Včelařská konference

Bez mezistěn staví včelstva 90% trubčiny.
------------------------

možná, v prvém roce. Pokud tam zůstanou stavební přes zimu a včely mají "dost" trubců, tak si staví co chtějí.
Jinak by v divokém včelstvu nebyly dělnice, ale 90%trubců.
:-)

Usilovnou stavbou trubčiny se včely snaží na pár , či jednom stavebním rámku který mají k dipsozici narovnat nerovnováhu vnucenou jim včelařem.

Když pak mají veget a nikdo jim "trubčinu" nevyndavá, vyřezává, staví i celé plochy dělničiny stjeně jako na mezistěně.

S překvapením jsem se seznaámil s velkovčelařem, který jen vyřezává voští a nechává to na včelách.

Tohle jsme kdysi dělal z nedostatku času, ale nikde jsem to neventiloval, člověk je i s neizolovanými nástavky dostatečně podezřelý:-)
Tak co ještě jen vylamovat souše z nedrátkovaných NN rámků. To už by to včelaření bylo opravdu bezpracné.

http://n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=135:tidni-soui&catid=38:napady&Itemid=68

Karel
----------------------------------------------------------
jaký je vlastně poměr trubčiny a dělničiny, pokud nají včely "volnou ruku"?

Bez mezistěn staví včelstva 90% trubčiny.
------------------------

možná, v prvém roce. Pokud tam zůstanou stavební přes zimu a včely mají "dost" trubců, tak si staví co chtějí.
Jinak by v divokém včelstvu nebyly dělnice, ale 90%trubců.
:-)

Usilovnou stavbou trubčiny se včely snaží na pár , či jednom stavebním rámku který mají k dipsozici narovnat nerovnováhu vnucenou jim včelařem.

Když pak mají veget a nikdo jim "trubčinu" nevyndavá, vyřezává, staví i celé plochy dělničiny stjeně jako na mezistěně.

S překvapením jsem se seznaámil s velkovčelařem, který jen vyřezává voští a nechává to na včelách.

Tohle jsme kdysi dělal z nedostatku času, ale nikde jsem to neventiloval, člověk je i s neizolovanými nástavky dostatečně podezřelý:-)
Tak co ještě jen vylamovat souše z nedrátkovaných NN rámků. To už by to včelaření bylo opravdu bezpracné.

http://n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=135:tidni-soui&catid=38:napady&Itemid=68

Karel

>"Podle mých informací nesouvisí zmizení roztočíka s léčením ale s novými plemeny včely roztočík nezmizel ale nemůže krańky napadat a to byl právě jeden z důvodů rozšiřování krańky."
Tak to slyším poprvé. Nevím, já jsem ještě končící léčení Befem zažil a ani v praxi, ani v literatuře, časopise Včelařství od cca 60 let a podobně jsem nikdy neviděl spojení roztočíka a zavádění kraňky. Co si pamatuji, byly to vždy dvě na sobě úplně nezávislé věci.... Snad jedině že původní tmavá včela byla na roztočíka citlivější než nově zaváděná kraňka...nevím.<
------------------------------------------------------------
Přibližně tak jednou za dva nebo tři roky si dělám vyšetření z na jaře uhynulých včel na přítomnost roztočíka včelího Acarapis woodi. Mohu říci že u svých včel ani u včel některých kolegů jsem roztočíka ještě neviděl. Naposledy u otce, který si vyšetření také prováděl sám někdy v roce 1956 - 1958, nepamatuji přesně. Ve skutečnosti jsem jej nyní viděl ve vzorku z roku 2003, který mi známý přivezl z druhé strany Krušných hor ze Saska s podezřením na Acarapidózu. Včely měly na prvý pohled vyvrácená křídla, a údajně celá včelstva uhynula v průběhu zimy. Vzdušnice včel byly doslova ucpány roztočíkem. Pokud vím, tak i v těchto oblastech Krušných hor chovají Kraňku. Také si nemyslím, že na napadení má vliv vnímavost jednotlivých plemen. Jestliže Buckfastská včela nebyla tímto roztočíkem napadena je zcela pravděpodobný důvod ten, že počátkem dvacátého století na Britských ostrovech následkem tohoto onemocnění vymřela všechna včelstva a bratr Adam začínal na takříkajíc čistém stole. Je to však pouze moje doměnka, která nemusí vystihovat skutečný důvod. Jediné logické vysvětlení, proč není u nás roztočík zjištěn je vliv použití léčiv proti Varroáze.
JK

Bez mezistěn staví včelstva 90% trubčiny.
Přes to je možno u včelstev u kterých se vymění časně "tohoročná matka" vkládat jen stavební rámky.
Matky se ale musí vychovat ještě před snuškou, a ještě s předstihem se musí vychovat trubci a to vložením trubčích plástů do středu nejlepších včelstev ,trubčích.
U takových to ranných chovů je možno nabídnout matkám vámi selektované trubce, protože v sousedových horších včelach ještě trubci nejsou. ( dají se tak selektovat jak matky tak trubci.
Jistou nevýhodou je že tyto časné chovy jsou náročnéjsi na včelí materiál a závisí více na počasí a múže se stát že jsou méně úspěšné co do počtu matek tak někdy i jejich oplodnění)
Nejlepe aby tak do 15.5. kladly potom se vymění a potom je možno vkládat stavební rámky. Vyhoda je ze nevkladate eventuelne chemicky znecistene mezisteny
Jestlize jste zacinajici vcelar asi bych vam dubnovy chov matek nedoporucil.

Jiří, tuším že např. př.Dvorský včelaří bez mezistěn, někde jsem tuším četl i článek, pokud ho najdu, dám odkaz (nebo to stihne udělat někdo jiný za mne). Pak také velkovčelař Jan Jindra se na svých stránkách zmiňuje o úmyslu vyřadit mezistěny ze svého včelaření - přiznám se, že samotného by mne zajímalo, jak jeho záměr pokračuje, jestli ho dotáhnul do konce, nebo jestli narazil na nějaká úskalí, prostě jakákoliv zkušenost, kterou př. Jindra udělal s včelařením bez mezistěn by mne zajímala a určitě nejen mne, děkuji a ať se daří, Libor.
------------------------------------------------------------
Jiří napsal:
Mám dotaz, zkoušel někdo z Vás vyměňovat dílo bez použití mezistěn, pouze vkládáním vydrátkovaných stavebních rámků s proužkem mezistěny nahoře, nebo bez tohoto proužku ? Pokud by byly včelky schopny takto vystavět 1/3 díla ročně, předešlo by se tím "recyklaci" léčiv mezistěnami a k získání málo kontaminovaného vosku.

Jiří

>Také však platí čím více včel ve včelstvu tím více roztočů a pak musí následovat více chemie nebo nákladnější technika chovu. pak se 0. od 0. pojde!<
------------------------------------------------------------
O to se samozřejmě nemusíme přít. Silnější včelstva budou mít patrně relativně více jedinců roztoče než včelstva slabá. O tom to však nebylo. Příteli Paprna Paprnovi se jednalo o včelstva a nikoli o početní sílu včelstev.

Mám k Vám jednu prosbu. Mohl byste pod příspěvky nebo v přihlášení uvádět své jméno, nebo alespoň označení, pokud se za jméno stydíte? Všiměte si, že to tak dělají i jiní účastníci této konference. Není to ve zlém. Patrně se jedná o opomenutí.
JK

Diskuze jede dál. Zatím to vypadá, že většina je pro panenské plásty.

Jedna připomínka:

Argument údajné „izolace“ medu od košilek prostřednictvím propolisové vrstvy je tak trochu demagogický a to ze dvou důvodů.
Za prvé látky, o kterých se tu bavíme, jsou jak ve vosku, tak v propolisu rozpustné.
Za druhé je na pováženou, zda vůbec včely při nárazové snůšce stihnou po vylíhnutí plodu buňky zatmelit předtím, než se do nich začnou valit zásoby. To platí zvláště na jaře, kdy včely tmelí všeobecně málo.

Propolis hraje významnou úlohu v dezinfekci úlového prostředí, ale pochybuji, že látkám z košilek zabrání pronikat do medu.

S pozdravem M. Václavek

PS
Nepřímo tu zazněl názor na uplatnění medu jako probiotika. Z tohoto hlediska by byl ve výhodě med z tmavého díla. V souvislosti s tím jsem narazil na tuto práci:
http://www.vuzv.cz/sites/Vcely.pdf
Citace z uvedeného zdroje:
„Studie také prokázala, že med obsahuje bakterie mléčného kvašení, které pocházejí nikoliv
z povrchu rostlin, ale jsou původem z medného váčku včel. Sacharidy obsažené v nektaru
pravděpodobně působí jako induktory pro rozvoj indigenních bakterií v medném váčku. Druh
nektaru (rostliny) ovlivňuje i skladbu bakterií v proventriculu. Bifidobakterie a laktobacily
poté přecházejí do včelích produktů a jsou detekovatelné v čerstvém medu. Med z nektaru
malin a ostružin obsahoval 5 × 10 4 živých buněk těchto bakterií v jednom gramu. V práci je
diskutován i možný význam těchto bakterií jako probiotik pro člověka. Faktem je, že tyto
bakterie se vyskytují pouze v čerstvém medu a při skladování poměrně brzy hynou.“

//\/\\//

"Podle mých informací nesouvisí zmizení roztočíka s léčením ale s novými plemeny včely roztočík nezmizel ale nemůže krańky napadat a to byl právě jeden z důvodů rozšiřování krańky."
Tak to slyším poprvé. Nevím, já jsem ještě končící léčení Befem zažil a ani v praxi, ani v literatuře, časopise Včelařství od cca 60 let a podobně jsem nikdy neviděl spojení roztočíka a zavádění kraňky. Co si pamatuji, byly to vždy dvě na sobě úplně nezávislé věci.... Snad jedině že původní tmavá včela byla na roztočíka citlivější než nově zaváděná kraňka...nevím.

Mám dotaz, zkoušel někdo z Vás vyměňovat dílo bez použití mezistěn, pouze vkládáním vydrátkovaných stavebních rámků s proužkem mezistěny nahoře, nebo bez tohoto proužku ? Pokud by byly včelky schopny takto vystavět 1/3 díla ročně, předešlo by se tím "recyklaci" léčiv mezistěnami a k získání málo kontaminovaného vosku.

Jiří

Ty ovšem již nemají takový snůškový význam. Dříve bych tam zařadil i tu ohnici ale při dnešní agrotechnice je jí minimum.To bývala jistá snůška v červenci.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: zdrav? prosp?n? l?tky v medu
> Datum: 07.2.2010 12:00:59
> ----------------------------------------
> "Brasicin se nalézá v nektaru rostlin rodu Brasica - brukvovité, z
> včelařského hlediska jde o medy z Řepky , Řepice, Hořčice a případných
> semenářských porostů brukvovitých zelenin.
> Ostatní světlé medy jsou mimo mísu."
> No, ještě jsou ve hře ohnice a hořčice coby přirozeně se šířící plevel na
> plochách země zbavených přirozeného porostu, divoká řeřicha kvetoucí v
> květnu na vlhkých loukách kolem potoků, jakási vysoká brukvovitá rostlina
> kvete v srpnu na mokrých místech kolem rybníků a určitě jsou ještě další.
> Pár brukvovitých je i okrasných a docela dobře na stanovišti drží a
> zplaňují...
>
>
>

U kajaku má pádlo 2 plochy kterými se zabíra na každé straně

prepáčte človek myslí na kanoe a napíše kajak, podstatou mojej pripomienky je, že dorazí do cieľa.

Podle mých informací nesouvisí zmizení roztočíka s léčením ale s novými plemeny včely roztočík nezmizel ale nemůže krańky napadat a to byl právě jeden z důvodů rozšiřování krańky.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: domestikace
> Datum: 07.2.2010 11:41:50
> ----------------------------------------
> "Když v minulém století začal v Evropě kosit roztočík včelí naše včely i
> tehdy se vyskytly dvě cesty. "
> Já se nechci hádat, ale buckfastská včela, pokud vím, zůstala omezena na
> oblasti anglických vřesovišť. Je to včela tmavá a k tomu ještě
> specializovaná na pozdní snůšku a to speciálně z vřesu, do jiného prostředí
> není moc vhodná. Všude jinde v Evropě i po světě se jinak rozšířila kraňka,
> případně včela italská. A dnes už i možná včela buckfastská je hodně
> překřížena a smíchána s cizími geny, pokud ještě existuje....
> A třeba konkrétně u nás byli roztočíci v podstatě zlikvidování chemií a
> sice léčivem BEF. Léčivo na roztočíky naštěstí umožňovalo provádět
> mnohaměsíční trvalé léčení odpařováním léčiva z flaštiček knotem přes
> podzim a zimu (asi to léčení tehdy znatelně zvýšilo odbyt francovek a
> jiného zboží prodávaného v 200 - 400 ml velkých lahvičkách), kdy se
> roztočíci předpokládám nemohli rozmnožovat a tak když se roky provádělo
> plošně, byli roztočíci u nás v podstatě vyhubeni. Pokud nějací zbyli, byli
> vybiti nástupem léčení na varaózu.
>
>
>

Chov královen dle method amerických z roku 1907:
http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=139:chov-kraloven-dle-method-americkych&catid=50:biologie-vcel&Itemid=68

Martin Peterka

2010/2/7 Jiří Pala <pala.jiri/=/email.cz>:
> Přátelé, při při surfování po netu jsem narazil na příručku, která byla
> vydána kolem roku 1905 a pojednávala o chovu matek.Bohužel jsem si ji nedal
> do záložek a tak bych byl velmi vděčný za umístění příslušné adresy v
> konferenci. Všem děkuji, hlavně tomu, kdo ji zná a zde ji umístí.
>            P.J.
>

Také však platí čím více včel ve včelstvu tím více roztočů a pak musí následovat více chemie nebo nákladnější technika chovu.
pak se 0. od 0. pojde!


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: domestikace
> Datum: 07.2.2010 10:11:55
> ----------------------------------------
> >Odpovim kratce. Francie BOND test, prumerna delka zivota vcelstva cca 6,5
> roku bez leceni. A co to vzit z druheho konce, ze jako vcelari neslechtime
> vcelu ale slechtite/me si roztoce? Mene vcelstev, pribuzenska plemenitba u
> roztoce, mensi vitalita, vetsi infekcni tlak na vcelstva, prirozene rojeni,
> plodova pauza atd ...<
> ------------------------------------------------------------
> Méně včelstev? Méně roztočů....? Musíme si uvědomit, že roztočů bude vždy
> úměrné množství v závislosti na počtu včelstev. Tedy relativně stejně. K
> tomuto výčtu připočtěme ještě nějakých dobrých, několik tisíc roků, než si
> naše včely vytvoří přirozenou obranu proti tomuto nepříteli za předpokladu,
> že jim to neznemožní svojí "vědecko technickou revolucí" (zemědělská
> politika, chemizace v kulturní krajine ... atd)člověk. Je ovšem otázkou,
> zda po této době zde včely ještě budou. Jestliže ne, je předpoklad, že zde
> nebude ani roztoč Varroa destructor. Pokud se ovšem roztoč nepřizpůsobí a
> nenalezne jiného hostitele, jak bývá u parazitů zvykem. Do té doby nám však
> nezbývá, než se snažit roztoče ničit všemi dostupnými prostředky. Jakékoli
> snahy některých včelařů o vyvinutí roztočům odolné včely, bez zázemí
> vědeckého výzkumu, jsou kontraproduktivní. Než nám včelařští vědci
> vyšlechtí Varroa tolerantní nebo Varroa rezistentní včelu, či zda naše
> včelstva nějakým zázračným prostředkem roztočů zcela nezbaví, nezbývá nám
> ostatním nic jiného, než roztoče Varroa netolerovat. To je ten náš očistec.
> Proto buďme rádi i za některé mladé zapálené včelaře, kteří si tento stav
> uvědomují a svůj názor k této otázce náležitě projevují. I když to nedělají
> vždy tím nejcitlivějším způsobem ke včelařům s delší i dlouholetou praxí.
> Ale i oni do těch bot časem dorostou.
> Zdravím JK
>
>
>
>

Pane Turčáni pletete to,
to přirovnání o jednom veslu sedí. Omlouvám se sorry, sedí v češtine a možná se neužívá ve slovenštině, to nevím.
V češtině, slovenštině, "indianštine " a "eskymáčtině" i v praxi jsou stejné pojmy veslo a pádlo.

Veslo je upevněno na boku, bortu lodě, vesluje se s ním musí být 2 jinak by se lod točila.

Pádlo, pádluje se s ním, může být jedno (u jedné osoby singlu)protože se drží oběma rukama, kontruje se jím síla nebo otáčivý pohyb lodě, lodě, kanoe a ty pak jedou rovně. U kajaku má pádlo 2 plochy kterými se zabíra na každé straně.

je to dotace na technickou pomoc tak řidičák není technika. Rozhodně to však jde odečíst v nákladech jako odborné vzdělání.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <witko-comp/=/volny.cz>
> Předmět: dotace dle nařízení vlády č. 197/2005
> Datum: 06.2.2010 15:43:43
> ----------------------------------------
> Dobry den,
>
> zajimalo by mne, zdali je mozne na zaklade tohoto narizeni ziskat dotaci na
> ridicske opravneni B+E (pouze cast E) a T ? (samozrejme pri soucasnem nakupu
> traktoru a privesu)
>
> Podle § 6
> Racionalizace kočování včelstev
> by to bylo logicke ( ponevac bez nej to nelze pouzivat, pominuli nevihodnost
> pri male nosnosti kocovneho privesu ), ponevac by mi jinak traktor s
> privesem byl k nicemu.
>
> Mozne by to bylo dle mne
> § 4
> Technická pomoc
>
> priloha A bod 5 - racionalizace ve vcelarstvi (ponevac bez ridicaku by se asi
> spatne racionalizovalo, ze :) ) , ale na strankach CSV jsem nenasel zadnou
> poverenou autoskolu.
>
> Netusite nahodou nekdo, zda je mozne dotaci vyuzit i na ridicak, nebo jen na
> zarizeni ?
>
>
>
> Honza
>
>
>
>

Fakt že pod hlavičkou jednoho téma je diskutováno zcela jiné téma je na tomto fóru velmi časté a není to vhodné a výhodné, měli bychom si to uvědomit.
A to i v případech kdy problémy z jednoho přesahují do dalších témat.

Včely již miliony let žijí a nosí med jak do světlých tak do tmavých plástů a zdálo by se že tmavé plásty preferují, my se jich nemůžeme zeptat který med jim chutná více.

Téma bylo zda tmavé souše vylučují do medu svoji tmavou barvu a další chutě či vůně.

Vložené příspěvky byly většinou ano vylučují a hodnocení jak moc vylučují se různilo.

Všechny přispěvky byly většinou subjektivní protože hodnocení vůně, chutě a částečně i barvy je pouze empirické a subjektivní.
Neuvědomil jsem si že můj světlý agátový med nemění barvu proto že plásty jsou hnědé né černé a med je v nich pouze asi 10 dní do zavíčkování nez jej vytočím.
Podobně je tomu asi u všech včelařů včely med přinesou, zavíčkují a včelař ho vytočí v čase asi +,- 1,5 měsíce.
Myslím že většina českých medů má dobrou a velmi dobrou kvalitu.
Jestliže si můj zákazník nemůže z mých 3 až 5ti medů vybrat,říkám mu já vám neporadím mohu vám jen říci který med jím já, a který chutná mně. Na štěstí ani nemusím lhát protože mám nejvíce lehkých a světlých medů které mi nejvíc chutnají. Zákazníci stejně sáhnou po tom nejtmavším.

Za dlouhou dobu včelaření jsem chutnal pouze medy vlastní a medy mnoha kolegů včelařů,(med z řetězců jsem nikdy nechutnal)a setkal jsem se pouze 2x s medem který mě nechutnal,za komunistů z obchodu levný ruský krystalický pohankový med který "voněl n ónen" a s vlastním pozdním medem modřínu, byl hustý, tekutý a byl v nem rozptýleny poměrně velké krystalky tak že na zubech skřípal, jako by v něm byl písek.
Ačkoliv se konají ochutnávky a soutěže o chut medu, nikdy jsem se nezúčastnil a nemohu tedy hodnotit. Trochu mi to připomíná pouťovou atrakci a téma tmavovlásky versus blondýnky.
J.B.

Je to totéž jako když budete veslovat na lodičce a budete používat jen jedno veslo. Budete se točit dokola. Je jedno na kterou stranu, ale jen dokola.

Indiáni svoj kajak posúvajú po hladine jedným veslom a do cieľa vždy dôjdu.

Za domestikovaná zvířata se považují ta která umí poslouchat jednoduché povely Dokunce mezi ně nepatří ani kočka.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila
> Datum: 06.2.2010 14:39:22
> ----------------------------------------
> Beru to asi takto. Všechna zvířata chovaná člověkem v hospodářství pro jeho
> užitek, jsou zvířata domestikovaná. Pokud tedy člověk chová včely pro svůj
> užitek, má svůj včelí chov, je to jak z ostatními zvířaty. Tedy jeho chovy
> jsou domestikované. Musí se o ně starat a vytvořit jim komfort pro život,
> aby se mu za to jeho chov odměnil. Včely v přírodě divoce žijící v dutiách
> stromů či kdekoliv jinde, využívají svého pudu, tedy přirozenou obměnu
> díla. Pokud je včelí dílo již zaneřáděné, včely to vycítí a jdou jinam,
> najdou si jinde příbytek a vystaví dílo nové. O dílo plné spor s bakteriemi
> se postará motolice a myši. Naopak člověk, který chová včely a neposkytuje
> jim k neustálé obměně mladé dílo, zhoršuje jejich zdravotní stav, nechává
> jim jen tmavá černá díla, nutí je žít v bakteriálně hostinném prostředí.
> Včely s těmito bakteriemi sice do určité doby dokáží bojovat, mají to dáno
> v pudu, který jim dala příroda, ale po určité době začnou rezignovat a tím
> vzniká klinika moru, spory nosemy, zvápenatění a nakonec i varoa. Pokud je
> včelstvo silné, zdravé, na mladém díle, je v takové kondici, že si umí
> poradit se všemi nemocemi, akorát ta varoa dává občas o sobě vědět. S tím
> včelám musí pomoci člověk. Nezapomínejme, že musí být také kvalitní
> matka.Zdraví P.S
>
>
>

Proto čím déle bude med v buňce, tím bude více ovlivněn. Jiná situace bude, když se med po zavíčkování vytočí a jiná bude, když se vytočí později třeba až v příštím roce (viz. např. včelaření s mednou komorou). Vorja

V komentári je veľa podnetných úvah,ale vyjadrím sa len k jednej, hore reprodukovanej, ale aj tá je len ako úvaha, pretože podľa mojich skúsenostiach, med z nízkou hladinou vody (pod 18 %) nedokáže porušiť propolisovú vrstvu a farbivo neprechádza do medu v bunke (tvrdiť si však každý môže čo chce), ale rešpektujem názor autora.
Škoda, že táto diskusia nie je doplnená oficiálnymi podkladmi pojednávajúcimi o tomto probléme.

Já jen položím pár otázek
1) co je to starý plást (počet roků?)
2) podle čeho určíme jeho stáří ( máte značky na rámcích?)
3) Když vhodím na vyvaření bílá až žlutá víčka vička voda je také černá. (kde se tam ta barva vzala?).
4) viděli jste někdy senzorický rozbor medovicového medu ( nachází se tam spousty spor plísní, polétavého prachu, těžkých kovů atd.)
5) a co všechno se nachází v propolisu ( různé pryskyřice, asfalt, barvy, lepidla a jiné svinstvo kterým člověk zaneřádil prostředí)


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila
> Datum: 06.2.2010 11:41:55
> ----------------------------------------
> V přírodě staré vykoušou a postaví nové.
> Tonda
>
> Je to trochu od témy, ale novú nastavil Tonda
>
> Ja mám v tomto prípade vlastné skúsenosti, zaoberal som sa s tým niekoľko
> rokov a dospel som k tomuto záíveru.
> Včely odstraňovali bunky na mladších a starších plástov (najstaršie u mňa
> sú š ročné), preto, že z nejakých príčin (voda v zime a plesne)
> zdeformuje-zmenší bunky na pláste na taký rozmer, že pre plodovanie matky
> sú už nevhodné.
>
> Môže byť aj iná príčina a to nedostatok trúdich buniek, lebo na mieste s
> odstránenými rob. bunkymi staval vo väčšine prípadov trúdie bunky. Niekde
> mám aj fotodokumentáciu, najskôr sa odstránené bunky pretože boli stavané
> len z vosku, v slnečnom tavidle, kde odstánené miesta bolo doknale vidieť,
> ostatné bunky boli dokumentované stojacimi košieľkami.
>
>
>

"Brasicin se nalézá v nektaru rostlin rodu Brasica - brukvovité, z včelařského hlediska jde o medy z Řepky , Řepice, Hořčice a případných semenářských porostů brukvovitých zelenin.
Ostatní světlé medy jsou mimo mísu."
No, ještě jsou ve hře ohnice a hořčice coby přirozeně se šířící plevel na plochách země zbavených přirozeného porostu, divoká řeřicha kvetoucí v květnu na vlhkých loukách kolem potoků, jakási vysoká brukvovitá rostlina kvete v srpnu na mokrých místech kolem rybníků a určitě jsou ještě další. Pár brukvovitých je i okrasných a docela dobře na stanovišti drží a zplaňují...

Brasicin se nalézá v nektaru rostlin rodu Brasica - brukvovité, z včelařského hlediska jde o medy z Řepky , Řepice, Hořčice a případných semenářských porostů brukvovitých zelenin.
Ostatní světlé medy jsou mimo mísu.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: zdrav? prosp?n? l?tky v medu
> Datum: 06.2.2010 11:23:08
> ----------------------------------------
> Předloni na přednášce MUDr. Hajduškové nám řekla, že v řepkovém medu je
> účinná látka brassicin, která má protirakovinné účinky. Z tohoto, ale i z
> jiných zdraví prospěšných důvodů dávají v Německu přednost světlým,
> květovým medům před medovicovými medy. Víte někdo o brassicinu více ? Dal
> jsem tento pojem vyhledat na internetu, ale český internet tento pojem
> nezná. Na internetu "ve světě" je několik odkazů, ale ty moje jazykové
> znalosti, to je brzda.
>
> Díky Jiří.
>
>
>

Podle historických záznamů se u nás ještě v době středověku nacházely na horách taky poměrně rozsáhlé plochy otevřených vřesovišť. Které mohly být výrazným zdrojem snůšky, nejen z vřesu, ale i z jiných rostlin. Ovšem v rámci rozvoje lesního hospodářství byly tyto plochy ve středověku osázeny lesem a tak zlikvidovány. Nevíte, jestli někdo někde u nás nezkouší zase z lesa udělat zpátky ty vřesoviště?

"Když v minulém století začal v Evropě kosit roztočík včelí naše včely i tehdy se vyskytly dvě cesty. "
Já se nechci hádat, ale buckfastská včela, pokud vím, zůstala omezena na oblasti anglických vřesovišť. Je to včela tmavá a k tomu ještě specializovaná na pozdní snůšku a to speciálně z vřesu, do jiného prostředí není moc vhodná. Všude jinde v Evropě i po světě se jinak rozšířila kraňka, případně včela italská. A dnes už i možná včela buckfastská je hodně překřížena a smíchána s cizími geny, pokud ještě existuje....
A třeba konkrétně u nás byli roztočíci v podstatě zlikvidování chemií a sice léčivem BEF. Léčivo na roztočíky naštěstí umožňovalo provádět mnohaměsíční trvalé léčení odpařováním léčiva z flaštiček knotem přes podzim a zimu (asi to léčení tehdy znatelně zvýšilo odbyt francovek a jiného zboží prodávaného v 200 - 400 ml velkých lahvičkách), kdy se roztočíci předpokládám nemohli rozmnožovat a tak když se roky provádělo plošně, byli roztočíci u nás v podstatě vyhubeni. Pokud nějací zbyli, byli vybiti nástupem léčení na varaózu.

Přátelé, při při surfování po netu jsem narazil na příručku, která byla vydána kolem roku 1905 a pojednávala o chovu matek.Bohužel jsem si ji nedal do záložek a tak bych byl velmi vděčný za umístění příslušné adresy v konferenci. Všem děkuji, hlavně tomu, kdo ji zná a zde ji umístí.
P.J.

Já už jsem to psal dříve, tím, že je léčení včelstev tak účinné, že kdo dodržuje předepsaná léčení počtem i provedením podle návodu, ochrání i ty nejnáchylnější včelstva na varaózu, případně ochrání i včelstva s nejagresívnějšími roztoči varoa, tak protože nějací roztoči vždy přežijí, takové léčení v podstatě zlepšuje odolnos roztoče na léčení. Zbývá jen doufat, že výzkumníci budou rychlejší než varoa, že budou nové metody léčení objevovat rychleji než se bude varoa šlechtit nebo že objeví nějakou převratnou metodu či včely, které udělají z varoa nevýznamné vymírající parazity. Podobně jako svého času před cca 50 lety třeba roztočíky.
Aby se roztoč varoa aspoň nešlechtil na stále větší agresivitu a odolnost proti léčení, mělo by se v léčení povolit takovým způsobem, aby každý rok včelstva s nejagresívnějšími roztoči či včelstva s nejnáchylnějšími včelami uhynula a tím byli tito roztoči a včelstva vyřazeni z dalšího rozmnožování. To je základní zákon zavedení přírodní rovnováhy, otázka je, jestli to je vůbec politicky prosaditelné, protože toto se musí dělat shora a organizovaně. Nelze to dělat živelně a místně prostým vynecháním léčení nebo změnou metodiky směrem k nižší účinnosti.

Všem těm tzv. začínajícím i těm, kteří již těch bot dorostli, bych chtěl jen připomenout jeden zásadní fakt. Když v minulém století začal v Evropě kosit roztočík včelí naše včely i tehdy se vyskytly dvě cesty. Vědci vymysleli jedy, které byly méně agresivní než ty dnešní. Vyskytl se ale jeden neodborník jen jakýsi včelařský praktik , mnich Br. Adam. Ten vyšlechtil novou včelí rasu buckfastkou včeku, která v tehdejší Anglii roztočíka zvládla a byla vůči němu imunní. Byl to ale jen obyčejný praktik, žádný odborník, proto na něj byla pořádána vědci štvanice, byl pomlouván ačkliv měl mnohem větší znalosti než oni. On ale neměl titul. Jenže všichni zapomněli nebo nechtěli vidět to, že on měl jinou, vyšší kvalifikaci. Rozuměl včelám, měl chovatelskou intuici, založenou na znalostech, zkušenostech. Uměl analyzovat a uměl se rozhodnout.
Takže pokud si někdo myslí, že vědci, teoretici něco vyšlechtí bez praktiků, může čekat těch 1000 let. Praxe bez teorie je slepá, ale teorie bez praxe je hluchá. Je to totéž jako když budete veslovat na lodičce a budete používat jen jedno veslo. Budete se točit dokola. Je jedno na kterou stranu, ale jen dokola. U nás jsme se točili hodně dlouho a hlavně zbytečně. Teorii si dnes každý doplní, praxe ale nejde nikde naučit na žádné škole, nedávají se za ní tituly. Ta se musí získat, nejde přenést na někoho jiného. To co vidí člověk, který se včelami žije, to teoretik (to asi příznačnější pro ty tzv. odborníky) neuvidí prostě nikdy. V tom je u nás ten problém.

>Odpovim kratce. Francie BOND test, prumerna delka zivota vcelstva cca 6,5
roku bez leceni. A co to vzit z druheho konce, ze jako vcelari neslechtime
vcelu ale slechtite/me si roztoce? Mene vcelstev, pribuzenska plemenitba u
roztoce, mensi vitalita, vetsi infekcni tlak na vcelstva, prirozene rojeni,
plodova pauza atd ...<
------------------------------------------------------------
Méně včelstev? Méně roztočů....? Musíme si uvědomit, že roztočů bude vždy úměrné množství v závislosti na počtu včelstev. Tedy relativně stejně. K tomuto výčtu připočtěme ještě nějakých dobrých, několik tisíc roků, než si naše včely vytvoří přirozenou obranu proti tomuto nepříteli za předpokladu, že jim to neznemožní svojí "vědecko technickou revolucí" (zemědělská politika, chemizace v kulturní krajine ... atd)člověk. Je ovšem otázkou, zda po této době zde včely ještě budou. Jestliže ne, je předpoklad, že zde nebude ani roztoč Varroa destructor. Pokud se ovšem roztoč nepřizpůsobí a nenalezne jiného hostitele, jak bývá u parazitů zvykem. Do té doby nám však nezbývá, než se snažit roztoče ničit všemi dostupnými prostředky. Jakékoli snahy některých včelařů o vyvinutí roztočům odolné včely, bez zázemí vědeckého výzkumu, jsou kontraproduktivní. Než nám včelařští vědci vyšlechtí Varroa tolerantní nebo Varroa rezistentní včelu, či zda naše včelstva nějakým zázračným prostředkem roztočů zcela nezbaví, nezbývá nám ostatním nic jiného, než roztoče Varroa netolerovat. To je ten náš očistec. Proto buďme rádi i za některé mladé zapálené včelaře, kteří si tento stav uvědomují a svůj názor k této otázce náležitě projevují. I když to nedělají vždy tím nejcitlivějším způsobem ke včelařům s delší i dlouholetou praxí. Ale i oni do těch bot časem dorostou.
Zdravím JK

Přátelé včelaři tuto diskusi nesledují jenom včelaři tak je neplašte výkali v medu. Nejvíce poškodí med včelař svými zásahy.Nesvádějte chutě a barvu na včelky.

"Neustálé vkládání mezistěn ze stále se zvětšujícím množstvím zbytků léčiv nevidím jako výhodnější řešení. "
Jestli se tady o tom má reálně diskutovat, je třeba nejdřív znát pár exaktních údajů. Za prvé kolik reziduí z jednoho léčení, respektive souboru léčení za rok vůbec zůstane v plástu. Za druhé jaká je hranice kontaminace reziduí ve vosku, která už populaci roztočů skutečně nějak ovlivní, to znamená že vložení takové mezistěny do včelstva prokazatelně statisticky spad roztočů zvýší. Protože v tom jste objevili Ameriku, tyhlety věci prozkoumali ve VUVČ v Dolu před nejméně 20 lety, ještě než zavedli současný systém léčení.
Pak si uvědomte ještě jednu věc, vosk z mezistěny je jen polovina nebo ještě méně celkového vosku v nově postaveném plástu, většinu toho vosku včely nově vytvoří a tím případná rezidua dost zředí. Z toho vychází, že kdo aspoń průměrně obměňuje plásty a neléčí nad nařízenou povinnost, nemusí se vůbec rezidui ve vosku zabývat. Problematický může být akorát vosk z plástů od včelařů, co rezignují na výměnu plástů, bez ohledu na to jak jsou černé.

"Pán Polášek, vážim si Vaše príespevky, ale v tomto pravdu nemáte pravdu, pretože pri otvorení úľa nemajú prečo včely "zadečku rozptylovať", je Nasanovova žľaza, ktorá včelám slúži npr. pri orientácii včiel, ktoré našli svoj letáč a použitím feromónu pri osádzaní do úľa, kde feromón každá včela vchádzajúceho do úľa rozptyľuje do svojho okolia,ktorá sa vždy šíri vo smere prúdenia vzduchu, a rozletené včely vždy postupujú proti prúdeniu vzduch v ktorom sa šíri združovací feromón. Č i tento feromón výrazne vonia, nikdy som to nezachytil, ale že včel ho dokážu vo vzduchu zachytiť, je pravda. "
V tom směru jsem se teorií nijak moc nezabýval. Já jen vím, že zejména v době, kdy jsou včely při prohlídce klidné, takže není třeba nijak zvlášť používat kouře a zejména v uzavřeném prostoru včelína stačí otevřít včely a už je z nich cítit jejich typická vůně. Mírně odlišná včelstvo od včelstva, dokonce se dá vysledovat, že odlišné včely, třeba s chovnou zakoupenou matkou, mívají tu vůni více odlišnou. A že jak je rozeberu, tak na rámcích mimo včelstvo obvykle začnou větrat a tu vůni rozšiřovat ještě víc. Vůně vycházející z česna večer po snůšce sladiny nebo pylu je něco úplně jiného a je taky podstatně silnější. Nebo vůně čerstve vyndaných plástů ze včelstva.
Myslím, že staří zkušení včelaři, co měli jen menší počet včelstev, tak do deseti, chovaných ve včelíně, si dokázali ty vůně jednotlivých včelstev zapamatovat a podle nich ihned po otevření včelstva prakticky bez prohlídky, maximálně s jedním, dvěma krycími rámky dokázali hodně zjistit.

Taky jsem toho názoru, že než varroa udolá včelstvo, tak to trvá minimálně několik let, (pokud nejsou přítomny viry)....mezitím se včelstvo stihne 3xročně vyrojit (rozmnožit). Takže jestli na našem území "hynou včelstva v dutinách stromů", není to (jen) díky varroáze, ale asi by se dalo vyjmenovat dalších 10 faktorů, způsobených převážně člověkem.
--------------------------------------------------------------
Paprna napsal:
Odpovim kratce. Francie BOND test, prumerna delka zivota vcelstva cca 6,5 roku bez leceni. A co to vzit z druheho konce, ze jako vcelari neslechtime vcelu ale slechtite/me si roztoce? Mene vcelstev, pribuzenska plemenitba u roztoce, mensi vitalita, vetsi infekcni tlak na vcelstva, prirozene rojeni, plodova pauza atd ...

Neustálé vkládání mezistěn ze stále se zvětšujícím množstvím zbytků léčiv nevidím jako výhodnější řešení. Navíc je možné mezistěnou za předpokladu špatně provedeného ošetření vosku přenést mor plodu. Otevřený oběh vosku prostě přináší nákazová a zdravotní rizika. Asi se nenajde mnoha těch, kteří se mnou budou souhlasit. Proto se těším na názory těch, kteří souhlasit nebudou.
Jirka Přeslička
-----------------------------------------------------------
Souhlasím, jen několik poznámek. Včely po vyčištění buňky povrch ošetří vrstvičkou propolisu, popř. voskem. Tato vrstva pak do jisté míry izoluje med od stěny buňky. Tato ochrana bude však časově omezená, než se vrstva izolace poruší (rozpustí ). Proto čím déle bude med v buňce, tím bude více ovlivněn. Jiná situace bude, když se med po zavíčkování vytočí a jiná bude, když se vytočí později třeba až v příštím roce (viz. např. včelaření s mednou komorou). Doporučuji provést jednoduchý test. Na jaře před snůškou odebrat černý plást s cukernatými zásobami a vytočit. Medomet vymýt a pak odebrat panenský plást rovněž s cukernatými zásobami a vytočit. Pak oba vzorky chuťově, čichově, zrakově porovnat, případě provést další laboratorní srovnání.
Situace s kontaminaci vosku zbytky léčiv je vážný problém. U panenského díla, nebo u vystavených a nezaplodovaných mezistěn je kontaminace vysoká. Pokud je vnitřek buňky opatřen košilkou, tato chrání spolu s propolisovým povlakem průnik léčiva do vosku. U zavíčkovaných zásob na vystavěných mezistěnách, kdy kontaminovaná víčka jsou pří spotřebě zásob odstraňována a vynášená mimo úl, dochází rovněž k minimální kontaminaci. Prázdné, nezakladené vystavěné mezistěny by se proto před léčením měly z úlu odebrat. Chtělo by to oficiálně ověřit a včelařské veřejnosti doporučit ( nejlépe nařídit).
Zúčastnil jsem se jedné přednášky , kde si včelaři stěžovali, že jim včely nechtějí zaplodovat vystavěné mezistěny a včely dávají přednost starším plástům ( mnohdy důvod, proč mají včelaři černé plásty). Sám pozoruji, že to již s mezistěnami není ono. Jsou mnohdy tmavé ( špatně vyčištěné), s nevoskovými přísadami a je otázkou, zda-li vosk byl sterilizovány v autoklávech. Co s tím tedy uděláme? Jedním z řešení (které se tady tvrdě předkládá), je přinutit včely zaplodovat mezistěny jejich přemetení na ně (norské zimování), případně použít Rašovskou metodu. Je to ale to nejlepší řešení, o které se tím pokoušíme? Nevytvoříme tím bludný kruh?
Měli bychom v prvé řadě řešit kvalitu mezistěn. Stanovit standard, výrobce dodávající na trh mezistěny certifikovat a provádět audit kvality. Zapojit do toho třeba i státní obchodní inspekci. Tvrdé,co? Bude to stát ale za to. Naše včelky, včelaři i zákazníci si to zaslouží.

Odpovim kratce. Francie BOND test, prumerna delka zivota vcelstva cca 6,5
roku bez leceni. A co to vzit z druheho konce, ze jako vcelari neslechtime
vcelu ale slechtite/me si roztoce? Mene vcelstev, pribuzenska plemenitba u
roztoce, mensi vitalita, vetsi infekcni tlak na vcelstva, prirozene rojeni,
plodova pauza atd ...

2010/2/7 Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>

> Příroda je moudrá, ano, ale je jen zásluha člověka, že se varoa rozšířila
> do celého světa. Včela indická si s varoa dokáže poradit, včela medonosná v
> našich podmínkách nikoliv. Pokud bychom jen deset let neléčili a nechaly je
> ať si poradí samy, za tu dobu bychom tu neměli ani včelu. Zavčelení je u
> nás vysoké jen díky člověku a jeho provozům, v přírodě se volně žijící
> včelstva vyskytují mizivě.Když jste tak chytrý, neprovádějte léčení, jsem
> zvědav co vám z vašeho provozu zbyde, ani včelka. "To by nebyla škoda
> přírodní, ale hospodářská, Vaše".Nebo si myslíte, že ti odborníci z VUVC
> Dol jsou tak blbí? Kdyby si skutečně příroda dokázala u nás sama poradit a
> varoa v evropě korigovat, myslíte že by byla nařizována plošná
> léčení?Příroda by si jistě poradila, ovšem to by tu nesměl být lehkomyslný
> člověk, který zapříčinil její rozšíření po celé planetě. Člověk jen hasí,
> co sám zavinil.Přemýšlejte o tom co jste napsal.Zdraví P.S
>

Příroda je moudrá, ano, ale je jen zásluha člověka, že se varoa rozšířila do celého světa. Včela indická si s varoa dokáže poradit, včela medonosná v našich podmínkách nikoliv. Pokud bychom jen deset let neléčili a nechaly je ať si poradí samy, za tu dobu bychom tu neměli ani včelu. Zavčelení je u nás vysoké jen díky člověku a jeho provozům, v přírodě se volně žijící včelstva vyskytují mizivě.Když jste tak chytrý, neprovádějte léčení, jsem zvědav co vám z vašeho provozu zbyde, ani včelka. "To by nebyla škoda přírodní, ale hospodářská, Vaše".Nebo si myslíte, že ti odborníci z VUVC Dol jsou tak blbí? Kdyby si skutečně příroda dokázala u nás sama poradit a varoa v evropě korigovat, myslíte že by byla nařizována plošná léčení?Příroda by si jistě poradila, ovšem to by tu nesměl být lehkomyslný člověk, který zapříčinil její rozšíření po celé planetě. Člověk jen hasí, co sám zavinil.Přemýšlejte o tom co jste napsal.Zdraví P.S

Pravděpodobně to je přímo vlastní vůně včelstva, kterou, když se úl otevře a včely se ocitnou na světle, včely začnou ze žlázy na zadečku rozptylovat do okolí. Je zajímavé, že se tak dá velice rychle odlišit včelstvo životaschopné od včelstva málo životaschopného. Polášek

Pán Polášek, vážim si Vaše príespevky, ale v tomto pravdu nemáte pravdu, pretože pri otvorení úľa nemajú prečo včely "zadečku rozptylovať", je Nasanovova žľaza, ktorá včelám slúži npr. pri orientácii včiel, ktoré našli svoj letáč a použitím feromónu pri osádzaní do úľa, kde feromón každá včela vchádzajúceho do úľa rozptyľuje do svojho okolia,ktorá sa vždy šíri vo smere prúdenia vzduchu, a rozletené včely vždy postupujú proti prúdeniu vzduch v ktorom sa šíri združovací feromón. Č i tento feromón výrazne vonia, nikdy som to nezachytil, ale že včel ho dokážu vo vzduchu zachytiť, je pravda.

Tak isto tento jav môžete pozorovať keď strasiete rojové včely do rojnici alebo slameniaka-koša, keď včely vchádzajúce pred košom ale i v ňom, silno trepocú krídelkami a otvorenej Nasanovovej (vidieť ju, je to biely znak) vylučujú združovací feromón, ako sa vždy proti prúdeniu vzduchu zlietajú ku svojim družkám v rojnici. Ak do nej vošla i M má včelár vyhrané, všetky rozletené včely sa pridajú do rojnici.Postoj včiel s trepotajúcimi krídlami pri produkcii je, stoja na vztýčených nohách, pod 35-40°uhlom, vzadu na brušku so zalomeným koncom bruška medzi 4 a 5 tergitom (možno 5 a 6 teraz si neviem presne spomenúť), vetrajúca včela na letáči má ohnutý postoj , menší uhol postoja a Nasanovovu žľazu nemá v tomto prípade otvorenú

Dne Saturday 06 of February 2010 17:24:24 Pepek napsal(a):
> Skupina T je už zbytečná a v unii už taky není.Traktory a různé samohyby
> byli přidány do skupiny B a C podle hmotnosti.
> Pepek

ale C + E je cenove nekde uplne jinde nez T, ktere ma privesy v sobe.
Platnost na uzemi CR mi dostacuje, kocovat chci v okruhu max. 30km.


Honza

""""""Tím je ale jejich osud převážně zpečetěn. Na varoa za nějakou dobu stejně uhynou.Trvale nedokážou této nemoci vzdorovat, alespoň zatím ne, tudíž je to jen na nás, na člověku.Zdraví P.S

To si myslíte Vy, ale příroda je "moudřejší". Bez člověka by si v normálních přírodních podmínkách poradila, stejně jako v Jižní Americe a Africe. U nás je možná 10x vyšší zavčelení, než je přirozené. To by nebyla katastrofa přírodní, ale hospodářská, Vaše.

"Včelařím kvůli vůni která vychází ze včelstva navečer po snůškovém dni.Je to vůně teplého slamnatého hnoje,vůně párnice a vůně chleba vytaženého z pece."
Já zase včelařím kvůli vůni, co vychází z každého včelstva otevřeného kdykoliv v jakoukoliv roční dobu. Snad kromě mrazů v zimě. Těžko to k něčemu přirovnat, připomíná to nejspíš vůni dobře usušených kopřiv nebo přesliček či březového listí nebo jiných podobných usušených zelených bylin. Pravděpodobně to je přímo vlastní vůně včelstva, kterou, když se úl otevře a včely se ocitnou na světle, včely začnou ze žlázy na zadečku rozptylovat do okolí. Je zajímavé, že se tak dá velice rychle odlišit včelstvo životaschopné od včelstva málo životaschopného.... Včelstvo málo životaschopné, třeba s hodně starou matkou nebo jinak oslabené, i když má třeba znatelně víc včel než jiné, má tu vůni velice slabou nebo žádnou. Je to cítit prakticky vždy při včelaření v uzavřeném prostoru, třeba ve včelíně a ideální na to jsou zadováky, protože vzduch ze včel fouká přímo na hlavu včelaře. U zadováků stačí vybrat první jeden dva plásty více obsazené včelami a i se zavřenýma očima se dá zhruba ohodnotit jen podle intenzity vůně kvalita včelstva..... Ale i to, jestli po vyjmutí dalších 5 - 10 plástů budou bodat nebo nebudou.... ( vůně trochu po banánu)
U úlů umístěných venku je ta vůně cítit méně, protože je asi na volné umístěné úly slabá. Tak k večeru nad posledními otevřenými včelami, když slunce je těsně nad obzorem a je večerní bezvětří... Párkrát jsem ji cítil u rojů, když se povedlo setřepat zdárně do rojáku matku a včely právě sedaly do hroznu na roják a za větrání se pakovaly za matkou dovnit....

Včela by měla problém s přežitím ve volné přírodě jen proto, že by nenašla dostatek vhodných dutin a s obtížemi by sde potýkala s varoózou. Pokud by to byl znak domestikace, museli bychom za domestikované považovat všechny ohrožené druhy zvířat.

Sem s nimi. Zajímá mě to.streit.p/=/email.cz
Zkoušel jsem se podívat na youtube, nic se mi nezobrazilo.
Tak to pošli. Na podložkách mám mini hovňous od hrabošů a myší, sem tam se na včelnici ukážou.
Zdraví P.S

Nesmysl.

2010/2/6 Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>

> No pokud jsem se s domestikací spletl, beru zpět, nechám se poučit. Opravdu
> si myslíte, že by včela medonosná mohla přežít v této době bez pomoci
> člověka ve volné přírodě? V minulosti tu bylo daleko větší zavčelení. Kolem
> roku 1980 sem vtrhla varoa, která se díky činnosti člověka rozšířila do
> celého světa. Na našem území následkem toho uhynula volně žijící včelstva v
> dutinách. Dnes se také vyskytují včelstva v dutinách, ale je to víceméně
> jen díky tomu, že se nějakému včelaři vyrojí včely z úlu a najdou si ve
> stromě příbytek. Tím je ale jejich osud převážně zpečetěn. Na varoa za
> nějakou dobu stejně uhynou.Trvale nedokážou této nemoci vzdorovat, alespoň
> zatím ne, tudíž je to jen na nás, na člověku.Zdraví P.S
>

Skupina T je už zbytečná a v unii už taky není.Traktory a různé samohyby byli přidány do skupiny B a C podle hmotnosti.
Pepek


Jan Cervenka (e-mailem) --- 6. 2. 2010
dotace dle naĹ?Ă­zenĂ­ vlĂĄdy Ä?. 197/2005

Dobry den,

zajimalo by mne, zdali je mozne na zaklade tohoto narizeni ziskat dotaci na
ridicske opravneni B+E (pouze cast E) a T ? (samozrejme pri soucasnem nakupu
traktoru a privesu)

Díky, krásně jste to rozvinul pane Bűrgel.

Zdravím všechny, dnes bylo u nás nad nulou a tak jsem šel odebrat měl ke včelstvům, u nichž se mi minulý týden nepodařilo utrhnout podložky, přičemž jsem na dvou podložkách našel něco, co se podobá malinktým hovínkům....od čehopak asi mohou být? Viz malé video:
http://www.youtube.com/watch?v=NrHg4pdquOo

(Kdyby bylo libo, pošlu pár fotek v plném rozlišení do emailu....)
Ať se daří, Libor.

No pokud jsem se s domestikací spletl, beru zpět, nechám se poučit. Opravdu si myslíte, že by včela medonosná mohla přežít v této době bez pomoci člověka ve volné přírodě? V minulosti tu bylo daleko větší zavčelení. Kolem roku 1980 sem vtrhla varoa, která se díky činnosti člověka rozšířila do celého světa. Na našem území následkem toho uhynula volně žijící včelstva v dutinách. Dnes se také vyskytují včelstva v dutinách, ale je to víceméně jen díky tomu, že se nějakému včelaři vyrojí včely z úlu a najdou si ve stromě příbytek. Tím je ale jejich osud převážně zpečetěn. Na varoa za nějakou dobu stejně uhynou.Trvale nedokážou této nemoci vzdorovat, alespoň zatím ne, tudíž je to jen na nás, na člověku.Zdraví P.S

Dobry den,

zajimalo by mne, zdali je mozne na zaklade tohoto narizeni ziskat dotaci na
ridicske opravneni B+E (pouze cast E) a T ? (samozrejme pri soucasnem nakupu
traktoru a privesu)

Podle § 6
Racionalizace kočování včelstev
by to bylo logicke ( ponevac bez nej to nelze pouzivat, pominuli nevihodnost
pri male nosnosti kocovneho privesu ), ponevac by mi jinak traktor s
privesem byl k nicemu.

Mozne by to bylo dle mne
§ 4
Technická pomoc

priloha A bod 5 - racionalizace ve vcelarstvi (ponevac bez ridicaku by se asi
spatne racionalizovalo, ze :) ) , ale na strankach CSV jsem nenasel zadnou
poverenou autoskolu.

Netusite nahodou nekdo, zda je mozne dotaci vyuzit i na ridicak, nebo jen na
zarizeni ?



Honza

Pavel Streit:
Všechna zvířata chovaná člověkem v hospodářství pro jeho užitek, jsou zvířata domestikovaná. Pokud tedy člověk chová včely pro svůj užitek, má svůj včelí chov, je to jak z ostatními zvířaty. Tedy jeho chovy jsou domestikované.

___________________________________________________________


Když už používáte odborné termíny, tak je používejte správně, nebo raději vůbec. Pojmy nejsou dojmy.

Z wikipedie:
„Domestikace (též zdomácnění, ochočení) je postupné cílevědomé přetváření divoce žijících druhů organismů (živočichů, ale i rostlin, bakterií, ...) v druhy vhodné k chovu. Za domestikovaný organismus je považován takový druh nebo poddruh, který lze bez velkých rizik chovat v zajetí, respektive (v užším slova smyslu) (pod)druh, který již žije pouze v zajetí (buď proto, že v divoké přírodě nedokáže přežít, nebo proto, že jej člověk vyhubil).“

To v případě včely medonosné splněno není, tedy včely nejsou domestikované! Šlechtíme je sice, ale výsledkem nejsou domestikovaná plemena, která nejsou schopna žít bez nás (když pomineme otázku varroázy).

//\/\\//

Všechna zvířata chovaná člověkem v hospodářství pro jeho užitek, jsou zvířata domestikovaná. Pokud tedy člověk chová včely pro svůj užitek, má svůj včelí chov, je to jak z ostatními zvířaty. Tedy jeho chovy jsou domestikované.

___________________________________________________________


Když už používáte odborné termíny, je používejte správně, nebo raději vůbec. Pojmy nejsou dojmy.

Z wikipedie:
„Domestikace (též zdomácnění, ochočení) je postupné cílevědomé přetváření divoce žijících druhů organismů (živočichů, ale i rostlin, bakterií, ...) v druhy vhodné k chovu. Za domestikovaný organismus je považován takový druh nebo poddruh, který lze bez velkých rizik chovat v zajetí, respektive (v užším slova smyslu) (pod)druh, který již žije pouze v zajetí (buď proto, že v divoké přírodě nedokáže přežít, nebo proto, že jej člověk vyhubil).“

To v případě včely medonosné splněno není, tedy včely nejsou domestikované! Šlechtíme je sice, ale výsledkem nejsou domestikovaná plemena, která nejsou schopna žít bez nás(když pomineme otázku varroázy).

//\/\\//

Vyloženě jsem to nezkoumal (mám med z obého díla).
Myslím si, že buňky ovlivňují jen množství v buňce (tmavé buňky jsou menší).
Barvu chuť a vůni ovlivňují zdroje snůšky a čistota na včelíně a pomůdek.
Pavel


----- Original Message -----
From: "Pavel Streit" <streit.p/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 05, 2010 4:06 PM
Subject: Re: přidávání oddělků-dvojmatečné


Zdravím vás, rád bych se zeptal, jestli si myslíte, zda má med z panenského
díla jinačí barvu a chuť, než z díla žemlového, či dokonce tmavého. Jen tak
mě to zajímá.Zdraví P.S.


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4840 (20100205)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4840 (20100205) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Beru to asi takto. Všechna zvířata chovaná člověkem v hospodářství pro jeho užitek, jsou zvířata domestikovaná. Pokud tedy člověk chová včely pro svůj užitek, má svůj včelí chov, je to jak z ostatními zvířaty. Tedy jeho chovy jsou domestikované. Musí se o ně starat a vytvořit jim komfort pro život, aby se mu za to jeho chov odměnil. Včely v přírodě divoce žijící v dutiách stromů či kdekoliv jinde, využívají svého pudu, tedy přirozenou obměnu díla. Pokud je včelí dílo již zaneřáděné, včely to vycítí a jdou jinam, najdou si jinde příbytek a vystaví dílo nové. O dílo plné spor s bakteriemi se postará motolice a myši. Naopak člověk, který chová včely a neposkytuje jim k neustálé obměně mladé dílo, zhoršuje jejich zdravotní stav, nechává jim jen tmavá černá díla, nutí je žít v bakteriálně hostinném prostředí. Včely s těmito bakteriemi sice do určité doby dokáží bojovat, mají to dáno v pudu, který jim dala příroda, ale po určité době začnou rezignovat a tím vzniká klinika moru, spory nosemy, zvápenatění a nakonec i varoa. Pokud je včelstvo silné, zdravé, na mladém díle, je v takové kondici, že si umí poradit se všemi nemocemi, akorát ta varoa dává občas o sobě vědět. S tím včelám musí pomoci člověk. Nezapomínejme, že musí být také kvalitní matka.Zdraví P.S

Já naváži na přítele Křapku.Ten film jestli se nemýlím se jmenoval"Voják Čonkin".Mně ztéto diskuze vyplývá jeden závěr a to,že každý pořádný včelař se snaží mít ve svých včelstvech dílo co nejsvětlejší.Hranice stáří dila jsou určitě dvě sezony.A co se týka ovlivnění chuti medu medu z tmavých souší,tak něco málo na tom asi bude.
Není to však tak dávno,co se tradovalo,že se má zimovat na tmavších souších,které jsou prý teplejší?Ovšem s poznatků o zbytcích chemických látek a o nemocech jejichž spory a viry ve starém dile zůstávají,dbejme na co nejrychlejší obměnu díla.Jestli to budete dělat Rašovskou metodou nebo podle př.Streita je jedno,důležité je mít dílo mladé.
Pokud jsou alespon normální snůšlové roky,tak včelstvo postaví 8-9 plástů při větší nabídce nektaru i více.
Jinak si myslím,že tato diskuze je dobrá,ale třeba ty doprovodné úvahy o možném znečistění medu výkaly(nikdo to nevíte přesně)jsou zbytečné.nevíte kdo si to přečte a použije to.Lidé jsou zlí,budme aspon my včelaři slušní a k sobě přátelští.V.Š.

Já po hrázi Svého rybníčku samozřejmě nejezdím , snad jen kolečkem. A celou korunu používám jako zásobárnu sazenic , stromků , kytek apod. Když poporostou , rozsazuji je na jejich definitivní umístění. Nakonec by tam měly zústat jen 2 stromky a nějaké keře a zbytek jako vřesoviště.

Jan Bűrgel:
Včelařím kvůli vůni která vychází ze včelstva navečer po snůškovém dni.Je to vůně teplého slamnatého hnoje,vůně párnice a vůně chleba vytaženého z pece.

___________________________________________________________

Taky mi to připomíná vůni chleba vytaženého z pece, nikoliv vůni medu.

S pozdravem M. Václavek

>Včely, které se starého díla zbavují a neustále přecházejí na nově vystavené jsou včely divoké. U včel domestikovaných jsem toto neviděl.<
------------------------------------------------------------
Když to čtu tak promiňte ale nemohu odolat. To jsem také viděl u jednoho včelaře včelstva přímo v rodinném domku v hale. Dvanáct úlů MU a výlety ven skrz stěnu. To byly patrně včely domácí ;o). Příteli, prosil bych abyste nepoužíval včelařskou latinu v terminologii při řešení tak "vážného problému" jako je tento. My včelaři žádné včely divoké nebo domestikované neznáme. I když tušíme, co tím chce básník říci.
Zdravím JK

U včel domestikovaných jsem toto neviděl.

Toto som nevedel, stále si myslí, že včela nikdy nebola domestikovaná a je jedno kde žije, vždy je to včela tá istá včela európska.

Zoušel jste někdy příteli kousat odvíčkovaná víčka z panenského, nebo mlaďounkého díla a díla černého? Já ano, a ta víčka z panenského díla jsem vždy vybíral, chutnala mi, víčka ze starého díla jsem nechával, to byl humus. Proto z včelstva definitivně odstraním max. jeden rok staré dílo. Je to sice dražší, ale za lepší zdravotní stav včelstev to stojí. Bez nich bychom žádný med neměli. Za takový vonný a chuťově významější med, o který má zákazník větší zájem, stojí těm naším včelkám trochu přilepšit. Vlastně tím kopírujeme jen jejich život v dutině v přírodě.
Nejsem nějaký ekolog, nebo simpatizant Strany Zelených, myslím ale racionálně a chci těm včelám dát něco více, ony se mi za to odvděčí kvalitnějším medem.Zdraví P.S

Pokud už mnohokrát prokladené tmavé a černé dílo, předěláte z plodiště do medníku a myslíte si, že jste tím něco vyřešil, chyba, ty spory nemocí, bakterie, jsou v tom pořád, včely jej neustále roznášejí po úlu, do takové bakteriemi a spory zasmrádlého díla včely zanesou sladinu a takový med prodaný zákazníkovi, to je teprve požitek.P:S:

Pán kolega, nehrajte sa na včelárskeho expertaa somozvaného vedca, nevynášajte súdy, ktoré nie sú relevantné. Predložte oficionálnu štúdiu na túto tému, s udaním kto a kde bola publikovaná,takéto tvrdenia sú v polohe JPP a nemajú žiadnu výpovednú hodnotu. Je to len táranie-kecanie, bez výpovednej hodnoty.

Včela tuto situaci umí řešit, a to už 40 milionu let. Jakmile je dílo staré, tak ho prostě odstraní a vystaví nové.

Tento názor sa nedá akceptovať, môže to byť aj inak: ak dielo v prírode je staré, včelstvo dutinu opúšťa a vystaví si dielo v inej dutine:. Podľa mňa je to inak, včela európska to robí inak, rojí sa a to hneď po prvej zime a roj začína odznova, časť včiel môže pokračovať ďalej a v ďalšom roku to isté. Znovu séria rojov a včelstvo sa celkom odrojí až ostane prázdne.

Potom nemá kto odstraňovať staré dielo o to sa postará včelármi nenávidená vijačka vosková-motýlice, nové dielo vytaví nový roj, ak si túto dutinu nájde.

Pavel Holub:A já stále vzpomínám na med mých strýců, na tu nedostižnou vůni a barvu a ted konečně vím, v čem to je:-) Odedneška je konec obnovy díla!!! Už se těším na ten med mého dětství.

J.B.:Rozumím vám dobře, ? byl to med z tmavých souší?

Vlastně "včelařím kvůli vůni."
Pamatuji se na vůni kdy jsem se jako kluk pohyboval ve stodole při mlácení obilí, pomáhali jsem při podáváni snopů pšenice k mlátičce.
Včelařím kvůli vůni která vychází ze včelstva navečer po snůškovém dni.Je to vůně teplého slamnatého hnoje,vůně párnice a vůně chleba vytaženého z pece.
(nemá to nic společného s vůní medu)
J.B.



Já vzpomínám na vůni plástů (určitě nebyly panenské a vůně byla težká)vůně ve staré kamenné chalupě v přistěnku kde byly v chladu, vlhku a zimě plásty uskladněny.
V mém dřevěném včelíně s vytlučenými, otevřenými okny tuto vůni zacítím vyjimečně za chladu bezvětří a ve vlhkosti.