Včelařská konference

"jarka (81.92.150.253) --- 17. 3. 2010
varoza včel
prosím do školy potřebuji vjedět co je to varoza včel děkuji"
--------------------
http://www.vcelky.cz/nemoci.htm

Pánové děláte v tom nějaký guláš. Každý, kdo chce popsat svůj způsob zimování a problém s tím, měl by napsat rámkovou míru a očíslovat nástavky odshora dolů a popsat v kterých měl plod a v kterých zásoby abychom se v tom trochu vyznali. Já předpokládal že např 5 nástavků 42 x 17. Plod 23 nakrmeno a zásoby v 4,5. To se mi zdálo jako neuvěřitelná pitomost, protože jsem se s tím nikdy nesetkal. Jestli máte ale plod 3,4 a v této sestavě nakrmíte a včely vám to částečně natahají do 3 a 4 tak se nezlobte oni se chovají naprosto přirozeně a takto krmí pouze nezkušený, nebo naprostý blb. Proto je dobré nejdřív situaci přesně popsat, aby jsme byli v obraze a nedělali si v tom binec. Zdraví R. Stonjek

http://www.google.cz/search?hl=cs&lr=&rlz=1G1GGLQ_CSZZ288&ei=-zihS4CMCY_5_AbCqt3SDQ&sa=X&oi=spell&resnum=0&ct=result&cd=1&ved=0CA4QBSgA&q=varro%C3%A1za&spell=1

2010/3/17 jarka <Jaruska-Zlatuska/=/seznam.cz>

> prosím do školy potřebuji vjedět co je to varoza včel děkuji
>

prosím do školy potřebuji vjedět co je to varoza včel děkuji

Dne 22.2.2010 proběhlo zasedání předsednictva OV ČSV v Pelhřimově.
Po zasedání dostaly ZO na okrese informaci,že objednávky na léčivo pro letní ošetření včelstev je nutno uplatnit u jednatele OV ČSV Pelhřimov nejpozději do 28.března 2010.
Objednávky budou přijímány na Gabon PA 1,5 mg proužky do úlu(počet proužků) a na Formidol(počet desek).
Na základě čeho si má naše ZO léčivo v takovémto předstihu objednat? O věrohodnosti vyšetření vzorků zimní měli víme své.
Dělat v březnu takové rozhodnutí za celou ZO ja docela velká zodpovědnost...

www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=236, na tomto linku sa dozviete viac o Vonkajších kŕmidlách.

//\/\\//
PaelN:
Včely během zimy část zásob spotřebují, přesouvají se výš za dalšími zásobami, až na jaře obsedají panenské dílo, ve kterém byly původně zásoby a začínají zde plodovat. Takhle nějak to chápu, možná mě někdo opraví.

___________________________________________________________


Ano, tak je Rašovská metoda zamýšlena. Pokud se v zimě před začátkem plodování včely nepřesunou na panenské dílo, celá metoda se hroutí a ozdravný efekt se dokonale kazí… důvod, proč tmavé dílo odebrat už na podzim, nehledě na případné přítomné zásoby.

S pozdravem M. Václavek

Jo jo, zlatá slova, taky jsem se v noci vyhrabal z kanafasu a šel to skouknout, byla to docela divočina ... Toť podstatný příspěvek k debatě, že včelařina není jen trvale udržitelná dřina, nýbrž i žitá poesie ...:-)No ne? ...
Jaru blíž! Jiří

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Clovek kolem toho rok chodi a pak by se to melo tyden pred oteplenim pokazit jednou snehovou bourkou, to to radeji dojdu skouknout, i kdyz jsem doma za saska :-))
T.H.

> Taky mě to zahřálo, ocitoval jsem to i svojí ženě, postupně ji otužuju, co
> ji se mnou ještě čeká :) No, každý máme něco, ona zas studuje o půlnocích
> matiku, jsme taková normální rodinka :)
>
> .............
> "Tomáš Heřman : o půlnoci jsem vstal ...
> J.B. moc jste mně pobavil...
> Já už o půlnoci dělal lecs co ale...
> Přeji úspěch
> J.B."
>

Clovek kolem toho rok chodi a pak by se to melo tyden pred oteplenim pokazit jednou snehovou bourkou, to to radeji dojdu zkouknout i kdyz jsem doma za saska :-))
T.H.

> Taky mě to zahřálo, ocitoval jsem to i svojí ženě, postupně jí otužuju co
> jí se mnou ještě čeká :) No každý máme něco, ona zas studuje o půlnocích
> matiku, jsme taková normální rodinka :)
>
> .............
> "Tomáš Heřman : o půlnoci jsem vstal ...
> J.B. moc jste mně pobavil...
> Já už o půlnoci dělal lecs co ale...
> Přeji úspěch
> J.B."
>
>
>

Taky mě to zahřálo, ocitoval jsem to i svojí ženě, postupně jí otužuju co jí se mnou ještě čeká :) No každý máme něco, ona zas studuje o půlnocích matiku, jsme taková normální rodinka :)

..............
"Tomáš Heřman : o půlnoci jsem vstal ...
J.B. moc jste mně pobavil...
Já už o půlnoci dělal lecs co ale...
Přeji úspěch
J.B."

Díky všem za rady, snad to nějak do toho oteplení doklepou a pak se uvidí, kam s nimi. Přeju co nejméně problémů a vydařený start do sezóny 2010,
HI

> Z důvodů tepla teď na jaře přeházím nástavky tak aby pplodvaly všechny nahoře.

Tady ja si vubec nejsem jisty jestli je to nutne. A jestli je to dobre.
Na prvni snusku uz vcely by mely byt v ule? alespon se to pise...

Vyzkousel si to nekdo a videl viditelny rozdil kdyz dostane hnizdo ted pod strupek nebo kdyz je necha dole? Ja jen vim ze nejlepsi vcelstvo co jsem mel sedelo vzdy dole...

Dle w.w. takto naopak by nemely mit chut do rojeni s prazdnem nad hlavou.

Necham si to behem par nejblizsich mesicu vysvetlit :-)

T.H.

Moja skusenost z 20.2.2010 pri prelete vciel, odlozenec v jednom nizkom nadstavku bez zasob aj plodu. Riesenie> nn nadstavok spojeny cez mriezku na produkcne vcelstvo, kde na ramiky mu bolo prilozene 3kg cesta. Pri kontrole 1.3., cesto spotrebovane, plod na 2 ramikoch, vodu brali z rohov nn nadstavku z kricej folie.

Z důvodů tepla teď na jaře přeházím nástavky tak aby pplodvaly všechny nahoře. Na přesvědčení jak je dostat na nezakladené dílo existuje jeden trik do takového prostoru kam se matce nechce, dát stavební rámky nebo trubčinu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Sou?aSN? STAV M?CH V?ELSTEV
> Datum: 17.3.2010 11:05:16
> ----------------------------------------
> "Diky za oziveni pameti, tusil jsem ze tak nejak to je. Ale klicovy je
> prave ten prechod na panneske dilo a tam na jare zacne matka klast.
> Mam 2N 39x24 a predpokladam (nevim) ze uz kladou ale vim docela s jistotou
> ze sedi dole na tmavem dile (vidim spodek chomace cesnem) a nahoru na
> panneske se zatim nejak moc necpou, uvidim jak se to vyvine. Pokud pujdou
> nahoru coz by se dalo cekat tak dvakrat hura, nemam nic proti zdravym
> vcelam..."
> Hm, dokud zůstanou dole, znamená to, že neprodukují tolik tepla, aby
> vytopily panenské plásty nad sebou na dostatečnou teplotu k zaplodování.
> Teplo, které uteče nahoru, bude do té doby promarňováno. Ale jestli si
> pamatuji dobře, podle rašovské metody se včely do horního nástavku se
> zásobami a pylem "zaříznou" už během zimních mrazů, takže rozvoj v předjaří
> už se děje výhradně v horním nástavku s mezistěnami.
>
>
>

"tohle pravidlo dodržoval můj otec v budečácích . Já ho již v nástavcích 10 let vůbec nerespektuji a žádné problémy s tím nemám,"
Pokud nejsou mezi plásty výrazné rozdíly, je to jedno. Řekl bych, že většina včelařů ve většině úlů přes ty rozdíly nejde. Pak se na to časem třeba zapomene a když náhoda nebo zkoušení něčeho nového atd dopustí, zkombinují se výrazně rozdílné plásty a je to.

"Diky za oziveni pameti, tusil jsem ze tak nejak to je. Ale klicovy je prave ten prechod na panneske dilo a tam na jare zacne matka klast.
Mam 2N 39x24 a predpokladam (nevim) ze uz kladou ale vim docela s jistotou ze sedi dole na tmavem dile (vidim spodek chomace cesnem) a nahoru na panneske se zatim nejak moc necpou, uvidim jak se to vyvine. Pokud pujdou nahoru coz by se dalo cekat tak dvakrat hura, nemam nic proti zdravym vcelam...

T.H."
-----------------------
Trochu si nerozumíme, včely vám už přešly tam, kde rašovská metoda předpokládá panenské dílo a tady zahájí (nebo už zahájily) jarní rozvoj. (Předpokládám, že panenské dílo máte nad zásobami.)
Ta metoda není o tom, že včela na jaře najdou v úle panenské dílo a začnou na něm plodovat. Předpokládá se, že zásoby jsou v panenském díle. Včely během zimy část zásob spotřebují, přesouvají se výš za dalšími zásobami, až na jaře obsedají panenské dílo, ve kterém byly původně zásoby a začínají zde plodovat. Takhle nějak to chápu, možná mě někdo opraví.
PN

"Diky za oziveni pameti, tusil jsem ze tak nejak to je. Ale klicovy je prave ten prechod na panneske dilo a tam na jare zacne matka klast.
Mam 2N 39x24 a predpokladam (nevim) ze uz kladou ale vim docela s jistotou ze sedi dole na tmavem dile (vidim spodek chomace cesnem) a nahoru na panneske se zatim nejak moc necpou, uvidim jak se to vyvine. Pokud pujdou nahoru coz by se dalo cekat tak dvakrat hura, nemam nic proti zdravym vcelam..."
Hm, dokud zůstanou dole, znamená to, že neprodukují tolik tepla, aby vytopily panenské plásty nad sebou na dostatečnou teplotu k zaplodování. Teplo, které uteče nahoru, bude do té doby promarňováno. Ale jestli si pamatuji dobře, podle rašovské metody se včely do horního nástavku se zásobami a pylem "zaříznou" už během zimních mrazů, takže rozvoj v předjaří už se děje výhradně v horním nástavku s mezistěnami.

tohle pravidlo dodržoval můj otec v budečácích . Já ho již v nástavcích 10 let vůbec nerespektuji a žádné problémy s tím nemám, jediné na co dbám je aby před zahájením krmení bylo plodové hnízdo dole. Pak zásoby dají nad sebe a na jaře jsou tam téměř všechny. Nízké rámky mne také nijak nenadchly. nechám je ale dožít


Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Sou?aSN? STAV M?CH V?ELSTEV
> Datum: 17.3.2010 09:20:13
> ----------------------------------------
> "Důvodem bylo světlé a nezakladené dílo, které bylo původně medníkem. Od
> těch dob dávám pozor na to, abych v zásobním nástavku před zimním krmením
> nepoužil světlé a nezakladené dílo. To, že včely ve všech případech
> upřednostňují "tmavé" dílo, zde bylo již řešeno i minulý měsíc. Zkrátka,
> získávání zkušeností bývá drahé. "
>
> Tohle si nemůžu odpustit, pravidlo, že se v podletí a na zimování nemají
> míchat světlé a tmavé plásty bylo jedno z prvních, které se člověk dočetl v
> starých včelařských knihách. Popisujících včelaření v vesměs šmahem
> zavrhovaných zadovácích a podobných úlech.... Možná místo drahého získávání
> zkušeností by bylo výhodnější nezavrhnout šmahem všechno starší, ale
> probrat to a relevantní znalosti prostě používat dál....
> Neříkám nevyzkoušet, v takovém případě by ale vše spravila jedna podzimní
> prohlídka a nové uspořádání plástů ještě před mrazy.
> Ale sám připravuji vyzkoušet způsob zimování, kdy nahoře budou čerstvě
> postavené mezistěny a dole tmavé plásty, ale protože o tomto problému vím,
> tak mám připraveno, jakým způsobem tohle řešit.
>
>
>

"A doctes se v knihach jaky je porod se ve vcelach hrabat v podleti a prerovnavat plasty, dale co to zpusobuje a kolik casu mas kdyz zacnes v pet rano?? A co kdyz rozsirujes stavy tak dilo neni... Pamatuju ze jsem cetl ze si mam delat poznamky kolik kde a ceho je na kazdem plastu :-)) Pak jsem se jednou pokusil a nakonec rychle zavrel ul..."

V zadovácích jsem už od července, nejméně 2 medobraní před krmením, v některých včelstvech a oddělcích soustřeďoval vystavené mezistěny a v jiných tmavší plásty. Takže potom v podletí nebyl nějaký větší problém, stačilo jen pár vhodných plástů doplnit, zbytek už byl dávno ve včelách. 1 - 3 jiné plásty potom není problém dát na kraj, kde nemají vliv. Ale v zadovácích není moc velký rozdíl mezi rozebíráním úlu někdy ke konci června anebo v podletí. Akorát v podletí dělá problém kratší den.
Taky jsem si nedělal žádné zápisy, ale během let si člověk vypracuje automatické návyky, které včely jsou třeba s těmi mezistěnami a které jsou s tmavými plástyatd.....
V nástavcích jsem, pravda, nedosáhl takového počtu včelstev, abych si nemohl v podletí dovolit u všech včelstev kompletní rozebrání včelstva a přehazování plástů. Divokost včelstev v nástavcích je o řád menší než v zadovácích, tak s tím problém v nástavcích nemám. Co se týká zlodějek, přikrývání rozebraných nástavků stačí omezit loupež na přijatelnou míru a zdravé včelstvo po poskládání loupež zarazí samo během nějakých 10 minut. Navíc, když používám pozdní krmení, mám na uspořádání včelstev před nebo během začátku krmení celý srpen a velkou část září, na rozdíl od letního krmení na zimu velkobjemovými krmítky, kdy je na toto čas jen pár dnů. Navíc, když budu dlouhodobě používat nějaký systém uspořádávání, budu automaticky, bez zápisů a uvažování, připravovat ten systém už během předchozích medobraní a jiných zásahů, takže potom budu v podletí jen doplňovat jednotlivé plásty. Což v nástavcích může být zkráceno jen na dobu nějakou desítku minut, oproti kdysi zadovákům.
No a nakonec je tady podzimní prohlídka, kde, když se to nepovede, to ještě můžu před zimou napravit.

> Nejsem specialista na rašovskou metodu, zatím jsem ji jen četl, ale řekl
> bych, že to co popisujete jí právě odpovídá.
> Píšete, že včely dostaly nástavek navíc a uložily do něho zásoby, které
> později odnesly dolů. To rašovská metoda tvrdí také, všechny zásoby, které
> jsou příliš vysoko snosí včely dolů, do prostoru nad plodem. Ve vašem
> případě někam do prostředního nástavku, kde by ale při přirozeném
> rozvoji(bez včelaře) mělo být právě to panenské dílo, na kterém včely při
> jarním rozvoji začínají plodovat (pod zbytkem zásob).
>
Diky za oziveni pameti, tusil jsem ze tak nejak to je. Ale klicovy je prave ten prechod na panneske dilo a tam na jare zacne matka klast.
Mam 2N 39x24 a predpokladam (nevim) ze uz kladou ale vim docela s jistotou ze sedi dole na tmavem dile (vidim spodek chomace cesnem) a nahoru na panneske se zatim nejak moc necpou, uvidim jak se to vyvine. Pokud pujdou nahoru coz by se dalo cekat tak dvakrat hura, nemam nic proti zdravym vcelam...

T.H.

T.H.:
"Loni v cervenci jsem risknul u nejsilnejsich oddelku na 39x24 postavit dalsi N, stalo to neco cukru ale postavily vse a zalily to cukrem. Za tri nedele jsem cumel tak trochu jak pero z gauce :-) Vsechny zasoby pretahane dolu do zaplodovanych=tmavych plastu. Priznavam, ze jsem tenkrat trochu o moci panenskych plastu pochyboval. Horni nastavek mel zasoby na 3-4 plastech uprostred nad chomacem zbytek prazdno - nad hlavou! Polozil jsem se na otazku co stim, a po nekolika mejlech jsem uveril, ze to mam nechat a nekecat do toho. ( Bohuzel na tohle se nejde zeptat zde, protoze bych se akorat dozvedel, ze jsem pitomec.)
Predevcirem jsem se byl podivat, sumely pohodove v dolnim nastavku bez naznaku problemu. Takto ve trech kopiich. Jsem zvedav co bude nasledovat, pres folii vubec nevypadalo ze by chtely poslechnout raskovskou metodu a prejit na panenske dilo a zacit klast do cisteho... A take se pise ze nechat oddelek tolik stavet je blbost, tak uvidim."
-----------------
Nejsem specialista na rašovskou metodu, zatím jsem ji jen četl, ale řekl bych, že to co popisujete jí právě odpovídá.
Píšete, že včely dostaly nástavek navíc a uložily do něho zásoby, které později odnesly dolů. To rašovská metoda tvrdí také, všechny zásoby, které jsou příliš vysoko snosí včely dolů, do prostoru nad plodem. Ve vašem případě někam do prostředního nástavku, kde by ale při přirozeném rozvoji(bez včelaře) mělo být právě to panenské dílo, na kterém včely při jarním rozvoji začínají plodovat (pod zbytkem zásob).

Za jednu z rozhodujících "pomůcek" při včelaření vidím jednoznačně zasítované dno pro monitoring roztočů v létě a podletí.Jestli někdo včelaří s NN,VN,Langstrotech,čechoslovácích či listovácích,s krmítkem spodním či vrchním je jen jeho záležitost a určitě i jeho nějaká přednost.
Jestliže pozoruji v květnu na podložce včelstva denně jednoho mrtvého roztoče,tak z vlastní a ověřené zkušenosti vím,že každý další měsíc vždy minimálně jeden přibude navíc.Takže v září již je možno počítat denně pět i více roztočů,což představuje počet roztočů již ohrožující včelstvo.
Proto v květnu či červnu,už z tohoto včelstva vyberu veškerý zavíčkovaný plod a vytvořím oddělek,který za deset dní prohlídnu(bez zavíč.plodu) a provedu fumigaci dýmem.Oddělky spojuji na konci léta s produkčními včelstvy.Je to jednoduchá metoda a každému ji doporučuji,leč marně.Spady po fumigaci oddělku se pohybují tak v průměru do padesáti kusů.Tato metoda včelaření mě zaručuje velmi silná včelstva s nadprůměrným výnosem mého okolí(cca 50kg v prům.stanoviště).I letos okolní včelaři přiznávají značné ztráty,což zatím neznám a už jsem naprosto utvren v tom,že příčinnou mého stále heroického a usilovného(a asi nikdy nekončícího) boje s V.D. jsou tito pánové,kteří o monitoringku včelstev ví asi tolik,jako já o kvantové fyzice.
P.Z.

Omlouvám se za dvojnásobný příspěvek, odeslání příspěvku šlo nějak pomalu a tak jsem na tlačítko Odeslat kliknul ještě jednou....

Zdravím vás,
my jsme dávali vyšetření zimní měli v půlce ledna. Jedni z prvních. Výsledky máme už tři týdny. Zdraví P.S

"Okoukal jsem to na fotkách na starém n-vcelari.cz z Jugoslavie. Byly tam vyfoceny husí krky co měly na jedné straně síťku. Prý na krmení plemenáčů. "
Já jsem zatím vždycky položil horní úl tak, že jsem odskočil o cca 10 cm dopředu, takže jsem mohl plnit i krmítko spodního úlu. Ale je to jen víceméně nouzové řešení..

"Okoukal jsem to na fotkách na starém n-vcelari.cz z Jugoslavie. Byly tam vyfoceny husí krky co měly na jedné straně síťku. Prý na krmení plemenáčů. "
Já jsem zatím vždycky položil horní úl tak, že jsem odskočil o cca 10 cm dopředu, takže jsem mohl plnit i krmítko spodního úlu. Ale je to jen víceméně nouzové řešení..

> Tohle si nemůžu odpustit, pravidlo, že se v podletí a na zimování nemají
> míchat světlé a tmavé plásty bylo jedno z prvních, které se člověk dočetl v
> starých včelařských knihách. Popisujících včelaření v vesměs šmahem
> zavrhovaných zadovácích a podobných úlech.... Možná místo drahého získávání
> zkušeností by bylo výhodnější nezavrhnout šmahem všechno starší, ale
> probrat to a relevantní znalosti prostě používat dál....

A doctes se v knihach jaky je porod se ve vcelach hrabat v podleti a prerovnavat plasty, dale co to zpusobuje a kolik casu mas kdyz zacnes v pet rano?? A co kdyz rozsirujes stavy tak dilo neni... Pamatuju ze jsem cetl ze si mam delat poznamky kolik kde a ceho je na kazdem plastu :-)) Pak jsem se jednou pokusil a nakonec rychle zavrel ul...

Zimovat s panenskymi plasty jde i nad hlavou, mam jiz drobne zkusenosti po dobu tri let jen jsem obcas nechapal proc se mi tak delo, a ted uz tusim ze se delo prave diky pannenskemu dilu a velkemu prostoru. Ale nevidim v tom problem, na to mi jeste vcelstvo nepadlo, oni tusi co maji delat a jak (snad me jeste letosni zima nepresvedci o opaku za svou opovazlivost:-) ).

Muzem se prit o tom jaky je to risk mit panneske = vetsinou prazdne plasty nad hlavou, to ano.

V NN systemu se mi casto deje (vlastne vzdy), ze si zasoby stahaji z 5NN po dokrmeni dolu k chomaci takze 5NN je prazdny az poloprazdny zasob. Hnizdo je vetsinou okolo 3 NN a jak krmim tak si to prechodne ulozi nahoru a pak si to prenosi a obali si hnizdo. Abych mel plno az nahore v 5NN asi by to potrebovalo o min 10 kg vice (davam 20kg), nebo hodit pred krmenim hnizdo temer pod strupek. Nevim ale o tom, ze by si ukladaly zasoby nekdy pod sebe... Jednou se mi stalo co vim, ze prelezly az nahoru, zdrejme pres zasoby, ale funguji dodnes.

Loni v cervenci jsem risknul u nejsilnejsich oddelku na 39x24 postavit dalsi N, stalo to neco cukru ale postavily vse a zalily to cukrem. Za tri nedele jsem cumel tak trochu jak pero z gauce :-) Vsechny zasoby pretahane dolu do zaplodovanych=tmavych plastu. Priznavam, ze jsem tenkrat trochu o moci panenskych plastu pochyboval. Horni nastavek mel zasoby na 3-4 plastech uprostred nad chomacem zbytek prazdno - nad hlavou! Polozil jsem se na otazku co stim, a po nekolika mejlech jsem uveril, ze to mam nechat a nekecat do toho. ( Bohuzel na tohle se nejde zeptat zde, protoze bych se akorat dozvedel, ze jsem pitomec.)
Predevcirem jsem se byl podivat, sumely pohodove v dolnim nastavku bez naznaku problemu. Takto ve trech kopiich. Jsem zvedav co bude nasledovat, pres folii vubec nevypadalo ze by chtely poslechnout raskovskou metodu a prejit na panenske dilo a zacit klast do cisteho... A take se pise ze nechat oddelek tolik stavet je blbost, tak uvidim.

T.H.

Kto chce pohodlne chovať na jednom mieste (ale i tri) včelstvá, musí vyriešiť podávanie zásob nezávisle na včelstve, ktoré je najvyššie, sa dá jednoduchým riešením, mať možnosť podať zásoby do každého včelstva bez porušenia jeho integrity.
AT:
Ja mám 250 nadstavkov (hrúbka steny 25 mm), ale na každom mám na kratšej strane v jeho hornej tretine kŕmny otvor uzatvárateľný) a cez tento otvor podávam včelám krmivo. Mám niekoľko desiatok jednoduchých kŕmidiel o obsahu 5 litrov, ktoré po otvorení kŕmneho otvoru zakvačím na ploché plechové háčiky a nalejem roztok alebo vložím CMC, ktorý na plaváčiku včely odoberajú. Kŕmidlo je vyrobené z plastového korýtka na kvety-kytky, rozdelené priehradkou- prepážkou na dve časti, odbernú a nalievaciu, to celé je prekryté drevenou doskou, takže v žiadnom prípade neprichádzate do styku s včelami.
Potom podávanie zásob hociktorému včelstvu sa stáva hračkou.
-------------------
Okoukal jsem to na fotkách na starém n-vcelari.cz z Jugoslavie. Byly tam vyfoceny husí krky co měly na jedné straně síťku. Prý na krmení plemenáčů.
Laboroval jsme s tím a jde to.
Musí být venku ještě teplo a husí krk musí jít tam kde jsou včely. Když jsme jej měl do dna, tak muselo být hustě obsednutý.

Takže moje nové nástavky mají očka asymetricky a v předu i v zadu. Tak aby tam mohly být dva oddělky atd, dalo se to když tak i otočit o 180st a taky aby se tam dal zezadu zasunout husí krk a pověsit kanystr.
Bohužel, tohle včelstvo bylo ještě ve starších nástavkách, a dávat kanystr s cukrem zepředu jsem nechtěl riskovat.
Navíc tam jsou očka jen 25mm.

Karel

"Včelstva jsou ovšem dobře viditelná z asi 250metru vzdálené hlavní silnice Králíky-Šumperk kde je velký provoz.Pachatel musí tudy často jezdit a mít přesný přehleh"

Zásadní chyba, zvláště když ještě úly byly natřeny pastelovými "lákavými" barvami. A zásadní vada trvalého stanoviště!!!!
Nešlo před úly nasázet aspoň rychle rostoucí vrby nebo něco podobného, aby aspoň v době vegetace ty úly nebyly vidět?

"V tomto musím podpořit zjištění pana Búrgela,mně se to stává od přechodu na jinou rámkovou míru.Dříve jsem zazimoval na 1xN24 + 1xN17.N17 braly jako krmnou komoru a matka při krmení ochotně sešla do spodního N24."

Když tady na to přišla řeč, já mám zkušenosti, že nejenom světlé plásty obecně včely moc nepřitahují. Jsou to za prvé všelijaké upravené, pomlácené plásty nebo zásobní prázdné plásty skladované třeba rok někde v bedně atd. Tyto plásty musí být nejméně 14 dní, ale lépe aspoň měsíc uvnitř plodového hnízda. Jestli je včely nějak upravují, odstraní nějakou mikroflóru, která tam vznikne při tom skladování, nebo ony za tuto dobu ztratí cizí vůni dlouho skladovaného "neaktivního" plást a provoní vlastní vůni včelstva do masivu vosku celého plástu, nevím. Přijatelné jsou taky plásty, které byly zaplodovány, pak byly s plodem dány nad mřížku, zaneseny medem, na pár dnů vybrány ze včelstev a vytočeny a pak zase vráceny. Každopádně ale uspořádávat včelstvo na zimu tak, že původní plásty ze včelstva nechám ve spodním nástavku třeba 39x24 a horní nástavek nacpu rok skladovanými plásty, třeba tmavšími a kvalitními, je poukázka právě na to, že v následujícícm krmení uloží zásoby dospodu a samy si na zimu sednou navrch spodního nástavku, takže zásoby budou mít pod sebou.....
Úplně totéž jsou plásty na okraji včelstva, což v nástavcích není tolik vidět jako v zadovácích. Jsou to plásty, které včelstvo během roku střídavě obsazuje a zase z nich ustupuje. Tyto plásty, i když do nich matka třeba ani neklade, nebo jen jednou, dvakrát za rok uprostřed, taky během pár let ztmavnou, a to pravděpodobně nánosem propolisu, kterým včely plást při každém obsazení potáhnou. Pokud se tyto plásty při posledním medobraní vyberou, vytočí a následně pro krmení na zimu se jich několik sejde uprostřed horního nástavku, výsledek je podobný jako výše. Nebo třeba matka vleze do horního nástavku, ale s posledním plodem odskočí někde ke kraji nástavku mimo tyto napajcované plásty a včelstvo tak zimuje v rohu prakticky jen v polovině horního nástavku....
Takže není plást jako plást,i když jsou stejně světlé či tmavé.....
Přirozeně, zase dá se to řešit tak na konci září a později, kdy se zásoby a poslední plod prostě přenese, kde je potřeba, včelky už v podzimním počasí sezení nemění, ale docela určitě se to včelkám přes zimu líbí méně než když si tam sednou samy od sebe....

Málo zásob, nad včelstvem byl oddělek a blbě se krmí a tak jsem to risknul.

Kto chce pohodlne chovať na jednom mieste (ale i tri) včelstvá, musí vyriešiť podávanie zásob nezávisle na včelstve, ktoré je najvyššie, sa dá jednoduchým riešením, mať možnosť podať zásoby do každého včelstva bez porušenia jeho integrity.
Ja mám 250 nadstavkov (hrúbka steny 25 mm), ale na každom mám na kratšej strane v jeho hornej tretine kŕmny otvor uzatvárateľný) a cez tento otvor podávam včelám krmivo. Mám niekoľko desiatok jednoduchých kŕmidiel o obsahu 5 litrov, ktoré po otvorení kŕmneho otvoru zakvačím na ploché plechové háčiky a nalejem roztok alebo vložím CMC, ktorý na plaváčiku včely odoberajú. Kŕmidlo je vyrobené z plastového korýtka na kvety-kytky, rozdelené priehradkou- prepážkou na dve časti, odbernú a nalievaciu, to celé je prekryté drevenou doskou, takže v žiadnom prípade neprichádzate do styku s včelami.
Potom podávanie zásob hociktorému včelstvu sa stáva hračkou.

"Důvodem bylo světlé a nezakladené dílo, které bylo původně medníkem. Od těch dob dávám pozor na to, abych v zásobním nástavku před zimním krmením nepoužil světlé a nezakladené dílo. To, že včely ve všech případech upřednostňují "tmavé" dílo, zde bylo již řešeno i minulý měsíc. Zkrátka, získávání zkušeností bývá drahé. "

Tohle si nemůžu odpustit, pravidlo, že se v podletí a na zimování nemají míchat světlé a tmavé plásty bylo jedno z prvních, které se člověk dočetl v starých včelařských knihách. Popisujících včelaření v vesměs šmahem zavrhovaných zadovácích a podobných úlech.... Možná místo drahého získávání zkušeností by bylo výhodnější nezavrhnout šmahem všechno starší, ale probrat to a relevantní znalosti prostě používat dál....
Neříkám nevyzkoušet, v takovém případě by ale vše spravila jedna podzimní prohlídka a nové uspořádání plástů ještě před mrazy.
Ale sám připravuji vyzkoušet způsob zimování, kdy nahoře budou čerstvě postavené mezistěny a dole tmavé plásty, ale protože o tomto problému vím, tak mám připraveno, jakým způsobem tohle řešit.

No tak teď jste mě dostali, popisujete jev, který neznám a nikdy jsem o něm neslyšel. U 24 se mi nikdy nestal a Dadant je tak blbuvzdorný, že tam snad ani špatně zazimovat nejde. V nízkých nástavcích mám pouze pár úlů na zkoušku, ale zatím žádné velké nadšení, chce to čas. Samozřejmě ani mě se sem tam nějaký úhyn nevyhne. Nejčastější příčinou je to, že při střídání kanistrů s cuk. roztokem vzácně nějaké včelstvo přeskočím. Někdy také oddělek zazlobí, ale ztráty to jsou zanedbatelné a jména kterými se po zjištění tituluji by uvedla cudnou jeptišku do hlubokých mdlob.Prostě je to naše vina a nikoho jiného, nadávat můžem pouze sami sobě. Včela to má správně v pudech zafixováno miliony let a že se tak někdy neděje, čí je to asi vina???
Zdraví R. Stonjek

To jste napsal moc hezky !
P. Kovář
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: KR?DEE
> Datum: 16.3.2010 19:46:15
> ----------------------------------------
> PANE Z VČELAŘ A OSTATNÍ
> přečetl jsem si zde na foru že největší zloděj přežije.
> Mám ale jiný pohled.
>
> V nejkritičtějším období mi chatu vykradli 8x za rok
> a přežil jsem to.( bylo to jak Havel dal všem amnestii
> ) používal jsem ten čerstvý tmel z oken jen jsem ho trochu naředil,
> Až jednou mi to došlo :zlodej rozbil okno vlezl dovnitř převlékl se do
> mých nevyžehlených obnošených svšku či spodků, košile kalhoty atd, a nechal
> tam to svoje špinavé oblečení.Tehdy mi to došlo vždyť to byl chudák, nikdo
> mu nevypere, výdyť to je mrzák a musí krást.
>
> Od té doby je mi všech zlodějů líto, jsou to mzráci. Někdo je slepý, nemá
> nohu, někdo musí krást aby se uživil, to platí obecně. Kožený mi musel
> ukrást 1000,- kčs, v provatizaci protože by nepřežil Za ˇZelezného jsme
> každý
> musel zaplatit jeho dluhy protože by nepřežil. je mi jich a p. Z Včelaři
> vašeho zloděje líto.
> Já sice mám obě ruce levé, obě nohy pajdavé hlavu ani nemluvím ale mám na
> tomto světě to stěstí že nemusím krást abych se uživil.
> To zloději nevědí. Možná až se to dozvědí tak přestanou krást.
> J.B.
>
>
>

> Jarka napsal:
> >Dobrý den. Prosím přišly už na vaše ZO výsledky vyšetření měli z
> výzkumného ústavu? Děkuji za odpověď. Jar
> .............
>
> U nás přišly minulý týden výsledky na roztoče.
> Výsledky na původce moru zatím nepřišly. Dávali jsme vzorky na společné
> vyšetření.
>

Vysledky mame, mor jeste ne. V Dole maj honku, musime vydrzet :-)

T.H.

Jarka napsal:
>Dobrý den. Prosím přišly už na vaše ZO výsledky vyšetření měli z výzkumného ústavu? Děkuji za odpověď. Jar
..............

U nás přišly minulý týden výsledky na roztoče.
Výsledky na původce moru zatím nepřišly. Dávali jsme vzorky na společné vyšetření.

Radek Krušina

Dobrý den. Prosím přišly už na vaše ZO výsledky vyšetření měli z výzkumného ústavu? Děkuji za odpověď. Jar.

Jedny co mi padly hlady padly na moji blbost a je to jasné. Málo zásob, nad včelstvem byl oddělek a blbě se krmí a tak sjme to risknul.

Možná kdybych ten oddělek připojil o nějaký týden dřív, bylo vše O.K.

Druhé včelstvo, poslendí v NN Brennerech. Chystal sjme se na něm ověřit to zebrování podle Wrighta. A pak tam přejít na systém Warré. Tedy jen bez mezistěn atd.
Protože jsem nechtěl skaldovat někde souše, nechal sjem tam všchny nástavky. Asi 12.
Včely jsem moc nevytáčel a ještě jsme jim dal hodně cukr. Měl jsme vedle postavenou paletu a naní nástavky abych na ten komín vylezl.
Dílo bylo rovnoměrně tmavé
Včely měly plod v dolní třetině. Zásoby si natahaly nad sebe, tam bylo asi 45cm zavíčkovaných zásob a nad tím už to nechávaly nezavíčkované, úplně nahoře už skoro nic nebylo.
Ještě v listopadu obsazovaly očka ve spodní části.
V únoru jsme je vysypal z horních nástavků. Pod nimi byly nejméně 2 zavíčkované nástavky od loučky k loučce.
Možná kromě včelaře byly na vině ta otevřená očka.

Kdysi jsem četl o vážení a odhad počtu hlady uhynulých včelstev - doc.Ptáček Včelařství. Taky to nechal na včelách, že si to uspořádají a přensoí, aby vyzimovala.
Taky ne.
Z toho usuzuji, že to není možné považovat za samozřejmé, že by si včely ve větším prostoru poradily sami.

Druhé včelstvo jsme na Lanstrotech 24cm našel v horním nástavku a zdálo se mi, že je kolem nich sucho.
Tak jsem se podíval na nástavek pod ně a ten byl nabouchaný až po spodní loučky zásobama. Projhodil jsme jej.
Tyto včely jsme v neděli stěhovali. Vzali jsme horní dva nástavky, z toho poloprázdného byly roztaženého do přehozeného se zásobama.
A když jsme se vraceli pro spodní dva nástavky, tak ten druhý byl taky plný zásob. Při tom v podletí byly v nesjpodnějších dvou nástavcích. A nad sebou tedy měly aspoň 30 kilo zásob, a stejně přešly pod strop.
Takže jsme ten nástavek s těmi zásobami trohu přerovnal, dal nad ně a ten spodní dal už jako medník nahoru. Zebrování podle Wrighta, uvidím. Třeba to bude fungovat :-)

Osobně si z toho beru, že když mají velký prostor na zimu, tak budu muset machrovat s plásty či nástavky tak, aby pod stropem nebyl žádny prostor bez zásob.
Na včelách to budu nechávat minimálně.

S ukládáním zásob na zimu jsem zápasil často, dnes si myslím, že hlavní příčinou je, že jsou otevřená očka.
Tam kd ebyly zavřené, tam nebylo tolik problémů. Myslím horní očka. Asi je začnu od července zavírat všechna.

Karel

Nemáte pravdu!!!!!!!!!
Co máte za včely?????????
Já jsem 45 let neměl problém. Nevěděl jsem co je to zimní ztráty. Měl jsem tak při 15ti včelstvech 1 padlé včely za 10 let. a to jsem určitě udělal já nějakou blbost.
Nyní mám asi 7 let nové včely od inseminovaných matek a mám problém.
NOSÍ SI ZÁSOBY (25 kg, část proplodují v pozdním létě ) a polovinu si nanosí při 3NN POD SEBE. !!!!!!!!!!
J.B.


V tomto musím podpořit zjištění pana Búrgela,mně se to stává od přechodu na jinou rámkovou míru.Dříve jsem zazimoval na 1xN24 + 1xN17.N17 braly jako krmnou komoru a matka při krmení ochotně sešla do spodního N24. Asi pět let zimuji 2xN24 a některé matce se nechce dolů,tak tam uloží zásoby.
Pomoc je jednoduchá,někteří včelaři zjara převěšují plod nahoru já zase začátkem září dolů.

Korous

>Prostě to že včely zimní zásoby nanosily pod plodiště když nad bylo místo je asi tak pravděpodobné jako že děti nosí čáp, nebo obdobné historky.<
------------------------------------------------------------
Také jsem udělal zkušenost s tím, že včely přednostně zásoby uložily pod zimní hrozen. To, když jsem měnil úlovou soustavu z VN na NN. Důvodem bylo světlé a nezakladené dílo, které bylo původně medníkem. Od těch dob dávám pozor na to, abych v zásobním nástavku před zimním krmením nepoužil světlé a nezakladené dílo. To, že včely ve všech případech upřednostňují "tmavé" dílo, zde bylo již řešeno i minulý měsíc. Zkrátka, získávání zkušeností bývá drahé.
JK

Romský chlapec se ptá otce:
"Tati, co je to DEMOKRACIE?"
"Demokracie je, synu, že dostáváme od státu podporu,
... prostě peníze!"
"Aha, rozumím!
...Ale když je potom za dva dny utratíme, tak potom co?"
"No, pak si od bílých vezmeme, co chceme."
"A nezlobí se za to na nás?"
"Ale jo, to víš, že jo.
Ale tomu už pak říkáme RASISMUS!"

Mám takový stále jasnější pocit, že to v té naší "obdivuhodné ČR" není jen otázka Romů.
JK

Zapomente na to,že se včelstva kradou,za učelem dalšího prodeje nebo na zakázku.To ne,to dělají vždy jen zkušení nebo začínající včelaři na levné a rychlé rozšíření nebo obnovení stavu.Moje uly jsou tak netipické 42x36 a v tak zvláštním provedení že je pozná i nevčelař na druhém konci republiky.Myslim si,že si někdo chce moje včelstva po proletu přemést a i plod zaříznout do svých ramku.Vždyt se to ani do medometu nevejde a kdo je zviklý převěšovat musí z toho bejt bezradnej.Ztratila se mi jen ta nejlepší včelstva která ještě v řijnu mněla v podmetu bradu a byla na včelnici o počtu 51včelstev po ruznu.A přesně tak byla po ruznu pozbírána jen ta nejlepší včelstva.Muselo to být dlouho naplanováno a sledováno.I to načasování kradeže.Kupříkladu tet je stanovište zcela nedobitné nedostane se tam ani džíp.Lesy prohrnují jen někdy když potřebují.Za další- muselo se počkat až se včelstva proletnou, jinak by se při převozu pokálela.Cesta je dost do kopce tak že nestačí jen prohrnutí musí to vytát na kamen jinak na horu dodávka nebo avie nevyjede.Včelstva jsou ovšem dobře viditelná z asi 250metru vzdálené hlavní silnice Králíky-Šumperk kde je velký provoz.Pachatel musí tudy často jezdit a mít přesný přehleh a větší dodávku nebo džíp s velkým vlekem.Ja bych se tam s dodávkou tehdá bál hrozilo uvíznutí a problem s otočením v okolním sněhu.Viděl jsem tam od tud odjíždět velký stříbrný džíp ,možná TOIOTA a tuším že mněl přední rám.Nemusí to vubec nic znamenat -někdy si tam zajedou odskočit.Tito tam však okouněli a hned odjeli jak mně uviděli .Já si jich nevšímal jelikož jsem si z auta ještě nevšim že mi polovina včelstev chybí.Kdyby se někde náhodou potkaly -nárust včelstev a velký stříbrný džíp tak sledovat a hlásit .A možná někdo zná i větší včelaře v Polsku.Nebo jestli to někdo ovladáte tak dejte tu prvotní zprávu o krádeži i na polský internet.Děkuji Barnat

No já píšu jenom o tom co vidím u sebe a ne o tom o čem nic nevím.Každopádně vezmem li za svou teorii W.W, že včely na prvním místě mají prioritu přežít za každou cenu a na druhém zachovat svůj rod množením, byla li by to pravda a včely nosily zimní zásoby pod sebe, byla by to od nich zcela úmyslná sebevražda. Uvedený chovatel co inseminoval by si pak měl pozlatit ruce, tedy kdyby to byla pravda. Mě se to však zdá silně nepravděpodobné!!! Daleko častější jev je, že když někdo něco zmastí ihned si vymyslí nějakou často přiblblou výmluvu a opakuje si jí tak často, až jí sám věří. A to se pak už nedá nikdy rozplést a dopátrat se pravdy. Prostě to že včely zimní zásoby nanosily pod plodiště když nad bylo místo je asi tak pravděpodobné jako že děti nosí čáp, nebo obdobné historky. Když jim chce někdo věřit, můj problém to není. Zdraví R. Stonjek

Jan Bűrgel napsal:
-přečetl jsem si zde na foru že největší zloděj přežije.
Mám ale jiný pohled.....
............

Díky za pěkné zamyšlení.
:)

RK

PANE Z VČELAŘ A OSTATNÍ
přečetl jsem si zde na foru že největší zloděj přežije.
Mám ale jiný pohled.

V nejkritičtějším období mi chatu vykradli 8x za rok
a přežil jsem to.( bylo to jak Havel dal všem amnestii
) používal jsem ten čerstvý tmel z oken jen jsem ho trochu naředil,
Až jednou mi to došlo :zlodej rozbil okno vlezl dovnitř převlékl se do mých nevyžehlených obnošených svšku či spodků, košile kalhoty atd, a nechal tam to svoje špinavé oblečení.Tehdy mi to došlo vždyť to byl chudák, nikdo mu nevypere, výdyť to je mrzák a musí krást.

Od té doby je mi všech zlodějů líto, jsou to mzráci. Někdo je slepý, nemá nohu, někdo musí krást aby se uživil, to platí obecně. Kožený mi musel ukrást 1000,- kčs, v provatizaci protože by nepřežil Za ˇZelezného jsme každý
musel zaplatit jeho dluhy protože by nepřežil. je mi jich a p. Z Včelaři vašeho zloděje líto.
Já sice mám obě ruce levé, obě nohy pajdavé hlavu ani nemluvím ale mám na tomto světě to stěstí že nemusím krást abych se uživil.
To zloději nevědí. Možná až se to dozvědí tak přestanou krást.
J.B.

Budu ještě pokračovat o sezení včel v zimě.

Každě plemeno včel může mít jiné vlastnosti a chová se jinak.
Každě stanoviště je jíné.
Počasí v různých výškách se projevujke jinak.
Jednoduše je příliž mnoho vlivů na chování a následný stav včelstva v různém období.
Můj současný stav pochopení proč při 25ti kg krmení není sezení včel jednoznačně bezproblémové je - pravděpodobně se částečně změnily snůškové podmínky stanoviště chudší léta, červenec a srpen ( nekrmil, nepodněcoval jsem jedno včelstvo a to ze 6ti nástavků spadlo na 1 NN)převčelení stanoviště v létě a tím následně slabší včelstva do zimy a část pak má NEUSPOŘÁDANÉ SEZENÍ VÚČI ZÁSOBÁM.

j.b.

Stonjek : Každoročně se zde řeší takové nesmysly, že včely někde sedí a zásoby jsou jinde a ony pak hlady uhynuly a tak podobně. Na vině ale není nikdo jiný než včelař sám i když si to není schopen připustit a tak se hájí zcela přiblblými výmluvami. Zazimování je zcela jednoduchý proces

J.B.
Nemáte pravdu!!!!!!!!!
Co máte za včely?????????
Já jsem 45 let neměl problém. Nevěděl jsem co je to zimní ztráty. Měl jsem tak při 15ti včelstvech 1 padlé včely za 10 let. a to jsem určitě udělal já nějakou blbost.
Nyní mám asi 7 let nové včely od inseminovaných matek a mám problém.
NOSÍ SI ZÁSOBY (25 kg, část proplodují v pozdním létě ) a polovinu si nanosí při 3NN

POD SEBE. !!!!!!!!!!
J.B.

Já jsem si shodou okolností minulý týden nechal udělat jednoduché dřevěné razítko s velkým nápisem 2010 a pod tím malými písmeny jméno....Tiská to na rámky i nástavky jednoduše, rychle, sundat jsem to nezkoušel, ale asi bych musel chvíli šmirglovat, než bych to z toho dřeva sundal.....dělat jsem ho nechával kvůli ujasnění letopočtu, ve kterém šel rámek do úlu.....Takhle ale splní o jeden účel navíc.
----------------------------------------------------------
KaJi napsal:
Pokud úly krade někdo pro další prodej a kupující "nechce" vědět jak k nim přišel, tak zajímavé pak je označení všeho, včetně rámků výpalkem/cejchem. A CZ by nemělo chybět.
To se pak blbě předstírá nevědomost:-)

Tomáš Heřman : o půlnoci jsem vstal ...
J.B. moc jste mně pobavil...
Já už o půlnoci dělal lecs co ale...
Přeji úspěch
J.B.

Tak jsem byl dnes komorovat a léčit. V poledne bylo hezky tak proč ne. Začalo to totálním zapadnutím v lese, a tak jsem musel vytáhnout řetězy. Včelky vypadají slibně prakticky bez problémů. Odělky překvapily a nové matky původem ze Slovinska na zkoušku si také vedou dobře. Zavíčkovaného plodu je tak asi u těch nejlepších tak na 3 - 4 dlaně jinak jsem moc nekoumal a spěchal, protože počasí se brutálně začalo zhoršovat. V ten moment si mě včelky oblíbily a začaly si na mě sedat kvůli teplu a kálet. No dorazil jsem to,ale radostná práce vypadá jinak. Zásob je dost, těch 15 kg určitě vystačí. Pouze dvěma jsem musel mírně vypomoct od jiných která měla přebytky. Každoročně se zde řeší takové nesmysly, že včely někde sedí a zásoby jsou jinde a ony pak hlady uhynuly a tak podobně. Na vině ale není nikdo jiný než včelař sám i když si to není schopen připustit a tak se hájí zcela přiblblými výmluvami. Zazimování je zcela jednoduchý proces při kterém se musí dodržet několik velmi jednoduchých zásad. To musí mít včelař nacvičeno asi tak jako lázeňská veverka žebrání o oříšek. Samozřejmě mezi úlovými soustavami jsou trochu rozdíly, ale jen trochu. Navíc to popisuje zcela dobře každá metodika. Prostě ten počet včelstev na co beru dotaci, tak s tím se musím na jaře setkat,nebo jako včelař za moc nestojím. Teď si dám pár dní pauzu, čeká se zlepšení počasí, protože jsem zmrzlý jako prase, pokálený jak veřejný záchodek, ale včelky jsou OK. Tak aby to vydrželo. Zdraví R. Stonjek

Zdravím Pavle
Přestaň psát a mazej kopat jabloně jsou nejlepší a rostou
všude je vybrat správnou odrůdu sem to myslel dobře!
Dědek

Zdravim,

u me to vypada dost podobne, zatim jsem prosel 35 vcelstev, kdyz byly ty teple dny, druha pulka unora. 1 oddelek KO, suchy bez zasob, vedle dalsich 14 oddelku o stejne sile a s puvodne stejnym mnozstvim zasob cca 10-12 kg. Mozna to proplodovaly na podzim, ve vzdalenosti 800 m kvetla horcice jeste v listopadu a bylo dost teplo, pak nastalo velmi razantni ochlazeni az k minusovym teplotam. Matka kladla teprve od srpna. Kmenova vcelstva na dvou nastavkach 39x24 absolutne bez problemu, zakrmeno cca 20 kg a ted tam maji dobre jeste 12-14 kg. Presuny za zasobami a ulozeni zasob bez problemu.

PZ

Klidně je můžeš nechat a rozhodnout až před nasazováním medníků. V tu dobu by měli mít nejméně 5 obsednutých uliček.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: HI <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Otev?en? ?l
> Datum: 16.3.2010 13:53:22
> ----------------------------------------
> Prosím o radu zkušenější včelaře a spojovatele. Podcenil jsem zatížení
> střech úlů a při velkých větrech mi jedna uletěla, i s fólií. Z oddělku v 1
> nástavku. Umíte si asi představit jak to pak v úlu vypadalo...:( Mezi
> plásty sníh, stříšku jsem divže našel pod sněhem (nechodím to denně
> kontrolovat). Nicméně část včel k mému velkému překvapení přežila (asi 3
> uličky) a po opětovném přikrytí, zateplení a (lepším :/) zatížení střechy
> to v úlu docela žije. Je mi jasné, že je budu muset připojit jinam (i když
> jsem ještě včelstva nespojoval). Mám tam ještě druhý oddělek, který obsedá
> asi 7-8 uliček, ale sedí naplácnutý nahoře na fólii. Do jiných včelstev
> nevidím. Mám je spojit hned co nejdřív, nebo mám počkat, až bude vhodnější
> počasí na rozebírání (třeba proto, že bych mohl u jiného včelstva zjistit
> bezmatečnost a pokud náhodou přežila matka v oddělku, bylo by připojení tam
> výhodnější)?
> Mám prostě podsadit postižený nástavek pod ten v pořádku, nebo se mám nějak
> snažit přesunout zásoby, třeba tak že dám postižený nahoru a zásoby
> narafičím nad stávající chumáč, takže tepelně jim sice bude hůř, ale budou
> se mít kam posunout za potravou? Nerad bych si kvůli vlastní blbosti
> rozhodil a poškodil ještě jedno včelstvo. Díky za radu,
> Honza Indra
>
>
>

Patlání vosku kolem dokola se již nepoužívá v praxi tak 30 let dnes se PVC páskou roub utáhne tak že páska se motá od spoda nahoru a tekutým voskem se jen zakápne koneček roubu nebo plocha podnože při roubování za kůru nebo kozí nožku.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: t?pa?sk? vosk
> Datum: 16.3.2010 11:46:38
> ----------------------------------------
> "Co s tím tekutým voskem?"
> Těžko říct takhle na dálku, co s tím. Záleží, jestli ten vosk
> má být tekutý
> a po namazání se má odpařit a být tuhý. Možné to je, protože
> na rozdíl od
> dřívějška, kdy se používalo lýko a štěpařský vosk měl krýt
> i roub těsnit
> proti vodě se dnes používá plastový pásek, který při správném
> namotání
> těsní sám o sobě a štěpařský vosk ho víceméně jen kryje, aby
> ho UV záření
> předčasně nezničilo...
> Nebo jestli jim nějak ujela výroba.....Záleží, co říká návod,
> případně
> webové stránky výrobce...
> Třeba bude k věci vosk v plechovce na vařiči opatrně zahřát a
> on zhoustne.
> Nebo zahustit dalším včelím voskem či jemně drcenou kalafunou....
>
> Podle mých zkušeností,asi toto.
> Jednou ze základních složek štěpařského vosku je včelí vosk.
> Pak by pro vás neměl být problém poznat správnou konzistenci š.vosku.Ta
> by měla byt o malinko tužší než včelí.Měl byste jej bez problému
> zahřát "změkčit" v ruce hnětením.Akorát pozor.Je prima přítulný.Lepí
> a lepí.Potvora.
> Z toho plyne.Je-li v tekutém stavu a ve svém staří,které jste uvedl,tak
> já bych ho už nepoužíval.A na ty vrby s klidem použijte který
> koliv recept z konference.Ikdyž já osobně vrby množím tak,abych
> měl pravokořené rostliny.Dřevité,bylinné řízky,popřípadě
> hřížením.
> Tak ať Vám rostou!
> Standa.
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Předmět: Re: t?pa?sk? vosk
> Datum: 15.3.2010 - 10:15:00
>
> > "Co s tím tekutým voskem?"
> > Těžko říct takhle na dálku, co s tím. Záleží,
> > jestli ten vosk má být tekutý
> > a po namazání se má odpařit a být tuhý. Možné
> > to je, protože na rozdíl od
> > dřívějška, kdy se používalo lýko a štěpařský
> > vosk měl krýt i roub těsnit
> > proti vodě se dnes používá plastový pásek, který
> > při správném namotání
> > těsní sám o sobě a štěpařský vosk ho víceméně
> > jen kryje, aby ho UV záření
> > předčasně nezničilo...
> > Nebo jestli jim nějak ujela výroba.....Záleží,
> > co říká návod, případně
> > webové stránky výrobce...
> > Třeba bude k věci vosk v plechovce na vařiči opatrně
> > zahřát a on zhoustne.
> > Nebo zahustit dalším včelím voskem či jemně drcenou
> > kalafunou....
>
>
>
>

Klidně počkej až bude cca 10st nad nulou, aby mohly létat a nekřehli mimo úl při manipulaci. Postup: Zjisti, jestli mají matku, pokud ano můžeš provést kontrolu kmenových včelstev - nehledej matky stačí pokud se podíváš na dna úlů, pokud by bylo včelstvo bezmatečné najdeš tam trubce, takové včelstvo rozeber. Pozorně si všímej zvukkových projevů včelstev to které bude výrazně odlišné by mohlo být bezmatečné, jinak do včel zbytečně nelezu. Připojit je můžeš v této době kamkoliv, jestli jsou na třech rámcích, tak prostě jen vyndej 3 souše od jinud nejlépe z druhého či třetího nástavku od shora pokud je včelstvo silné, ale v oddělku pokud sedí na 7 a mají alespoň 2 souše bez zásob na kraji klidně je vyměň a klidně můžeš z oddělku včely i jen setřást, jen je škoda plodu.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: HI <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Otev?en? ?l
> Datum: 16.3.2010 13:53:22
> ----------------------------------------
> Prosím o radu zkušenější včelaře a spojovatele. Podcenil jsem zatížení
> střech úlů a při velkých větrech mi jedna uletěla, i s fólií. Z oddělku v 1
> nástavku. Umíte si asi představit jak to pak v úlu vypadalo...:( Mezi
> plásty sníh, stříšku jsem divže našel pod sněhem (nechodím to denně
> kontrolovat). Nicméně část včel k mému velkému překvapení přežila (asi 3
> uličky) a po opětovném přikrytí, zateplení a (lepším :/) zatížení střechy
> to v úlu docela žije. Je mi jasné, že je budu muset připojit jinam (i když
> jsem ještě včelstva nespojoval). Mám tam ještě druhý oddělek, který obsedá
> asi 7-8 uliček, ale sedí naplácnutý nahoře na fólii. Do jiných včelstev
> nevidím. Mám je spojit hned co nejdřív, nebo mám počkat, až bude vhodnější
> počasí na rozebírání (třeba proto, že bych mohl u jiného včelstva zjistit
> bezmatečnost a pokud náhodou přežila matka v oddělku, bylo by připojení tam
> výhodnější)?
> Mám prostě podsadit postižený nástavek pod ten v pořádku, nebo se mám nějak
> snažit přesunout zásoby, třeba tak že dám postižený nahoru a zásoby
> narafičím nad stávající chumáč, takže tepelně jim sice bude hůř, ale budou
> se mít kam posunout za potravou? Nerad bych si kvůli vlastní blbosti
> rozhodil a poškodil ještě jedno včelstvo. Díky za radu,
> Honza Indra
>
>
>

Zdravim,
vidim, ze ten vichr radil nejen u me. Me to ve 12 v noci probudilo tak rikam pritelkyni, ze musim ke vcelam. Jiste si umite predstavit tu reakci :-)) Neusnul bych. Na stanovisti na kopci mi ulitla strecha z oddelku a snezilo do nej, najit viko byl take porod ale rychle jsem ho oklepnul od snehu a vcely zakryl. Vcera jsem si byl poslechnout a zdaji se dobre.
Mam uz predlonskou zkusenost kdy do vcel snezilo cely den nez jsem to zjistil, bylo to s prvnim snehem a vcelstvo prezilo v dobrem stavu. Tady je videt ze ma blbost je vecna :-(

Se spojovanim bych pockal tedy pokud nejsou uplne spatne, navic o vikendu az se otepli bude mozne videt vic...
Kdybych je spojoval asi bych ten oddelek podstavil abych nenarusil teplo v hlavnim vcelstvu. Kdybych nespojoval asi bych dal styrodurovou prepazku ala komorovani. Tento tyden jsem to provedl oddelku a docela jsem vcera koukal jak to pekne funguje, pekne pracuji za prepazkou a prenasi zasoby, viditelne ve zuzene casti rozvolnily chomac, ale bylo vetsi teplo o par stupnu nez obvykle. Jsem zvedav.

Asi by slo zkusit i dvoumatecne vcelareni, pokud nebude problem s matkou v oddelku. Oddelek nad mrizku a uz to jede. Nezkousel jsem, ale chystam se vyzkouset.

T.H.

> Prosím o radu zkušenější včelaře a spojovatele. Podcenil jsem zatížení
> střech úlů a při velkých větrech mi jedna uletěla, i s fólií. Z oddělku v 1
> nástavku. Umíte si asi představit jak to pak v úlu vypadalo...:(

Prosím o radu zkušenější včelaře a spojovatele. Podcenil jsem zatížení střech úlů a při velkých větrech mi jedna uletěla, i s fólií. Z oddělku v 1 nástavku. Umíte si asi představit jak to pak v úlu vypadalo...:( Mezi plásty sníh, stříšku jsem divže našel pod sněhem (nechodím to denně kontrolovat). Nicméně část včel k mému velkému překvapení přežila (asi 3 uličky) a po opětovném přikrytí, zateplení a (lepším :/) zatížení střechy to v úlu docela žije. Je mi jasné, že je budu muset připojit jinam (i když jsem ještě včelstva nespojoval). Mám tam ještě druhý oddělek, který obsedá asi 7-8 uliček, ale sedí naplácnutý nahoře na fólii. Do jiných včelstev nevidím. Mám je spojit hned co nejdřív, nebo mám počkat, až bude vhodnější počasí na rozebírání (třeba proto, že bych mohl u jiného včelstva zjistit bezmatečnost a pokud náhodou přežila matka v oddělku, bylo by připojení tam výhodnější)?
Mám prostě podsadit postižený nástavek pod ten v pořádku, nebo se mám nějak snažit přesunout zásoby, třeba tak že dám postižený nahoru a zásoby narafičím nad stávající chumáč, takže tepelně jim sice bude hůř, ale budou se mít kam posunout za potravou? Nerad bych si kvůli vlastní blbosti rozhodil a poškodil ještě jedno včelstvo. Díky za radu,
Honza Indra

Podle příspěvků v této konferenci tady není nikdo, komu dyly ukradeny včely a nějakým spůsobem se potom našly někde, že?

Taky jsem trochu nahlížel i přes nepřízeň počasí - teplota +3 st, studený vítr. Chtěl jsem odebrat s pomocí zvedáku spodní nástavek ve kterém mi zůstalo něco dost tmavých souší. Včestva ve 4NN 39*17, bohužel u prvních 3 situace stejná, po nadzvednutí úlu včely i ve spodním nástavku, tak jsem je zase spustil dolu abych o ně nepřišel z důvodu chladu a budu to dělat až bude nad 10st. Myslel jsem, že tak dole nebudou. Nahoře pod folií jsou samozřejmě taky. Kolik plodu nevím, zasoby jak kde, našel jsem uhynulý oddělek hlady a jedno kmenové včelstvo se mi nelíbilo, tak dostaly pro začátek kilo medu v rámkovém krmítku rozpuštěné ve vodě.
Jiná včelstva zásob dost.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Sou?asn? stav v?elstev
> Datum: 16.3.2010 10:50:20
> ----------------------------------------
> >Kolik mají včelstva plodu_?
> .....................
> Těžko říct. Do včel jsem si zatím netroufnul. :)
> Ale podle několika kukel na podložce u slabších včelstev to vypadá, že už
> asi nějak plodují.
> Jen mi přijde, že je v úlech tak nějak moc sucho, jako by to plodování
> něbylo nijak velké.
> RK
>
>
> >Kolik zásob?
> .................
> Rozdílně.
>
> Jadno stanoviště cca 400mnm, převážná část zimována v jednom prostoru.
> Tam mají některá včelstva již problém s monožstvím zásob. Po oteplení budu
> muset některým přidat.
> Otázka je, zda je to stanovištěm, nebo způsobem zimování (převaha včelstvev
> v jednom prostoru).
>
> Druhé stanoviště cca 200mnm. Všechna včelstva zimovnána ve dvou nástavcích
> 39x24.
> Zásob mají ještě všechna tak na dvě zimy.
> Jedno ale kálí v úle :(
>
> Problém s úhyny při zimování u včel zimovaných ve dvou nástavcích nemám.
> Většina včestev sedí celou zimu víceméně na jednom místě v horním nástavku
> někdy přímo pod mezistropem (zateplen 5cm polystyrenu).
> Vždycky tak 1 až 2 včelstva z 10 chomáč utvoří ve spodním nástavku.
> Většinou to problém není. Do jara se většinou přesunou do horního nástavku.
> Jenou se mi stalo, že mi v tomto případě uhynula část včelstva při přesunu
> do horního nástavku, ale matka se zbytkem včelstva přežila na čtyřech
> uličkách do jara.
> Takže moc nechápu, že při tomto zimování někomu včely hynou.
> Možná na to má vliv, že po vytočení posledního medu a případné úpravě na
> zimu už ony dva nástavky k zimování včelám nerozdělávám.
>
> RK
>
>
>
> >Kdo se do včel díval?!
> .............
> Jen tak zvrchu, zespodu, zezadu, na podložky.
> Víc jsem si zatím netroufnul.
> RK
>
>
>

Ono to taky hodně závisí na odrůdě. Švestky jsou ale jinak obecně horší, spolehlivé, pokud můžu soudit, jsou všechny třešně a višně a snad všechny jabloně. Hrušně a švestky už jsou horší.
Co se týká odolnosti proti mrazu a spolehlivosti kvetení i plození, mám dobré zkušenosti s myrobalánem i s jakousi odrůdou mirabelky, snad nancyská, snad jakási místní krajová či kříženec. Kvetou jako první, v době, kdy kvetou broskve a asi i meruňky, včely na ně létají dost a na rozdíl od meruněk a broskví jsou mnohem odolnější.

mám skúsenosť so "švestkou" slivkou-včely sú v slivkovom sade (asi 40 stromov) v čase plného kvetu sliviek som ešte nikdy na nich ani jednu včelu nevidel....