Včelařská konference

Vážení kolegové, obracím se na vás s dotazem na přístupné informace, knihy,
zkušenosti související s umístěním oddělku v nástavkovém úlu (rm 39x24)a
nutných pracovních postupech pro následný úspěšný chov včel.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 4140 (20090609)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Já jsem o cestě nástavků a den také uvažoval, ale nakonec jsem šel touto cestou a nelituji. Plemenáč je kompaktní, dno se nemusí přidělávat a velmi lehký. Přidávání matek v září prakticky nic jednoduššího není a když šlápnem na starou tak 100% úspěšnost, když to necháme na včelkách tak tak 80 - 85%. Přestavěný nástavek je prostě bedna a trochu složitější manipulace. Ostatně nejlepší zkouškou úspěšnosti a správného řešení je 80 - 100 včelstev při zaměstnání a ještě pár časově náročných koníčků navrch. To pak nejlepší řešení vyplave napovrch samo od sebe. Co se týká zásob v Dadantech po dlouhé snůškové přestávce se včelstva stěhují za zásobami, ale to platí pouze u některých. Ze 70 % jsou moje Dadanty bohatě zásobené v plodišti.Také mých 35 cm na výšku se mě zdá daleko lepších než 30. Ostatně 30 vzniklo od změření medometu a pak se dodala teorie o geniálním řešení. Hlavně aby už přestalo blbnout počasí, v lese je medovice, jen jí sklidit. Zdraví R. S.

NitraM:
to s tou izolační mezerou se asi týká zimování, ne? alespoň tak jsem to chápal, že v příznivých podmínkách pracují na celé ploše, v nepříznivých mají prostor na to, aby se stáhly?
-----
v zimě jdou spíše za zásobama a kde jsou tam plodují, takže je těžké hodnotit.
V časném jaru už o tom rozhodují a raději plodují v uličce od loučky k loučce, než aby šly do více uliček.
To se týká spíše slabých včelstev. SIlná dělají i v časném jaru kouli.
A teď babo mudruj. Slabé by izolaci potřebovali a nevyužívají ji (tedy tu mezeru - oni využívají vynikající izolační schopnost plástu a včel v uličce) a silným je to jednou, udělají kouli klidně u jedné (většinou čelní, nebo větrané) stěny.
:-))

Karel

Přátelé je zde někdo kdo má zkušenosti s líhní matek, kterou prodává VÚ Dol?
Pokud ano prosím podělte se o zkušenosti. Díky Vlasta
P.S.Pro ty kdo neví o co jde dávám odkaz http://www.beedol.cz/nase_produkty/pomucky-pro-chov/

karel:Izolační mezera dlouhé loučky je asi jen z knížek. Matka klade 45*30 od loučky k loučce, od rohu do rohu. I když má na dalších rámkách vedle dost místa a voští je srovnatelného stáří.
-----
to s tou izolační mezerou se asi týká zimování, ne? alespoň tak jsem to chápal, že v příznivých podmínkách pracují na celé ploše, v nepříznivých mají prostor na to, aby se stáhly?

To je skutečně pohodlný způsob. Myslím ale, že by ani nebylo nutné hledat matku a snad by pouze stačilo přistavit roják k roji a do něj vedle mezistěn umístit čistou souš s vloženým kouskem mladého plodu... Včely by pak měly postupně do rojáku samy nalézt i tak. Jinak ale gratuluji k takto disciplinovaným včelkám, to na mě většinou nečekají... :o)

Stonjek:
Zůstaly pouze styrodurové plemenáče několik na plodištní rámky, převážná většina na medníkovou míru.
----
Mám na každém stanovišti pár plemenáčů, je to šikovné na roj a další manipulace. Ale dál jdu cestou jen spec den a k tomu buď nástavky s drážkama pro přepážky, které umožní větší variabilitu (4x2 rámky, 2x5 u standardních nístavků) a teď jsou v plánu "těsná rámková krmítka" abych mohl příčku operativně posouvat a dosedající na nové standardní dno. To by mělo minimalizovat počet haraburdí.

A taky teď u dadantu jsem "zjistil", že včely skutečně nenechají v plodičti zásoby, vše vyhrazují matce pro plod a tak je problém dělat oddělky bez krmení - v plástech v plodišti je minimum zásob. (věděl jsme to dřív, ale myslel jsem, že je to dáno dřívější krátkou loučkou 30x30, u 45cm je to překvápko. Izolační mezera dlouhé loučky je asi jen z knížek. Matka klade 45*30 od loučky k loučce, od rohu do rohu. I když má na dalších rámkách vedle dost místa a voští je srovnatelného stáří.
A kupodivu to perfektně funguje i při výškách rámků 30 a 24cm. NN se teprve teď začaly stavět na příští sezonu.

Karel

Tak při jednom
takovém výletu do druhé poloviny zaklade pár včelami připravených matečníků.
Včely si vyberou z těch matečníků jednu matku, ta zůstává na své polovině a
staré matka zase na své polovině.

Ešte niekoľko viet k TV, uvediem svoje vlastné skúsenosti, ktoré som získal pozorovaním jedného včelstva pri uskutočňovaní TV,

- včelstvo robí TV z popudu včiel, ktoré pre vnútorné príčiny včelstva sa rozhodnú M vymeniť! Prečo, je veľmi ťažké stanoviť, pretože M (značená) plodovala v norme, mala 1 rok, nebola poškodená a predsa.

- včely! pripravili materskú kolísku prestavaním materskej misky do po podoby hrušky, dolu šírka 9 mm, hĺbka 11,5 mm (priemer kolísky 5 mm, čo je to isté ako u robotníčej bunke, má to svoju logiku, ktorá vychádza z tlakovej teórii oplodňovaného vajíčka trúdimi spermiami).

- po tejto príprave som mal šťastie vidieť ako včely doslova tlačili ku upravenej miske a M pred mojimi očami položila do nej vajíčko.

- O tri dni sa to isté opakovalo znovu a o ďalšie tri dni znovu, teda tri potenciálne matky. Zrejme poistenie proti náhode, ak by prvá M bola chybná alebo by zahynula.
Teda včely rešpektujú vždy tú prvú, vyliahnutú z prvého vajíčka.
V tomto prípade (ale i v ďalších) sa ďalšie dve M už nevyliahli a včely si nemali čo vyberať, pretože ich samé zlikvidovali. Ak chcete M z TV získať, tak tú najstaršiu treba odobrať ešte pred vyliahnutím najstaršej.

Ja som vymieňanú M vychytil ešte pred vyliahnutím prvej M (podľa mňa nemala mechanickú chybu a plodovala bezchybne) a osadil som ju do včelstva, kde chýbala M a div sa svete. táto M druhému včelstvu plne vyhovovala, pripravila včelstvo do zimy a do znášky. Teraz sa z toho vysomárte (somár=osel).

drh> V Americe mají víc než 6 mil. úlů bez včel kvůli moru.

Pane doktore, to je zajímavé. Šlo by prosím uvést zdroj, abych se o tom mohl dozvědět víc?
Děkuji
Ivan Černý

Zdravím vespolek,

rád bych se podělil o prakticky ověřený, nenáročný a velmi pohodlný způsob odchytu rojů:

Při procházce na zahradě narazíme na ležící roj. Lehneme si k němu na levý bok (platí pro praváky, leváci opačně) a pravou rukou uchopíme odchytovou klícku. Několik minut soustředěně pozorujeme dění v roji a pak odchytíme matku do klícky. Klícku vložíme do připraveného rojáčku s mezistěnami. Pak odejdeme na večeři a poté zkontrolujeme, jak se roj pěkně stahuje do rojáčku.

Dnes jsem to prakticky ověřil, lepší metodu neznám ;-)

Pravděpodobné vysvětlení: včelstvo se vyrojilo zřejmě už včera a poté na stromě v noci zmoklo. Ztěžklý a prokřehlý roj i s matkou spadl na zem a neměl sílu odletět.

J.B.

Zůstaly pouze styrodurové plemenáče několik na plodištní rámky, převážná většina na medníkovou míru. Podle mě je to to nejlepší řešení. Ty menší plním smetenci a aby to fungovalo téměř 100% musí tam být převoz a alespoň 1 dení věznění. Kdo má jednotnou míru, tak stačí plodové odělky a pak je to úplná brnkačka. Zdraví R. S.

> tichá je proto , že to nemusíš ani postřehnout nerojí se a někdy se stane že i
> nějaký čas kladou obě
> Matečníky bývají na bocích plástu
> Zato při rojích matka přestává hned po založení matečníkuzastavuje produkci
> vajíček aby mohla letěta matečníky bávají na spodním okraji plástu
> nouzové matečníky tvoří obvykle kruh uprostřed


Presny priklad toho proc je vcelareni takova veda :-))

> Zato při rojích matka přestává hned po založení matečníkuzastavuje produkci
> vajíček aby mohla letěta matečníky bávají na spodním okraji plástu

Pod tuto vetu se ja bohuzel podepsat nemohu, i kdyz jsem tomu take veril. Tomu ze neklade aby mohla letat.

Pri prohlidce jsem nalezl zavreny matecniky cca 5ks vetsinou pekne postrane, videl matku a narazil na plast nakladenych vajicek oboustrane - podotykam souvisle zakladeno min 2/3plastu. Dale dolu jiz jsem nesel a rikal si ze kdyz tolik klade a matecnik uz je zavreny a je tam matka tak ze jde o tichou vymenu. A ejhle za par dni byly na strome :-)) Tak rychle do nich a matecniku tam bylo dole jeste povicero, jeste by letaly poroje... To ze tolik kladla jeste v dobe zavreni matecniku mohlo zpusobit nepriznive pocasi - nevim, rad si to necham vysvetlit.

Takze opet mi pripravily dalsi prekvapko a zborily jednu mou teorii :-), pripoustim ze se mohu mylit ale pri trhani matecniku jsem matku nevidel, nasel jsem matecnik ze ktereho se matka vylihla a v ostatnich matecnicich zily matky, doma se mi dolihly.

T.H.

když už neuvádiš od koho tak se aspoń podepisuj

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 08.6.2009 12:08:18
> ----------------------------------------
> já to nemyslel zle a omlouvám se, pokud jsem někomu křivdil.
> sám jsem začátečník.
> ale ty příspěvky byly poměkud svézárný, že...
>
>
>

Stonjek:
U mě vše nepotřebné a staré v ohni končí.Sekce např. tam letěly už hodně dávno jako zcela přiblblé chovatelské zařízení a zbírka všelijakých oplodňáčků před několika lety.
-----
A co zůstalo?
Karel

>Jan Cervenka napsal(a): No a nemate nejaky odkaz, tedy ten levny ?

U nás asi jen ze dřeva:

http://mirzeleny.cz/?p=productsList&iCategory=21&
sName=krmitka,-vykluzy

Pokud se Vám nezobrazí tak, http://mirzeleny.cz, Úly Langstroth, krmítka, výkluzy.

poněkud svérázný:)

sakra to jsem psal já,
mizí mi text z kolonky "jméno", dřív mi tam zůstával, teď ho musím vpisovat pořád znova.

já to nemyslel zle a omlouvám se, pokud jsem někomu křivdil.
sám jsem začátečník.
ale ty příspěvky byly poměkud svézárný, že...

http://www.novinky.cz/koktejl/170729-kensti-farmari-chrani-sva-pole-pred-slony-plotem-z-ulu.html

Musím se Jany zastat, cukrování bylo popsáno např v OVP a to není špatná literatura, rovněž výsledky byly uvedeny slibné a je to pouze pár let zpátky. Určitě je mi mnohem sympatičtější, když si začátečník nejdříve načte a pak se ptá. Daleko horší je, když si nepřečte vůbec nic a v konferenci zdržuje, neboť chroničtí žvanilové zajásají a Konferenci zasviní smrští nepodstatných a pro běžné včelaře nudných a zbytečných vět. Konference podle mě slouží k výměně zkušeností a fíglů a neměla by být zdrojem základních informací pro začínající lenochy odborné literatury se štítící! Co se týká moru plodu, tuším, že ve Fascinovaném včelaři proběhla informace, že seškraby z úlů, kde byla nalezena klinika byly při rozboru negativní. Je li tomu tak a já to těžko mohu posoudit, pak by všechno bylo úplně jinak a pálení novějších úlů by asi bylo zbytečné. Tím pádem ale nechci zavrhovat pálení. U mě vše nepotřebné a staré v ohni končí.Sekce např. tam letěly už hodně dávno jako zcela přiblblé chovatelské zařízení a zbírka všelijakých oplodňáčků před několika lety. Jedná li se o správnou informaci, pak největším šiřitelem budou hlavně černé staré plásty a asi med. Jinak doporučuji se všem seznámit s Rašovskou metodou. I když se mi tam pár věcí nezdá a ověřuji je, kdyby každý z nás jí alespoň zčásti používal, nákazové situaci by to určitě propspělo. Zdraví R. Stonjek

No, já jsem jen komentoval reakci stálých "dopisovatelů" tady.
Jinak s těmi "stupněmi" 3 - 30 - 100 včelstev souhlas, technologie pro tyto
skupiny by se neměly plést dohromady.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 08, 2009 8:01 AM
Subject: Re: Re:


Radime všichni své znalosti od někoho získáváme. Já je mám ze své rodiny za
120 let včelaření z literatury a své 50 leté praxe. Vždy to u nás dělal otec
ze synem jen já nemám komu předat svoje moudra, mladí již mají úplně jiné
zájmy. dnes jsme na tom lépe než naši otcové můžeme svoje moudra čerpat z
mnohem více zdrojů ale také se nám do toho plete mnohem více balastu a pak
se nesmíš divit když se začátečník ptá na takové banality nebo již zavrhnuté
i když třebas fungující věci. kdo má 3 včelstva může klidně cukrovat kdo
jich má 30 může čekat na příhodné počasí a kyselit, kdo jich má 100 běhá s
kompresorem a všichni tři na to potřebují přibližně stejný čas Výskumníci
nám zase musí nabídnou něco co bude vyhovovat všem. to pak má zase jeden
nedostatek , že" není ten kdo by se zavděčil všem,, Proto je třeba aby ti
moudří měli trpělivost s námi hlupáky

Pepan

Pane kolego velice si vážím a vašich příspěvků všimněte si , že v to příspěvku jsem napsal "bývají,, a ne jsou. Je samozřejmé, že to tak nemusí být vždy, ale zpravidla to tak bývá. Vhodné larvičky pro založení nouzových matečníků bývají obvykle na okraji plodového hnízda a proto se utvoří ten kruh ten však může být i vodorovný protože to hnízdo je v ideálních podmínkách koule a nemusíme to vidět je pak dobré aby začátečník zblblí touto diskusí o proti rojových opařeních toto věděl a zbytečně si nezničil včelstvo vylamováním matečníků, a alespoň se pokusil odhadnou co se ve včelstvu děje.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Tich? v?m?na.
> Datum: 08.6.2009 06:50:23
> ----------------------------------------
> Matečníky bývají na bocích plástu
> Zato při rojích matka přestává hned po založení matečníkuzastavuje produkci
> vajíček aby mohla letěta matečníky bávají na spodním okraji plástu
> nouzové matečníky tvoří obvykle kruh uprostřed
>
> Mrzí ma, že musím oponovať, ale tieto tradované poznatky, môžu byť aj iné.
>
> - umiestnené materských buniek môže byť rôznorodé, rojové nachádzame na
> všetkých miestach, ak je plást v stavbe neporušené, MB sú na okrajoch
> plástu, pri TV bývajú v strede, keď je pre nejakú príčinu stavba poškodená,
> včely poškodené miesto obyčajne neopravia, ale si tam dopredu postavia
> mater. misky a tie potom využijú. Tak isto včely náhradný chov robia tam,
> kde sú vhodné larvičky a tie môžu byť na pláste hocikde.
>
> - o tom, že M aj keď v menšom počte kladie vajíčka tak do materských a do
> robot. buniek do posledných hodín pred odletom M s rojom. Zaznamenajte si
> odlet roja zo včelstva a pozrite sa o 21 dní do včelstva, uvidíte tam
> liahnuť sa posledné včielky. Ja to dobrá pomôcka na presné určenie času,
> kedy vyletel roj z úľa.
>
>
>

Já vidím tichou výměnu tak, že stará matka obsadí jednu stranu, jednu
polovinu plodových rámků, kde je po většinu doby a do druhé poloviny chodí
jen občas na jeden zátah zaklást celý plást nebo tak nějak. Tak při jednom
takovém výletu do druhé poloviny zaklade pár včelami připravených matečníků.
Včely si vyberou z těch matečníků jednu matku, ta zůstává na své polovině a
staré matka zase na své polovině. Jak se nová matka oplodní a rozklade,
rozšiřuje své "území" do poloviny staré matky, stará matka ustupuje až
nakonec je zřejmě včelami zlikvidována.
R. Polášek

Radime všichni své znalosti od někoho získáváme. Já je mám ze své rodiny za 120 let včelaření z literatury a své 50 leté praxe. Vždy to u nás dělal otec ze synem jen já nemám komu předat svoje moudra, mladí již mají úplně jiné zájmy. dnes jsme na tom lépe než naši otcové můžeme svoje moudra čerpat z mnohem více zdrojů ale také se nám do toho plete mnohem více balastu a pak se nesmíš divit když se začátečník ptá na takové banality nebo již zavrhnuté i když třebas fungující věci. kdo má 3 včelstva může klidně cukrovat kdo jich má 30 může čekat na příhodné počasí a kyselit, kdo jich má 100 běhá s kompresorem a všichni tři na to potřebují přibližně stejný čas Výskumníci nám zase musí nabídnou něco co bude vyhovovat všem. to pak má zase jeden nedostatek , že" není ten kdo by se zavděčil všem,, Proto je třeba aby ti moudří měli trpělivost s námi hlupáky

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 08.6.2009 05:50:42
> ----------------------------------------
> No lid obecně nemá rád, když někdo přijde někde jako začátečník, chová se
> jako začátečník, přizná to, že je začátečník a obratem na ně vychrlí jakási
> odborná moudra získaná kdesi jinde. Začátečník se musí nějakou povinnou
> dobu chovat jako začátečník, jinak ho neberou. Já jsem se s tím kdysi setkal
> taky, když jsem přišel do ZO a dostal se do výboru. V té době se zrovna
> zaváděla první léčiva na léčení varaózy a já s čerstvým diplomem z vysoké
> školy chemickotechnologické jsem o nich leccos věděl. Ovšem ode mně tyto
> informace výboři, tehdy pro mně v strejcovském a dědkovském věku od 40 a 60
> let nebrali. Teprve když s tím přišel nějaký starý "strašně zkušený, strašně
> prošedivělý " atd učitel včelařství nebo někdo takový podobný, tak to už jo.
> Vždycky to potom byla pro včelaření "strašně důležitá" informace, kterou
> ještě navíc ten učitel včelařství jakýmsi usilovným domácím bádáním nebo
> něčím takovým objevil. Jinak mezi chemiky to byly vesměs obecné, dávno známé
> věci, za jejichž neznalost se v době, kdy jsem studoval klidně mohlo
> vypadnout ze zkoušky nebo tak podobně.
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: "jana" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, June 07, 2009 9:13 PM
>
>
> > si prču nedelam jen mam radost ze budu mit konecne vcely uz se na to tesim
> > od podzimu ale kdyz to neberete tak nic a co se tyce tech jmen tak to za
> to
> > nemuzu co je napsane v tom clanku ten je jen zkopcenej jak byl napsanej.
> > TAk pardon že se mezi vás plete nejakej začátečník
>
>
>
>

Radek Hubač (e-mailem) --- 7. 6. 2009
Re: Re: Mor včelího plodu - kdy je nutné včelstvo usmrtit? (35952) (35972) (35973)
V Americe mají víc než 6 mil. úlů bez včel kvůli moru.
................
Když jsme u té dojmologie, kolik úlů je bez včel kvůli moru v Evropě? Co to má za význam se furt dívat jak přes prsty na Ameriku? Problém je ochablá a málo produktivní generace včelařů, kteří nemají tolik sil uhrát výměnu díla a úlů - dezinfekce atd, a druhá sorta - mladší je bez zkušeností jak to dělat. Nějaké vhlka mohou mít vliv, ale znovu jsme u těch zkušeností, které nejsou. Východiskem ať se to zdá směšné může být systém jednodušší a tím je medná kráva (TBH) pro chovatele, které nevzrušuje obměna ji provedou automaticky, odkapávání medu místo nakupování medometů, obměna podobná jak ve zdokonalých klátech. Na technologii klátařiny, když o ní moc nikdo neví se dobře svaluje nemoc. To je ale ta největší demagogie, protože obměna v původních klátech je mnohem intenzivnější než v profizadovácích v Čechách. A skrývá mnohé nepoznané přístupy, které úlaři mít nemohou. A to jen kousek o logice k věci než dnešní dojmologii.

Matečníky bývají na bocích plástu
Zato při rojích matka přestává hned po založení matečníkuzastavuje produkci vajíček aby mohla letěta matečníky bávají na spodním okraji plástu
nouzové matečníky tvoří obvykle kruh uprostřed

Mrzí ma, že musím oponovať, ale tieto tradované poznatky, môžu byť aj iné.

- umiestnené materských buniek môže byť rôznorodé, rojové nachádzame na všetkých miestach, ak je plást v stavbe neporušené, MB sú na okrajoch plástu, pri TV bývajú v strede, keď je pre nejakú príčinu stavba poškodená, včely poškodené miesto obyčajne neopravia, ale si tam dopredu postavia mater. misky a tie potom využijú. Tak isto včely náhradný chov robia tam, kde sú vhodné larvičky a tie môžu byť na pláste hocikde.

- o tom, že M aj keď v menšom počte kladie vajíčka tak do materských a do robot. buniek do posledných hodín pred odletom M s rojom. Zaznamenajte si odlet roja zo včelstva a pozrite sa o 21 dní do včelstva, uvidíte tam liahnuť sa posledné včielky. Ja to dobrá pomôcka na presné určenie času, kedy vyletel roj z úľa.

Bylo jasně řečeno v dřívějších debatách tady, že pro propuknutí zjevné
nákazy moru plodu je třeba včelstvo vystavit poměrně velkému množství spor
moru plodu. A že ve včelstvech je dlouhodobý výskyt spor moru plodu poměrně
běžný ale taky poměrně běžně zůstává množství těch spor trvale v takovém
nízkém počtu, kdy zjevná akutní nákaza nepropuká a kdy tudíž mohou včelstva
i se sporami moru plodu v úlech dlouhodobě normálně fungovat. A že vyšetření
zimní měli na mor plodu je tak citlivé, že spory spolehlivě odhalí v počtu
mnohem menším, než kolik je třeba na propuknutí zjevné nákazy. Takže máme
tady včelstva, ve kterých mor plodu sice je, ale ve kterých nákaza nepropuká
a které pro své okolí nejsou nijak nebezpečné. Snad kromě případů masívní
výměny plástů a úlů nebo zapůjčení včelařského nářadí jinému včelaři. Když
pak nějaká veterina nařídí utracení i těchto včelstev, tak z toho
jednoznačně vyplývá, že pokud někdo dá dobrovolně vyšetřit zimní měl na mor
plodu, může zbytečně přijít o včelstva.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, June 07, 2009 10:09 PM
Subject: Re: Re: Mor včelího plodu - kdy je nutné včelstvo usmrtit?


Debata o moru se mně jako epidemiologovi nelíbí. Za prvé se mrkněte do
starších čísel včelařství, myslím, že tam bylo pěkně popsáno o situaci na
Jižní Moravě. Mám tam kamaráda v Divákách, nadával jak špaček a dnes je
celkem rád, že brtníci nevčelaří. Tedy moje první otázka: kolik procent
včelařů má úly mladší 20let? kolik z nich chová matky? Kolik z nich obměňuje
kolik procent plástů? A tak bych mohl pokračovat přes místní podmínky. Tady
u nás kolem Pardubic směrem na Městec a Přelouč si myslím je problém vlhko.
Je tam mnoho stanovišť ve stínu a vlhku, i silnice jsou 3m nad okolním
terénem, což o něčem vypovídá.
Prosím vynechme dojmologii. V Americe mají víc než 6 mil. úlů bez včel
kvůli moru. Tady na Chrudimsku je taky chytrák, ktwerý tvrdí, že se včely s
morem vypořádají, že není třeba pálit. Už aby mu pošli, aby od něj byl
pokoj. Veterináři jsou vesměs pěkní alibisté a pokud už nařídí likvidaci,
musí se k tomu pěkně dlouho přemlouvat. Takže se snažme a opustme úvahy o
mírnění opatření, ty je třeba důsledně dodržovat ne mírnit!!!
MUDr. Radek Hubač

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <>
> Předmět: Re: Mor včelího plodu - kdy je nutné včelstvo usmrtit?
> Datum: 01.6.2009 15:27:27
> ----------------------------------------
> > Kdyby se tak povedlo zavést povinné zimní vyšetření měli na původce
moru
> > spolu s vyšetřením na varooázu, to by bylo něco.
>
> Jak to vypadá, dneska je naopak takové vyšetření velice riskantní. Z
toho,
> co jsem slyšel o likvidaci těch včelstev na střední Moravě, tak byly
> zlikvidovány právě kvůli tomu, že včelaři dali v zimě měl na nepovinné
> vyšetření na mor a ten mor v množstvích někam hodně hluboko pod hranicí,
kdy
> nákaza ve včelstvech akutně propuká, jim v jinak zdravých včelstvech
v
> té měli našli.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, June 01, 2009 2:14 PM
> Subject: Re: Mor včelího plodu - kdy je nutné včelstvo usmrtit?
>
>
> > Zdenek napsal:
> >
> > >.....Pálení všech včelstev a dokonce pálení včelích úlů a
příslušenství
> > (ve světě dnes nevídané postupy!!) tak bude nejspíše i v následujících
> > letech pokračovat......
> > >.....ale především je to zaostalý postup hodný jen primitivních
> > končin......
> > >.....Možná by stálo za to udělit oněm odborníkům značku czech made. Za
ty
> > obrovské škody, které tyto nehorázné postupy na českém včelařství
> napáchají
> > ...........................
> >
> > Abych pravdu řekl, nejsou pro mě tak zjevné úspěchy zahraničního
přístupu
> k
> > moru.
> > Nepřipadá mi postup našich odborníků a veteriny primitivní a zaostalý.
> > A nejsem si jistý, zda přístup našich odborníků k moru včelího plodu je
> > příčinou obrovských škod na našem včelařství.
> >
> > Vzhledem k informacím, které dosud mám, mi přijde, že příčinou škod je
> spíš
> > přístup včelařů k moru.
> > Na polemiku je zřejmě rozhodnutí, zda je dobré pálit něco jiného, než
> pouze
> > klinicky nemocná včelstva.
> > Jeví se mi to tak tak, že vhodný postup by mohl být kombinace metody
> > odhlalení původce moru v zimní měli s následným pálením klinicky
nemocných
> > včelstev i s úly a dílem a důsledná prevence v ochranných pásmech a
> > oblastech, kde došlo k ústupu nemoci.
> >
> > Kdyby se tak povedlo zavést povinné zimní vyšetření měli na původce
moru
> > spolu s vyšetřením na varooázu, to by bylo něco.
> >
> > Co byste řekli převedení nekteré z dotací, které včelaři dostávají, na
> > vyšetření všech vzorků měli na původce moru? :)
> >
> > Radek Krušina
>
>
>
>

No lid obecně nemá rád, když někdo přijde někde jako začátečník, chová se
jako začátečník, přizná to, že je začátečník a obratem na ně vychrlí jakási
odborná moudra získaná kdesi jinde. Začátečník se musí nějakou povinnou
dobu chovat jako začátečník, jinak ho neberou. Já jsem se s tím kdysi setkal
taky, když jsem přišel do ZO a dostal se do výboru. V té době se zrovna
zaváděla první léčiva na léčení varaózy a já s čerstvým diplomem z vysoké
školy chemickotechnologické jsem o nich leccos věděl. Ovšem ode mně tyto
informace výboři, tehdy pro mně v strejcovském a dědkovském věku od 40 a 60
let nebrali. Teprve když s tím přišel nějaký starý "strašně zkušený, strašně
prošedivělý " atd učitel včelařství nebo někdo takový podobný, tak to už jo.
Vždycky to potom byla pro včelaření "strašně důležitá" informace, kterou
ještě navíc ten učitel včelařství jakýmsi usilovným domácím bádáním nebo
něčím takovým objevil. Jinak mezi chemiky to byly vesměs obecné, dávno známé
věci, za jejichž neznalost se v době, kdy jsem studoval klidně mohlo
vypadnout ze zkoušky nebo tak podobně.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "jana" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, June 07, 2009 9:13 PM


> si prču nedelam jen mam radost ze budu mit konecne vcely uz se na to tesim
> od podzimu ale kdyz to neberete tak nic a co se tyce tech jmen tak to za
to
> nemuzu co je napsane v tom clanku ten je jen zkopcenej jak byl napsanej.
> TAk pardon že se mezi vás plete nejakej začátečník

Jano zkus tohle
http://forum.lide.cz/forum.fcgi?akce=forum_data&auth=&forum_ID=12392
Tam každého nováčka pěkně přivítají

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jana <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 07.6.2009 21:13:22
> ----------------------------------------
> si prču nedelam jen mam radost ze budu mit konecne vcely uz se na to tesim
> od podzimu ale kdyz to neberete tak nic a co se tyce tech jmen tak to za to
> nemuzu co je napsane v tom clanku ten je jen zkopcenej jak byl napsanej.
> TAk pardon že se mezi vás plete nejakej začátečník
>
>
>

tichá je proto , že to nemusíš ani postřehnout nerojí se a někdy se stane že i nějaký čas kladou obě
Matečníky bývají na bocích plástu
Zato při rojích matka přestává hned po založení matečníkuzastavuje produkci vajíček aby mohla letěta matečníky bávají na spodním okraji plástu
nouzové matečníky tvoří obvykle kruh uprostřed

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Tich? v?m?na.
> Datum: 07.6.2009 20:58:00
> ----------------------------------------
> Při tiché výměně dojde také k vyrojení včelstev, nebo včelstvo starou matku
> nějakým způsobem odstraní samo? děkuji za odpověďi.
>
>
>

Debata o moru se mně jako epidemiologovi nelíbí. Za prvé se mrkněte do starších čísel včelařství, myslím, že tam bylo pěkně popsáno o situaci na Jižní Moravě. Mám tam kamaráda v Divákách, nadával jak špaček a dnes je celkem rád, že brtníci nevčelaří. Tedy moje první otázka: kolik procent včelařů má úly mladší 20let? kolik z nich chová matky? Kolik z nich obměňuje kolik procent plástů? A tak bych mohl pokračovat přes místní podmínky. Tady u nás kolem Pardubic směrem na Městec a Přelouč si myslím je problém vlhko. Je tam mnoho stanovišť ve stínu a vlhku, i silnice jsou 3m nad okolním terénem, což o něčem vypovídá.
Prosím vynechme dojmologii. V Americe mají víc než 6 mil. úlů bez včel kvůli moru. Tady na Chrudimsku je taky chytrák, ktwerý tvrdí, že se včely s morem vypořádají, že není třeba pálit. Už aby mu pošli, aby od něj byl pokoj. Veterináři jsou vesměs pěkní alibisté a pokud už nařídí likvidaci, musí se k tomu pěkně dlouho přemlouvat. Takže se snažme a opustme úvahy o mírnění opatření, ty je třeba důsledně dodržovat ne mírnit!!!
MUDr. Radek Hubač

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Mor včelího plodu - kdy je nutné včelstvo usmrtit?
> Datum: 01.6.2009 15:27:27
> ----------------------------------------
> > Kdyby se tak povedlo zavést povinné zimní vyšetření měli na původce moru
> > spolu s vyšetřením na varooázu, to by bylo něco.
>
> Jak to vypadá, dneska je naopak takové vyšetření velice riskantní. Z toho,
> co jsem slyšel o likvidaci těch včelstev na střední Moravě, tak byly
> zlikvidovány právě kvůli tomu, že včelaři dali v zimě měl na nepovinné
> vyšetření na mor a ten mor v množstvích někam hodně hluboko pod hranicí, kdy
> nákaza ve včelstvech akutně propuká, jim v jinak zdravých včelstvech v
> té měli našli.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, June 01, 2009 2:14 PM
> Subject: Re: Mor včelího plodu - kdy je nutné včelstvo usmrtit?
>
>
> > Zdenek napsal:
> >
> > >.....Pálení všech včelstev a dokonce pálení včelích úlů a příslušenství
> > (ve světě dnes nevídané postupy!!) tak bude nejspíše i v následujících
> > letech pokračovat......
> > >.....ale především je to zaostalý postup hodný jen primitivních
> > končin......
> > >.....Možná by stálo za to udělit oněm odborníkům značku czech made. Za ty
> > obrovské škody, které tyto nehorázné postupy na českém včelařství
> napáchají
> > ...........................
> >
> > Abych pravdu řekl, nejsou pro mě tak zjevné úspěchy zahraničního přístupu
> k
> > moru.
> > Nepřipadá mi postup našich odborníků a veteriny primitivní a zaostalý.
> > A nejsem si jistý, zda přístup našich odborníků k moru včelího plodu je
> > příčinou obrovských škod na našem včelařství.
> >
> > Vzhledem k informacím, které dosud mám, mi přijde, že příčinou škod je
> spíš
> > přístup včelařů k moru.
> > Na polemiku je zřejmě rozhodnutí, zda je dobré pálit něco jiného, než
> pouze
> > klinicky nemocná včelstva.
> > Jeví se mi to tak tak, že vhodný postup by mohl být kombinace metody
> > odhlalení původce moru v zimní měli s následným pálením klinicky nemocných
> > včelstev i s úly a dílem a důsledná prevence v ochranných pásmech a
> > oblastech, kde došlo k ústupu nemoci.
> >
> > Kdyby se tak povedlo zavést povinné zimní vyšetření měli na původce moru
> > spolu s vyšetřením na varooázu, to by bylo něco.
> >
> > Co byste řekli převedení nekteré z dotací, které včelaři dostávají, na
> > vyšetření všech vzorků měli na původce moru? :)
> >
> > Radek Krušina
>
>
>
>

Nechápu tuhle úvahu. Kéž by přestalo pršet, dnes krásně voněla medovice z dubu kolem kočovného vozu. Začínají kvést lípy... Nevím proč Vás všechny zajímaj výkupní ceny, zkuste se trochu snažit a musíme prodat všechno z domu. Já bych zase tak tunu potřeboval navíc, abych měl med pro známé... a svým kamarádům, kterým pomáhám s prodejem i v letech kdy Špaček dával 27 kč jsem 55 za řepku dal....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Joska <Sjosef/=/seznam.cz>
> Předmět: cena medu
> Datum: 04.6.2009 18:09:38
> ----------------------------------------
> Výkupní cena medu stoupá.Čeká nás zřejmě nedostatek medu.
>
>
>

Ahoj Jano,
prosim hodne rychle s Temi hloupymi napady skonci. Nasi vcelari se toho chytnou a zase bude problem. V tomhle ohledu opravdu veterina s výzkumným ústavem ví co dělá.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jana <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: za??n?m
> Datum: 06.6.2009 20:19:16
> ----------------------------------------
> no a nezkoušeli jste na ty varoa moučkovej cukr místo te chemie? někde jsem
> se dočetla, že se jím popraší včely, ale musí být hodně jemnej, a ten se
> potom nalepí broučkum na přísavky na nožičách a tím se neudrží na včele a
> spadnou na dno a tam se přilepí na nějakou podložku
>
>
>

Omlouvám se pane Pazderko,že jsem na tuto možnost zapoměl a obtěžoval jsem.

Při tiché výměně dojde také k vyrojení včelstev, nebo včelstvo starou matku nějakým způsobem odstraní samo? děkuji za odpověďi.Fl.

Pri skutočnej TV, je to naozaj tak, niekedy skôr, niekedy pozdejšie a značená vymieňaná (a nemusí to byť relatívne stará a nekvalitná) matka žila s novou M rok, prežila v jednom chumáči i zimu. Matky pri TV nebojujú medzi sebou o pozície vo včelstve, ale ich postupne odstránia úľové včely. Ak by Matky medzi sebou o prvenstvo bojovali, celá táto anabáza tohoto aktu by bola zbytočná, ak by tento boj vyhrala stará M.

si prču nedelam jen mam radost ze budu mit konecne vcely uz se na to tesim od podzimu ale kdyz to neberete tak nic a co se tyce tech jmen tak to za to nemuzu co je napsane v tom clanku ten je jen zkopcenej jak byl napsanej. TAk pardon že se mezi vás plete nejakej začátečník

Dal jsem tam rámek s vajíčky a nejmladším plodem z jiného včelstva. Teď jsem vylámal zavíčkované matečníky, které mohly být naražené na starších larvičkách a nechal tam jen nějaké otevřené. HI

Tento zásah "odstránenie prvých lariev" pri chove náhradnej matky sa často odporúča a ponechanie až dalších lariev, z obavy, aby nová matka bola "kvalitná" sa často objavuje na stránkach odborných časopisov, štúdiach a na webových včelárskych stránkach.

Je tento zásah potrebný a naozaj aj pravdivý? Ja si myslím, že včelstvo si svoju matku vždy chcú vychovať kvalitnú a preto musia vybrať najvhodnejšiu larvu, či im prvé zničíme alebo nie.
Tak prečo im chceme pomáhať, keď len úľové včely sú na "kompetentné". už som tu písal, že bolo dokázané, že až Do doby života larvy, či je ošetrovaná v obyčajnej alebo materskej bunke, chovajú ich včely tou istou kŕmnou kašičkou. To je môj prvý argument.
Druhý argument, ktorý je proti tejto zbytočnej praxe, sú moje pozorovania sa liahnutia sa matiek v náhradnom chove, nikdy som nezaznamenal, aby sa prvá M, ak predpokladáme, že ju včely začali ošetrovať na staršej larve, vyliahla skôr ako na 16 deň! To je práve dôkaz, že včely si vyberajú 1 dňové larvičky.

Potom prax odstraňovania prvých larvičiek pojatá včelami do chovu, je pre školstvo a včelára škodlivá, stráca sa drahocenný čas.

To ale musí zvážiť každý sám, no ja si na základe niekoľko desiatok overených a zaznamenaných prípadov, že odstraňovať prvé ošetrované larvy v materských bunkách je predlžovanie bezmatkového stavu je zbytočné.

Při tiché výměně dojde také k vyrojení včelstev, nebo včelstvo starou matku nějakým způsobem odstraní samo? děkuji za odpověďi.

Sekce je jednoduchá zasklená bednička v bedničce dřevěné.Výroba: prkénka 1 ks s 12 mm š 60 mm d 150 mm
2 ks s 12 mm š 60 mm d 300 mm
do prkének vyfrézujem drážku š 4 mm h 5 mm a to do 1 plochy z obou stran 8 mm od kraje sbijeme do písmene(u)drážkami dovnitř.Vznikne nám bednička o dvou stranách a dna do které nám půjde z každé strany zasunout sklo takže budeme mít bedničku o třech stranách dřevěných a dvou stranách skleněných.Do vrchní části dřevěného(u)uděláme mezi dlouhé bočnice krmítmo a to mezi drážky aby šlo zasunout sklo a neprolezla včela.Krmítko:nejlépe ze slabších prkének aspoň 40 mm hluboké a ze vstupem při jedné z bočnic ze spodní části sekce a s víčkem pro možnost doplnění medocukrového těsta a uzavření sekce z vrchu.Ve spodním díle 60x150 uděláme zasíťovaný větrací otvor(používám dvě díry o průměru 2 cm zasíťované síťkou proti mouchám-kovovou)aby včelky nevylézali a v jednom boku opět dole česínko.Tuto bedničku zasunuji do celodřevěné nejlépe zateplené bedničky která je širší aby šlo na skleněné boky vnitřní bedničky zasunout zateplení(používám několikrát přeložené noviny)proti větrání musí být větrání i v celodřevěné bedně a i česínko.Na celodřevěnou bedničku dělám stříšku.Osazení sekce:na dno krmítka přilepím proužek mezistěny,naplním krmítko,nametu mladušky z jednoho rámku a po dvou hodinách přidám zralí matečník.Nejlépe je krmítko udělat jen do dvou třetin a v jedné třetině nám vznikne dost velký otvor pro vložení matečníku ale víčko krmítka musí zakrývat celí vršek sekce.Toto je malá sekce pro chov matek lepší je sekce na jeden rámek která je podobná jen krmítko je ve spodní části řešeno jen jako tunel.

Co je to platné pepane, když za státní hranicí taková pýcha už neplatí
a je směšná. 2)Česká léčiva není problém v zahraničí sehnat třeba i
přes objednání z Dolu. Viděl jsem je párkrát na skladě i jinde.
Bohužel jsme u té směšnosti, protože i přes správně provedený návod a
aplikace, byly zrovna neúčinné a byl jsem dotazován jak fungují.
Mluvím o Gabonech PA a okecávat že jsou dobré, když vím, že jsou
lokálně neúčinné nebudu. A to nejde o rezistence ale asi o šarži a
kvalitu úč. látky. Mám podezření i snížení účinnosti při skladování za
vyšších teplot a možnost degenerace účinné látky na dřevě. (možná i
podle druhu dřeva) Proto se určitě dělají v zahraničí nosiče z
polyetylénu nebo celulózy.

Určitě pepane si kvalitní práce cením, ale nejsem zastáncem nějakých
diskuzí typu ublížení nebo holou psa bíti. Prostě diskuze by měla být
hlavně o zkušenostech a názorech na věc. Dost by mne zajímalo, jak
zkouší v Dole nové prostředky, jaký postup provádí, na kolika
včelstvech, protože 1 včelstvo je logicky 1/(cca)45000, na kolika
stanoviších, na kolika okresech. Vidím problém ne v tom, že Dol na
cizích nebo jiných léčivech a způsobů léčení vyzkoumá za statisíce to,
že něco je "slabé" ale jakto, že jinde je to normální léčivo co
zabere. To je zajímavé.

_gp_

2009/6/7 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
>  za 1) pýcha předchází pád a 2) nemyslím že včelaři nejsou pyšní na ty léčiva Znám ale  prodejny které je prodávají naše léčiva zahraničním včelařům i veterinárního receptu.
> To již tak ale je vždy si všichni myslí že to sousedovo je lepší a závidí pokud rovnou ze závisti neškodí. Toho co máme doma si zase vážíme nejméně a až to vyhodíme, tak zjišťujeme že jsme udělali chybu.  A také soused dělá všechno špatně a na sobě to přes svoji zaslepenost a pýchu sama na sebe nevidíme.  Holt život je již takový.
>
> pepan
>
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Re: za??n?m
>> Datum: 06.6.2009 22:41:43
>> ----------------------------------------
>> (e-mailem) --- 6. 6. 2009
>> Re: za??n?m (36071) (36072) (36073)
>> když to neuděláš začneš na jaře znova. Po třetí strátě ti to dojde
>>
>> Pepan
>> ............
>> Jasně pravda a poznání bývá trpké a pýše předchází pád.
>>
>> No až dojde včelařícím čechům, že jsou malou a vděčnou distribuční sítí
>> šířící pesticidy do svého vosku a medu od jedné společnosti co se schovává
>> za výzkum, ... to bude panečku Stalinův pláč. Už dával měkdo do Brém svůj
>> med a vosk na rozbor na akaricidy co se u nás používají? Nehlaste se
>> všichni.
>>
>>
>>
>

Když jsem kouknul do medníku, zjistil jsem, že pěkná část zásob je pryč - asi se mi ta mladá matka vyrojila.
------
V poslední době nebyla možná snůška a tak bych nedělal unáhlené závěry. I když je možné, že včely uletěly, je možné že i spotřebovaly část a zbytek nanosily do plodiště.

Karel

Do oddělku se starou matkou měla přijít většina plodu i se včelami na něm
sedícími, v původním včelstvu mělo zůstat plodu jen tak na 3 - 5 rámcích (
odpovídající celkovou plochou rámkům 39x24 ) . Jinak existuje nebezpečí, že
i z nouzových matečníků, pokud je v úlu dost plodu od původní matky a
nadbytek včel a zásob a málo prostoru, se nejméně první matka vyrojí a vezme
s sebou včely a zásoby a teprve další zůstane. Ponechávat jen jeden
matečník bývá rizikové, může se při prohlídce přimáčknout a zničit a náhrada
za něho v úlu není. Lepší je to udělat tak, že ve včelstvu je více matečníků
a samotné včely potom vyberou jeden, předpokládejme nejlepší a zbytek
matečníků je vykousán. Takže proto odebírání většiny plodových plástů se
starou matkou. A potom později za cca týden vylámat jenom ty nejstarší
matečníky, které jsou založené na starých larvičkách, ty mladé matečníky
všechny nechat.
V současné době už bude v úlu méně včel a zásob, když už se pravděpodobně ta
matka vyrojila, takže další rojení nebude, z ponechaných matečníků si včely
potom vyberou jednu matku a ostatní zlikvidují. Takže by všechno mělo být
relativně v pořádku. Až na úbytek včel a zásob kvůli tomu rojení. Jak
ponechané matečníky budou zavíčkovány a před vylíhnutím, je možné potom z
oddělku se starou matkou tak 1 - 2 plodové plásty bez včel každých 14 dní
vracet zpátky do původního úlu. Plásty s cizím přidaným plodem od staré
matky by potom měly mladou vylíhlou matku podnítit k rychlejšímu oplození a
rychlejšímu rozkladení. A až se nová matka oplodní a rozklade, tak se můžou
plásty s plodem staré matky použít třeba hromadně k posílení včelstva před
červencovou snůškou, pokud nějaká je nebo chovat oddělek třeba do října až
listopadu a potom po zamáčknutí staré matky včelami posílit úl s novou
matkou případně je možných ještě pár dalších variant.
Co se týká přijímaných matečníků do oddělku, zavíčkované matečníky včely
hůře přijímají než otevřené, zase zavíčkované matečníky znamenají, že matka
se vylíhne dříve a rozklade dříve, takže nové včely se začnou taky líhnout
dříve a oddělek bude dříve sílit. Kritické období oddělku, kdy se včely
upracovávají, nebo jsou zabíjeny zlodějkami při strážení česna a nové včely
se ještě nelíhnou bude kratší.
Potom taky, když se dělá oddělek se starou matkou a odebírá se většina
plodových plástů, tak ty plásty se obvykle prohlídnou. Pokud jsou na nich už
hned rojové matečníky, tak někdy nepomůže rozdělení včelstva na oddělek se
starou matkou a původní úl. Buď původní úl nebo oddělek se starou matku si
zachová přebytek včel a zásob a rojovou náladu a aspoň jednou se vyrojí.
Potom je třeba v původním úlu nechat maximálně 1 - 2 plodové plásty s pár
matečníky a zbylé plodové plásty se včelami rozdělit aspoň do dvou dalších
úlů. Pak se s velkou jistotou dá čekat, že ve všech třech úlech rojová
nálada zmizí a včely vyberou z matečníků vždy jen jednu matku. To už je ale
trochu věc citu a předchozích skutečností, jestli postačí rozdělaní na dva
úly a doplnění mezistěnami nebo jestli rozdělit na 3 úly či v případě
nedostatku včelstev i do víc úlů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "HI" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, June 07, 2009 2:48 PM


> Prosím o radu, jak postupovat se včelstvem po utvoření oddělku se starou
> matkou. Oddělek se má čile k světu, ve zbylém včelstvu jsem vylámal
> matečníky - až na 1, ze kterého jsem chtěl novou matku. Když jsem se do
> nich následně díval, nikde ani vajíčko, matku jsem nenašel, měly naražené
> nové nouzové matečníky, a protože jsem trochu zaspal, zrovna se z
některých
> líhly matky. Slyšel jsem to týtání, jak tu o něm byla nedávno řeč. Některé
> matečníky byly vykousané zboku, jednu matku jsem chytil, akorát když
> vylézala, tak jsem si ji dal na stranu. Matečníky jsem vylámal, a pak jsem
> chytil ještě jednu matku. Říkal jsem si, jestli by to mohla být ta z toho
> původního matečníku, tak jsem jí nakonec vypustil na rámek (tu čerstvou už
> jsem tam nevracel). Při další prohlídce ale zase nikde nic. Dal jsem tam
> rámek s vajíčky a nejmladším plodem z jiného včelstva. Teď jsem vylámal
> zavíčkované matečníky, které mohly být naražené na starších larvičkách, a
> nechal tam jen nějaké otevřené. Když jsem kouknul do medníku, zjistil
jsem,
> že pěkná část zásob je pryč - asi se mi ta mladá matka vyrojila. A teď:
kde
> jsem udělal chybu a jak postupovat, abych jí pořád dokola neopakoval a
> mladá matka zůstala po zásnubním letu v úle a včelstvo mělo konečně doma
> kladoucí matku. Vedle toho mám ještě jednu otázku, je možné použít jeden z
> těch otevřených matečníků do oddělku, nebo mám radši počkat, až ho
> zavíčkují? Předem díky za rady, ať se daří,
> Honza Indra

Prosím o radu, jak postupovat se včelstvem po utvoření oddělku se starou matkou. Oddělek se má čile k světu, ve zbylém včelstvu jsem vylámal matečníky - až na 1, ze kterého jsem chtěl novou matku. Když jsem se do nich následně díval, nikde ani vajíčko, matku jsem nenašel, měly naražené nové nouzové matečníky, a protože jsem trochu zaspal, zrovna se z některých líhly matky. Slyšel jsem to týtání, jak tu o něm byla nedávno řeč. Některé matečníky byly vykousané zboku, jednu matku jsem chytil, akorát když vylézala, tak jsem si ji dal na stranu. Matečníky jsem vylámal, a pak jsem chytil ještě jednu matku. Říkal jsem si, jestli by to mohla být ta z toho původního matečníku, tak jsem jí nakonec vypustil na rámek (tu čerstvou už jsem tam nevracel). Při další prohlídce ale zase nikde nic. Dal jsem tam rámek s vajíčky a nejmladším plodem z jiného včelstva. Teď jsem vylámal zavíčkované matečníky, které mohly být naražené na starších larvičkách, a nechal tam jen nějaké otevřené. Když jsem kouknul do medníku, zjistil jsem, že pěkná část zásob je pryč - asi se mi ta mladá matka vyrojila. A teď: kde jsem udělal chybu a jak postupovat, abych jí pořád dokola neopakoval a mladá matka zůstala po zásnubním letu v úle a včelstvo mělo konečně doma kladoucí matku. Vedle toho mám ještě jednu otázku, je možné použít jeden z těch otevřených matečníků do oddělku, nebo mám radši počkat, až ho zavíčkují? Předem díky za rady, ať se daří,
Honza Indra

myslím, že jana si z nás dělá prču...
to, jak se tu uvedla, jména vědců z článku,...

Chtěl jsem tím říci to, aby si někteří včelaři nedělali plané naděje, že je cukr spasí, že se na něj mohou spolehnout. Je to pro ty, co chtějí experimentovat, ale přitom mají svá včelstva spolehlivě pod kontrolou. Jak uvedl př. Lokvenc, při plodování to na reprodukci roztoče nemá valný vliv. V tom případě to poslouží k tomu, že se lze přibližně orientovat podle spadu na rozsah populace roztoče ve včelstvu.

1) Kniha Václav Kratochvíl: "Včelařova dílna" (1973), str. 91. až 94. (popis
výroby sekcí s náčrty). V knihovně ČSV Praha mají 4 výtisky (knihovní čísla:
1066-A, 1067-A, 1069-A, 1035-A)

2) Kniha Vojtech Križan: "Včelařská technika" (1969), str. 281. až 290.
(podrobný popis, podrobná výkresová dokumentace včetně detailního rozpisu
materiálu pro zhotovení). V knihovně ČSV Praha mají 6 výtisků (knihovní
čísla 405-B a 957-A až 961-A)

Odkaz na www-knihovny ČSV (tam je i seznam knih a výpůjční podmínky):
http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=knihovna

A.Bojanovský

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
G.Pazderka
Sent: Saturday, June 06, 2009 10:50 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: sekce 36000,36003

Mluvíte o sekcích.Neporadil byste mě ,kde bych se dostal k nějakým fotkám
nebo nákresů sekcí?
...........
Že by byly knihovny ČSV a jejich archiválie pro zájemce o včelařství
nedostupné,

Jana:
kdyz zadate v Seznamu poprášení včel tak na strankach ovcsvpardubice píšou toto: (neumím přenášet ty odkazy tak si tamklikněte
-------
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0812/praskovym-cukrem-na-roztoce

Návod na přenášení je jednoduchý.
tam nahoře v prohlížeči je řádka co začíná většinou http://... atd.
Tam dám myš, označim to celé od začátku do konce a zkopíruji do schránky stiskem CTRL a C najednou.
Sem to vložím do textu stiskem CTRL a V.

Opačně se dá udělat to samé, označím to tady a vložím do jiného okna prohlížeče a stisknu ENTER.

A na blogu Fascinovaného včelaře si dejte do vyhledávání v leveém horním rohu Práškový cukr.

A nedejte se pobloudit tím, co dělají u sousedů. My jsme ti lepší a svět nám závidí :-))

A hrdý buď a nemysli :-)

Karel

c drhé větě má být> i bez vet. rec.<
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: za??n?m
> Datum: 07.6.2009 07:54:48
> ----------------------------------------
> za 1) pýcha předchází pád a 2) nemyslím že včelaři nejsou pyšní na ty léčiva
> Znám ale prodejny které je prodávají naše léčiva zahraničním včelařům i
> veterinárního receptu.
> To již tak ale je vždy si všichni myslí že to sousedovo je lepší a závidí pokud
> rovnou ze závisti neškodí. Toho co máme doma si zase vážíme nejméně a až to
> vyhodíme, tak zjišťujeme že jsme udělali chybu. A také soused dělá všechno
> špatně a na sobě to přes svoji zaslepenost a pýchu sama na sebe nevidíme. Holt
> život je již takový.
>
> pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: za??n?m
> > Datum: 06.6.2009 22:41:43
> > ----------------------------------------
> > (e-mailem) --- 6. 6. 2009
> > Re: za??n?m (36071) (36072) (36073)
> > když to neuděláš začneš na jaře znova. Po třetí strátě ti to dojde
> >
> > Pepan
> > ............
> > Jasně pravda a poznání bývá trpké a pýše předchází pád.
> >
> > No až dojde včelařícím čechům, že jsou malou a vděčnou distribuční sítí
> > šířící pesticidy do svého vosku a medu od jedné společnosti co se schovává
> > za výzkum, ... to bude panečku Stalinův pláč. Už dával měkdo do Brém svůj
> > med a vosk na rozbor na akaricidy co se u nás používají? Nehlaste se
> > všichni.
> >
> >
> >
>
>
>

eště něco k práškování včel cukrem...
31. prosince 2008 v 11:15 | Eman | Varoáza
Na BEE-L dává jeden účastník s jistým humorem praktický návod k práškování včel cukrem.

--------------------------------------------------------------------------------

Protože se mi ten návod líbil a našel jsem tam několik nápadů, překládám ho a doufám, že si zájemci udělají o této technologii boje s varroázou lepší představu. Problém v našich českých podmínkách však vidím v nedostatečně jemném "cukru moučka" na našem trhu. Koupil jsem ze zvědavosti "Cukr moučka extra jemný" a kapesním mikroskopem (asi 10x) jsem zjistil, že zrna krystalků jsou různé velikosti a hodně jich je menších než 50 um (mikrometru). Pokud by se tento cukr přesál sítem, mohl by v této metodě fungovat.



Nedávný článek Práškovým cukrem na roztoče


příspěvek na BEE-L

Sugar Dusting for Varroa Mite Control

Mohu nabídnout několik ukazatelů (a odpovědí na vaše otázky). Reprodukoval jsem výsledky Dr. Fakhimzadeha, když byl jeho článek minulý rok publikován v ABJ.

1) Co to sakra vůbec je to "cukrové práškování"?

Je to technika, kterou Dr. Fakhimzadeh navrhl jako část své doktorské práce. Publikoval ji v časopisech. Já ji vyzkoušel. A mě funguje.
Vaše výsledky se mohou lišit, ale jako evidovaný vědec (lituji že nikoli entomolog, ale fyzik), mohu konstatovat, že jsem udělal to nejlepší abych reprodukoval jeho výsledky, a cítím že mohu potvrdit a podepsat jeho zjištění. (Opravdu bych ho nominoval na cenu, jestliže by včelařská komunita měla nějaké seriozní vyznamenání - ty výsledky jsou tak dobré.)

Myšlenka je jednoduchá. Když varroa spadne pod varroa mřížku, nevyšplhá se do úlu. Varroa má malé nožičky s přísavkami. Cukrové částice, které jsou kolem 5 mikronů v průměru zacpou jejich malé přísavné pohárky, a oni se nemohou udržet na věcech. Spadnou. Uhynou. Nežijí a nereprodukují se. Tudíž, prášení na záda včel srazí významné procento roztočů, a udrží populaci pod ekonomickým prahem.
Můžeme zjistit že cukrové práškování umožní někomu přestat používat (nebo alespoň vynechat rok používání) Apistanové pásky a další jedovaté látky. Nemám nic proti výrobcům chemikálií, ale chtěl bych mít víc než jednu zbraň když jednám s takovou potvorou jako varroa, a tohle je jak levné tak účinné netoxické ošetření.

2) Jaký práškový cukr použít?

Nemyslím si, že 2% - 5% kukuřičného škrobu (nalezený v Domino 10X a většině jiných druhů v obchodě) vadí. Moje uvažování je že včely se nepráškují dokud nejsou teplé dny, neměly by být problémy jako jsou s nečistotami v zimním krmení (úplavice). Pokud včely mohou létat, mohou se jistě vyhnout úplavici. Ale v tom případě najděte nejnižší procento škrobu jaké můžete.

Jsou pověsti o "čistém" práškovém cukru s nulou škrobu (je přidáván aby zabránil hrudkování). Musel jsem ještě nějaký najít, ale nedíval jsem se dále než do spižírny mé ženy. (Ano, další možnost jak dohnat svou dlouho trpící manželku zcela k šílenství, tuto dobu ji krást práškový cukr!)

3) Jak cukr připravit?

Jestliže jste četli články, zjistíte že přísavky na nožičkách varroa zacpou jen velmi malé částečky cukru. Ale jak zajistit, abyste prášili minimálním množstvím větších částeček, když optimální velikost částic je řádu 5 mikronů?

Tohle je to, co já s tím dělám. Má to daleko k dokonalosti, ale funguje to, a nevyžaduje to žádné zvláštní dovednosti nebo vybavení.:

3a) Nejdříve veškerý cukr přesijte kvalitním sítem na mouku. To odstraní velké hrudky. Můžete vysypat hrudovaný cukr zpátky do zásobníku cukru k použití na pečení.

3b) Přesijte cukr ZNOVU, tentokrát nechte cukr padat do kontejneru, který můžete pevně utěsnit proti vlhkosti.

3c) Přesívejte v suchu. Jakém suchu? Největším suchu jak je možné. Uprostřed zimy je vhodná doba, protože vytápěcí systémy vzduch uvnitř vysušují . Den kdy dostanete ránu od kliky (elektrostatická elektřina) je asi ten nejvíce suchý vzduch.

3d) Přidejte trochu rýže do kontejneru s cukrem aby se absorbovala vlhkost, a udržujte cukr v suchu (Děda to dělal se slánkou...)

3e) Uzavřete kontejner pevně (já používám zavařovací sklenice).

3f) Dávejte si pozor a prosívejte cukr v kuchyni. Jak sítko a kuchyň může být "společné vlastnictví" pod zákonem, ale moudrý včelař by měl prosívat nad dřezem, a určitě po prosívání ho vyčistěte. Měl jsem nešťastnou nehodu se sítkem, kupu cukru na kávovém stolku, velký pes, neočekávanou návštěvu, takže zůstaňte v kuchyni. Poslouchejte hru v rádiu.

4) Jak aplikovat cukr na včelstvo?

Jelikož je aplikace cukru jediná "technika" co se musí zvládnout, popletl jsem se několika různými "varroa pistolemi", od výmyslu podobného dudám až k monstru poháněnému nožní pumpou. Nejlevnější (a snad celkově nejlepší) přístup by byl použít dobře umytý a vysušený dětské pudrovadlo, s otáčecím víčkem k zakrytí malých dírek. Otevřete otáčecí víčko aby byly díry částečně otevřené, zmačknete prudce plastickou láhev, a výsledek (s menším cvikem) by měl být uspokojivý mrak jemných cukrových částeček.

S menším tréninkem můžete zdokonalit přesnost zásahu, a prášit včely aniž se toho moc dostane na plásty a rámky.

Jestli se maličké dírky zacpou, bouchněte prudce s lahví a vytlačte ucpání.

Nyní můžete vytáhnout rámky, jeden najednou, dát každé straně několik "fuků" cukru, a vrátit je do nástavku nebo do úlu. Jedna ruka drží rámek, a druhá drží pudrovadlo. Potřebujete dvě ruce k vytažení rámku?
Vezměte si tesařský pás a máte pouzdro na vaši varroa pistoli a na rozpěrák.

Jsou někteří včelaři co se zmínili o jednoduchém poprášení horních louček spíše než vytahování rámků, ale myšlenka je srazit co nejlépe dospělého varroa v úlu, tak já prášil každou stranu rámku (kromě těch s otevřenými buňkami, na základě toho že matka hledá "čisté" buňky , a tyto buňky obsahují nezavíčkovaný plod.)

Dr. Fakhimzadeh říká, že nemusíte být tak pečliví, a že cukr nemá negativní účinek na otevřený plod nebo vajíčka. (Allen Dick nedávno zdůraznil že OTC (antibiotikum oxytetracycline) s cukrem je fatální pro plod, a Dr.Fakhimzadeh tvrdí, že to je OTC co zabíjí plod a nikoli cukr.) Bez ohledu na to, já se stále snažím vyhnout otevřeným buňkám připraveným pro kladení, nechci zpomalovat matku.

5) Jsem nešika - spadne mi rámek, nebo rozmačkám včely!

Netrapte se tím. Několik včelařských dodavatelů prodávají šikovnou pomůcku nazvanou "závěs rámku" ("frame hanger"). Má dvě svorky které vklouznou přes kraj úlu, a dvě ramena, která podrží několik rámků současně, vyvěsí je kde je můžete popráškovat. Můžete si jedno koupit a použít obě ruce k zacházení s rámky po celou dobu.

Jestli jste nemotora, to bude dobrý způsob získat zručnost, styl, a grif ve strhnutí úlu, podívání na plást, nalezení matky, a jiné základy "práce se včelami". Zkuste to, zlepšíte se.

6) OK, poprášil jsem včelstva - a co teď?

Budu předpokládat, že máte varroadno, stlučené dno nebo alespoň lepkavou podložku pod krycí sítí. (Jestli ne, tak si ji pořiďte! Cukrové práškování nepomůže jestli roztoči mohou po pádu nalézt na jinou včelu. Je to dokonce lepší, když ještě nepráškujete cukrem, celkem dost roztočů spadne skrz varroa síť.)

Já používám obyčejný starý "papír na police", ustřihnutý na správnou velikost, s opěrným papírem odstraněným u úlu, a policový papír vklouzne do zadního otvoru pod varroa síť LEPKAVOU STRANOU NAHORU!!!

Jestli vložíte čerstvý arch právě před práškováním, můžete získat nejpřesnější "počítání těl". Je mnoho metod k počítání, a jsem si jist že někteří experti na statistiku mi utrhnou hlavu, ale nestarám se jak počítáte ("vyberte několik čtverečných centimetrů", spočítejte všechny varroa v pruhu napříč lepkavého papíru, jakékoli). Ale vyberte si metodu a trvejte na ní, tak jsou vaše data založeny na stejné "vzorkovací technice".

Když prášíte cukrem, měli byste získat více varroa na lepkavém papíru než jste kdy viděli předtím. Více než byste viděli po 48 hodinách s varroa pásky, více než s jakoukoli chemikálií. Co jsem viděl, jediná věc co by srazila více varroa by byl přímý nukleární úder na úl. :)

Odstraňte ten papír po jednom nebo dvou dnech, a nahraďte ho čerstvým archem k počítání "spadlých co přežili". Měli byste jich několik vidět na druhém archu, dokonce po týdnu nebo dvou.

Proč vůbec lepkavý papír? Jestli si uděláte válení v cukru jako detekci, nemusíte použít lepkavý papír, ale já rád vidím skutečné výsledky prášení cukrem. Nazývejte mě pomstychtivým, ale já se bláznivě směju když vidím lepkavý papír s mnoha roztoči varroa. Směju se ještě více když papír podpálím a hodím do kbelíku. Jestli pozorně posloucháte, můžete slyšet ty malé vampíry vřískat. :-)

Vážně, jakmile varroa spadne pod varroa síť, nevyleze zpátky do úlu na včelu. Nejsou tak šikovní. Varroa jednoduše leží a vyhladoví k smrtí, čeká na včelu až přijde blíž aby na ni vyšplhal. Někdo nepotřebuje lepkavý papír. Několik článků jednalo o účinnosti varroa sítí.

7) Kdy mám prášit včelstva?

Když vidíte "dost vysoký" počet varroa jako výsledek válení v cukru nebo na lepkavém papíru umístěném pod varroa sítí. (Jak se dělá varroa test válením, viz stránku.... ODKAZ)

Ale co je to "dost vysoký"? Musíte si vést záznamy a vyvinout si úsudek o takových věcech. Já vám jednoduše nemohu dát číslo, jelikož není jedno číslo které by fungovalo pro všechna včelstva, a žádní dva včelaři nebudou cukrovat včely stejným způsobem.

Tady je kompromis. Někdo by mohl prášit včelstvo každý týden, ale myslete na vliv na produktivitu včel. Úplné rozebrání úlu je velmi rozkladné. Lepší tolerovat menší varroa populaci nějakou dobu než rušit včelstvo tak často. Já bych neprášil více než jednou za měsíc. (Ale může se udělat detekci válením v cukru, nebo válení v etheru tak často jak si přejete.)

Pravděpodobně nikdo neuvidí nulu varroa během léta, takže pokud nevidíte roztoče varroa, prověřte testovací metodu.

Z toho co jsem četl, varroa populace, je-li nekontrolována, začíná se vymykat z rukou v červnu, červenci, srpnu a září. Ovš

kdyz zadate v Seznamu poprášení včel tak na strankach ovcsvpardubice píšou toto: (neumím přenášet ty odkazy tak si tamklikněte

Práškovým cukrem na roztoče
10. prosince 2008 v 16:31 | Eman | Varoáza
Journal of Apicultural Research 44(2): 54-57 (2005) - Dr Marion Ellis a Nick Aliano testovali prášení včel v síťovaných klecích, které byly podobné krabicím na oddělky.

--------------------------------------------------------------------------------

Zjistili, že s pevným dnem, namísto síťového, se velmi zvýšila efektivita odstraňování roztočů.

Data z našeho předběžného experimentu ukazují, že na dospělých včelách se odstraní 29.7 ±5.4% varroa když se včely popráší práškovým cukrem v krabici se síťovaným dnem a stropem. V druhé studii jsme zvýšili procento spadu roztočů na 76.7 ± 3.6% přidáním pevných den ke včelím krabicím. Neodstranili jsme 90% roztočů ze včel izolovaných od jejich hnízda, jak oznámili Macedo a spol. (2002) Jeden důvod proč jsme nedosáhli 90% spadu roztočů mohl být připsán tomu, že se nepoužila síťová dna k monitorování spadu roztočů po navrácení včel do svých včelstev po ošetření. Z tohoto důvodu 76.7% odstraněných roztočů může být podhodnoceno, protože roztoči dále padali několik hodin po poprášení včel cukrem (osobní pozorování).
Avšak 76.7% odstraněných roztočů představuje úroveň kontroly srovnatelnou s jinými ošetřeními k redukci populací roztočů.

Jsme přesvědčeni, že včelí krabice použité v druhé studii byly efektivnější ve sražení roztočů z dospělých včel, protože měly pevné dno a tudíž se zajistilo stejné rozdělení práškového cukru na včelách. Navíc naše pevné dno u krabic udrželo teplo, které mohlo přispět ke spadu roztočů. Tři z našich ošetřovaných včelstev ve včelnici Pawnee Lake měla 100% spad roztočů, ale tato včelstva také vyvrhla med kvůli teplotnímu stresu. Následující ošetření včelstev bylo pravidelně kontrolováno během 20-30 minutové periody v krabici, aby se zabránilo teplotnímu stresu. Naopak krabice použité v první studii měly síťová dna, která dovolila aby mnoho práškového cukru propadlo skrz aniž by ulpěl na včelách. Všimli jsme si, že včely poprášené v krabicích se síťovými dny nebyly rovnoměrně pokryty práškovým cukrem tak jako ty v krabicích s pevnými dny. Síťové dno také umožnilo větší ventilaci, a takové krabice mohly být ponechány obrácené přes hodinu bez dosažení dostatečně vysokých teplot aby způsobily dávení. Naše výsledky ukazují, že vyšší teploty mohou zvýšit spad roztočů když jsou včely izolovány od svého hnízda a poprášeny práškovým cukrem.


Použití práškového cukru
Country Rubes' Farm


P.S.

Pokud bude příští rok roj, vyskouším si na něm práškování. Cukr mu nemůže škodit. Jenom mě teď vrtá hlavou jestli práškový cukr (moučka) u nás má stejnou jemnost zrna jako v pokusu. O tom se tam nepíše.


Postup je ukázán na video v článku Zajímavá videa


a zde je Randy Olivera 8-vteřinová metoda

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 6. 6. 2009
Re: za??n?m (36071) (36072) (36073) (36077) (36078)
TATO METODA NENÍ PRO LIKVIDACI ROZTOČE, ALE PRO MOMENTÁLNÍ MONITORING NAPADENÍ VČELSTVA A PRO ZKUŠENÉ PRAKTIKY.
...............
Tato metoda je přístupná každému, kterému záleží na zdraví jeho včelstev, které vlastní. Zcela určitě, jestli někdo bude cukrovat svá včelstva v čase po medobraní, žádný veterinář hlavu chovateli neurthne ba naopak, neznám zdravější metodu shazování roztoče ze včel. Když má někdo navíc na toto čas a dokáže takto udržet vzrůstající populací VD na uzdě, sem s podrobnostmi a úspěchy či neúspěchy.

čárlí (89.235.30.9) --- 6. 6. 2009
sekce 36000,36003
Mluvíte o sekcích.Neporadil byste mě ,kde bych se dostal k nějakým fotkám nebo nákresů sekcí?Rád bych si nějakou udělal.Dík za radu.
............
Že by byly knihovny ČSV a jejich archiválie pro zájemce o včelařství nedostupné, tak otom nic nevím, zpravidla čtenáře a badatele kdysi knohovníci vítali. Nebo je problém najít kontakt na dvě, největší svým fondem, včelařské knihovny v ČR?

TATO METODA NENÍ PRO LIKVIDACI ROZTOČE, ALE PRO MOMENTÁLNÍ MONITORING NAPADENÍ VČELSTVA A PRO ZKUŠENÉ PRAKTIKY.

No a nemate nejaky odkaz, tedy ten levny ?
--------
Třeba tady, kapitola FEEDERS, například FD800, při větším množství to ze 4USD zlevňují na 2,5USD.
http://www.mannlakeltd.net/index.asp

Chtěl jsem si to dovést, ale nestihl jsem to dokuď byl dolar za 16Kč:-)

Ale pokud by si někdo obejdnával, tak se svezu i když je USD za 20. :-)

Karel

(e-mailem) --- 6. 6. 2009
Re: za??n?m (36071) (36072) (36073)
když to neuděláš začneš na jaře znova. Po třetí strátě ti to dojde

Pepan
.............
Jasně pravda a poznání bývá trpké a pýše předchází pád.

No až dojde včelařícím čechům, že jsou malou a vděčnou distribuční sítí šířící pesticidy do svého vosku a medu od jedné společnosti co se schovává za výzkum, ... to bude panečku Stalinův pláč. Už dával měkdo do Brém svůj med a vosk na rozbor na akaricidy co se u nás používají? Nehlaste se všichni.

(e-mailem) --- 6. 6. 2009
Re: za??n?m (36071) (36072) (36073) (36077) (36078)
je to jedna s neúspěšných metod ze začátku šíření nákazy

Pepan

...............

Já myslel, že oficiální metodou u nás byla likvidace. O prachovém cukru jsem ji asi přehlédl. Nebo je ve Včelařství někde popsaná?

Admin:nedal by se ten článek vyhodit? Na co je nám více než 35 krát?
Franti?ek Hazdra (e-mailem) --- 5. 6. 2009
Re: Rámkové krmítko (36019)

je to jedna s neúspěšných metod ze začátku šíření nákazy

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jana <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: za??n?m
> Datum: 06.6.2009 20:19:16
> ----------------------------------------
> no a nezkoušeli jste na ty varoa moučkovej cukr místo te chemie? někde jsem
> se dočetla, že se jím popraší včely, ale musí být hodně jemnej, a ten se
> potom nalepí broučkum na přísavky na nožičách a tím se neudrží na včele a
> spadnou na dno a tam se přilepí na nějakou podložku
>
>
>

Mluvíte o sekcích.Neporadil byste mě ,kde bych se dostal k nějakým fotkám nebo nákresů sekcí?Rád bych si nějakou udělal.Dík za radu.

Milá paní Jano,
to opravdu nestačí. Hlavní život a rozmnožování roztočů probíhá na včelím
plodu, pod voskovými víčky, takže jejich odstranění pouze ze včel je
víceméně bezvýznamné.
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "jana" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 06, 2009 8:19 PM
Subject: Re: za??n?m


no a nezkoušeli jste na ty varoa moučkovej cukr místo te chemie? někde jsem
se dočetla, že se jím popraší včely, ale musí být hodně jemnej, a ten se
potom nalepí broučkum na přísavky na nožičách a tím se neudrží na včele a
spadnou na dno a tam se přilepí na nějakou podložku


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4135 (20090606)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4135 (20090606) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

no a nezkoušeli jste na ty varoa moučkovej cukr místo te chemie? někde jsem se dočetla, že se jím popraší včely, ale musí být hodně jemnej, a ten se potom nalepí broučkum na přísavky na nožičách a tím se neudrží na včele a spadnou na dno a tam se přilepí na nějakou podložku