Včelařská konference

Kdyby se plastové mezistěny začali prodávat více, určitě výrobci budou pod tlakem konkurence nakupovat surovinu kdoví odkud (China), klidně i s certifikáty, a dopadlo by to stejně jako s kvalitou včelího vosku. Navíc plasty se rozkládají časem. Stačí se podívat na testy minerální balené vody - závadné plasty, rozpouští se do vody a skandál je na světě - a to jsou nové lahve neprošlé sluncem, mrazem.

Pokud se zjistí, že jsou lepší než vosk v mnoha směrech, tak je vosk passé. Tz. výrobce který neošidí plastovou směs, velikost buněk, hlavně dobrá cena a dodá k pokrytí povrchu kvalitní včelí vosk, jako bonus kvůli prvotním špatným zkušenostem uživatelů, eliminuje tak neochotu dělnic započít stavbu na plastu ...

Protože s pravostí vosku jsou jen nyní na trhu obrovské problémy.


Ještě jsou na trhu jednorázové misky se základy buněk, která se upevní místo mezistěny do medníku a ty včela vystaví a zavíčkuje, no a po vyndání jsou misky vpodstatě obalem pro med na prodej koncovým zákazníkům.

heslo pro google: Контейнеры под сотовый мёд

např.viz: https://www.youtube.com/watch?v=G-OSwKMmn-k

_gp_

Gusto (195.168.235.55) --- 17. 6. 2018
Re: (71760) (71761) (71763) (71764) (71765) (71766) (71767) (71768) (71770) (71771)

Plast je tak akorát cesta do pekla a ne hudba budoucnosti ve včelách..

Plast je tak akorát cesta do pekla a ne hudba budoucnosti ve včelách..

Vida, pěstování motýlice na zbytcích voští z vyvařování, to jsem taky zvažoval. Ale zatím nemám ani dostatek zbytků ani konzumenty, kterým by tyto larvy přišly k duhu.

200 vypařenejch rámků - převařený materiál z nich metodou kotle na dřevo, ždímačky dopovaný párou, cca 1/2 kg vosku navíc. (tak jsem pracoval v roce 2011)

https://www.vcelarskeforum.cz/tema-Ziskavani-vosku?pid=13267#pid13267

Oproti slunečnímu tavidlu tz. suchému vzduchu, tak pára dokáže košilky zavodnit tak že vosk stéká potom nabobtnalém materiálu který se nehýbe a nepromíchává v pařáku jak po hladině polívky k té dolní loučce.

Prošel jsem si v těžbě vosku vším co existuje a tento způsob je pohodlný a nejlepší a když chce někdo mermomocí dolisovat vím o dvou způsobech ale to mi zato zatím nestojí, protože zbytky jsou dobré palivo pro moje Petry em tř4 a navíc nyní paradoxně budu chovat motýlici jako krmivo pro exoty. Takže budou určitě na takových zbytcích tučnější._gp_


.....
BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 16. 6. 2018
Re:

Kolik ti vosku zůstane v košilkách když to zalisuješ Standa

Kolik ti vosku zůstane v košilkách když to zalisuješ Standa
---------- Původní e-mail ----------
Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 15. 6. 2018 9:11:34
Předmět: Re:
"To není rozumné, pokud je to kolega od vedle, mám zkušenost že první byl
vosk ze známosti za dobrou cenu a druhá věc byla konkurence - vyzvídání a
založení stanoviště odemne 300m tím samým kolegou. Od té doby mám jen
problémy s desrukcemi. (proto chtěl vosk, navíc měl problémy dlouhodobě i s
morem) Takže to nemám zapotřebí. Půjde to do svíček, je toho dost nato
abych se zařítil. Pro vysvětlení, nic dobrého když jsem začínal jsem od
včelařů nepotkal. Takže asi tak. Maximálně med nebo výpar z víček jako
základ na medovinu. Mám parní odkap - podobný sluneční čisté technologii,
ale rychlejší. V podstatě vosk vyteče sám středem díla a po spodní loučce
odkape a zbydou v rámku zkroucené koberce matrice z košilek. Nic čistšího
pohodlnějšího a rachlejšího ve velkém - až 120 rámků najednou, není.
Náklady 1 Kč na vytavenej rámek.
"

Na jihlavsku je výkup řepky za 62 kčStanda
---------- Původní e-mail ----------
Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 6. 2018 21:32:09
Předmět: Re:
"Pod 80,- s akátem 2tř, nejdu, lípa je letos někde velmi aromatická a ta pod

90 nepůjde. A prodává se to po barelech ale píš po 40kg hobocích velmi
dobře i bez výkupu. Výkup přestává být promne vážně zajímavý. Hoši moc
taktizují a hrají si na obchodníky a přitom jim kšeft pomalu ale jistě s
medem utíká jinudy. Ty hlášky že je medu dost namě nefunguje protože
monomop jsou právě oni (páni Špačkové) jsou na v podstatě trhu jediní a hru
s cenou tedy řídí plně.

Nepotřebují český med, tak ať si ty svý peníze ze šmakulád nechají. Jsou
stále moc s cenou dole.

_gp_
..........
JosPr (46.135.2.46) --- 14. 6. 2018
Re: (71760)

Copak,na Ukrajine a v Cine se neurodilo,ze se Spacci rozhodli
zvednoutbaksis za cesky med???
"

To nejde znát, kdyby to někdo věděl, už by mu je druzí včelaři ukradly, je to stejný jako s chovy matek, ukáže ti někdo hodný prošlechtěný včely jen tak někdepoložený volně v přírodě? Tak je to hlupák. Ukradnou mu je._gp_
JosPr (46.135.81.229) --- 16. 6. 2018
Re: (71760) (71761) (71763) (71764) (71765) (71766) (71767) (71768) (71770)
... po pravde neznam ani nikoho kdo by ho mel.

Plast je mozna technologie budoucnosti ve vcelarstvi,ale diky konzervatismu vcelaru bych si netroufl tvrdit,ze se vseobecne ujme a rozsiri,nebo ze na plast prejde vetsina vcelaru.Zatim je to hudba hodne vzdalene budoucnosti.Ja o nem vubec neuvazoval a po pravde neznam ani nikoho kdo by ho mel.

Mladí pokud umí počítat půjdou se svými včelstvy do plastu a tam stačí pár kil vosku a trochu vůně pro lepší přijetí v úlu.
Nad voskařstvím jak ho známe a znali naši dědové se smráká. Vosk již nyní má hodnotu hlavně ohně a já mohu nabídnou i s vůní v původní vonné kvalitě po zapálení knotu. Prostě to tak je a přijde ta nepotřebnost včelího vosku pro mezistěny pro jejich překonání jako surovina pro zpětný návrat do včelařství jako výroba mezistěn rychle a bez okolků.

Tak si zase vysvětluji přebytek vosku na trhu já proč ho je tolik a ta kvalita se jen místy někde kazí ale většinou je normální.

Nebo mi chcete namluvit že Srbové, Poláci (spíš původ Ukrajina), nebo jinde jiný přebytek lze nějak jinak než hromadný nástup levnějších plastových rámků? Pokud se počítá dobře a přebytek po zavedení plastových rámků u cca 500t včelstev v ČR vznikne, cena včelího vosku bude hodně pod dnešní cenou.

Plasty mají hodně výhod a jen málo nevýhod přitom voskové mezistěny mají spíše více nevýhod a více již nevýznamných znaků kvalit které dnešního spotřebitele už tolik nezajímá protože se jako běžní zákaníci nechcou detailně pitvat v žabomyších válkách na včelařském obchodním bitevním poli. Takže dle mého úsudku právě plasty mohou za přebytek v nabídce včelích vosků a toto jsou poslední znaky potápějícího se trhu s vosky ve zpracování mezistěn.

Mladí - začínající chcou hodně hned vše, v mobilu se nenaučí voskařit stěží jako začátečníci chápou včelařinu coby denní chleba. Valí se jim do hlavy tolik včelařských specializací že se znich po odčerpání sil a peněz vlastně ani včelaři nestanou. A zvládnout zpracování vosku v mezistěny, takové to odlévání pár kousků je oničem kvůli nestandardnímu výsledku a kvality matric. Přesně nanich a zvládnutí celého výrobního procesu, při zpracování vosku v mezistěny záleží nejvíc na člověku a ten se s umem makat u válců jen tak nenarodí. Dělník u válců je mnohem levnější než pokoutná náročná výroba mezistěn v množství kdy se vyplatí mít jako včelař dané válce. A najednou je tu nabídka plastového rámku levnější v součtu než dřevo drátek práce sním a mezistěna dohromady. Každý má jen vidinu zisku rozhodnutí mezi voskem a plastem to platí stejně. Kvalita chovu začíná a končí na kvalitě díla a dnešní plastové mezistěny již těch kvalit dosahují a ve stále tepleším klimatu v ČR i předčí. Nějaké menší problémy pro snadný přechod z vosku na plast jsou přeci dávno zvládnutý.
_gp_
.......
JosPr (46.135.10.10) --- 15. 6. 2018
Re: (71760) (71761) (71763) (71764) (71765) (71766) (71767)

No nevim,ale vlastni kolobeh vosku by si uzavrela rada vcelaru,hlavne tech mladsich.Rekl bych,ze tu moznost tady nemaji,nabidek takoveho vosku je pomalu,a neverim,ze vosk z uzavreneho kolobehu by nesel na odbyt za cenu,kterou si zaslouzi.Hokus pokus,trziste na Vcelarskem foru.Na svicky je vzdycky cas...

67 kč výkupní cena lipového medu? Ani jsem netušil, že ho vůbec někdo vykupuje. Já měl zato, že je přece jenom vzácný, lipový med včely nemají každý rok. A když už se urodí, tak se nejedná o žádné točení plných medníků.

To by mě zajímalo, kdo to tam odveze. Já myslím, že oni výkup dávno definitivně ukončili, český med nepotřebují. Stačí jim trocha z vlastních zdrojů na přimichávání do EU/mimo EU sraček, aby ho mohli vydávat jako český produkt.

Ale jsou to kapitalisti, takže nenapíšou výkup ukončen, ale napíšou výkup řepkový - 52kč, lípa 67kč.

No nevim,ale vlastni kolobeh vosku by si uzavrela rada vcelaru,hlavne tech mladsich.Rekl bych,ze tu moznost tady nemaji,nabidek takoveho vosku je pomalu,a neverim,ze vosk z uzavreneho kolobehu by nesel na odbyt za cenu,kterou si zaslouzi.Hokus pokus,trziste na Vcelarskem foru.Na svicky je vzdycky cas...

To není rozumné, pokud je to kolega od vedle, mám zkušenost že první byl vosk ze známosti za dobrou cenu a druhá věc byla konkurence - vyzvídání a založení stanoviště odemne 300m tím samým kolegou. Od té doby mám jen problémy s desrukcemi. (proto chtěl vosk, navíc měl problémy dlouhodobě i s morem) Takže to nemám zapotřebí. Půjde to do svíček, je toho dost nato abych se zařítil. Pro vysvětlení, nic dobrého když jsem začínal jsem od včelařů nepotkal. Takže asi tak. Maximálně med nebo výpar z víček jako základ na medovinu. Mám parní odkap - podobný sluneční čisté technologii, ale rychlejší. V podstatě vosk vyteče sám středem díla a po spodní loučce odkape a zbydou v rámku zkroucené koberce matrice z košilek. Nic čistšího pohodlnějšího a rachlejšího ve velkém - až 120 rámků najednou, není. Náklady 1 Kč na vytavenej rámek.

Vykupni ceny vosku mne taky stvou,bohuzel musime vychazet z reality.To uz mi pripada rozumnejsi nechat si tech par q vlastniho zpracovat a takto vyrobene mezisteny nabidnout vcelarum hledajicim zaklad pro svuj uzavreny kolobeh.Za cenu,ktera bude vychazet z kvality vosku z vlastniho a kvality zpracovani...

Par q sousi by se hodilo urcite.

Vzhledem k nabidkam polskeho vosku ze Slovenska v tunach za 182 kc a tusim Srbsko za 176 kc zatim drzime vykup na 195 kc.Uz tak tim riskujem,ze se to k nam dostane pres nejakyho vykuka.Jakmile to nekdo zkusi,snizujem okamzite cenu vykupu nebo ho zastavime uplne. Misto vykupu vosku radsi vykupujem souse,tam je jistota,ze na tom vcely stavi a neborti se to.Vosku mame letos dost z vlastniho vyvarovani.

JosPr (46.135.2.46) --- 14. 6. 2018
Re: (71760)

Copak,na Ukrajine a v Cine se neurodilo,ze se Spacci rozhodli zvednoutbaksis za cesky med???

..........
A co vosk? Dáváte ve Stražisku za vosk tolik co za trojnásobek medu? Alespoň co vím, tak se to nějak stále pohybuje. Mám uzavřený voskový provoz a pár q bych za dobrou cenu pustil do světa._gp_

Pod 80,- s akátem 2tř, nejdu, lípa je letos někde velmi aromatická a ta pod 90 nepůjde. A prodává se to po barelech ale píš po 40kg hobocích velmi dobře i bez výkupu. Výkup přestává být promne vážně zajímavý. Hoši moc taktizují a hrají si na obchodníky a přitom jim kšeft pomalu ale jistě s medem utíká jinudy. Ty hlášky že je medu dost namě nefunguje protože monomop jsou právě oni (páni Špačkové) jsou na v podstatě trhu jediní a hru s cenou tedy řídí plně.

Nepotřebují český med, tak ať si ty svý peníze ze šmakulád nechají. Jsou stále moc s cenou dole.

_gp_
..........
JosPr (46.135.2.46) --- 14. 6. 2018
Re: (71760)

Copak,na Ukrajine a v Cine se neurodilo,ze se Spacci rozhodli zvednoutbaksis za cesky med???

Copak,na Ukrajine a v Cine se neurodilo,ze se Spacci rozhodli zvednoutbaksis za cesky med???

KV – Řepka a ostatní květové medy s obsahem vody do 18 % – 52 Kč/kg
Lípa květová i medovicová, výrazné lipové aroma do 18,0% - 67 Kč/kg
Smíšené medy od 50 do 80 mS/m do 18,0% - 67,- Kč/kg
Medovicové medy nad 80 mS/m do 18,0% - 77,- Kč/kg

Cenová srážka u medů s obsahem vody nad 18 % do 20 % – 2 Kč/kg

Medy s obsahem vody nad 20 % nevykupujeme!
Středisko Jaroměř:
MEDOEXPORT, Bezručova 220
550 01 Jaroměř

Po vytočení byly v mínusu 1,5kg. Jak začala snůška z lípy váha je v plusu 9kg, a roste.


http://leteckaposta.cz/355228010

Rád bych souhlasil, ale vysočina má jednu dobrou vlastnost. Když je medovice
na smrku stačí deset dní soustavné snůšky a jsme spokojeni na celý rok.
Bohužel pamatuji rok kdy jsem neoblízl ani lžičku. Je pravda že jsem měl
desatery včely. Když vám každý týden jednou zaprší po dva měsíce je sloveno.
To ještě nebyl ten žlutej mor. Letos kleny taky nic nedali , teplo a sucho a
rychle odkvetly. Tento měsíc tu napršelo 123 mm, v květnu , kterej býva
nejmokřejší 52 mm. Letos jsem opět spokojen, pokud se nebude muset do
podzimu pokrmovat. Proč letos nebyli žádné roje. Včelama nabitý 4 bedny po
deseti rámcích 39 x 27,5. misek plno a nic zakladeno. Jen tichý výměny pokud
se to nezvrhne Dík za odpověd Standa
---------- Původní e-mail ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 6. 2018 14:56:19
Předmět: Re: bĹ?eÄ?Ĺźan
""Vysočina je samý smrkový les. Červotoč řádí v
každým remízku. Puklice poloskrytá bývá na takových obstárkách , nejvíc na
okrajích lesa. Těch stromů co schodily hodně jehličí je mnohem víc, tim
pádem i puklice taky. Až skončí smrky skončí medovice a včelaři u nás
taky."
----------------------
Já bych řekl, že spíše by mohli včelaři získat než ztratit.
Sice nahoře ještě nevědí, co místo smrku budou dávat, ale podle mně to
vyjde zhrubas takhle:
Za prvé smrk je svým rychlým růstem snadností pěstování a efektivností
využití dlouhých rovných kmenů a tím i výnosnosti smrkového lesa stále
prakticky nezastupitelný. Proto podle mne majitelé lesních pozemků prosadí
pouze omezení, ze stoprocentních smrkových monokultur na řekněme odhadem
cca 30 % smrku ve smíšeném lese. To pořád na nějakou medovicovou snůšku ze
smrků bude stači.
Za druhé spousta producentů medovice je na listnáčích, hodně z nich
produkuje medovici přijatelno upro včely množstvím i kvalitou, akorát jsou
zatím neznámí jen proto, že těch listnáčů zatím je v lesích procentuálně
málo. To se náhradou smrkových monokultur smíšenými lesy může změnit.
Za třetí: Včelařské stromy. Akát je sice ekologisty odpískaný jako
nežádoucí invazivní dřevina, lípa nemá z hlediska produkce dřeva
opodstatnění být v produkčním lese, ale pokud se podaří aspoň pětinu smrků
nahradit javory kleny, budou ty javory produkovat víc včelí pastvy než
smrková mnokultura.Sladinou z květů , ale i medovicovou snůškou. A javorový
květový med je docela kvalitní. Případně by se do takového lesa mohly
"propašovat" i další včelařské stromy místního evropského původu, i když
bohužel produkují pastvu pro včely u příliš brzy a jsou tak spíš na jarní
podněcování rozvoje. Jako třeba javor mléč, třešeň ptačí, bříza, olše,
topol nebo dokonce vrby a osiky.
A za čtvrté přeměnou smrkových monokultur na smíšené lesy by se objevilo
navíc bylinné patro a v závislosti na tom, co se podaří prosadit
ekologistům a jak se v takových lesích bude nakonec i hospdoařit, tak možná
i křovinné patro. To je obrovské množství různých rostlin a spousta z nich
jsou dobrým producentem nektaru i pylu, dohromady po celý včelařský rok.
Nejvíc té produkce by sice bylo na začátku jara před rozvojem olistění, ale
při větší rozloze lesů by byla nezanedbatelná podpůrná snůška i po zbytek
včelařského roku až nějak do září či do prvních silnějších mrazíků a opadu
listí na podzim.
---------------------
Kdyby byli na ústředí ĆSV co k čemu, tak už tam dávno sedí a spekulují, jak
by do závazných lesních plánů prolobovali sázení co největšího množství
včelařských dřevin a obhosdpodařování těch nových smíšených lesů tak, aby
to bylinné patro bylo co nejmasívnější.
"

"Vysočina je samý smrkový les. Červotoč řádí v
každým remízku. Puklice poloskrytá bývá na takových obstárkách , nejvíc na
okrajích lesa. Těch stromů co schodily hodně jehličí je mnohem víc, tim
pádem i puklice taky. Až skončí smrky skončí medovice a včelaři u nás taky."
----------------------
Já bych řekl, že spíše by mohli včelaři získat než ztratit.
Sice nahoře ještě nevědí, co místo smrku budou dávat, ale podle mně to vyjde zhrubas takhle:
Za prvé smrk je svým rychlým růstem snadností pěstování a efektivností využití dlouhých rovných kmenů a tím i výnosnosti smrkového lesa stále prakticky nezastupitelný. Proto podle mne majitelé lesních pozemků prosadí pouze omezení, ze stoprocentních smrkových monokultur na řekněme odhadem cca 30 % smrku ve smíšeném lese. To pořád na nějakou medovicovou snůšku ze smrků bude stači.
Za druhé spousta producentů medovice je na listnáčích, hodně z nich produkuje medovici přijatelno upro včely množstvím i kvalitou, akorát jsou zatím neznámí jen proto, že těch listnáčů zatím je v lesích procentuálně málo. To se náhradou smrkových monokultur smíšenými lesy může změnit.
Za třetí: Včelařské stromy. Akát je sice ekologisty odpískaný jako nežádoucí invazivní dřevina, lípa nemá z hlediska produkce dřeva opodstatnění být v produkčním lese, ale pokud se podaří aspoň pětinu smrků nahradit javory kleny, budou ty javory produkovat víc včelí pastvy než smrková mnokultura.Sladinou z květů , ale i medovicovou snůškou. A javorový květový med je docela kvalitní. Případně by se do takového lesa mohly "propašovat" i další včelařské stromy místního evropského původu, i když bohužel produkují pastvu pro včely u příliš brzy a jsou tak spíš na jarní podněcování rozvoje. Jako třeba javor mléč, třešeň ptačí, bříza, olše, topol nebo dokonce vrby a osiky.
A za čtvrté přeměnou smrkových monokultur na smíšené lesy by se objevilo navíc bylinné patro a v závislosti na tom, co se podaří prosadit ekologistům a jak se v takových lesích bude nakonec i hospdoařit, tak možná i křovinné patro. To je obrovské množství různých rostlin a spousta z nich jsou dobrým producentem nektaru i pylu, dohromady po celý včelařský rok. Nejvíc té produkce by sice bylo na začátku jara před rozvojem olistění, ale při větší rozloze lesů by byla nezanedbatelná podpůrná snůška i po zbytek včelařského roku až nějak do září či do prvních silnějších mrazíků a opadu listí na podzim.
---------------------
Kdyby byli na ústředí ĆSV co k čemu, tak už tam dávno sedí a spekulují, jak by do závazných lesních plánů prolobovali sázení co největšího množství včelařských dřevin a obhosdpodařování těch nových smíšených lesů tak, aby to bylinné patro bylo co nejmasívnější.

Souhas, ale měl jsem ho taky snad 10 až 15 let. Doma ženská pořád honila
masařky. Jednou sním venku zamlela a musel jít dolu. Co tam měli to už
nevím. Standa
---------- Původní e-mail ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 6. 2018 7:54:35
Předmět: Re: břečťan
" Prisavniky (loubince) bez diskuze.Na baraku roste jako blazen
(petilalocny),po voliere se pne vzprimeny,ktery zacal kvest vcera,bylo na
nem odpoledne spousta vcel.Neni tak mohutny jako na baraku.Po domech ve
vesnici je jich spousta,a kdyz to nakvete,tak to jenom huci.Na podzim zase
svitori spoustou spacku,kteri zerou bobule.V prirode ho moc sice neni,ale
to se da snadno napravit...Na Jizni morave jsem ho videl spousty kolem
Novomlynskych nadrzi,kde se plazil normalne po zemi.
Brectan kvete daleko pozdeji,nalet je na nej znacny,ale uz zlobiva
teplota,kdyz u nas kvete.
"

Taková myšlenka. Včelařím 51 roka k přírodě se dá říct že mám blízko. Vyučil
jsem se zahradníkem a na vojně jsem se naučil včelařit. Aby byli 2 roky po
sobě velmi dobrý není zvykem. Letos když už nebude nic tak třetí. Vyvratte
mi to někdo proč. Má myšlenka. Vysočina je samý smrkový les. Červotoč řádí v
každým remízku. Puklice poloskrytá bývá na takových obstárkách , nejvíc na
okrajích lesa. Těch stromů co schodily hodně jehličí je mnohem víc, tim
pádem i puklice taky. Až skončí smrky skončí medovice a včelaři u nás taky.
Standa
---------- Původní e-mail ----------
Od: PavelA <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 6. 2018 0:16:58
Předmět: Re: břečťan
"velmi slušně se jeví Parthenocissus,roste jak plevel,kvete ke konci
června.Letos samozřejmě dřív a jeho malé kvítky jsou obalený včelama.Pak i
divoký brslen,ten většinou kvete postupně třeba 14dní.Letos bohužel odkvetl
velmi rychle,ale včely ho taky milují.
Letošek je takovej rychlej,ale co se týče medu,vypadá to na velmi dobrý
rok.Překvapivě,i když bylo do předvčerejška sucho,tak zavíčkovaný med je
poměrně řídký/myslím tím druhý,z lesa/,obsah vody,žel nemám čím měřit.Nikdy
jsem to nepotřeboval.
"

Prisavniky (loubince) bez diskuze.Na baraku roste jako blazen (petilalocny),po voliere se pne vzprimeny,ktery zacal kvest vcera,bylo na nem odpoledne spousta vcel.Neni tak mohutny jako na baraku.Po domech ve vesnici je jich spousta,a kdyz to nakvete,tak to jenom huci.Na podzim zase svitori spoustou spacku,kteri zerou bobule.V prirode ho moc sice neni,ale to se da snadno napravit...Na Jizni morave jsem ho videl spousty kolem Novomlynskych nadrzi,kde se plazil normalne po zemi.
Brectan kvete daleko pozdeji,nalet je na nej znacny,ale uz zlobiva teplota,kdyz u nas kvete.

velmi slušně se jeví Parthenocissus,roste jak plevel,kvete ke konci června.Letos samozřejmě dřív a jeho malé kvítky jsou obalený včelama.Pak i divoký brslen,ten většinou kvete postupně třeba 14dní.Letos bohužel odkvetl velmi rychle,ale včely ho taky milují.
Letošek je takovej rychlej,ale co se týče medu,vypadá to na velmi dobrý rok.Překvapivě,i když bylo do předvčerejška sucho,tak zavíčkovaný med je poměrně řídký/myslím tím druhý,z lesa/,obsah vody,žel nemám čím měřit.Nikdy jsem to nepotřeboval.

Břečtan ale velmi pomalu roste. Aspoň u nás v našich podmínkách , od zasázení po první ikvěty je předpokládám nejméně 10 let.
Taky ani tak nekvete od dvou metrů jako spíš poprvé kvete na špičce hodně vysoko a postupně jde s květem dolů. Aspoň několik desítek let starý břečtan kvete už hned nad zemí - u nás na hřbitově třeba na betonovém sloupku plotu prakticky už od zeměnebo snad kvete jen některé roky.
A kvete hodně pozdě, v říjnu až listopadu, kdy už včely mají dávno zpracovány zásoby a první fumigaci za sebou. Takže včelstva sice pylem trochu ozdraví a snůška dodá nějaké kilo sladiny, ale už je to jen podněcování. Na které se navíc nedá spolehnout.

Ještě by byl dobrý zmínit břečtan, ten kvete jen od 2m výšky a podél cest se plazí po alejních stromech ve velkým okolo moře na Benátsku v IT. Dělá jim velkou pozdní snůšku. Je ale citlivá opět na vodu, když je sucho tak nic moc nedá.

(91.221.212.49) --- 9. 6. 2018
Re: (71742)

Jaroslav Č. -> Když si sejete svazenku, před ní je na poli plevel? A po ní je úhor? Zkrátka svazenka je na 3 měsíce.
..........

Přesně, ve vinohradech to tak dělají. Postup je asi takovýdle, vezmou se disky nebo malý pluhy na podmítku, přitom nebo potom to rozmašírujou, srovnají a malou mašinou mezi vinohradní řádky zasejou. Za 40 dnů to rozkvete a před odkvětem pomulčují a příští rok ob řádek znovu. Je to docela na naftu náročný bo minimálně dvakrát plus to srovnání projedou jedno místo. To srovnání před secí mašinkou je důležitý stejně jako déšť. Svazenka umí vyschnout. Nyní druhý rok tam dali ob řádek i inkarnát ale z toho je nic. Začínají tady osazovat kolem vinařských center levanduli tak jestli se ji naučí udržovat a když nevymrzne tak by to mohl být taky zajímavý protože to jde už do stovek m2 kolem těch jejich chodníků co pochodujou chlastači a to už význam pro včelu má když to zalejou.

Rekl bych i suchuvzdorna,pak ten vcelarsky vyznam ale neni.

Pámelník je výborná nektarodárná rostlina -keř,plně mrazuvzdorná.Včely na něm sbírají nektar od rozkvětu koncem května až do podzimu,pěstuji ho přes 20 let.Teď ho vysadím na mé lesní stanoviště.

Pámelník jsme měli kolem plotu u kostela , školní zahradu , zahradu domu
Seiskvarta a další smetáky, ale nic moc. Ráno to hučelo včelami po dešti
taky ale to je tak podněcovací přínos. . Je pravda že kvete dlouhou dobu ,
ale zbavit se ho to tak vytrhat a k tomu chemie. Ten pámelník tam byl ještě
po Němcích .Ted je prorostlí lipkami javory a stříhají to jako živý plot,
ale jen 15 metrů.Standa
---------- Původní e-mail ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 9. 6. 2018 17:53:20
Předmět: Pámelník
"Máte někdo zkušenosti s pámelníkem, jaký má přínos pro včely?
Uvažuji si na zahradu pořídit vizuální odstínění zahrady a baráku proti
kolemjdoucím, protože za zahradou mám chodník, kde přes léto chodí hodně
všelijakých turistů a jinak po celý rok dost místních.
A řada keřů či nějaký mírně stříhaný a udržovaný živý plot z pámelníku, aby
z toho bylo i něco pro včely, je jedna z možností. kromě toho by se měl
pámelník dát snadno množit (jesště jsem nezkoušel).
Podle teoretických údajů má mít pámelník vysokou produkci nektaru pro
včely a i nějakého pylu a kvete hodně dlouho, přes celé léto až do podzimu.
"

Abych lépe využil potencial orné půdy, tak po odkvětu svazenku zadiskuji a vyseji hořčici. Svazenku nemám na semeno. V době květu je pole modrofialové, ale po polehnutí vyroste spousta plevele, musel bych svazenku desikovat, což jsou další náklady. Pro včelky je lepší zasít hořčici s dobou květu v září.

Na i.vcelarstvi ci semo smrzice jsem narazil na svazenku shloucenou,ktera jde udajne do kvetu pozdeji nez vraticolista a prodluzuje tak dobu kveteni.Nemate nekdo se shlocenou zkusenost? Kdyby to kvetlo misto 6 tydnu 8-10,to by byla vec.

Jaroslav Č. -> Když si sejete svazenku, před ní je na poli plevel? A po ní je úhor? Zkrátka svazenka je na 3 měsíce.

pamelnik se mnozi velice snadno jarnimi rizky nebo odkopky,mam jej kolem casti stanoviste,ma vysku pres 2m.Pristi rok rez a omlazeni.Vcely jsou na nem cele leto.Do prirody jsem ho zatim nezkousel.

Vlastním pozemky tak každý rok vysévám 2 ha svazenky. Náklady na zpracování půdy plus osivo činí 9000kč. Vše řeším dodavatelsky, žádnou techniku nemám. Svazenka vykvetla a spolu s lípami to vypadá nadějně. Jarní snůška nejhorší za šedesát let včelaření. Srážky 6 mm za šedesát dnů. Včelky koncem dubna a počátkem května ani nelétaly. Měl jsem obavu, aby vzešla svazenka. Pak konečně zapršelo, ale potoky v mých lesích a polnostech jsou všechny suché o deset dnů spíše než loni. Voda z přírody pomalu mizí snažím se přesvědčit soukromníky, aby zaseli něco pro včely s tím že poskytnu osivo, až na jednoho jsem neuspěl. Ten mě slíbil že vyseje 5 ha svazenky 200 m od mého stanoviště v termínu do 20 června. Doba kvetení počátek srpna, ale dokud nebude vysetá, tak mám pochybnosti. Další soukromník má blízko stanoviště 20 ha jetele na semeno. Při argumentaci že moje včelky mu podstatně zvyši vynos se jen pousmál a odmítl jakoukoliv spolupráci. Ještě dlouho potrvá než tu nastane stav jako v americe. A na zavěr: nechat si sežrat včelstvo motýlici a ještě to dát na forum to chce odvahu

"Ten posun v hodnotach spolecnosti sleduju naproti v satelitu.Pres den cuci na pocitac,vecer se vali v bazenu jak hrosi v Nilu,baraky na hypoteku,auto na leasing,vybaveni na pujcky,v miniprostoru kolem domku anglicak,bazen a tuje,v tomhle hicu se trapi po okoli na kolech,cely rok skudli na smazeni se v Egypte,pokud na to taky nemaji pujcku,aby nebyli k zostuzeni pred sousedy a pak se trepou strachy na doplatky za plyn a energie a vodu...Sledovat je jak neco delaji,reklama na nesikovnost.Tihle lide nemaji zadny cil,potrebu tvorit neco uzitecneho,zivot proziraji."
---------------------
Bohužel to je trend.
jenže se podívejte, kolik ten člověk ze satelitu má proti Vám mzdu či příjmy. Ti, co neutrácejí za ten Egypt, se věnují kariéře a stoupají nahoru ve firmě, úradě nebo instituci. A když se dostanou dostatečně vysoko, jsou to potom ti, kdo vytvářejí veřejné názory a ovlivňují politiky či úředníky nebo rovnou vytvářejí předpisy a zákony.
Prostě ti, co obdělávají pole nebo včelaří nebo jinak pracují na tom pozemku či někde v dílničce manuálně, jsou kdesi vzadu a mohou jen přijímat změny jen s minimální možností je sami určovat a měnit.
Skuteční hybatelé společnosti, kteří určují, co a jak se zítra nebo dalších 10 let bude dělat, jsou v těch satelitech.

Máte někdo zkušenosti s pámelníkem, jaký má přínos pro včely?
Uvažuji si na zahradu pořídit vizuální odstínění zahrady a baráku proti kolemjdoucím, protože za zahradou mám chodník, kde přes léto chodí hodně všelijakých turistů a jinak po celý rok dost místních.
A řada keřů či nějaký mírně stříhaný a udržovaný živý plot z pámelníku, aby z toho bylo i něco pro včely, je jedna z možností. kromě toho by se měl pámelník dát snadno množit (jesště jsem nezkoušel).
Podle teoretických údajů má mít pámelník vysokou produkci nektaru pro včely a i nějakého pylu a kvete hodně dlouho, přes celé léto až do podzimu.

"Bavili jsme se predevsim o pylu az nic nebude,my se toho nebojime,kazdy druhy starousedlik ma traktor nebo domamont do lesa na svazeni dreva.Zadarmo pochopitelne nejde nic,vsechno se musi necim zaplatit.Medem,pomoci na oplatku,nekdy i penezy.Bohuzel dnes je z nas konzumni spolecnost."
-----------------
Ono asi záleží, jaké je v okolí bydliště v tomto smyslu prostředí.
Já jsem popsal to moje, kde se JZD přeměnilo v mléčnou farmu a ta převzala pronájem většiny polí bývalého jZD vrácených jejich vlastníkům. Je tam snad desetina traktoristů a traktorů proti bývalému JZD a snad všichni dojíždějí kdesi odjinud a mně jsou neznámí. Takže zatímco v minulosti spousta mých dobrých známých z vesnice jezdila na traktoru a nebyl tak problém se k traktoru dostat, dneska bych musel nějakou práci traktorem asi oficiálně nakupovat za komerční cenu. Všichni moji známí traktoristi, starší buď šli do důchodu nebo se stali nezaměstnaní či bezdomovci a zemřeli, mladší si buď našli jinou práci nebo šli jezdit s traktory do fabriky do závodové dopravy a podobně.
a
Ovšem kdysi jsem zvažoval v tom smyslu pole divokých malin. Že bych jako kus pole, půl hektaru nebo hektar vyjmul z nájmu a zasázel tam divoké maliny vykopané z lesa. Kromě toho úvodního sázení by to potom nepotřebovalo prakticky žádný traktor nebo větší stroj. Jenom jednou za 3 5 let by se ty maliny potřebovaly zmladit, to by znamenalo to ve vhodnou dobu posekat třeba nějakým křovinořezem nebo vhodnou sekačkou, v nouzi i kosou a jinak by to akorát potřebovalo průběžně odstraňovat náletové dřeviny a ničit nežádoucí rostliny.
Ale potom jsem snížil počty včelstev a stáhl včely jen na zahradu a tak bych to nevytěžil.

Na vysočině máme svazenku kolem Jihlavy. Hospodářství Vílanec. Loni byla
kolem státní silnice na Znojmo ale 6 km a donesly pouze pyl . Předtím byla v
doletu a bylo to lepší jak řepka. Kolem Jihlavy mají dle šéfa 80 hektarů ,
Škoda to mám daleko. Snad příští rok . Standa
---------- Původní e-mail ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 9. 6. 2018 16:41:03
Předmět: Re: Pozdni pylova
"S oséváním polí jsou zádrhely.

Někteří včelaři mají pole, ale nemají vlastní traktor a výbavu na osev. A
běhat co chvíli za zemědělcem až jede tam na hektar, tam zase 0,4 hektaru ,
za suché z nosa tam taky nepojede.

A měl jsem na poli na zkoušku svazenku, hořčici mezi obilí a řepou, ale
přišla pak otázka jestli vynaložená práce a prostředky na tyto políčka za
to stojí? A navíc můžete takto osévat pod nos jiným včelařům, zatímco vaše
stanoviště je třeba 2 kilometry.

Půl hektaru svazenky kilometr v doletu nezaregistruju ve včelách, ověřeno,
stejně krmím jako jindy.

V kombinaci s bramborami když už tradičně sázíte dobrá. Jinak dnes kdo by
začal dělal podomácku brambory? Jen práce, skladování a bordel. A než je
vyoráte, bez chemie sežere půlku výnosu mandelinka nebo sucho, nakonec je
prodej brambor za směšnou cenu na každém rohu, tam supermarket, tam drago,
tam polák s dodávkou za 5 korun. To soused si hodí v práci pár krát přesčas
a ihned co se vrátí z egypta si rochní v bazénu a sleduje jak vy v tom hycu
dřete a kopete do zetora že zas ta mrcha nejede.
"

Ten posun v hodnotach spolecnosti sleduju naproti v satelitu.Pres den cuci na pocitac,vecer se vali v bazenu jak hrosi v Nilu,baraky na hypoteku,auto na leasing,vybaveni na pujcky,v miniprostoru kolem domku anglicak,bazen a tuje,v tomhle hicu se trapi po okoli na kolech,cely rok skudli na smazeni se v Egypte,pokud na to taky nemaji pujcku,aby nebyli k zostuzeni pred sousedy a pak se trepou strachy na doplatky za plyn a energie a vodu...Sledovat je jak neco delaji,reklama na nesikovnost.Tihle lide nemaji zadny cil,potrebu tvorit neco uzitecneho,zivot proziraji.Je to vec nazoru,zit takhle povazuju za promarneny zivot,s cilem jednou splatit dluhy,ktere nasekali proto,aby mohli zit takhle.Ma to smysl? V Egypte jsem nebyl,misto tuji mam sad,misto anglicaku mam dvoje seno,kolo mam 6 let pichly a nemam potrebu se v horku honit po silnici,misto bazenu si radsi sednu k cesnum,spoustu veci si udelam sam atd.Porizuju si jen to na co mam.Kdo je spokojenejsi?

Bavili jsme se predevsim o pylu az nic nebude,my se toho nebojime,kazdy druhy starousedlik ma traktor nebo domamont do lesa na svazeni dreva.Zadarmo pochopitelne nejde nic,vsechno se musi necim zaplatit.Medem,pomoci na oplatku,nekdy i penezy.Bohuzel dnes je z nas konzumni spolecnost.

Tak kolega Polášek mě předběhl, ale vidí to také tak jak čtu.

S oséváním polí jsou zádrhely.

Někteří včelaři mají pole, ale nemají vlastní traktor a výbavu na osev. A běhat co chvíli za zemědělcem až jede tam na hektar, tam zase 0,4 hektaru , za suché z nosa tam taky nepojede.

A měl jsem na poli na zkoušku svazenku, hořčici mezi obilí a řepou, ale přišla pak otázka jestli vynaložená práce a prostředky na tyto políčka za to stojí? A navíc můžete takto osévat pod nos jiným včelařům, zatímco vaše stanoviště je třeba 2 kilometry.

Půl hektaru svazenky kilometr v doletu nezaregistruju ve včelách, ověřeno, stejně krmím jako jindy.

V kombinaci s bramborami když už tradičně sázíte dobrá. Jinak dnes kdo by začal dělal podomácku brambory? Jen práce, skladování a bordel. A než je vyoráte, bez chemie sežere půlku výnosu mandelinka nebo sucho, nakonec je prodej brambor za směšnou cenu na každém rohu, tam supermarket, tam drago, tam polák s dodávkou za 5 korun. To soused si hodí v práci pár krát přesčas a ihned co se vrátí z egypta si rochní v bazénu a sleduje jak vy v tom hycu dřete a kopete do zetora že zas ta mrcha nejede.

Jinak jsem nedávno zjistil, že asi žiju v bohatém městě. Pás široký metr mezi chodníkem a silnicí je v délce mnoha desítek metrů osázen čistě jen levandulí. 1 trs levandule v květinářství ve městě je za cca 125 Kč.
Ale proč to tady píšu, ta levandule byla vždy, co jsem šel kolem, obsypána množstvím včel. Vypadá to, že levandule je, nevím, jak pylonosná, ale určitě je velice dobrá medonosná rostlina. A zvláště pro období, kdy je hodně teplo a spíše sucho, protože evidentně medovala i odpoledne, na místě, kde byl beton a asfalt a pražilo slunko a kde tak jiné rostliny mají v tuto dobu nektar zaschnutý a nemedují.
Vidím to tak, že kdo by se rozhodl pěstovat levanduli pro nějaké "větší" rodinné účely jako léčivku či zdroj vůně a chuti a nasadil ji na nějakém teplém a slunném místě nějakou desítku metrů čtverečních, měl by z ní taky dobré poněcování pro pár včelstev na zahradě a kdo by se rozhodl pěstovat levanduli pro komerční účely od řekněme ctvrt hektaru a víc, měl by z ní i docela slušnou snůšku.

"To ze uz nikde nic nepokvete,je takova vymluva vcelaru,celkem bezna.Rada vlastni polnosti,ktere samozrejme pronajima babisum a jim podobnym,kteri jim je uspesne plundruji,strikaji svinstvem.Podle mne je,pokud si sve pudy alespon trochu vazim,vzit si ji nebo jeji cast zpatky.Osit ji proste pro vcely."
-------------------
Jenže spousta lidí sice vlastní polní pozemky, ale už dávno nemá žádné stroje ani nářadí ani někde u domu přístavbu jako "hospodárku" kde by se to všechno skladovalo a provozovalo. Případně raději dělá přesčasy ve své práci, protože tak vydělá víc a kolikrát je dnes ta práce i jeho koníček. Nebo to je někdo mladý, kdo vůbec s polními pracemi ani nemá zkušenosti a musel by se všechno učit od začátku.
Málokdo to zemědělství buď dělá a má k tomu všechno potřebné, takže osít půl hektaru směsí svazenky a hořčice je pro něho brnkačka. Nebo má takového dobrého známého, kdo mu to udělá za nějaký litřík medoviny a medu. Nebo má 50, 100 a víc včelstev, takže si může takové věci objednat za komerční cenu a přesto se mu to vyplatí.

Letos to v řepce bylo zvláštní. Procházel sem v ní kolikrát a květy byli
čisté. V pampeliškách tyto potvůrky bývají taky. Letos nic. Postřiky nikdo
neomezil, co kdyby. Nato nemusím byt Ing. Byl tu agronom a říkali mu jedař.
Povídám mu ,v socinách je pšenice a za každou obilkou mšice. Ptal se mě jak
vypadají. Povidam mu že jsou zelené a hnědé. Povída že za 3 dny tam nebude
žádná, ty hnědé jsou napadene mšicomorem a nakazí ty zdravé. Tak to bylo.
Tenhle osel by stříkal jako divokej. Ted mě připravil o letavky 3 x. O půl
desátý stříkal řepku v plným květu. Co to bylo to se nedovíš, nějak se to
prý jmenuje. Včely mrtvý nenajdeš , v křečích na česně taky ne. Za hodinu ti
to přestane napůl létat. Zřejmě jim to slepí křídla a zůstanou tam. Od
porostu včelín asi 100 m. Standa
---------- Původní e-mail ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 9. 6. 2018 12:16:07
Předmět: Re: Pozdni pylova
" A vubec nejzajimavejsi je,ze na te horcici ve smesi se svazenkou neni
zadny kvetopas.Osit horcici samostatne,tak z ni bez postriku neni vubec
nic...Lip se mi jevi pomer 3:1.porost nepoleha.Horcice rozkveta o tyden
driv nez svazenka.Je radost sledovat cvrkot v
porostu,vcely,cmelaci.motyli,ruzne samotarky vedle sebe.A mrknete se na
jezedacke pozemky,tam ticho,ani krtek tam neryje,pac po letech bez orby by
musel mit ocelovy rypak -:(
"

A vubec nejzajimavejsi je,ze na te horcici ve smesi se svazenkou neni zadny kvetopas.Osit horcici samostatne,tak z ni bez postriku neni vubec nic...Lip se mi jevi pomer 3:1.porost nepoleha.Horcice rozkveta o tyden driv nez svazenka.Je radost sledovat cvrkot v porostu,vcely,cmelaci.motyli,ruzne samotarky vedle sebe.A mrknete se na jezedacke pozemky,tam ticho,ani krtek tam neryje,pac po letech bez orby by musel mit ocelovy rypak -:(

To ze uz nikde nic nepokvete,je takova vymluva vcelaru,celkem bezna.Rada vlastni polnosti,ktere samozrejme pronajima babisum a jim podobnym,kteri jim je uspesne plundruji,strikaji svinstvem.Podle mne je,pokud si sve pudy alespon trochu vazim,vzit si ji nebo jeji cast zpatky.Osit ji proste pro vcely.Kdo pojede kolem nas,bude asi jako Alenka v risi divu,na ruznych pasech klikate zaclenenych do lanu jezevcu roste nebo uz kvete svazenka,ktera po odkvetu vypada,a poroste a pokvete znova presne tehdy,kdy uz "nikde nic nebude".Na svych polnostech mam smes svazenka/horcice 3:1 a 5:1,za tyden vykvete.Po vysemeneni zapravim do pudy,vyroste,pokvete,zaoru,pristi rok brambory.Podobne to praktikuje zacinajici zemedelec,ktery k svazence seje jeste inkarnat,bud ve smesi nebo samostatne..Kaslu na nejaky najem a chemiky,jsou to moje polnosti a co si na nich nasejem je nase vec.Bez dotaci,bez chemie.

Nebo jim musi vcelari pozdni pylovou zabezpecit vysevem neceho uzitecneho.Kazda sranda neco stoji.

A u nás začínají kvést první lípy malolisté - to je u nás poslední květová snůška v roce a potencionální konec včelařského roku. Později už bývala jen medovice nebo když se kdysi zakočoval ona červený jetel na semeno.
Bude asi zajímavý červenec a srpen, všechno podstatné už bude odkvetené, když to kvete o 2 - 3 týdny dříve než jiné roky, zůstanou jen rozmanité rostliny pozdního léta coby paběrky.
Letos se asi prokáže skutečná kvalita stanoviště, jak z něho včely dokáží sehnat zsdroje pro zimu, hlavně pylové zásoby.

taky na to zítra vlítnu.Dokvétají divoké maliny,v plném květu jsou ostružiny....uvidíme
svazenku jsem nasel před týdnem,na podzimní snůšku

taky na to zítra vlítnu.Dokvétají divoké maliny,v plném květu jsou ostružiny....uvidíme
svazenku jsem nasel před týdnem,na podzimní snůšku

Zacinam druhe vytaceni,svazenka fest meduje.Uz by to zase chtelo dest.

..Nebo se takoveho OO proste neucastnit a odvolat sve cleny.ZO tam vubec nemusi mit sveho zastupce a muze si fungovat sama na sebe,no jestli chce s vlky vyti,musi s nimi byti,pravda.Opet se ukazuje vliv dotaci.

Novinari si daji do souvislosti nemozne,napr.o zruseni zaloby na Vcelpo neni v zadnych zapisech zminka..Komunikace na severu Moravy je jiny kafe,rekl bych plne v moci predstavitelu ZO okresu ji ukoncit odstrelenim jedne z nesvarenych stran.Kazdopadne opet poradny kus ostudy,pokud se "pratele" takhle zerou.

blbost...

Personalni propojeni Vcelpo-Machova????

http://denikreferendum.cz/clanek/27724-cesti-vcelari-pod-sikanou-funkcionaru