Včelařská konference

>Tak tady máš můj postup.......pokud je snůška tak přece nekrmíš Krmit se musí podle stavu místní vegetace a ne podle kalendáře....< Pepan
----------------------------------------------------------
Zde se plně uplatňuje výměna názorů na základě rozdílných pohledů ze "svého hlediska" na způsob vedení včelstev i na rozdílné podmínky oblastí, kde chováme včely. Ale paušálně vzato, snůška po polovině srpna (alespoň u nás) je snůškou pouze doplňkovou a výhradně z kvetoucích rostlin. Proto musím okamžitě po podletním vytočení medu a to se děje v tomto období (nikoli v červenci), nasadit krmítka (a gabony)abych stihl doplnění zimních zásob do období poklesu teplot, které se u nás dostavuje celkem pravidelně kolem 20 září. Krmím roztokem cukru krystalu (co řetězce prodávají) připraveným za pomoci kalového čerpadla v sudu do krmítka publikovaného v časopise Včelařství tuším v roce 2006. Protože vosk vyvařuji v těsné blízkosti včelnice, musím se zpracováním vosku počkat na dobu až poklesne letová aktivita včel tedy koncem října. Včely mám raději v úlech než v horkém vosku.
Jak vidíš příteli, máme různé pohledy na jednu věc. Tyto pohledy jsou podmíněny růzností vnějších podmínek i podmínek, které jsme si v našem včelařském provozu sami vytvořili. Teprve výměna názorů a zkušeností nás posouvá dále.
JK

hlediska" na způsob vedení včelstev i na rozdílné podmínky oblastí, kde
> chováme včely. Ale paušálně vzato, snůška po polovině srpna (alespoň u
nás)
> je snůškou pouze doplňkovou a výhradně z kvetoucích rostlin. Proto musím
> okamžitě po podletním vytočení medu a to se děje v tomto období (nikoli v

Z dřívějška si pamatuji, že zemědělci sklidili pšenici a potom to strniště
klidně nechali do jara. Podpůrná srpnová a zářijová snůška z kvetoucích
plevelů bohatě pokryla spotřebu včelstev a ještě něco zbylo. Dneska na
těchto stanovištích v srpnu a září medují kvetoucí rostliny z vlhčích luk,
příkopů a krajů lesa, potom hodně různé ostružiní ale taky, řekl bych, že
běžně více než polovinou medovice z smíšených lesů. Buňky medných zásob
přinesených v té době v světlejších plástech bývají občas zaplněny znatelně
tmavším medem. Takže u mně jsou tyto snůšky dost často medovicové.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 26, 2009 9:51 AM
Subject: Re: Jak? ?l?


> >Tak tady máš můj postup.......pokud je snůška tak přece nekrmíš Krmit se
> musí podle stavu místní vegetace a ne podle kalendáře....< Pepan
> ----------------------------------------------------------
> Zde se plně uplatňuje výměna názorů na základě rozdílných pohledů ze
"svého
> hlediska" na způsob vedení včelstev i na rozdílné podmínky oblastí, kde
> chováme včely. Ale paušálně vzato, snůška po polovině srpna (alespoň u
nás)
> je snůškou pouze doplňkovou a výhradně z kvetoucích rostlin. Proto musím
> okamžitě po podletním vytočení medu a to se děje v tomto období (nikoli v
> červenci), nasadit krmítka (a gabony)abych stihl doplnění zimních zásob do
> období poklesu teplot, které se u nás dostavuje celkem pravidelně kolem 20
> září. Krmím roztokem cukru krystalu (co řetězce prodávají) připraveným za
> pomoci kalového čerpadla v sudu do krmítka publikovaného v časopise
> Včelařství tuším v roce 2006. Protože vosk vyvařuji v těsné blízkosti
> včelnice, musím se zpracováním vosku počkat na dobu až poklesne letová
> aktivita včel tedy koncem října. Včely mám raději v úlech než v horkém
> vosku.
> Jak vidíš příteli, máme různé pohledy na jednu věc. Tyto pohledy jsou
> podmíněny růzností vnějších podmínek i podmínek, které jsme si v našem
> včelařském provozu sami vytvořili. Teprve výměna názorů a zkušeností nás
> posouvá dále.
> JK