nástavků co tam ukazují zvládnu technikou čtyřma nástavkami a z lepším výsledkem, protože neruším včely tolika přidáváním nástavků. Pak se ani nedivím, že si včelaři stěžují na bolesti v zádech nebo rojení včel.
B.V.

S nízkými nástavky odmítá pracovat moje zařízení na odvíčkování.To máte vidět jak jak manželka brble. a nové nástavky, již na nízké rámky nedělám
Zkusil jsem několik úlů s kombinací dva vysoké dva nízké Pak 1 vysoký a 4 nízké a 6 nízkých KONEČNÝ VÝSLEDEK NÍKÉ RÁMKY =více nástavků to se = více práce na jednotku výnosu U optimalu argument, o lehčím nástavku neobstojí jelikož je delší a tím pádem obsah rámku proti adamcově míře nebude tak odlišný a ta délka se rovná pak i větší námaze pří manipulaci s nástavky neb je delší páka a tedy i větší zátěž na pátěř.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vojt?ch <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Jak? ?l?
> Datum: 20.1.2009 07:57:33
> ----------------------------------------
> Mám opačný názor, když se podívám na obrázky optimálu. Takové úly mi
> připomínají knihu, ve které včelař musí listovat. Na pohled je to
> hezké.Pracnost včelaření a výnos na jedem rámek je v mínusu. S
> jednoduchostí včelaření to nemá nic společného, ale včely snesou všechno.
> Už si vůbec nedovedu představit, že by tak měly včelařit děti, když jim
> stačí na včelaření jeden nástavek. Když se dívám na obálku posledního
> Moderního včelaře na úly, tak to je dobré pro výrobce na výdělek. Tu kopu
> nástavků co tam ukazují zvládnu technikou čtyřma nástavkami a z lepším
> výsledkem, protože neruším včely tolika přidáváním nástavků. Pak se ani
> nedivím, že si včelaři stěžují na bolesti v zádech nebo rojení včel.
> B.V.
>
>
>

Při překládání je dobré mít rojáček s smykem a všechny včely napřed do rojáčku plásty které je nutné vyřezat ty zpracovat a včely pak do již připraveného nástavku nasypat

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: modern? v?ela? - p?end?n? d?la z r?mku do r?mku
> Datum: 20.1.2009 06:45:47
> ----------------------------------------
> Optimální čas je tak první polovina května - v době plného květu řepky a v
> době, kdy podle dlouhodobé předpovědi počasí je a nejméně několik dnů ještě
> bude teplé pěkné počasí ve dne i v noci. V té době se včelstva teprve
> rozvíjejí do síly, takže starších včel, které se nejdřív rozzuří, je málo a
> včelstvo si dá, co se týká manipulace, hodně líbit. Zároveň v té době už
> jsou teplé dny, takže plod nějakou dobu bez včel nezachladne, teplé noci,
> takže přemístěné včely v novém úlu při opravách plástů netrpí zimou a
> obvykle velká nabídka nektaru, takže přemístěné včelstvo začne rychle nosit
> nektar a díky tomu a teplým dnům rychle zastavovat mezery a díry v
> přemístěných plástech i vystavovat přidané mezistěny aby do podletí se daly
> přeřezané plásty z jiné míry vyřadit. Jinak ale se dá přemístění do jiné
> rámkové míry dělat klidně i později až do podletí, tam je podmínka, aby po
> přemístění byla snůška nebo včely byly krmeny, aby se překonal šok z toho
> přemístění a aby včely zastavily díry a mezery v plástech. Čím později se
> to dělá, tím je větší nebezpečí, že během této manipulace začnou včely na
> včelaře útočit v desítkách až stovkách rozzuřených včel a hromadně hledat v
> jeho ochraně jakoukoliv mezeru nebo díru, přitom tato činnost se musí
> bezpodmínečně dokončit a úl uzavřít. Znamená to dostat obvykle až desítky
> žihadel a taky že po následující týdny si to včely mohou pamatovat a pak
> budou útočit na každého, kdo se na stanovišti objeví se jen podívat. Závisí
> to ale na mnoha okolnostech, v první řadě na tom, jak jemně včelař se
> včelami zachází, tuto dovednost ale získává včelař obvykle pouze dlouhodobou
> praxí manipulací s jednotlivými rámky, takže čistě nástavkoví včelaři
> obvykle tuto dovednost si myslím nemají, potom jak jsou včelstva šlechtěná
> či nešlechtěná, včelstvo s dcerou od plemenné matky šlechtěné případně navíc
> ještě na mírnost si dá obvykle mnohem více líbit hrubé zacházení než
> včelstvo, kde po generace včelař nechával vychovat matku z plodu matky
> předchozí. V létě to bude záviset taky na počasí, extrémy, příliš horké,
> suché, větrné, dusné nebo naopak chladné počasí znamená divočejší včelstva.
> Zkušený včelař taky registruje první známky toho hromadného rozzuřování a
> ihned ještě zmírní a "zešetrní" práci se včelami, vynechá některé úkony a
> zkrátí práci v tom včelstvu na minimum.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, January 19, 2009 8:35 PM
> Subject: Re: modern? v?ela? - p?end?n? d?la z r?mku do r?mku
>
>
> Optimální čs je na jaře kdy již začínají stavět a v úlu je málo plástů s
> plodem nebo zásobami Všechno ostatní již můžeš vyměnit za mezistěny
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: jirka <j.valter/=/email.cz>
> > Předmět: Re: modern? v?ela? - p?end?n? d?la z r?mku do r?mku
> > Datum: 17.1.2009 15:45:40
> > ----------------------------------------
> > aha, děkuji za odpovědi.
> > co se rozumí optimálním časem?
> > zkusil bych to alespoň u jednoho včelstva...
> >
> >
> >
>
>
>
>

29.12.2008 Vcelstvo slabsi,zimuje v 1 a 2 nastavku,3nastavek je bez vcel,ramky ve stredu jsou do pulky vybrany-zbytek je plny zasob.
16.1.2009 Vcely na podlozce ve 4 radcich,vazi 0,93 kg,1 nastavek NN,zustalo 50% zavickovanych zasob,ocko zavrene, podmet 2cm,cesno(dole)pokryte ledem,strop folie+polysteren,dno rovnez uteplene 5cm polysterenem.

9.1.2009 G.P.:Je pozde ted v lednu neco pootacet k severu, protoze nechceme dojit o vcelstvo,ktere potrebuje klid.
17.1.2009 G.P.:Zahynuly z duvodu vlhkosti.Snaha docilit co nejvetsi sily take povazuji za chybu.Proc pokracovalo smerem dozadu?-Melo plod,malo tepla k vodorovnemu presunu.Vybraly co bylo v dosahu-zahucely na nejakou dobu,zcysila se tim teplota a vlhkost a ochlazeni a snizeni teploty v ulu hladem.Byly spatne v podleti usporadane(?????)
17.1.2009 Polasek: Co se tyka vlkosti,vcely ji v zime nijak omezovany nejsou.Vcelstvo klidne prezimuje v uzavreme bedne jen s ockem,to v zime neni zadny problem.(?????)

Bylo chybou zavreni horniho cesna(ocka).Zmenseni prostoru z 3nastavku na 1nastavek melo-mohlo byt vylepsenim,ale posunutim cesna smerem dolu (v soucinnosti s uteplenim dna)vytvorilo zrejme kolaps.Vcelstvo nezahynulo na vlhkost,ale hladem(nemohlo si uzobnout)pro nedostatecnou vlkost v miste odberu ze zasob.
franta.

S nízkými nástavky odmítá pracovat moje zařízení na odvíčkování.To máte vidět jak jak manželka brble.
-------
Občas mě udiví, když vidím odvíčkovávat rámky na svislo. Nevím jestli je to běžné, ale já je dávám na výšku. Některé odvíčkovače co jsem viděl byly kratší koncipovány na normální polohu rámku.
A nízké rámky, pokud nemají mezerníky mi jdou lépe než širší. Opřu vidličku o horní a pak o dolní loučku a táhnu. Pěkně to vede a pěkně to srovná rámek. U 24cm už musím jezdit uprostřed.
Odvíčkování a konstrukce rámku. Toť problém.
Viděl jsem dost rámků, kde byly loučky široké právě tak, aby to vyhovovalo odvíčkování a ne včelám.

Karel

No, nechtěl jsem to nějak podrobněji sepisovat. Nějaké rámky bez plodu by se
daly vybrat z úlu třeba den předem a v klidu přeřezat a umístit do nového
úlu. Potom by se z úlu vybralo pár rámků s plodem, včely otřepaly zpátky do
starého úlu, rámky s plodem bez včel přeřezaly a umístily do nového úlu jako
jádro včelstva. Potom by se už všechny rámky setřepávaly na přeřezané rámky
do nového úlu. Ale s tím rojáčkem a smykem to je možná ještě lepší. Jinak
podle mých zkušeností skládání plástu z hotových kousků bývá někdy dobré dát
pod rámek nějakou podložku, třeba kus sololitu a rámek na ležato na to. Kusy
plástu se potom rozloží dovnitř rámku na podložku a celý rámek v šikmé
poloze i s podložkou se omotá drátkem, tak, aby v něm kusy plástu držely.
Rámek se potom postaví svisle a podložka zpod drátků vytáhne, drátky se
případně utáhnou a rámek vyplněný kusy plástu třeba s plodem je připraven
pro vkládání do včelstev.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 20, 2009 9:34 AM
Subject: Re: modern? v?ela? - p?end?n? d?la z r?mku do r?mku


Při překládání je dobré mít rojáček s smykem a všechny včely napřed do
rojáčku plásty které je nutné vyřezat ty zpracovat a včely pak do již
připraveného nástavku nasypat

Pepan

Už čtvercový nastavek na 11 rámků 39x24 je ergonometricky nevyvážený,
těžiště na bočních stěnách, kde je třeba takový nastavek držet, zvláště když
je plný medu, je poněkud více vzdálené od těla než je zdrávo. Dost energie
se spotřebuje na balancování při zvedání takového nastavku. Obdélníkový
nastavek na 10 rámků 39x24 s vnější šířkou 42 je proti tomu citelně
ergonomičtější a zvedá se znatelně lépe. Langstroth se stejnou šířkou a
délkou o cca 5 cm větší bude na tom stejně. Přirozeně chytá se za úchopové
lišty na zadní a přední stěně, ne za boční stěny.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 20, 2009 9:27 AM
Subject: Re: Jak? ?l?


S nízkými nástavky odmítá pracovat moje zařízení na odvíčkování.To máte
vidět jak jak manželka brble. a nové nástavky, již na nízké rámky nedělám
Zkusil jsem několik úlů s kombinací dva vysoké dva nízké Pak 1 vysoký a 4
nízké a 6 nízkých KONEČNÝ VÝSLEDEK NÍKÉ RÁMKY =více nástavků to se = více
práce na jednotku výnosu U optimalu argument, o lehčím nástavku neobstojí
jelikož je delší a tím pádem obsah rámku proti adamcově míře nebude tak
odlišný a ta délka se rovná pak i větší námaze pří manipulaci s nástavky neb
je delší páka a tedy i větší zátěž na pátěř.

Pepan

Jinak řečeno bylo dříve vejce nebo slepice? :-)

To odvíčkovací zařízení je ta manželka! a nemá ty nizké ráda


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Jak? ?l?
> Datum: 20.1.2009 10:27:56
> ----------------------------------------
> S nízkými nástavky odmítá pracovat moje zařízení na odvíčkování.To máte
> vidět jak jak manželka brble.
> -------
> Občas mě udiví, když vidím odvíčkovávat rámky na svislo. Nevím jestli je to
> běžné, ale já je dávám na výšku. Některé odvíčkovače co jsem viděl byly
> kratší       koncipovány na normální polohu rámku.
> A nízké rámky, pokud nemají mezerníky mi jdou lépe než širší. Opřu
> vidličku o horní a pak o dolní loučku a táhnu. Pěkně to vede a pěkně to
> srovná rámek. U 24cm už musím jezdit uprostřed.
> Odvíčkování a konstrukce rámku. Toť problém.
> Viděl jsem dost rámků, kde byly loučky široké právě tak, aby to vyhovovalo
> odvíčkování a ne včelám.
>
> Karel
>
>
>

To odvíčkovací zařízení je ta manželka! a nemá ty nizké ráda
--------
To jsem pochopil ale nevím jak to dělá. Na šířku nebo na výšku. :-)
Podle mě jsou nízké rámky na odvíčkování lepší. Ale ženský mají prý radši vysoké. :-)

Karel

Německých svaz profesionálních a komerčních včelařů požaduje okamžitou změnu myšlení v zemědělství

Z rozsáhlého veřejného dopisu svazu:
Německých svaz profesionálních a komerčních včelařů po léta kritizoval nedostatečné metody při povolování rostlinných ochranných prostředků, především tzv. neonikotinoidů.

Svaz se ve svém snažení necítí být osamostatněn. I evropská komise má za cíl redukci pesticidů a finanční podporu ekologického zemědělství.

Problematiku vidíme v extrémně silné lobby agrochemického průmyslu, která je na všech úrovních dobře proorganizovaná.

Pro ekosystém a zemědělství jsou včely nesmírně důležité. Čistě ekonomicky vyjádřeno má jedno včelstvo hodnotu nákladů na nahrazení jednoho vykrmeného prasete nebo celkovou hospodářskou hodnotu dvou prasat pokud k tomu připočítáme ještě medovou snůšku.
K tomu je nutné ještě přičíst celkovou společenskou a ekologickou hodnotu opylování a také léčebnou hodnotu včelích produktů, kterou také nelze podceňovat.

Včely a tím i včelaři se cítí být stále více ohrožení ve své existenci.
Smutným vyvrcholením byly úhyny včelstev v roce 2008, kde oficiální čísla hovoří o 11500 včelstev, my ale vycházíme z neoficiálních čísel, která jsou mnohem vyšší.

Příčinou oněch katastrofálních úhynů byl insekticid Clothianidin firmy Bayer CropScience.

Němečtí včelaři si také hodně slibovali od monitorování včel, projektu financovaného převážně zemědělským průmyslem. Bohužel zde byla výzkumu vlivu pesticidů věnována minimální pozornost.
Firma Bayer CropScience předložila ono monitorování včel dokonce i ve Francii, aby dosáhla povolení prodávat Clothianidin. Francouzské úřady však tyto výsledky monitorování označili za pro povolení nevhodné.

Roztoč varroa je zvládnutelný.
Aby nedošlo k nedorozumění: roztoč varroa je zodpovědný za řadu zimních úhynů včel. Při odborném postupu je ale dobře zvládnutelný.
Názor šířený průmyslem a někdy i výzkumnými instituty, že za úhyny a oslabení včelstev na jaře mohou z největší míry roztoč varroa a sekundární infekce, tento názor profesionální včelaří NESDÍLEJÍ.

V této souvislosti jsme toho názoru, že nosema ceranea nepředstavuje závažné ohrožení včelstev. Je podle našeho mínění absolutně zbytečné vydávat peníze daňových poplatníků na vývoj takových léků.

Svaz profesionálních včelařů uzavírá svoje prohlášení z prosince loňského roku řadou požadavků na zákaz používání neonikotinoidů, především clothianidinu, zodpovědnou diskuzi o používání neonikotinoidů a pesticidů a také na státní podporu kvalifikovaného rozšíření monitoringu včelstev s důrazem na pesticidy.

Celé prohlášení svazu profesionálních včelařů lze stáhnout zde:
http://neu.berufsimker.de/files/DBIB_PosPapier1208_Schrift%20klein.pdf

Dobrý den,



standardem u současných moderních úlů je zasíťované dno a očka ve všech nástavcích. Jako začínající včelař jsem již prostudoval všechny možné zdroje, včetně diskusí, avšak jejich využívání je často rozporuplné. Staří včelaři, včetně mého otce, který včelaří přes 50 let, nad zasíťovaným dnem a očky kroutí hlavou. Otevírám toto vlákno ve snaze shromáždit názory na používání oček a zasíťovaného dna během celého roku.



Josef Třeštík

Moje zase nadávala na vysoké.
Tonda
>To odvíčkovací zařízení je ta manželka! a nemá ty nizké ráda

Ing.Třeštík:
standardem u současných moderních úlů je zasíťované dno a očka ve všech nástavcích. Jako začínající včelař jsem již prostudoval všechny možné zdroje, včetně diskusí, avšak jejich využívání je často rozporuplné. Staří včelaři, včetně mého otce, který včelaří přes 50 let, nad zasíťovaným dnem a očky kroutí hlavou. Otevírám toto vlákno ve snaze shromáždit názory na používání oček a zasíťovaného dna během celého roku.
----------
U zasíťovaných den je třeba rozlišovat kdy jde o větrání a kdy o sběr měli.
Někdy lze tyto funkce spojit.
Větrání je důležité, hlavně v zimě. Tam je síto ve dně výhodné, protože jej sníh a led nezacpe.
Chomáč včel v zimě je třeba chránit před intenzívním průvanem. Ale to zajistí dostatečná vzdálenost chomáče od kraje plástů. Takže pokud včely nemusí viset nad síto a jsou uvnitř plástů tak otevřené dno nevadí. (u jednoprostorových úlů 39*24 by to naopak asi mohlo vadit). Já osobně v zimě nechávám podložku nad sítem a podle mých zkušeností stačí, když je větrací plocha 2-4dm2. Považuji za výhodné když je i vzadu.
Očka jsem kdysi považoval za "povinná" a pracně je dodělával. Dnes si myslím, že pro větrání nejsou nutná.
Užitečná ale jsou - pro tvorbu oddělků, podle mě usnadňují včelám přístup do úlu atd.
V podletí umožní "tvarovat" chomáč. Plod potřebuje vzduch a včely drží plod u nich. Já osobně v podletí zavírám hlavně horní, abych udržel včely dole pod zásobama.
Očka a mráz. Docela dobrá regulace, protože při velkém mrazu se očko a plásty za ním ojíní a podstatěn zmenší plochu. Očka a myši - komplikace. Očka a léčení - jak se to pojme. Ucpávání oček které jsme vybavil mřížkou je pracné, kolečka - uzávěry česen zamrzají a včel yje zalepují, jejich otvory jsou malé. Nakonec jsem si je vyráběl sám s průměrem díry 25mm.
S očkem bych si hlavu nelámal, vždycky jdou zacpat.
Očka vyrobená jako drážka na dolní hraně mi umožnila nejlépe sledovat na jaře postup včel. Očka proti širší části hofmanova rámku to naopak neumožňují, zato chrání proti větru. To se říká, já to považuji za nepodstatné.

Osobně si myslím že:
Dobré větrání s možností nějaké regulace (já reguluji podložkou) - ANO!
Očka - to je věc provozní metody a tu si každý musí udělat vlastní, aby mu vyhověla, pro samotné včely nevýznamné.

>Z rozsáhlého veřejného dopisu svazu:
Německých svaz profesionálních a komerčních včelařů po léta kritizoval nedostatečné metody při povolování rostlinných ochranných prostředků, především tzv. neonikotinoidů.<
.......
Politika.

Co je dostatečná a nedostatečná metoda? O jaké ztráty v důsledku čeho jde?

Není je primární a sekundární vliv, ale v podstatě jde o otázku vlivů typu "zástup" a "dav".(až decimální tj. 10 položka v řadě nebo vedle jiného může hrát hlavní úlohu při projevu nějakého zdravotního problému.)

V zástupu může být dlouhodobé používání chemie nejen na polích, ale také ve včelstvech viditelné při ukládání např v půdě nebo u včelařství ve vosku. Stím se jakýkoli svaz jaksi nechce ve skutečnosti propírat, protože ví, že jde o moc tenký led. Potom tu je chemie v pojetí davu. Ano, nejen ve včelařství ale v celém potravinářství se používá dnes chemie ve všech odvětvích současně a jestli je nějaká vůle aby se prozkoumal vliv toho či onoho chemického přípravku, můsí dojít věda. Ovšem ne ta, co takové přípravky vyrábí. Vidím, že stejně jako Dol, má Bayer podobné problémy s uvědomělými včelaři s tím rozdílem, že Dol naši včelaři v nějakém poměru vlastní, takže si za politiku používání svých léčiv, jejich ukládání atd, eventuální úhyny v důsledku jejich použití mohou v podstatě samy. Co kdyby včelaři v Německu měli vlastní podnik na léčiva jako my máme Dol? Myslím si, že by si tak "nevyskakovali" protože by jednali samy o sobě a stěžovali si na svém hrobě. Takže léčiva a zemědělská chemie jsou v podstatě politika.

Exituje nějaký důkaz, že Bayer může za špatné používání chemie? Protože stejně jako balič medu když mu najdou nepovolené léčivo nebo nadlimitní léčivo v medu, tak i Bayer nemůže nést odpovědnost za farmáře, který přípravky špatně aplikuje.(stejně jako u včelaře, který aplikuje léčiva zbytečně) Myslím si, že proto existují pojistky na škody způsobené při výkonu povolání. Nelogické a navozováné davové nenávistné psychózy ohledně určitých léčiv se mi zdají moc pionýrské. Ty zachraňují produkci např. řepky, ale při špatném používání mohou způsobit problémy včelám.

trestik:>standardem u současných moderních úlů je zasíťované dno a očka ve všech nástavcích.<
........

Nevím jaké standardy zrovna hodnotíte, ale očka a síťované dna jaksi v pláncích u běžných, celosvětově zavedených typu úlů moc nevidím. Doplňek nebo komponenta standardu by neměla být hodnocena stejně jako standardní podoba úlu, ale jako volitelná možnost. Jinak se nebavíme o standardu ale o jeho modifikacích.

asi bude záležet na nastavení toho zařízení

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Jak? ?l?
> Datum: 20.1.2009 12:44:56
> ----------------------------------------
> Moje zase nadávala na vysoké.
> Tonda
> >To odvíčkovací zařízení je ta manželka! a nemá ty nizké ráda
>
>
>

Jisté je, že žádná ISO norma na úly není (zatím). Je zde však určitý trend,
který určují výrobci a autority v tomto oboru. Když se podívám do současných
nabídek tuzemských výrobců (Kolomý, Nerad, Břinek, Zelený, Sedláček, Jaša) a
na stránky autorit v tomto oboru (Výzkumný ústav včelařský, s.r.o., Dol,
Zubří), všude vidím zasíťovaná dna a očka. Mám se tomuto trendu jako
začínající včelař bránit? Z mého pohledu se to stává standardem a rád bych
jej uměl používat.

Josef Třeštík

> trestik:>standardem u současných moderních úlů je zasíťované dno a očka ve
> všech nástavcích.<
> .......
>
> Nevím jaké standardy zrovna hodnotíte, ale očka a síťované dna jaksi v
> pláncích u běžných, celosvětově zavedených typu úlů moc nevidím. Doplňek
> nebo komponenta standardu by neměla být hodnocena stejně jako standardní
> podoba úlu, ale jako volitelná možnost. Jinak se nebavíme o standardu ale
> o
> jeho modifikacích.

> Já osobně v zimě nechávám podložku nad sítem a podle mých zkušeností
> stačí, když je větrací plocha 2-4dm2. Považuji za výhodné když je i vzadu.

Mám vysoká dna a zimuji v 5NN. Podložku pod sítem mám po celou zimu a na
jaře. Odstraňuji ji až v období intenzivního rozvoje. Mám úly volně na
zahradě a ponechat síto otevřené přes zimu mám strach kvůli větru, který se
na volném prostranství různě točí a úly by patrně profukoval. Podložku během
sezóny zakládám jen když monitoruji spad a když ošetřuji kyselinou. Zimuji
takto druhou zimu a zdá se, že jsou produkční včelstva v pohodě.

> Očka jsem kdysi považoval za "povinná" a pracně je dodělával. Dnes si
> myslím, že pro větrání nejsou nutná.

Očka používat neumím. V prvním roce jsem je nechal všechna otevřená,
domníval jsem se, že je to ve vysokých úlech nezbytné. V minulém roce jsem
je ponechal otevřená jen u nástavku 1-4. Zdá se mi však, že se matka příliš
cpe nahoru (mřížku nepoužívám). Letos chci ponechat otevřená jen spodní dvě
očka. Očka každopádně včely používají rády a raději jdou očkem než hlavním
česnem (2cm v celé šířce úlu).

Josef Třeštík

trestik:>Mám se tomuto trendu jako
začínající včelař bránit?<
.......
Sám za sebe říkám ano. Neprohlašuji to za autority a ani za výrobce. Mám své standardy a svůj úl, rád ho ukazuji a přitom říkám, že to co se dnes nabízí jako úl, je moc složité. Doufám, že si můžu dovolit používat svůj standard postavený na rámku 39x24 cm. To, že někdo zabředne do otázek jestli očko ano nebo ne, dno které vlastně kvůli monitoringu zakryje ... Nevím. Snadněji se s méně úlovými závislostmi potom včelaří.

V sezóně nechávám otevřená spodní tři. Je to plodiště. Na zimu otevírám všechny. Zimuji do čtyřech nástavků, takže všechny čtyři.
Tonda

>Očka používat neumím. V prvním roce jsem je nechal všechna otevřená,domníval jsem se, že je to ve vysokých úlech nezbytné. V minulém roce jsem je ponechal otevřená jen u nástavku 1-4. Zdá se mi však, že se matka příliš cpe nahoru (mřížku nepoužívám). Letos chci ponechat otevřená jen spodní dvě očka. Očka každopádně včely používají rády a raději jdou očkem než hlavním česnem (2cm v celé šířce úlu).

Takové úly mi připomínají knihu, ve které včelař musí listovat.
______________________________________________________________

To je naprosto vzorové nepochopení nízkonástavkové technologie. Kdo neumí zacházet se včelstvy bez "rámečkování", nikdy ji nepochopí a včelaření s nízkými nástavky bude pro něj nevyhnutelně těžké. Kdo se opravdu naučí pracovat výhradně s celými nástavky s využitým praktických úlových zvedáků, pozná nejjednodušší a nejefektivnější metodu včelaření. Já se tomu stále učím.

S pozdravem...M. Václavek
//\/\\//

Mne osobně zaujal tento článek:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0812/zvedaci-zarizeni-nastavku-josefa-volejnik
a
V 80 letech obsluhovat 200 včelstev - něco na té nízkonástavkové technologii
asi bude.
J.T.


> Takové úly mi připomínají knihu, ve které včelař musí listovat.
> ______________________________________________________________
>
> To je naprosto vzorové nepochopení nízkonástavkové technologie. Kdo neumí
> zacházet se včelstvy bez "rámečkování", nikdy ji nepochopí a včelaření s
> nízkými nástavky bude pro něj nevyhnutelně těžké. Kdo se opravdu naučí
> pracovat výhradně s celými nástavky s využitým praktických úlových
> zvedáků,
> pozná nejjednodušší a nejefektivnější metodu včelaření. Já se tomu stále
> učím.
>
> S pozdravem...M. Václavek
> //\/\\//

Nepřemýšlím, zda úly s očky a se zasíťovaným dne ano, či ne. Když už úly s
očky a zasíťovaným dnem mám (jedná se momentálně o 15 úlů) a nějakým
způsobem je používám, rád bych se poučil ze zkušeností ostatních, zda něco
nedělám špatně. Třeba mi většina starých praktiků po svých zkušenostech
poradí, abych očka ucpal a síto měl po celý rok zakryté. žádné jiné
technologii se apriori nebráním, včetně té vaší a rád bych ji poznal.
J.T.

> trestik:>Mám se tomuto trendu jako
> začínající včelař bránit?<
> ......
> Sám za sebe říkám ano. Neprohlašuji to za autority a ani za výrobce. Mám
> své standardy a svůj úl, rád ho ukazuji a přitom říkám, že to co se dnes
> nabízí jako úl, je moc složité. Doufám, že si můžu dovolit používat svůj
> standard postavený na rámku 39x24 cm. To, že někdo zabředne do otázek
> jestli očko ano nebo ne, dno které vlastně kvůli monitoringu zakryje ...
> Nevím. Snadněji se s méně úlovými závislostmi potom včelaří.

munuly tyden jsem psala jak je to s dotacem na letosni rok v olomouckem kraji a odpovedeli mi, ze na letosni rok zatim zadna dotace neni ale mozna bude zatim se jeste nevi

Chci se zeptat vyzimuje rezervní oddělek v utepleném 3 rámkovém plemenáči 39 x 24 cm ? Myslím přezimování matky pro jarní potřebu vyměny matek v produkčních včelstvech.

slišel jsem že dokonce tojde i na dvou ale nevím jak

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: zimov?n? rezervn?ch matek
> Datum: 20.1.2009 19:34:09
> ----------------------------------------
> Chci se zeptat vyzimuje rezervní oddělek v utepleném 3 rámkovém plemenáči
> 39 x 24 cm ? Myslím přezimování matky pro jarní potřebu vyměny matek v
> produkčních včelstvech.
>
>
>

na sítech výhody nevidím. Lépe řečeno nevidím rozdíl mezi uzavřenými a síťovanými dny. Ovšem u oček výhody jsou Již z příchodu jsou vidět různé stavy včelstva aniž se do nich díváte a když se vám síto nebude líbit položíte naň popndekl a do očka špunt

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: trestik <trestik/=/trestik.cz>
> Předmět: RE: Vyuívání oček a zasíovaného dna během celého roku
> Datum: 20.1.2009 16:12:37
> ----------------------------------------
>
> Jisté je, že žádná ISO norma na úly není (zatím). Je zde však určitý trend,
> který určují výrobci a autority v tomto oboru. Když se podívám do současných
> nabídek tuzemských výrobců (Kolomý, Nerad, Břinek, Zelený, Sedláček, Jaša) a
> na stránky autorit v tomto oboru (Výzkumný ústav včelařský, s.r.o., Dol,
> Zubří), všude vidím zasíťovaná dna a očka. Mám se tomuto trendu jako
> začínající včelař bránit? Z mého pohledu se to stává standardem a rád bych
> jej uměl používat.
>
> Josef Třeštík
>
> > trestik:>standardem u současných moderních úlů je zasíťované dno a očka ve
> > všech nástavcích.<
> > .......
> >
> > Nevím jaké standardy zrovna hodnotíte, ale očka a síťované dna jaksi v
> > pláncích u běžných, celosvětově zavedených typu úlů moc nevidím. Doplňek
> > nebo komponenta standardu by neměla být hodnocena stejně jako standardní
> > podoba úlu, ale jako volitelná možnost. Jinak se nebavíme o standardu ale
> > o
> > jeho modifikacích.
>
>
>
>

a ty zvedáky jsou pak dalším harampádím které doma zavazí po většinu roku

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Jak? ?l?
> Datum: 20.1.2009 18:35:26
> ----------------------------------------
> Takové úly mi připomínají knihu, ve které včelař musí listovat.
> ______________________________________________________________
>
> To je naprosto vzorové nepochopení nízkonástavkové technologie. Kdo neumí
> zacházet se včelstvy bez "rámečkování", nikdy ji nepochopí a včelaření s
> nízkými nástavky bude pro něj nevyhnutelně těžké. Kdo se opravdu naučí
> pracovat výhradně s celými nástavky s využitým praktických úlových zvedáků,
> pozná nejjednodušší a nejefektivnější metodu včelaření. Já se tomu stále
> učím.
>
> S pozdravem...M. Václavek
> //\/\\//
>
>
>

To je naprosto vzorové nepochopení nízkonástavkové technologie. Kdo neumí zacházet se včelstvy bez "rámečkování", nikdy ji nepochopí a včelaření s nízkými nástavky bude pro něj nevyhnutelně těžké.

Začal jsem včelařit v roce 1975 a čerpal z učených knih. Komentář manželky k výsledkům mého včelaření byl jednoznačný:“ Nebude lepší, když si tu trochu medu radši koupíme?!? Vyjde nám to levněji a budeš mít více času na jiné činnosti.Jenom roje po stromech chytáš.
Zrušil jsem nízké nástavky a koupil ty největší úly co měli v obchodě. Do nízkých dobře nesou slepice.Přestal skladovat nástavky a rámky. Jiní nasazují medníky a my už vytáčíme. Polovic práce a komentář manželky byl: „ Už přestaň vytáčet, protože to nemám kde dávat“. To bylo takové překvapení. Potom se můžu věnovat hlavně obnově díla. Ke svým zvedákům se nebudu vyjadřovat. Nechám to na ostatních, co je využívají.
B.V.

Bežne sa udáva prirodzené sušenie 1cm/rok, t.j. pri 2,5cm cca 2,5 resp. 2 roky. Aby sa potom ďalej nezosychalo. To sa dá pokiaľ nepotrebuje včelár úle hneď, ale uvažuje v budúcnosti o rozširovaní a nakúpi si zásobu, ktoré stačí schnúť.

RP:
"Obdélníkový
nastavek na 10 rámků 39x24 s vnější šířkou 42 je proti tomu citelně
ergonomičtější a zvedá se znatelně lépe. Langstroth se stejnou šířkou a
délkou o cca 5 cm větší bude na tom stejně. Přirozeně chytá se za úchopové
lišty na zadní a přední stěně, ne za boční stěny."

Debata o hmotnosti a rozměrech nástavku mi zas nutí otázku, která mi vrtá hlavou. Proč se více nepoužívá rámková míra 39x17? Využila by velkého rozšíření délky rámku 39 cm (hodně včelařů v mém okolí si při pomyšlení na jiný rozměr než 39x24 klepe na čelo a ve včelařské prodejně u nás se také skoro na nic jiného nehraje). Např. přenos oddělků by byl snazší, než při úplně jiném půdorysu. Má to výhody nízkých nástavků a zároveň to není až tak velká plocha jako Optimal, ani taková „nudle“ jako Langstroth, jak se tu psalo, a nástavky jsou lehčí.
Snažil jsem se k tomu něco najít v archivu konference, v knížkách a časopisech, ale nenašel jsem vlastně jiné zápory, než že při chovu opravdu silných včelstev je potřeba hodně vysoký komín nástavků a větší počet dílů úlu (ale to je u všech NN). Také moc nerozumím tomu argumentu o potřebě delších rámků kvůli tepelné izolaci včelstva - většinou to bývá napsáno hned vedle toho, že včely v zimě žádnou izolaci nepotřebují... Pro lepší ovládnutí tepelného režimu úlu na jaře po rozpuštění chumáče mi zase přijde lepší spíš celkově menší prostor úlu a možnost ho zase po menších částech rozšiřovat.
Když k tomu připočtu to, jak jsem v létě čekal s vytáčením medu, až se zaplní a „uzrají“ celé rámky 39x24, nemůžu se pořád myšlenky na rm 39x17 zbavit.
Ještě prosím o informaci, jak je to s chovem silných včelstev ve vyšších polohách (třeba 650 m n.m.). Možná je to jenom můj dojem, ale nejsou tyto hodně prostorné úly (a i ty s hodně vysokými rámky) konstruovány hlavně pro nižší polohy, teplé a bohaté na snůšku? Je možné a obvyklé chovat v chladnějších a chudších oblastech tak silná včelstva, aby zde opravdu vyrostly ty vysoké komíny?
Doufám, že jsem nenapsal moc nesmyslů, teprve si to tak nějak rovnám v hlavě (proto se taky hlavně ptám, pořád ještě je pro mě přechod na jinou rm poměrně jednoduchý a nerad bych si to pak zopakoval ve velkém). Prosím o Vaše zkušenosti s touto rm, z příspěvků více lidí je zřejmé, že na ní včelařili, ale přešli na jinou. Kvůli čemu, v čem je háček? Nebo je to jenom tím, že je tato rm další z komplikací na „přesyceném trhu“ rámkových měr?

Priatelia, PSNV-SK organizuje Školu nadstavkového včelárenia, viac informácií na: http://www.n-vcelari.sk/view.php?cisloclanku=2009011301. Určené je ako pre začínajúch včelárov, tiež pre tých, ktorí sa len rozhodujú, ale aj pre skúsenejších, ktorí sa chcú dozvedieť viac o nadstavkovom včelárení a porovnávť technológie včelárenia.

HI:>Prosím o Vaše zkušenosti s touto rm, z příspěvků více lidí je zřejmé, že na ní včelařili, ale přešli na jinou.<
..........
Známý český včelař o těchto úlech napsal do Včelařství, že místo medobraní slízává jen smetanu ... místní kolega je má také, má akorát vlastní konstukci a nestěžuje si, má sice o kapku méně včelstev než já, ale funguje mu to, má jich sezonně jen cca 200. Závidím mu tu menší váhu, když je nástavek plný medu. Ale oto musí více šlapat aby to přenosil. Jestli odejdou dříve záda nebo kolena ... ;-)

600m. Zkoušel jsem také různé míry.Nakonec nejlepší je plodiště na 14 rámků 39x28,podmet 8 cm.Když je snůška zanesou medník i dva po 10 rámkách,vystaví i v podmetu divočinu.Méně rámků,stejný rozměr.Plné rámky váhově po 2,5kg,přenáším po 5-6 v hliníkových přepravkách.Medníky nezvedám,překlápím.V létě ,kdy není jako loni snůška se po prvém vytáčení zuží medník přepážkou.Záleží na včelaři ,který umí vystihnout jaké bude počasí ,sílu včelstva,zda bude snůška,co pokvete,jestli stačí plochu zavíčkovat.To samé se dělá na zimu.Nechá se jen 10 rámků a přepážka.10 května mám vystaveny 3 mezistěny někdy i 4.V březnu podporuji rozkladení tím,že jeden plný zavíčkovaný rámek odvíčkuji a přendám do druhého včelstva k plodu.Cizí chutná lépe.Na této rámkové míře nezůstanou včely bez zásob.Na 39x24 dojdou nahoru a i když mají zásoby stane se, že je nepřenesou.Jestli přendavám polonástavky a nebo převěšuji pár rámků z plodiště je časově jedno.Já jsem viděl včelaře s 500 úly s jedním pomocníkem při medobraní,39x30 na 11 rámků.Nedovedu si představit těch polonástavků,skladovat a převážet a rámků vytáčet.

On Tuesday 20 of January 2009 20:51:07 Milan Krokavec wrote:
> Bežne sa udáva prirodzené sušenie 1cm/rok, t.j. pri 2,5cm cca 2,5 resp. 2
> roky.

Mozna mam spatne informace, ale muj truhlar to pocital jako Vy, ale centak z
hora a centak ze spoda byl podle nej cca 1 rok na suseni. Pro mne tak staci.

Honza

>Jestli přendavám polonástavky a nebo převěšuji pár rámků z plodiště je časově jedno.Já jsem viděl včelaře s 500 úly s jedním pomocníkem při medobraní,39x30 na 11 rámků.Nedovedu si představit těch polonástavků,skladovat a převážet a rámků vytáčet.< sršeň
----------------------------------------------------------
Mám malý dotaz?? To je jen názor, nebo zkušenost z praxe ??
Možná by to chtělo vyzkoušet a ne jen zavrhovat. Ale záleží také na snůškových podmínkách. Tam, kde medují i plaňky v plotu má vysoký rámek výhody o kterých hovoříte. Tam, kde je snůška spíše slabší a nárazová ???....
Tak dobrou noc přátelé. Jdu chrnět. JK

Mám malý dotaz?? To je jen názor, nebo zkušenost z praxe ??
Možná by to chtělo vyzkoušet a ne jen zavrhovat. Ale záleží také na snůškových podmínkách. Tam, kde medují i plaňky v plotu má vysoký rámek výhody o kterých hovoříte. Tam, kde je snůška spíše slabší a nárazová ???....

Na www.vcelarstvi.nazory.cz je fotka zamrzlého skla na úle a je tam po dnech vyznačeno víčkování medu na posledním rámku v úle a datum prvního vytáčení v minulém roce. To je důkaz toho, že silné včelstvo v době snůšky zanese úl do týdne, ale včelař nesmí přidávat nástavky a rušit včely, a celé rozebírat. Odeberu jen zavíčkované rámky, včely to ani nepoznají, a neoslabuji včely odebíráním celých nástavků, protože včelařím a bydlím na severním svahu a musel jsem tomu přizpůsobit i včelaření.
B.V.

Na očka zatím názor nemám. Co se týká zasíťovaného dna, to podle mně na
podzim a v zimě sjednocuje režim v úlech na studený a větraný. Pokud je
totiž zespoda v úlu otevřené síto, je v pozdním podzimu a v zimě víceméně
jedno, jestli jednotlivé nastavky jsou uteplené nebo jednostěnné, je jedno,
jestli nastavek se trochu kroutí a tím trochu netěsní nebo je jedno, jak je
uteplený strůpek. Teplotu a větrání od vlhkosti víceméně určuje to síto. V
rámci jednoho včelaře se tím odstraní rozdíly mezi včelstvy, pokud nějaký
nastavek je nekvalitně vyrobený a tím netěsný, případně pokud nějaké
včelstvo má sklony k plodování v pozdním podzimu nebo v nějakém bezvýznamném
přechodném zimním oteplení, kdy by bylo následujícími mrazy při výchově
plodu oslabeno. Celkově mezi včelaři se tím odstraní rozdíly v chování
včelstev. Jako vedlejší efekt tím byla zminimalizována diskuze o uteplení
ulů či provedení strůpků v zimě. Naopak potom v předjaří a na jaře, kdy už
včelstva se nedají odradit chladným úlem od plodování, hlavně u slabších a
slabých včelstev náběh plodování a tím jarní rozvoj zpomaluje, u silných
včelstev nemá takový vliv. Zasíťované dno a velké spodní česno podle mně pro
zimování není nijak zvlášť nutné, včely klidně přezimují i v úplně utěsněném
úlu bedničce s česnem velikosti očka. Z dřívějška v zimování v zadovácích si
ale pamatuji různé "excesy" včelstev, pravidelně tak 1 - 2 včelstva z 10 -
20, někdy ale i většina se v lednovém oteplení docela intenzívně rozkladla a
potom, než přišlo skutečně teplé jaro, dostala pořádně na frak kvůli velké
spotřebě zásob i kvůli velké vlhkosti úlů. Něco určitě udělalo to, že tehdy
byly včelstva na jednom stanovišti geneticky mnohem různorodější než dnešní,
asi se v tom hodně projevila i tehdy obvyklá příměs včely italské, ale velký
vliv má i to zasíťované dno. Takže kdyby se nepoužívalo zasíťované dno,
zvýšily by se určitým způsobem počty zimních úhynů a oslabení včelstev o ty
včelstva, která by se v zimě rozplodovala zároveň by ale se zvýšil počet
přeživších včelstev o ty slabé, které by v úle se zasíťovaným dnem nezvládly
předjaří a jaro.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ing. Josef Třeštík" <trestik/=/trestik.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 20, 2009 12:11 PM
Subject: Využívání oček a zasíťovaného dna během celého roku


Dobrý den,



standardem u současných moderních úlů je zasíťované dno a očka ve všech
nástavcích. Jako začínající včelař jsem již prostudoval všechny možné
zdroje, včetně diskusí, avšak jejich využívání je často rozporuplné. Staří
včelaři, včetně mého otce, který včelaří přes 50 let, nad zasíťovaným dnem a
očky kroutí hlavou. Otevírám toto vlákno ve snaze shromáždit názory na
používání oček a zasíťovaného dna během celého roku.



Josef Třeštík

Vzhledem k "úspěšnému" blbnutí německých zelených ideologistů, co se týká
větrníků a odmítání atomové energie a určitě i dalších věcí bych se nedivil,
kdyby lidi podobného světového názoru ovládli i německý svaz včelařů. To
jsou věci, za které bude Německo a díky průniku těchto lidí do byrokracie EU
celá Evropa včetně nás jednou tvrdě platit a že by se nějak měnil kurs to
zatím vidět není.

R. Polášek

Možná. V 10 centimetrů silném polystyrenu. Pokud nezahyne na špatné větrání
a nadměrnou vlhkost a plísně. Nebo v nějakém speciálu. Nebo pokud bude tak
teplá zima jako před dvěma roky.
Ale na 5 - 7 rámcích 39x24, pokud jsou v srpnu plně obsazeny, přežije v
prknech téměř jakoukoliv zimu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 20, 2009 7:33 PM
Subject: zimování rezervních matek


> Chci se zeptat vyzimuje rezervní oddělek v utepleném 3 rámkovém plemenáči
> 39 x 24 cm ? Myslím přezimování matky pro jarní potřebu vyměny matek v
> produkčních včelstvech.

Ono je taky rozdíl, kde se suší. Jestli někde na půdě nebo nahoře ve stodole
pod střechou rozpalovanou v létě sluncem nebo někde na zahradě ve stínu pod
ořechem kryté plachtou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Milan Krokavec" <milan/=/krokavec.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 20, 2009 8:51 PM
Subject: Re: Materiál na úle


> Bežne sa udáva prirodzené sušenie 1cm/rok, t.j. pri 2,5cm cca 2,5 resp. 2
> roky. Aby sa potom ďalej nezosychalo. To sa dá pokiaľ nepotrebuje včelár
> úle hneď, ale uvažuje v budúcnosti o rozširovaní a nakúpi si zásobu, ktoré
> stačí schnúť.

Není to tak dlouho, kdy převládajícím způsobem včelaření byla manipulace s
jednotlivými rámky, zatímco dneska to je manipulace s celými nastavky. To
vyžadovalo dost jiné včelařské myšlení. Mít dva různé rámky v jednom úlu
byla zásadní nevýhoda, proto bylo mnohem výhodnější stanovit kompromis a na
všechno používat stejné rámky. 39x24 je právě jeden z těch kompromisů. Na
druhé straně, při včelaření s jednotlivými rámky, odpadá většina nevýhod,
která se objevuje při včelaření s velkými rámky s manipulací s celými
nastavky a zvýrazňují se nevýhody velkého počtu nízkých rámků. Proto dříve,
když se včelařilo s jednotlivými rámky, se na nižší rámky než 24 obvykle
nešlo, spíše byla snaha jít na rámky vyšší a větší. Rámkové míry Optimálu a
Dadantu tady víceméně přišly až s rozvojem nástavkového včelaření, takže na
těchto mírách se jaksi stalo normální používat různé výšky rámků, zatímco
na rámku 39 zůstali hlavně včelaři starší, co se drželi jedné výšky rámku.
To se odráží i v nabídkách hotových úlů, nikdo nebude dopředu dělat ty míry,
co prodávají málo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "HI" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 20, 2009 8:59 PM
Subject: Re: Jaký úl?


> RP:
> "Obdélníkový
> nastavek na 10 rámků 39x24 s vnější šířkou 42 je proti tomu citelně
> ergonomičtější a zvedá se znatelně lépe. Langstroth se stejnou šířkou a
> délkou o cca 5 cm větší bude na tom stejně. Přirozeně chytá se za úchopové
> lišty na zadní a přední stěně, ne za boční stěny."
>
> Debata o hmotnosti a rozměrech nástavku mi zas nutí otázku, která mi vrtá
> hlavou. Proč se více nepoužívá rámková míra 39x17? Využila by velkého
> rozšíření délky rámku 39 cm (hodně včelařů v mém okolí si při pomyšlení na
> jiný rozměr než 39x24 klepe na čelo a ve včelařské prodejně u nás se také
> skoro na nic jiného nehraje). Např. přenos oddělků by byl snazší, než při
> úplně jiném půdorysu. Má to výhody nízkých nástavků a zároveň to není až
> tak velká plocha jako Optimal, ani taková „nudle“ jako Langstroth, jak se
> tu psalo, a nástavky jsou lehčí.
> Snažil jsem se k tomu něco najít v archivu konference, v knížkách a
> časopisech, ale nenašel jsem vlastně jiné zápory, než že při chovu opravdu
> silných včelstev je potřeba hodně vysoký komín nástavků a větší počet dílů
> úlu (ale to je u všech NN). Také moc nerozumím tomu argumentu o potřebě
> delších rámků kvůli tepelné izolaci včelstva - většinou to bývá napsáno
> hned vedle toho, že včely v zimě žádnou izolaci nepotřebují... Pro lepší
> ovládnutí tepelného režimu úlu na jaře po rozpuštění chumáče mi zase
přijde
> lepší spíš celkově menší prostor úlu a možnost ho zase po menších částech
> rozšiřovat.
> Když k tomu připočtu to, jak jsem v létě čekal s vytáčením medu, až se
> zaplní a „uzrají“ celé rámky 39x24, nemůžu se pořád myšlenky na rm 39x17
> zbavit.
> Ještě prosím o informaci, jak je to s chovem silných včelstev ve vyšších
> polohách (třeba 650 m n.m.). Možná je to jenom můj dojem, ale nejsou tyto
> hodně prostorné úly (a i ty s hodně vysokými rámky) konstruovány hlavně
pro
> nižší polohy, teplé a bohaté na snůšku? Je možné a obvyklé chovat v
> chladnějších a chudších oblastech tak silná včelstva, aby zde opravdu
> vyrostly ty vysoké komíny?
> Doufám, že jsem nenapsal moc nesmyslů, teprve si to tak nějak rovnám v
> hlavě (proto se taky hlavně ptám, pořád ještě je pro mě přechod na jinou
rm
> poměrně jednoduchý a nerad bych si to pak zopakoval ve velkém). Prosím o
> Vaše zkušenosti s touto rm, z příspěvků více lidí je zřejmé, že na ní
> včelařili, ale přešli na jinou. Kvůli čemu, v čem je háček? Nebo je to
> jenom tím, že je tato rm další z komplikací na „přesyceném trhu“ rámkových
> měr?

Já beru mezistěny ze stražiska a na míru 39 x 17 nají běžně na skladě což znamená jedno používá se hodně . Pak se také dnes klade důraz při úlové otázce jen na jdednotnou míru délky rámku. V dnešní době se mi zdá že snahy o nějakou normalizaci která začala probíhat koncem 19 století po 100 letech skončily a jednotliví výrobci dělají svoje výrobky tak aby šlo používat zase jen jejich zboží, a všichni právě to označují za to světové s perspektivou.
Podívejte se kolem sebe a zjistíte , že se to týká veškeré výroby a nejen úlů . Z toho vyplývá jedno>>jde jen o obsazení trhu právě svými výrobky &lt;&lt;
Já pak jako zákazník si musím zjistit co se nejvíc prodává včetně následných zařízení.
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: HI &lt;e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Jak? ?l?
> Datum: 20.1.2009 21:00:00
> ----------------------------------------
> RP:
> "Obdélníkový
> nastavek na 10 rámků 39x24 s vnější šířkou 42 je proti tomu citelně
> ergonomičtější a zvedá se znatelně lépe. Langstroth se stejnou šířkou a
> délkou o cca 5 cm větší bude na tom stejně. Přirozeně chytá se za úchopové
> lišty na zadní a přední stěně, ne za boční stěny."
>
> Debata o hmotnosti a rozměrech nástavku mi zas nutí otázku, která mi vrtá
> hlavou. Proč se více nepoužívá rámková míra 39x17? Využila by velkého
> rozšíření délky rámku 39 cm (hodně včelařů v mém okolí si při pomyšlení na
> jiný rozměr než 39x24 klepe na čelo a ve včelařské prodejně u nás se také
> skoro na nic jiného nehraje). Např. přenos oddělků by byl snazší, než při
> úplně jiném půdorysu. Má to výhody nízkých nástavků a zároveň to není až
> tak velká plocha jako Optimal, ani taková „nudle“ jako Langstroth, jak se
> tu psalo, a nástavky jsou lehčí.
> Snažil jsem se k tomu něco najít v archivu konference, v knížkách a
> časopisech, ale nenašel jsem vlastně jiné zápory, než že při chovu opravdu
> silných včelstev je potřeba hodně vysoký komín nástavků a větší počet dílů
> úlu (ale to je u všech NN). Také moc nerozumím tomu argumentu o potřebě
> delších rámků kvůli tepelné izolaci včelstva - většinou to bývá napsáno
> hned vedle toho, že včely v zimě žádnou izolaci nepotřebují... Pro lepší
> ovládnutí tepelného režimu úlu na jaře po rozpuštění chumáče mi zase přijde
> lepší spíš celkově menší prostor úlu a možnost ho zase po menších částech
> rozšiřovat.
> Když k tomu připočtu to, jak jsem v létě čekal s vytáčením medu, až se
> zaplní a „uzrají“ celé rámky 39x24, nemůžu se pořád myšlenky na rm 39x17
> zbavit.
> Ještě prosím o informaci, jak je to s chovem silných včelstev ve vyšších
> polohách (třeba 650 m n.m.). Možná je to jenom můj dojem, ale nejsou tyto
> hodně prostorné úly (a i ty s hodně vysokými rámky) konstruovány hlavně pro
> nižší polohy, teplé a bohaté na snůšku? Je možné a obvyklé chovat v
> chladnějších a chudších oblastech tak silná včelstva, aby zde opravdu
> vyrostly ty vysoké komíny?
> Doufám, že jsem nenapsal moc nesmyslů, teprve si to tak nějak rovnám v
> hlavě (proto se taky hlavně ptám, pořád ještě je pro mě přechod na jinou rm
> poměrně jednoduchý a nerad bych si to pak zopakoval ve velkém). Prosím o
> Vaše zkušenosti s touto rm, z příspěvků více lidí je zřejmé, že na ní
> včelařili, ale přešli na jinou. Kvůli čemu, v čem je háček? Nebo je to
> jenom tím, že je tato rm další z komplikací na „přesyceném trhu“ rámkových
> měr?
>
>
>

Stále stejná otázka, zaměstnávající včelaře již přes 100 let a jednotné řešení v nedohlednu.Každopádně to "nevýhodné přemisťování nástavků" je staré v neměnné podobě hodně přes 100 let a i dnes se těmito způsoby těží prakticky veškerá produkce světového medu a to snad naproti snahám některých teoretiků má dost silnou vypovídající schopnost. Rovněž nelze přehlédnout, že jsou evropské země, kde úly Dadant tvoří většinu, např. v Itálii a Francii a to hlavně na farmách. Že by tamní včelaři byli tak neschopní?? Asi těžko že. My v Čechách jsme z hlediska racionalizace měli smůlu, že naši předci si libovali v míře 39. Slováci nato šli chytřeji a zavedli Zanderovu míru 42 a ta už je v Evropě rozšířena slušně. Proto si myslím, že kdo zvolí Optimál, neudělá chybu. Zdraví R. S

Ve Stražisku mají řezačku a nařežou mezistěny kdykoliv na jakoukoliv míru. Nemají je na skladě. Ve Včelpu to tak není. Mají dané rozměry a jiný rozměr udělají jen když budou mít víc času.
Tonda

>Já beru mezistěny ze stražiska a na míru 39 x 17 nají běžně na skladě což znamená jedno používá se hodně .

Faktem je, že když se jde jenom pár desítek let do historie, tak každá
evropská země měla v té době několik svých originálních rámkových měr a
úlových systémů, stanovených vedle nějakých polovědeckých výpočtů snad podle
délky nože, kterým kdysi první včelař první tyto rámky vyráběl nebo klacku,
ze kterého je dělal, či snad podle průměru kmene, ze kterého dělal první
úl....Dneska jsou tyto systémy jen v muzeích. Z Ameriky je známý langstroth,
ale co my víme o jiných včelařských farmách, které tam někdy před 100 lety
používaly své rámky a úlové systémy. Svět se čím dále zmenšuje, informace
cestují čím dále rychleji a dále. Pro následující generaci bude, jak je pro
nás normální sledovat informace a články o dění v České republice a možná
ještě trochu na Slovensku, normální sledovat informace a články v EU plus
možná ještě dění někde u včelařských lídrů, jestli to bude za 20 - 40 let
USA, Nový Zéaland, Čína, Austrálie, Jižní Afrika, Argentina, kdo ví?
Fakt je, že ještě před takovými 30 lety byl u nás včelař včelařící výměnou
celých nástavků bez práce s jednotlivými rámky bílou vránou a míra 39 x 24
byla nějak v 80 - 90 % včelstev.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 21, 2009 9:39 AM
Subject: Re: Jaký úl?


> Stále stejná otázka, zaměstnávající včelaře již přes 100 let a jednotné
> řešení v nedohlednu.Každopádně to "nevýhodné přemisťování nástavků" je
> staré v neměnné podobě hodně přes 100 let a i dnes se těmito způsoby těží
> prakticky veškerá produkce světového medu a to snad naproti snahám
> některých teoretiků má dost silnou vypovídající schopnost. Rovněž nelze
> přehlédnout, že jsou evropské země, kde úly Dadant tvoří většinu, např. v
> Itálii a Francii a to hlavně na farmách. Že by tamní včelaři byli tak
> neschopní?? Asi těžko že. My v Čechách jsme z hlediska racionalizace měli
> smůlu, že naši předci si libovali v míře 39. Slováci nato šli chytřeji a
> zavedli Zanderovu míru 42 a ta už je v Evropě rozšířena slušně. Proto si
> myslím, že kdo zvolí Optimál, neudělá chybu. Zdraví R. S

Pro experimentátory s materiálem na úly je zde seriózní článek o
"cementových" úlech, včetně srovnání s dřevěnými úly.

http://www.scielo.br/scielo.php?pid=S0103-90162004000600002&script=sci_artte
xt

Nejedná se samozřejmě o betonové úly, ale cement je tam jako pojivo
expandovaného vermakulitu, což je obdoba perlitu. Kdo si v minulosti vyráběl
tvárnice na stavbu rodinného sídla to třeba uvítá :-)

J.T.



> Ono je taky rozdíl, kde se suší. Jestli někde na půdě nebo nahoře ve
> stodole
> pod střechou rozpalovanou v létě sluncem nebo někde na zahradě ve stínu
> pod
> ořechem kryté plachtou.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Milan Krokavec" <milan/=/krokavec.sk>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, January 20, 2009 8:51 PM
> Subject: Re: Materiál na úle
>
>
> > Bežne sa udáva prirodzené sušenie 1cm/rok, t.j. pri 2,5cm cca 2,5 resp.
> 2
> > roky. Aby sa potom ďalej nezosychalo. To sa dá pokiaľ nepotrebuje včelár
> > úle hneď, ale uvažuje v budúcnosti o rozširovaní a nakúpi si zásobu,
> ktoré
> > stačí schnúť.

"cementových" úlech
-----
Na vcelařských novinách.cz publikoval někdo 2 zajímavé články jak v nástavkových úlech dřevocementových desek chová včely na divoké stavbě.
Na nástavky poněkud těžké, ale na dna by se voděodolné desky docela hodily. Zvlášť když to jsou odřezky ze stavební výroby.
Betonové úly se prý používají v tropických oblastech.

Karel

ahojky mohl by mi nekdo říci stručný popis měli?

Ahoj,

můžeme říci, že to jsou zbytky voskových víček, částečky pylu,
cukru z medu a i nečistot na dně úlu. Jedná se o "spad" v období
jednoho kalendářního měsíce. A tato směs (bez částí uhynulých
včel) se dává na rozbor - stanovení množství jedinců roztoče
Varroa destructor a také na mor lze "orientačně" testovat. Orientačně
proto, že klinické příznaky se nemusí objevit.


Marek Medve

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "v?ela" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět:
Datum: 21.1.2009 - 16:05:57

> ahojky mohl by mi nekdo říci stručný popis měli?

V laboratoři ti zjistí počet roztočů ve vzorku.Ale to je tak asi vše.I když budeš mít třeba ve vzorku průměřně uvedu cca dva roztoče na včelstvo,což by relativně včelstva ohrozit nemělo,tak můžeš na jaře zjistit,že ti včely na varoázu padly a nemáš nic.To byla loňský rok běžná praxe u značné části včelařů,kteří o včely přišly.Takže je to NANIC.

Standa V. napsal:
>I když budeš mít třeba ve vzorku průměřně uvedu cca dva roztoče na včelstvo,což by relativně včelstva ohrozit nemělo,tak můžeš na jaře zjistit,že ti včely na varoázu padly a nemáš nic.
>To byla loňský rok běžná praxe u značné části včelařů,kteří o včely přišly.Takže je to NANIC.
.............

S tímto tvrzením nesouhlasím.

Jednak nevím o tom, že někomu, kdo měl ve vzorku zimní měli průměr vloni 2 roztoče, padly do jara včely na varroázu.
Ale vím o tom, že na oslabené včely zaútočila ještě nosemóza.
Loni byla větina včelstev pryč do konce roku 2007. Už nebylo co vyšetřovat.

Monitoring zimní měli je podle mě docela dobré opatření.
Pokud není nějak zkresleno, může nám to ríct, jak moc musíme léčit v dalším roce.
V rámci ZO to dá zdravotníkovi přehled, jak to vypadá u jednotlivých včelařů.

Radek Krušina

R.Krušina:>S tímto tvrzením nesouhlasím.

Jednak nevím o tom, že někomu, kdo měl ve vzorku zimní měli průměr vloni 2 roztoče, padly do jara včely na varroázu. <
.......

Já s ním v podstatě souhlasím. Jestli by totiž k něčemu při otázkách varroázy byl jeho zimní rozbor z období 2006-2007, vědělo by se, že se něco bude dít.(ne loňsko ale z rozbor předloňska) Převážná většina včelstev přežila proto, protože byla lokálně nízká úroveň VD na jaře spolu s nízkou reinvazí, nebo zkrátka včelaři léčili podle detekce a monitoringu zamoření a neorientovali se podle zimního rozboru, který je jako detekce v červenci v podstatě zastaralý údaj.

Dobrý den,
rád bych vznesl, jako laik, čistě teoretický dotaz. Jak přibližně se bude (v teoreticky příznivém případě) vyvíjet obsazenost nástavků při vložení oddělku (6 rámků výšky 232 mm) do spodního nástavku , když je tam kolem června 09 dám? Chtěl bych mít alespoň představu jak by to mohlo v průběhu roku 09 vypadat, ať se popřípadě vyvaruji nakoupení a ročnímu skladování nepotřebných nástavků...je mi jasné, že může, v nejhorším případě, nastat situace, že i jeden bude moc :-), ale řekněme, že by se včelám velmi dobře dařilo. (předpoklad spodní rámky 232mm (2 nástavky), horní rámky 159mm)
Děkuji
R.

To je z praxe.Měl jsem německé úly po německém včelaři míry 42x19,to byla hrůza práce do r.1987,mám jich pár jako raritu prázdné.Udělal jsem úly na 39x24 ale na 11rámků,zkoušel jsem pak vyšší.Ty mne přesvědčily jako nejlepší.Loni jsem chtěl skončit se včelama,nakonec jsem udělal za měsíc a půl nových 17 i s nástavky a to bylo jiné pohodlí.Nemám zrovna dobré podmínky pro snůšku po obrovských polomech v r.2001 a 2005 kdy padly zrovna ty starší stromy a v okolí nejsou pole.Přesto loni na tu bídu jsem měl průměr 30kg i s tím že jsem včely v červnu přendaval při snůšce.Jak jsem psal včelař musí pochopit a cítit co se děje s počasím a součastně se včelama.Určitě jste si všimli,slepice když začne pršet schovají se-přestane pršet, neschovají se bude pršet celý den,přijde bouřka pampelišky jsou otevřené-přestane pršet a včely si vás nevšimnou,pampelišky se zavřou pokud bude pršet celý den,pampelišky zůstanou zavřené den, dva i kdy je pěkně,nebude snůška všechno po ránu zaschne,nebudu tedy do včel přidávat mezistěny ani jinak rušit,vodní hladina je do 7h skoro bez hnutí čekáme krásné počasí aspoň 3 dny stvořené pro snůšku,mšice se stahují z listu k větvičkám bude zřejmě pršet a chladno,pavouci staví sítě bude déle sucho atd.Ono i když máme satelitní snímky,není zaručeno že tak bude zrovna kde mám včely.

Radim:
... rád bych vznesl, jako laik, čistě teoretický dotaz. Jak přibližně se bude (v teoreticky příznivém případě) vyvíjet obsazenost nástavků při vložení oddělku (6 rámků výšky 232 mm) do spodního nástavku
----------
Ahoj, ještě poddotaz, co to znamená 6 rámkový oddělek?
Kolik je to rámků plodu?
----
V pravděpodobně ne víc jak 2 nástavky. Předpokládám Langstroth 45*232.
A dával bych je do jednoho nástavku, další bych teprve po obsednutí jednoho přidával. Ne že by se do jednoho nemohly vejít, ale aby bylo na příští jaro trochu díla.
Asi nemáš plásty, takže budeš muset krmit aby stavěly. A případné přidávání dalšího nástavku bych v tomto případě dělal s překládáním plástů. Ono i v tom jednom nástavku bude lepší trochu vytažené mezistěny postupně prostrkávat do středu, aby v pozdějším období matka neplodovala jen na tmavších a panenské neignorovala.
-------
Docela by mě zajímaly zkušenosti včelařů s loňskými nákupy oddělků. Jaké tam byly rámky (staré/nové)a plásty (tmavé/světlé). Kdy a jak silné koupily, jak se do zimy udělaly atd. A jestli nakonec bylo dost oddělků, či se nedostávalo.

Karel

Monitoring zimní měli je podle mě docela dobré opatření.
Pokud není nějak zkresleno, může nám to ríct, jak moc musíme léčit v dalším roce.
V rámci ZO to dá zdravotníkovi přehled, jak to vypadá u jednotlivých včelařů.

Radek Krušina
----------
Pokud se chce včelař orientovat v únoru jak má léčit na jaře, může si je sám a zadarmo udělat. Včelstvo po včelstvu. Sám posoudí jestli byl prolet, jak má/nemá nástavky a sám ví, za jak dlouho má vzorek a další faktory.

Pokud z toho zdravotník něco vyvodí je otázka, ale je to poměrně náročná a nákladná statistika velmi nepřesných čísel.

Pokud by si pár zodpovědných včelařů v jeho rajonu udělalo samo vyšetření,získal by asi lepší obrázek.
1/ nikdo by to nedělal
2/ ti co by to dělali by měli přesnější čísla po včelstvech - tedy nezprůměrovaná a dělali by to dobrovolně z přesvědčení. Po loňských povinných nátěrech oblastí s malým počtem nulových vzorků letos "NUL" asi přibyde.

A to nemluvím o tom, že by ti včelaři sledovali včely i v sezoně. :-)

Karel

Je to všechno co spadne na dno úlu .K vyšetření se to zasílá bez mrtvých včel, vzorek za 30dní

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: v?ela <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 21.1.2009 16:06:20
> ----------------------------------------
> ahojky mohl by mi nekdo říci stručný popis měli?
>
>
>

Nejde říci ,že je to nanic
Úhyn včelstev na varoázu je dán stavem rostočů v podletí kdy včely vychovávají zimní generaci včel a lze ovlivnit od druhé poloviny července do první dekády září
Zimní vzorky měli ukazují až stav po všech podzimních léčení až do poloviny prosince
Tyto dvě věci spolu nesouvicí a upozorňují nás na stav pro nastávající sezónu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Standa V. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Vyeten? m?li
> Datum: 21.1.2009 16:46:00
> ----------------------------------------
> V laboratoři ti zjistí počet roztočů ve vzorku.Ale to je tak asi vše.I když
> budeš mít třeba ve vzorku průměřně uvedu cca dva roztoče na včelstvo,což by
> relativně včelstva ohrozit nemělo,tak můžeš na jaře zjistit,že ti včely na
> varoázu padly a nemáš nic.To byla loňský rok běžná praxe u značné části
> včelařů,kteří o včely přišly.Takže je to NANIC.
>
>
>

Zdravím,
U stolára som si nechal urobiť nízke nadstavky na rámik 420x185. Pri zimnej obhliadke som zistil, že pracovaním dreva nadstavky už na seba nedosadajú ako minulý rok na jeseň, cez štrbinu bolo vidieť na všetky strany.
Je to bežné a čo s tým? Prosil by som o nejaký fundovaný názor.
Samozrejme u klasických zateplených na miere B-10 (420x275) sme tento problém vôbec nesledovali.
S pozdravom
Miro

Měli postavit 1 až 1 1/2 nástavku
Raději bych kupoval úly celé, nejméně 3 nástavky na úl. U nás sériová výroba neexistuje a nemusel by ses s tím pak domluvit

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Obsazenost n?stavk? v pr?b?hu roku
> Datum: 21.1.2009 18:38:18
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> rád bych vznesl, jako laik, čistě teoretický dotaz. Jak přibližně se bude
> (v teoreticky příznivém případě) vyvíjet obsazenost nástavků při vložení
> oddělku (6 rámků výšky 232 mm) do spodního nástavku , když je tam kolem
> června 09 dám? Chtěl bych mít alespoň představu jak by to mohlo v průběhu
> roku 09 vypadat, ať se popřípadě vyvaruji nakoupení a ročnímu skladování
> nepotřebných nástavků...je mi jasné, že může, v nejhorším případě, nastat
> situace, že i jeden bude moc :-), ale řekněme, že by se včelám velmi dobře
> dařilo. (předpoklad spodní rámky 232mm (2 nástavky), horní rámky 159mm)
> Děkuji
> R.
>
>
>

jsem začátečník a stál jsem před stejnou otázkou. sledoval jsem názory na internetu i v časopisech a úly jsou provozně asi srovnatelné. každý si chválí ten svůj.
nakonec jsem se rozhodl pro langstroth, protože výběr (nabídka) dílů k němu je větší a obvykle patří k levnějším nebo jsou rozdíly zanedbatelné...

G. Pazderka napsal:
>Já s ním v podstatě souhlasím. Jestli by totiž k něčemu při otázkách varroázy byl jeho zimní rozbor z období 2006-2007, vědělo by se, že se něco bude dít.(ne loňsko ale z rozbor předloňska)
.....................

Jenže právě ty předloňské rozbory byly zkreslené - upozorňovali na to ze všch stran: Že je teplo, včely létají, vynáší měl. A zdravotníci by mohli svědčit, kolik vzorků mělo nadstav roztočů :)

Ať chceme nebo ne, je to monitoring, který se dělá jednoduše i pro ty, kdo nemají varroadna. Jak to je zkreslené, a kolik mám roztočů si můžu u sebe ověřit než to pošlu. A údaj o ostatních ze ZO je podle mě dobrý pro každého, pokud mě to zajímá a dostanu ho.

Radek Krušina

KaJi napsal:

>Pokud z toho zdravotník něco vyvodí je otázka, ale je to poměrně náročná a nákladná statistika velmi nepřesných čísel.
................

Ani jsem to nemyslel jako statistiku.
Ale zdravotník je u toho, kolik včelařů nedalo vzorek vůbec (ti určitě poctivě léčili :))
Kolik včelařů má měli pro deset včelstev na dně malé krabičky od sirek ( to určitě poctivě vypovídá o stavu roztočů :))
A kolik vzorků mělo nepočítaně roztočů, přes to, že poctivě odevzdali vzorek.

Mě to třeba nijak nevadí, spíš tak trochu "obdivuji" tyto včelaře, že se dobrovolně vydali cestou vyřazování svých varroanetolerantních včelstev formou úhynů a snaží se jako jedni " z mála" v republice šlechtit na varroatoleranci tímto způsobem.

Ale je to pro mě zajímavý údaj, co na svých stanovištích můžu čekat od reinvaze.

Radek Krušina

R.Krušina:>Ať chceme nebo ne, je to monitoring, který se dělá jednoduše i pro ty, kdo nemají varroadna. Jak to je zkreslené, a kolik mám roztočů si můžu u sebe ověřit než to pošlu. A údaj o ostatních ze ZO je podle mě dobrý pro každého, pokud mě to zajímá a dostanu ho. <
..........

Takže chronologicky ... ZO má data o spadech. Zajímá mne jak se tedy reaguje kupříkladu v ZO na takovou vyjímečnou situaci.

Předpokládám, že ZO je organizace více včelařů, kteří se sdružují právě proto aby kolektivně reagovali na určité situace. A aby se ty situace proto že jsou pospolu, snázeji zvládali.

Karel:Ahoj, ještě poddotaz, co to znamená 6 rámkový oddělek?
Kolik je to rámků plodu?
----
Ahoj, na netu jsem našel: (...Jedná se o 3 a víceplástové oddělky, včelstva s mladou matkou původem našeho chovu)....předpokládám, že když budu začínat od nuly, tak pro mě varianta přemetní včelstva do mého úlu asi nepřichází v úvahu (bez plástů)...nebo se to dá taky nějak vyřešit?
Jinak ano, uvažuju s Langstr. (44,8x23,2) - v tom případě by mi na rok 2009 měly opravdu stačit pouze dva nástavky 241mm?
Díky R

G. Pazderka napsal:
>Takže chronologicky ... ZO má data o spadech. Zajímá mne jak se tedy reaguje kupříkladu v ZO na takovou vyjímečnou situaci.
..............

To záleží na každé ZO.
Správně by asi měla léčit podle oficiální metodiky. :)

Ale já jsem to myslel naopak:
Údaje za celou ZO jsou cenná informace pro mě o okolní situaci.
Zajímám se o ně?
Zeptám se zdravotníka?

Radek Krušina

Rád bych věděl, jak v těch certifikovaných laboratořích vyšetření měli
reálně provádějí. Když vzorky odevzdáváme, tak přece víme, zda a případně
kolik tam je roztočů. Zajímalo by mne, zda se laboratorní výsledky shodují.
Jaké máte zkušenosti? Zatím jsem měl vzorky čisté, ale jsem podezíravý.


> V laboratoři ti zjistí počet roztočů ve vzorku.Ale to je tak asi vše.I
> když
> budeš mít třeba ve vzorku průměřně uvedu cca dva roztoče na včelstvo,což
> by
> relativně včelstva ohrozit nemělo,tak můžeš na jaře zjistit,že ti včely na
> varoázu padly a nemáš nic.To byla loňský rok běžná praxe u značné části
> včelařů,kteří o včely přišly.Takže je to NANIC.

Těžko radit, ale pokud by jsi napsal odkud jsi (třeba tady na konferenci) nebo poptal někoho po okolí kdo má zkušenosti s tvorbou smetenců, tak na rámkové míře nezáleží. Je to stejné jako usazovat roj.

Spíš by ti měli poradit ti, co letos nakupovali oddělky. Jakou mají zkušenost.
Velmi záleží na místě kde včelaříš a hlavně kdy dostaneš ten oddělek. Něco jiného oddělek začátkem června a na konci června.
Čistě teoreticky, když vyběhnou tři plásty plodu, je to na obsednutí 9 rámků. Tedy celého nástavku. Mladá matka klade jak vzteklá a není pro ní problém to celé zaklást. Na konci června po slunovratu už to není takové tempo.

Takže kladoucí matka a jeden plást plodu v polovině května a třírámkový (plodu) oddělek začátkem června a šestirámkový na konci června může být pořád to samé včelstvo.

Nevím jaká je zkušenost, jestli prodávající potvrzují objednávky, nebo je jen berou a podle kapacit posílají, dokud se jim daří a ti na konci pořadníku můžou mít smůlu. Dopředu nikdo neví jaká bude sezona.

Karel

Neshodují :-)
Petr

----- Original Message -----
From: "trestik" <trestik/=/trestik.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 21, 2009 11:13 PM
Subject: RE: Vyetení měli


Rád bych věděl, jak v těch certifikovaných laboratořích vyšetření měli
reálně provádějí. Když vzorky odevzdáváme, tak přece víme, zda a případně
kolik tam je roztočů. Zajímalo by mne, zda se laboratorní výsledky shodují.
Jaké máte zkušenosti? Zatím jsem měl vzorky čisté, ale jsem podezíravý.


> V laboratoři ti zjistí počet roztočů ve vzorku.Ale to je tak asi vše.I
> když
> budeš mít třeba ve vzorku průměřně uvedu cca dva roztoče na včelstvo,což
> by
> relativně včelstva ohrozit nemělo,tak můžeš na jaře zjistit,že ti včely na
> varoázu padly a nemáš nic.To byla loňský rok běžná praxe u značné části
> včelařů,kteří o včely přišly.Takže je to NANIC.



__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3786 (20090121)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Nástavky jsou v zimě střídavě úplně mokré od šikmého deště nebo vlhkosti od
včelstva a střídavě suché. V takových podmínkách pracuje každé dřevo. Je
tedy třeba nastavky dělat tak, aby se při pracování dřeva nekroutily a mezi
nastavky nevznikaly mezery. Já nastavky dělám zatím jen ze smrkového dřeva,
ale dřevo na jednotlivé nastavky vždy vybirám stejné, protože hlavně pokud
se vezme levné nekvalitní dřevo, jsou mezi jednotlivými kusy i z jednoho
druhu stromu velké rozdíly. Potom, ale to víceméně neúmyslně, jsem nikdy
nedělal stěny nastavku jen z jednoho kusu, vždy jsem je skládal, nejčastěji
ze tří kusů slepených podélně.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Miro" <msolankas/=/hotmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 21, 2009 8:40 PM
Subject: "Pracujúci " nízkonadstavkový úľ


> Zdravím,
> U stolára som si nechal urobiť nízke nadstavky na rámik 420x185. Pri
zimnej
> obhliadke som zistil, že pracovaním dreva nadstavky už na seba nedosadajú
> ako minulý rok na jeseň, cez štrbinu bolo vidieť na všetky strany.
> Je to bežné a čo s tým? Prosil by som o nejaký fundovaný názor.
> Samozrejme u klasických zateplených na miere B-10 (420x275) sme tento
> problém vôbec nesledovali.
> S pozdravom
> Miro

Miro: bolo to drevo zo susicky,alebo volne susene?
Vcas a dokladne si spravil povrchovu upravu?
Uteplene ule nie su spajane na tupo, ale maju 'falc' tak ak tam je medzera tak ju nevidís

Nadstavky sú vysoké 195mm, vyzerá to, že jednotlivé diely sú z jedného kusa, stolár to robil spôsobom viď príručka "Čermák ku optimálu". Povrchovo boli zvonku upravené dvojitým náterom tekutým voskom "OSMO COLOR". Vyzerá, že to bude tou rôznorodosťou dreva, lebo prvý na dne sedí v poriadku. Včera som tam bol pozrieť zas, a otec - starý včelár so 45-ročnou praxou sa vyjadril, že to nebude až tak kritické. No skúšobný prechod od klasiky k novému spoznáme až na jar.
Miro

No odkiaľ mal drevo netuším, úprava bola robená tekutýmm voskom OSMO COLOR, pravdepodobne to bude rôznorodosťou dreva, lebo spodný sedí na dne dobre. Stolár nie vo výrobe úľov nováčik, robil už viacerým
Miro

Pracování výrobků jehož díly jsou vyrobeny z jednoho kusu dřeva budou vždy problémem ABY SE TOMU PŘEDEŠLO začalo se používat lepení dílů z více kusů (Laťovka) , ve více vrstvách (překližka) a jiné podobné výrobky. Jako jsou různé dřevotřískové desky. Dnes na různé venkovní dřevěné konstrukce v těch lepších a dražších variantách používá jen lepený materiál čím má více vrstev tím je kvalitnější. Také způsob zpracování dřeva se liší podle toho z které části kmene dřevo pochází

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: "Pracujúci " nízkonadstavkový úľ
> Datum: 22.1.2009 07:54:31
> ----------------------------------------
> Nástavky jsou v zimě střídavě úplně mokré od šikmého deště nebo vlhkosti od
> včelstva a střídavě suché. V takových podmínkách pracuje každé dřevo. Je
> tedy třeba nastavky dělat tak, aby se při pracování dřeva nekroutily a mezi
> nastavky nevznikaly mezery. Já nastavky dělám zatím jen ze smrkového dřeva,
> ale dřevo na jednotlivé nastavky vždy vybirám stejné, protože hlavně pokud
> se vezme levné nekvalitní dřevo, jsou mezi jednotlivými kusy i z jednoho
> druhu stromu velké rozdíly. Potom, ale to víceméně neúmyslně, jsem nikdy
> nedělal stěny nastavku jen z jednoho kusu, vždy jsem je skládal, nejčastěji
> ze tří kusů slepených podélně.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Miro" <msolankas/=/hotmail.com>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, January 21, 2009 8:40 PM
> Subject: "Pracujúci " nízkonadstavkový úľ
>
>
> > Zdravím,
> > U stolára som si nechal urobiť nízke nadstavky na rámik 420x185. Pri
> zimnej
> > obhliadke som zistil, že pracovaním dreva nadstavky už na seba nedosadajú
> > ako minulý rok na jeseň, cez štrbinu bolo vidieť na všetky strany.
> > Je to bežné a čo s tým? Prosil by som o nejaký fundovaný názor.
> > Samozrejme u klasických zateplených na miere B-10 (420x275) sme tento
> > problém vôbec nesledovali.
> > S pozdravom
> > Miro
>
>
>
>

"Rád bych věděl, jak v těch certifikovaných laboratořích vyšetření měli
reálně provádějí. Když vzorky odevzdáváme, tak přece víme, zda a případně
kolik tam je roztočů. Zajímalo by mne, zda se laboratorní výsledky shodují.
Jaké máte zkušenosti? Zatím jsem měl vzorky čisté, ale jsem podezíravý"

Zde je moje (negativní) zkušenost z loňska:
Před odevzdáním vzorku (25 včelstev) jsem poctivě 2 hodiny přehrabal vzorek a napočítal jsem 183 roztočů t.j. 7,3 roztoče na včelstvo (pod vlivem hlášených velkých úhynů - před tím jsem to nikdy nedělal a důvěřoval rozborům - včelařím 8 let).
Ihned při odevzdání jsem se poptával v organizaci, kde vzít léčivo na nátěr - odpověď, až, jak to dopadne a až to někdo rozhodne.
Tak jsem si ho sehnal na vlastní pěst a využil oteplení kolem 20. února a provedl nátěr (kolečka plodu nebyly větší než 10 cm).
Jaké bylo moje překvapení když mi důvěrník 25. února hlásil průměr z vyšetření 1,5 roztoče na včelstvo.
Pozn. Letos jsem zatím spokojen - bez úhynu a včelstva (30)na 6 - 8 uličkách (loni to bylo 4 - 5 uliček).
Závěr: důvěřuj, ale prověřuj.
S pozdravem.
Aleš.

Karel: Těžko radit, ale pokud by jsi napsal odkud jsi (třeba tady na konferenci) nebo poptal někoho po okolí kdo má zkušenosti s tvorbou smetenců, tak na rámkové míře nezáleží. Je to stejné jako usazovat roj.

Ahoj,jsem z Brna. Spíš jsem to myslel tak, že bych rád letos začal včelařit, ale úplně od nuly a nevím, jak ideálně začít. Jaká je nejrychlejší metoda. Oddělky (jsou na netu nabízeny v průběhu června) se mi jeví pro úplný začátek, jako nejideálnější řešení. (?) Na smetenec by asi bylo zapotřebí doplnění nějakých pláství/souší, které mít nebudu. Budu mít jen rámky s mezistěnami, což je pro včely asi málo, ne? Jak to ideálně vyřešit?
Díky R

Ono jde také o to, je-li měl dostatečně vysušená. Rozdíl může vzniknout i
tím, že při prohlížení doma pod lupou vidíme všechny roztoče, kdežto při
flotaci ve výzkumáku vyplavou na povrch pouze ti vyschlí, ostatní zůstanou
na dně ...
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "Ale" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 22, 2009 10:13 AM
Subject: Re: Vyetení měli


"Rád bych věděl, jak v těch certifikovaných laboratořích vyšetření měli
reálně provádějí. Když vzorky odevzdáváme, tak přece víme, zda a případně
kolik tam je roztočů. Zajímalo by mne, zda se laboratorní výsledky shodují.
Jaké máte zkušenosti? Zatím jsem měl vzorky čisté, ale jsem podezíravý"

Zde je moje (negativní) zkušenost z loňska:
Před odevzdáním vzorku (25 včelstev) jsem poctivě 2 hodiny přehrabal vzorek
a napočítal jsem 183 roztočů t.j. 7,3 roztoče na včelstvo (pod vlivem
hlášených velkých úhynů - před tím jsem to nikdy nedělal a důvěřoval
rozborům - včelařím 8 let).
Ihned při odevzdání jsem se poptával v organizaci, kde vzít léčivo na nátěr
- odpověď, až, jak to dopadne a až to někdo rozhodne.
Tak jsem si ho sehnal na vlastní pěst a využil oteplení kolem 20. února a
provedl nátěr (kolečka plodu nebyly větší než 10 cm).
Jaké bylo moje překvapení když mi důvěrník 25. února hlásil průměr z
vyšetření 1,5 roztoče na včelstvo.
Pozn. Letos jsem zatím spokojen - bez úhynu a včelstva (30)na 6 - 8
uličkách (loni to bylo 4 - 5 uliček).
Závěr: důvěřuj, ale prověřuj.
S pozdravem.
Aleš.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3787 (20090121)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Nejrychleji začneš včelařit, když najdeš známého včelaře, nejlépe ve svém
katastru, a od něho koupíš, za teplého počasí v první polovině května, tak 3
rámky s mladým i starým plodem plně obsazené včelami plus 2 rámky krycí se
zásobami a vytvoříš si tak časný oddělek. Ono to jde v této době i s méně
rámky s plodem a včelami, ale začátečník by měl jít na jistotu. Rámky
přirozeně stejného rozměru, jako používáš ty. Ze stejného katastru proto,
protože potom není třeba žádné veterinární povolení k přemístění. Z jiného
katastru je to horší. Zbytek volného prostoru v nastavku je nejlepší zaplnit
izolací chráněnou proti okusu včelami. Starat se o to jako o oddělek, to
znamená hlavně zničit matečníky postavené nad starými larvičkami a nechat
jen ty postavené na těch nejmladších.. Až se oplodní nová matka, a pořádně
rozklade, izolace se vybere a prostor doplní mezistěnami. Až ty mezistěny
pořádně rozestaví, podstaví se další nastavek s mezistěnami. A tak dál. V
srpnu je z toho na 99 % plnohodnotné včelstvo, které další rok už donese
med. Podmínka je dostatek zásob, když je to v včelařsky bohaté oblasti, do
konce července i v srpnu do krmení na zimu je tam dostatek snůšky a včely
netrpí nedostkem a neomezují plodování, když je tam převčelená oblast, budou
se muset přikrmovat už v červenci a možná i v červnu, aby sílily a stavěly.
Pracovat s inseminovanou nebo jinou chovnou matkou a rozchovávat od ní dcery
můžeš klidně i později, až budeš mít prošlapanou cestu rozmnožování včelstev
z oddělků.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Radim" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 22, 2009 10:48 AM
Subject: Re: Obsazenost nástavků v průběhu roku


> Karel: Těžko radit, ale pokud by jsi napsal odkud jsi (třeba tady na
> konferenci) nebo poptal někoho po okolí kdo má zkušenosti s tvorbou
> smetenců, tak na rámkové míře nezáleží. Je to stejné jako usazovat roj.
>
> Ahoj,jsem z Brna. Spíš jsem to myslel tak, že bych rád letos začal
> včelařit, ale úplně od nuly a nevím, jak ideálně začít. Jaká je
> nejrychlejší metoda. Oddělky (jsou na netu nabízeny v průběhu června) se
mi
> jeví pro úplný začátek, jako nejideálnější řešení. (?) Na smetenec by asi
> bylo zapotřebí doplnění nějakých pláství/souší, které mít nebudu. Budu mít
> jen rámky s mezistěnami, což je pro včely asi málo, ne? Jak to ideálně
> vyřešit?
> Díky R
>
>
>

Každá laboratoř, která je akreditovaná pro nějaký obor, musí splňovat určitá
kritéria na přesnost a opakovatelnost svých metod. Je upřímně jedno, jakou
metodu používají, přesnost 20% je však k ničemu. Metodu, pro kterou získali
akreditaci pravděpodobně z úsporných důvodů nepoužívají. Oprávněně to budí
podezření, že je to pro laboratoř je jen dobrý business. Prostředky, které
by mohly být směrovány například do šlechtění se takto znehodnocují. K čemu
máme ČSV?
J.T.


> Subject: Re: Vyetení měli
>
> Ono jde také o to, je-li měl dostatečně vysušená. Rozdíl může vzniknout i
> tím, že při prohlížení doma pod lupou vidíme všechny roztoče, kdežto při
> flotaci ve výzkumáku vyplavou na povrch pouze ti vyschlí, ostatní zůstanou
> na dně ...
> S pozdravem Petr.

Taky jsem z Brna, zacinal jsem pred peti lety,
jestli mas zajem, ozvi se mi na e-mail, muzeme spolecne
neco spachat.

Martin

> Ahoj,jsem z Brna. Spíš jsem to myslel tak, že bych rád letos
> začal včelařit, ale úplně od nuly a nevím, jak ideálně začít.
> Jaká je nejrychlejší metoda. Oddělky (jsou na netu nabízeny v
> průběhu června) se mi jeví pro úplný začátek, jako
> nejideálnější řešení. (?) Na smetenec by asi bylo zapotřebí
> doplnění nějakých pláství/souší, které mít nebudu. Budu mít
> jen rámky s mezistěnami, což je pro včely asi málo, ne? Jak
> to ideálně vyřešit?
> Díky R

Teď jsem se vrátil od včel, sluníčko dost svítí, očekávám prolet a tak jsem rychle vyházel podložky, aby včelky měl nevynosily. Zimování je v pohodě, žádný extrém, pouze ve 2 případech to včelky vzaly odzadu k česnu. Proč to nevím při komorování budu chytřejší. Už se to blíží!! Zdraví R. S.

Máte někdo zkušenosti z úly výrobených
(Jašovo včelařství)

Máte někdo zkušenosti s úly od fi Včelařství Jašovi

Co to bylo za článek nebo co nějak to nechápu.můžete to upřesnit?Díky

okud vím, tak pan Jaša nabízí úly v tomto období poprvé. Hezkou prezentaci úlů má na svých webových stránkách www.vcelarstvi-jasovi.cz. Je jeden z mála výrobců, kteří nabízejí i parafínování úlů. Mimo jiné je pan Jaša i bývalým včelsmistrem stanice Skřívánek.

chtela bych se zptat z jakeho dreva se uly velice vam dekuju za odpoved

Mezistěny úplně stačí když budeš dobře krmit aby se oddělek rozplodoval a uložil zásoby

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Obsazenost n?stavk? v pr?b?hu roku
> Datum: 22.1.2009 10:49:10
> ----------------------------------------
> Karel: Těžko radit, ale pokud by jsi napsal odkud jsi (třeba tady na
> konferenci) nebo poptal někoho po okolí kdo má zkušenosti s tvorbou
> smetenců, tak na rámkové míře nezáleží. Je to stejné jako usazovat roj.
>
> Ahoj,jsem z Brna. Spíš jsem to myslel tak, že bych rád letos začal
> včelařit, ale úplně od nuly a nevím, jak ideálně začít. Jaká je
> nejrychlejší metoda. Oddělky (jsou na netu nabízeny v průběhu června) se mi
> jeví pro úplný začátek, jako nejideálnější řešení. (?) Na smetenec by asi
> bylo zapotřebí doplnění nějakých pláství/souší, které mít nebudu. Budu mít
> jen rámky s mezistěnami, což je pro včely asi málo, ne? Jak to ideálně
> vyřešit?
> Díky R
>
>
>
>
>
>

Dobrý den přátelé mám dotaz jaké máte skušenosti s plastovými mezistěnami chtěl bych to letos s nimi skusit a nevím kde je koupit (dodavatel) jaká je cena ale hlavně jak se s nimi pracuje a jak je přijímají včely máte-li skušenosti napište mi prosím děkuji caloň.

Pytal som sa preto ze niekto si mysli ze na ule sa da pouzit odpadove drevo :-)

Pytal som sa preto ze niekto si mysli ze na ule sa da pouzit odpadove drevo :-)
-------
Používám jenom odpdové dřevo a nástavky se mi zatímnekroutí. První nástavky jsem takto vyrobil před víc jak deseti lety. :-)

Taky je třeba si uvědomit co to je odpadové dřevo.
Dřevo zkřenčelé, ztrouchnivělé, atd je nekvalitní dřevo.

Odpadové dřevo je odpad z výroby. Odřezky atd.

Karel

Plastové mezistěny jsou u firmy Pierco Beekeeping Eguiment nebo na Brushy Mountain Bee Farm . Jsou s potravinářským atestem , 10 let záruka. Před použitím nutno natřít voskem,potom je včely dobře přijímají. Cena je s dopravou proti výrobci z ČR o cca 50% nižší. Puppino

Plastové mezistěny jsou u firmy Pierco Beekeeping Eguiment nebo na Brushy Mountain Bee Farm . Jsou s potravinářským atestem , 10 let záruka. Před použitím nutno natřít voskem,potom je včely dobře přijímají. Cena je s dopravou proti výrobci z ČR o cca 50% nižší. Puppino
------
To mě zajímá.
To je teoretická úvaha, nebo nějaké praktické zkušenosti?
Dík za info.
Karel