Včelařská konference

Blbnout může každý živý tvor - a třebaže právě u lidí to vnímáme nejčastěji
a s největší intenzitou, tak proč by si občas nemohly zablbnout i ty naše
milušky ? :-)
Rozdíl je snad jen v tom, že člověk dokáže blbnou čistě programově, bez
vnějších příčin.... :-)
(Just joke !)
Petr

----- Original Message -----
From: <vitaxvita/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 01, 2009 12:26 PM
Subject: blbnutí včel


Kdysi mi říkal jeden známý včelař,že včely také blbnou. Vždy jsem si
myslel,že blbnout může pouze člověk,protože má rozum a když mu přeskočí,tak
blbne a dá se do blázince. U včel jsem si letos uvědomil,že blbnout mohou i
včely a jiný hmyz,když není průběh počasí optimální na tuto letní dobu. A
tak jaké máte zkušenosti s tímto blbnutím ? Dají se také včely dát do
včelího blázince? Doufám že nám to správně osvětlí a na správnou míru to
přivedou - ředitel všech včel na zeměkouli a jeho náměstek.Jsou to lidé
nadmíru fundovaní a rádi si jejich názor na toto blbnutí včel na této
konferenci přečteme a oni také zajisté rádi využijí svoje vědomosti a rádi
se podělí s touto včelařskou veřejností o svoje rady a návrhy co s tím ?


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4203 (20090701)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4203 (20090701) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Kdysi mi říkal jeden známý včelař,že včely také blbnou. Vždy jsem si myslel,že blbnout může pouze člověk,protože má rozum a když mu přeskočí,tak blbne a dá se do blázince. U včel jsem si letos uvědomil,že blbnout mohou i včely a jiný hmyz,když není průběh počasí optimální na tuto letní dobu. A tak jaké máte zkušenosti s tímto blbnutím ? Dají se také včely dát do včelího blázince? Doufám že nám to správně osvětlí a na správnou míru to přivedou - ředitel všech včel na zeměkouli a jeho náměstek.Jsou to lidé nadmíru fundovaní a rádi si jejich názor na toto blbnutí včel na této konferenci přečteme a oni také zajisté rádi využijí svoje vědomosti a rádi se podělí s touto včelařskou veřejností o svoje rady a návrhy co s tím ?

Bude vládní návrh zákona "..o elektronických úkonech, osobních číslech a autorizované konverzi dokumentů" koncem nezastupitelnosti ČSV?
Vydáno dne 01. 04. 2008

Příštím rokem by se měl spustit systém elektronických úkonů. Podle znění návrhu tohoto zákona, se tato událost může s časem promítnout i při komunikaci při podávání žádostí o dotace se státními fondy, potažmo SZIF.

Bude ČSV bez jedné třešničky, když při vyřizování žádosti o dotaci bude mít v horizontu času včelař možnost komunikovat přímo se SZIF a podávat po dalších eventuálních úpravách zákona 285/2007 Sb.?

Věřím tomu, že se v tomto směru může stát i to, že se tímto zkvalitní i celkový přístup fyzické osoby - chovatele včelstev ke státní správě a ČSV bude ještě více bojovat o svůj post při podávání žádostí, jestli je vyhlídka na to, že by případné žádosti za včelaře mohla převzít po takových zákonných změnách i PSNV. To je ale jen teorie, která se může, ale nemusí stát. Každopádně za včelaře - spolek, takovou schránku může mít jakákoli fyzická nebo právnická osoba a dokumenty takto sdílené při komunikacích budou mít stejnou hodnotu jako dokumenty tištěné.

Zdroj: http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=5&t=445

Karel:>Jednosměrnost by měla stačit, pokud tím směrem půjdou nečistoty a spory. <
........
No mé pochopení očisty od spor je takové, že až za česlem probíhá tzv. pytlíčkování potravy. Tj., že potrava včetně nějaké vrstvy žaludeční výstelky se dostává ke konečníku, kdy se nrmálně vysuší a tělo se jí zbaví jak králík bobků. Takže roj, pokud stráví potravu a má nějaké mezidobí v "karanténě" se vykálet, zbaví se většiny zárodků původce nákazy.

GP:
Je to ve smyslu průtoku potravy jen jednosměrný orgán. Technicky nějaká filtrace potravy česlem nejde. Česlo je velmi kvalitní klapkou a dobře řečeno, pravými ústy včely.
-----
Jednosměrnost by měla stačit, pokud tím směrem půjdou nečistoty a spory.

Jestli ano či ne, nevím. Jen čtu. To je otázka na Ing.Čermáka z jehož textů a přednášek jsem to pochopil. Zda správně a zda a jak to kdo vykoumal a prokázal, nevím.

Karel

Karel:>Včely vystaví nové dílo - bez spor, matka zaklade a nastoupí kojičky. Každá včela co nesla med má ve volátku česle, kterým med čistí.<
.........
Česlo nic nečistí, je to vstupem do trávící soustavy. I v případě přeplnění toho, co je zaním, se obsah trávící soustavy (od česla dále) do něj nedostane.

Je to ve smyslu průtoku potravy jen jednosměrný orgán. Technicky nějaká filtrace potravy česlem nejde. Česlo je velmi kvalitní klapkou a dobře řečeno, pravými ústy včely.

Myslím, že filtrace potravy vnitřními orgány včely, která se nachází a pohybuje před česlem, je dogma. Čistit může včela jen hmatem a výběrem po ochutnání. Takže mezi ústním ústrojím a česlem je spíše opačná funkce obohacování a mísení - takový malý homogenizátor ve kterém se dělá med.

Odpařování vody z volátka stěnou, je jediná možnost vnitřní separace směrem ven, ale i pro velké odpařování vody z nektaru má svůj tělocvik.

Možná se mýlím, ale mělo by to tak být.

Anebo zde máme přibližně v srpnu hladový (tzv. zpívající) roj, který se snaží vžebrat do některého včelstva nebo včelstev na fungující včelnici.

Neviem, neviem či sa včelstvo vyrojí len preto, že nemá zásoby a ešte k tomu so spievajúcou matkou. Včelstvo ako živý organizmus k hladu dospel postupne a plod chová do poslednej chvíli, kým má zásoby a tento plod neopustí, až kým nepadne do poslednej včely. A to sa deje postupne, v čase chovu matiek sa často stáva, že včelstvíčku dôjdu zásoby a včely prežívajú, dokážu si stále doniesť toľko zásob aby prežilo. Ak je dlhodobe, uhynie.

O spievajúcom roji môžeme hovoriť len vtedy, keď vylieta s mladou M, čiže poroj (a roje v auguste-srpnu nelietajú), kedy si mladá M chráni svoj nárok na odlet s rojom tzv. spevom- títaním.

Ak to takto posudzujeme, tak nemáme mať obavy, aby sa nejaký roj vžobral do normálneho včelstva na včelnici.
Na druhej strane istotne z tohoto hľadiska, každý roj môže prenášať jedince Vd, no tu každý včelár môže, po jeho osadení urobiť fumigáciu dokiaľ M nezačne plodovať. kto nedokáže, nech ponechá roj jeho osudu, istotne uhynie.

ROJ NENÍ KOZA, TEN SI NESE ZÁSOBY Z DOMU JE ZBYTEČNÉ HO KRMIT

A čo keď si už nemal z čoho zobrať? Niekoľkokrát som osádzal (aj tohoto roku) na súše niekoľko rojov (len na čas na využitie agátovej znášky), kedy rojové včely prebytočné zásoby z medových vačkoch ukladajú do plástov a v mojom prípade ich bolo minimum, preto ak roj osadím na Ms a chcem z neho niečo mať, nie je znáška, tak mu postupne podám toľko cukrového roztoku, kým si nevybuduje domov a nevytvorí si slušné zásoby na normálny život.

Predpokladám že sa začnú mlátiť, či nie?

To sa nedeje automaticky, tento rok som osádzal do jednej štvorúľovej zostavy postupne aj 3-4 roje a k boju nedochádzalo, na druhej strane som o týždeň do niektorých zostáv ešte pridával rojové včely, vtedy domáce včely likvidovali pridané, ale v druhej zostave pridaním včiel z toho istého roja, bol absolútny pokoj. Možno to závisí od vnútorného stavu pridávaných včiel, nemuseli mať v mednom vačku zásoby!? Nie je to pravidlom, ale stáva sa to!

GP:Ano, pořád matka, ikdyž klade do morových buněk se rozmnožuje.
-----------
Že si s rojem můžu nasadit do včelína roztoče, - souhlas.
Ale mor? Kdysi když se tu mor objevil jsem byl vyplašený ze šíření moru roji. Dnes už jen ze šíření moru včelaři.
Protože morem může onemocnět jen larvička a ty s rojem neletí.
Pak jsou dvě možnosti - včelstvo je promořeno sporami, smrdí klihem a přesto se rojí. Málo pravděpodobné ale možné.
Včelstvo si tedy bere sebou med a v něm spory.

A na tohle mají včely vyvinutý systém - stím se v přírodě setkávaly. Se včelařem, který strká plásty ze včel do včel, posiluje chcípáky, osazuje úly po uhynulých včelách atd - na to nemají vyvinuty žádný systém obrany.

Včely vystaví nové dílo - bez spor, matka zaklade a nastoupí kojičky. Každá včela co nesla med má ve volátku česle, kterým med čistí. To samé kojička, pokud by ten med jedla.Nejmladší jednodení lervičky ale dostávají snad 100% krmnou kašičku.
Potřebná dávka na usmrcení larvičky je v ve stovkách až tisících spor. V závislosti na hodinách stáří. Po dni 24hodinách je larvička téměř imuní.

Pokud nějaká larvička uhyne, tak v době kdy je ve včelstvu ve vysoké koncentraci donesený med. Ale to je tam ještě málo plodu a včely o něj intenzívně pečují. Tedy se dá očekávat, že včely mrtvou larvu hned odnesou. Tedy ještě dřív, než se stane zdrojem nákazy.

Ale když se podívám na roj osazený do bedny a bez mezistěn a vidím jak pomalu tam přibývá dílo, pak to matka zaklade, a třiapůldne trvá, než se vylíhne larvička co může být nakažená.

Pravděpodobnost je podle mě velmi malá.

A tady u nás se taky šíření moru sem k nám na sever zarazilo na lese. Ne že by v něm nebyly včely, ale nebyly v něm včelaři.

To tedy k šíření moru roji ve volné přírodě.

Pokud takový roj usadíme, dáme mezistěny, k tomu přidáme plást aby matka mohla hned klást, třetí den zakrmíme, a dále třeba i posilujeme plodem aby nám roj dal užitek,...

Tak tohle všechno prolamuje přirozenou obranyschopnost včel proti MVP.

Karel

Problém je v tom , že celé včelstvo musíme chápat jako jednoho jedince. Tento má po propuknutí moru problémy s udržením sama sebe. Migrace včelstev probíhají jen u Včely květné a indické. Zajímavé je, že se roj údajně vrací vždy na stejné místo jako naše vlaštovky

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re:
> Datum: 01.7.2009 01:29:45
> ----------------------------------------
> Ano, pořád matka, ikdyž klade do morových buněk se rozmnožuje. Stále
> se snaží udržovat sílu svých dcer na výši. Rozmnožování uvnitř
> včelstva udržuje většinou včelí "matka" a dokud je její feromon
> silnější než je feromon dělnic, tak neprobíhá migrace. Pokud budou mít
> v čase třeba i klinického projevu moru, dělnice silnější rojový
> feromon, který matčinu snahu sjednocení společenství - mateří
> sjednocovací feromon, prostě včelstvo se rozdělí, část frnkne a je
> fuč.
>
> Migrace může proběhnout u včelstev i bez pohlavního aktu. Jde o
> "nepřekonatelný technický pokrok" u včelstva. Předmíhají ji známé a
> člověkem poznané zákonité přípravy. Pokud má svůj protokol ke splnění
> takových příprav , má prostředek k migraci i přes destruktivní stav.
>
> Stejně lidstvo, pokud bude lítat se své dutiny - planety Země na jinou
> objevenou planetu bude existovat možnost totální pandemie na Zemi bude
> se část z lidstva snažit i přes cenu roznosu infekce migrovat jinam.
>
> Reprodukce u živé přírody má mnoho technických divů. O pohlavnost nejde.
>
>
> 2009/6/30 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > Smetení nemocného včelstva morem na mezistěny je u sousedů &nbsp;oficiální metoda
> jeho léčby. V ČEM SE LIŠÍ ROJ? ZA DRUHÉ už jsi viděl aby se nemocná zvířata aby
> se rozmnožovala?
> >
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: K.?. <e-mail/=/nezadan>
> >> Předmět:
> >> Datum: 30.6.2009 10:42:28
> >> ----------------------------------------
> >> roje neznámého původu zásadně likvidovat
> >>
> >>
> >>
> >
>
>
>

Ano, pořád matka, ikdyž klade do morových buněk se rozmnožuje. Stále
se snaží udržovat sílu svých dcer na výši. Rozmnožování uvnitř
včelstva udržuje většinou včelí "matka" a dokud je její feromon
silnější než je feromon dělnic, tak neprobíhá migrace. Pokud budou mít
v čase třeba i klinického projevu moru, dělnice silnější rojový
feromon, který matčinu snahu sjednocení společenství - mateří
sjednocovací feromon, prostě včelstvo se rozdělí, část frnkne a je
fuč.

Migrace může proběhnout u včelstev i bez pohlavního aktu. Jde o
"nepřekonatelný technický pokrok" u včelstva. Předmíhají ji známé a
člověkem poznané zákonité přípravy. Pokud má svůj protokol ke splnění
takových příprav , má prostředek k migraci i přes destruktivní stav.

Stejně lidstvo, pokud bude lítat se své dutiny - planety Země na jinou
objevenou planetu bude existovat možnost totální pandemie na Zemi bude
se část z lidstva snažit i přes cenu roznosu infekce migrovat jinam.

Reprodukce u živé přírody má mnoho technických divů. O pohlavnost nejde.


2009/6/30 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> Smetení nemocného včelstva morem na mezistěny je u sousedů  oficiální metoda jeho léčby. V ČEM SE LIŠÍ ROJ? ZA DRUHÉ už jsi viděl aby se nemocná zvířata aby se rozmnožovala?
>
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: K.?. <e-mail/=/nezadan>
>> Předmět:
>> Datum: 30.6.2009 10:42:28
>> ----------------------------------------
>> roje neznámého původu zásadně likvidovat
>>
>>
>>
>

Včelstvo se rozmnožuje pohlavně!! Dělením se rozmnožují měňavky nezmaří atd. Nebo tobě na matce prostě vypučí nová? Na co pak mají tedy trubce? Moje zaostalé včely se napřed pohlavně rozmnoží a pak následně se kolonie rozdělí, asi ještě nezaznamenaly nový směr množení :-)) Poslední zbytky života do zachování rodu využívají jen rostliny Vyšší živočichové v pokusu zachovat si život se zbavují i nezralého plodu což si někteří vykládají mylně jinak.Každé rozmnožování je vysoce energeticky náročné a vyžaduje dobrou kondici a je přírodou načasováno vždy tak aby přišlo do období dostatku potravy.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <pepa.kala/=/volny.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 30.6.2009 22:14:28
> ----------------------------------------
> K tomu za druhé: i nemocná zvířata se rozmnožují, pokud nemají
> nefunkční rozmnožovací orgány ( často do pokusu o zachování
> rodu vkládají i poslední zbytky ubývajícího života).
> A včelstva se nerozmnožují pohlavně, ale dělením (rojením). I
> vážně nemocné nemocné včelstvo se může rozmnožovat, tedy rojit.
> J. Kala
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Komu: vcely/=/v.or.cz
> Předmět: Re:
> Datum: 30.6.2009 - 21:45:05
>
> > Smetení nemocného včelstva morem na mezistěny je
> > u sousedů oficiální metoda jeho léčby. V ČEM
> > SE LIŠÍ ROJ? ZA DRUHÉ už jsi viděl aby se nemocná
> > zvířata aby se rozmnožovala?
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: K.?. <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět:
> > > Datum: 30.6.2009 10:42:28
> > > ----------------------------------------
> > > roje neznámého původu zásadně likvidovat
> > >
> > >
> > >
>
>
>
>
>

>V přírodě to je zaručeno kvalitou prostředí, ze kterého dokáže potřebné množství sladiny donést. Pokud nedonese, roj nevystaví nebo málo vystaví voští a přes zimu uhyne, protože vybrané místo má prostě nedostatečnou úživnost pro včelstvo. RP<
----------------------------------------------------------
Anebo zde máme přibližně v srpnu hladový (tzv. zpívající) roj, který se snaží vžebrat do některého včelstva nebo včelstev na fungující včelnici. A máme zde reinvazi kleštíka jak vyšitou. I to je jeden z důvodů, proč likvidovat roje neznámého původu.
JK

>Pokud chci za svá včelstva být plně odpovědný, nebudu čekat na nařízení někoho z kanceláře, ale sám se rozhoduji, viz. příspěvek p. Křapky. J. Kala<
-----------------------------------------------------------
Pouze malé doplnění a upozornění pro začátečníky, aby nenabyli dojmu, že mohou léčit čímkoli a kdykoli a jak se jim zlíbí (zkušení kozáci vědí). K celoročnímu použití dle úvahy včelaře je povolena pouze kyselina mravenčí v kterékoli aplikaci. Ostatní léčiva jsou pouze na veterinární předpis a jejich použití je regulováno. Léčiva opatřená na černém trhu jsou bez záruky účinnosti. Ty bych nepoužíval.
JK

K tomu za druhé: i nemocná zvířata se rozmnožují, pokud nemají
nefunkční rozmnožovací orgány ( často do pokusu o zachování
rodu vkládají i poslední zbytky ubývajícího života).
A včelstva se nerozmnožují pohlavně, ale dělením (rojením). I
vážně nemocné nemocné včelstvo se může rozmnožovat, tedy rojit.
J. Kala


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re:
Datum: 30.6.2009 - 21:45:05

> Smetení nemocného včelstva morem na mezistěny je
> u sousedů oficiální metoda jeho léčby. V ČEM
> SE LIŠÍ ROJ? ZA DRUHÉ už jsi viděl aby se nemocná
> zvířata aby se rozmnožovala?
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: K.?. <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět:
> > Datum: 30.6.2009 10:42:28
> > ----------------------------------------
> > roje neznámého původu zásadně likvidovat
> >
> >
> >

Roj si nese zásoby tak na 3 dny, aby měl s čím začít. Potom potřebuje další
zásoby. V přírodě to je zaručeno kvalitou prostředí, ze kterého dokáže
potřebné množství sladiny donést. Pokud nedonese, roj nevystaví nebo málo
vystaví voští a přes zimu uhyne, protože vybrané místo má prostě
nedostatečnou úživnost pro včelstvo. Včelař setřepe roj do úlu na mezistěny
a pokud je snůška, mezistěny budou vystaveny a z roje se stane včelstvo.
Pokud není snůška, roj musí dostat cukr, během týdne tak půl kila až kilo na
každou mezistěnu velikosti 39x24, kterou obsedne a vystaví. Plus potom ještě
záložní zásoby minimálně 5 kilo, které musí ve včelstvu stále být, aby
normálně fungovalo. Potom až se bude krmit na zimu se dá včelstvu dalších
10 - 15 kilo na zimu plus cukr, který včelstvo spotřebuje po zakrmení v
srpnu, září, říjnu, listopadu a prosinci, jsou li ty měsíce teplé a včely
plodují.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Petr" <petr.sotola/=/reta.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 30, 2009 9:26 AM
Subject: Re: roj


> Roj nechci ale zajímá mne jako začátečníka co s tím rojem dělat? Teď nemám
> na mysli vlastní odchyt roje ale jak dál v úle.

Smetení nemocného včelstva morem na mezistěny je u sousedů oficiální metoda jeho léčby. V ČEM SE LIŠÍ ROJ? ZA DRUHÉ už jsi viděl aby se nemocná zvířata aby se rozmnožovala?


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: K.?. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 30.6.2009 10:42:28
> ----------------------------------------
> roje neznámého původu zásadně likvidovat
>
>
>

skoušelo se všelicos a posuzovala se účinnost a pracnost zatím dnešní metody včetně Kys. mrav a Thym. sou nejlepší. Postupy kdy se před zimou rozebíralo celé včelstvo byly použitelné v době když se zimovalo na 7 - 10 rámcích dnes se zimuje na 20 to by blo potřeba tak 1/2 hodiny na včelstvo za tu dobu jich fumigiji nebo aerosoluji 20 když k tomu přidáme vhodný čas ktrý se v tu dobu obtížně hledá??

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: za??n?m
> Datum: 06.6.2009 22:34:28
> ----------------------------------------
> (e-mailem) --- 6. 6. 2009
> Re: za??n?m (36071) (36072) (36073) (36077) (36078)
> je to jedna s neúspěšných metod ze začátku šíření nákazy
>
> Pepan
>
> ..............
>
> Já myslel, že oficiální metodou u nás byla likvidace. O prachovém cukru
> jsem ji asi přehlédl. Nebo je ve Včelařství někde popsaná?
>
>
>

ztvrdne jako každý , jeho konzistence bude pak mít velké krystaly
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: cena medu
> Datum: 26.5.2009 06:59:21
> ----------------------------------------
> > Sám se divím, med jiné roky světle žlutý letos tmavě žlutý.
>
> Potvrzuju, dokonce i pastovany med neni letos bily jak je obvykle, chutove je
> ten med take trochu jinde. Cim to ze je letos z kvetove snusky tmavsi nez je
> obvykle?
>
> Skoro si rikam ze nebudu vse pastovat, protoze chut i barva je paradni. Pockam
> co to udela...
>
> T.H.
> .
>
>
>
>

ještě jsem se vrátil k významu těchto slov. Z latiny
Intenzivní
=
- zesilovací
- silný
- účinný
- mocný
- mohutný
- živý
- sytý

Extenzivní
=
- rozsáhlý
- četný
- široký
- roztažitelný
- rozšiřitelný
- tažný


I v Čechách můžete zažít skvělou dovolenou!
Rozjeďte to s jazyky i v létě v kurzech od Tutoru! Více informací zde.
Reklama
LangSoft Translation & Educational Software

LangSoft s.r.o.

Data slovníku poskytla firma LangSoft s.r.o., výrobce multioborových slovníků a překladačů PC Translator.

Kompletní verze slovníku, spolu s překladačem textu a překladačem internetových stránek si můžete objednat na: http://www.pctranslator.cz.

Pozn. Pro informaci o slovnících na mobilu, viz O2 Active. Hlášení chyb v datech a náměty zde.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: intenzivn? a extenzivn?
> Datum: 25.5.2009 22:38:28
> ----------------------------------------
> Ještě jeden dodatek na extenzivní včelaření.Chci stále více a více medu,
> abych splatil daň , nemocenskou, abych se uživil nebo jen si přilepšil, mám
> dobrý ...
> -----
> Přátelé, je to právě čím to poměřujete. Nemocenská atd se neplatí medem,
> ale penězi. Takže první předpoklad, pokud to hodnotíme, je že budeme
> vyjadřovat intenzitu v korunách.
> A pak je to celkem jedno, otázka je jak dosáhnout maximálního zisku -
> výdělku. V prvé řadě se tam podle mě bude objevovat příjem, tedy za jakou
> cenu se med prodá. Do výkupu, maloprodej mínus odbytové náklady a nedejbože
> daně atd.
> To zda to vztáhnu jen na čistý příjem z medu, nebo s různými přesměrovanými
> dotacemi - za přednášky, za matky, taky jestli k tomu vyrábím úly atd.
> Nakonec se ukáže, že úlový systém v tom bude hrát minimální roli. Kolik
> /velko/včelařů nakonec vlastně je schopna uživit medná produkce a jak?
> Peníze se u nás vydělávají vedlejšími činnostmi. A tam se dá intenzifikace
> docela slušně provozovat. A není závislá na rozmarech přírody ani úlovém
> systému.
>
> Karel
>
>
>

ROJ NENÍ KOZA, TEN SI NESE ZÁSOBY Z DOMU JE ZBYTEČNÉ HO KRMIT


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: roj
> Datum: 30.6.2009 09:38:42
> ----------------------------------------
> Ja to delam takto, sklepnu roj do rojaku (lze to prakticky do cehokoliv,
> bedynka, nastavek s mezidnem, vyzkousel jsem i igelitovy rojochyt :-) )
>
> Necham na miste pres noc, a rano vysypu horem do pripraveneho nastavku s
> mezistenami a krmim. A pak se po case pokocham kolik prace nadelaly za tak
> kratkou dobu...
>
> Krome krmeni, neni nutna jina pomoc. Lze to i bez krmeni ale to si myslim, ze se
> nevyuzije cely stavebni potencial roje...
>
> T.H.
>
> > Roj nechci ale zajímá mne jako začátečníka co s tím rojem dělat? Teď nemám
> > na mysli vlastní odchyt roje ale jak dál v úle.
> >
> >
> >
>
>
>

NASYPAT DO ÚLU PNÉHO MEZISTĚN. :-))
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: za??naj? padat
> Datum: 30.6.2009 19:48:09
> ----------------------------------------
> Nerad jsem poslem špatných zpráv. Dne 24.06.09 ... 4 samičky, 30.06.09 ...
> 26 samiček. Uvidíme za 5 dnů - vypadá to na aplikaci Formidolu.
> Tak hrrr na ně, chlapci. JK
>
>
>

Bylo zde na konferenci několik pochybností, zda není zbytečným stresem
pro včely aplikovat kyselinu mravenčí, když přirozeným spadem
nejsou žádní kleštíci pozorováni.
Diagnostickou aplikaci KM nikdo v současnosti nenařídil. Já se domnívám,
že je na kvalifikovaném rozhodnutí každého odhad situace - zjištění,
jak jsou na tom se spadem ostatní včelaři se včelstvy v doletové
vzdálenosti, v jakém stavu mám včelstva, co s nimi pro nejbližší
období zamýšlím, zda třeba využiji bezplodového stavu při chystaném
norském ( finském ) smetení na mezistěny. Kolem mých včelstev
byl spad kleštíků zaznamenán, chystám smetení části včelstev
na mezistěny, tak aplikovat KM budu. Řada jiných včelařů se rozhodne,
že nemají důvod kyselinu aplikovat, tak to neučiní. Ale domnívat
se, že aplikace KM včelám ublíží víc než kleštík, který se
může v plodových buňkách množit a poškozovat právě nepostradatelnou
budoucí generaci přezimijících včel je krátkozraké. Vždyť stačí
pro diagnostiku jen krátkodobé působení desky formidolu a není
třeba tam rvát "léčebné" koncentrace. A jsou i jiné diagnostické
metody - viz. kvalifikované informace na Emanově Fascinovaném včelaři.

Pokud chci za svá včelstva být plně odpovědný, nebudu čekat na
nařízení někoho z kanceláře, ale sám se rozhoduji, viz. příspěvek
p. Křapky.
J. Kala


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Josef K?apka" <josef.krapka/=/volny.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: zacinaji padat
Datum: 30.6.2009 - 19:48:01

> Nerad jsem poslem špatných zpráv. Dne 24.06.09 ...
> 4 samičky, 30.06.09 ...
> 26 samiček. Uvidíme za 5 dnů - vypadá to na aplikaci
> Formidolu.
> Tak hrrr na ně, chlapci. JK

Nerad jsem poslem špatných zpráv. Dne 24.06.09 ... 4 samičky, 30.06.09 ... 26 samiček. Uvidíme za 5 dnů - vypadá to na aplikaci Formidolu.
Tak hrrr na ně, chlapci. JK

Pán Turčáni, dakujem za Vašu odpoved. Ste veľmi skúsený. Takuto odpoved som aj očakával, akurát som si to chcel potvrdiť.

Možno aj nejaké včielky pri tom zahynú, ale to už patri k tomu.
Predpokladám že sa začnú mlátiť, či nie?

2 roje mám v rojakoch. Možem ich osadiť spolu do jedného úľa? Co sa stane?

Čoby sa mohlo stať, včely jednu M odstránia, a život včiel ide ďalej, akurát budú možno silnejšie a môžu ešte využiť prípadnú znášku.

roje neznámého původu zásadně likvidovat

A prečo? Ak zoberiete zo stromu svoj roj, máte istotu, že vaše včely sú bez spór MVP? Prečo by susedove včely boli postihnuté spórami MVP a Vaše nie! Moje skúsenosti hovoria, že pri klinickom prejave včelstva MVP, len ťažko, ak vôbec dochádza k fáze rojenia.
Podľa rady nemeckých odborníkov, práve včely z úpostihnutého včelstva stačí zmiesť do rojnice a nechať ich hladovať 24-36 hodín a prípadné spóry z zo žalúdka sa kalením včiel odstránia.

Už mám 6 rojov osadených. 2 roje mám v rojakoch. Možem ich osadiť spolu do jedného úľa? Co sa stane?

Dobrý den
Chtěl bych se zeptat jestli má někdo zkušenosti se ztekucovacím pásem na nádobu http://www.vpjested.cz/vcelarske-potreby/katalog-vcelarske-potreby/07-prace-s-medem/0606-sito/ který stojí skoro 3300 nebo úplně stejnou funkci zastane obyčejná elektrická vyhřívaná dečka na gauč nebo do postele s regulací která stojí 500-1200 ? a můžu s ní rozehřívat v zimě i manřelku

roje neznámého původu zásadně likvidovat

Re:Jses uplne mimo a nevis o cem je rec kdyz se poustis do hodnoceni naplne komise pro pripravu sjezdu.Ani nevis co je naplni teto komise(ktera)ma hlavne logisticky ukol..a podobne pr.Dobisek neni predsedou financni komise.Nevis o cem mluvis a cisi z tebe nenavist k svazu.Poustis se do diskuse o ktere nevis ani-N-.Bude pro Tebe lepsi kdyz se stanes neclenem, nebudes muset se zabyvat tim o cem pises.Zda se mi,ze jsi moc chytry az hloupi !

Vazeny soudruhu vcelari: jses uplne mimo a nevis nebo nechces vedet duvod proc vystupuji z clenstvi CSV.Neni to kvuli naplne prace teto komise,ale pro mlceni predsedy CSV k neporadku v cinnosti tajemnika jeho sekretariatu.Na tento duvod odstoupil ze svych funkci predseda UKRK Z.Dobisek,a ja jej ze stejneho důvodu k jeho podpore nasleduji.
Opravuji se,ze nebyl predsedou,jak jsem z prvu uvedl,ale 6.9.2007 jeho navrh na odstoupeni z funkce predsedy cleny UKRK znovu neschvalen,a-nominovan-do komise pro kontrolu hospodareni CSV.
Predseda CSV Ludek Sojka svou pasivitou v teto zalezitosti-hospodareni UVCSV-nejedna spravne jako predseda organisace.Posledni kapkou v mem rozhodnuti bylo zrizeni komise pro pripravu pristiho 9.sjezdu CSV ve slozeni pr.Sobota na breznovem zasedani UV kde nebyla vzata vubec otazka-proc odstoupil predseda UKRK Z.Dobisek ??-
franta

Re:Jses uplne mimo a nevis o cem je rec kdyz se poustis do hodnoceni naplne komise pro pripravu sjezdu.Ani nevis co je naplni teto komise(ktera)ma hlavne logisticky ukol..a podobne pr.Dobisek neni predsedou financni komise.Nevis o cem mluvis a cisi z tebe nenavist k svazu.Poustis se do diskuse o ktere nevis ani-N-.Bude pro Tebe lepsi kdyz se stanes neclenem, nebudes muset se zabyvat tim o cem pises.Zda se mi,ze jsi moc chytry az hloupi !

Vazeny soudruhu vcelari: jses uplne mimo a nevis nebo nechces vedet duvod proc vystupuji z clenstvi CSV.Neni to kvuli naplne prace teto komise,ale pro mlceni predsedy CSV k neporadku v cinnosti tajemnika jeho sekretariatu.Na tento duvod odstoupil ze svych funkci predseda UKRK Z.Dobisek,a ja jej ze stejneho důvodu k jeho podpore nasleduji.
Opravuji se,ze nebyl predsedou,jak jsem z prvu uvedl,ale 6.9.2007 jeho navrh na odstoupeni z funkce predsedy cleny UKRK znovu neschvalen,a-nominovan-do komise pro kontrolu hospodareni CSV.
Predseda CSV Ludek Sojka svou pasivitou v teto zalezitosti-hospodareni UVCSV-nejedna spravne jako predseda organisace.Posledni kapkou v mem rozhodnuti bylo zrizeni komise pro pripravu pristiho 9.sjezdu CSV ve slozeni pr.Sobota na breznovem zasedani UV kde nebyla vzata vubec otazka-proc odstoupil predseda UKRK Z.Dobisek ??-
franta

Jestli jsem to pochopil tak je třeba cca do poloviny září krmit a krmit aby mohli včely pracovat. Pak úspěšně přezimovat.

Ja to delam takto, sklepnu roj do rojaku (lze to prakticky do cehokoliv, bedynka, nastavek s mezidnem, vyzkousel jsem i igelitovy rojochyt :-) )

Necham na miste pres noc, a rano vysypu horem do pripraveneho nastavku s mezistenami a krmim. A pak se po case pokocham kolik prace nadelaly za tak kratkou dobu...

Krome krmeni, neni nutna jina pomoc. Lze to i bez krmeni ale to si myslim, ze se nevyuzije cely stavebni potencial roje...

T.H.

> Roj nechci ale zajímá mne jako začátečníka co s tím rojem dělat? Teď nemám
> na mysli vlastní odchyt roje ale jak dál v úle.
>
>
>

Jsem rád, že již mohu povolit palce. Potřebuji je na práci. Bez palců se špatně vytahují rámky, ometání plástů je problém a to značení matek je bez palců také porod. Už můžeme gratulovat??
______________________________________________________________

Děkuji, že jste mi držel palce kvůli maturitě, ale ta mě čeká až příští rok, takže zažiji docela velký chaos ( kvůli státním maturitám ). Dodnes nikdo neví, zda státní maturity budou a jaké budou. Naši politici by měli za tento již částečně kritický stav zpytovat svědomí a již dávno to napravit. Pomalu začíná být na všechno pozdě.

S pozdravem M. V.

Roj nechci ale zajímá mne jako začátečníka co s tím rojem dělat? Teď nemám na mysli vlastní odchyt roje ale jak dál v úle.

Mám velké ztráty v matkách při osazování oddělků po dvou do nástavků,
> rozdělených oboustranným krmítkem (česna na stejné straně).
----------
Právě jsem se vrátil, trochu opíchán:-))
Včera jsem se zasek v práci do tmy, takže jsem se u jedněch stavil cestou do práce.
Všechny byly po ránu skoro přítulné, že jsem zapoměl zakouřit u jedněch, co jsou poněkud bujné. :-)

Takže i když už jsem nedoufal, protože to tam bylo poměrně dlouho a počasí nepřálo, tak jsem poprvé měl hne dvě bedny 4/4 (čtyři matky ze 4). Podle stáří plodu bych soudil, že některé to stihly v tom nečase, některé to rozjely až teď, ale zajímavé je, že jako by cítily ten skluz a jsou tam celé rámky vajíček. Normálně krouží po elipse a přidávají pomalu dokolečka. Možná to je i tím, že jak se vylíhl všechen plod, tak je sekce nabouchaná včelama odshora až dolů, dole v případě rámků 24cm srdíčka divočiny až 10cm vysoké. Měl jsem to v nástavku 31cm + 7cm dno. V některých sekcích byly rámky 24cm.

Pokud si to budete někdo vyrábět, tak na rozdíl od těch 4den co jsem viděl prodávat nebo někde vyfocené, tak doporučuji dno alespoň 7cm.

Jinak se na tom stanoviště oplodnilo vše - ať už to byla ta dvě 4dna, tak i to co stálo samostatně.

A zatím to vypadá, že by mohly nosit, i když mi tam nikde netekl med z plástů. Ale zase jsem se ve velkých tolik nehrabal.

Karel

PS. k té včelotěsnosti a přesunu včel - dna přesně tak jak jsou na n-vcelari.cz, v drážce utěsněné kouskem militanu, příčky sololit nebo plastkarton (něco jako makrolon), shora přimáčknuté filcem(něco jako jekor) nebo takovou tou folii co se dává pod lino - nebo se do toho balí, případně silná oboustraná bublinková folie. Výlety na 4 strany.

Nejlepší výsledky mi dává osazení směsným oddělkem, v tomto případě si mohu gratulovat, že jsem jej po vložení serie nakrmil 4 sklenicema 4,5l. Je to tak akorát - když tam vybíhá plod. Takže sekce vydržely se zásobama. Jinak bych to viděl bledě.

Roj nechci ale zajímá mne jako začátečníka co stím rojem dělat? Teď nemám na mysli vlastní odchyt roje ale jak dál v úle.

> Mám velké ztráty v matkách při osazování oddělků po dvou do nástavků,
> rozdělených oboustranným krmítkem (česna na stejné straně). Tuto technologii
> jsem viděl v nabídce včelařských potřeb na netu.

Zdravim,

Me se matky stihly oplodnit v kvetnu a uspesnost pres 90%. Cca 20kousku. A vcera jsem koukal ze se oplodnily i v druhem kole v oplodnaccich - takze matek nadbytek, akorat ta kvalita neni jista, choval jsem z F1. Ale nektere oddelky se maji hodne k svetu - vcera jsem nektere prohlasil za vcelstva :-))

Druhym rokem jsem pouzil sekce - 3 sekce v nastavku, cesinka v mezidne na tri ruzne strany. Zajimave je ze i na tu dle me nejblbejsi stranu se oplodnily a prosperuji, vubec jim nevadi vylet na sever.

Letos jsem vyzkousel styrodurove plemenace na 5 ramku - je to rozdil, tam to duni, ale musi se to v rozumnou dobu prendat - tady si nejsem zcela jist kdy, mozna jsem to i zbytecne uspechal - ale kdo tusil ze bude mesic prset. Oddelky v normalnim nastavku jsou lehce pozadu, je videt ze tam je jim vic zima, nemuzou to naplno rozjet, bude treba vice casu ale nebojim se ze to nedozenou. Vyzkousel jsem take oplodnacky - to je paradni hracka :-))

Loni jsem trojsekce v nastavku spojoval, prisel jsem min o polovinu matek z tusim 12 sekci. Ale i tak toho dost zbylo, zas ty oddelky byly silnejsi.

Letos jsem zacal 1.5. a pocasi se zkazilo prave kdyz se temer vsechny matky stihly oplodnit. Tri nastavky po trech sekcich a pouze jedna se ztratila, ale i v tom mam nejspis prsty ja.

Takze sekce rozhodne po letosni zkusenosti nezavrhuju, radil bych do mezidna vyvrtat otvory na dvou stranach naproti sobe a treti cesno bude ocko v nastavku. A pod otvory ve dnu pribit laticku jako letacek.

T.H.

Letos jsem videl pouhe dva-tri kousky, vcera jsem zrovna cistil podlozky po 4 dnech a nic. Necelych 20 monitorovanych vcelstev, 2 stanoviste.
Zkoumam to pouze pohledem takze mohu nejakeho prehlednout a treba taky krmim mravence - obcas se nejaky objevi na podlozce, ale zatim se mi patlat podlozku nechce...

T.H.


> Chci se zeptat,jak jste na tom s přirozeným spadem na podložkách,kdo to
> poctivě sleduje.V dřívějších letech se to tuhle dobu zač.července už
> začínalo sypat a letos jsem na celém stanovišti u žádného
> včelstva(6vč.)nenašel na podložce ani jediného a ani v trubčích plástech se
> mě nepodařilo žádného objevit a přitom jsou včelstva mimořádně silná.Hlavně
> by mě zajímalo,jestli je zde někdo z okolí Uh.Hradiště,ať se podělí se svým
> pozorováním a napíše,ale klidně i z jiných krajů.
> Petr Z.

Se to tady v konferenci probíralo tuším minulý rok dost podrobně. Podstatné
jsou dvě věci. Za prvé rovnoměrné rozdělení tepla uvnitř boxu, buď
ventilátor nebo ohřev po celé ploše. Za druhé optimální topný příkon
vzhledem k objemu a izolaci boxu, při nadstavené teplotě 40 - 50 st C a
ustáleném stavu, kdy už je med rozehřátý, má být poměr doby zapnutého topení
a poměr doby vypnutého topení tak 50 na 50, ale lépe tak 20-30 na 70-80.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "číma" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 29, 2009 9:03 PM
Subject: ztekucovací box


> Prosím, má někdo zkušenosti, jak vyrobit ztekucovací box na dvě konve a
čím
> v něm topit, lze nějak žárovkou, nebo dvěma? Je potřebná regulace při
> topení žárovkama, nebo je to zdlouhavé a je lepší topit jinak?

Ještě posílám celkový pohled na termobox s krytem z polystyrenu tl. 4 cm. HaF

http://img3.imgup.eu/termobox_1.jpg


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4197 (20090629) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Omlouvám se, první dva obr. je termobox na líhnutí matek, zbylé dva obr. je termobox na rozehřívání medu. HaF

Pro inspiraci uvádím moje řešení termoboxu. Za týden jsem s tím byl hotov. Vytápění fenem o výkonu 1300 W první stupeň. Cirkulace vzduchu 2 ventilátory 24 V, 3 W. Regulace elektronická, dvoupolohový regulátor. Nastavení teploty v rozsahu 40 až 60°C, hystereze 5°C.Rozehřátí potravinářské plechovky při teplotě 47 °C trvá přibližně 12 hodin.
Zdraví HaF

http://img10.imgup.eu/termobox1.jpg
http://img0.imgup.eu/termobox2.jpg
http://img1.imgup.eu/termobox_3.jpg
http://img2.imgup.eu/termobox_4.jpg

>číma (88.101.64.23) --- 29. 6. 2009
ztekucovací box
Prosím, má někdo zkušenosti, jak vyrobit ztekucovací box na dvě konve a čím v něm topit, lze nějak žárovkou, nebo dvěma? Je potřebná regulace při topení žárovkama, nebo je to zdlouhavé a je lepší topit jinak?<
-----------------------------------------------------------
Můžete použít menší olejový elktrický radiátor. Má termostat a dostatečný výkon. Je trochu dražší než žárovky, ale med rozpustí spolehlivě a termostat udržuje stálou teplotu. Stačí dvě kozy nad radiátorem na ně postavit konev nebo dvě a přehodit plachtu přiměřené velikosti.
JK

>S pozdravem M. Václavek<
----------------------------------------------
Zdravím našeho maturanta. Opět má čas na psaní. Z toho vyplývá,ža maturita dopadla dobře. Jsem rád, že již mohu povolit palce. Potřebuji je na práci. Bez palců se špatně vytahují rámky, ometání plástů je problém a to značení matek je bez palců také porod. Už můžeme gratulovat??
Zdravím JK

Prosím, má někdo zkušenosti, jak vyrobit ztekucovací box na dvě konve a čím v něm topit, lze nějak žárovkou, nebo dvěma? Je potřebná regulace při topení žárovkama, nebo je to zdlouhavé a je lepší topit jinak?

Zdravim vsechny,

u nas ( opavsko) stav stejny. I pres neprizen pocasi vcely letaji a nosi, pokud tedy neni vylozene lijak. Vzhledem k tomu enormnimu vlhku by mohlo z te lipy prece jenom neco byt. Jen kdyby ty privalove deste jiz skoncily. Jinak je nektar smyt a uz muzeme zacit pomalu krmit.

P.

Záleží na tom, jak je velký/kolik tam je včel. Když bude krmný prostor plný ze 2/3, mělo by to stačit. Oplodňáček by měl být konstruovaný tak, aby do něj nebylo třeba stále nahlížet a tím jej vyrušovat. Krmí se medocukrovým těstem, krmení medem (např. zkrystalizovaným) se nedoporučuje, protože přiláká slídilky a oplodňáček se neubrání.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of K.Ř.
Sent: Monday, June 29, 2009 12:57 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Oplodňováček

Nevíte někdo kolik se má dávat těsta do oplodňováčku má se to sledovat nebo je to jedno.
K.Římal

Nevíte někdo kolik se má dávat těsta do oplodňováčku
má se to sledovat nebo je to jedno.
K.Římal

Takže sousední
včelstva v dělených nástavcích byla cca z 30% příbuzná a možná jim nedělalo
potíže přecházet přes sousední česno z oddělku do oddělku, zvláště když
zvenku nebyla přepážka a česna byla vzdálená 22cm.
_________________________________________________________________________

Před čtyřmi roky při příležitosti mého prvního chovu matek jsem osadil sdružený oplodňáček ( výrobek z LŠMV v Nasavrkách ). Jelikož jsem osazenstva převážel na stanoviště 3 km vzdálené, nevěznil jsem je ve sklepě kvůli stmelení. Po usazení včely často přelézaly z jednoho prostoru do druhého. Za týden při kontrole jsem v prvním oddělení nalezl matečník, z něhož se vylíhla zde přítomná matka. Přitom druhé oddělení bylo bezmatečné a matečník vykousán.

Další rok jsem postupoval stejně se stejným výsledkem. Vysvětluji si to tak, že první vylíhlá matka přelezla do sousedního oddělení, kde usmrtila svoji sokyni v matečníku, a potom se vrátila zpět.

S pozdravem M. Václavek

PS
Květnová série matek se vydařila na 100% ( 5 matek... 4x systém oplozovacích oddělků v půlených nástavcích s česny na čtyři strany + 1x polystyrénový oplodňáček ). 13. června jsem si pořídil neoplozenou matku a přidal jsem ji do oplodňáčku. Ač byla zdárně přijata, minulý týden se mi ztratila. Teď rozjíždím další sérii chovu matek. Moje včelstva mají trubce až do podzimu, takže se problémů s jejich výskytem ke konci produkčního období nebojím.

LBV metoda nadbytku trubců zafungovala nad moje očekávání... rekordní výnos, nulová rojivost. Ve včelstev se objevují jen pouhé náznaky rojové nálady ( misky, ojedinělý nález matečníku ), které lze zdárně utlumit odběrem plodu ( 1-2 odběry 2-4 plástů NN-míry se zavíčkovaným plodem ). Na vrcholu jarní snůšky byl přínos tak velký, že včely všechny nástavky zalily sladinou, přesto rojová nálada nevypukla. Zajímavé je, že všechny trubčí buňky, pokud nebyly zakladené, byly prázdné, připravené k položení vajíčka. Včely do nich za žádných okolností neukládaly zásoby ( touto dobou je už zanášejí ).

Zaznamenávám zvýšený výskyt varroázy. Zimní měl byla bez jediného roztoče. Po ošetření HCOOH ( 27.6. ) metodou papírových kapesníků byl za 24 hodin dosažen spad 47 roztočů v průměru na produkční včelstvo. Vloni ve stejnou dobu spadly průměrně pouze 4 roztoči během dne po ošetření. Myslím si, že je to doprovodný efekt LBV metody, kterou jsem letos nasadil poprvé naplno ( celkem 7 trubčin / p. včelstvo... přesto v rojovém období nenastaly žádné problémy se zastavováním stavebních rámků dělničinou či se zanášením trubčiny zásobami ).

//\/\\//

Utěšovat se mohu tím, že včely možná vyřadily ty horší matky, které bych
možná sám musel později brakovat.
J.T.
------
Já se taky uťěšuji. Povedlo mi taky pár neúspěchy vyrobit silné oddělky a docela mě leží v hlavě metoda z farmy v Německu (MV 2008/6?), kde vždycky ze včelstva prodaly část plodu s matkou jako oddělek a do zbytku přidaly matečník či matku. A prý několikrát za rok. Takže jestli teď budu mít o prázdninách víc času (nemusím vozit děti do školy, skoro dvě hodiny času denně navíc, ne že bych měl doučování 3.věku) tak to chci odzkoušet. Je tam zalétané osazenstvo a pokud oddělek odvezu trochu dál, tak by to neměl být problém.

Karel

Teplota musí být přesná na stupeň C a rámky se musí nahřívat aspoň 24 hodin.
8 hodin nestačí, to právě jen změkne vosk a med zůstane tuhý. I tak nejspíš
většina medu zůstane krystalická.
Situace s rychlou krystalizací se podle mých zkušeností neopakuje.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Pepek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 29, 2009 9:35 AM
Subject: Re: Nevytočitelný med


> Tak po pokusu "s tepelnou komorou" kterou jsem provizorně udělal z
utěsněné
> malé místnosti a teplometu na 380 přišlo zklamání. Asi po 8hod rozehřívání
> kolem 40-50stupnů podle termostatu na horkovzdušném teplometu byly
panenské
> plásty měkké a doslova se cedily,trhali,lámali v medometu při nízkých
> otáčkách a většina medu byla pořád krystalická.Po chvíli jsem to zabalil a
> vrátím zbytek včelám jak radíte.Chci to posadit pod plodiště jenže nevím
> jestli to spotřebují pro plod,nebo to vynosí spátky do medníků a situace s
> rychlou krystalizací se bude opakovat,i když to teť budu hlídat///předtím
> jsem kvůli špatnému počasí do včel nehrabal/// Obsah vody měřeno novým
> kalibrovaným refraktometrem ve vytočeném jakš takš tekutém medu necelých
> 19% a když jsem vydloubl z rámků zkrystalizovanou medovou pastu tak se
> ukázalo 18,5procent vody.
> Pepek

Včely k sobě v žádném případě nemohou. Krmítko dělící prostor nástavku je
poměrně dost těsné (mezera 1-2mm). V krmítku šíře dvou rámků je v polovině
jeho délky svislá dělící přepážka.
Přece jenom je zde ještě jedna anomálie. Všechny oddělky měly jako základ
stejný původ - rozpuštěné chovné včelstvo, vytvořené původně jako směsný
8-rámkový oddělek, který jsem po odchovu matek rozpouštěl. Ke každému plástu
z tohoto rozpouštěného včelstva jsem přidal po 2 plástech z produkčních
včelstev i s plodem, aby jej oddělek bránil proti loupeži. Takže sousední
včelstva v dělených nástavcích byla cca z 30% příbuzná a možná jim nedělalo
potíže přecházet přes sousední česno z oddělku do oddělku, zvláště když
zvenku nebyla přepážka a česna byla vzdálená 22cm.
Utěšovat se mohu tím, že včely možná vyřadily ty horší matky, které bych
možná sám musel později brakovat.
J.T.


>
> Já používám nástavek rozdělený na tři sekce s česny na stejnou stranu a
> dokonce vedle sebe a všechno klape.Nemůže se stát že se k sobě nějak
> dostanou a tudíž se jako spojí a pak nechají jen jednu matku?Nebyl by
> nějaký odkaz jak to oboustranné krmítko na rozdělení vypadá?Abych měl
> představu.Řekl bych že to tak bude a proto zůstane jen jedna.
> Na mých stránkách najdeš fotky dvou trojsekcí(jedna je stavěná celá a
> druhá
> je z nástavku Tachováku)a šlo to v nich vždy bez problémů.
> http://pupek73.blog.cz/

Já bych to nezavrhoval a zkoušel dál.

Sám jsem teď vyráběl v zimě nástavky se dvěma očky jako standard, abych si do nich vyrobil dělící krmítka. Jen mám očka dopředu a dozadu. I při normálním provozu mi to umožní otočit nástavek. A po zkušenostech s oplodňováním matek v NN bych neviděl problém v blízkosti oček.

Po cca pětiletce odchovů ve čtyřdnech/sekcích nevidím ani problém v nějakých netěsnostech - pronikání feromonů atd. - z toho jsem měl obavy a snažil se první várku udělat hodně těsnou.

Podle mě by to chtělo vyhodnotit po takových 100 matkách, ale v tomto počasí co bylo, není 50% špatný výsledek.

Ve 4dnech to doposud odhaduji na něco přes 50%, ale v žádném jsem neměl 100%. Jiné roky jsem spíš míval 3/4 a 4/4. 2/4 - to už byl průšvih. Ale letos, jsem rád že vůbec nějaké matky vyletěly.

Karel

Jeden kolega měl asi předloni stejný problém a řešil to tak že seškrabal víčka,namočil do vlažné vody a dal tak dva až tři rámky dolů do plodiště.Včely to přepracovaly a přenosily nahoru do medníku a bylo to už v pořádku.Takhle zužitkoval sud rámků.Je s tím sice práce ale jde to.

Já používám nástavek rozdělený na tři sekce s česny na stejnou stranu a dokonce vedle sebe a všechno klape.Nemůže se stát že se k sobě nějak dostanou a tudíž se jako spojí a pak nechají jen jednu matku?Nebyl by nějaký odkaz jak to oboustranné krmítko na rozdělení vypadá?Abych měl představu.Řekl bych že to tak bude a proto zůstane jen jedna.
Na mých stránkách najdeš fotky dvou trojsekcí(jedna je stavěná celá a druhá je z nástavku Tachováku)a šlo to v nich vždy bez problémů.
http://pupek73.blog.cz/

Tak po pokusu "s tepelnou komorou" kterou jsem provizorně udělal z utěsněné malé místnosti a teplometu na 380 přišlo zklamání. Asi po 8hod rozehřívání kolem 40-50stupnů podle termostatu na horkovzdušném teplometu byly panenské plásty měkké a doslova se cedily,trhali,lámali v medometu při nízkých otáčkách a většina medu byla pořád krystalická.Po chvíli jsem to zabalil a vrátím zbytek včelám jak radíte.Chci to posadit pod plodiště jenže nevím jestli to spotřebují pro plod,nebo to vynosí spátky do medníků a situace s rychlou krystalizací se bude opakovat,i když to teť budu hlídat///předtím jsem kvůli špatnému počasí do včel nehrabal/// Obsah vody měřeno novým kalibrovaným refraktometrem ve vytočeném jakš takš tekutém medu necelých 19% a když jsem vydloubl z rámků zkrystalizovanou medovou pastu tak se ukázalo 18,5procent vody.
Pepek

Mám velké ztráty v matkách při osazování oddělků po dvou do nástavků,
rozdělených oboustranným krmítkem (česna na stejné straně). Tuto technologii
jsem viděl v nabídce včelařských potřeb na netu. Zpočátku se mi to zdálo
rozumné řešení (oboustranné dno s 1 nebo 2 česny, krmení, které bych stejně
musel řešit, není potřeba další krabice a další plechová stříška). Moje
zkušenosti s touto technologií jsou v letošní sezóně takové, že oddělky
neoplozenou označenou matku (F1) bez problémů přijmou (přidávám přes umělý
matečník - natáčku, kousek těsta a kousek mezistěny). Při kontrole cca po 4
dnech je vše v naprostém pořádku, včely klidné, matka v pohodě prohlíží
plásty. Při následné kontrole po 14 dnech (nebo ještě dříve, když zjistím
že jsou včely na česně neklidné), kdy už by matka mohla klást, je zpravidla
jeden ze dvou oddělků v nástavku bez matky, zatímco druhý oddělek
prosperuje. Ze 4 takto rozdělených nástavků se mi jen v jednom podařilo
úspěšně odchovat obě matky. Oddělky bez matek jsem doplnil dalšími
neoplozenými matkami a ty dopadly stejně. Vím, že to může být i špatným
počasím v době, kdy se matky měly pářit a také umístěním v těsné blízkosti
produkčních včelstev na včelnici. Nemalý vliv ale přisuzuji právě i této
technologii a myslím, že krmítka, dělící nástavek na poloviny, skončí
nakonec v kamnech. Také by šlo umístit česna z různých stran. Proč ale stále
něco zkoušet? Domníval jsem se, že publikované a komerčně prodávané řešení
je osvědčené . Jaké jsou vaše zkušenosti? Myslím, že není přes samostatné
5-rámkové styrodurové plemenáče, umístěné jednotlivě mimo včelnici. Ty jsem
před osazováním oddělků bohužel nestihl, ale už na nich pracuji.

J.T.

Jiří Danihlík napsal(a):
> S touto objednávkou samozřejmě počítám, v pondělí bych Vám telefonoval :-)
>
>
V tom případě uvádím telefon: 777 082 950. Sobotka