78081

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Pavel (2a02:26f7:ca04:4340:0:433:2036:4803) --- 8. 3. 2022
Re: Ochlazeni (75706)

K čemu svazenka ? Když ji mají včely, tak je hořká a dřevitá ke krmi. Další akát z Ameriky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75708


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 8. 3. 2022
Re: OchlazenĂ­ (75704)

" Za JZD Tachov byla vypracovaná nová metoda pro dva náastavky, aby se podchytily ty nejrannější snůšky. "
a.
Tak jenom zavést toto zimování v plodišti i medníku by nestačilo. Naše původní tmavá včela se rozvíjela pomalu a i tlačená oním zimováním ve dvou nástavcích do časné síly by řepku a ovocné stromy nemusela stíhat, rozvinutá bývala až někdy po 10 - 15 květnu a v úplně plné síle tak ke konci května. (Právě tak na javor klen, maliny, travní porosty a první medovici) Navíc, pokud se u naší původní tmavé včely tlačilo na co nejrychlejší jarní rozvoj, byla potom v květnu a červnu velmi silně rojivá.
Ty rané snůšky využívaly včely plně až po dostatečném překřížení kraňkou, u nás to mohlo být tak po roce 198o - 85.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75707


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan (90.182.243.152) --- 8. 3. 2022
Re: Ochlazeni

No ono se možná blýská na lepší časy , viz dotace podmíněné greeningem ne jen pouze vojtěškou hoblovanou v okamžiku rozkvětu (nebo i dřív), tak snad tu začnou ty pásy svazenky všude po republice.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75706


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 8. 3. 2022
Re: OchlazenĂ­ (75704)

Tak ono v té době snůška z kvetoucích travních porostů byla sice poměrně slabá, ale jinak spolehlivá každoroční květnová snůška. Hlavně když těch luk byly kolem stanoviště hodně velké rozlohy To byly ty extenzívní nehnojené travní porosty sekané ke konci května a potom v srpnu na seno. A díky tomu, že byly sekané pravidelně vždy ve zhruba stejnou dobu a nebyly hnojené nebo jen málo a biomasa (seno) se z nich odvážela, tak se tam rozšířily vedle pomaleji rostoucích trav vhodných pro méně hnojené půdy i ty kvetoucí rostliny. Které stihly akorát před sekáním vykvést a založit na semeno a při sušení sena pak ty semena dozrály a byly vydroleny na louku. Takže se v loukách při takovém hospodaření úspěšně množily.
Jako směsi mnoho druhů kvetoucích rostlin z toho byl vedle kvalitního voňavého medu i velmi kvalitní pyl. V menší koncentraci tam ty kytky kvetly až do mrazů, takže takové travní porosty byly velmi dobré i k podněcování.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75705


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 3. 2022
Re: OchlazenĂ­


Je třeba si uvědomit, že dříve se zimovalo běžně na 7 -10 rámcích adamce. Za
  JZD Tacov byla vypracovaná nová metoda pro dva náastavky, aby se
podchytily ty nejrannější snůšky.  Dnes k tomu přímo nutí OSEVNÍ POSTUPY
zemedělských podniků a pak také to, dnes téměř nikdo nepoužívá traví porosty
ke krmení a kvetoucí rostliny nemají čas se vysemenit. jen zodpovědní
hospodáři nechávají části okrasných ploch odkvést.

pepan




---------- Původní e-mail ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 8. 3. 2022 7:19:37
Předmět: Re: Ochlazení
""Vyzimování je čím dál mizernější to je pravda, včely jsou krátkověké
vlivem viroz, kolikrát bez ohledu na počty VD nebo krmení je každé jaro čím
dál víc slabochů, ještě na podzim bývají pěkné ale pak? 3 leté matky už
skoro neexistují, 90% starých včelstev úplně vymizí. U 2 letých 50%
žebráci. Kde jsou ty doby 4-5letých matek?"
a.
Podle mne je to tím, že za prvé v přírodě ubývají zdroje. Kde se člověk
v přírodě podívá, je prakticky všude téměř na každé ploše zdrojů pylu a
nektaru pro včely až násobně méně než před 30 nebo dokonce 50 lety. A
tak i když je počet včelstev zhruba stejný jako dříve, bude většina
oblastí u nás, na rozdíl od dřívějšku, převčelená. Navíc se dá říct,
že jedno dnešní silné včelstvo v nástavcích je silné možná až tolik,
jako tehdy až dvě včelstva v zadovácích.
Tudíž jako by se u nás dokonce počet včelstev jakoby 1,5x - 2x zvýšil,
zatímco zdrojů 2x, 4x nebo někde i víckrát ubylo.
A potom tím, že včely jsou u nás přešlechtěné. Kde se podíváte na
komerční nabídky matek, tak téměř všechny chovy matek dostávají
plemenářský materiál z oblastí, kde se včelám daří, s nadbytkem
nabídky sladiny a pylu. Ty včely jsou vyšlechtěné, aby za podmínky
dostatku až nadbytku sladiny i pylu dávaly co nejvíc medu. Nejsou
vyšlechtěné, aby dobře fungovaly v podmínkách nedostatku sladiny a ještě
hůř pylu. Jenže odchované matky z těchto linií se do podmínek
nedostatku pylu a sladiny dostávají po měsíce každý rok. Taková
přešlechtěná či špatně vyšlechtěná včelstva v takových podmínkách pak
jsou logicky citlivá na nemoci a roztoče, snadno se nakazí, a
kolabují...
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75704


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 8. 3. 2022
Re: Ochlazení (75691) (75692) (75693) (75694) (75697) (75699) (75702)

Možné to je, i když tenkrát ve vozech bylo 40 dvouprostorových včelstev, někde i 60 plus venku další nástavcové.

Nyní po zimě při vytahování neobsednutých starých rámků je v nich pylu taky dost. Ale můžou být stanoviště někde mezi poli kde ten pyl opravdu chybí, na polích dnes plevele už nejsou, postřiky zemědělců jsou tak dokonalé, že už nekvetou ani okraje polí kam kdysi nedostříkly když ještě šetřili.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75703


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 8. 3. 2022
Re: Ochlazení (75691) (75692) (75693) (75694) (75697) (75699)

"Vyzimování je čím dál mizernější to je pravda, včely jsou krátkověké vlivem viroz, kolikrát bez ohledu na počty VD nebo krmení je každé jaro čím dál víc slabochů, ještě na podzim bývají pěkné ale pak? 3 leté matky už skoro neexistují, 90% starých včelstev úplně vymizí. U 2 letých 50% žebráci. Kde jsou ty doby 4-5letých matek?"
a.
Podle mne je to tím, že za prvé v přírodě ubývají zdroje. Kde se člověk v přírodě podívá, je prakticky všude téměř na každé ploše zdrojů pylu a nektaru pro včely až násobně méně než před 30 nebo dokonce 50 lety. A tak i když je počet včelstev zhruba stejný jako dříve, bude většina oblastí u nás, na rozdíl od dřívějšku, převčelená. Navíc se dá říct, že jedno dnešní silné včelstvo v nástavcích je silné možná až tolik, jako tehdy až dvě včelstva v zadovácích.
Tudíž jako by se u nás dokonce počet včelstev jakoby 1,5x - 2x zvýšil, zatímco zdrojů 2x, 4x nebo někde i víckrát ubylo.
A potom tím, že včely jsou u nás přešlechtěné. Kde se podíváte na komerční nabídky matek, tak téměř všechny chovy matek dostávají plemenářský materiál z oblastí, kde se včelám daří, s nadbytkem nabídky sladiny a pylu. Ty včely jsou vyšlechtěné, aby za podmínky dostatku až nadbytku sladiny i pylu dávaly co nejvíc medu. Nejsou vyšlechtěné, aby dobře fungovaly v podmínkách nedostatku sladiny a ještě hůř pylu. Jenže odchované matky z těchto linií se do podmínek nedostatku pylu a sladiny dostávají po měsíce každý rok. Taková přešlechtěná či špatně vyšlechtěná včelstva v takových podmínkách pak jsou logicky citlivá na nemoci a roztoče, snadno se nakazí, a kolabují...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75702


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.6.28) --- 7. 3. 2022
Re: OchlazenĂ­ (75700)

Ja jsem repkove snusky hodil za hlavu a taky to jde.Dokonce radsi vcely zacatkem repky rozpulim,at si nosi jenom pro sebe.Vcely plne jarnich zasob,moje spokojenost.
V loni ochlazeni bylo 2x,vzdy vyhazely cast plodu,vcely dorostly do sily pozdeji.Zadna krec.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75701


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 7. 3. 2022
Re: OchlazenĂ­


když to souvisí s chamtivostí. starší matky pozděj plodují a pak nezastihou
tu řepkovou snůšku JINÉ medonosné plodiny s pozdější snůškouse již téměř
nepěstují.

 pepan

---------- Původní e-mail ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 7. 3. 2022 15:07:07
Předmět: Re: Ochlazení
"A co teprve velkovčelaři co rozeberou včelstvo 1x za rok a pak jen točí
medníky, oddělky, na víc se časově nedostanou, ti to lepí čím dál víc
oddělkama včetně nahrazení ztrát.

Vyzimování je čím dál mizernější to je pravda, včely jsou krátkověké vlivem
viroz, kolikrát bez ohledu na počty VD nebo krmení je každé jaro čím dál
víc slabochů, ještě na podzim bývají pěkné ale pak? 3 leté matky už skoro
neexistují, 90% starých včelstev úplně vymizí. U 2 letých 50% žebráci. Kde
jsou ty doby 4-5letých matek?
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75700


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 7. 3. 2022
Re: Ochlazení (75691) (75692) (75693) (75694) (75697)

A co teprve velkovčelaři co rozeberou včelstvo 1x za rok a pak jen točí medníky, oddělky, na víc se časově nedostanou, ti to lepí čím dál víc oddělkama včetně nahrazení ztrát.

Vyzimování je čím dál mizernější to je pravda, včely jsou krátkověké vlivem viroz, kolikrát bez ohledu na počty VD nebo krmení je každé jaro čím dál víc slabochů, ještě na podzim bývají pěkné ale pak? 3 leté matky už skoro neexistují, 90% starých včelstev úplně vymizí. U 2 letých 50% žebráci. Kde jsou ty doby 4-5letých matek?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75699


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 7. 3. 2022
Re: Ochlazení (75691) (75692) (75693) (75694) (75697)

Jenže chov včel defakto zatím ještě nikdy není chov včel. Chov včel to bude, až včely budeme plně chovat ve vnitřních kompletně uzavřených prostorech včetně jejich rozmnožování - oplozování matek. jako chováme třeba drůbež, králíky, prasatat, krávy atd.
V současné době je takzvaný chov včel pouze participování na přirozeném životě včel v přírodě. Včelař akorát postaví včely na vhodné místo, trošku dnešními chovatelskými postupy včely podnítí k vyššímu sběru medu a nakonec jim něco sebere, mezi cca desetinou medu až polovinou medu, co udělají ze sladiny nasbírané v přírodě. A včely prostě v tom prostředí žijí a využívají jeho zdroje, až do vzdálenosti cca 5 kilometrů od ulů.
Proto je třeba preferovat i dnes takový "chov" včel, kdy se včely v produktivní době zejména vytáčejí a po produktivním období se nechají tak, mimo krmení a ošetřování proti varaóze. A ony přežijou a na jaře jsou zase příslušně hodně silné. Protože to je znakem, že jsme včely postavili v přírodě na to správné místo, kde mají pro svůj život a ještě pro včelaře dostatek zdrojů. A ve správném počtu, ne příliš velkém.
Když je třeba včely mimo vytáčení medu soustavně nějak udržovat, podněcovat, podporovat a já nevím co, aby vůbec na jaře na začátku sezóny byly aspoň trošku silné, tak to je znakem, že jsou na špatném místě, kde nemají zdroje. Nebo u špatného včelaře, kde včelař nemá potřebné dovednosti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75698


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivan (212.79.110.148) --- 7. 3. 2022
Re: Ochlazení (75691) (75692) (75693) (75694)

JO, jo, to je zase co by, kdy by. Katastrofický scénáře. Běžte k šípku. Řešte raději jak jste včely nakrmili, zaléčili, zateplili, monitorovali spady a tak dále.. Tomu se říká "chov". Už nestačí včely v létě vytočit, nakrmit, zahodit klíč od včelína a na jaře se těšit ze silných včelstev, co přinesou rekordní snůšku. Ivan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75697


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (185.175.223.26) --- 7. 3. 2022
Re: OchlazenĂ­ (75695)

Ano když byla teplota + 10 stupňů tak bylo hodně vetrno. Prasila liska a včely neměli moc šancí ji využít. Je to škoda. Uvidíme jak se bude počasí vyvíjet dál. Novohradske hory

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75696


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 7. 3. 2022
Re: OchlazenĂ­


sv.Josef svojí širočinou ledy seká a když je nenajde staví mosty (z ledu)




pepan



---------- Původní e-mail ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 7. 3. 2022 8:52:25
Předmět: Re: Ochlazení
"Od soboty 12 března se sice oteplí a zase bude fučet klasika.
Poslední jara to je pravidlo.

10°C včely můžou přinést pyl ale vichr = 60km/h že nedoletí a umrznou

15°C = 90km/h

Tak co z toho?
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75695


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 7. 3. 2022
Re: Ochlazení (75691) (75692) (75693)

Od soboty 12 března se sice oteplí a zase bude fučet klasika.
Poslední jara to je pravidlo.

10°C včely můžou přinést pyl ale vichr = 60km/h že nedoletí a umrznou

15°C = 90km/h

Tak co z toho?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75694


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 6. 3. 2022
Re: Ochlazení (75691) (75692)

Tady na zemi 2 - 4 cm sněhu ze včerejška, ráno tak -4 a přes den trvale pod nulou. Už pár dnů počasí, že to pro včely na výlet vůbec není a podle všeho to bude trvat ještě minimálně do soboty 12 března . Komu se předtím plodování víc rozběhlo, tak nyní včelky dostanou řádně zabrat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75693


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.12.209) --- 5. 3. 2022
Re: Ochlazení (75691)

Je zacatek brezna,to byvalo jeste zmrzlo a spousta snehu a ledu.Casto se jeste cekalo na poradny prolet a dnes uz by jsme chteli malem snusku v unoru.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75692


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (185.175.223.26) --- 5. 3. 2022
Ochlazení

Přátelé to počasí si s námi i se včelami zahrává. Co u Vás ? Novohradské hory chladno větrno a dneska poletuje sníh

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75691


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pepan (217.170.101.106) --- 5. 3. 2022
přežijí včely zákon

https://www.youtube.com/watch?v=jAP4otm2LK4

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75690


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan (46.135.47.204) --- 19. 2. 2022
Re: čtení z podložky - odkapávající zásoby? (75687) (75688)

Děkuji za reakci. Skutečně asi už více plodují. I za dnešního větrného dne a při 8°C ve stínu létaly pro pyl na lísky...naštěstí to mají jen pár metrů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75689


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 18. 2. 2022
Re: čtení z podložky - odkapávající zásoby? (75687)

V úlu je vysoká vlhkost, pravděpodobně včelky začaly víc plodovat , vlhký teplý vzduch uniká od plodu a na vzdálenějších nezavíčkovaných buńkách v rozích atd se vlhký vzduch ochlazuje a sráží se z něho vlhkost. Cukr tak v otevřených buňkách nasává vlhkost, nabývá na objemu a vytéká z nějaké buňky. Pokud to bude jen trochu, nic se neděje, naopak to včelám pomáhá plodovat, protože pro vodu nemusí létat ven. Pokud to bude moc a dlouho, bude dobré zpozornět a třeba zkusit strůpkem nebo očkem tu vlhkost trochu víc větrat. Voda může trvale mokřit až do května, až bude ven teplo a do zesílení včelstev stěny úlů nebo plásty a potom to bude plesnivět nebo se v naředěném cukerném roztoku v buňkách namnoží houby s hnusnou chutí, vůní a vzhledem a zásoby se tak stanou pro včely těžko poživatelné.
Druhá možnost je, že plásty byly rozebírány v zimě, kdy byly včelky v zimním chumáči, takže buňky nemohly opravit nebo cukr z poškozených buňek vysát. A došlo k nějakému potrhání můstků s obsahem zásob nebo pomačkání a otevření buněk se zásobami. Do kterých se výše uvedeným způsobem dostala vlhkost, ale výrazně méně. Cukr v těch otevřených buňkách začal být tekutý a zase vytékat. Potom je ale cukr na podložce znatelně hustší. A neděje se prakticky vůbec nic, protože témě všechy ostatní zásoby jsou v pořádku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75688


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan (46.135.40.72) --- 18. 2. 2022
čtení z podložky - odkapávající zásoby?

Milí zkušenější včelaři,

dnes jsem na podložkách pod síty objevil kapky a loužičky čiré kapaliny, ale nebyla to voda, ale sladký sirup. Byly vždy mimo hrázky měli. Nevíte co by mohlo být příčinou, že takhle "plýtvají" se zásobami?

Předem děkuji za reakci.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75687


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vaclav Sciskala (193.86.170.5) --- 17. 2. 2022
Veletrh "VČELA !!! 18. - 19. března 2022

Pátek:
10,00 hod. - zahájení
10,15 hod. - Karel Ostárek - Aby včely neměly hlad
11,00 hod. - MVDr. Jana Cihlářová zástupce KVS - Zdravotní problematika MSkr.
12,30 hod. - Radomír Hykl -Zootechnika v kombinovaném systému 39x24, 39x15
14,00 hod. - Mgr. Jaroslav Habura - Udržitelnost krajiny, On-line úlové váhy
15,30 hod. - Ing. Marian Surowiec - Ultrasonic emiter v boji s Varroazou
Sobota:
10,00 hod. - Ing. Jan Peterek - Včelaříme v souladu s přírodou
11,00 hod. - Mgr.Jiří Danihlík Ph.D. - Strategie pro efektivní zvládání varroózy
a prevenci ztrát včelstev
13,00 hod. - Jiří Mohelník - výroba medovin
14,00 hod. - Miroslav Sedláček - Optimalizované plodiště-jak začít a zásady
Více na www.vcelaostrava.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75686


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín (178.77.227.52) --- 16. 2. 2022

Odešel jsem ze spolku a nevím proč by mě měli vézt v cisu
Potřebuji jen po spolku ověření počet včelstev a to svaz dostane zaplaceno

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75685


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 2. 2022
Re: jen tak


 Jsem téhož názoru




pepan



---------- Původní e-mail ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 16. 2. 2022 9:47:05
Předmět: Re: jen tak
" www.oocsvfm.cz-aktuality-vyplnovat ci nevyplnovat?
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75684


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.95.87) --- 16. 2. 2022
Re: jen tak (75681) (75682)

www.oocsvfm.cz-aktuality-vyplnovat ci nevyplnovat?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75683


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 15. 2. 2022
Re: jen tak (75681)

Řekl bych, že zblízka Ženklava a Štramberk asi skutečně nemusí být Ostravsko, ale zdálky z jiných krajů nebo z Prahy nejspíš je.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75682


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (93.89.102.199) --- 14. 2. 2022
jen tak

Jáá si myslím,že Ženklava Štramberk patří pod okres Nový Jičín není OSTRAVSKO možná se pletu rád si změním názor

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75681


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 14. 2. 2022
Re: lísky (75674) (75675) (75676) (75677) (75678) (75679)

U nás na Ostravsku v předhůří Beskyd poslední dny hodně jasno a slunečno, silnější vítr podle předpovědi pořád, ve skutečnosti jen občas. Akorát teplota nic moc, žádný příliv teplého vzduchu z jihu, jenom co se na místě ohřeje sluncem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75680


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.81.205) --- 13. 2. 2022
Re: lísky (75674) (75675) (75676) (75677) (75678)

U nas jeste nebyl ani jeden den,dnes opet fucak,navic stejne neni z ceho nosit pyl.Neni kam spechat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75679


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 13. 2. 2022
Re: lísky (75674) (75675) (75676) (75677)

Na ostravsku taky byl jeden den přínos pylu, jinak vkuse vichr, bez skafandru se nedá vycházet. Doufám že to letos nebude jako minulé roky, kdy brutálně fučelo celé předjaří i jaro až do května/června. Deštivých dní je taky moc, prakticky když není vichřice tak prší, něco jak psal Jospr....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75678


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.98.10.204) --- 11. 2. 2022
Re: lísky (75674) (75675) (75676)

u nas si stihli pekne z liesok nanosit vcera a predvcerom..dnes uz prsi.. 150-170 nmv

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75677


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 10. 2. 2022
Re: lísky (75674) (75675)

Líska a včely se obvykle sejdou, když je souvislá zima a sníh nebo aspoň pořádný mráz od ledna až někdy do začátku března. A potom hned jarní teploty delší dobu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75676


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.81.49) --- 10. 2. 2022
Re: lísky (75674)

U nas zatim lisky v klidu,teprve se zacinaji objevovat spicky listku snezenek a tulipanu.Jinak lisku pravidelne vcely nevyuziji,vetsinou bud fuci a prsi nebo fuci a je zima.Snad tak jednou za 5 let se potka kveteni lisky a letovy den.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75675


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 10. 2. 2022
lísky

Včera jsem se díval, u nás procitly lísky a protahují jehnědy. Dneska určitě začnou prášit, podle předpovědi má být u nás 10 st C. zítra už chaldněji a v noci na sobotu má být - 4 st C.
Řekl bych, že u většiny keřů je včely nestihnou využít a lísky zmrznou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75674


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.81.49) --- 8. 2. 2022
Re: polsko útokem (75672)

Nez tam dojedu,tak mne prejde chut cokoliv nakupovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75673


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri (178.22.113.15) --- 7. 2. 2022
polsko útokem

češi, jeďte si do polska nakoupit.
Poláci chtějí ještě pracovat rukama a rolnící jsou zde voličská základna na rozdíl od česka.

proto poláci snížily DPH....aby podpořily agrokomplex... co na to udělaly nadnárodní řetězce v česku?

https://www.e15.cz/byznys/obchod-a-sluzby/potravinarske-retezce-v-pandemii-rekordne-posilily-otevrely-desitky-novych-provozoven-1387403

rozšířily m2 prodejní plochy....

proto nekupujme v českých řetězcích ale jeďme na výlet na sever...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75672


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 6. 2. 2022
Re: snůškové podmínky (75663) (75664) (75665) (75666) (75667) (75668) (75669) (75670)

Já spíš vnímám kraňku jako včelu horských luk nad pásmem lesů maximálně s občasnými stromovitými porosty. A s chladným horským mikroklimatem. Kde je sníh hodně dlouho do jara, klidně třeba do konce května, kde hned potom toho velká spousta rozkvete, protože už je dlouhý den a vysoká intenzita slunečního světla a hned je při vhodném počasí rovnou léto a teplo. A kde je zase brzo na podzim chladno a klidně třeba na konci srpna sníh nebo aspoň lezavo často kolem nuly. Takže kraňka se musí rychle rozvinout, co nejdřív nabrat co největší množství zásob a s nimi vydržet jen s minimálními výlety od řekněme září klidně třeba až do května.
V takovém prostředí se medovice nevyskytuje, protože mšice potřebují dlouhá souvislá období vlhčejšího a teplejšího počasí na to své množství generací, kterými musí jejich rozmnožování obvykle procházet. A stejně pokud by se tam vyskytla, medovicový med s velkým obsahem nestravitelných látek by v průměrném roce kraňkám zaplnil výkalové váčky už v zimě a včely by tak snadno zničil. Proto kraňky obvykle medovicový med opomíjejí.
Musely by to být kraňky původem ne z těch regionů horských luk, ale původem z nižších stanovišť z lesnatých pásem nebo až z údolí a rovinatých podhorských a nížinnějších regionů s velkými lesy, aby měly trochu afinitu k medovici.
Ale dnes je ta kraňka pokřížena všemožnými kraňskými liniemi, proto se tam potřebné geny na medovici a na vegetování v rozsáhlejších lesích v lesích a na rovinách s dlouhou vegetační dobou od března po říjen vyskytnout mohou.
Jen se musí asi tvrději vyjednotit a vytáhnout tím brakováním.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75671


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.81.49) --- 5. 2. 2022
Re: snůškové podmínky (75663) (75664) (75665) (75666) (75667) (75668) (75669)

Ja v lesich vyrostl a jsem v nich doma,takze vnimam vlastnosti dnesni kranky a schopnosti najit a vyuzivat medovici hodne citlive a kriticky.Vcely na les a pozdni snusky je potreba peclive vybirat,rozmnozovat a hlavne hodne brakovat,proste si to srovnat sam sobe v hlave.
A pritom je kranka puvodem z lesu a kopcu Slovinska a Alp,to je paradox!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75670


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 5. 2. 2022
Re: snůškové podmínky (75663) (75664) (75665) (75666) (75667) (75668)

Jinak ale si myslím, že včely mohou žít prakticky všude, je ale otázka, při jakém zavčelení. Domnívám se, že v minulosti, řekněme do konce socíku, na většině stanovišť byla hustota zavčelení, kdy včely ještě bez problémů prosperovaly, včelař po většinu roků měl z nich med a téměř nikdy nemusel během sezóny doplňovat včelám zásoby cukrem, mohlo být zavčelení až desítky silných včelstev chovaných ve velkých nástavkových úlech.
Dneska na stejných místech mohou včely kvalitně žít a prosperovat pouze pokud jich tam nebude víc než třeba 5 - 10 včelstev na km2. Případně pokud by to byly slabší včelstva v malých úlech, třeba zadovácích, tak na stejném místě řekněme 8 - 14 na km2 .

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75669


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 5. 2. 2022
Re: snůškové podmínky (75663) (75664) (75665) (75666) (75667)

Bohužel ale na většině ploch množství včelí pastvy spadlo strmě dolů na zlomek původní hodnoty.
U vesnic je to m změna z ovocných zahrad a kvetoucích trávníků sekaných na seno a krmi pro králíky na dnešní stav anglického sekačkami hoblovaného trávníku a bezúdržbových jehličnanů.
U veřejných prostranství to jsou ztráty starých velkých lip malolistých a ztráty proluk mezi domy vyplněných neudržovanými náletovými stromy.
U lesů to je ztráta z socialistického nepořádku, kdy byl les plný plevelných lip a javorů klenů a třešní ptačích, olší, bříz, osik, lísky atd a maliníku a ostružiníku. Na dnešní stav, kvůli dřevu na topení les hoblovaný od plevelných stromů a kvůli růstu sázených stromečků paseky majiteli lesů pečlivě čištěné od maliníku, ostružiníku a medonosných kytek.
A pak ztráta medovicové snůšky. Buď přešlechtěním včelstev na kraňku, která medovici nesbírá nebo tím, že za socíku lesy futrované v zimě zplodinami z kotlů na uhelné kaly byly poškozenější a tudíž tam mšice prosperovaly násobně víc než dnes.
Výjimkou je trochu zemědělství. Tam došlo ke ztrátě snůšky už nějak do roku 1975. Kvalitní, ale hlavně podporovací snůška sldiny a hlavněš pylu z kvetoucícj plevelů v obilí a jinýc zemědělských kultur a kvalitní podpůrná pozdně letní a podzimní snůška ze strnišť zmizela. To bylo trochu nahraženo svůškou z řepky a potom snůškou z kvetoucích pícnin, ta ale skončila s úpadkem chovu dobytka po roce 1989. Snůška ze zemědělství by se mohla částečně navrátit, pokud by došlo k ekologizaci zemdělství.
Jediné, co se asi trochu zlepšilo, je ve městech pastva z okrasných keřů a stromů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75668


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (213.226.245.20) --- 4. 2. 2022
Re: snůškové podmínky (75663) (75664) (75665) (75666)

Jen si vzpomeňme, jak před pár lety (ještě tak rok 2016, 2017) se každý druhý holedbal, jak dává metrák ze včelstva a nebo ho brzy dávat bude. Jsou léta tučná a léta hubená, odjakživa to tak bylo a bude. Jediné, co je teď podle mě jinak, to je stav lesů, tj. kůrovcová kalamita a související nadměrná těžba, která v příštích letech učiní medovicové snůšky zřejmě velkou vzácností, minimálně než nová výsadba doroste určitého stáří. To mi dělá starosti, protože lesy byly vždy něčím, do čeho se nepromítala tolik chemizace a rozhodnutí agronomů a vše zde záviselo na počasí a na vzájemném vztahu producent medovice vs. jejich predátoři.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75667


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 4. 2. 2022
Re: snůškové podmínky (75663) (75664) (75665)

Jo jenže většina stanovišť je opravdu taková, že není řepka není med. A co je horší, že ta včelstva se musí udržovat na cukru, takže výnos bez řepky jde v reálu do minusu, beze srandy.

Stačí kouknout na lokality kde minulé jara byť byla řepka v doletu 2-3km, tak věčná zima, deště a jakýkoliv náznak oteplení = vichry jako prase .... bez cukru to nešlo, a to si ještě pár dní trochu z té řepky nabraly.

Ovocné stromy pokud nejsou v blízkosti rozlehlé sady, tak přínos z těch pár stromů ze zahrad je nejvýš pro jarní rozvoj a pak stejně hladomor. Jako první by šly do kotle nástavcové uly, které by se ukázaly jako jedny z nejhorších co kdy člověk vymyslel. Nástavcový úl bez řepky nebo jiné snůšky je k ničemu, stejně by šly do kytek i F1 masařky a postupně by zanikl celý ten stoletý rozvoj včelařství a vrátilo by se to někde do předválečných let.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75666


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.81.49) --- 31. 1. 2022
Re: snůškové podmínky (75663) (75664)

Nastesti uz nekolikaty rok za sebou nemam repku v primem doletu,navic tenhle podivny med vubec nemusim a mam klid od priotravenych vcel.Ono se posledni roky vyplati jaro netocit,nechat vcelam hojnost jarnich zasob a pockat si na les.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75665


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 31. 1. 2022
Re: snůškové podmínky (75663)

Tak je otázka, kolik včelařů by bylo ochotno chovat včely, kdyby to bylo na stanovišti s nedostatkem pastvy pro včely. A včeky chované jen pro potěšení, ne na med.
A kolikatera včelstva by potom včelař choval.
Třeba v tom stylu, že by včelař měl trochu více medu jen v dobrém roce, jednou za 2 - 5 let a ostatní roky by ty jeho včelstva jen přežívala a med by z nich prakticky nebyl. Med by neprodával, ale schoval na pár dalších let, případně jen dával jako dárky rodině a známým...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75664


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mirek H. (109.80.50.176) --- 31. 1. 2022
snůškové podmínky

Včelařím v oblasti Nechanicka a jsem přesvědčen,jakmile budou omezeny plochy řepky,tak skončíme se včelařením skoro všichni.Jiný zdroj snůšky u nás není a na les se nemůžeme spolehnout.Tam je snůška 1x za pět let a to nic noc.Z ovocných stromů je to spíš podněcovací přínos sladiny.
Přezimování včelstev prozatím je dobré,loňské úhyny se Zaplať Bůh neopakují.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75663


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 30. 1. 2022
Re: klesá zájem o včealření? (75659) (75660) (75661)

To mě taky napadlo,nedostatek pastvy pro včely je mnohem snadněji nahraditelný nakupovaným cukrem při chovu oddělků na prodej než při produkci medu na prodej.
Pokud ovšem není ten nedostatek pastvy tak totální, že včelstva trpí i nedostatkem pylu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75662


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.81.49) --- 30. 1. 2022
Re: klesá zájem o včealření? (75659) (75660)

Ja to vidim spis na jiny nahled na ekonomiku vcelareni,kdy jarni prodej prezimovanych vcelstev a oddelku je daleko jistejsi prijem pro vcelare,nez cekani na to,jestli vubec bude nejaky med.Jednak jsou vcelstva a oddelky zazimovany zamerne pro jarni prodej a nebo se jedna o zazimovane rezervy,ktere dik minimu uhynu proste vcelar zuzitkuje jinak,pac ma dost vlastnich kvalitnich vcelstev a nechce zbytecne zvysovat stavy na vcelnici hned na jare.Vic vcelstev samozrejme neznamena vic medu,jak si nekdo mysli,stavy vcelstev na vcelnici stejne narostou preletaky nebo oddelky v sezonu samy,az to kolikrat neni zdravo...To samozrejme je vse o vcelarich,kteri umi tvorit a zazimovavat cosi nad stav vcelnice.Zazimovat 20-30 % rezerv je dnes bezny standart.
No a ten zbytek,co neumi,nezna,nebo ho potkala smula s uhynem vcelstev ma po cem sahnout.
Podstatne je,ze cena prezimovanych vcelstev je nekde kolem 4000 kc,co jsem videl v inzeratech a dokud budou kupci,bude takova.Koneckoncu se se neproda na jare,nebo nezuzitkuje jinak,da se vesela potrhat do jarnich oddelku.
Co mne stve,je,ze ne kazdy takovy jarni prodejce ma poneti o povinnostech plynoucich z Metodiky kontroly zdravi,predevsim o vysetreni na mvp,nebo,ze se vcelstva nesmyslne prevazi na velke vzdalenosti,nejlepsi cesta,jak rozvest ruzne smakulady po cele CR..Kde se kdo zrodi,tam se taky hodi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75661


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (213.226.245.20) --- 30. 1. 2022
Re: klesá zájem o včealření? (75659)

Také je možná letos méně úhynů. Takže menší poptávka, a proto se nabídka musí víc prezentovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75660


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 30. 1. 2022
klesá zájem o včealření?

tak jsem otevřel Včelařství dvojku a koukám, plno inzerátů na prodej vyzimovaných včelstev. A plno inzerátů na prodej oddělků, což jiné roky v zimě v únoru nebylo. Prodej oddělků, asi těch přezimovaných, se dřívější roky inzeroval na konci léta, později už ne protože už byly všechny zamluveny a potom až během pozdnějšího jara se inzeroval prodej nových oddělků.
Že by přestával zájem o včelaření, dříve vyháněný dotacemi, a lidi se naopak spíš včelstev zbavovali?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75659


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 26. 1. 2022
Re: dotace D1 + příspěvky (75653) (75655)

"Paní stará cca 70 let si tam přišla změnit pouze trvalý příkaz na zálohy energií a vyřízení trvalo pošťačce 10 minut"
a.
Tak nemusí to být někdo věku 70 let a na poště. Já jsem nedávno cestoval tady z Ostravska do Prahy a na zpáteční cestě "Leošem" se mne z mého místa pokusil vyhodit taky starší (asi mého věku) manželský pár. A vyšlo najevo, že paní s chytrým mobilem si koupila lístky omylem na o hodinu dřívější spojení než bylo to moje a se stejným číslem sedadla. Paní měla jízdenky v mobilu a asi půl hodiny tam všelijak cosi četla a zkoumala a hledala, radila se se stevardkou, která její jízdenky přirozeně nemohla ve svém služebním mobilu najít, než přišla na tu správnou příčinu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75658


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 26. 1. 2022
Re: dotace D1 + příspěvky (75653) (75655) (75656)

Mně ke konci roku poslali email, takže jsem platil převodem z účtu. Bohužel o pár dnů později než dali termín, ale neozvali se, tak předpokládám, že taky jsem pořád členem.
Já jinak ale elektronické bankovnictví a účet používám hodně na nákupy, takže to využivám. Sice ne na chytrém telefonu, takže mimo domov nemohu, ale doma ano. Kdo to jako důchodce ale nepoužívá, klidně může bez problémů existovat bez účtu, důchod v hotovosti pošťačkou a nakupovat za hotové jezdit třeba autobusem nebo na kole do města.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75657


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (213.226.245.20) --- 26. 1. 2022
Re: dotace D1 + příspěvky (75653) (75655)

Josef mě svým příspěvkem předběhl, takže plný souhlas, SIPO přesně, taková je realita na vesnici.

Jak jsem ale tedy pochopil, tak u něj v ZO ty příspěvky před Vánoci platili členové hotově, tak na upřímně řečeno čas opravdu nemám. Takže to pošlu radši s tím předpokladem trvání členství i v příštím roce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75656


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (213.226.245.20) --- 26. 1. 2022
Re: dotace D1 + příspěvky (75653)

Já tady tak nějak rozumově předpokládám určitý status quo členství, takže když se někdo nevyjádří, že už členem být nechce, předpokládám zachování stavu, tj. že členem chce i nadále být. Tak je to přeci všude. Jsem-li OSVČ, tak se mnou všechny instituce jako s OSVČ nakládají a když se rozhodnu, že už jím být nechci, musím to dát vědět. Tady je princip podle mě stejný. Jak ale říkám, známe se, tak je to na vážkách občas u nějakého člena, který stejně dříve nebo později skončí, protože mu povinnosti a termíny nic neříkají a udržovat jeho členství jsou jen starosti.


V zásadě máš pravdu, že to cestou bankovních převodů jde. Jen si nemyslím, že je to pro členy výhodnější. Nebo alespoň zatím chce posílat peníze na účet v ZO jen cca 15% členů (3 z 24 členů). Nevím, proč to tak chtějí, já jim to nabízím každý rok.

Ale možná se zas tak nedivím. Dneska jsem byl zrovna na poště, abych vybral peníze a mohl si zase po roce užít ten půlden papírování, tj. zpracování přehledů vyúčtování, tisku rozhodnutí, tisku podpisových archů a rozdělování hotovosti. Paní stará cca 70 let si tam přišla změnit pouze trvalý příkaz na zálohy energií a vyřízení trvalo pošťačce 10 minut (paní hledala číslo účtu, variabilní symbol, neviděla na to, protože brýle se jí zamlžily, paní pošťačka se dvakrát sychrovala, než něco zadala, protože informace byly zmatečné...). Většinu těch plateb, jak o nich píšeš, vyřizují tito lidé prostřednictvím inkasa, kde se to taky vyřizuje za ně a nic se po nich už nechce. To ale těžko může být případ včelařského spolku.

A nevím, kolikrát jsi měl možnost vidět, kolik chyb členové na žádostech natropí v registračních číslech včelaře, stanoviště (častá záměna, přestože každé úplně jinak dlouhé), v číslech včelstvech na jednotlivých stanovištích a výsledného součtu, který nesedí, v číslech parcel a katastrů (každý rok vyplněno jinak), v číslech telefonů (často jen 8místná), rodná čísla nesedí atd., atd. Věř, že člověk pak nemá úplně dobrý pocit, když číslo z takového formuláře zadává do příkazu k úhradě.

Ale když se to povede, tak pak už to jde a v zásadě se na to těším, až to všichni budou chtít převodem. V tom s tebou souhlasím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75655


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.81.49) --- 26. 1. 2022
Re: dotace D1 + příspěvky (75653)

Velice jednoduse,platby pres SIPO,duchod na vesnicich postacka.Takze,k cemu by mel obycejny duchodce ucet,platil z nej? Nebyl by mu k nicemu.Nejblizsi posta vice nez 5 km,bankomat 12,vylet na pul dne busem.
Naprosta vetsina mych staroduchodcu zadny ucet nema.Pravda,vyplaceni na ucet by bylo jednodussi,ale nutit je zakladat si ucty kvuli par korunam hloupych vcelarskych dotaci???
Vyplacime na plne moci na duverniky,az budou mit vcelari cas,opadne covid,muzou si je v klidu vyzvednout.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75654


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (93.89.102.199) --- 26. 1. 2022
Re: dotace D1 + příspěvky

Já se tím vůbec netrápím ,jen nebyla by slušnost se zeptat člena jestli bude pokračovat v členství a neusnadňovat si svoji práci.Nebo vybrat členské ke konci roku jak píše Josef. Bohužel svaz je poslední složka N.F.nerefovatelná,pořád si někteří myslí dostanu dotace zaplatím členské u žadné jiné organizace to není.Výmluva,že členové nemají účet je lichá.Každý zaměstnaný člověk má účet neznám zaměstnavatele co by vyplácel peníze v hotovosti.Většina duchodců ho taky má nebo si nechává posílat důchod na nějaký účet.Pošťák peníze nenosí.Není problém poslat SMS členské zaplatit kolik do kdy na jaký účet a potom poslat dotaci na účet. Možná se najde malé procento které se můsí vyřidit jinak.Ti co se vymlouvají rád by věděl jak takový člen platí jiné platby,voda,odpady,dom.daň,energie.
Napadají mne dva případy lenost včelaře však to důvěrník zařídí nebo pokladníka,který umí jen papírovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75653


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (213.226.245.20) --- 25. 1. 2022
Re: dotace D1 + příspěvky (75649)

Zdeněk: "Organizace zaplatila příspěvky ne včelař člen ZO nechce být členem a tím ho nutí byt členem ZO.Stanovy toto zakazují, jde to na vrub toho kdo ty příspěvky bez souhlasu zaplatil místo tohoto člena. Nebo platí heslo O nás bez nás."


Tak se tím zase tak netrap. Určitě nikoho nenutím. Většinou jsou nejistí takoví ti včelaři 2 až 4 včelstva, občas včely máme, občas nemáme. A když na takovém včelaři budeme jednorázově tratit těch pár stovek, tak se s tím srovnáme.


Pořád samé právo, nucení, vymáhání, na ničem z toho nechci tratit ani minutu času. Z mého pohledu by jen byla slušnost, kdyby ten včelař, který už nechce být další rok členem, nám to třeba v listopadu oznámil, nic víc.

Ale ty mi na to asi odpovíš, že to není jeho povinnost. A tak pořád dokola.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75652


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.81.49) --- 25. 1. 2022
Re: dotace D1 + příspěvky (75649) (75650)

Ve vsech normalnich spolcich se plati prispevky z vlastni kapsy,to je jaksi bez debat.Dal jsem nasim clenum na vyber,bud zaplatit do konce roku,nebo skoncit clenstvi.Zdar.Zaplatili vsichni,sice se brblalo,ale servis,dotace chcete,tak holt platte.
Loni jsem to nechal poslat z pokladny,protoze napred chteli dotace a az pak platit.Navic se siril covid.Ted uz ne.Jestli maji byt prispevky na svazu v prosinci,neni jina cesta.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75651


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 25. 1. 2022
Re: dotace D1 + příspěvky (75649)

No musely by se trochu změnit stanovy. Ale systém, kdy ZO ze svých peněz zaplatí za členy dopředu a potom ty příspěvky inkasuje od včelařů a případně se doví, že včelař už neche být členem a nezaplatí je přece taky na hlavu a měl by být změněn.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75650


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (93.89.102.199) --- 25. 1. 2022
Re: dotace D1 + příspěvky

ZO by tak defakto mohla za určitých podmínek ten roční příspěvek zaplacený z prostředků ZO po tom člověku vymáhat. Každopádně to je v zájmu ostatních, kteří v zO být chtějí, protože o ten příspěvek jsou kráceny jejich spolkové peníze.
::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
To by mne zajímalo jak by to ta organizace vymáhala podle čeho. Organizace zaplatila příspěvky ne včelař člen ZO nechce být členem a tím ho nutí byt členem ZO.Stanovy toto zakazují, jde to na vrub toho kdo ty příspěvky bez souhlasu zaplatil místo tohoto člena. Nebo platí heslo O nás bez nás.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75649


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 25. 1. 2022
Re: dotace D1 + příspěvky (75647)

Tady se jedná o to, že členství ve Svazu je dáno , jednoročním obdobím, protože se platí jednou za rok.
A o to, že je to tak blbě zorganizováno, že příspěvek se často platí později než je o členství toho člověka ve Svazu na další rok defakto rozhodnuto.
Takže kdo se tedy rozhodne v nevhodnou dobu, že už další rok být ve Svazu nechce a příspěvky platit nebude, tak přesto tam ten rok defakto je, protože ten příspěvěk za něho je zaplacen už předtím z prostředků ZO. ZO by tak defakto mohla za určitých podmínek ten roční příspěvek zaplacený z prostředků ZO po tom člověku vymáhat. Každopádně to je v zájmu ostatních, kteří v zO být chtějí, protože o ten příspěvek jsou kráceny jejich spolkové peníze.
Mimo jiné to přináší úplně zbytečný stres funkcionářům ZO.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75648


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78081 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 75648 do č. 75708)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu