76392

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Jiří Školník (213.29.61.207) --- 18. 1. 2009
Jaký úl?

Vážení.
Můžete mi udělat jednoduché porovnání úlu OPTIMAL a LANGSTROTH (ve smyslu doporučení)?
>
> S pozdravem
>
> Jiří Školník
>
> Záhumenská 453
51771České Meziříčí
736481491

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33554


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
lux (85.70.157.178) --- 19. 1. 2009
Re: Jaký úl?

Optimal je česká verze Langstrothu,která zohlednila těžko řešitelný problem převodu palcových / originálních / rozměrů na evropské cm. Při pouhém převodu vycházejí míry na mm a to se jeví při dřevěné kostrukci jako zbytecné. Druhý důvod je i to ,že konstrukter Optimalu Ing.Čermák nezištně zvřejnil plány na stavbu úlu na internetu.Další argumenty si můžeš přečíst na http://www.optimalklub.cz/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33569


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 20. 1. 2009
Re: Jaký úl?

Mně se u Optimalu nelíbí jeho čtvercový průřez, je hodně široký a kde je
třeba na omezenou šířku, třeba palety nebo včelína nacpat dané množství úlu,
je to horší. Taky, protože má tu speciální šířku, je přizpůsobení nástavků
jiných rámkových měr při přechodu na jinou rámkovou míru nebo kombinaci a
zkoušení různým měr v jednom nástavkovém úlu obtížnější. Langstroth má
vnitřní šířku nastavku 38 cm, vnější cca 42 stejně jako hodně systémů s
jinými rozměry rámků, tyto se dají potom v jednom úlu a pro jedno včelstvo
kombinovat prakticky bez úpravy, jenom položením nástavků na sebe. Šířka
nástavků 42 je potom docela optimální i pro zavčelení starších včelínů
původně dělaných pro zadováky 39x24 na teplou stavbu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "lux" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 19, 2009 10:16 PM
Subject: Re: Jaký úl?


> Optimal je česká verze Langstrothu,která zohlednila těžko řešitelný
problem
> převodu palcových / originálních / rozměrů na evropské cm. Při pouhém
> převodu vycházejí míry na mm a to se jeví při dřevěné kostrukci jako
> zbytecné. Druhý důvod je i to ,že konstrukter Optimalu Ing.Čermák nezištně
> zvřejnil plány na stavbu úlu na internetu.Další argumenty si můžeš přečíst
> na http://www.optimalklub.cz/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33576


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Vojtěch (85.13.78.2) --- 20. 1. 2009
Re: Jaký úl?

Mám opačný názor, když se podívám na obrázky optimálu. Takové úly mi připomínají knihu, ve které včelař musí listovat. Na pohled je to hezké.Pracnost včelaření a výnos na jedem rámek je v mínusu. S jednoduchostí včelaření to nemá nic společného, ale včely snesou všechno. Už si vůbec nedovedu představit, že by tak měly včelařit děti, když jim stačí na včelaření jeden nástavek. Když se dívám na obálku posledního Moderního včelaře na úly, tak to je dobré pro výrobce na výdělek. Tu kopu nástavků co tam ukazují zvládnu technikou čtyřma nástavkami a z lepším výsledkem, protože neruším včely tolika přidáváním nástavků. Pak se ani nedivím, že si včelaři stěžují na bolesti v zádech nebo rojení včel.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33577


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(e-mailem) --- 20. 1. 2009
Re: Jak? ?l?

S nízkými nástavky odmítá pracovat moje zařízení na odvíčkování.To máte vidět jak jak manželka brble. a nové nástavky, již na nízké rámky nedělám
Zkusil jsem několik úlů s kombinací dva vysoké dva nízké Pak 1 vysoký a 4 nízké a 6 nízkých KONEČNÝ VÝSLEDEK NÍKÉ RÁMKY =více nástavků to se = více práce na jednotku výnosu U optimalu argument, o lehčím nástavku neobstojí jelikož je delší a tím pádem obsah rámku proti adamcově míře nebude tak odlišný a ta délka se rovná pak i větší námaze pří manipulaci s nástavky neb je delší páka a tedy i větší zátěž na pátěř.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vojt?ch <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Jak? ?l?
> Datum: 20.1.2009 07:57:33
> ----------------------------------------
> Mám opačný názor, když se podívám na obrázky optimálu. Takové úly mi
> připomínají knihu, ve které včelař musí listovat. Na pohled je to
> hezké.Pracnost včelaření a výnos na jedem rámek je v mínusu. S
> jednoduchostí včelaření to nemá nic společného, ale včely snesou všechno.
> Už si vůbec nedovedu představit, že by tak měly včelařit děti, když jim
> stačí na včelaření jeden nástavek. Když se dívám na obálku posledního
> Moderního včelaře na úly, tak to je dobré pro výrobce na výdělek. Tu kopu
> nástavků co tam ukazují zvládnu technikou čtyřma nástavkami a z lepším
> výsledkem, protože neruším včely tolika přidáváním nástavků. Pak se ani
> nedivím, že si včelaři stěžují na bolesti v zádech nebo rojení včel.
> B.V.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33578


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
KaJi (212.77.163.104) --- 20. 1. 2009
Re: Jak? ?l?

S nízkými nástavky odmítá pracovat moje zařízení na odvíčkování.To máte vidět jak jak manželka brble.
-------
Občas mě udiví, když vidím odvíčkovávat rámky na svislo. Nevím jestli je to běžné, ale já je dávám na výšku. Některé odvíčkovače co jsem viděl byly kratší koncipovány na normální polohu rámku.
A nízké rámky, pokud nemají mezerníky mi jdou lépe než širší. Opřu vidličku o horní a pak o dolní loučku a táhnu. Pěkně to vede a pěkně to srovná rámek. U 24cm už musím jezdit uprostřed.
Odvíčkování a konstrukce rámku. Toť problém.
Viděl jsem dost rámků, kde byly loučky široké právě tak, aby to vyhovovalo odvíčkování a ne včelám.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33581


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
(e-mailem) --- 20. 1. 2009
Re: Jak? ?l?

To odvíčkovací zařízení je ta manželka! a nemá ty nizké ráda


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Jak? ?l?
> Datum: 20.1.2009 10:27:56
> ----------------------------------------
> S nízkými nástavky odmítá pracovat moje zařízení na odvíčkování.To máte
> vidět jak jak manželka brble.
> -------
> Občas mě udiví, když vidím odvíčkovávat rámky na svislo. Nevím jestli je to
> běžné, ale já je dávám na výšku. Některé odvíčkovače co jsem viděl byly
> kratší       koncipovány na normální polohu rámku.
> A nízké rámky, pokud nemají mezerníky mi jdou lépe než širší. Opřu
> vidličku o horní a pak o dolní loučku a táhnu. Pěkně to vede a pěkně to
> srovná rámek. U 24cm už musím jezdit uprostřed.
> Odvíčkování a konstrukce rámku. Toť problém.
> Viděl jsem dost rámků, kde byly loučky široké právě tak, aby to vyhovovalo
> odvíčkování a ne včelám.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33585


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
KaJi (212.77.163.104) --- 20. 1. 2009
Re: Jak? ?l?

To odvíčkovací zařízení je ta manželka! a nemá ty nizké ráda
--------
To jsem pochopil ale nevím jak to dělá. Na šířku nebo na výšku. :-)
Podle mě jsou nízké rámky na odvíčkování lepší. Ale ženský mají prý radši vysoké. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33586


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 20. 1. 2009
Re: Jak? ?l?

Moje zase nadávala na vysoké.
Tonda
>To odvíčkovací zařízení je ta manželka! a nemá ty nizké ráda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33589


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
(e-mailem) --- 20. 1. 2009
Re: Jak? ?l?

asi bude záležet na nastavení toho zařízení

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Jak? ?l?
> Datum: 20.1.2009 12:44:56
> ----------------------------------------
> Moje zase nadávala na vysoké.
> Tonda
> >To odvíčkovací zařízení je ta manželka! a nemá ty nizké ráda
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33593


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Radim Polášek (e-mailem) --- 20. 1. 2009
Re: Jak? ?l?

Už čtvercový nastavek na 11 rámků 39x24 je ergonometricky nevyvážený,
těžiště na bočních stěnách, kde je třeba takový nastavek držet, zvláště když
je plný medu, je poněkud více vzdálené od těla než je zdrávo. Dost energie
se spotřebuje na balancování při zvedání takového nastavku. Obdélníkový
nastavek na 10 rámků 39x24 s vnější šířkou 42 je proti tomu citelně
ergonomičtější a zvedá se znatelně lépe. Langstroth se stejnou šířkou a
délkou o cca 5 cm větší bude na tom stejně. Přirozeně chytá se za úchopové
lišty na zadní a přední stěně, ne za boční stěny.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 20, 2009 9:27 AM
Subject: Re: Jak? ?l?


S nízkými nástavky odmítá pracovat moje zařízení na odvíčkování.To máte
vidět jak jak manželka brble. a nové nástavky, již na nízké rámky nedělám
Zkusil jsem několik úlů s kombinací dva vysoké dva nízké Pak 1 vysoký a 4
nízké a 6 nízkých KONEČNÝ VÝSLEDEK NÍKÉ RÁMKY =více nástavků to se = více
práce na jednotku výnosu U optimalu argument, o lehčím nástavku neobstojí
jelikož je delší a tím pádem obsah rámku proti adamcově míře nebude tak
odlišný a ta délka se rovná pak i větší námaze pří manipulaci s nástavky neb
je delší páka a tedy i větší zátěž na pátěř.

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33583


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
HI (81.90.163.84) --- 20. 1. 2009
Re: Jaký úl?

RP:
"Obdélníkový
nastavek na 10 rámků 39x24 s vnější šířkou 42 je proti tomu citelně
ergonomičtější a zvedá se znatelně lépe. Langstroth se stejnou šířkou a
délkou o cca 5 cm větší bude na tom stejně. Přirozeně chytá se za úchopové
lišty na zadní a přední stěně, ne za boční stěny."

Debata o hmotnosti a rozměrech nástavku mi zas nutí otázku, která mi vrtá hlavou. Proč se více nepoužívá rámková míra 39x17? Využila by velkého rozšíření délky rámku 39 cm (hodně včelařů v mém okolí si při pomyšlení na jiný rozměr než 39x24 klepe na čelo a ve včelařské prodejně u nás se také skoro na nic jiného nehraje). Např. přenos oddělků by byl snazší, než při úplně jiném půdorysu. Má to výhody nízkých nástavků a zároveň to není až tak velká plocha jako Optimal, ani taková „nudle“ jako Langstroth, jak se tu psalo, a nástavky jsou lehčí.
Snažil jsem se k tomu něco najít v archivu konference, v knížkách a časopisech, ale nenašel jsem vlastně jiné zápory, než že při chovu opravdu silných včelstev je potřeba hodně vysoký komín nástavků a větší počet dílů úlu (ale to je u všech NN). Také moc nerozumím tomu argumentu o potřebě delších rámků kvůli tepelné izolaci včelstva - většinou to bývá napsáno hned vedle toho, že včely v zimě žádnou izolaci nepotřebují... Pro lepší ovládnutí tepelného režimu úlu na jaře po rozpuštění chumáče mi zase přijde lepší spíš celkově menší prostor úlu a možnost ho zase po menších částech rozšiřovat.
Když k tomu připočtu to, jak jsem v létě čekal s vytáčením medu, až se zaplní a „uzrají“ celé rámky 39x24, nemůžu se pořád myšlenky na rm 39x17 zbavit.
Ještě prosím o informaci, jak je to s chovem silných včelstev ve vyšších polohách (třeba 650 m n.m.). Možná je to jenom můj dojem, ale nejsou tyto hodně prostorné úly (a i ty s hodně vysokými rámky) konstruovány hlavně pro nižší polohy, teplé a bohaté na snůšku? Je možné a obvyklé chovat v chladnějších a chudších oblastech tak silná včelstva, aby zde opravdu vyrostly ty vysoké komíny?
Doufám, že jsem nenapsal moc nesmyslů, teprve si to tak nějak rovnám v hlavě (proto se taky hlavně ptám, pořád ještě je pro mě přechod na jinou rm poměrně jednoduchý a nerad bych si to pak zopakoval ve velkém). Prosím o Vaše zkušenosti s touto rm, z příspěvků více lidí je zřejmé, že na ní včelařili, ale přešli na jinou. Kvůli čemu, v čem je háček? Nebo je to jenom tím, že je tato rm další z komplikací na „přesyceném trhu“ rámkových měr?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33608


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 20. 1. 2009
Re: Jaký úl?

HI:>Prosím o Vaše zkušenosti s touto rm, z příspěvků více lidí je zřejmé, že na ní včelařili, ale přešli na jinou.<
..........
Známý český včelař o těchto úlech napsal do Včelařství, že místo medobraní slízává jen smetanu ... místní kolega je má také, má akorát vlastní konstukci a nestěžuje si, má sice o kapku méně včelstev než já, ale funguje mu to, má jich sezonně jen cca 200. Závidím mu tu menší váhu, když je nástavek plný medu. Ale oto musí více šlapat aby to přenosil. Jestli odejdou dříve záda nebo kolena ... ;-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33610


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 26. 1. 2009
Re: Jak? ?l?


> Známý český včelař o těchto úlech napsal do Včelařství, že místo medobraní
> slízává jen smetanu ... místní kolega je má také, má akorát vlastní
> konstukci a nestěžuje si, má sice o kapku méně včelstev než já, ale funguje
> mu to, má jich sezonně jen cca 200. Závidím mu tu menší váhu, když je
> nástavek plný medu. Ale oto musí více šlapat aby to přenosil. Jestli
> odejdou dříve záda nebo kolena ... ;-)


To je presne, vcelareni porad je a bude i drina :-) Pak muze pomoct technika - zvedaky apod. Diskuse o vysce nastavku je mlaceni prazne slamy, kazdemu vyhovuje neco jineho, protoze kazda vyska (vysoke versus nizke) ma jiny problem. Vaha nastavku ( nutnost rameckovani ci strzeni zad versus priprava mnoha ramku), zpusob rozsirovani (udajne prirozenejsi versus pridavani velkeho prostoru najednou) vytaceni (delka doby do zavickovani ramku a velky odber zasob versus rychlejsi lizani smetany) atd.

Je toho mnoho, nic moc extra jednoznacne pro rozhodnuti :-) jde jen o to na jaky system clovek najede a ktery se nauci nebo umi.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33721


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 21. 1. 2009
Re: Jaký úl?

Není to tak dlouho, kdy převládajícím způsobem včelaření byla manipulace s
jednotlivými rámky, zatímco dneska to je manipulace s celými nastavky. To
vyžadovalo dost jiné včelařské myšlení. Mít dva různé rámky v jednom úlu
byla zásadní nevýhoda, proto bylo mnohem výhodnější stanovit kompromis a na
všechno používat stejné rámky. 39x24 je právě jeden z těch kompromisů. Na
druhé straně, při včelaření s jednotlivými rámky, odpadá většina nevýhod,
která se objevuje při včelaření s velkými rámky s manipulací s celými
nastavky a zvýrazňují se nevýhody velkého počtu nízkých rámků. Proto dříve,
když se včelařilo s jednotlivými rámky, se na nižší rámky než 24 obvykle
nešlo, spíše byla snaha jít na rámky vyšší a větší. Rámkové míry Optimálu a
Dadantu tady víceméně přišly až s rozvojem nástavkového včelaření, takže na
těchto mírách se jaksi stalo normální používat různé výšky rámků, zatímco
na rámku 39 zůstali hlavně včelaři starší, co se drželi jedné výšky rámku.
To se odráží i v nabídkách hotových úlů, nikdo nebude dopředu dělat ty míry,
co prodávají málo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "HI" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 20, 2009 8:59 PM
Subject: Re: Jaký úl?


> RP:
> "Obdélníkový
> nastavek na 10 rámků 39x24 s vnější šířkou 42 je proti tomu citelně
> ergonomičtější a zvedá se znatelně lépe. Langstroth se stejnou šířkou a
> délkou o cca 5 cm větší bude na tom stejně. Přirozeně chytá se za úchopové
> lišty na zadní a přední stěně, ne za boční stěny."
>
> Debata o hmotnosti a rozměrech nástavku mi zas nutí otázku, která mi vrtá
> hlavou. Proč se více nepoužívá rámková míra 39x17? Využila by velkého
> rozšíření délky rámku 39 cm (hodně včelařů v mém okolí si při pomyšlení na
> jiný rozměr než 39x24 klepe na čelo a ve včelařské prodejně u nás se také
> skoro na nic jiného nehraje). Např. přenos oddělků by byl snazší, než při
> úplně jiném půdorysu. Má to výhody nízkých nástavků a zároveň to není až
> tak velká plocha jako Optimal, ani taková „nudle“ jako Langstroth, jak se
> tu psalo, a nástavky jsou lehčí.
> Snažil jsem se k tomu něco najít v archivu konference, v knížkách a
> časopisech, ale nenašel jsem vlastně jiné zápory, než že při chovu opravdu
> silných včelstev je potřeba hodně vysoký komín nástavků a větší počet dílů
> úlu (ale to je u všech NN). Také moc nerozumím tomu argumentu o potřebě
> delších rámků kvůli tepelné izolaci včelstva - většinou to bývá napsáno
> hned vedle toho, že včely v zimě žádnou izolaci nepotřebují... Pro lepší
> ovládnutí tepelného režimu úlu na jaře po rozpuštění chumáče mi zase
přijde
> lepší spíš celkově menší prostor úlu a možnost ho zase po menších částech
> rozšiřovat.
> Když k tomu připočtu to, jak jsem v létě čekal s vytáčením medu, až se
> zaplní a „uzrají“ celé rámky 39x24, nemůžu se pořád myšlenky na rm 39x17
> zbavit.
> Ještě prosím o informaci, jak je to s chovem silných včelstev ve vyšších
> polohách (třeba 650 m n.m.). Možná je to jenom můj dojem, ale nejsou tyto
> hodně prostorné úly (a i ty s hodně vysokými rámky) konstruovány hlavně
pro
> nižší polohy, teplé a bohaté na snůšku? Je možné a obvyklé chovat v
> chladnějších a chudších oblastech tak silná včelstva, aby zde opravdu
> vyrostly ty vysoké komíny?
> Doufám, že jsem nenapsal moc nesmyslů, teprve si to tak nějak rovnám v
> hlavě (proto se taky hlavně ptám, pořád ještě je pro mě přechod na jinou
rm
> poměrně jednoduchý a nerad bych si to pak zopakoval ve velkém). Prosím o
> Vaše zkušenosti s touto rm, z příspěvků více lidí je zřejmé, že na ní
> včelařili, ale přešli na jinou. Kvůli čemu, v čem je háček? Nebo je to
> jenom tím, že je tato rm další z komplikací na „přesyceném trhu“ rámkových
> měr?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33619


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Stonjek (90.183.70.9) --- 21. 1. 2009
Re: Jaký úl?

Stále stejná otázka, zaměstnávající včelaře již přes 100 let a jednotné řešení v nedohlednu.Každopádně to "nevýhodné přemisťování nástavků" je staré v neměnné podobě hodně přes 100 let a i dnes se těmito způsoby těží prakticky veškerá produkce světového medu a to snad naproti snahám některých teoretiků má dost silnou vypovídající schopnost. Rovněž nelze přehlédnout, že jsou evropské země, kde úly Dadant tvoří většinu, např. v Itálii a Francii a to hlavně na farmách. Že by tamní včelaři byli tak neschopní?? Asi těžko že. My v Čechách jsme z hlediska racionalizace měli smůlu, že naši předci si libovali v míře 39. Slováci nato šli chytřeji a zavedli Zanderovu míru 42 a ta už je v Evropě rozšířena slušně. Proto si myslím, že kdo zvolí Optimál, neudělá chybu. Zdraví R. S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33621


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 21. 1. 2009
Re: Jaký úl?

Faktem je, že když se jde jenom pár desítek let do historie, tak každá
evropská země měla v té době několik svých originálních rámkových měr a
úlových systémů, stanovených vedle nějakých polovědeckých výpočtů snad podle
délky nože, kterým kdysi první včelař první tyto rámky vyráběl nebo klacku,
ze kterého je dělal, či snad podle průměru kmene, ze kterého dělal první
úl....Dneska jsou tyto systémy jen v muzeích. Z Ameriky je známý langstroth,
ale co my víme o jiných včelařských farmách, které tam někdy před 100 lety
používaly své rámky a úlové systémy. Svět se čím dále zmenšuje, informace
cestují čím dále rychleji a dále. Pro následující generaci bude, jak je pro
nás normální sledovat informace a články o dění v České republice a možná
ještě trochu na Slovensku, normální sledovat informace a články v EU plus
možná ještě dění někde u včelařských lídrů, jestli to bude za 20 - 40 let
USA, Nový Zéaland, Čína, Austrálie, Jižní Afrika, Argentina, kdo ví?
Fakt je, že ještě před takovými 30 lety byl u nás včelař včelařící výměnou
celých nástavků bez práce s jednotlivými rámky bílou vránou a míra 39 x 24
byla nějak v 80 - 90 % včelstev.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 21, 2009 9:39 AM
Subject: Re: Jaký úl?


> Stále stejná otázka, zaměstnávající včelaře již přes 100 let a jednotné
> řešení v nedohlednu.Každopádně to "nevýhodné přemisťování nástavků" je
> staré v neměnné podobě hodně přes 100 let a i dnes se těmito způsoby těží
> prakticky veškerá produkce světového medu a to snad naproti snahám
> některých teoretiků má dost silnou vypovídající schopnost. Rovněž nelze
> přehlédnout, že jsou evropské země, kde úly Dadant tvoří většinu, např. v
> Itálii a Francii a to hlavně na farmách. Že by tamní včelaři byli tak
> neschopní?? Asi těžko že. My v Čechách jsme z hlediska racionalizace měli
> smůlu, že naši předci si libovali v míře 39. Slováci nato šli chytřeji a
> zavedli Zanderovu míru 42 a ta už je v Evropě rozšířena slušně. Proto si
> myslím, že kdo zvolí Optimál, neudělá chybu. Zdraví R. S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33623


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
(e-mailem) --- 23. 1. 2009
Re: Jaký úl?

http://www.holtermann-shop.de/index.php/cPath/107_129
http://www.legaitaly.com/eng/cat_1_1.html
a k tomu si přdej ještě naše míry horní loučky 35, 39, 42, 45.
Pak že nejsme světoví

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Jaký úl?
> Datum: 21.1.2009 07:11:11
> ----------------------------------------
> Není to tak dlouho, kdy převládajícím způsobem včelaření byla manipulace s
> jednotlivými rámky, zatímco dneska to je manipulace s celými nastavky. To
> vyžadovalo dost jiné včelařské myšlení. Mít dva různé rámky v jednom úlu
> byla zásadní nevýhoda, proto bylo mnohem výhodnější stanovit kompromis a na
> všechno používat stejné rámky. 39x24 je právě jeden z těch kompromisů. Na
> druhé straně, při včelaření s jednotlivými rámky, odpadá většina nevýhod,
> která se objevuje při včelaření s velkými rámky s manipulací s celými
> nastavky a zvýrazňují se nevýhody velkého počtu nízkých rámků. Proto dříve,
> když se včelařilo s jednotlivými rámky, se na nižší rámky než 24 obvykle
> nešlo, spíše byla snaha jít na rámky vyšší a větší. Rámkové míry Optimálu a
> Dadantu tady víceméně přišly až s rozvojem nástavkového včelaření, takže na
> těchto mírách se jaksi stalo normální používat různé výšky rámků, zatímco
> na rámku 39 zůstali hlavně včelaři starší, co se drželi jedné výšky rámku.
> To se odráží i v nabídkách hotových úlů, nikdo nebude dopředu dělat ty míry,
> co prodávají málo.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "HI" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, January 20, 2009 8:59 PM
> Subject: Re: Jaký úl?
>
>
> > RP:
> > "Obdélníkový
> > nastavek na 10 rámků 39x24 s vnější šířkou 42 je proti tomu citelně
> > ergonomičtější a zvedá se znatelně lépe. Langstroth se stejnou šířkou a
> > délkou o cca 5 cm větší bude na tom stejně. Přirozeně chytá se za úchopové
> > lišty na zadní a přední stěně, ne za boční stěny."
> >
> > Debata o hmotnosti a rozměrech nástavku mi zas nutí otázku, která mi vrtá
> > hlavou. Proč se více nepoužívá rámková míra 39x17? Využila by velkého
> > rozšíření délky rámku 39 cm (hodně včelařů v mém okolí si při pomyšlení na
> > jiný rozměr než 39x24 klepe na čelo a ve včelařské prodejně u nás se také
> > skoro na nic jiného nehraje). Např. přenos oddělků by byl snazší, než při
> > úplně jiném půdorysu. Má to výhody nízkých nástavků a zároveň to není až
> > tak velká plocha jako Optimal, ani taková „nudle“ jako Langstroth, jak se
> > tu psalo, a nástavky jsou lehčí.
> > Snažil jsem se k tomu něco najít v archivu konference, v knížkách a
> > časopisech, ale nenašel jsem vlastně jiné zápory, než že při chovu opravdu
> > silných včelstev je potřeba hodně vysoký komín nástavků a větší počet dílů
> > úlu (ale to je u všech NN). Také moc nerozumím tomu argumentu o potřebě
> > delších rámků kvůli tepelné izolaci včelstva - většinou to bývá napsáno
> > hned vedle toho, že včely v zimě žádnou izolaci nepotřebují... Pro lepší
> > ovládnutí tepelného režimu úlu na jaře po rozpuštění chumáče mi zase
> přijde
> > lepší spíš celkově menší prostor úlu a možnost ho zase po menších částech
> > rozšiřovat.
> > Když k tomu připočtu to, jak jsem v létě čekal s vytáčením medu, až se
> > zaplní a „uzrají“ celé rámky 39x24, nemůžu se pořád myšlenky na rm 39x17
> > zbavit.
> > Ještě prosím o informaci, jak je to s chovem silných včelstev ve vyšších
> > polohách (třeba 650 m n.m.). Možná je to jenom můj dojem, ale nejsou tyto
> > hodně prostorné úly (a i ty s hodně vysokými rámky) konstruovány hlavně
> pro
> > nižší polohy, teplé a bohaté na snůšku? Je možné a obvyklé chovat v
> > chladnějších a chudších oblastech tak silná včelstva, aby zde opravdu
> > vyrostly ty vysoké komíny?
> > Doufám, že jsem nenapsal moc nesmyslů, teprve si to tak nějak rovnám v
> > hlavě (proto se taky hlavně ptám, pořád ještě je pro mě přechod na jinou
> rm
> > poměrně jednoduchý a nerad bych si to pak zopakoval ve velkém). Prosím o
> > Vaše zkušenosti s touto rm, z příspěvků více lidí je zřejmé, že na ní
> > včelařili, ale přešli na jinou. Kvůli čemu, v čem je háček? Nebo je to
> > jenom tím, že je tato rm další z komplikací na „přesyceném trhu“ rámkových
> > měr?
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33679


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
M. Václavek (213.29.160.115) --- 20. 1. 2009
Re: Jaký úl?

Takové úly mi připomínají knihu, ve které včelař musí listovat.
______________________________________________________________

To je naprosto vzorové nepochopení nízkonástavkové technologie. Kdo neumí zacházet se včelstvy bez "rámečkování", nikdy ji nepochopí a včelaření s nízkými nástavky bude pro něj nevyhnutelně těžké. Kdo se opravdu naučí pracovat výhradně s celými nástavky s využitým praktických úlových zvedáků, pozná nejjednodušší a nejefektivnější metodu včelaření. Já se tomu stále učím.

S pozdravem...M. Václavek
//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33598


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
trestik (e-mailem) --- 20. 1. 2009
RE: Jaký úl?

Mne osobně zaujal tento článek:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0812/zvedaci-zarizeni-nastavku-josefa-volejnik
a
V 80 letech obsluhovat 200 včelstev - něco na té nízkonástavkové technologii
asi bude.
J.T.


> Takové úly mi připomínají knihu, ve které včelař musí listovat.
> ______________________________________________________________
>
> To je naprosto vzorové nepochopení nízkonástavkové technologie. Kdo neumí
> zacházet se včelstvy bez "rámečkování", nikdy ji nepochopí a včelaření s
> nízkými nástavky bude pro něj nevyhnutelně těžké. Kdo se opravdu naučí
> pracovat výhradně s celými nástavky s využitým praktických úlových
> zvedáků,
> pozná nejjednodušší a nejefektivnější metodu včelaření. Já se tomu stále
> učím.
>
> S pozdravem...M. Václavek
> //\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33599


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(e-mailem) --- 20. 1. 2009
Re: Jak? ?l?

a ty zvedáky jsou pak dalším harampádím které doma zavazí po většinu roku

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Jak? ?l?
> Datum: 20.1.2009 18:35:26
> ----------------------------------------
> Takové úly mi připomínají knihu, ve které včelař musí listovat.
> ______________________________________________________________
>
> To je naprosto vzorové nepochopení nízkonástavkové technologie. Kdo neumí
> zacházet se včelstvy bez "rámečkování", nikdy ji nepochopí a včelaření s
> nízkými nástavky bude pro něj nevyhnutelně těžké. Kdo se opravdu naučí
> pracovat výhradně s celými nástavky s využitým praktických úlových zvedáků,
> pozná nejjednodušší a nejefektivnější metodu včelaření. Já se tomu stále
> učím.
>
> S pozdravem...M. Václavek
> //\/\\//
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33605


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Josef Křapka (77.237.138.60) --- 24. 1. 2009
Re: Jak? ?l?

>a ty zvedáky jsou pak dalším harampádím které doma zavazí po většinu roku< Pepan
----------------------------------------------------------
To mi připomělo okřídlený výrok mé manželky "další krám do baráku" když jsem v loňském roce zhotovil manipulační zařízení na nástavkové úly. Je ale fakt, že jsem se myšlenkou zhotovit něco co by mi ulehčilo "život" začal zabývat až když mi začaly ubývat síly. Bohužel, protože jsem s tím měl začít již mnohem dříve. Toto zařízení jsem zatím použil pouze na podletní medobraní, podložení vytočených nástavků pod včelstva k "vylízání" a k jejich odběru až 19. října 2008. Musím říci, že odběr medných nástavků a jejich zpětné podložení pod včelstva se děl v období slídění (druhá polovina srpna) a to naprosto bez problémů a téměř bez žihadel. Včelstva tyto úkony, oproti minulosti, téměř nezaznamenala. Já jsem zase nezaznamenal žádné známky loupeže, ani v náznaku. Tktéž pozdní odběr vylízaných nástavků až v říjnu a teprve následné třídění rámků a vyvařování vosku má své výhody v tom, že nemusíte ošetřovat plásty proti motýlici. Včely si to ohlídají samy. V letošním roce budu toto zařízení používat již od doby přidávání pátého nástavku. To znamená konec března, začátek dubna. Velmi důležité je, aby manipulátor (zvedák) byl schopen unést i 6 - 7 nástavků vcelku bez nutnosti jejich dělení. No a přez zimu "ten krám v baráku" zavěsím v garáži pod strop. Myslím, že se to vyplatí.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33697


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
(e-mailem) --- 25. 1. 2009
Re: Jak? ?l?

K vylízání není nutné rámky podkládat pod plod stačí je dát nahoru včely vše odnosí k plodu dolů zvláště nebudouli nástavky plně obsazeny rámky

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Jak? ?l?
> Datum: 24.1.2009 17:46:55
> ----------------------------------------
> >a ty zvedáky jsou pak dalším harampádím které doma zavazí po většinu roku<
> Pepan
> ----------------------------------------------------------
> To mi připomělo okřídlený výrok mé manželky "další krám do baráku" když
> jsem v loňském roce zhotovil manipulační zařízení na nástavkové úly. Je ale
> fakt, že jsem se myšlenkou zhotovit něco co by mi ulehčilo "život" začal
> zabývat až když mi začaly ubývat síly. Bohužel, protože jsem s tím měl
> začít již mnohem dříve. Toto zařízení jsem zatím použil pouze na podletní
> medobraní, podložení vytočených nástavků pod včelstva k "vylízání" a k
> jejich odběru až 19. října 2008. Musím říci, že odběr medných nástavků a
> jejich zpětné podložení pod včelstva se děl v období slídění (druhá
> polovina srpna) a to naprosto bez problémů a téměř bez žihadel. Včelstva
> tyto úkony, oproti minulosti, téměř nezaznamenala. Já jsem zase
> nezaznamenal žádné známky loupeže, ani v náznaku. Tktéž pozdní odběr
> vylízaných nástavků až v říjnu a teprve následné třídění rámků a vyvařování
> vosku má své výhody v tom, že nemusíte ošetřovat plásty proti motýlici.
> Včely si to ohlídají samy. V letošním roce budu toto zařízení používat již
> od doby přidávání pátého nástavku. To znamená konec března, začátek dubna.
> Velmi důležité je, aby manipulátor (zvedák) byl schopen unést i 6 - 7
> nástavků vcelku bez nutnosti jejich dělení. No a přez zimu "ten krám v
> baráku" zavěsím v garáži pod strop. Myslím, že se to vyplatí.
> JK
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33703


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Josef Křapka (77.237.138.60) --- 25. 1. 2009
Re: Jak? ?l?

>K vylízání není nutné rámky podkládat pod plod stačí je dát nahoru včely vše odnosí k plodu dolů zvláště nebudouli nástavky plně obsazeny rámky Pepan<
-----------------------------------------------------------
Za předpokladu, že nebude pozdní snůška. Bude-li, obvykle ještě dokvétají bodláky, kvete hořčice vysetá na zelené hnojení, ohnice a další pozdně kvetoucí rostliny. Vyčištěné plásty začnou včely zanášet medem a pylem a větší mezery počnou zastavovat. Tím narušíme utváření zimního hnízda a rozložení zimních zásob. V době po polovině srpna již musíme bezpodmínečně nasadit krmítka a počít s doplňováním zimních zásob. Zde tedy tyto plásty již překážejí. Je to vyzkoušené. Podstavené nástavky včely ošetřují do doby než se počnou stahovat k zimnímu sezení. V té době již bývá i chladno (po polovině října) a tak ani motýlice nemá šanci dílo zničit. Ano, nástavky s mokrými plásty můžeme dát včelám vylízat nahoru jak uvádíte, ale na 36 - 48 hodin aby nedošlo k jejich opětnému zanášení. Poté je musíme sejmout a plásty ošetřovat proti motýlici. Zbytečná starost navíc. Také snímání a odvčelení takových nástavků v době slídění při včelnicovém způsobu chovu je "lahůdka pro skutečné fajnšmekry". Tím, že podstavíme vytočené plásty pod včelstvo zachováme obsah úlového prostoru (nedojde k násilnému zúžení) a včelstvo tak není vystaveno stresu z náhlého nedostatku prostoru. Nebo se snad mýlím ???
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33705


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
(e-mailem) --- 25. 1. 2009
Re: Jak? ?l?

Tak tady máš můj postup
Za prvé
V polovině srpna končí žně a dělají se podmítky a seje teprv hořčice O ohnice je již dávno suchá a bodláky jak by smet Jedině kde pravidelně v tu dobu jsou snůšky je oblast jižní moravy kde kvete slunečnice Jinak pokud je snůška tak přece nekrmíš Krmit se musí podle stavu místní vegetace a ne podle kalendáře.
Za druhé
Postupuji takto Při sundávání medníků okamžitě připravím úl na krmení a nástavek s plásty přijde na to Velká mezera pak způsobí že všechno odnesou dolů Plásty jsou vylízané do druhého dn.e Skladuji minimum plástů jen nedostavěné, ještě nezakladené, bez pylu, bez vzhledových vad a trubčiny nejvýš barvy vypečené housky, ve zbylých nástavcích sestavených do 2 dvoumetrových komínů Takové ani nepotřebují žádné ošetření proti molici a myším .
Ty vyřazené okamžitě ošetřím vyvařením. Krmím sklenicemi za studena. a jelikož se již nedá sehnat hrubý krystal do sklenic napřed liji vodu a teprv pak pomalu sypu cukr a okamžitě dávam včelám- Dobře se tak rozpustí.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Jak? ?l?
> Datum: 25.1.2009 19:19:00
> ----------------------------------------
> >K vylízání není nutné rámky podkládat pod plod stačí je dát nahoru včely
> vše odnosí k plodu dolů zvláště nebudouli nástavky plně obsazeny rámky
> Pepan<
> -----------------------------------------------------------
> Za předpokladu, že nebude pozdní snůška. Bude-li, obvykle ještě dokvétají
> bodláky, kvete hořčice vysetá na zelené hnojení, ohnice a další pozdně
> kvetoucí rostliny. Vyčištěné plásty začnou včely zanášet medem a pylem a
> větší mezery počnou zastavovat. Tím narušíme utváření zimního hnízda a
> rozložení zimních zásob. V době po polovině srpna již musíme bezpodmínečně
> nasadit krmítka a počít s doplňováním zimních zásob. Zde tedy tyto plásty
> již překážejí. Je to vyzkoušené. Podstavené nástavky včely ošetřují do doby
> než se počnou stahovat k zimnímu sezení. V té době již bývá i chladno (po
> polovině října) a tak ani motýlice nemá šanci dílo zničit. Ano, nástavky s
> mokrými plásty můžeme dát včelám vylízat nahoru jak uvádíte, ale na 36 - 48
> hodin aby nedošlo k jejich opětnému zanášení. Poté je musíme sejmout a
> plásty ošetřovat proti motýlici. Zbytečná starost navíc. Také snímání a
> odvčelení takových nástavků v době slídění při včelnicovém způsobu chovu je
> "lahůdka pro skutečné fajnšmekry". Tím, že podstavíme vytočené plásty pod
> včelstvo zachováme obsah úlového prostoru (nedojde k násilnému zúžení) a
> včelstvo tak není vystaveno stresu z náhlého nedostatku prostoru. Nebo se
> snad mýlím ???
> JK
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33709


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Josef Křapka (77.237.138.69) --- 26. 1. 2009
Re: Jak? ?l?

>Tak tady máš můj postup.......pokud je snůška tak přece nekrmíš Krmit se musí podle stavu místní vegetace a ne podle kalendáře....< Pepan
----------------------------------------------------------
Zde se plně uplatňuje výměna názorů na základě rozdílných pohledů ze "svého hlediska" na způsob vedení včelstev i na rozdílné podmínky oblastí, kde chováme včely. Ale paušálně vzato, snůška po polovině srpna (alespoň u nás) je snůškou pouze doplňkovou a výhradně z kvetoucích rostlin. Proto musím okamžitě po podletním vytočení medu a to se děje v tomto období (nikoli v červenci), nasadit krmítka (a gabony)abych stihl doplnění zimních zásob do období poklesu teplot, které se u nás dostavuje celkem pravidelně kolem 20 září. Krmím roztokem cukru krystalu (co řetězce prodávají) připraveným za pomoci kalového čerpadla v sudu do krmítka publikovaného v časopise Včelařství tuším v roce 2006. Protože vosk vyvařuji v těsné blízkosti včelnice, musím se zpracováním vosku počkat na dobu až poklesne letová aktivita včel tedy koncem října. Včely mám raději v úlech než v horkém vosku.
Jak vidíš příteli, máme různé pohledy na jednu věc. Tyto pohledy jsou podmíněny růzností vnějších podmínek i podmínek, které jsme si v našem včelařském provozu sami vytvořili. Teprve výměna názorů a zkušeností nás posouvá dále.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33718


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 26. 1. 2009
Re: Jak? ?l?

hlediska" na způsob vedení včelstev i na rozdílné podmínky oblastí, kde
> chováme včely. Ale paušálně vzato, snůška po polovině srpna (alespoň u
nás)
> je snůškou pouze doplňkovou a výhradně z kvetoucích rostlin. Proto musím
> okamžitě po podletním vytočení medu a to se děje v tomto období (nikoli v

Z dřívějška si pamatuji, že zemědělci sklidili pšenici a potom to strniště
klidně nechali do jara. Podpůrná srpnová a zářijová snůška z kvetoucích
plevelů bohatě pokryla spotřebu včelstev a ještě něco zbylo. Dneska na
těchto stanovištích v srpnu a září medují kvetoucí rostliny z vlhčích luk,
příkopů a krajů lesa, potom hodně různé ostružiní ale taky, řekl bych, že
běžně více než polovinou medovice z smíšených lesů. Buňky medných zásob
přinesených v té době v světlejších plástech bývají občas zaplněny znatelně
tmavším medem. Takže u mně jsou tyto snůšky dost často medovicové.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 26, 2009 9:51 AM
Subject: Re: Jak? ?l?


> >Tak tady máš můj postup.......pokud je snůška tak přece nekrmíš Krmit se
> musí podle stavu místní vegetace a ne podle kalendáře....< Pepan
> ----------------------------------------------------------
> Zde se plně uplatňuje výměna názorů na základě rozdílných pohledů ze
"svého
> hlediska" na způsob vedení včelstev i na rozdílné podmínky oblastí, kde
> chováme včely. Ale paušálně vzato, snůška po polovině srpna (alespoň u
nás)
> je snůškou pouze doplňkovou a výhradně z kvetoucích rostlin. Proto musím
> okamžitě po podletním vytočení medu a to se děje v tomto období (nikoli v
> červenci), nasadit krmítka (a gabony)abych stihl doplnění zimních zásob do
> období poklesu teplot, které se u nás dostavuje celkem pravidelně kolem 20
> září. Krmím roztokem cukru krystalu (co řetězce prodávají) připraveným za
> pomoci kalového čerpadla v sudu do krmítka publikovaného v časopise
> Včelařství tuším v roce 2006. Protože vosk vyvařuji v těsné blízkosti
> včelnice, musím se zpracováním vosku počkat na dobu až poklesne letová
> aktivita včel tedy koncem října. Včely mám raději v úlech než v horkém
> vosku.
> Jak vidíš příteli, máme různé pohledy na jednu věc. Tyto pohledy jsou
> podmíněny růzností vnějších podmínek i podmínek, které jsme si v našem
> včelařském provozu sami vytvořili. Teprve výměna názorů a zkušeností nás
> posouvá dále.
> JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33723


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Vojtěch (85.13.78.2) --- 25. 1. 2009
Re: Jak? ?l?

a ty zvedáky jsou pak dalším harampádím které doma zavazí po většinu roku<
> Pepan

Jako zahradníka ve výslužbě mě celkem přirozeně trápí záda a tak
hledám nějaké pomocné řešení na zvedání nádstavků (včelařím na rámkové
míře 39x24). Tímto jsem tedy u problému.

V časopise Moderní včelař 6/2008, str. 28 je článek Jak včelaří sedmák.
Jeho autor
Jan Dohnálek se v něm odvolává na pana V. Bernátka na jeho zbůsob
včelaření a na jeřáb, který používá na zvedání nádstavků. Bohužel z
fotografii nejsem schopen plně pochopit práci "jeřábu". Jak je při práci
ukotven?
Dnes jsem při zpětném prohlížení loňských čísel Včelařství narazil v
11/2008 str. 300 na Váš článek Včelařský svěrák, kde je uvedena Vaše
adresa i el.spojení. Z obou článků jsem usoudil, že jde o Vás.

Na www.vcelarství.nazory.cz, jsem dal obrázky jeřábů,
a dotazy na podrobnosti už zvládnu.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33706


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
(e-mailem) --- 25. 1. 2009
Re: Jak? ?l?

Já jsem též zahradní ale v ID Zvedání a přesouvání nástavků zase řeším tak abych všechno dělal ve vzpřímené poloze.
Sousední včelař to zase řešil nákupen el. navijáku Dnes jsou v hobi marketech za hubičku a nad úly umístil Kolejnici z T profilu Je velmi spokojen

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vojt?ch <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Jak? ?l?
> Datum: 25.1.2009 19:28:51
> ----------------------------------------
> a ty zvedáky jsou pak dalším harampádím které doma zavazí po většinu roku
> Pepan
>
> Jako zahradníka ve výslužbě mě celkem přirozeně trápí záda a tak
> hledám nějaké pomocné řešení na zvedání nádstavků (včelařím na rámkové
> míře 39x24). Tímto jsem tedy u problému.
>
> V časopise Moderní včelař 6/2008, str. 28 je článek Jak včelaří sedmák.
> Jeho autor
> Jan Dohnálek se v něm odvolává na pana V. Bernátka na jeho zbůsob
> včelaření a na jeřáb, který používá na zvedání nádstavků. Bohužel z
> fotografii nejsem schopen plně pochopit práci "jeřábu". Jak je při práci
> ukotven?
> Dnes jsem při zpětném prohlížení loňských čísel Včelařství narazil v
> 11/2008 str. 300 na Váš článek Včelařský svěrák, kde je uvedena Vaše
> adresa i el.spojení. Z obou článků jsem usoudil, že jde o Vás.
>
> Na www.vcelarství.nazory.cz, jsem dal obrázky jeřábů,
> a dotazy na podrobnosti už zvládnu.
> B.V.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33710


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Martin Olsak (e-mailem) --- 25. 1. 2009
RE: Jake uly

Na letni skole nastavkoveho vcelareni u pritele Nerada jsem si zaznamenal
technologii obmeny dila v ule rotaci nastavku odzdola nahoru.
Novy nastavek se podklada pod vsechny ostatni uplne dolu.
Zpusobem vystrojeni tohoto nastavku zveme ci nezveme vcely
k jeho brzkemu obsazeni (souse a stavebni ramek stredem a mezisteny krajem,
ci mezisteny stredem a souse krajem).
Horni nastavek se odebira s medem / vytaci / prerovna / da 'k vylizani'
uplne dolu.
K takove technologii se dobre fikne nejaky zvedak, jeden
takovy mi zrovna tento tyden svaril muj oblibeny zamecnik
za cca dva dny prace:
http://vita.olsak.net/zvedak/P1030229.jpg

Zvedak vydrzel i zatezovy test:
http://vita.olsak.net/zvedak/P1030232.jpg

Jestli se mi zvedak osvedci i v provoze, sepisu a uverejnim k nemu
i 'technicke vykresy'.

Na druhou stranu - pokud jde jen o vylizani sousi po poslednim vytaceni,
je celkem vychytany trik dat souse k vylizani nad jedno uplne prazdne patro
uplne nahoru.

Martin

> -----Original Message-----
> >a ty zvedáky jsou pak dalším harampádím které doma zavazí po většinu
> >roku
> ----------------------------------------------------------
> To mi připomělo okřídlený výrok mé manželky "další krám do
> baráku" když jsem v loňském roce zhotovil manipulační
> zařízení na nástavkové úly. Je ale fakt, že jsem se myšlenkou
> zhotovit něco co by mi ulehčilo "život" začal zabývat až když
> mi začaly ubývat síly. Bohužel, protože jsem s tím měl začít
> již mnohem dříve.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33715


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
trestik (e-mailem) --- 26. 1. 2009
RE: Jake uly

O něčem podobném uvažuji. Pokud úl nestojí na zemi a zvedák by měl umožnit
zvednutí až 7 nástavků, zdá se mi klika hodně vysoko
J.T.

...
> takovy mi zrovna tento tyden svaril muj oblibeny zamecnik
> za cca dva dny prace:
> http://vita.olsak.net/zvedak/P1030229.jpg
>
> Zvedak vydrzel i zatezovy test:
> http://vita.olsak.net/zvedak/P1030232.jpg
>
> Jestli se mi zvedak osvedci i v provoze, sepisu a uverejnim k nemu
> i 'technicke vykresy'.
>
> Na druhou stranu - pokud jde jen o vylizani sousi po poslednim vytaceni,
> je celkem vychytany trik dat souse k vylizani nad jedno uplne prazdne
> patro
> uplne nahoru.
>
> Martin


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33717


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Vojtěch (85.13.78.2) --- 20. 1. 2009
Re: Jaký úl?

To je naprosto vzorové nepochopení nízkonástavkové technologie. Kdo neumí zacházet se včelstvy bez "rámečkování", nikdy ji nepochopí a včelaření s nízkými nástavky bude pro něj nevyhnutelně těžké.

Začal jsem včelařit v roce 1975 a čerpal z učených knih. Komentář manželky k výsledkům mého včelaření byl jednoznačný:“ Nebude lepší, když si tu trochu medu radši koupíme?!? Vyjde nám to levněji a budeš mít více času na jiné činnosti.Jenom roje po stromech chytáš.
Zrušil jsem nízké nástavky a koupil ty největší úly co měli v obchodě. Do nízkých dobře nesou slepice.Přestal skladovat nástavky a rámky. Jiní nasazují medníky a my už vytáčíme. Polovic práce a komentář manželky byl: „ Už přestaň vytáčet, protože to nemám kde dávat“. To bylo takové překvapení. Potom se můžu věnovat hlavně obnově díla. Ke svým zvedákům se nebudu vyjadřovat. Nechám to na ostatních, co je využívají.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33606


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 26. 1. 2009
Re: Jak? ?l?

> Zrušil jsem nízké nástavky a koupil ty největší úly co měli v obchodě. Do
> nízkých dobře nesou slepice.Přestal skladovat nástavky a rámky. Jiní
> nasazují medníky a my už vytáčíme.

Pane Vojtechu,
zimujete na medu??

Diky
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33722


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Vojtěch (85.13.78.2) --- 26. 1. 2009
Re: Jak? ?l?

Zrušil jsem nízké nástavky a koupil ty největší úly co měli v obchodě. Do
> nízkých dobře nesou slepice.Přestal skladovat nástavky a rámky. Jiní
> nasazují medníky a my už vytáčíme. zimujete na medu??

Diky
T.H.

Několik let trvalo než jsem na tuto metodu přišel,a byl na tom stejně jako ostatní. Hlavní vytáčení je v květnu. To znamená brzy včely v síle.Jak to nestihnu, je to bída. Nepoužívám mřížku, med blokován plodem zůstává. Zásoby doplním do 20 kg a ještě si dost donesou včetně pylu a už nemusím do nich sahat. Mají čas se připravit na příští rok. Potom mám jistotu pro případ pozdějšího špatného počasí. Silná včelstva umožňují vytáčet z panenského díla. Jedno takové včelstvo je na webu. Potom mám med jiný než zdejší včelaři, a lidi už chtějí ten jarní. Prodával jsem po 130Kč. Snad se mi to letos zase podaří a jaro nezklame.Zatím to pokaždé vyšlo.Maximální průměr jsem dosáhl jen 65 kg.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33728


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Jan Cervenka (e-mailem) --- 26. 1. 2009
Re: Jak? ?l?

On Monday 26 of January 2009 19:13:35 Vojtěch wrote:

> panenského díla. Jedno takové včelstvo je na webu. Potom mám med jiný než
> zdejší včelaři, a lidi už chtějí ten jarní. Prodával jsem po 130Kč. Snad se

Dobry den,

je to trochu mimo, ale jednou jsem vytacel med pravdepodobne z vrb a jiv (plus
asi pampeliska) a byl moz dobry, sam se pastoval a byl jemne konzistence.

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33734


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Vojtěch (85.13.78.2) --- 28. 1. 2009
Re: Jak? ?l?

Dobrý den

je to trochu mimo, ale jednou jsem vytacel med pravdepodobne z vrb a jiv (plus
asi pampeliska) a byl moz dobry, sam se pastoval a byl jemne konzistence.

Honza

První vytáčení po odkvětu třešní, durancií. Potom kvetou akáty atd. Nejdříve co se mi podařilo vytáčet bylo už 4. 5. 03.Když docházím k úlům a vůně medu se šíří, tak toho je třeba využít. Každý se zaměřujeme na něco jiného a v jiných podmínkách, tím je každý med jiný. Tento je pořád jako máslo. Na lesní nečekám, včely zajistím včas, abych se mohl věnovat dalšímu např. průzkumu a vývoji.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33759


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
jirka (83.208.198.12) --- 21. 1. 2009
Re: Jaký úl?

jsem začátečník a stál jsem před stejnou otázkou. sledoval jsem názory na internetu i v časopisech a úly jsou provozně asi srovnatelné. každý si chválí ten svůj.
nakonec jsem se rozhodl pro langstroth, protože výběr (nabídka) dílů k němu je větší a obvykle patří k levnějším nebo jsou rozdíly zanedbatelné...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33639


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu