77413

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



M. Václavek (213.29.160.115) --- 8. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34003)

Nechcete-li vytvořit nové včelstvo ( nemáte-li k dispozici prázdný úl ), večer roj náběhem usaďte do mateřáku ( včelstvo, ze kterého roj vyšel ). Brzy ráno proveďte přeléták:

Plodiště umístěte na medník, od něhož ho včelotěsně oddělte. Do medníkové části, která se přendá na hlavní dno, vložte rámek s otevřeným plodem. V plodišti zrušte matečníky a dodejte vodu ( buď krmítkem či souší ). Berte na vědomí fakt, že se za týden může vylíhnout i 15 000 včel ( plodiště položte na reservní vysoké dno, v lepším případě nad(pod) plodiště přidejte rozšiřovací nástavek s mezistěnami ). Za týden otrhejte nouzové matečníky na plodovém plástu v medníku, přeskupte úl do původní sestavy a proveďte preventivní protirojové opatření:
A/ rozvolnění plodiště ( odeberte přebytky zásob, vytvořte místo ke kladení ( nejlépe proložením plodiště soušemi )
B/ vložení stavebních rámků do plodiště ( k zastavení a zakladení trubčinou ) nebo odběr většiny zavíčkovaného dělničího plodu.
Přeléták rojovou náladu sice zruší, ale má-li být účinek trvalý, musí se eliminovat rojotvorné faktory... proto protirojová opatření po protirojovém přelétáku ( je možné tyto zákroky provést souběžně s vytvářením přelétáku ).

Rojem ( plodem ze včelstva v rojové náladě ) lze posílit oddělky. I u vyrojeného včelstva, do kterého roj nevrátíte, se vyplatí provést přeléták ( v tomto případě rojové matečníky nerušit!!!... zásadní chyba - chybí matka ). Rojová nálada nemusí výletem prvoroje skončit.

Účelem všech těchto procedur je úspěšné překonání rojové nálady, úchova síly včelstva a záchrana části snůšky.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34005


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (89.185.250.195) --- 8. 2. 2009
Koupím OVP


Levně koupím odborné včelařské překlady, nejlépe více ročníků najednou. Rád bych postupně sehnal všechny ročníky. V této fázi dám přednost osobnímu předání v Ostravě a okolí. Napište mi, prosím, na mail michal.pol/zav/centrum.cz.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34004


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 8. 2. 2009
RE: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999) (34001) (34002)

> Také je jedním ze způsobů vrácení zpět do včelstva. Na úl se položí mřížka
> a včelstvo se na ni vysype včely slezou dolů a matka se zruší.

Mám obavy, že se vrácením roje rojová nálada nepotlačí a že se včelstvo s
vylíhnutou matkou vyrojí znova. Asi jde také o to, kdy, respektive z jakého
důvodu, se včelstvo vyrojilo. Pokud jde o časný rozmnožovací roj, není
rojová nálada tímto způsobem hůře zvládnutelná?

> Matečníky nerušit. lze je využít pro výměnu matek atd.

Máte na mysli matečníky opatrně zaklíckovat a ponechat v úlu vylíhnout,
protože jinak by narazily nové? Matky po vylíhnutí zužitkovat a včelstvo
zachovat, nebo použít na oddělky?

J.T.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34003


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 2. 2009
RE: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999) (34001)

Také je jedním ze spůsobů vrácení zpět do včelstva Na úl se položí mřížka a včelstvo se na ni vysype včely slezou dolů a matka se zruší
Matečníky nerušit. lze je využít pro výměnu matek atd.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: trestik <trestik/=/trestik.cz>
> Předmět: RE: Co s vyrojeným včelstvem
> Datum: 08.2.2009 19:40:57
> ----------------------------------------
> Můj známý, zkušený včelař a chovatel F1 matek, mi radí, abych na F1 matkách
> za každou cenu nelpěl. Říká mi: "Víš, nejdůležitější je, aby neštípaly".
> Nakonec matku lze později vyměnit.
>
> Právě využít vyrojeného včelstva k posílení ostatních včelstev a tvorbě nebo
> posílení oddělků, jak uvádíte, se mi zdá efektivnější, než pouhé očekávání,
> že se včelstvo zkonsoliduje.
>
> V minulém roce jsem matečníky vylámal a ponechal jeden, který jsem
> vyhodnotil jako nejlepší (už to se mi moc nezdá - z mého pohledu nejlepší).
> Včely nasadily další záložní matečníky a s vylíhnutou matkou z ponechaného
> matečníků se opět vyrojily. Znova jsem matečníky vylámal a roj vrátil.
> Nakonec matka pravděpodobně při proletu zahynula, včely zůstaly bezmatečné a
> začaly klást trubčinu. Takže jsem pěkné silné včelstvo, s F1 matkou v 1
> roce, nakonec stejně zrušil.
> J.T.
>
> > Záleží jakou má včelař chovatelskou politiku, jestli třeba ve včelách
> > nesnese jiné matky než dcery F1 od plemenné matky nebo naopak jestli
> > přijme
> > starou, případně novou matku v chyceném roji a novou matku křížence v
> > původním úlu. A jestli má včelstev nadbytek nebo málo.
> > Já včelstvo s rojovými matečníky v poslední době obvykle rozděluji do
> > dalších ulů a tvořím z něho oddělky.
> >
> > R. Polášek
> >
> > ----- Original Message -----
> >
> > Po negativních zkušenostech z minulého roku bych příště nejraději vyrojené
> > včelstvo bez okolků rozebral po nástavcích a po odstranění všech matečníků
> > jimi posílil pozdní oddělky z minulého roku. S rojem bych naložil podobně,
> > nejprve bych jej však usadil a konečné rozhodnutí, co s ním, bych provedl
> > až po jeho kontrole (cca po týdnu).
> >
> > Je tento postup správný?
> >
> > Josef Třeštík
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34002


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 8. 2. 2009
RE: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999)

Můj známý, zkušený včelař a chovatel F1 matek, mi radí, abych na F1 matkách
za každou cenu nelpěl. Říká mi: "Víš, nejdůležitější je, aby neštípaly".
Nakonec matku lze později vyměnit.

Právě využít vyrojeného včelstva k posílení ostatních včelstev a tvorbě nebo
posílení oddělků, jak uvádíte, se mi zdá efektivnější, než pouhé očekávání,
že se včelstvo zkonsoliduje.

V minulém roce jsem matečníky vylámal a ponechal jeden, který jsem
vyhodnotil jako nejlepší (už to se mi moc nezdá - z mého pohledu nejlepší).
Včely nasadily další záložní matečníky a s vylíhnutou matkou z ponechaného
matečníků se opět vyrojily. Znova jsem matečníky vylámal a roj vrátil.
Nakonec matka pravděpodobně při proletu zahynula, včely zůstaly bezmatečné a
začaly klást trubčinu. Takže jsem pěkné silné včelstvo, s F1 matkou v 1
roce, nakonec stejně zrušil.
J.T.

> Záleží jakou má včelař chovatelskou politiku, jestli třeba ve včelách
> nesnese jiné matky než dcery F1 od plemenné matky nebo naopak jestli
> přijme
> starou, případně novou matku v chyceném roji a novou matku křížence v
> původním úlu. A jestli má včelstev nadbytek nebo málo.
> Já včelstvo s rojovými matečníky v poslední době obvykle rozděluji do
> dalších ulů a tvořím z něho oddělky.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
>
> Po negativních zkušenostech z minulého roku bych příště nejraději vyrojené
> včelstvo bez okolků rozebral po nástavcích a po odstranění všech matečníků
> jimi posílil pozdní oddělky z minulého roku. S rojem bych naložil podobně,
> nejprve bych jej však usadil a konečné rozhodnutí, co s ním, bych provedl
> až po jeho kontrole (cca po týdnu).
>
> Je tento postup správný?
>
> Josef Třeštík


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34001


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 2. 2009
Re: Jak na strakapouda (33992) (33998)

Kdysi v kočovném včelíně mně datlovití udělali "sondy" přes boční stěny. Na
boční stěny z prken asi 15 mm silných byla přitisknuta baterie zadováků a
mezi těmi stěnami v izolaci se uhnízdili mravenci. Ptáci na to přišli a v
zimě co 10 - 20 cm proklovali otvory o průměru asi centimetr stěny v místě
spoje na péro a mravence zlikvidovali, od té doby se tam mravenci
neobjevili.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34000


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 8. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem (33995)

Záleží jakou má včelař chovatelskou politiku, jestli třeba ve včelách
nesnese jiné matky než dcery F1 od plemenné matky nebo naopak jestli přijme
starou, případně novou matku v chyceném roji a novou matku křížence v
původním úlu. A jestli má včelstev nadbytek nebo málo.
Já včelstvo s rojovými matečníky v poslední době obvykle rozděluji do
dalších ulů a tvořím z něho oddělky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ing. Josef Třeštík" <trestik/=/trestik.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 08, 2009 3:40 PM
Subject: Co s vyrojeným včelstvem


Dobrý den,

jako začínající včelař procházím řadu informačních zdrojů, včetně této
konference, ale nikde nenacházím uspokojivou odpověď na otázku, co s
vyrojeným včelstvem. Tedy abych byl přesný, všude je uváděno, že je potřeba
vyrojené včelstvo standardním způsobem prohlédnout. Je tím pravděpodobně
míněno, odstranit přebytečné matečníky a poté čekat, jak se včelstvo dále
vyvine.

Domnívám se, že je to postup pro včelaře, který nechová matky, nepoužívá
nástavkovou technologii a nevytváří záložní oddělky. Jaký by měl být
standardní postup pro včelaře, který tyto technologie používá?

Po negativních zkušenostech z minulého roku bych příště nejraději vyrojené
včelstvo bez okolků rozebral po nástavcích a po odstranění všech matečníků
jimi posílil pozdní oddělky z minulého roku. S rojem bych naložil podobně,
nejprve bych jej však usadil a konečné rozhodnutí, co s ním, bych provedl až
po jeho kontrole (cca po týdnu).

Je tento postup správný?

Děkuji za odpověď

Josef Třeštík

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33999


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 8. 2. 2009
Re: Jak na strakapouda (33992)

Zdravím přátelé včelaři.Při odběru měli jsem zjistil poškozené úly(rozklované očka nástavků).Později jsem zjistil,že to byl krásný velký strakapoud.nezná někdo způsob jak ho odradit od klování do úlú?(krom jeho likvidace)
..........
Znesnadnit úchyt drápky na úl, nepoužívat očka, očka, které se používají, zadělat a natřít špunt barvou kterou má nástavek. Ptáci jsou velice inteligentní a sociální. A jestli se to jednou naučí, zapamatují si na cm přesně kde a naučí se to i potomci atd. Důležité je snížit tu atraktivitu. Ptáci mi sedají na česno, létají když je např. prolet, vidím i spousty datlovitých když jsem na stanovišti.

Viděl jsem děravý rozkolvaný vůz ze silných palubek, který si odvezl včelař ze stanoviště na které jsem se posléze ihned nastěhoval. Datlové létali kolem úlů a dodnes tam jsou. Problém s datli 0 (nula). Problém na dalších 12ti stanovištích s ptáky za dobu co včelařím 0.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33998


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 2. 2009
Re: Jak na strakapouda (33996)

Zaručený zdroj - supermarkety - sítě proti ptactvu - používané na ochranu
drobného ovoce před špačky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdeněk Dukát" <zdendukat/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 08, 2009 5:52 PM
Subject: Jak na strakapouda


> Vážení včelaři, po dlouhé době opět problém.Některé příspěvky ukazují opět
> na nepřeberné množství volného času některých včelařů.A bohužel, mlácení
> prázdné slámy.Před několika lety jsem problém strakap.řešil na těchto
> stránkách.Tehdy mi odpověděl známý dopisovatel G.P.Těsná přilnavost
> nástavků mi nepomohla.Str.vklíní drápy mezi nástavky a pracuje. Problém
> bych vyjádřil takto:Nálet S. je intenzivní v době kdy delší dobu trochu
> mrzne. To je dle Klause letos.S.nemají co do úst.Obrana:
> Problematická.Plašil jsem podobně jako vlaštovky,imitacemi
> dravců,rozvěšenými CD. Bez úspěchu. Jedině co se setkalo s úspěchem bylo
> zasíťování.Ale..Um.hmotná síť nesmí kopírovat úl.Pomůže to S. k
> přidržení.Osvědčilo se mi napnutí sítě přes střechy do tvaru stanu.Nastává
> další problém.Při intenz. zimním proletu se masy včel zachytávají na síti
a
> mnohé již opětovně nevzlétnou.Proto doporučuji sítě s velkými oky. Pokud

> někdo zaručený zdroj.Děkuji za zveřejnění. S pozdravem Z.D. dosud živý
> včelař disident

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33997


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Dukát (94.112.40.172) --- 8. 2. 2009
Jak na strakapouda

Vážení včelaři, po dlouhé době opět problém.Některé příspěvky ukazují opět na nepřeberné množství volného času některých včelařů.A bohužel, mlácení prázdné slámy.Před několika lety jsem problém strakap.řešil na těchto stránkách.Tehdy mi odpověděl známý dopisovatel G.P.Těsná přilnavost nástavků mi nepomohla.Str.vklíní drápy mezi nástavky a pracuje. Problém bych vyjádřil takto:Nálet S. je intenzivní v době kdy delší dobu trochu mrzne. To je dle Klause letos.S.nemají co do úst.Obrana: Problematická.Plašil jsem podobně jako vlaštovky,imitacemi dravců,rozvěšenými CD. Bez úspěchu. Jedině co se setkalo s úspěchem bylo zasíťování.Ale..Um.hmotná síť nesmí kopírovat úl.Pomůže to S. k přidržení.Osvědčilo se mi napnutí sítě přes střechy do tvaru stanu.Nastává další problém.Při intenz. zimním proletu se masy včel zachytávají na síti a mnohé již opětovně nevzlétnou.Proto doporučuji sítě s velkými oky. Pokud má někdo zaručený zdroj.Děkuji za zveřejnění. S pozdravem Z.D. dosud živý včelař disident

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33996


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing . Josef Třeštík (e-mailem) --- 8. 2. 2009
Co s vyrojeným včelstvem

Dobrý den,

jako začínající včelař procházím řadu informačních zdrojů, včetně této konference, ale nikde nenacházím uspokojivou odpověď na otázku, co s vyrojeným včelstvem. Tedy abych byl přesný, všude je uváděno, že je potřeba vyrojené včelstvo standardním způsobem prohlédnout. Je tím pravděpodobně míněno, odstranit přebytečné matečníky a poté čekat, jak se včelstvo dále vyvine.

Domnívám se, že je to postup pro včelaře, který nechová matky, nepoužívá nástavkovou technologii a nevytváří záložní oddělky. Jaký by měl být standardní postup pro včelaře, který tyto technologie používá?

Po negativních zkušenostech z minulého roku bych příště nejraději vyrojené včelstvo bez okolků rozebral po nástavcích a po odstranění všech matečníků jimi posílil pozdní oddělky z minulého roku. S rojem bych naložil podobně, nejprve bych jej však usadil a konečné rozhodnutí, co s ním, bych provedl až po jeho kontrole (cca po týdnu).

Je tento postup správný?

Děkuji za odpověď

Josef Třeštík

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33995


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 2. 2009
Re: Vyzimování (33984) (33985)

Oproti dřívějším zkušenostem pár lidí tady v posledních 2 - 3 letech uvedlo,
že našli v zimě ve včelstvu trubce a přitom byly včely v pořádku a s matkou.
Znamená to tedy, že když se v zimě mezi mrtvolkami najdou trubci, může to
znamenat, že včelstvo je v pořádku a potom při pokusu o záchranu toho
včelstva spojením s jiným dojde k zmaření jedné matky. Asi to znamená
oprášit technologii zimování menších včelstev nebo silnějších oddělků s
klidně i méně kvalitní matkou, určené pro záchranu včelstev v zimě a pokud
ne, potom určené k rozebrání na jaře a k posílení produkčních včelstev.

Tady na severní Moravě bylo v sobotu přes poledne 10 - 15 st C, v noci na
sobotu 10 st C, díky tomu jižnímu proudění. V přírodě už začaly jarní
pochody, v lese tekla míza z javoru klenu naklovaného jakýmsi ptactvem a
viděl jsem kvést petrklíč.

Prošel jsem se v pátek kolem polí s řepkou, letos jsou u nás ve špatném
stavu. Metr, 3 metry kolem krajů pole je řepka v pořádku, ale hlouběji v
poli obvykle rostou rostlinky s 3 - 4 malými listky v rozteči tak 15
centimetrů. Jedině na polích výrazně zastíněných lesem nebo na vlhkých
severních svazích je řepka dobrá. Asi se na tom podepsaly podzimní sucha a
kdoví, jestli místní zemědělci nebudou zaorávat. Ale třeba se to za ty 2
měsíce a něco do květu řepky spraví.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 08, 2009 10:01 AM
Subject: Re: Vyzimování


> Zdravím.
> Já jsem přišel také o jedny a byli to ty kde jsem měl trubce ještě o
> vánocích.
> Zřejmě byli bez matky.Ptal jsem se tu na to už začátkem listopadu.No je to
> poučení pro příště.Jestli se mi to ještě někdy stane tak je spojím s
jinými
> a třeba v prosinci.
> Ostatní zatím dobrý.Chodím i na slovenské fórum a tam už se píše o
> proletech a někde i 12 stupňů tepla.
> Pěknou neděli všem.
> Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33994


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 2. 2009
Re: Jak na strakapouda (33992)

Já bych to řešil teď do jara plastovou tenkou síťovinou napnutou nebo visící
tak decimetr od úlů. Ptáci by se potom měli instinktivně vyhýbat prostorům
pod síťovinou, odkud by v případě objevení predátora nemohli jednoduše
vzlétnout. Jak už ale strakapoud ucítil přes otevřené očko včely, bude si
tuto zásobárnu potravy pamatovat asi dlouho, možná i do příští zimy.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 08, 2009 2:16 PM
Subject: Jak na strakapouda


> Zdravím přátelé včelaři.Při odběru měli jsem zjistil poškozené
> úly(rozklované očka nástavků).Později jsem zjistil,že to byl krásný velký
> strakapoud.nezná někdo způsob jak ho odradit od klování do úlú?(krom jeho
> likvidace)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33993


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (213.192.34.194) --- 8. 2. 2009
Jak na strakapouda

Zdravím přátelé včelaři.Při odběru měli jsem zjistil poškozené úly(rozklované očka nástavků).Později jsem zjistil,že to byl krásný velký strakapoud.nezná někdo způsob jak ho odradit od klování do úlú?(krom jeho likvidace)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33992


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 8. 2. 2009
Re: Vyzimov?n? (33984) (33987) (33988)

Myslím, že první etapa vyzimování, kdy byly včely sevřeny do chomáče a musely jet jen po zásobách, je za námi. V minulém týdnu byly tepla, že snad všechny včely co to potřebovaly a měly alespoň zbytek zásob, aby zatopily, se rozvolnily a natahaly si k sobě zásoby z jiných uliček. Druhá stránka mince je celkové množství zásob a to se dá také odhadnout. Alepoň ve vztahu k příštímu oteplení nejpozději na konci března. Alespoň tady u nás pod horama.

A co se týká toho pananského díla, tak by mě skutečně zajímaly skušenosti jiných. Ale s touto situací:
Dole je nástavek/y/ s tmavším dílem, nad tím nástavek jen s panenským dílem. Je to v podstatě to, co se nazývá snad Rašovská protimorová metoda. I když já to dělal z jiného důvodu. U části včelstev jsme měl nahoře nástavek jiného rozměru (45*30) aby do něj včel přešly během zimy a já je na jaře mohl přesunout do tzv. Dadantů. Tam kde to bylo panenské dílo, nebo zakladené jen srdíčko uprostřed v horní části, tak tam včely dělaly cokoli, ab tam neuložili zásoby.
Tam kde jsem to v září viděl z hlediska zásob k dolní loučce jako rizikové, tak jsem to přerušil a nástavek dal dolů. V tomto včelstvu byly zásoby až dolů a odhadoval jsem, že by včely mohly přejít.

Stejné problémy jsem měl, ale za tvrdé zimy cca před 5 lety, kdy jsem přecházel na langstrotha a oddělky jsem zimoval ve dvou nástavcích. To se mi zimování oddělků ve 2N neosvědčilo. Jakmile jsme měl dost staršího díla, tak mi vycházel a vychází pro zimování oddělků spíše úspěšnější dvounástavkový způsob.

Co se týká léčení, tak všechna včelstva byla léčena stejně. Další bez problémů, ale jisté to bude opravdu až v květnu:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33991


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (195.39.6.30) --- 8. 2. 2009
Re: Vyzimování (33984) (33985)

Chodím i na slovenské fórum a tam už se píše o proletech a někde i 12 stupňů tepla.
Pěknou neděli všem.
Míra

Včera jsem se byl na holky podívat, teplota byla 13 st. C. Byl krásný prolet, sice ne masivní, ale z česen lítaly včelky pořád. Dnes to nestojí za hovor 1 - 2 st. C.
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33990


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (195.39.6.30) --- 8. 2. 2009
Re: Vyzimování (33984) (33985)

Chodím i na slovenské fórum a tam už se píše o proletech a někde i 12 stupňů tepla.
Pěknou neděli všem.
Míra

Včera jsem se byl na holky podívat, teplota byla 13 st. C. Byl krásný prolet, sice ne masivní, ale z česen lítaly včelky pořád. Dnes to nestojí za hovor 1 - 2 st. C.
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33989


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.159.239) --- 8. 2. 2009
Re: Vyzimov?n? (33984) (33987)

Tu musíš počítat od vosku po vosk
______________________________________________________________

Dovolil bych si malou korekturu: ,, Tu musíš počítat od medu ke medu.,,
Myslím si, že v tom spočívá hlavní problém.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33988


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 2. 2009
Re:Vyzimov?n? (33984)

Problém není v tom panenském díle ale jinde Já nechávám v úlech spoustu panenského a nejsou stím žádné problémy. problém může být ve špatném léčení při vychování zimní generace a nebo v mezeře mezi nástavky Tu musíš počítat od vosku po vosk
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Vyzimov?n?
> Datum: 08.2.2009 08:45:33
> ----------------------------------------
> Sice ještě přijde mráz, ale asi už se to dá hodnotit.
> Takže já hlásím jednu ztrátu, Zkoušel jsme jak to dopadne když nad plod dám
> nástavek s panenským dílem. Buď to neumím já, nebo včely. :-(
>
> A co vy přátelé. Bez ztráty květinky?
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33987


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (88.100.123.170) --- 8. 2. 2009
Re: Vyzimování (33984) (33985)

Přiteli hodnotit zimování včelstev v polovině unora je dosti unáhlené, Ted přichází období nejvědších strát z duvodu nedosažení včel na zásoby.Je pravda že za pěkného dne se dá něco napravit dodat zásoby priblížit k zimujícím včelám nebo převěsi vyjedené plásty.Určitě pamatuješ že o včely mužeš přijít třeba v dubnu a to je ještě hodně dlouho.Hodně poznáme jak natom jsme až po prvním jarním proletu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33986


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.253) --- 8. 2. 2009
Re: Vyzimování (33984)

Zdravím.
Já jsem přišel také o jedny a byli to ty kde jsem měl trubce ještě o vánocích.
Zřejmě byli bez matky.Ptal jsem se tu na to už začátkem listopadu.No je to poučení pro příště.Jestli se mi to ještě někdy stane tak je spojím s jinými a třeba v prosinci.
Ostatní zatím dobrý.Chodím i na slovenské fórum a tam už se píše o proletech a někde i 12 stupňů tepla.
Pěknou neděli všem.
Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33985


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 8. 2. 2009
Vyzimování

Sice ještě přijde mráz, ale asi už se to dá hodnotit.
Takže já hlásím jednu ztrátu, Zkoušel jsme jak to dopadne když nad plod dám nástavek s panenským dílem. Buď to neumím já, nebo včely. :-(

A co vy přátelé. Bez ztráty květinky?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33984


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 7. 2. 2009
Re: Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider (33954) (33956) (33961) (33962) (33966) (33967) (33968) (33969)

"Škoda že to nepublikovali někde na webu.
Zajímavé je, že jiným to srovnání vychází jinak. "

Za léta 2004 až 2008 do nich nasypal stát (my všichni) 16 miliónů v grantu a dočkali jsme se jen cédéčka "celý rok proti varroáze" (reklamní slogan na vlastní produkty). ČSV je pětinovým vlastníkem sročka. A nikde závěrečné práce z výzkumných úkolů. My (občané i členové) bychom na tyto informace měli mít nárok. A podívejte se na jejich nové webové stránky. NIC!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33983


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 6. 2. 2009
RE: Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider (33954) (33956) (33961) (33962) (33966) (33967) (33968) (33976) (33979) (33980)


Pokud se nehodláte smířit s použitím jedů, zbývá prakticky jen KM. Když KM,
tak odpařovače s dlouhodobým rovnoměrným působením. Na výrobci jak jste
uvedl nezáleží.

Umístit 2 pásky Gabonu do úlu je samozřejmě nejméně pracné. Pokud však
srovnáme nátěr plodu a vložení odpařovače KM, potom je na tom KM lépe.
Srovnání trojnásobné fumigace a aplikace odpařovače s KM je dle mého soudu
rovněž ve prospěch odpařovače.

Manipulace s kyselinou vyžaduje určitou opatrnost a je potřeba být náležitě
připraven a vybaven. Mám momentálně 20 odpařovačů a jejich naplnění a
zavěšení do úlů mi nečiní potíže. Jedinou nevýhodou oproti Gabonu je, že
musím vyjmout a někam uložit rámky. Jak jste však uvedl, vše má svou cenu.

S přátelským pozdravem
Třeštík


> Zkušenosti s uvedeným odpařovačem nemám, protože nebudu investovat do
> trochy plastu o výrobní ceně cca 5 Kč 50 x větší sumy. Tak jsem si ho
> raději zbastlil sám a docela dobře vychytil nevýhody obou. Důležité při
> hodnocení jsou pouze 3 ukazatele. Jak intenzivně zasáhnou páry KM
> reprodukční roztoče, zda dokáží min po dobu 13 dní účině shazovat
> foretické
> roztoče a pak se také jedná o pracnost při aplikaci. Aby páry zasáhly
> roztoče uvnitř buněk je podle zahraničních pramenů ukazatel spálená tráva
> před česnem a hrst mrtvých včel. No a to neumí ani formidolové desky.
> Formidolové desky i když se jedná o dva šoky po dvou dnech neumí udržet
> koncentraci par po dobu 13 dní, pouze 4 a tak o účinném zasažení
> foretických roztočů v tomto termínu si mohou nechat pouze zdát. To naopak
> by odpařovače bez problémů mohly dokázat. Pracnost vkládání formidolových
> desek je pro většího včelaře deprimující a ještě je nutno poznamenat, že
> vkládat desky do podmetu je ztráta času. Proto si myslím, že dlouhodobé
> odpařovače jsou díky délce působení a pracnosti perspektivnější. A aby to
> nebylo tak jednoduché jsou při plnění asi dost nebezpečné, protože polít
> se
> KM uprostřed lesa jistě nepředstavuje příjemný zážitek a nedej bože,aby
> byly zasaženy oči. Takže jak už to bývá, vše má svá pro a proti.
> Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33982


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(90.177.185.32) --- 6. 2. 2009

http://www.mieliditalia.it/download/moriaapi.wmv

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33981


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(90.183.70.9) --- 6. 2. 2009
Re: Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider (33954) (33956) (33961) (33962) (33966) (33967) (33968) (33976) (33979)

Zkušenosti s uvedeným odpařovačem nemám, protože nebudu investovat do trochy plastu o výrobní ceně cca 5 Kč 50 x větší sumy. Tak jsem si ho raději zbastlil sám a docela dobře vychytil nevýhody obou. Důležité při hodnocení jsou pouze 3 ukazatele. Jak intenzivně zasáhnou páry KM reprodukční roztoče, zda dokáží min po dobu 13 dní účině shazovat foretické roztoče a pak se také jedná o pracnost při aplikaci. Aby páry zasáhly roztoče uvnitř buněk je podle zahraničních pramenů ukazatel spálená tráva před česnem a hrst mrtvých včel. No a to neumí ani formidolové desky. Formidolové desky i když se jedná o dva šoky po dvou dnech neumí udržet koncentraci par po dobu 13 dní, pouze 4 a tak o účinném zasažení foretických roztočů v tomto termínu si mohou nechat pouze zdát. To naopak by odpařovače bez problémů mohly dokázat. Pracnost vkládání formidolových desek je pro většího včelaře deprimující a ještě je nutno poznamenat, že vkládat desky do podmetu je ztráta času. Proto si myslím, že dlouhodobé odpařovače jsou díky délce působení a pracnosti perspektivnější. A aby to nebylo tak jednoduché jsou při plnění asi dost nebezpečné, protože polít se KM uprostřed lesa jistě nepředstavuje příjemný zážitek a nedej bože,aby byly zasaženy oči. Takže jak už to bývá, vše má svá pro a proti. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33980


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 6. 2. 2009
Re: Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider (33954) (33956) (33961) (33962) (33966) (33967) (33968) (33976)

To je zbytečné srovnávat účinnost, v praxí ověřený odpařovače nebo odpařovací systémy mají navzájem stejnou účinnost, jinak by nebyly ani nabízeny, protože by šlo o podvod. Je to jako bych zjišťoval, jestli po dálnici z Prahy do Brna dojedu autem značky Ford nebo Opel nebo Škoda.

Při porovnání, ale musí každý i slepý dojít nato, že Formidol je výhodný ne pro účinnost, ale proto, že je tento lék je značně komerčně zvýhodněn oproti jiným podobným. Jestli účinkuje je tedy jedno, když je skoro zadarmo. Jsme v Česku, ... ne? ;-)


........
Josef Křapka>Na výzvu pana Zdeňka Klímy (Veterinární univerzita v Brně) jsem se zapojil v roce 2008 do pokusu srovnání účinnosti jednotlivých systémů použití KM.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33979


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 6. 2. 2009
Re: Zkuenosti s odpařovačem Nassenheider (33954) (33956) (33961) (33963) (33971) (33973) (33977)

Nechci to nějak natahovat. Ale neznamená, že ztratí-li roztoč reprodukční schopnost, nezměnilo se něco ze zevnějšku s jeho reprodukčními orgány? A pokud si dobře pamatuji ze školy, k reprodukci používá roztoč ústní ústrojí, takže jak může takový roztoč dlouho žít, jestli nemůže sát? 3 dny, se totiž udává životnost roztoče na plástu bez včel a plodu. Jestli může sát, může se i množit.
.......
trestik:>Někteří roztoči po ošetření nezahynou a přežívají určitou dobu s různým
stupněm poškození (například ztratí reprodukční schopnost).<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33978


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 6. 2. 2009
RE: Zkuenosti s odpařovačem Nassenheider (33954) (33956) (33961) (33963) (33971) (33973)

Někteří roztoči po ošetření nezahynou a přežívají určitou dobu s různým
stupněm poškození (například ztratí reprodukční schopnost). To ovšem platí v
určité míře i u ostatních způsobů ošetřování.

KM aplikovaná pomocí odpařovačů Nassenheider působí rovnoměrně a dlouhodobě.
To závisí především na teplotě, velikosti odparné plochy, větrání úlu a síle
včelstva. V rovnoměrném a dlouhodobém působení vidím přednost oproti
ostatním způsobům, jejichž působení postupně slábne (nebezpečí rezistence).
Zatímco u Varidolu zahynou roztoči prakticky naráz a vidíme je hned druhý
den na podložce (i když zbytky vypadávají ještě po několik dní), v případě
65% KM hynou postupně a to včetně roztočů na zavíčkovaném plodu.

J.T.

> Taková podotázka. Jestli je roztoč poškozený, tak nezahyne a nespadne?
>
> .....
> trestik:>Poznámka:
> Srovnávat, kolik spadne roztočů bezprostředně po aplikaci KM a po aplikaci
> Varidolu je scestné, jelikož účinkuji rozdílně. KM nemusí roztoče zabít,
> stačí když jej poškodí tak, že se nemůže množit.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33977


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 6. 2. 2009
Re: Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider (33954) (33956) (33961) (33962) (33966) (33967) (33968)

>Ta srovnání naší tradiční léčby a KM již dělal výzkumák A doporučil ji hlavně pro alternativní včelaření i když s mírně horším účinkem a nadále se s ní počítá pro případ kdy by již stávající léčba přestala účinkovat Počítá se i s thymolinem Pepan<
-----------------------------------------------------------
Na výzvu pana Zdeňka Klímy (Veterinární univerzita v Brně) jsem se zapojil v roce 2008 do pokusu srovnání účinnosti jednotlivých systémů použití KM. Byly porovnávány desky Formidol, systém MiteGone a odpařovače Nasenheider. Výsledky z několika včelnic v republice př. Klíma zpracovává do diplomové práce a věřím, že nás s výsledky seznámí např. prostřednictvím periodika MV. Můj subjektivní pocit z použití těchto systémů je poněkud rozpačitý. Jelikož byla v roce 2008 situace s roztočem poněkud jiná, kdy oproti minulým rokům bylo málo roztočů a navíc jsem zaznamenal u některých včelstev zapojených do pokusu roztočů více a v jiných téměř nula a to nezávisle na systému použité aplikace KM. Je však možné, že na jiných včelnicích, zapojených do pokusu, byla situace jiná. Přesto dle mého názoru jsou aplikace (Nassenheimer, MiteGone) s dlouhodobým účinkem a koncentrací 60% patrně účinnější oproti deskám Formidol při jejich použití v nízkonástavkových včelstvech o 6-ti nástavcích. Co se týče manipulace, jsou bezpečnější a pohodlnější desky Formidol než oba další systémy, kde se pracuje s kyselinou přímo. V případě, že má člověk již brebtavé ruce je zapotřebí (řečeno s mírnou nadsázkou) skafandr. Na hodnocení, který systém je lepší je však pokus konaný pouze v jedné sezóně málo. K objektivnímu hodnocení je třeba provádět srovnávací pokusy trvající po několik let aby se eliminoval vliv extrémě vyských stavů roztočů s opačným extrémem - enormě nízkého stavu roztočů jaký byl v roce 2008. Ideální stav roztočů by byl n u l a. To bychom však neměli jedno téma k diskusi.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33976


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 6. 2. 2009
Re: Prodej (33877) (33879) (33906) (33916) (33921) (33952) (33970)

Josef Křapka napsal:

>Neměl jsem na mysli opis právního předpisu. Očekával jsem hřejivé slovo a zkušenosti z praxe.
...................

Hřejivé slovo by se taky našlo. :)
Když jsem četl příspěvky v tomto vláknu, donutilo mě to použít google, našel jsem předpis, a ten se mi zdá docela jasný.
Tak mě to trochu zahřálo. :)

A zkušenosti z praxe jsou zřejmě o stavu svědomí. Jak kdo postupuje v souladu s předpisem.
Doufám, že má praxe by nemusela být s předpisy v rozporu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33975


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Franti?ek Rousek (e-mailem) --- 6. 2. 2009
Malá včelí královna (33877) (33879) (33906) (33916) (33921) (33952) (33970)


Vazeni pratele.
Dovolim si vas upozornit na detskou knizni publikaci "Malá včelí královna", kterou pro nase ratolesti vydala ZO CSV Hradec kralove.
Blizsi informace naleznete zde: http://www.vceliweb.cz/?t=prodejci-csv-mvk
Frantisek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33974


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 6. 2. 2009
Re: Zkuenosti s odpařovačem Nassenheider (33954) (33956) (33961) (33963) (33971)

Taková podotázka. Jestli je roztoč poškozený, tak nezahyne a nespadne?

......
trestik:>Poznámka:
Srovnávat, kolik spadne roztočů bezprostředně po aplikaci KM a po aplikaci
Varidolu je scestné, jelikož účinkuji rozdílně. KM nemusí roztoče zabít,
stačí když jej poškodí tak, že se nemůže množit.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33973


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 5. 2. 2009
RE: sekce pro 3x4 rámky (33807) (33821) (33942)

O prosklených sekcích jsem také uvažoval a stále uvažuji. Viděl jsem je u
jednoho chovatele. Ten je však měl jen ve velikosti tak na naběračku včel. U
takto malých sekcí mi vadí co se zakladeným rámečkem. Uvažuji o
jednorámkových neprosklených sekcích s děleným rozkládacím rámkem na mé
rámkové míře (44,8 x 15,9). Nemám sice letité zkušenosti, zdá se mi však, že
kontrola včelám nevadí. Kontroluji je, až když podle česna usoudím, že matka
klade. Zatím používám malé polystyrénové oplodňáčky na 2 matky na dvojicích
malých plástečků, zapůjčené od mého otce.

> Na chv matek se mi nejvíce osvědčila skleněná sekce na velikost jednoho
> rámku užívané míry.Zakladený rámek po odebrání matky a po ometení včel
> lze vložit zpět do včelstva.Na oddělky používám samostatné 4 rámkové
> zateplené plemenáče ve kterých lze bez problémů zimovat jak záložní matky
> tak nepřidané oddělky.Výhodou je že tyto lehké bedničky lze lehce kamkoli
> přestěhovat.V obou případech vychovám matky stejné kvality.Ve skle lehká
> kontrola bez většího rozrušení včel.Celá skleněná sekce vložena v
> zateplené
> bedničce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33972


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 5. 2. 2009
RE: Zkuenosti s odpařovačem Nassenheider (33954) (33956) (33961) (33963)

Přečtěte si článek pana Leoše Dvorského:

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0802/proc-prijdou-cechy-morava-a-slezsko-mozna
-o-50-vcelstev

V závěru je docela podrobná metodika aplikace KM v průběhu celého roku,
uvedená pod nadpisem:

"Pod vlivem výše uvedených faktů, doporučuje výbor ZO ČSV Mladá Boleslav
následující postup boje proti roztoči V.d. v letošním roce:"

Podle této metodiky jsem postupoval v roce 2008 a budu postupovat i roce
2009. Důležité je začít již v březnu a nečekat až na podletí. Nepoužívám
gabon, varidol, M1. Výsledky jsou skvělé.

Poznámka:
Srovnávat, kolik spadne roztočů bezprostředně po aplikaci KM a po aplikaci
Varidolu je scestné, jelikož účinkuji rozdílně. KM nemusí roztoče zabít,
stačí když jej poškodí tak, že se nemůže množit.

J.T.



> Začal jsem krmit 03.08.2008 a možná o týden později jsem dal odpařovače.
> Rovněž kolem 10.08. jsem dal Gabony. Při první fumigaci (jak jsem už psal)
> byl spad od 50 do 250 ks VD. Po druhé fumigaci byl spad u devíti včelstev
> od 0 do 5 ks destruktora. Vysoký spad při 1.f. přičítám tomu, že jsem
> stavební rámky, které se mají s trubčinou vyřezávat dle metodiky LBV
> koncem
> června, začátkem července, nechal v úlech. Začínal jsem a neměl jsem rámky
> v čem vytavit (teď už mám). Trochu jsem věřil tomu, že KM destruktora
> zdecimuje, i když jsem rámky nevyřezal.
>
> Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33971


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 5. 2. 2009
Re: Prodej (33877) (33879) (33906) (33916) (33921) (33952)

> Medovina......Poučit by nás též mohli malovýrobci vína. Bylo by to přímo od zdroje. JK
..........
Nechci poučovat, ale vinaři využívají a na medovinu se vztahuje zřejmě toto:
Předpis:
Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních
---------------------------------------------------------
Neměl jsem na mysli opis právního předpisu. Očekával jsem hřejivé slovo a zkušenosti z praxe.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33970


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 5. 2. 2009
Re: Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider (33954) (33956) (33961) (33962) (33966) (33967) (33968)

Ta srovnání naší tradiční léčby a KM již dělal výzkumák A doporučil ji hlavně pro alternativní včelaření i když s mírně horším účinkem a nadále se s ní počítá pro případ kdy by již stávající léčba přestala účinkovat Počítá se i s thymolinem
----
Škoda že to nepublikovali někde na webu.
Zajímavé je, že jiným to srovnání vychází jinak.

Jsou země, kde jsou naše léky zakázané, mají jen ty "alternativy" a včely tam mají stále.

Bylo by zajímavé, kdyby někdo kdo dělá křížové pokusy s Gabony na účinnost léčiva do jedné skupiny dal i ty méně účinné. Není nad to, když srovnání dělá třetí osoba. My všichni víme, že Calgon nad prevítem vodním kamenem vždy vítězí.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33969


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 5. 2. 2009
Re: Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider (33954) (33956) (33961) (33962) (33966) (33967)

jistě já jen upozornil že i na jednom stanovišti při stejném ošetřování bývají výsledky velmi rozdílné Ta srovnání naší tradiční léčby a KM již dělal výzkumák A doporučil ji hlavně pro alternativní včelaření i když s mírně horším účinkem a nadále se s ní počítá pro případ kdy by již stávající léčba přestala účinkovat Počítá se i s thymolinem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider
> Datum: 05.2.2009 16:54:04
> ----------------------------------------
> Pepan:
> Když si to přečteš tak ty dvě včelstva nejsou srsrovnatelá a byly uprostřed
> řady přes 2 úly od sebe
> -----
> Ale já z toho nepochopil, která včelstva byla léčena odpařovači. Měl jsme
> dojem že žádná a porovnáváš své spady s jinými.
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33968


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 5. 2. 2009
Re: Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider (33954) (33956) (33961) (33962) (33966)

Pepan:
Když si to přečteš tak ty dvě včelstva nejsou srsrovnatelá a byly uprostřed řady přes 2 úly od sebe
-----
Ale já z toho nepochopil, která včelstva byla léčena odpařovači. Měl jsme dojem že žádná a porovnáváš své spady s jinými.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33967


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 5. 2. 2009
Re: Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider (33954) (33956) (33961) (33962)

Když si to přečteš tak ty dvě včelstva nejsou srsrovnatelá a byly uprostřed řady přes 2 úly od sebe

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider
> Datum: 05.2.2009 12:05:48
> ----------------------------------------
> Já měl po aplikaci gabonu p týdnů VII VIII měsíc při první fumigaci v X u
> varidolem 0 - 5 u 28 včelstev a u 2 přes 200 druhá fumicace po 2 týdnech u
> všech 0 - 2 a po aerosolu v polovině XII 0
> To by pak potvrzovalo menší účinnost odpařovačů jinak pro alternativní
> chovy velmi dobré
>
> Pepan
> -------
> Tomu nerozumím. Jak lze srovnávat něco co není vedle sebe.
>
> Já měl jedno stanoviště, kde kdybych tam dal vlétě toaleták, tak by mi taky
> vyšla skoro 100% účinnost. Roztoči tam prostě nebyli. Ani v létě a na
> podzim mizimvě. Kdybych to srovnal s Gabonem na jiných stanovištích podle
> spadu po první fumigaci, tak by z toho gabon proti toaletáku vyšel dost
> špatně:-)
>
> Vím o pár lidech, co to zkoušeli vedle sebe a hodnotili. Ale porušovali
> vyhlášku, tak s tím nikam na veřejnost nechodí. :-)
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33966


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 5. 2. 2009
Re:Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider (33954) (33960)

> >>>(Po první fumigaci mi spadlo od 50 do 250 k destruktora.)<<<
> Musíš taky napsat kdy jsi to použil a jestli tomu předcházelo nějaké léčení,
> případně jaký byl spad po opakovaném přeléčení jinak je tvá informace bezcenná


Pri krmeni bylo psano...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33965


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 5. 2. 2009
Re: (33955)

A k těm kočovným vozům bych se ani nevyjadřoval... Když jsem byl ještě
> mladý a blbý tak jsem uvažovatl a chtěl nějaký koupit, ale ty nevýhody
> předčily výhody, brutálně....
> 2 strany.... sever a jih// chyba na severu zaostávají a jihu utíkají z
úlu,
> pořizovací cena/// hrůza, chtěli mi je prodat za 50 000, síla, u
> tenkostěných úlů omezený kontakt včelstva se sluncem/// chyba opožděný
> rozvoj/// koč vůz potřebuje na převoz traktor/// chyby//d rahý 400 kč
> hodina traktoristy// a při kočování do sadů, velký, blbě manipulovatelný a
> navíc sadaři chtějí spíše palety a rovnoměrně rozmístít, takže kočovné
vozy
> opravdu ne, jo a ještě když je v létě vedro, luxus v nich pracovat.....
> jednu výhodu mají, včelstva jsou chráněny proti zlodějům, což bohužel v
> našich podmínkách výhoda, bohužel...

Ono taky kočovné vozy vznikly za úplně jiných podmínek za socialismu.
Vyřazené různé autobusové či zemědělské vleky nebo maringotky šlo koupit za
zůstatkovou nebo šrotovou cenu, od čtvrtiny měsíčního platu výše, za
investici dalšího 1 - 5 měsíčních platů si je včelaři sami upravili na
včelíny. Traktoristu s traktorem na převoz šlo sehnat za babku, cenu cca 4
krabiček kvalitních cigaret nebo cca 10 - 20 piv v hospodě nebo ho dokonce
zdarma poskytovaly družstva, kde řepku pěstovali. Cena medu, ať už z prodeje
ze dvora nebo do výkupu byla výrazně výše než dnes. Investice do kočovného
včelína se tehdy splatily tak za 2 roky. Dneska je kočovný vůz tažený
traktorem po silnici ekonomický nesmysl, snad kromě těch vozů zaměřených na
opylování, kde se podařilo nacpat těch aspoň 60 včelstev Spíše tak přívěs za
auto nebo paleta umístitelná na korbu náklaďáku.

R. Polášek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33964


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (195.39.6.30) --- 5. 2. 2009
Re: Zkušenosti s odpařovačem Nassenheider (33954) (33956) (33961)

Začal jsem krmit 03.08.2008 a možná o týden později jsem dal odpařovače. Rovněž kolem 10.08. jsem dal Gabony. Při první fumigaci (jak jsem už psal) byl spad od 50 do 250 ks VD. Po druhé fumigaci byl spad u devíti včelstev od 0 do 5 ks destruktora. Vysoký spad při 1.f. přičítám tomu, že jsem stavební rámky, které se mají s trubčinou vyřezávat dle metodiky LBV koncem června, začátkem července, nechal v úlech. Začínal jsem a neměl jsem rámky v čem vytavit (teď už mám). Trochu jsem věřil tomu, že KM destruktora zdecimuje, i když jsem rámky nevyřezal.

Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33963


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 5. 2. 2009
Re: Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider (33954) (33956) (33961)

Já měl po aplikaci gabonu p týdnů VII VIII měsíc při první fumigaci v X u varidolem 0 - 5 u 28 včelstev a u 2 přes 200 druhá fumicace po 2 týdnech u všech 0 - 2 a po aerosolu v polovině XII 0
To by pak potvrzovalo menší účinnost odpařovačů jinak pro alternativní chovy velmi dobré

Pepan
-------
Tomu nerozumím. Jak lze srovnávat něco co není vedle sebe.

Já měl jedno stanoviště, kde kdybych tam dal vlétě toaleták, tak by mi taky vyšla skoro 100% účinnost. Roztoči tam prostě nebyli. Ani v létě a na podzim mizimvě. Kdybych to srovnal s Gabonem na jiných stanovištích podle spadu po první fumigaci, tak by z toho gabon proti toaletáku vyšel dost špatně:-)

Vím o pár lidech, co to zkoušeli vedle sebe a hodnotili. Ale porušovali vyhlášku, tak s tím nikam na veřejnost nechodí. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33962


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 5. 2. 2009
Re:Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider (33954) (33956)

Já měl po aplikaci gabonu p týdnů VII VIII měsíc při první fumigaci v X u varidolem 0 - 5 u 28 včelstev a u 2 přes 200 druhá fumicace po 2 týdnech u všech 0 - 2 a po aerosolu v polovině XII 0
To by pak potvrzovalo menší účinnost odpařovačů jinak pro alternativní chovy velmi dobré

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider
> Datum: 05.2.2009 10:16:59
> ----------------------------------------
> > Máte někdo zkušenosti s odpařovačem Nassenheider, kam ho v úle
> > umisťujete, jaké jste měli výsledky, přišli jste na nějaké vychytávky,
> > které se dají použít ?
>
> Ja vkladal odparovace hned vedle plodoveho hnizda - take jen jeden na vcelstvo,
> take prvni pokusy.
>
> Na hodnoceni ucinku mi chybi data - flakal jsem v tu dobu poznamky a navic
> roztoci u nas moc nebyly, nasledna fumigace do 20-30 v.d.
>
> Plneni KM do odparovace celkem v pohode akorat mi vadi pomalost pri nalevani z
> dodane plnici lahve - to se chystam priste poresit.
>
> Pak je otazka kdy aplikovat, velikost odparovaciho knotu - stalo se mi, ze u
> slabsiho oddelku v zari trvalo odpareni celeho objemu o min tyden dele.
>
> Jinak moc dik za nove tema a doufam ze se rozvine podobne kosate jako tema dane
> :-)
>
> T.H.
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33961


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 5. 2. 2009
Re:Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider (33954)

>>>(Po první fumigaci mi spadlo od 50 do 250 k destruktora.)<<<
Musíš taky napsat kdy jsi to použil a jestli tomu předcházelo nějaké léčení, případně jaký byl spad po opakovaném přeléčení jinak je tvá informace bezcenná

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider
> Datum: 05.2.2009 10:05:03
> ----------------------------------------
> Loni jsem poprvé počátkem srpna aplikoval kyselinu mravenčí
> (KM)prostřednictvím odpařovače Nassenheider. Odpařovač jsem dal do třetího
> prázdného nástavku (nástavek na 11 ks rámků 39 x 24) zároveň s krmením 4 l
> sklenicí s prosakovacím víčkem. Použil jsem KM 80-ti%ní, včelky tuto
> koncentraci snášely dobře, lozily i po odpařovačích, pouze na počátku
> aplikace si daly distanc a stáhly se od odpařovačů. Odpařovač jsem se
> snažil dát doprostřed nástavku vedle sklenice, aby se KM rozptýlila do
> celého prostoru úlu. V návodu je sice psané, že by se na jedno včelstvo
> měly dát 2 ks odpařovačů vždy po straně plodu, ale známý, který tento
> odpařovač používá již několik roků, používá pouze jeden ks a údajně má
> velmi dobré výsledky. Po první fumigaci mi spadlo od 50 do 250 ks
> destruktora.
> Máte někdo zkušenosti s odpařovačem Nassenheider, kam ho v úle
> umisťujete, jaké jste měli výsledky, přišli jste na nějaké vychytávky,
> které se dají použít ?
>
> Díky za Vaše zkušenosti.
>
> Jiří
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33960


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (195.39.6.30) --- 5. 2. 2009
Re: Zkušenosti s odpařovačem Nassenheider (33954) (33956) (33957) (33958)

KM v 1 l lahvích jsem rovněž odebral od dodavatele odpařovačů (celkem 2 l). KM v 5 l kanystrech nám objednali ve velkoskladě Drogerie TETA v Novém Jičíně. Přišla jim celá paleta a včelaři si ji celou rozebrali. Odkud ta KM byla Ti teď neřeknu, musím se podívat na štítek, což bude možné až o víkendu. Podívám se na něj a výrobce napíšu.

Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33959


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 5. 2. 2009
Re: Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider (33954) (33956) (33957)

> Kyselinu mravenčí jsem sehnal v 1 l lahvích a v 5 l kanystru. Poprvé jsem
> odpařovače rovněž plnil plastovou plničkou, bylo to zdlouhavé a nic moc.
> Proto jsem je začal plnit přímo z 1 l láhve, do prostoru pro knot (
> naklonit a naplnit asi do 3/4) a teprve zbytek jsem doplnil plničkou.
> Samozřejmě, že jsem plnění prováděl v přírodě kvůli případnému úkapu KM.
> Nejlepší je dát na zem nějaké noviny, aby KM nešla do půdy a nespálila
> trávu. Bylo to mnohem rychlejší a příjemnější. Proto KM z kanystru bude
> lepší přelít do menších skleněných lahví a z těchto odpařovače plnit. S
> rychlostí odpařování jsem měl ty samé zkušenosti, místo 14 dnů se kyselina
> odpařovala někdy i 20 dnů.
>
>

Vyzkousim to takhle plnit. Kde jsi tu KM kupoval? Ja si ji nechal poprve poslat z brna i s odparovaci. Ted uz budu muset koupit.

Diky

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33958


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (195.39.6.30) --- 5. 2. 2009
Re: Zkušenosti s odpařovačem Nassenheider (33954) (33956)

Kyselinu mravenčí jsem sehnal v 1 l lahvích a v 5 l kanystru. Poprvé jsem odpařovače rovněž plnil plastovou plničkou, bylo to zdlouhavé a nic moc. Proto jsem je začal plnit přímo z 1 l láhve, do prostoru pro knot ( naklonit a naplnit asi do 3/4) a teprve zbytek jsem doplnil plničkou. Samozřejmě, že jsem plnění prováděl v přírodě kvůli případnému úkapu KM. Nejlepší je dát na zem nějaké noviny, aby KM nešla do půdy a nespálila trávu. Bylo to mnohem rychlejší a příjemnější. Proto KM z kanystru bude lepší přelít do menších skleněných lahví a z těchto odpařovače plnit. S rychlostí odpařování jsem měl ty samé zkušenosti, místo 14 dnů se kyselina odpařovala někdy i 20 dnů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33957


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 5. 2. 2009
Re:Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider (33954)

> Máte někdo zkušenosti s odpařovačem Nassenheider, kam ho v úle
> umisťujete, jaké jste měli výsledky, přišli jste na nějaké vychytávky,
> které se dají použít ?

Ja vkladal odparovace hned vedle plodoveho hnizda - take jen jeden na vcelstvo, take prvni pokusy.

Na hodnoceni ucinku mi chybi data - flakal jsem v tu dobu poznamky a navic roztoci u nas moc nebyly, nasledna fumigace do 20-30 v.d.

Plneni KM do odparovace celkem v pohode akorat mi vadi pomalost pri nalevani z dodane plnici lahve - to se chystam priste poresit.

Pak je otazka kdy aplikovat, velikost odparovaciho knotu - stalo se mi, ze u slabsiho oddelku v zari trvalo odpareni celeho objemu o min tyden dele.

Jinak moc dik za nove tema a doufam ze se rozvine podobne kosate jako tema dane :-)

T.H.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33956


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (89.235.0.90) --- 5. 2. 2009

Přátele nebudete mě věřit, ale diskuze se rozjela. Nevím na co dřív reagovat. Pokud se bavíme o dnešním zemědělství, tak je to opravdu průmysl. Neviděl bych to vůbec špatně, je totiž konkurenceschopné, trh má být pestrý od drobno až po velko. Cenovou hladinu určuje velko... .

Pokud jde o dolet včel, zemědělci mají opravdu opylovací službu zdarma, to je ale samozdřejmně pouze dočasné i na ně dolehne silnější konkurence a donutí je snižovat náklady a zvyšovat výnosy, nebo to uvidí u Frantu ve vedlejším podniku... Pokud mám dobré informace v Holandsku už to funguje, drtí je konkurence z Číny a tak hledají....

Pokud jde o opylování málo lukrativních plodin, tak jen na upřesnění, pokud je v doletu i 7 km kvetoucí řepka nebo svazenka nebo něco lukrativnějšícho, jdou včely po lepším, chovají se ekonomicky, počítají si vzdálenost a získanou energii v nektaru......

Pálení silných včelstev, tak to je bomba, díky Výzkumáku máme super metodu na odhalování ohnisek a hlavně zdrojů moru včelího plodu hnedka z měli. Má to strašnu výhodu, dvě mouchy jednou ranou a hlavně pokud to někdo neofušuje tak další informace kde hledat mor.
U těch silných včelstev je ale jiný problém, mají vyšší odolnost, ale pokud jsou v okolí nějaká nemocná včelstva, tak si donesou, a nejen med..... a proto je potřeba vyšetřovat všechny včelstva....

A k těm kočovným vozům bych se ani nevyjadřoval... Když jsem byl ještě mladý a blbý tak jsem uvažovatl a chtěl nějaký koupit, ale ty nevýhody předčily výhody, brutálně....
2 strany.... sever a jih// chyba na severu zaostávají a jihu utíkají z úlu, pořizovací cena/// hrůza, chtěli mi je prodat za 50 000, síla, u tenkostěných úlů omezený kontakt včelstva se sluncem/// chyba opožděný rozvoj/// koč vůz potřebuje na převoz traktor/// chyby//d rahý 400 kč hodina traktoristy// a při kočování do sadů, velký, blbě manipulovatelný a navíc sadaři chtějí spíše palety a rovnoměrně rozmístít, takže kočovné vozy opravdu ne, jo a ještě když je v létě vedro, luxus v nich pracovat..... jednu výhodu mají, včelstva jsou chráněny proti zlodějům, což bohužel v našich podmínkách výhoda, bohužel...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33955


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (195.39.6.30) --- 5. 2. 2009
Zkušenosti s odpařovačem Nassenheider

Loni jsem poprvé počátkem srpna aplikoval kyselinu mravenčí (KM)prostřednictvím odpařovače Nassenheider. Odpařovač jsem dal do třetího prázdného nástavku (nástavek na 11 ks rámků 39 x 24) zároveň s krmením 4 l sklenicí s prosakovacím víčkem. Použil jsem KM 80-ti%ní, včelky tuto koncentraci snášely dobře, lozily i po odpařovačích, pouze na počátku aplikace si daly distanc a stáhly se od odpařovačů. Odpařovač jsem se snažil dát doprostřed nástavku vedle sklenice, aby se KM rozptýlila do celého prostoru úlu. V návodu je sice psané, že by se na jedno včelstvo měly dát 2 ks odpařovačů vždy po straně plodu, ale známý, který tento odpařovač používá již několik roků, používá pouze jeden ks a údajně má velmi dobré výsledky. Po první fumigaci mi spadlo od 50 do 250 ks destruktora.
Máte někdo zkušenosti s odpařovačem Nassenheider, kam ho v úle umisťujete, jaké jste měli výsledky, přišli jste na nějaké vychytávky, které se dají použít ?

Díky za Vaše zkušenosti.

Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33954


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 5. 2. 2009
Re: cukrovar (33919) (33920) (33932) (33933) (33938) (33945) (33947) (33950)

No, mně jsou ty poplatky na včelstvo vcelku jedno. Jsou vítané přilepšení,
ale nejsou vůbec rozhodující. Místa s lokalitami vzácných rostlin bývají
obvykle ošetřována přírodním způsobem, tudíž na takových místech bývá
průběžná včelí pastva stále po celý včelařský rok. Takové místo je tedy
vhodné pro trvalé stanoviště. Co se týká kočování, pokud tam nerostou
včelařské rostliny ve velkém množství pro nějakou nárazovou snůšku, bývá
potom takové místo nebo reálněji nějaká plocha těsně vedle takové lokality
vhodná jako zimoviště kočovníka, protože tam bývá v srpnu, září i na jaře
dostatek pylu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 05, 2009 9:15 AM
Subject: Re: cukrovar


Máme tu ale také oblasti s lokalitami vzácných rostlin které nikdo nepojede
opylovat protože o kus dál jsou mnohem lukrativnější plodiny Také vím o
vesnicích kde již není jediný včelař Být pak těch vesnic víc vedle sebe již
by to byl problém.
Nemůžu také pochopit proč vám těch pár korun na včelstvo tak leží v žaludku.
Dostanete je všichni. Nevěřte tomu, že když je zruší, skončí ti malí a ti
velcí shrábnou peníze za opylovaní. Př. pro řepku pro potravinářské účely je
opylování nevýhodné ,řepka je částečně samosprašná a olej je z ní
kvalitnější. A O PŘIMÍCHÁVÁNÍ TOHOTO OLEJE DO PALIV SE JIŽ VEDE MNOHO
POLEMIK. Výrobci paliv je dovážejí levnější od jinud.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: cukrovar
> Datum: 05.2.2009 07:19:39
> ----------------------------------------
> Ono to zas není tak jednoduché. Drobní včelaři dozajista mají čas třeba na
> to sledování rámků, do kterých úlů je dávají. Potom ale prohlídka jednoho
> včelstva znamená třeba, že to trvá kolem hodiny, i když se jedná o
> nástavkový úl, a takový včelař se potom pracností i manipulací s
> jednotlivými rámky přibližuje včelaření v zadovácích. Zas jiní drobní
> včelaři, dovedu si představit drobného včelaře s cca 10 nástavkovými úly
na
> jednom stanovišti, který s cílem získat z těch včelstev co nejvíc medu a
> zároveň třeba kvůli zaměstnání, které mu bere mnohem více času než 8 hodin
> denně, minimalizuje spotřebu času na jedno včelstvo ještě důsledněji než
> profesionální velkovčelař, takže je nekontrolované střídání rámků a
nastavků
> a jeho včelstva jsou kvůli minimalizaci času na manipulaci k nákaze
> náchylnější. Taky si dovedu představit malého včelaře třeba se 4 včelstvy
na
> zahradě, který zastává nějaký výrazně odlišný názor na včelaření než je
> běžný, takže jeho včelstva mají podprůměrný výnos medu a třeba jsou
> náchylnější k onemocnění než běžná včelstva ale nebo třeba naopak mnohem
> odolnější. Ale v průměru těch 15 - 20 kilo medu z těch včelstev , které
> potřebuje pro rodinu, vždy dostane a to mu stačí, protože med jinak
> neprodává, rentabilitu chovu nevyžaduje a je s včelařením spokojený. Pak
je
> tady otázka odměn za opylování. Většina polí je v současné době v doletu
> těch včelstev malých včelařů ze zahrad a obecně trvalých stanovišť,
> zemědělce proto nijak zvlášť netlačí objednávat opylování přisunutými
> včelstva za úplatu, třeba řepky, protože toto opylování mají nyní zadarmo.
> S úbytkem těchto malých včelařů by se účinnost tohoto opylování zadarmo
> snížila a zemědělci by byli nuceni hromadně objednávat přísun včelstev
> podobně jako tomu bylo za socialismu. Začala by tedy zase vznikat vrstva
> včelařů, od počtu 5 - 10 včelstev a od převážení včelstev v obyčejném
> přívěsném vozíku , která by získávala značnou část příjmu ze včel z
poplatků
> za opylování.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, February 04, 2009 11:00 PM
> Subject: Re: cukrovar
>
>
> Ta dotace je opravdu jen almužna ale přesto díky za ni a to ne kvůli těm
> penězům ale kvůli tomu , že si si těch včel vážíme.
> S tím názorem drobným to sebrat a dát profíkům To je typický názor dnešní
> vládní garnitury.
> Šíření nemocí od drobných včelařů se poslední dobu ukazuje jako blbost
> podívej se na různé fota na netu jak pálí úly Já tam nevidím žádné ty
> almárky a budešáky ale krásné nástavkové úly a podle známého veterináře
šlo
> vesměs o dobře vedená silná včelstva. Má pro to logické vysvětlení. Silné
> včelstvo déle odolává patogenu, ale také ho déle rozšiřuje do okolí.
> Potvrzuje to mizení nákaz až po zlikvidování těchto silných včelstev také
> to může být způsobeno tím , že ten drobný včelař když vybere med tak rámky
> vrátí do stejného úlu a velkovželař to mastí hlava nehlava. kde myslíš ,
že
> se ty nemoci pak lépe šíří? Znám i drobného včelaeř který má rámky
označeny
> do kterého úlu patří. Nástavky nezaměňuje mezi sebou a v sezonu mají i 5
> pater
> S tím pokrokem máš pravdu. Ti malí nemají na drahý výzkum a těm velkým
> chamtivost ho nedovolí financovat a jen dští oheň a síru ČSV a výzkumák
,že
> nic nedělá. Pokud pak na něco přijdou tak to drží pod pokličkou a nebo jen
> draze prodají. Na to ti malí pak nemají. hlavně pak vývoj již dnes v
tomto
> vysoce technickém světě není záležitostí včelařů ale laboratoří
>
> Pepan
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33953


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 5. 2. 2009
Re: Prodej (33877) (33879) (33906) (33916) (33921)

J. Křapka napsal:

> Medovina......Poučit by nás též mohli malovýrobci vína. Bylo by to přímo od zdroje. JK
..........

Nechci poučovat, ale vinaři využívají a na medovinu se vztahuje zřejmě toto:

Předpis:
Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních
§ 92 Plátce daně z vína a meziproduktů až § 100znění účinné od 01.01.2007

§ 92
Plátce daně z vína a meziproduktů

(1) Plátcem není fyzická osoba, která na daňovém území České republiky vyrábí výhradně tiché víno (§ 93 odst. 3), za podmínky, že celkové množství vyrobeného tichého vína za kalendářní rok nepřesáhne 2 000 litrů.

(2) Tiché víno vyrobené fyzickou osobou na daňovém území České republiky za podmínky uvedené v odstavci 1 nemůže být dopravováno do jiného členského státu pro účely podnikání (§ 31)

(3) Tiché víno vyrobené fyzickou osobou na daňovém území České republiky za podmínky uvedené v odstavci 1 nemůže být uvedeno do režimu podmíněného osvobození od daně.

(4) Pokud fyzická osoba poruší podmínky stanovené v odstavcích 1 až 3, je povinna se zaregistrovat jako plátce nejpozději do 15 kalendářních dní ode dne porušení těchto podmínek.

§ 93
Předmět daně z vína a meziproduktů

(1) Předmětem daně pro účely tohoto zákona jsou vína a fermentované nápoje (dále jen "vína") a meziprodukty uvedené pod kódy nomenklatury 2204, 2205, 2206, které obsahují více než 1,2 % objemových alkoholu, nejvýše však 22 % objemových alkoholu.

(3) Tichým vínem se pro účely tohoto zákona rozumí výrobky, které nejsou šumivým vínem vymezeným v odstavci 2 a které jsou uvedené pod následujícími kódy nomenklatury:

d) 2206, pokud nepodléhají dani z piva, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 10 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu.


§ 94
Vznik povinnosti daň z vína
a meziproduktů přiznat a zaplatit

(1) Při uvedení tichého vína vyrobeného fyzickou osobou na daňovém území České republiky do volného daňového oběhu povinnost daň přiznat a zaplatit nevzniká, pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 92 odst. 1 až 3.

(2) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také fyzické osobě, která se stala plátcem podle § 92 odst. 4, dnem porušení podmínek stanovených v § 92 odst. 1 až 3, a týká se množství tichého vína vyrobeného od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla .

§ 95
Základ daně z vína a meziproduktů

Základem daně je množství vína a meziproduktů vyjádřené v hektolitrech.

§ 96
Sazby daně z vína a meziproduktů

Sazby daně jsou stanoveny takto:
Text       
Sazba daně
Šumivá vína podle § 93 odst. 2       
2 340 Kč/hl
Tichá vína podle § 93 odst. 3       
0 Kč/hl
Meziprodukty podle § 93 odst. 4       
2 340 Kč/hl

§ 98a
Daňové přiznání k dani z vína
a splatnost této daně
(2) Nevznikne-li právnické nebo fyzické osobě, která vyrábí tiché víno (§ 93 odst. 3) podle § 99 odst. 3, ve zdaňovacím období daňová povinnost (§ 8 odst. 2), nejsou tyto osoby povinny podávat písemné sdělení podle zvláštního právního předpisu60f).


Víno jako produkt je zatříděn do TŘÍDY IV - VÝROBKY POTRAVINÁŘSKÉHO PRŮMYSLU; NÁPOJE, LIHOVÉ TEKUTINY A OCET;TABÁK A VYROBENÉ TABÁKOVÉ NÁHRAŽKY (kapitola 16-24).
V Kapitole 22 jsou zařazeny NÁPOJE, LIHOVINY A OCET. Pod jednotlivými kódy se dále objevují :

* 2204 - Víno z čerstvých hroznů, včetně vína obohaceného alkoholem; vinný mošt jiný než čísla 2009;
* 2205 - Vermut a ostatní víno z čerstvých hroznů, připravené pomocí aromatických bylin nebo jiných aromatických látek;
* 2206 - Ostatní kvašené (fermentované) nápoje (např. jablečné, hruškové, medovina); směsi kvašených (fermentovaných) nápojů a směsi kvašených (fermentovaných) nápojů s nealkoholickými nápoji jinde neuvedené ani nezahrnuté.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33952


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 5. 2. 2009
Re: cukrovar (33919) (33920) (33932) (33933) (33938) (33945) (33948) (33949)

Nejvíc zadováků je asi nepoužívaných, ve starých včelínech nebo na půdách a
podobně. Jinak co se týká kočovných vozů, 60 včelstev do jednoho vozu nejde
osadit jinak než zadováky. Pokud kočují někde, kde uř nyní zemědělci za
opylování platí, mohou být ty zadováky i docela produktivní. Nevím, jestli
by je šlo nějak nahradit, třeba mít nastavky uvnitř ve dvou řadách nad
sebou....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 05, 2009 8:57 AM
Subject: Re: cukrovar


to co jsem popisoval byl případ nedaleko nás Nákaza se právě zjišťovala vždy
u malých včelařů a bylo to stále dokola Pak ZO schrastila peníze na
celoplošné vyšetření pro celý okres Pak se ukázalo těch stnoviš´více a
nejhorší to bylo právě u jednoho kde by to nikdo nepředpokládal a on byl
právě ve středu těch nákaz. Teď je tam klid.
Takže všechno nejde házet na malé včelaře Staré dílo má nepochybně
negativní vliv na stav včelstev v tom jsem s tebou ale za jedno.
Také již jsem neviděl dudečáky na zahrádkách včelařů v okolí, ale kočovní
včelaři je mají ve svých vozech stále. Mám třicet úlů a neumím si
představit již tu práci jakou by to obnášelo. již jsem to zapomněl.

pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33951


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 5. 2. 2009
Re: cukrovar (33919) (33920) (33932) (33933) (33938) (33945) (33947)

Máme tu ale také oblasti s lokalitami vzácných rostlin které nikdo nepojede opylovat protože o kus dál jsou mnohem lukrativnější plodiny Také vím o vesnicích kde již není jediný včelař Být pak těch vesnic víc vedle sebe již by to byl problém.
Nemůžu také pochopit proč vám těch pár korun na včelstvo tak leží v žaludku. Dostanete je všichni. Nevěřte tomu, že když je zruší, skončí ti malí a ti velcí shrábnou peníze za opylovaní. Př. pro řepku pro potravinářské účely je opylování nevýhodné ,řepka je částečně samosprašná a olej je z ní kvalitnější. A O PŘIMÍCHÁVÁNÍ TOHOTO OLEJE DO PALIV SE JIŽ VEDE MNOHO POLEMIK. Výrobci paliv je dovážejí levnější od jinud.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: cukrovar
> Datum: 05.2.2009 07:19:39
> ----------------------------------------
> Ono to zas není tak jednoduché. Drobní včelaři dozajista mají čas třeba na
> to sledování rámků, do kterých úlů je dávají. Potom ale prohlídka jednoho
> včelstva znamená třeba, že to trvá kolem hodiny, i když se jedná o
> nástavkový úl, a takový včelař se potom pracností i manipulací s
> jednotlivými rámky přibližuje včelaření v zadovácích. Zas jiní drobní
> včelaři, dovedu si představit drobného včelaře s cca 10 nástavkovými úly na
> jednom stanovišti, který s cílem získat z těch včelstev co nejvíc medu a
> zároveň třeba kvůli zaměstnání, které mu bere mnohem více času než 8 hodin
> denně, minimalizuje spotřebu času na jedno včelstvo ještě důsledněji než
> profesionální velkovčelař, takže je nekontrolované střídání rámků a nastavků
> a jeho včelstva jsou kvůli minimalizaci času na manipulaci k nákaze
> náchylnější. Taky si dovedu představit malého včelaře třeba se 4 včelstvy na
> zahradě, který zastává nějaký výrazně odlišný názor na včelaření než je
> běžný, takže jeho včelstva mají podprůměrný výnos medu a třeba jsou
> náchylnější k onemocnění než běžná včelstva ale nebo třeba naopak mnohem
> odolnější. Ale v průměru těch 15 - 20 kilo medu z těch včelstev , které
> potřebuje pro rodinu, vždy dostane a to mu stačí, protože med jinak
> neprodává, rentabilitu chovu nevyžaduje a je s včelařením spokojený. Pak je
> tady otázka odměn za opylování. Většina polí je v současné době v doletu
> těch včelstev malých včelařů ze zahrad a obecně trvalých stanovišť,
> zemědělce proto nijak zvlášť netlačí objednávat opylování přisunutými
> včelstva za úplatu, třeba řepky, protože toto opylování mají nyní zadarmo.
> S úbytkem těchto malých včelařů by se účinnost tohoto opylování zadarmo
> snížila a zemědělci by byli nuceni hromadně objednávat přísun včelstev
> podobně jako tomu bylo za socialismu. Začala by tedy zase vznikat vrstva
> včelařů, od počtu 5 - 10 včelstev a od převážení včelstev v obyčejném
> přívěsném vozíku , která by získávala značnou část příjmu ze včel z poplatků
> za opylování.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, February 04, 2009 11:00 PM
> Subject: Re: cukrovar
>
>
> Ta dotace je opravdu jen almužna ale přesto díky za ni a to ne kvůli těm
> penězům ale kvůli tomu , že si si těch včel vážíme.
> S tím názorem drobným to sebrat a dát profíkům To je typický názor dnešní
> vládní garnitury.
> Šíření nemocí od drobných včelařů se poslední dobu ukazuje jako blbost
> podívej se na různé fota na netu jak pálí úly Já tam nevidím žádné ty
> almárky a budešáky ale krásné nástavkové úly a podle známého veterináře šlo
> vesměs o dobře vedená silná včelstva. Má pro to logické vysvětlení. Silné
> včelstvo déle odolává patogenu, ale také ho déle rozšiřuje do okolí.
> Potvrzuje to mizení nákaz až po zlikvidování těchto silných včelstev také
> to může být způsobeno tím , že ten drobný včelař když vybere med tak rámky
> vrátí do stejného úlu a velkovželař to mastí hlava nehlava. kde myslíš , že
> se ty nemoci pak lépe šíří? Znám i drobného včelaeř který má rámky označeny
> do kterého úlu patří. Nástavky nezaměňuje mezi sebou a v sezonu mají i 5
> pater
> S tím pokrokem máš pravdu. Ti malí nemají na drahý výzkum a těm velkým
> chamtivost ho nedovolí financovat a jen dští oheň a síru ČSV a výzkumák ,že
> nic nedělá. Pokud pak na něco přijdou tak to drží pod pokličkou a nebo jen
> draze prodají. Na to ti malí pak nemají. hlavně pak vývoj již dnes v tomto
> vysoce technickém světě není záležitostí včelařů ale laboratoří
>
> Pepan
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33950


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 5. 2. 2009
Re: cukrovar (33919) (33920) (33932) (33933) (33938) (33945) (33948)

to co jsem popisoval byl případ nedaleko nás Nákaza se právě zjišťovala vždy u malých včelařů a bylo to stále dokola Pak ZO schrastila peníze na celoplošné vyšetření pro celý okres Pak se ukázalo těch stnoviš´více a nejhorší to bylo právě u jednoho kde by to nikdo nepředpokládal a on byl právě ve středu těch nákaz. Teď je tam klid.
Takže všechno nejde házet na malé včelaře Staré dílo má nepochybně negativní vliv na stav včelstev v tom jsem s tebou ale za jedno.
Také již jsem neviděl dudečáky na zahrádkách včelařů v okolí, ale kočovní včelaři je mají ve svých vozech stále. Mám třicet úlů a neumím si představit již tu práci jakou by to obnášelo. již jsem to zapomněl.

pepan

.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: cukrovar
> Datum: 05.2.2009 07:58:31
> ----------------------------------------
> Má pro to logické vysvětlení. Silné včelstvo déle odolává patogenu, ale
> také ho déle rozšiřuje do okolí. Potvrzuje to mizení nákaz až po
> zlikvidování těchto silných včelstev
> ------
> Včelstvo co je v síle není zdrojem MVP pro své okolí. MVP se zalétáváním v
> podstatě nešíří ani když jsou úly vedle sebe. O dvou pokusech je v
> posledním MV.
> Silné včelstvo má smůlu, že se to na něm zjistí. O těch co okolo něho
> uhynuly (a včelař to mnohdy nenahlásil, nebo úl osadil novým rojem, staré
> plásty vyhodil a při prohlídce vypadá dobře bez kliniky) už nikdo neví.
>
> Protože jsem přežíval na pokraji jednoho pásma, tak jsem se o to dost
> zajímal. A zajímavé zkušenosti jsou odtuď, z jižní Moravy (taky popsáno v
> MV) včetně posledních zkušeností z plošného screeningu měli a teď máme něco
> kolem Pardubic.
> Nikdy nebyly podle toho co vím, primárním zdrojem nákazy silná včelstva,
> ale stanoviště se slabými zanebávanými včelstvy která postupně hynula.
>
> A v podstatě málokdy nahlasí MVP ve svých včelách včelař, téměř 100% nálezů
> (i kliniky v pokročilém stadiu ) dělají až prohlížitelé. Problém moru je
> asi v tom, že jej nepoznáme při běžném ošetřování včelstev. A když tak to
> jsou právě ti pečliví a zodpovědní se světlým dílem bez ohledu na počet
> včelstev.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33949


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 5. 2. 2009
Re: cukrovar (33919) (33920) (33932) (33933) (33938) (33945)

Má pro to logické vysvětlení. Silné včelstvo déle odolává patogenu, ale také ho déle rozšiřuje do okolí. Potvrzuje to mizení nákaz až po zlikvidování těchto silných včelstev
------
Včelstvo co je v síle není zdrojem MVP pro své okolí. MVP se zalétáváním v podstatě nešíří ani když jsou úly vedle sebe. O dvou pokusech je v posledním MV.
Silné včelstvo má smůlu, že se to na něm zjistí. O těch co okolo něho uhynuly (a včelař to mnohdy nenahlásil, nebo úl osadil novým rojem, staré plásty vyhodil a při prohlídce vypadá dobře bez kliniky) už nikdo neví.

Protože jsem přežíval na pokraji jednoho pásma, tak jsem se o to dost zajímal. A zajímavé zkušenosti jsou odtuď, z jižní Moravy (taky popsáno v MV) včetně posledních zkušeností z plošného screeningu měli a teď máme něco kolem Pardubic.
Nikdy nebyly podle toho co vím, primárním zdrojem nákazy silná včelstva, ale stanoviště se slabými zanebávanými včelstvy která postupně hynula.

A v podstatě málokdy nahlasí MVP ve svých včelách včelař, téměř 100% nálezů (i kliniky v pokročilém stadiu ) dělají až prohlížitelé. Problém moru je asi v tom, že jej nepoznáme při běžném ošetřování včelstev. A když tak to jsou právě ti pečliví a zodpovědní se světlým dílem bez ohledu na počet včelstev.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33948


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 5. 2. 2009
Re: cukrovar (33919) (33920) (33932) (33933) (33938) (33945)

Ono to zas není tak jednoduché. Drobní včelaři dozajista mají čas třeba na
to sledování rámků, do kterých úlů je dávají. Potom ale prohlídka jednoho
včelstva znamená třeba, že to trvá kolem hodiny, i když se jedná o
nástavkový úl, a takový včelař se potom pracností i manipulací s
jednotlivými rámky přibližuje včelaření v zadovácích. Zas jiní drobní
včelaři, dovedu si představit drobného včelaře s cca 10 nástavkovými úly na
jednom stanovišti, který s cílem získat z těch včelstev co nejvíc medu a
zároveň třeba kvůli zaměstnání, které mu bere mnohem více času než 8 hodin
denně, minimalizuje spotřebu času na jedno včelstvo ještě důsledněji než
profesionální velkovčelař, takže je nekontrolované střídání rámků a nastavků
a jeho včelstva jsou kvůli minimalizaci času na manipulaci k nákaze
náchylnější. Taky si dovedu představit malého včelaře třeba se 4 včelstvy na
zahradě, který zastává nějaký výrazně odlišný názor na včelaření než je
běžný, takže jeho včelstva mají podprůměrný výnos medu a třeba jsou
náchylnější k onemocnění než běžná včelstva ale nebo třeba naopak mnohem
odolnější. Ale v průměru těch 15 - 20 kilo medu z těch včelstev , které
potřebuje pro rodinu, vždy dostane a to mu stačí, protože med jinak
neprodává, rentabilitu chovu nevyžaduje a je s včelařením spokojený. Pak je
tady otázka odměn za opylování. Většina polí je v současné době v doletu
těch včelstev malých včelařů ze zahrad a obecně trvalých stanovišť,
zemědělce proto nijak zvlášť netlačí objednávat opylování přisunutými
včelstva za úplatu, třeba řepky, protože toto opylování mají nyní zadarmo.
S úbytkem těchto malých včelařů by se účinnost tohoto opylování zadarmo
snížila a zemědělci by byli nuceni hromadně objednávat přísun včelstev
podobně jako tomu bylo za socialismu. Začala by tedy zase vznikat vrstva
včelařů, od počtu 5 - 10 včelstev a od převážení včelstev v obyčejném
přívěsném vozíku , která by získávala značnou část příjmu ze včel z poplatků
za opylování.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 04, 2009 11:00 PM
Subject: Re: cukrovar


Ta dotace je opravdu jen almužna ale přesto díky za ni a to ne kvůli těm
penězům ale kvůli tomu , že si si těch včel vážíme.
S tím názorem drobným to sebrat a dát profíkům To je typický názor dnešní
vládní garnitury.
Šíření nemocí od drobných včelařů se poslední dobu ukazuje jako blbost
podívej se na různé fota na netu jak pálí úly Já tam nevidím žádné ty
almárky a budešáky ale krásné nástavkové úly a podle známého veterináře šlo
vesměs o dobře vedená silná včelstva. Má pro to logické vysvětlení. Silné
včelstvo déle odolává patogenu, ale také ho déle rozšiřuje do okolí.
Potvrzuje to mizení nákaz až po zlikvidování těchto silných včelstev také
to může být způsobeno tím , že ten drobný včelař když vybere med tak rámky
vrátí do stejného úlu a velkovželař to mastí hlava nehlava. kde myslíš , že
se ty nemoci pak lépe šíří? Znám i drobného včelaeř který má rámky označeny
do kterého úlu patří. Nástavky nezaměňuje mezi sebou a v sezonu mají i 5
pater
S tím pokrokem máš pravdu. Ti malí nemají na drahý výzkum a těm velkým
chamtivost ho nedovolí financovat a jen dští oheň a síru ČSV a výzkumák ,že
nic nedělá. Pokud pak na něco přijdou tak to drží pod pokličkou a nebo jen
draze prodají. Na to ti malí pak nemají. hlavně pak vývoj již dnes v tomto
vysoce technickém světě není záležitostí včelařů ale laboratoří

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33947


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 5. 2. 2009
Re: cukrovar (33919) (33920) (33932) (33933) (33938)

Příteli, nepletete si sacharózu se celulózou?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 04, 2009 6:14 PM
Subject: Re: cukrovar


> Jen ohledně toho cukru, řepný cukr se používal jako složka na výrobu
> střelného prachu. Za první republiky jsme vyváželi co jsme mohli. Za
> socialismu se jich hrstka opravila a zmodernizovala(asi jeden) a v
> demokracii se supr zmodernizovali Němčine nad Hanou za stovky milionů
> korun.
>
> Jestli se bavíme o řepném nebo třtinovém cukru vždy jde o sacharózu, (jen
> z třtinového nejde udělat střelný prach, asi.) A jelikož jsme rozumní a
> chceme využívat globalizaci, tak proč nenakupovat mnohem levnější cukr?
Ano
> třtina vyjde kolem 11 korun. Přesně, pěstování cukrovky je drahá
záležitost
> a trochu nelogičnost, ale bourání cukrovarů vypovídá o jiné věci, o
> naprosté nekoncepčnosti našeho zemědělství. Jinde ve světě se dají kvóty
> zemědělcům a né zpracovatelům. U nás přesně na opak. A pak, světe div
> se.... koupí nás francouzi a zbrusu zmodernizovaný cukrovar rozhrnou. A
> kvótu si berou domů.....
>
> Co se týká včelařů, těm je to úplně jedno, chovají se a budou chovat jako
> obchodníci, nakupovat co nejlevněji. Takže v ničem nevidím problém,
>
> Jediné v čem vidím problémy jsou dotace, opravdu deformují trh. Dotace
> pokud bych nechal, tak malým včelařům zrušil a větším zvýšil.
> Malý včelař(takový do 5 včelstev možná i do 10 včelstev) nepřináší žádný
> pokrok pro obor, většinou má tak slabý včely, že z jara nedělají žádnou
> opylovací činnost a jsou spíš zdroj nemocí.
> A těch současných 150 Kč je opravdu jen almužna od státu. Pokud se tedy
> bavíme, že včelaři patří do zemědělství, dotace tomu zdaleka neodpovídají.
> Pokud hospodaříte a máte hektar půdy, máte nárok na dotaci 2 000 Kč na
> plochu a to nemusíte vyprodukovat ani q. obilí. Dotace v zemědělství jsou
> jinak pestré a hlavně jinak motivující...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33946


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 2. 2009
Re: cukrovar (33919) (33920) (33932) (33933) (33938)

Ta dotace je opravdu jen almužna ale přesto díky za ni a to ne kvůli těm penězům ale kvůli tomu , že si si těch včel vážíme.
S tím názorem drobným to sebrat a dát profíkům To je typický názor dnešní vládní garnitury.
Šíření nemocí od drobných včelařů se poslední dobu ukazuje jako blbost podívej se na různé fota na netu jak pálí úly Já tam nevidím žádné ty almárky a budešáky ale krásné nástavkové úly a podle známého veterináře šlo vesměs o dobře vedená silná včelstva. Má pro to logické vysvětlení. Silné včelstvo déle odolává patogenu, ale také ho déle rozšiřuje do okolí. Potvrzuje to mizení nákaz až po zlikvidování těchto silných včelstev také to může být způsobeno tím , že ten drobný včelař když vybere med tak rámky vrátí do stejného úlu a velkovželař to mastí hlava nehlava. kde myslíš , že se ty nemoci pak lépe šíří? Znám i drobného včelaeř který má rámky označeny do kterého úlu patří. Nástavky nezaměňuje mezi sebou a v sezonu mají i 5 pater
S tím pokrokem máš pravdu. Ti malí nemají na drahý výzkum a těm velkým chamtivost ho nedovolí financovat a jen dští oheň a síru ČSV a výzkumák ,že nic nedělá. Pokud pak na něco přijdou tak to drží pod pokličkou a nebo jen draze prodají. Na to ti malí pak nemají. hlavně pak vývoj již dnes v tomto vysoce technickém světě není záležitostí včelařů ale laboratoří

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: cukrovar
> Datum: 04.2.2009 18:15:29
> ----------------------------------------
> Jen ohledně toho cukru, řepný cukr se používal jako složka na výrobu
> střelného prachu. Za první republiky jsme vyváželi co jsme mohli. Za
> socialismu se jich hrstka opravila a zmodernizovala(asi jeden) a v
> demokracii se supr zmodernizovali Němčine nad Hanou za stovky milionů
> korun.
>
> Jestli se bavíme o řepném nebo třtinovém cukru vždy jde o sacharózu, (jen
> z třtinového nejde udělat střelný prach, asi.) A jelikož jsme rozumní a
> chceme využívat globalizaci, tak proč nenakupovat mnohem levnější cukr? Ano
> třtina vyjde kolem 11 korun. Přesně, pěstování cukrovky je drahá záležitost
> a trochu nelogičnost, ale bourání cukrovarů vypovídá o jiné věci, o
> naprosté nekoncepčnosti našeho zemědělství. Jinde ve světě se dají kvóty
> zemědělcům a né zpracovatelům. U nás přesně na opak. A pak, světe div
> se.... koupí nás francouzi a zbrusu zmodernizovaný cukrovar rozhrnou. A
> kvótu si berou domů.....
>
> Co se týká včelařů, těm je to úplně jedno, chovají se a budou chovat jako
> obchodníci, nakupovat co nejlevněji. Takže v ničem nevidím problém,
>
> Jediné v čem vidím problémy jsou dotace, opravdu deformují trh. Dotace
> pokud bych nechal, tak malým včelařům zrušil a větším zvýšil.
> Malý včelař(takový do 5 včelstev možná i do 10 včelstev) nepřináší žádný
> pokrok pro obor, většinou má tak slabý včely, že z jara nedělají žádnou
> opylovací činnost a jsou spíš zdroj nemocí.
> A těch současných 150 Kč je opravdu jen almužna od státu. Pokud se tedy
> bavíme, že včelaři patří do zemědělství, dotace tomu zdaleka neodpovídají.
> Pokud hospodaříte a máte hektar půdy, máte nárok na dotaci 2 000 Kč na
> plochu a to nemusíte vyprodukovat ani q. obilí. Dotace v zemědělství jsou
> jinak pestré a hlavně jinak motivující...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33945


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 77413 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 33945 do č. 34005)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu