77996

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



R. Polášek (85.71.180.241) --- 29. 11. 2010
Re: šlechtění včely na odolnost vůči varroaze (48551) (48561) (48562) (48567) (48568) (48569) (48571)

"Nedá se odpovědět jednoduše buď ano / ne. Lze se používat mírný inbríding (příbuzenská plemenitba) a při něm se dá chov držet několik generací po sobě, anebo velmi úzký inbríding na upevnění některých vlastností a ten je doprovázen inbrední depresí, jenže ta ale není cílem, nýbrž prostředkem k něčemu, a proto po jedné nebo dvou generacích se vybere připáření, které dá velmi nízký nebo nulový inbríding. "

Tyhlety věci třeba už dávno zvládli chovatelé zvířat. Snad ještě dříve, než vůbec byly objeveny zákony dědičnosti. vybírali zvířata podle nějaké jejich vlastnosti. Dokud nevyšlechtili rasu, třeba psa, kde měli žádanou vlastnost všichni z populace... A už dávno zjistili, že pokud vybírají příliš mezi sebou z malého počtu, tak ta populace časem zdegeneruje a musí tak v pravidelných intervalech "ozdravovat populaci" nějakým vybraným jedincem z nějaké jiné rasy či druhu.
Dokonce jsou speciální programy na záchranu ohroženého druhu či ohrožené rasy, která je v příliš malém počtu a jejíž rozmnožení a zvyšování počtu by tudíž bylo spojeno s příbuzenskou degenerací. Kdy se jedinci pokříží s příbuznou rasou nebo příbuzným druhem se kterým mají životaschopné potomstvo, počet jedinců se tak dostatečně zvýší, aby byl velký výběr a následně se při určitém zachování počtu zpátky podle vzhledu či dnes už možná podle genů šlechtí zpátky ohrožený druh či ohrožená rasa.....
U včel je to akorát kvůli způsobu, jakým se oplodňují matky, poněkud složitější....

Co se týká šlechtění na nějakou varoatolerantnost, v první řadě je to s velkou pravděpodobností soubor více vlastností.
Je to identifikace napadeného zavíčkovaného plodu a jeho likvidace včelami dříve, než roztoč v buňce dospěje, je to identifikace dospělých roztočů na včelách a jejich aktivní likvidace včelami, může to být klidně nějaká rozdílná atraktivita různých včelstev, která v některých včelstvech pudí roztoče se rychle množit a v jiných je třeba nechává nějakou dobu dospělé "lenošit" na včelách, může to být klidně nějaká změna na povrchu včely, drsnost, hladkost, ochlupení, nějaký enzym, které ovlivňují to, jestli se roztoč na včele udrží nebo z ní bude často padat.....
Může to být třebas to, že některá včelstva plodují souvisle a jiné okamžitě, jak přestane snůška, si třeba dají 14 dní přestávku......
A možná ještě existují další vlastnosti včelstva ovlivňující množení roztoče, které mě nenapadly a které počet roztočů ve včelstvu nějak výrazně ovlivňují.
Takže podle mně, pokud se mají včely na varoatolerantnost vybírat, musí se na každou takovou vlastnost najít nějaká hodnoticí rozumně složitá metoda a každou významnou vlastnost tak hodnotit přímo a zvlášť.
Sledování spadu roztočů je nepřesné, jednak kvůli tomu, že na něho má velký vliv předchozí stav vývoje včelstva, potom kvůli potencionálním hmyzím mrchožroutům, co se mrtvými roztoči živí a nakonec kvůli tomu, že to je číslo dané součtem více vlastností, minimálně těch výše uvedených.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48575


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Novák (88.101.149.91) --- 29. 11. 2010
Re: lecht?n? v?ely na odolnost v??i varo?ze (48551) (48561) (48562) (48567) (48568) (48570)

U primorské včely to funguje pouze v "Přímořském kraji" Ruska. V Evropě ani v USA kupodivu ne, prostě jsou jiné přírodní podmínky, případně roztoči.

Ale byl to vynikající obchod, když chovatelé prodávali matky za 1.000 - 1.500 Euro za kus.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48574


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Krátký (90.180.212.169) --- 29. 11. 2010
Re: nadstavky (48543)

Kdysi jsem si podobným způsobem vyrobil několik nástavků a jejich životnost stále trvá(cca 20 let),jen místo parafínu jsou sololitové desky napuštěné napouštěcí fermeží.Ani po těch letech ve vlhku v podstatě nepracují.Jejich velká nevýhoda je ale ta,že jsou téměř neprodyšné a po impregnaci parafínem to bude asi platit tuplovaně.Pokud v takovém úle není vyřešeno jiné odvětrávání(očka,dno),tak hrozí v zimě značná vlhkost a plesnivění neobsazeného díla.Z toho důvodu už dnes nástavky ze sololitu nedělám.

Zdraví Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48573


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 28. 11. 2010
Re: šlechtění včely na odolnost vůči varroaze (48551) (48561) (48562) (48567) (48568) (48569) (48571)

Moje otázka je směřována pouze směrem množení roztoče. Bez ohledu na to jakým způsobem k omezení počtu došlo a předpokladu, že další omezení nebude.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48572


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (213.155.41.14) --- 28. 11. 2010
Re: šlechtění včely na odolnost vůči varroaze (48551) (48561) (48562) (48567) (48568) (48569)

Nedá se odpovědět jednoduše buď ano / ne. Lze se používat mírný inbríding (příbuzenská plemenitba) a při něm se dá chov držet několik generací po sobě, anebo velmi úzký inbríding na upevnění některých vlastností a ten je doprovázen inbrední depresí, jenže ta ale není cílem, nýbrž prostředkem k něčemu, a proto po jedné nebo dvou generacích se vybere připáření, které dá velmi nízký nebo nulový inbríding.
A k otázce na konci, pokud jsem ji dobře pochopil (není úplně jasné, jak je myšlená) - několik kleštíků v úlu nemusí vůbec znamenat, že je to výsledek schopnosti včelstva. Zvl. pokud se včelstva ošetřují varrocidy relativně často, sotva se stačí uplatnit geneticky dané schopnosti včel. Proto očekávat od inbrídingu, že malý počet kleštíků bude i v další generaci, může snadno přinést zklamání. Je třeba ověřovat si napřed, zdali jde o genetický vliv.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48571


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 28. 11. 2010
Re: lecht?n? v?ely na odolnost v??i varo?ze (48551) (48561) (48562) (48567) (48568)

Snad možným příkladem může být včela Primorská, která snad pouze přirozenou selekcí trvající více než 50 let lépe odolává kleštíkovi. Naše včela je na tom hůře už jenom proto, že z ní každoročně odstraňujeme ty méně odolné línie roztočů. H.J

Ste presvedčený o tom, že je to pravda? V 90 rokoch som čítal v OVP o pokuse s touto primorskou včelou V USA. Pokus nepotvrdil relevatné výsledky s touto včelou, neboli o nič lepšie ako kontrolné včelstvá. Tak ako je to vlastne? Kde je pravda? Včelu dokážeme naučiť na potravu, lepšie na miesto kde jej ju podávame, ale to je pre ňu prirodzené. Učenie aj keď výberom je nemožné, genetická predispozícia- doplnenia génov, nie je možné. Ešte tak doplniť výbavu európskej včely, génmi, ktoré to zabezpečujú u Apis cerana. Aj táto veta je napísaná možno futuristicky a možno raz to vedci dokážu, ale v dohľadnej dobe to nebude! Stále ostávam varroatolerantný skeptik. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48570


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.121) --- 28. 11. 2010
Re: šlechtění včely na odolnost vůči varroaze (48551) (48561) (48562) (48567) (48568)

Měl bych s dovolením dotaz týkající se množení roztoče varroa. Obecně při šlechtění, jeli požadavek posílení a udržení konkrétní vlastností, se za určitých podmínek používá příbuzenská plemenitba. Když se ovšem opakuje, tak výsledek šlechtění standartně končí degeneraci chovu. Otázka- jestli při výskytu několika kusů kleštíku v úlu, může dojít k podobnému efektu příbuzenské plemenitby? Za odpověď děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48569


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (78.156.36.242) --- 28. 11. 2010
Re: lecht?n? v?ely na odolnost v??i varo?ze (48551) (48561) (48562) (48567)

Snad možným příkladem může být včela Primorská, která snad pouze přirozenou selekcí trvající více než 50 let lépe odolává kleštíkovi. Naše včela je na tom hůře už jenom proto, že z ní každoročně odstraňujeme ty méně odolné línie roztočů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48568


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (213.155.41.14) --- 28. 11. 2010
Re: lecht?n? v?ely na odolnost v??i varo?ze (48551) (48561) (48562)

Skutečnost je ovšem taková, že ony se to včely naučit dovedou, ne ale hned, nýbrž cestou selekce po několik generací, hromaděním potřebných genů. Není to fantazírování, protože takové včely medonosné už na světě jsou. Pokud tomu někdo nevěří a věřit nechce, je to jeho věc.
Ve Vašem příspěvku jsou nepřesnosti: 1. původním hostitelem V.d. není včela květná, ale včela východní (Apis cerana), 2. hlavním mechanismem varroatolerance u A.cerana nejsou migrace, ale to, že se kleštík reprodukuje pouze na trubčím plodu (A. cerana také někdy migruje, ale ne pravidelně), navíc A. cerana umí mnohem lépe kleštíky ničit cestou groomingu a VSH, a část kleštíků doslova "pohřbívá" uvnitř trubčí buňky i s kuklou.
Bohužel u naší včely medonosné se kleštík množí i v dělničím plodu, proto tolerantní včely medonosné musí umět něco líp než původní hostitel A. cerana...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48567


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (85.70.20.53) --- 28. 11. 2010
Re: lecht?n? v?ely na odolnost v??i varo?ze (48551) (48561) (48562)

PODLE MNE JE NAPROSTO SCESTNÉ , ŽE BY SE NAŠE VČELY NAUČILY ŽÍT s VD Důvodem Je naprosto odlišný způsob jejich života od původního hostitele parazita. Jeho přirozeným nepřítelem je právě stěhování včely květné.

Pepan
-------------------
Proč by se to nenaučily, žijí s ním již 25 let a docela jim to jde.
:-)
Gaussova křivka je prý nejvyšší přírodní zákon.
Já osobně neznám vyjímku.
Takže vždy budou existovat včely, které budou potřebovat naši pomoc průměrně, nadprůměrně a podprůměrně.
Pokud jsou to schopnosti dědičné, tak výběrem těch na jednu stranu od průměru můžeme posunout průměr.
To je myslím již mnoho tisíciletí co se člověk zabývá zemědělstvím ověřeno.

Samozřejmě tady v ČR_včelařství je oficiálně zakázáno přemýšlet a nebo dokonce zkoušet něco, čemu není požehnáno nejvyššími orgány.
Je to naprosto logické, protože v historii se již mnohokrát prokázalo, že i když bylo všem jasné, že něco nejde, tak se našel někdo kdo to zkusil a ono to šlo. Takové jednání je ale nezodpovědné, protože ohrožuje stabilitu, zavedený řád, pořádek a úctu k moudrosti kmetů. Tedy základ naší civilizace.

ALe to je otázka času. Včera jsem třeba měl v ruce Včelařství. Když si tak vezmu situaci před pěti lety, tak to taky spoustě lidí tehdy přišlo nemožné, že by bylo několik kandidátů na předsedu a že by dokoce považovala za pravděpodobnou změna stanov.

Prostě situace která vypadá naprosto stabilně a neměně se z pohledu pár let může jevit jako naprosto jiná.
Když nechceme vidět změnu, nevidíme jí a to právě těm změnám nahrává. Ony si chystají půdu a nakonec se snáze prosadí, právě proto, že jim nikdo neškodil, jelikož si jich nevšiml. :-)

Je naprosto zbytečné diskutovat, zda něco jde, či nejde. Zajímavé je diskutovat jak by to mohlo jít.

V případě možností VD a naší včely - tady si podle mě nejde těch změn nevšímat, pokud si počtu něco ze zahraničí. A nebo si nalepit klapky a koukat jen na náš malý píseček.

Pokud alespoň čtu MV, tak nemůžu vážně tvrdit, že je SCESTNÉ něco čím se zabývá spousta poměrně inteligentních a vzdělaných lidí.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48566


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaro (217.119.115.1) --- 28. 11. 2010
Línie

Milý Pepan. V Modernom včelárovi sa nepíše o líniách ale o plemenách. Niektorí nemáte znalosti zo systematiky zvierat. Neviete čo je to druh, plemeno, línia /kmeň/. Nechce sa mi to tu vysvetľovať lebo so myslím, že keď niekto do toho kecá, tak to aj ovláda. Aj keď sa píše na str. 124 o SIngerke je to v súvislosti s plemenom Kranky. Ináč o líniách sa tam nepíše nič. Bude lepšie keď sa budeme vyjadrovať presne, lebo potom vznikajú nedorozumenia. Sklenár, singer......sú línie, kranka je plemeno, vč. medonosná je druh.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48565


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 11. 2010
Re: slechteni nebo neslechteni vcel v dobe pred varoazou. (48398) (48432) (48465) (48467) (48520) (48521) (48528) (48533) (48535) (48538) (48546) (48550) (48556) (48558)

Kupte si Moderního včelaře č4 a tam si počtěte jak je to s těmi liniemi

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: slechteni nebo neslechteni vcel v dobe pred varoazou.
> Datum: 27.11.2010 18:05:55
> ----------------------------------------
> Napsat, že není Sklenar mi připadá podobné jako napsat, že není Kraňka.
> Jestliže jste přítely Holý neměl na mysli opravit slovo linie na kmen a
> linii vycházející z kmene Sklenar označit číslem. Já mám teorii potom
> praxi a na konec mluvím. Pokud mám jen teorii, tak to vždy zdůrazňuji. A
> jestliže Vás moje nepřesnost termínu pohoršila tak se omlouvám. A jestli
> nejde o termín tak se nechám poučit. Aleš
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48564


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 11. 2010
Re: Citr?nom proti Varroa destructor (48362) (48364) (48554)

Nemusí jít nutně o tu kyselinu ale o aromatické silice obsažené v té štávě. Viz: thymolin.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Citr?nom proti Varroa destructor
> Datum: 27.11.2010 07:36:52
> ----------------------------------------
> Základem kyselosti citrónů je kyselina citrónová a ta se neodpařuje. Pokud
> ji včely nedokáží při zpracování nějak rozložit a tím eliminovat, jako že
> spíš asi ne, skončí v zásobách či v medu. Otázka je, jestli to je dobře
> nebo špatně, že budou sice přírodní, ale jinak cizorodé látky v medu, i
> když v malém množství.
> A pokud nositelem účinku na roztoče je kyselina citrónová, určitě bude
> velice rychle citrónová šťáva nahražena obyčejnou potravinářskou kyselinou
> citrónovou. Která je sice taky přírodní produkt, protože se vyrábí
> působením mikroorganismů, ale je medu ještě podstatně víc vzdálenější než
> citrónová šťáva.
> Takže co s tím? R.Polášek
>
> Mrzí ma, že môj príspevok z 21.11.2010 skončil bez väčšieho záujmu
> návštevníkov stránky. Veď ak vedecká práca je zdôvodnená pokusmi a s
> výsledkom účinnosti na Vd 85%, tak by sme ju mali aspoň vyskúšať. Veď je to
> na úrovni KM, no práca pri aplikácii citrónovej je oveľa jednoduchšia
> (nepotrebujeme pomerne drahé prostriedky na jej aplikáciu do včelstva), tak
> by to stálo zato. Včelár by vždy pri otvorení úľa vniesol 20 ml zriedenej
> šťavy do včelstva, ničiné nemôže byť jednoduchšie.
>
> Pán Polášek, autori predsa nehovoria o kyseline citrónovej, ale o
> citrónovej šťave, tak prečo by mali používať niečo iné? A hovoriť hneď bez
> odskúšania metódy v negatívach, veď tie množstvá sú tak nízke, že to
> nestojí za reč.
>
> Otázka účinnosti zostáva stále otvorená, pokus je pokus a prax je reálny
> život.
>
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48563


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 11. 2010
Re: lecht?n? v?ely na odolnost v??i varo?ze (48551) (48561)

PODLE MNE JE NAPROSTO SCESTNÉ , ŽE BY SE NAŠE VČELY NAUČILY ŽÍT s VD Důvodem Je naprosto odlišný způsob jejich života od původního hostitele parazita. Jeho přirozeným nepřítelem je právě stěhování včely květné.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Luk? Matela <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: lecht?n? v?ely na odolnost v??i varo?ze
> Datum: 27.11.2010 21:01:06
> ----------------------------------------
> > Moje zkušenost je taková,že dosud u nás taková linie
> > neexistuje a pokud to někdo o té své tvrdí,pak jde
> > o obchodní trik.
>
> Plně VT včelstva asi ne, ale řada praktiků poukazuje na *významné rozdíly*
> mezi stupni varroatolerance různých kmenů. Takže je dobře, že se lze při
> hledání varroatolerance o jistý základ opřít.
>
>
> > Varoa si musí v přírodě svého nepřítele najít a věřme,že
> > v našem zájmu,nebo budoucích generací i najde.
>
> Domnívám se, že rychleji by bylo možné dojít k varroatoleranci.
>
> > Zatím si musíme vystačit s dosavadními prostředky a navíc
> > prokázat disciplinovanost v jejich užití.
>
> Už tu zaznělo (pokaždé trochu jinak), že právě disciplinovanost v použití
> dosavadních prostředků může výrazně prodloužit hledání rovnovážného a
> dlouhodobě stabilního stavu hostitel (včela) - parazit (kleštík).
>
> Je dnes velmi nepopulární tvrdit (a včelaři si to většinou nechtějí
> připustit), že právě tou disciplinovanou chemoterapií jsme *nechtěně
> "vyšlechtili"* populace kleštíků, které (aby přežili) se musejí umět velmi
> rychle a velmi účinně množit, aby velmi účinnou podzimní-zimní-jarní...
> "léčbu" přežili alespoň jednotky, které založí další generace. Ty méně
> agresivní kmeny roztočů jsme vyhubili a přežili už jen ty "nejsilnější".
>
> Takové kmeny roztočů by ale v přírodě nepřežili, protože se množí tak
> rychle, že dovedou zlikvidovat i vitální a jinak zdravé včelstvo a tím
> zlikvidovat i svého hostitele (a samozřejmě sám sebe).
>
> No a s takovými populacemi kleštíků mohou mít i jinde ve světě dlouhodobě
> neléčená včelstva problém.
>
> To je mé vysvětlení (amatérská hypotéza, založená na analogických a
> popsaných případech parazit-hostitel) proč by případné jinde fungující VT
> včely u nás nemuseli bez občasného tlumení varroózy přežít.
>
>
>
> A ještě jedna reakce:
> > Zatím si musíme vystačit s dosavadními prostředky a navíc
> > prokázat disciplinovanost v jejich užití.
>
> Než se najde přirozený nepřítel V.D. může dojít dříve ke ztrátě účinnosti
> stávajících "léčiv". Velmi doporučuji článek odborníka světového formátu S.
> Martina - *_Odolnost vůči akaricidům (pyretroidům) u roztoče Varroa
> destructor_*, Bee World 2004, č. 12, který českým včelařům zprostředkoval
> ČSV v Odborných včelařských překladech.
>
> Podobné články často procházejí bez povšimnutí včelařské veřejnosti.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48562


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lukáš Matela (89.24.189.86) --- 27. 11. 2010
Re: šlechtění včely na odolnost vůči varoáze (48551)

> Moje zkušenost je taková,že dosud u nás taková linie
> neexistuje a pokud to někdo o té své tvrdí,pak jde
> o obchodní trik.

Plně VT včelstva asi ne, ale řada praktiků poukazuje na významné rozdíly mezi stupni varroatolerance různých kmenů. Takže je dobře, že se lze při hledání varroatolerance o jistý základ opřít.


> Varoa si musí v přírodě svého nepřítele najít a věřme,že
> v našem zájmu,nebo budoucích generací i najde.

Domnívám se, že rychleji by bylo možné dojít k varroatoleranci.

> Zatím si musíme vystačit s dosavadními prostředky a navíc
> prokázat disciplinovanost v jejich užití.

Už tu zaznělo (pokaždé trochu jinak), že právě disciplinovanost v použití dosavadních prostředků může výrazně prodloužit hledání rovnovážného a dlouhodobě stabilního stavu hostitel (včela) - parazit (kleštík).

Je dnes velmi nepopulární tvrdit (a včelaři si to většinou nechtějí připustit), že právě tou disciplinovanou chemoterapií jsme nechtěně "vyšlechtili" populace kleštíků, které (aby přežili) se musejí umět velmi rychle a velmi účinně množit, aby velmi účinnou podzimní-zimní-jarní... "léčbu" přežili alespoň jednotky, které založí další generace. Ty méně agresivní kmeny roztočů jsme vyhubili a přežili už jen ty "nejsilnější".

Takové kmeny roztočů by ale v přírodě nepřežili, protože se množí tak rychle, že dovedou zlikvidovat i vitální a jinak zdravé včelstvo a tím zlikvidovat i svého hostitele (a samozřejmě sám sebe).

No a s takovými populacemi kleštíků mohou mít i jinde ve světě dlouhodobě neléčená včelstva problém.

To je mé vysvětlení (amatérská hypotéza, založená na analogických a popsaných případech parazit-hostitel) proč by případné jinde fungující VT včely u nás nemuseli bez občasného tlumení varroózy přežít.



A ještě jedna reakce:
> Zatím si musíme vystačit s dosavadními prostředky a navíc
> prokázat disciplinovanost v jejich užití.

Než se najde přirozený nepřítel V.D. může dojít dříve ke ztrátě účinnosti stávajících "léčiv". Velmi doporučuji článek odborníka světového formátu S. Martina - Odolnost vůči akaricidům (pyretroidům) u roztoče Varroa destructor, Bee World 2004, č. 12, který českým včelařům zprostředkoval ČSV v Odborných včelařských překladech.

Podobné články často procházejí bez povšimnutí včelařské veřejnosti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48561


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.121) --- 27. 11. 2010
Re: Citrónom proti Varroa destructor (48362) (48364) (48554) (48555) (48559)

Něco podobného, jako postřik citrónovou šťávou, jsem četl teorii o postřiku octem. Teorie spočítala v tom, že včely postříkate octem jim to jednoduše vadí a začnou se vzájemně čistit a jako bonus při tom čištění odstraní i roztoče. Jde tedy o umělé zvýšení čistícího pudu, podobně jako při vložení KM. Aleš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48560


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 27. 11. 2010
Re: Citrónom proti Varroa destructor (48362) (48364) (48554) (48555)

Citrónovou šťávu připravuji tak a tak, takhle zajišťuji, aby byla z různých citrónů stále stejná, takhle ji do včel aplikuji za takových a takových podmínek a když jsem to zkoušel ( nejméně dvakrát), tak v porovnání se včelstvy se slepým pokusem, kdy jsem místo citrónové šťávy aplikoval vodu, byl u včelstev s citrónem spad roztočů mnohem větší - o 40 - o 60 o 80 % nebo tak nějak....R.P.

Ale to nie je o tom, predsa, ja som len preložil do zrozumiteľnej reči článok, ktorý vyšiel z vedeckého ústavu. Pritom ak Ste článok pozorne čítal, aj ja mám k nemu určité výhrady, ale ak by Ste článok poctivo čítal. boli by ste sa dozvedeli, že ide o postrek včiel ručným postrekovačom, potom nie problém to dešifrovať, že musím včelstvo pri prehliadky roztokom postriekať včely.
Ja som v druhom vstupe len pripomenul, že ak sú výsledky účinnosti CŠ rovnocenné s KM, tak potom je tento spôsob pre včelára jednoduchší a to sa na ňom môže ceniť.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48559


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 27. 11. 2010
Re: slechteni nebo neslechteni vcel v dobe pred varoazou. (48398) (48432) (48465) (48467) (48520) (48521) (48528) (48533) (48535) (48538) (48546) (48550) (48556)

Napsat, že není Sklenar mi připadá podobné jako napsat, že není Kraňka. Jestliže jste přítely Holý neměl na mysli opravit slovo linie na kmen a linii vycházející z kmene Sklenar označit číslem. Já mám teorii potom praxi a na konec mluvím. Pokud mám jen teorii, tak to vždy zdůrazňuji. A jestliže Vás moje nepřesnost termínu pohoršila tak se omlouvám. A jestli nejde o termín tak se nechám poučit. Aleš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48558


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaro (217.119.115.1) --- 27. 11. 2010
Línia Sklenár

Tak čo to do frasa nakupujú v tom Rakúsku?! Predsa nakupujú líniu SKlenár a aj tohto roku si kúpili chovatelia matiek na SLovensku SKlenárku z Rakúska! Takže kde neexistuje línia Sklenár??

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48557


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Holy (90.183.224.76) --- 27. 11. 2010
Re: slechteni nebo neslechteni vcel v dobe pred varoazou. (48398) (48432) (48465) (48467) (48520) (48521) (48528) (48533) (48535) (48538) (48546) (48550)

Reakce na příspěvek
Ales Molcik --- 26. 11. 2010
" .....Já mám alpské typy, teď už nejvíc linii Sklenár..."

Vážený příteli, dovoluji si doporučit méně teoretizovat a o to více sbírat informace a zkušenosti. Limie Sklenar již dávno neexistuje.

S přátelským pozdravem M. Holý

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48556


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 11. 2010
Re: Citrónom proti Varroa destructor (48362) (48364) (48554)

"Mrzí ma, že môj príspevok z 21.11.2010 skončil bez väčšieho záujmu návštevníkov stránky."
Možná proto, že takových "ověřených zpráv" o využití a velké účinnosti nějakého přírodního prostředku typu šťávy z něčeho nebo listí z něčeho a podobně byly snad stovky. A vždy se potom při ověřování takových prostředků nezávislými včelaři či výzkumníky ukázalo, že buď to nefunguje vůbec nebo snad maximálně v rámci statistické chyby.
Navíc u přírodních prostředků je jeden velký problém a to sice jak zajistit, aby koncentrace účinné látky byla u přírodních prostředků z různých zdrojů stále konstatní. Protože v přírodních produktech koncentrace takhle použitých účinných látek zhusta kolísá, +- 50 % i ještě podstatně víc. Ve firmě příprava jedné velké hromadné dávky z přírodních prostředků není problém, v ceně mnoha jednotlivých dávek se těch pár chemických analýz či náklady na přípravu standartizovaného koncentrátu v pohodě rozpustí. Ale už třeba v případě těch kupovaných citrónů vůbec není jisté, jaký je obsah účiné látky třeba v utržených a čerstvě dovezených citrónech v jednom marketu a půl roku skladovaných zavadlých citronech v druhém marketu, o vlivu půdy, teploty vlhkosti na plantáži či rovnou odrůdy citroníku ani nemluvě.

"Včelár by vždy pri otvorení úľa vniesol 20 ml zriedenej šťavy do včelstva, ničiné nemôže byť jednoduchšie. "
Co to znamená vnesl 20 ml zředěné šťávy do včelstva? Jak vnesl, kde vnesl? Vylil do rohu dna, doprostřed dna, polil tím včely, polil tím plod, polil tím horní loučky, polil tím česno, polil tím strůpek, aby to pomalu prosáklo do úlu? nebo nastříkal včely, nastříkal plod, nastříkal prázdné plásty?

Prostě na zprávy, že takový a takový přírodní prostředek likviduje roztoče už nikdo nereaguje, protože jich bylo plno. Jedině že byste to napsal trochu jinak:
Citrónovou šťávu připravuji tak a tak, takhle zajišťuji, aby byla z různých citrónů stále stejná, takhle ji do včel aplikuji za takových a takových podmínek a když jsem to zkoušel ( nejméně dvakrát), tak v porovnání se včelstvy se slepým pokusem, kdy jsem místo citrónové šťávy aplikoval vodu, byl u včelstev s citrónem spad roztočů mnohem větší - o 40 - o 60 o 80 % nebo tak nějak....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48555


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 27. 11. 2010
Re: Citrónom proti Varroa destructor (48362) (48364)

Základem kyselosti citrónů je kyselina citrónová a ta se neodpařuje. Pokud ji včely nedokáží při zpracování nějak rozložit a tím eliminovat, jako že spíš asi ne, skončí v zásobách či v medu. Otázka je, jestli to je dobře nebo špatně, že budou sice přírodní, ale jinak cizorodé látky v medu, i když v malém množství.
A pokud nositelem účinku na roztoče je kyselina citrónová, určitě bude velice rychle citrónová šťáva nahražena obyčejnou potravinářskou kyselinou citrónovou. Která je sice taky přírodní produkt, protože se vyrábí působením mikroorganismů, ale je medu ještě podstatně víc vzdálenější než citrónová šťáva.
Takže co s tím? R.Polášek

Mrzí ma, že môj príspevok z 21.11.2010 skončil bez väčšieho záujmu návštevníkov stránky. Veď ak vedecká práca je zdôvodnená pokusmi a s výsledkom účinnosti na Vd 85%, tak by sme ju mali aspoň vyskúšať. Veď je to na úrovni KM, no práca pri aplikácii citrónovej je oveľa jednoduchšia (nepotrebujeme pomerne drahé prostriedky na jej aplikáciu do včelstva), tak by to stálo zato. Včelár by vždy pri otvorení úľa vniesol 20 ml zriedenej šťavy do včelstva, ničiné nemôže byť jednoduchšie.

Pán Polášek, autori predsa nehovoria o kyseline citrónovej, ale o citrónovej šťave, tak prečo by mali používať niečo iné? A hovoriť hneď bez odskúšania metódy v negatívach, veď tie množstvá sú tak nízke, že to nestojí za reč.

Otázka účinnosti zostáva stále otvorená, pokus je pokus a prax je reálny život.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48554


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor V. (62.168.45.106) --- 26. 11. 2010
Re: Sjezd a uprava stanov (48537)

Ahoj,
zběžně jsem je prohlédl, ale žádné články jsem nenašel, tedy alespoň ne o včelách, spíš politika. I fotogalerie, kterou vždy navštěvuji jako první, je defakto prázdná. Autor však slibuje sdělovat na stránkách včelařské zkušenosti, necháme se tedy překvapit. Libor V.
-------------
Jarda napsal:
Četl jste někdo články na www.mojevcely.cz. Jaký je váš názor.
Díky Jarda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48553


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 26. 11. 2010
Re: sezení včelstva a poloha zásob (48531) (48549)

"Ve vašem případě bych radil včelstvo nebo včelstva přeorganizovat, přeložit. Dát zásoby zase nahoru.

Ačkoliv je již zima, opatrná práce s obsednutými i neobsednutými rámky je možná ( loni jsem v této době teplotě 5°C překládal 4 včelstva z ůlu do ůlu s úspěchem)
Opatrně odložit horní nástavek stranou na folii aby bylo možno včely z folie vsypat, vzít jiný nástavek a vybrat plné rámky uspořádat naplnit jej rámky se zásobami ,a pak uspořádat, naplnit rámky se včelami druhý od zvrchu."

Já mám poměrně dobré zkušenosti s manipulací se včelami za mrazů. Musí být teplota tak -5 až - 15 st C, za vyšší teploty moc včel při rozebírání plástů vzlétá a je v zimě ztraceno. Nižší teplota je omezena "zimovzdorností" včelaře, je vhodné pracovat bez rukavic nebo jen s nějakými tenkými. Dále by mělo být pokud možno bezvětří a jasno, ale spíše ne přímé slunce, tak pod mrakem. Potom se dá zimní sezení včel rozebrat opatrně na jednotlivé rámky a nevzlétne v ideálním případě ani včela. Pravděpodobně v nich nesmí být plod, včely by udržovaly vyšší teplotu a po otevření by vzlétaly. Včely sedící na plástu venku za takových mrazů vydrží nejméně 10 minut bez problémů. Je tedy možné víceméně takhle na sněhu včely rozebrat na plásty a zase složit, jak je třeba. Problém je akorát propolis, co je přilepené, plásty, nástavky atd, je vhodné tak den předem opatrně odlepit, studený propolis se už nespojí. Když se ty včely skládají, je to méně vhodné, zvláště pokud je propolisu hodně, protože studený propolis dost drží a včely se tak odlepováním přitmelených věcí dost rozruší,takže po rozebrání vzlétají.
Je to ale spíš "kusová" práce, maximálně 2 včelstva na stanovišti, další jsou už potom chozením víc rozrušená, takže spíš zvláštní kuriozita se zvláštní atmosférou kombinace mrazu, sněhu a včel, spíš pro zvláštní případy. Ale když se to pořádně připraví, tak to probíhá velice dobře a úspěšně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48552


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Kašpar st. (85.70.161.55) --- 26. 11. 2010
šlechtění včely na odolnost vůči varoáze

V diskuzi se mnohdy vyskytují odvážné články,které poukazují,že buď včelaří nebo se chystají sehnat linii,která má určitou odolnost vůči varoáze.Moje zkušenost je taková,že dosud u nás taková linie neexistuje a pokud to někdo o té své tvrdí,pak jde o obchodní trik.Varoa si musí v přírodě svého nepřítele najít a věřme,že v našem zájmu,nebo budoucích generací i najde.Zatím si musíme vystačit s dosavadními prostředky a navíc prokázat disciplinovanost v jejich užití.Recepty nebo kritika mnohých,kteří začali včelařit včera a domnívají se,že obor čekal právě na ně,aby včelařinu zachránili,není nutná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48551


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.121) --- 26. 11. 2010
Re: slechteni nebo neslechteni vcel v dobe pred varoazou. (48398) (48432) (48465) (48467) (48520) (48521) (48528) (48533) (48535) (48538) (48546)

Včela kraňská je původní plemeno zhruba od našich hranic ze Slovenskem na východ a kousek jižní Moravy, jak už bylo psáno. A na doplnění, Včela kraňská má několik ekotypů a dva se vyskytují u nás, typ alpský a typ karpatský. Zástupce karpatského typu je Vučko a Vigor. Někteří včelaři u nás na Hané v minulosti zkoušeli Vučko, ale neosvědčila se jim na jarní snůšku a spíš to byla včela pro kočovníky až na les. Takže karpatský typ je svým vývojem podobný včele tmavé, aspoň podle zkušeností co mi někteří řekly. Ale alpský typ, což jsou ostatní linie, je právě ta kraňka s tím rychlejším jarním rozvojem, takže vhodnější do nížin. A mali se kraňka šlechtit, tak je dobré přihlédnout k rozdílným vlastnostem těchto dvou typů. Protože si myslím, že vyšlechtit univerzální kraňku asi nepůjde, každý typ má tu svoji biologii rozvoje nastavenou jinak. Já mám alpské typy, teď už nejvíc linii Sklenár, protože mi jednoduše vychází do všech požadavků nejlíp. A jak je to s karpatským typem Vučko nebo Vigor, by se spíš mohl vyjádřit nějaký chovatel zde, co má zkušenosti. Aleš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48550


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 26. 11. 2010
Re: sezení včelstva a poloha zásob (48531)

Tím přidáním oddělku jste to sezení zapříčinil.

Já mám negativní zkušenosti s tím že včely si u mne někdy nebo poměrně často sednou špatně nad zásoby a asi před 5 ti lety jsem měl ztrátu 50% = 13 včelstev.

Ve vašem případě bych radil včelstvo nebo včelstva přeorganizovat, přeložit. Dát zásoby zase nahoru.

Ačkoliv je již zima, opatrná práce s obsednutými i neobsednutými rámky je možná ( loni jsem v této době teplotě 5°C překládal 4 včelstva z ůlu do ůlu s úspěchem)
Opatrně odložit horní nástavek stranou na folii aby bylo možno včely z folie vsypat, vzít jiný nástavek a vybrat plné rámky uspořádat naplnit jej rámky se zásobami ,a pak uspořádat, naplnit rámky se včelami druhý od zvrchu.
J. Burgel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48549


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 26. 11. 2010
Re: Léčit nebo neléčit (48398) (48432) (48465) (48467) (48520)

Matela :Dále se mi líbí myšlenka, že prvnímu chovateli,
> který přesvědčivě takový materiál veřejnosti dodá by měl být
> vyplacen větší obnos, jako uznání za to, co pro nás ostatní
> lenochy udělal. Přimlouval bych se za šestimístnou cifru.
J.Burgel:
někde jsem slyšel nebo četl že varroatolerance je nepřenosná= to znamená že jestliže někdo vyšlechtí, má varroatolerantní včely na svém stanovišti a vy si je koupíte na vašem stanovišti nemusí být tyto včely varroatolerantní.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48548


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 26. 11. 2010
Re: sezen? v?elstva a poloha z?sob (48531) (48532) (48536) (48539)

"!Spolehlivě poznáš, že mají hlad když budou sedět až na horních loučkách "

To je zjednodušené a platilo by to pouze v případě hodně silných včelstev, případně kratší rámkové míry, kdy včely i za mrazů obsazují celé nebo téměř celé rámkové uličky.
Slabší včely začnou zimovat na místě posledního plodu, potom jedou po zásobách nahoru, dokud nedosáhnou na strůpek a potom jedou vodorovně po pruhu zásob. Se zásobami potom končí, až dojedou ke stěně úlu. A ještě potom mohou vegetovat o hladu 14 dní až měsíc, zvláště za teploty jen mírně pod nulou nebo kolem nuly, kdy nemusí tolik "topit".
Skutečně hladové včely potom reagují na vyrušení jinak než nasycené, mnohem slaběji a pomaleji.
Tyhlety věci se, pokud je potřeba, dají velice dobře sledovat, pokud se dá nahlížet na rámky shora, ideálně přes nějaký průhledný igelit. Ale za větších mrazů není problém, pokud je to předem připravené, strůpek opatrně odkrýt a na včely nahlédnou přímo, bez igelitu. vyrušování včel, pokud e to dělá opatrně, je v zimě minimální. Množství zavíčkovaných zásob se zkontroluje někdy na začátku zimy a potom se jen občas co týden, dva týdny kontroluje, kde se zimní chumáč posunul a jak je velký. Je tak krásně názorně vidět, jak se včely hýbou, případně kdy jim už zásoby docházejí a je potom nějaký týden čas na nějaká opatření. V případě, kdy je potřeba zachovat včelstvo, není ani nijak velký problém za mrazu vytáhnout z jiných dobře zakrmených včelstev nějaký neobsazený plást se zásobami a takové 2 - 3 plásty vložit do zimního chumáče, včely s krajních rámkových uliček střepat na zimní chumáč.... Za oblevy nebo v předjaří je asi lepší to medocukrové těsto.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48547


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 26. 11. 2010
Re: slechteni nebo neslechteni vcel v dobe pred varoazou. (48398) (48432) (48465) (48467) (48520) (48521) (48528) (48533) (48535) (48538)

"Tak to je potom také zajímavé téma. Moc o tom nevím,. Jedno je však jisté. Ty pokusy o vylepšení naší včely se konaly již na konci 19 století ale ono se o tom moc nevědělo až do nedávné doby. Takže to bylo dost nepovedené
Jen vím že kraňka byla zvolena právě pro svůj prudký rozvoj v předjaří, aby stihla právě pro nás tak typické jarní snůšky.Právě na našem území se přirozeně vyskytovaly obě plemena (černá a kraňka) za hranici jejich výskutu se považuje řeka morava. Dovezeny pak byly vlašky a kavkazanky. Dokonce Singer má právě původ v kavkazance i když se vydává za kraňku. Vlaška právě byla vyřazena protože , jak již její jméno napovídá, je vhodná do teplejších oblastí."

No, já o tom vím jen to, co bylo zveřejněno kdysi ve Včelařství. Tak třeba okolo tuším roku 1850 byl dokonce oficiálním včelařským spolkem v Brně podporován dovoz kyperské včely (cyperky). Jejich kříženci s domácími včelami se ovšem tehdy ukázaly jako velice divoké (kdosi je tehdy dokonce nazýval luciperky) a už po nějakých 10 letech moravský včelařský spolek ve svém časopise o dovozu kyperek mluví jako o chybě. Dovážela se tehdy spousta vlašek, ty se podle mně u nás hodí do nížin, na jižní Moravu a do Polabí,tam se zužitkuje jejich plodování přes zimu a zimování proti kraňce v mnohem větším počtu, takže na jaře k využití prvních snůšek nemusí mít tak prudký rozvoj.
A byla, aspoň podle textů ve Včelařství, spousta všelijakých nehlášených černých dovozů, hlavně v rámci tehdejšího RakouskaUherska, takže hodně kraněk z Balkánu i dalších plemen.

Co se týká těch kyperek. Já chovám křížence a prakticky nikdy jsem je nebrakoval kvůli divokosti, protože mně nevadí, prakticky nikdy u mně nepřekročily tu hranici, kdy bych je brakoval...
Mně připadá, jako by včely měly někde snad v genech zakódovánu závislost roční doby a toho "správného" počasí. Od řekněme konce dubna po cca září až říjen jsou včely nejklidnější tehdy, když je takové průměrné počasí. přirozeně pěkně a slunce. Jsou znatelně divočejší, pokud je na tuto roční dobu příliš teplo stejně tak jako příliš zima. třeba na začátku května jsou klidné, když je okolo poledne za jasné oblohy okolo 20 st C. Když je v tuto dobu severní vítr a na slunci maximálně 15, jsou divoké. stejně tak, jako když v té době jde teplota k třicítce. V červnu se tyto teploty posunují o takových 10 stupňů výš.
Jestli ta teorie je jen trochu správná, tak ty kyperky v podstatě pořád potřebovaly tu teplotu o těch 10 - 15 st C vyšší než tady u nás byla, aby byly mírné...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48546


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

euroregatta (79.127.176.8) --- 26. 11. 2010
medový ocet

Chorvati hledí distributory v CR.
http://www.poptavka.net/Poptavka-19341-Hledame-distributory-medoveho-octa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48545


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 26. 11. 2010
Re: nadstavky (48543)

Sololit byl spolehlivě eko. Jestli dovážené dřevovláknité desky jsou vyrobeny stejnou technologií, tak také. Je to obdoba výroby papíru (toho pravého celulózového).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48544


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

g.s. (195.168.229.215) --- 26. 11. 2010
nadstavky

Planujem si cez zimu vyrobit vacsie mnozstvo nadstavkov,z vnutra sololit,zvonka palubky,medzi to namiesto polystyrenu vypenit pur penou..vie niekto poradit z coho je vyrobeny sololit,ci v nom nieje nejake skodlive pojivo,a ako sa taky nadstavok zachova v parafinovej lazni?Dakujem..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48543


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 26. 11. 2010
Včela kraňská

Prípadne si môžete prečítať článok na uvedenej adrese "Včela kraňská":

genzdrojehz.wz.cz/bees/metodika.doc

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48542


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 26. 11. 2010
Re: (48540)

Přiložený odkaz nechodí. Správný odkaz je
http://www.ifauna.cz/clanek/bezobratli/zivy-poklad-z-cech-vcela-kranska/4391/
Milan Čáp

Dne 26.11.2010 14:34, a.turčáni napsal(a):
> Včela kranská je na Slovensku pôvodná (dokázal to pôvodný výskum), jej SV
> hranica je až po karpatský oblúk (aj Čermákova kraňka je odtiaľ) a na Z až
> po rieku Moravu,resp. Biele Karpat.
>
> Ak chcete o nej vedieť niečo viac, vyhľadajte si na tejto stránke a
> nemusíte sa dohadovať či je pôvodná alebo introdukovaná a dozviete sa kedy
> ten proces začal:
>
> www.ifauna.cz/clanek/bezobratli/zivy-poklad-z-cech-vcela-kranska/43
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48541


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 26. 11. 2010

Včela kranská je na Slovensku pôvodná (dokázal to pôvodný výskum), jej SV hranica je až po karpatský oblúk (aj Čermákova kraňka je odtiaľ) a na Z až po rieku Moravu,resp. Biele Karpat.

Ak chcete o nej vedieť niečo viac, vyhľadajte si na tejto stránke a nemusíte sa dohadovať či je pôvodná alebo introdukovaná a dozviete sa kedy ten proces začal:

www.ifauna.cz/clanek/bezobratli/zivy-poklad-z-cech-vcela-kranska/43

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48540


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 11. 2010
Re: sezen? v?elstva a poloha z?sob (48531) (48532) (48536)

Spolehlivě poznáš, že mají hlad když budou sedět až na horních loučkách Pokud budou mít zásoby dole tak při teplotě nad 0 přehoď nástavky nebo jim na rámky polož placku z medocukrového těsta.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: sezen? v?elstva a poloha z?sob
> Datum: 26.11.2010 11:47:38
> ----------------------------------------
> Je to rozhodně riziková situace. Záleží na rámkové míře a množství zásob v
> horním nástavku (oddělku). Pokud je rámková výška 24 nebo vyšší a zásob
> méně než 5 kg, důrazně doporučuji přehodit nástavek zásob nahoru. S
> vyrušením i v mrazu si včely snadno poradí, zahřejí úlový prostor a
> postupně se zase stáhnou k plodu. Zásoby pak budou mít "nad hlavou", jak je
> přirozené. Záleží také, jaká bude zima, ale riziko úhynu je reálné. Hlavně
> v delším období mrazů v lednu a únoru. Broněk
> ------------
> Radek Hubač: Ahoj, pokud máš souše, doplň horní nástavek, ale nedělej jim
> tam "pořádek". vzniklé silné včelstvo obsazuje jistě i prostřední nástavek
> se zásobami. Pokud bys nevydržel a "musel" přehazovat, tak až v březnu, do
> té doby je minimální spotřeba, hlady uhyne včelstvo většinou konec března -
> duben, nebo když js včelstvo slabé a začne plodovat a pak se ochladí a mezi
> nástavky je velká mezera....
> Radek
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Tom?
> > Předmět: sezen? v?elstva a poloha z?sob
> > Datum: 26.11.2010 10:04:24
> > ----------------------------------------
> > Dobrý den,
> > potřeboval bych poradit. Přidal jsem v 10 měsící 5 rámkové oddělky ke
> > včestvu aniž bych vyhledal starou matku. Včelstvo bylo zakrmené ve dvou
> > nástavkách a oddělek jsem přidal ve třetím nástavku ( nasazením na ty dva
> )
> > - jen 5 rámků. Předpokládal jsem, že se včelstvo spojí a usadí pod
> zásobami
> > původního včelstva. Nyní se sice včely spojily, ale sedí na těch 5
> rámcích
> > oddělku a tam je taky plod na 2 rámcích. Pozitivní je, že pravděpodbně si
> > vybraly novou matku. Co mi vadí, nevím jak si nyní poradí se zásobami,
> > které jsou uložené pod nimi.
> > Tento stav mám u 4 včelev a nerad bych o ně přišel. Co myslíte, mám
> > prohodit nástavky tak aby včely s plodem byly pod zásobami? Nebo si s tím
> > samy poradí a já bych jim to tím zásahem jen zkomplikoval?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48539


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 11. 2010
Re: slechteni nebo neslechteni vcel v dobe pred varoazou. (48398) (48432) (48465) (48467) (48520) (48521) (48528) (48533) (48535)

Tak to je potom také zajímavé téma. Moc o tom nevím,. Jedno je však jisté. Ty pokusy o vylepšení naší včely se konaly již na konci 19 století ale ono se o tom moc nevědělo až do nedávné doby. Takže to bylo dost nepovedené
Jen vím že kraňka byla zvolena právě pro svůj prudký rozvoj v předjaří, aby stihla právě pro nás tak typické jarní snůšky.Právě na našem území se přirozeně vyskytovaly obě plemena (černá a kraňka) za hranici jejich výskutu se považuje řeka morava. Dovezeny pak byly vlašky a kavkazanky. Dokonce Singer má právě původ v kavkazance i když se vydává za kraňku. Vlaška právě byla vyřazena protože , jak již její jméno napovídá, je vhodná do teplejších oblastí.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: lecht?n? nebo nelecht?n? v?el v dob? p?ed vara?zou.
> Datum: 26.11.2010 11:14:29
> ----------------------------------------
> dobře, opravuji tedy a přejmenovávám předmět diskuze.
>
> "Přečti si mředmět a na to odpovídej zbytečně to zamotáváš. nebavíme se
> tady kdo kdy a proč to dělal ale o šlechtění na varoatoleranci.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: R. Pol?ek
> > Předmět: Re: L??it nebo nel??it
> > Datum: 26.11.2010 09:39:42
> > ----------------------------------------
> > "Nebojte se, že to bude tak hrrrrr. Jen převedení našich chovů z přelomu
> 19
> > a 20 století kdy se na našem území kromě kraňky vyskytovaly ještě včely
> > vlašské i černé, na kraňku trvalo 40 - 50 let. A také to bylo provázeno
> > pečlivým novošlechtěním a odstraňování jedné její původní nepříjemné
> > vlastnosti, bodavosti. Za konec této práce se považují 60 léta. Takováto
> > šlechtění jsou prací pro několik generací včelařů. "
> >
> > Já myslím, že tehdy bylo v podstatě úplně jedno, na které plemeno ta
> volba
> > padne. V podstatě každá včela, kromě těch žijících na místech velmi
> > klimaticky odlišných, by se hodila. Byla to jen otázka určité lobby.
> Mohla
> > převládnout lobby místní černé včely a potom bychom měli dnes svoje
> místní
> > plemena a rakušani by si k nám jezdili pro matky. Mohla převládnout lobby
> > vlašek a potom bychom tady měli "zlaté" včely. Jenže převládla lobby
> > kraněk.
> > Problém byl asi v metodice přínosu "nové krve" U nás zřejmě převládli už
> > tehdy včelařští zlatokopové, kteří chtěli za co nejméně práce co nejvíc
> > medu. Tak jezdili za včelami někde daleko a dovezli matku. rozchovávali
> od
> > ní dcery a 2 - 3 roky využívali efekt F1. Potom zas někde vyjeli a
> dovezli
> > zas jiné matky a zase 2 - 3 roky rýžovali. Tím došlo k rozkolísání genů
> > naší včely a zejména v okolí takových včelařů se vyskytoval mix
> následných
> > generací F1 neboli spousta včelstev tam měla všemožné parametry,
> divokost,
> > snůšku, plodování na minimální nebo maximální mezi.
> >
> > Správný postup je takový, že se přinese jedna nebo více matek stejné
> > kvalitní cizí linie, zkříží se a potom se takových 10 - 20 let ta
> populace
> > vybírá a brakují se extrémy. Pak se zase přikříží nějaká kvalitní linie a
> > zase se 10 - 20 let vybírá a brakuje. Kdyby to nějaký chovatel u nás
> někdy
> > okolo roku 1900 nebo ještě dříve začal provozovat a vydrželo mu to
> nejméně
> > takových 50 let nebo ještě víc, třeba dodnes, tak dnes tady máme svoje
> > včelí linie a vyvážíme je do světa. A bylo by úplně jedno, na jaké včele
> to
> > začalo. Jenže bohužel u nás byli tehdy jen zlatokopové a ne žádný
> chovatel,
> > tak dneska linie včel , dnes už k řízenému přišlechťování všelijakých
> > uznaných chovů, pouze dovážíme."
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48538


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jarda (80.82.146.134) --- 26. 11. 2010
Sjezd a uprava stanov

Četl jste někdo články na www.mojevcely.cz. Jaký je váš názor.
Díky Jarda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48537


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 26. 11. 2010
Re: sezen? v?elstva a poloha z?sob (48531) (48532)

Je to rozhodně riziková situace. Záleží na rámkové míře a množství zásob v horním nástavku (oddělku). Pokud je rámková výška 24 nebo vyšší a zásob méně než 5 kg, důrazně doporučuji přehodit nástavek zásob nahoru. S vyrušením i v mrazu si včely snadno poradí, zahřejí úlový prostor a postupně se zase stáhnou k plodu. Zásoby pak budou mít "nad hlavou", jak je přirozené. Záleží také, jaká bude zima, ale riziko úhynu je reálné. Hlavně v delším období mrazů v lednu a únoru. Broněk
------------
Radek Hubač: Ahoj, pokud máš souše, doplň horní nástavek, ale nedělej jim tam "pořádek". vzniklé silné včelstvo obsazuje jistě i prostřední nástavek se zásobami. Pokud bys nevydržel a "musel" přehazovat, tak až v březnu, do té doby je minimální spotřeba, hlady uhyne včelstvo většinou konec března - duben, nebo když js včelstvo slabé a začne plodovat a pak se ochladí a mezi nástavky je velká mezera....
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom?
> Předmět: sezen? v?elstva a poloha z?sob
> Datum: 26.11.2010 10:04:24
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> potřeboval bych poradit. Přidal jsem v 10 měsící 5 rámkové oddělky ke
> včestvu aniž bych vyhledal starou matku. Včelstvo bylo zakrmené ve dvou
> nástavkách a oddělek jsem přidal ve třetím nástavku ( nasazením na ty dva )
> - jen 5 rámků. Předpokládal jsem, že se včelstvo spojí a usadí pod zásobami
> původního včelstva. Nyní se sice včely spojily, ale sedí na těch 5 rámcích
> oddělku a tam je taky plod na 2 rámcích. Pozitivní je, že pravděpodbně si
> vybraly novou matku. Co mi vadí, nevím jak si nyní poradí se zásobami,
> které jsou uložené pod nimi.
> Tento stav mám u 4 včelev a nerad bych o ně přišel. Co myslíte, mám
> prohodit nástavky tak aby včely s plodem byly pod zásobami? Nebo si s tím
> samy poradí a já bych jim to tím zásahem jen zkomplikoval?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48536


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 26. 11. 2010
Šlechtění nebo nešlechtění včel v době před varaózou. (48398) (48432) (48465) (48467) (48520) (48521) (48528) (48533)

dobře, opravuji tedy a přejmenovávám předmět diskuze.

"Přečti si mředmět a na to odpovídej zbytečně to zamotáváš. nebavíme se tady kdo kdy a proč to dělal ale o šlechtění na varoatoleranci.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek
> Předmět: Re: L??it nebo nel??it
> Datum: 26.11.2010 09:39:42
> ----------------------------------------
> "Nebojte se, že to bude tak hrrrrr. Jen převedení našich chovů z přelomu 19
> a 20 století kdy se na našem území kromě kraňky vyskytovaly ještě včely
> vlašské i černé, na kraňku trvalo 40 - 50 let. A také to bylo provázeno
> pečlivým novošlechtěním a odstraňování jedné její původní nepříjemné
> vlastnosti, bodavosti. Za konec této práce se považují 60 léta. Takováto
> šlechtění jsou prací pro několik generací včelařů. "
>
> Já myslím, že tehdy bylo v podstatě úplně jedno, na které plemeno ta volba
> padne. V podstatě každá včela, kromě těch žijících na místech velmi
> klimaticky odlišných, by se hodila. Byla to jen otázka určité lobby. Mohla
> převládnout lobby místní černé včely a potom bychom měli dnes svoje místní
> plemena a rakušani by si k nám jezdili pro matky. Mohla převládnout lobby
> vlašek a potom bychom tady měli "zlaté" včely. Jenže převládla lobby
> kraněk.
> Problém byl asi v metodice přínosu "nové krve" U nás zřejmě převládli už
> tehdy včelařští zlatokopové, kteří chtěli za co nejméně práce co nejvíc
> medu. Tak jezdili za včelami někde daleko a dovezli matku. rozchovávali od
> ní dcery a 2 - 3 roky využívali efekt F1. Potom zas někde vyjeli a dovezli
> zas jiné matky a zase 2 - 3 roky rýžovali. Tím došlo k rozkolísání genů
> naší včely a zejména v okolí takových včelařů se vyskytoval mix následných
> generací F1 neboli spousta včelstev tam měla všemožné parametry, divokost,
> snůšku, plodování na minimální nebo maximální mezi.
>
> Správný postup je takový, že se přinese jedna nebo více matek stejné
> kvalitní cizí linie, zkříží se a potom se takových 10 - 20 let ta populace
> vybírá a brakují se extrémy. Pak se zase přikříží nějaká kvalitní linie a
> zase se 10 - 20 let vybírá a brakuje. Kdyby to nějaký chovatel u nás někdy
> okolo roku 1900 nebo ještě dříve začal provozovat a vydrželo mu to nejméně
> takových 50 let nebo ještě víc, třeba dodnes, tak dnes tady máme svoje
> včelí linie a vyvážíme je do světa. A bylo by úplně jedno, na jaké včele to
> začalo. Jenže bohužel u nás byli tehdy jen zlatokopové a ne žádný chovatel,
> tak dneska linie včel , dnes už k řízenému přišlechťování všelijakých
> uznaných chovů, pouze dovážíme."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48535


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 26. 11. 2010
Re: sezení včelstva a poloha zásob (48531)

"potřeboval bych poradit. Přidal jsem v 10 měsící 5 rámkové oddělky ke včestvu aniž bych vyhledal starou matku. Včelstvo bylo zakrmené ve dvou nástavkách a oddělek jsem přidal ve třetím nástavku ( nasazením na ty dva ) - jen 5 rámků. Předpokládal jsem, že se včelstvo spojí a usadí pod zásobami původního včelstva. Nyní se sice včely spojily, ale sedí na těch 5 rámcích oddělku a tam je taky plod na 2 rámcích. Pozitivní je, že pravděpodbně si vybraly novou matku. Co mi vadí, nevím jak si nyní poradí se zásobami, které jsou uložené pod nimi.
Tento stav mám u 4 včelev a nerad bych o ně přišel. Co myslíte, mám prohodit nástavky tak aby včely s plodem byly pod zásobami? Nebo si s tím samy poradí a já bych jim to tím zásahem jen zkomplikoval?

Radu vidím trošku jako problematickou, protože bude záležet, jaká bude na tom stanovišti zima. Pokud bude aspoň jednou za každý měsíc pořádná obleva, takže včely dosáhnou dolů na původní zásoby, není vůbec žádný problém, stačí jen ten horní nástavek doplnit plásty, třeba i prázdnými. Někde u Znojma nebo u Mělníka by problém s vysokou pravděpodobností být vůbec nemusel, někde u Bruntálu nebo v Podkrkonoší asi ano.
Pokud ta zima bude bez přestávek, můžou se zásoby dole stát nedostupné a včely budou muset zkusit přežít tu zimu jen se zásobami z oddělku, pokud vystačí. Tam bude hodně záležet na té síle, ale i silné včelstvi se dokáže za mrazů mezi plásty docela stlačit a tím na zásoby dole nedosáhnout.
Prohození nástavků by bylo k věci, pokud by v tom nástavku se zásobami, co bude nahoře, byly nad včelami zásoby aspoň u 2 - 3 plástů blízko ke spodní loučce. Pokud tam budou mezery 5 - 10 cm prázdného voští, zase včelky za mrazů nemusí na ty zásoby přejít. Zvláště když mají dole ještě plod.

Je to takové radění jakoby do loterie, může to vyjít, i když se neudělá nic stejně tak se s tím může laborovat a stejně to dopadne špatně. Podle mně bylo třeba týden, 14 dní po přidání zkontrolovat, kde včely sedí a pokud by seděly v tom nástavku po oddělku, doplnit tam k jejich plodu plásty se zásobami ze spodního nástavku a byl by přes zimu pokoj. Teplé počasí v listopadu na to bylo.
Nebo dát oddělek dolů, aby včelky sedly rovnou nahoru k zásobám včelstva, to by ale znevýhodnilo novou matku proti staré matce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48534


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 11. 2010
Re: L??it nebo nel??it (48398) (48432) (48465) (48467) (48520) (48521) (48528)

Přečti si mředmět a na to odpovídej zbytečně to zamotáváš. nebavíme se tady kdo kdy a proč to dělal ale o šlechtění na varoatoleranci.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L??it nebo nel??it
> Datum: 26.11.2010 09:39:42
> ----------------------------------------
> "Nebojte se, že to bude tak hrrrrr. Jen převedení našich chovů z přelomu 19
> a 20 století kdy se na našem území kromě kraňky vyskytovaly ještě včely
> vlašské i černé, na kraňku trvalo 40 - 50 let. A také to bylo provázeno
> pečlivým novošlechtěním a odstraňování jedné její původní nepříjemné
> vlastnosti, bodavosti. Za konec této práce se považují 60 léta. Takováto
> šlechtění jsou prací pro několik generací včelařů. "
>
> Já myslím, že tehdy bylo v podstatě úplně jedno, na které plemeno ta volba
> padne. V podstatě každá včela, kromě těch žijících na místech velmi
> klimaticky odlišných, by se hodila. Byla to jen otázka určité lobby. Mohla
> převládnout lobby místní černé včely a potom bychom měli dnes svoje místní
> plemena a rakušani by si k nám jezdili pro matky. Mohla převládnout lobby
> vlašek a potom bychom tady měli "zlaté" včely. Jenže převládla lobby
> kraněk.
> Problém byl asi v metodice přínosu "nové krve" U nás zřejmě převládli už
> tehdy včelařští zlatokopové, kteří chtěli za co nejméně práce co nejvíc
> medu. Tak jezdili za včelami někde daleko a dovezli matku. rozchovávali od
> ní dcery a 2 - 3 roky využívali efekt F1. Potom zas někde vyjeli a dovezli
> zas jiné matky a zase 2 - 3 roky rýžovali. Tím došlo k rozkolísání genů
> naší včely a zejména v okolí takových včelařů se vyskytoval mix následných
> generací F1 neboli spousta včelstev tam měla všemožné parametry, divokost,
> snůšku, plodování na minimální nebo maximální mezi.
>
> Správný postup je takový, že se přinese jedna nebo více matek stejné
> kvalitní cizí linie, zkříží se a potom se takových 10 - 20 let ta populace
> vybírá a brakují se extrémy. Pak se zase přikříží nějaká kvalitní linie a
> zase se 10 - 20 let vybírá a brakuje. Kdyby to nějaký chovatel u nás někdy
> okolo roku 1900 nebo ještě dříve začal provozovat a vydrželo mu to nejméně
> takových 50 let nebo ještě víc, třeba dodnes, tak dnes tady máme svoje
> včelí linie a vyvážíme je do světa. A bylo by úplně jedno, na jaké včele to
> začalo. Jenže bohužel u nás byli tehdy jen zlatokopové a ne žádný chovatel,
> tak dneska linie včel , dnes už k řízenému přišlechťování všelijakých
> uznaných chovů, pouze dovážíme.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48533


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 26. 11. 2010
Re: sezen? v?elstva a poloha z?sob (48531)

Ahoj, pokud máš souše, doplň horní nástavek, ale nedělej jim tam "pořádek". vzniklé silné včelstvo obsazuje jistě i prostřední nástavek se zásobami. Pokud bys nevydržel a "musel" přehazovat, tak až v březnu, do té doby je minimální spotřeba, hlady uhyne včelstvo většinou konec března - duben, nebo když js včelstvo slabé a začne plodovat a pak se ochladí a mezi nástavky je velká mezera....
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: sezen? v?elstva a poloha z?sob
> Datum: 26.11.2010 10:04:24
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> potřeboval bych poradit. Přidal jsem v 10 měsící 5 rámkové oddělky ke
> včestvu aniž bych vyhledal starou matku. Včelstvo bylo zakrmené ve dvou
> nástavkách a oddělek jsem přidal ve třetím nástavku ( nasazením na ty dva )
> - jen 5 rámků. Předpokládal jsem, že se včelstvo spojí a usadí pod zásobami
> původního včelstva. Nyní se sice včely spojily, ale sedí na těch 5 rámcích
> oddělku a tam je taky plod na 2 rámcích. Pozitivní je, že pravděpodbně si
> vybraly novou matku. Co mi vadí, nevím jak si nyní poradí se zásobami,
> které jsou uložené pod nimi.
> Tento stav mám u 4 včelev a nerad bych o ně přišel. Co myslíte, mám
> prohodit nástavky tak aby včely s plodem byly pod zásobami? Nebo si s tím
> samy poradí a já bych jim to tím zásahem jen zkomplikoval?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48532


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš (81.30.251.9) --- 26. 11. 2010
sezení včelstva a poloha zásob

Dobrý den,
potřeboval bych poradit. Přidal jsem v 10 měsící 5 rámkové oddělky ke včestvu aniž bych vyhledal starou matku. Včelstvo bylo zakrmené ve dvou nástavkách a oddělek jsem přidal ve třetím nástavku ( nasazením na ty dva ) - jen 5 rámků. Předpokládal jsem, že se včelstvo spojí a usadí pod zásobami původního včelstva. Nyní se sice včely spojily, ale sedí na těch 5 rámcích oddělku a tam je taky plod na 2 rámcích. Pozitivní je, že pravděpodbně si vybraly novou matku. Co mi vadí, nevím jak si nyní poradí se zásobami, které jsou uložené pod nimi.
Tento stav mám u 4 včelev a nerad bych o ně přišel. Co myslíte, mám prohodit nástavky tak aby včely s plodem byly pod zásobami? Nebo si s tím samy poradí a já bych jim to tím zásahem jen zkomplikoval?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48531


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 26. 11. 2010
distanční hřebeny (48398) (48432) (48435) (48439) (48441) (48446) (48461) (48502) (48509) (48518) (48522)

Zdravím z Budapešti,
první hřebeny jsem nechal udělat pozink, jsou za polovic, ale kvůli kyselině mravenčí další várka už z nerezu, což je pro výrobce i složitější, nerez plech je o hodně tvrdší.
Pan Čermák měl zřejmě špatné hřebeny. Samozřejmě, že je mám vyrobené tak, abych mohl rámek nadzvednout a položit nahoru na zub, který normálně vymezuje vzdálenost sousedních rámků. V tépoloze samozřejmě mohou třeba během léčby Gabonem zůstat. To je odpověď na to, jak dát Gabon, přidávací klícku, nebo jak vyndat rámek, aby se nerolovali včely. Prostě si napřed vedlejší rámek mírně nadzvednu pokud je potřeba a udělám si víc místa. Pokud bydlíte blízko Pardubic, můžete se přijet podívat...
Ty kolíčky, nebo jiné vymezení dole u 24 rámků bude asi bohužel potřeba. Mám 17 a všechny rámky jsou perfektně rovné, ale stejně tu a tam ho zasunu blbě.... čímž netvrdím, že to vadí včelám, spíš mně se to nelíbí a myslím si, že u 24 by byl problém mnohem větší. Hlavní problém klasiky 24 je (měl jsem je dlouho taky), že nemají trny na spodní loučce, takže trpí rozjetím na kosočtverec,nebo se zkroutí do vrtule, musí se drátkovat... Mám včely 500km daleko a neumím si už představit, že bych dělal takové zbytečnosti... Pošlu Vám fotku svých rámků, ale musím ji doma stáhnout z mobilu. O přechodu na nízké rámky stojí vždy uvažovat.
Abych odpověděl na Váš dotaz úplně - matky přidávám nejraději v 10ml injekčních stříkačkách, do které jsou malou flexou z bohu udělané díry, ucpu medocukrovým těstem, dodržet mírný sklon, aby se matky netopily v těstě a zmáčknout mezi 2 rámky, je to asi za 2 koruny a hygienické, po pár použití likviduji. Taky časem můžu vyfotit.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Černý <pavel.cerny75/=/seznam.cz>
> Předmět: Distanční hřebeny
> Datum: 25.11.2010 22:17:24
> ----------------------------------------
> Dobrý den pane Hubači,
> jsem víceméně včelařský začátečník, ale i za tu krátkou dobu jsem se rozhodl
> nahradit mezerníky v úlech. Rád bych se Vás zeptal na Vaše zkušenosti s
> distančními hřebeny. Psal jste pár příspěvků do včelařské diskuze, ale některé
> otázky mi zůstávají nejasné. Přidáváte matky v zasílací klícce? Ta má na
> tloušťku 12 mm a hřeben má mezery 1 cm, nebo víc? Nemáte také problém s tím, že
> při vytahování se včely o sebe "rolují", tím že nejde rámky roztáhnout od sebe a
> mít tak víc místa (aspoň o tom psal pan Čermák v jednom příspěvku)?
> Já mám naši klasiku 39x24, tak ještě chci mít ve spodní části nástavku asi
> dřevěné 1 cm kolíčky, aby se plásty dole nedotýkaly, což se mi občas stane právě
> u mezerníků. Ještě otázka, máte nerez provedení, nebo si myslíte, že stačí
> pozink (kvůli kyselině).
> Předem Vám moc děkuji za rady!
>
> S přátelským pozdravem
> Pavel Černý
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48530


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 26. 11. 2010
distanční hřebeny (48398) (48432) (48435) (48439) (48441) (48446) (48461) (48502) (48509) (48518) (48522)

Zdravím z Budapešti,
první hřebeny jsem nechal udělat pozink, jsou za polovic, ale kvůli kyselině mravenčí další várka už z nerezu, což je pro výrobce i složitější, nerez plech je o hodně tvrdší.
Pan Čermák měl zřejmě špatné hřebeny. Samozřejmě, že je mám vyrobené tak, abych mohl rámek nadzvednout a položit nahoru na zub, který normálně vymezuje vzdálenost sousedních rámků. V tépoloze samozřejmě mohou třeba během léčby Gabonem zůstat. To je odpověď na to, jak dát Gabon, přidávací klícku, nebo jak vyndat rámek, aby se nerolovali včely. Prostě si napřed vedlejší rámek mírně nadzvednu pokud je potřeba a udělám si víc místa. Pokud bydlíte blízko Pardubic, můžete se přijet podívat...
Ty kolíčky, nebo jiné vymezení dole u 24 rámků bude asi bohužel potřeba. Mám 17 a všechny rámky jsou perfektně rovné, ale stejně tu a tam ho zasunu blbě.... čímž netvrdím, že to vadí včelám, spíš mně se to nelíbí a myslím si, že u 24 by byl problém mnohem větší. Hlavní problém klasiky 24 je (měl jsem je dlouho taky), že nemají trny na spodní loučce, takže trpí rozjetím na kosočtverec,nebo se zkroutí do vrtule, musí se drátkovat... Mám včely 500km daleko a neumím si už představit, že bych dělal takové zbytečnosti... Pošlu Vám fotku svých rámků, ale musím ji doma stáhnout z mobilu. O přechodu na nízké rámky stojí vždy uvažovat.
Abych odpověděl na Váš dotaz úplně - matky přidávám nejraději v 10ml injekčních stříkačkách, do které jsou malou flexou z bohu udělané díry, ucpu medocukrovým těstem, dodržet mírný sklon, aby se matky netopily v těstě a zmáčknout mezi 2 rámky, je to asi za 2 koruny a hygienické, po pár použití likviduji. Taky časem můžu vyfotit.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Černý <pavel.cerny75/=/seznam.cz>
> Předmět: Distanční hřebeny
> Datum: 25.11.2010 22:17:24
> ----------------------------------------
> Dobrý den pane Hubači,
> jsem víceméně včelařský začátečník, ale i za tu krátkou dobu jsem se rozhodl
> nahradit mezerníky v úlech. Rád bych se Vás zeptal na Vaše zkušenosti s
> distančními hřebeny. Psal jste pár příspěvků do včelařské diskuze, ale některé
> otázky mi zůstávají nejasné. Přidáváte matky v zasílací klícce? Ta má na
> tloušťku 12 mm a hřeben má mezery 1 cm, nebo víc? Nemáte také problém s tím, že
> při vytahování se včely o sebe "rolují", tím že nejde rámky roztáhnout od sebe a
> mít tak víc místa (aspoň o tom psal pan Čermák v jednom příspěvku)?
> Já mám naši klasiku 39x24, tak ještě chci mít ve spodní části nástavku asi
> dřevěné 1 cm kolíčky, aby se plásty dole nedotýkaly, což se mi občas stane právě
> u mezerníků. Ještě otázka, máte nerez provedení, nebo si myslíte, že stačí
> pozink (kvůli kyselině).
> Předem Vám moc děkuji za rady!
>
> S přátelským pozdravem
> Pavel Černý
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48529


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 26. 11. 2010
Re: L??it nebo nel??it (48398) (48432) (48465) (48467) (48520) (48521)

"Nebojte se, že to bude tak hrrrrr. Jen převedení našich chovů z přelomu 19 a 20 století kdy se na našem území kromě kraňky vyskytovaly ještě včely vlašské i černé, na kraňku trvalo 40 - 50 let. A také to bylo provázeno pečlivým novošlechtěním a odstraňování jedné její původní nepříjemné vlastnosti, bodavosti. Za konec této práce se považují 60 léta. Takováto šlechtění jsou prací pro několik generací včelařů. "

Já myslím, že tehdy bylo v podstatě úplně jedno, na které plemeno ta volba padne. V podstatě každá včela, kromě těch žijících na místech velmi klimaticky odlišných, by se hodila. Byla to jen otázka určité lobby. Mohla převládnout lobby místní černé včely a potom bychom měli dnes svoje místní plemena a rakušani by si k nám jezdili pro matky. Mohla převládnout lobby vlašek a potom bychom tady měli "zlaté" včely. Jenže převládla lobby kraněk.
Problém byl asi v metodice přínosu "nové krve" U nás zřejmě převládli už tehdy včelařští zlatokopové, kteří chtěli za co nejméně práce co nejvíc medu. Tak jezdili za včelami někde daleko a dovezli matku. rozchovávali od ní dcery a 2 - 3 roky využívali efekt F1. Potom zas někde vyjeli a dovezli zas jiné matky a zase 2 - 3 roky rýžovali. Tím došlo k rozkolísání genů naší včely a zejména v okolí takových včelařů se vyskytoval mix následných generací F1 neboli spousta včelstev tam měla všemožné parametry, divokost, snůšku, plodování na minimální nebo maximální mezi.

Správný postup je takový, že se přinese jedna nebo více matek stejné kvalitní cizí linie, zkříží se a potom se takových 10 - 20 let ta populace vybírá a brakují se extrémy. Pak se zase přikříží nějaká kvalitní linie a zase se 10 - 20 let vybírá a brakuje. Kdyby to nějaký chovatel u nás někdy okolo roku 1900 nebo ještě dříve začal provozovat a vydrželo mu to nejméně takových 50 let nebo ještě víc, třeba dodnes, tak dnes tady máme svoje včelí linie a vyvážíme je do světa. A bylo by úplně jedno, na jaké včele to začalo. Jenže bohužel u nás byli tehdy jen zlatokopové a ne žádný chovatel, tak dneska linie včel , dnes už k řízenému přišlechťování všelijakých uznaných chovů, pouze dovážíme.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48528


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.101) --- 26. 11. 2010
Re: (48494) (48503) (48526)

PV:
Jedna včela to dostane na česno a nadruhou, co přiletěla, to
elektrostatickou silou přiskočí a ona to přinese do úlu zpět. Uvidíme.

-------------
Jestli je to co jsem nedávno četrl, tak to by se mělo sypat na horní loučky a včely by měly mít snahu to uklízet a při tom se to na ně má lepit. A občas potrefit roztoče.

Mám dojem, že je to už druhá zpráva od téhož koncernu - předtím už publikovali, že budou dělat něco s KM.

Taky už starý. Známe dávno. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48527


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potužník Václav (e-mailem) --- 26. 11. 2010
Re: (48494) (48503)

Také jsem na to narazil.
Jestli jsem to správně pochopil, základní myšlenka je najít nosič takový,
jako známe prach z pěnového polystyrenu. Ať děláme, co děláme, úplně se ho
zbavit nejde. Jedna včela to dostane na česno a nadruhou, co přiletěla, to
elektrostatickou silou přiskočí a ona to přinese do úlu zpět. Uvidíme.

http://www.research-in-germany.de/55876/2010-11-16-bayer-cropscience-acquires-varroa-mite-control-product-from-exosect.html

http://www.exosect.com/pest_solutions/exomite/exomite.asp

Vašek.

----- Original Message -----
Účinná látka je Thymol a není nic nového, do budoucnosti se s ním i u nás
počítá, až vznikne rezistence na stávající přípravky .
Pepan

> Jak dopadne nový lék, mužem se těšit? [www.exosect.com]

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48526


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (85.70.20.53) --- 26. 11. 2010
Re: (48524)

na Slovensku testoval apiguard Mvdr Staron,v niektorom cisle Vcelara bol o tom clanok,vysledky boli take ako vravi p.Turcani,z blata do kaluze...
-----------------------------------
Ale tady byla řeč o jiném přípravku.

:-)

A pokud měl u vás Apiguard alepoŇ 50% ÚČINNOST, TAKY DOBRÉ NA TO, ŽE JEJ MŮŽU POUŽÍT v podletí.

To je určitý rozdíl mezi SR a ČR. Tady byl (jestli mám správné informace) obchodník co jej dovezl udán a pokutován.

:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48525


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

g.s. (195.168.229.82) --- 25. 11. 2010

na Slovensku testoval apiguard Mvdr Staron,v niektorom cisle Vcelara bol o tom clanok,vysledky boli take ako vravi p.Turcani,z blata do kaluze...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48524


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 25. 11. 2010
Re: Acarinóza (48519)

Jaro, v Čechách roztočíková nákaza nebyla zjištěna od poloviny osmdesátých let. Přesto se pořád kontrolně vyšetřuje povinně u chovatelů matek. Je to Evropské nařízení o nebezpečných nákazách. Takže nejspíš jinde s tímto roztočem pořád problémy mají. A o té odměně za vyšlechtění včely, která bude odolávat roztoči varroa jsem také něco slyšel. Jde o celoevropskou výzvu a tím bych si vysvětlil iniciativu tímto směrem různých včelařských provozů. Spojit užitečné s příjemným. A něco málo o výskytu kraňky na našem území. Co mám vydání Včela moravská z let 1900 až 1905 tak zde vychází výzvy o zachování tradice chovu naší včely domácí oproti chovu včely kráňské, třebaže je to včela mírná a dobrá medařka. Takže, nejspíš včela kraňská už někde v té době získávala oblibu u chovatelů na účet včele tmavé.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48523


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 11. 2010
Re: L??it nebo nel??it (48398) (48432) (48435) (48439) (48441) (48446) (48461) (48502) (48509) (48518)

Není to tak jednoznačné. Podívejte se na lidi v Evropě. Jsme jedno indoevropské plemeno a podívejte se na rozdíly mezi národy a jakými kde trpí chorobami a jaké mají fiziologické a jiné vlastnosti. Ať jsou to turci, slováci .cikáni, židé, či germáni.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: L??it nebo nel??it
> Datum: 25.11.2010 17:39:57
> ----------------------------------------
> To je ale zvláštní, že to slyším poprvé. Když rozhodli shora, že naše
> původní rasa černých včel bude přešlechtěna na kraňku, tak se logicky vždy
> hledá zdůvodnění. Že na tento argument pro kraňku tehdy v 60 a 70 letech
> minulého století nějak pozapomněli, když ještě poměrně nedávno v 50 letech
> tehdejšího století roztočík likvidoval celé chovy stejně jako by to nyní
> dělala neléčená varaóza a každý včelař měl tehdy automaticky lahvičky na
> aplikaci Befu a flašky léčiva?
>
> Pán Polášek máte pravdu a navyše či je včela čierna, zlatá šedá, vždy je to
> včela európska Apis mellifera L. Veľakrát tu zaznieva falošný tón
> odbornosti. A tak je to i s prípravkom na báze tymolu. Myslíme si, že je to
> ten pravý a opak môže byť pravdou, všetko môže mať svoje plusy a mínusy.
>
>
> V ponuke včelárom obchod ponúka tymol pod obchodným názvom APIGUARD a
> APILIFE(tymol 75%, gáfor a mentol a výťažok z eukaliptu), učinnosť sa v
> niektorých štúdiách preceňuje, ale v serióznych pokusoch bola účiinnosť
> nižšia od KM 68 až 82%, takže z blata do kaluže. Chuť o vôňa prechádza do
> medu a zákazníkom nebude chutiť. Aj úmrtnosť včiel a lariev je preukazne
> vyššia ako pri použití bežných preparátov.
> Zisťujem, že väčšina prispievateľov je alergická na pracovníkov z Dolu,
> hoci im môžu ďakovať za to, že ešte chovajú včelstvá.
> Ja Gabun nepoužívam, ale je to stále dobrý prípravok, ak sa správne
> dodržuje technologický postup a čas (od 25.7 do 10.8) jeho vkladania do
> ošetrovaného včelstva.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48522


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 11. 2010
Re: L??it nebo nel??it (48398) (48432) (48465) (48467) (48520)

Nebojte se, že to bude tak hrrrrr. Jen převedení našich chovů z přelomu 19 a 20 století kdy se na našem území kromě kraňky vyskytovaly ještě včely vlašské i černé, na kraňku trvalo 40 - 50 let. A také to bylo provázeno pečlivým novošlechtěním a odstraňování jedné její původní nepříjemné vlastnosti, bodavosti. Za konec této práce se považují 60 léta. Takováto šlechtění jsou prací pro několik generací včelařů. Jednou se to určitě podaří ale do té doby nám zbývá jen opatrné a rozumné používání chemie. Ať chceme či ne.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Luk? Matela <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L??it nebo nel??it
> Datum: 25.11.2010 20:19:25
> ----------------------------------------
> > Muselo by se v každé organizaci o toho zapojit několik
> > včelařů těch největších a cpát pod tlakem kolem sebe alespoň
> > zavíčkované matečníky, ale to už jsme v podstatě u
> > neproveditelných teorií, zvl, když z ÚV ani z VÚ nám nijaká
> > aktivita nehrozí. Přiznám se, že ani já bych se nezapojil,
> > není čas. Dále se mi líbí myšlenka, že prvnímu chovateli,
> > který přesvědčivě takový materiál veřejnosti dodá by měl být
> > vyplacen větší obnos, jako uznání za to, co pro nás ostatní
> > lenochy udělal. Přimlouval bych se za šestimístnou cifru.
>
> Mě by zajímalo, kdo by takovou 6-ti místnou cifru uděloval, kdo by rozhodl,
> že toto je VT včela. Nejspíš někdo z ÚV nebo VÚ, což by mi přišlo divné,
> když od nich "nijaká aktivita nehrozí".
>
> Nejspravedlivější odměnou chovatele (či jiného subjektu -
> o.s./s.r.o./a.s.), který přinese VT včelu bude poptávka včelařů po matkách.
> A ta by asi vyšroubovala cenu hodně vysoko. Pak by pár set vyprodukovaných
> matek mohlo přinést i více než šesticiferné "odměny". Tady by byl trh
> spravedlivý soudce.
>
> Jenomže jsme v české kotlině a takový inzerát za matku za 2-4.000 Kč by z
> daného subjektu udělal největšího lichváře a šejdíře. Kam by se hrabaly
> pomluvy na zlé výkupce medu. Léta výzkumné práce šlechtitele by pak už
> nikdo neviděl...
>
> A dovedu si pak představit aktivity, které by se snažili zavést maximální
> regulovanou cenu matky nebo něco podobného.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48521


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lukáš Matela (82.202.11.143) --- 25. 11. 2010
Re: Léčit nebo neléčit (48398) (48432) (48465) (48467)

> Muselo by se v každé organizaci o toho zapojit několik
> včelařů těch největších a cpát pod tlakem kolem sebe alespoň
> zavíčkované matečníky, ale to už jsme v podstatě u
> neproveditelných teorií, zvl, když z ÚV ani z VÚ nám nijaká
> aktivita nehrozí. Přiznám se, že ani já bych se nezapojil,
> není čas. Dále se mi líbí myšlenka, že prvnímu chovateli,
> který přesvědčivě takový materiál veřejnosti dodá by měl být
> vyplacen větší obnos, jako uznání za to, co pro nás ostatní
> lenochy udělal. Přimlouval bych se za šestimístnou cifru.

Mě by zajímalo, kdo by takovou 6-ti místnou cifru uděloval, kdo by rozhodl, že toto je VT včela. Nejspíš někdo z ÚV nebo VÚ, což by mi přišlo divné, když od nich "nijaká aktivita nehrozí".

Nejspravedlivější odměnou chovatele (či jiného subjektu - o.s./s.r.o./a.s.), který přinese VT včelu bude poptávka včelařů po matkách. A ta by asi vyšroubovala cenu hodně vysoko. Pak by pár set vyprodukovaných matek mohlo přinést i více než šesticiferné "odměny". Tady by byl trh spravedlivý soudce.

Jenomže jsme v české kotlině a takový inzerát za matku za 2-4.000 Kč by z daného subjektu udělal největšího lichváře a šejdíře. Kam by se hrabaly pomluvy na zlé výkupce medu. Léta výzkumné práce šlechtitele by pak už nikdo neviděl...

A dovedu si pak představit aktivity, které by se snažili zavést maximální regulovanou cenu matky nebo něco podobného.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48520


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaro (217.119.115.1) --- 25. 11. 2010
Acarinóza

Celkom zaujímavá téma. Aj ja prvý krát počujem, žeby kranka bola odolná voči roztočíkovi acarapis woodi. Na Slovensku sa pozitívne včelstvá vždy bez zľutovania zlikvidovali a včelstvá v okolí sa preliečovali befom. Od r. 1974 sa roztočíková nákaza na Slovensku nezaevidovala.
Hovorí sa, že prirodzene odolnú včelu proti roztočíkovi vyšľachtil brat Adam a je to všeobecne známa Buckfatská včela. Akým spôsobom sa bráni proti roztočíkovi neviem. Chcem sa opýtať či sa ešte v Čechách objavuje Acarapis woodi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48519


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 25. 11. 2010
Re: L??it nebo nel??it (48398) (48432) (48435) (48439) (48441) (48446) (48461) (48502) (48509)

To je ale zvláštní, že to slyším poprvé. Když rozhodli shora, že naše původní rasa černých včel bude přešlechtěna na kraňku, tak se logicky vždy hledá zdůvodnění. Že na tento argument pro kraňku tehdy v 60 a 70 letech minulého století nějak pozapomněli, když ještě poměrně nedávno v 50 letech tehdejšího století roztočík likvidoval celé chovy stejně jako by to nyní dělala neléčená varaóza a každý včelař měl tehdy automaticky lahvičky na aplikaci Befu a flašky léčiva?

Pán Polášek máte pravdu a navyše či je včela čierna, zlatá šedá, vždy je to včela európska Apis mellifera L. Veľakrát tu zaznieva falošný tón odbornosti. A tak je to i s prípravkom na báze tymolu. Myslíme si, že je to ten pravý a opak môže byť pravdou, všetko môže mať svoje plusy a mínusy.


V ponuke včelárom obchod ponúka tymol pod obchodným názvom APIGUARD a APILIFE(tymol 75%, gáfor a mentol a výťažok z eukaliptu), učinnosť sa v niektorých štúdiách preceňuje, ale v serióznych pokusoch bola účiinnosť nižšia od KM 68 až 82%, takže z blata do kaluže. Chuť o vôňa prechádza do medu a zákazníkom nebude chutiť. Aj úmrtnosť včiel a lariev je preukazne vyššia ako pri použití bežných preparátov.
Zisťujem, že väčšina prispievateľov je alergická na pracovníkov z Dolu, hoci im môžu ďakovať za to, že ešte chovajú včelstvá.
Ja Gabun nepoužívam, ale je to stále dobrý prípravok, ak sa správne dodržuje technologický postup a čas (od 25.7 do 10.8) jeho vkladania do ošetrovaného včelstva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48518


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (195.189.142.121) --- 25. 11. 2010
Re: Léčit nebo neléčit (48398) (48432) (48465) (48467) (48468) (48471) (48472) (48516)

Ono se s tím ošetření moc vymyslet v běžném chovu nedá. Ale sleduji i ve svém okolí, že včelaři mnohem častěji monitorují spad i v sezóně, třebaže žádné problémy nejsou, a stačí nějaká zpráva o úhynech někde, tak jsou včelaři zvědaví jak jsou na tom a jak se monitoring stane zvykem, tak je to železná košile. A v případě potřeby formidol a sledovat spad. A má tu někdo zkušenost s odpařovači KM? A nezatmelí to včely když je to v úle delší čas? Já mám síta na strůpku, na to formidol a za ten týden co to tam mají, je síto z poloviny zatmelené, v zimě venku vydrolím a mám čistý propolis. Aleš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48517


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (193.86.243.17) --- 25. 11. 2010
Re: Léčit nebo neléčit (48398) (48432) (48465) (48467) (48468) (48471) (48472)

Bohužel v roce 2007 jsem si na vlastní kůži ověřil , že štěstí přeje připraveným . Tedy těm , co mají zásobu léčiva vždy po ruce a neváhají ho použít , když to uznají za vhodné - bohužel. Ti ostatní , co léčí správně a podle pokynů veterináře , si pak další prostě musí pořídit včelstva nová . Na veterináře se pak ani zlobit nemůžeme. Dneska si jen málokdo z "odpovědných " dovolí nést odpovědnost za svá rozhodnutí . Radši ordinují , co sami dostali naordinováno . Někdy to vyjde a někdy je prostě rok 2007 . My včelaři neseme odpovědnost každý za svoje včely a částečně i za ty sousedovi . Proto mám léčivo v zásobě a nebudu ho váhat použít , pokud to uznám za potřebné .

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48516


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (147.229.200.49) --- 25. 11. 2010
Re: Re: Streitova očistná kura (41296) (41321) (41338) (41340) (41345) (41348) (41349) (41350) (41359) (41362)

Dobrý den,
tuto léčebnou metodu jsem dříve již zkoušel a hořkost vývaru se dá přečkat. Naopak jsem zastáncem této přírodní síly. Krásný web pro nákup přesného množství vrbové kůry je zde http://www.prodejbylin.cz/vrba_kura/index.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48515


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 77996 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 48515 do č. 48575)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu