Včelařská konference

Pamatuju,kdy se med prodaval za 40 a cukr stal 20.Vcelari neskoncili a vcelarili dal.Zrovna jsem tehdy zacinal.
Dnes med 170- 220 kc,kilo cukru i kdyby 40.Porad je to za 1kg prodaneho medu skoro 5 kg cukru,tj pri zakrmeni 20 kg cukru je potreba prodat 4 kg medu na vcelstvo! Kdy to byloslozitejsi,tehdy nebo ted?<

Je potřeba nezapomenout nato, že kdyby nedošla evropská dotace v plné kráse tak by o včelařství nezakopl krom pár bláznů nikdo. Co si pamatuji. Jediní dolští matkaři první rok když byla možnost EU dotaci vyčerpali. Nezapomenutelný poznatek.

Takže, platí, cukr k medu 4:1= včelařství upadá. Takže stačí vydržať co řekne časem statistika, myslím si že tato matematická rovnice platí dobře.

Rok 1977 výkup medu v Jednotě 35 kčs/kg,Prodejní cena medu se sklenicí 32,50 kg kčs,Cena cukru 7,30 kčs/kg Moje výplata 1650 kčs / měsíc. Roční výnos medu Moravský univerzál,Budečák 20kg/rok.(Tachov,viz Tachovský úl 35kg/včelstvo hodně diskuzí)Nastavkové včelaření v plenkach.
Příspěvek na cukr 25 kčs.Včely ostré, Kleštík ještě nebyl včely trpěly moc nosemou Apis,vyskytovala se také Majůvka.Propočty ať si udělá každý sám.

Nepamatuju vykupni cenu v Jednote,ale tu 20/kg si pamatuju presne.Ten rok mi klekla skodovka a cukr jsem tahl ve 2 taskach busem.

Období těsně po konci plánovaného hospodářství a po Klausově nastolení tržního mechanismu. Ty ceny se bláznily jako dnes

Pamatuji to dosti,ale když byl med za 40 Kč,cena cukru 7 Kč a nikdy 20 .Výkupní cena medu v Jednotě byla 45 Kč.

Pamatuju,kdy se med prodaval za 40 a cukr stal 20.Vcelari neskoncili a vcelarili dal.Zrovna jsem tehdy zacinal.
Dnes med 170- 220 kc,kilo cukru i kdyby 40.Porad je to za 1kg prodaneho medu skoro 5 kg cukru,tj pri zakrmeni 20 kg cukru je potreba prodat 4 kg medu na vcelstvo! Kdy to byloslozitejsi,tehdy nebo ted?

Včera cena v Penny Hořice v P. 19,90Kč, dnes nový návoz s cenou 36,90 Kč.Pěkný dárek včelařům !

Pro mě jsou dvě tuny velké množství. Malé množství je řekněmde 50 - 100 kilo a to v kilovkách.
Co se týká cukru, řekl bych právě že spíš velkospotřebitelé jsou schopni využit právě méně čistý cukr, v závislosti na tom, kde ho používají. Například cukr trochu tmavší barvy a příchuti třeba do colových nápojů nebo levných intenzívně barevných červených, žlutých atd limonád, ( v kombinaci s umělými sladidly) nebo do kompotů barevného ovoce nebo do , pečiva. Zatímco u cukru prodávaného drobným spotřebitelům v kilovkách si nemohou dovolit, aby třeba 2 - 3 polévkové lžíce cukru třeba v nálevu pro zavařeniny zbarvilo ten nálev do hněda nebo do bíla. Ale co se týká včel, dneska jakýkoliv rafinovaný bílý cukr by měl být pro včely z hlediska nestravitelných látek dobrý, protože těch nestravitelných látekje tam proti sladině z přírody, zejména medovicové, mnohonásobně méně.
Slizovatění byl třeba problém prosakovacích krmítek ve velkých flaškách od okurek, zvláště když se vzala voda z přírody z nějakého potoka a bylo už chladněji, třeba v druhé polovině srpna a včely braly cukr pomalu a více dnů. Tam jak voda pomalu procházla vrstvou cukru, vznikal koncentrovaný roztok, ale pokud se použilo doporučeného poměru, 3 sáčky (kila) hrubého cukru a dolít vodou, vody byl nadbytek a jak se cukr spotřeboval, cca půl, čtvrt litru vody zbylo. Ta byla jen slabě ocukrovaná a tak ji včely nebraly nebo braly jen pomalu. Takže se v ní velmi namnožily slizovaté bakterie. Když potom včelař šetřil a tu zbylou vodu nevylil, ale použil ji na další cukr, bakterie se přemnožily a vznikl sliz, který nebyl sladký, takže ho včely nebraly a nešel přes odvory prosakovacího krmítka. Když bylo dost teplo a včely byly silné, cukr vybraly rychle, bakterioe se nepomnožily a sliz nevznikl.

V krajním případě, já mám doma černobílou laserovku, toner mne kdysi stál okolo 300 Kč a má mít kapacitu kolem 3000 stránek. Udělám tedy černobílou malůvku s jednoduchým dobarvením třeba barevnými fixy, na jednu malůvku aby dobarvení trvalo tak minutu, dvě minuty a mám originální nálepku na sklenice s madem, pro malé množství téměř zadarmo.<

Malé množství je definováno dvěma tunami, děleno nějakou 300ml sklem je tak 4 tisíce etiket. Pro blízké okolí úplně zbytečné. Pokud zákazník (soused, známý) pozná kvalitu, často se spokojí s medem tak jak je. Chtít poněm více peněz kvůli tomu že to druhému tak jde, a tiknout a barvit se a lepit rukama nějaký etikety, .... nee.

je otěch společenských třídách a demografii podle území. Opravdu si myslím, že to vliv má velký a kdo pročetl ty dva odkazy, nebo našel nejlépe původní článek, pochopí že se společnost opravdu sedimentuje na měšťáky a maloměšťáky kteří rádi nekupují jen med ale i přidanou hodnotu jako navíc ke sklenici medu příběh, zajímavý obal, atp. cerepetičky hyhotání a jiné obchodní triky. Jde jak jsem psal ale o část České populace a promne je výchozí nabídnou med těm co ho chtějí koupit. K těmto zákazníkům se samozřejmě také se svým medem dostanu, ale přes další ruku která má na takové obchodování lepší buňky než já. Zpravidla ale odběratelé typu do perníků, do zpracoven a něco přes branku, nepotřebuji nějak okouzlovat, tam jde především o množství a dobrou nákupní cenu pro místní spotřebitele. Což je můj směr.

Jaké tedy mají být různé kvalita cukru? A jak se tedy ty různé kvality cukru projeví v nakrmení včel?

Kvalita přečištění se kontroluje přes pH. Má být 7, výš je špatně. Kvalita mikrobiologická, příměsy ze skladů jako kamínky se vidí až po rozpuštění většinou šlo kdysi o slizovatění, to byl co si pamatuji velký problém. Další je sortování po vytřídění, dochází často k mísení různých kvalit do akčních superhyper šarží, aby se vůbec vyplatil. Větší část cukrů, té nejčistší kvality a tudíž nejvhodnější pro krmení do včel je cukr určený pro zpracování do provozů k dalšímu zpracování a je zpravidla v bigbacích nebo v 50tkách na paletě. Jde zpravidla o dražší cukr než je vidět v superhyper, ikdyž ta kvalita po zdražení se často vidí hned po otevření a rozmíchání. Odstín po 24 hodinách by neměl jít do světle hněda, tvorba bílého roztoku jak mléko, které tvoří nenápadně sedlinu atp.

U cukru je to obchodně jednodušší, ta kvalita během rafinace což je docela složitý výrobní proces, tj sedimentacích bílkovin a necukrů a různých separací vápené usazeniny před fází těžkého sirupu je různá cukrovar od cukrovaru.

Už jsem nějaký to kilo včelám dal a preferuji 50tky. Ale i vnich mi kdysi zbyly kamínky na dně a byl problém se zbytky z vápna.

Díky ztrátám co probíhají v bulvě díky prodlevě od sklizně po řízkování také vzniká hodně příměs která nakonec dělá cukr v jiné kvalitě oproti tomu kdy je kampaň rychlejší. Denně se počítají ztráty na větších haldách při prodlevě podle podmínek až v tunách.

Ty zbytky hotového cukru mají vliv zase na bioaktivity v tělech včel, proto je nejlepší mít sirup ihned co nejčistší bez zabarvení a různých zákalů.

U hydrolyzátů ze škrobáren je to složitější, lze výrobně docílit tekuté krmivo dobré kvality pro včelstva, ale vstupní kvalita zrna je velmi kolísavá a tak se ukazují problémy typu nestravitelných částí v druhé fázy biologické přeměny ze škrobů na cukry.

Gupo, já moc nechápu Tvé myšlenkové pochody. Většinu zákazníků nemám z velkoměst, to je menšina. Většinou jsou to lidé, kteří si umí sami vyhledat informace, jsou aktivní, zajímají se, dobře se s nimi povídá a jsou to lidé, kteří ve svém oboru něco dokázali a umí ocenit dobře odvedenou práci. Nejsou to lidé, kteří by smlouvali o ceně a honili nějaké akce. U mě může každý ochutnat různé druhy medu a nekupuje tak zajíce v pytli. Moje manželka je obchodnice a s lidmi to umí. Není to jako kdyz přijdete někam pro med a nerudný včelař vám vrazí do ruky zaprášenou sklenici někde z garáže. Ani to není jako kdyz přijdete do velkého obchodu, kde je vše jen o přetvářce a podnikatelském projektu. Je skupina lidí, kteří berou nakupování jako společenskou záležitost a takové domácí nakupování přímo u zdroje s příjemným poklábosením jim vyhovuje. Každý si vybíráme a vychováváme zákazníka svým přístupem. Kdyz lákáš na levný med, buduješ si také specifickou klientelu.

"Nebo mít obchodnického ducha třeba jako poláci, si děláte srandu, ale chleba ze zlotých na czk 180kč na vánočních trzích, neustále fronta. Medy skoro všichni trhovci dvoubarevné, různě pruhované jak zebra - květový, medovicový všelijaký. "
a)
Já bych řekl, že to spíš znamená využívat možnosti, jaké jsou. Co například komu brání si dnes sednout k počítači a udělat si svoje nálepky na svůj med? Dát tam něco typického pro místní region atd. Počítač má dnes každý, slušné grafické progamy, třeba gimp jsou zadarmo, nemusí se vůbec kupovat třeba photoshop. Ale i to není problém, pokud se dnes člověk rozhodne, že si třeba ten Photoshop koupí online na půl roku za pár stovek měsíčně, pokud ho má jak využít, aby se mu to vyplatilo. Stačí potom znát trochu zákonitosti tisku a dát tam takové barvy, aby dobře vyšly i v levné barevné tiskárně. Nacpat třeba 8 nálepek na jeden list A4, to pak vyjde jedna nálepka odhadem nějak kolem koruny, pokud se použije levný tisk z levné barevné laserovky. Pohrabat se trochu v lepidlech a najít lepidlo, které drží na skle, takže se jím ta nálepka dá nalepit. A ideálně aby lepidlo povolilo a nálepka se dala sundat, když sklenici nechám jeden den ve vodě.
A už je možnost, jak si svůj med odlišit. Ať už na trhu, kde se hned po ceně kupuje hlavně podle vzhledu sklenice i ostatního kolem. Ale i třeba pro známé.
V krajním případě, já mám doma černobílou laserovku, toner mne kdysi stál okolo 300 Kč a má mít kapacitu kolem 3000 stránek. Udělám tedy černobílou malůvku s jednoduchým dobarvením třeba barevnými fixy, na jednu malůvku aby dobarvení trvalo tak minutu, dvě minuty a mám originální nálepku na sklenice s madem, pro malé množství téměř zadarmo.

Jaké tedy mají být různé kvalita cukru? A jak se tedy ty různé kvality cukru projeví v nakrmení včel?

Ten odkaz z předešlého příspěvku obsahuje ke konci vtíravou reklamu na jakési spoření co s rozumem u 20% inflace spoření určitě není.

Tento dole odkaz je u konce zase o politice. V Česku je prostě spousta trafik a omezené a hlavně upravené zdroje jinak zajímavých informací, které mohou pomoci např. okolo cen medu.


https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ceska-spolecnost-vyzkum-tridy-kalkulacka_1909171000_zlo

Otazka je jina,ne kdo si co zaslouzi,ale kdo mu tohle bude ochotny zaplatit???<

To je zajímavá reakce. Dnes bych řekl, že jde u prodeje za 280,- o třídní systém, který zde jako Češi máme.

Probíhal nějaký výzkum, a světe div se, my nemáme třídní elitu, kterou viditelně mají v Polsku, Maďarsku (to si dle historie daných států myslím), a ověřeno - v Británii je to prý 9% z populace.

Unás je jen vyšší střední. Jde o měšťáky typu velkoměst. Jde o cca 35%, proto tu diskuzi s Medařem beru vážně. Věřm tomu, že si našel z velkoměst většinu klientely, která mu kupuje jeho med za 280.

Jenže to je tak třetina populace. Někdo ten zbytek jak se říká, vyžrat musí. Tak jen aby se vědělo, že hry typu přednáška jak krásně prodat med beru jako letadlo. Nyní jsem to podložil i čísly a odkazem.

https://finlord.cz/2019/09/jake-spolecenske-tridy-patrite-udelejte-si-test/

K chlebu dáte pěkný eko bio enviro udržitelný pytlík s nápisem čerstvé a křupavé, a ještě ochráníte lesy, planetu.

Nebo mít obchodnického ducha třeba jako poláci, si děláte srandu, ale chleba ze zlotých na czk 180kč na vánočních trzích, neustále fronta. Medy skoro všichni trhovci dvoubarevné, různě pruhované jak zebra - květový, medovicový všelijaký. Kam se tady hrabou s gumičkama a plástama a pomalu i trubcema v medu.

Spíš otázka kdy to letadlo dolétá, jak poznamenal gupa?
Sklenice včela 730ml 1kg už stačili zničit, do toho letadla se už nehodily.

Rohlik taky muze stat 10 kc,chleba 200,pekar si taky zaslouzi vydelat,ne? Cement 1000,cihla 100,taky si zaslouzi kluci vydelat,ne? Brambory 90? Proc by nevydelal i pestitel brambor? Videno optikou 400kc/kilo medu.
Otazka je jina,ne kdo si co zaslouzi,ale kdo mu tohle bude ochotny zaplatit???

Co se týká kvalit cukru jsi mimo a nic moc o cukrovarnictví nevíš. Stále mám proto pravdu, jak konzument medu často nic neví o kvalitě medu, ty jako spotřebitel cukru nevíš nic o kvalitách v produktech cukrovarnictví. To si můžeš jen jako ten konzument myslet. Protože vypadá ten cukr přeci všechen tak stejně. ...

Medy se od sebe liší dost podstatně. <

Jak se od sebe liší med za 99,- - 130,- - za 150,-, za 180,- za 200,- za 250,- za 300,- ... ?

Cenou. Protože je to pořád med. Řád který dělá regule a zákony a smernice a vyhlášky to zboží tak nazval a proto tomu tak je. Pokud toho využíváš a nemáš nevyvratitelné důkazy, které ani věda a její vědci neumí podat regulátorovi tak aby to nejvyšší instatce soudů uznala, že ten med za 99 je padělek, nebo nekvalitní, a oto že je nekvalitní, opíráš svůj prodej svého medu za 280,-, provádíš nekalou soutěž. Protože zákazník je pán tomto směru, pokud zákazník nazve někoho s medem za předraženého, má pravdu. Pokud si kupuje med za 99,- může si být v našem systému označování medu jist, že ten med zapadá do kvalitního medu, protože je to napsáno na etiketě.

Jde pořád o stejný cukr. Jestli je za 30 bez akce, nebo za 10 v akci. Medy se od sebe liší dost podstatně. Musíš srovnávat jabka s jabkama a hrušky s hruškama. Snad to byl jen vtip, ne?

Dík za nabídku, ale mám dost medu a nikdy nepřekupuju.

Ještě pro vysvětlení, med v balení od 5-600g je prodej obalu. Ne medu. Pokud hodně včelařů padne do této obalové pasti, musí vedle obalu ještě investovat do pěkných víček, pěkných etiket, pečetí, gumiček, krabiček, značek a jiných vícehodnot, atp. Otázka. Jak krásný musí být med aby se tak prodal někde na dědině? Odpověď hodně krásný pro pár bab, co si chcou koupit pěkný obal.

Realita nízkých cen na který se tvoří obchodní marže je základ. Takže když vytvoříš balení bez obchodní marže, můžeš si ten med odemne koupit a nabízet ho, ale to zase není o včelaření ale o medaření a obchodu. Nikomu vtomto nebráním, jen konstatuji. Člověk rád sám sebe úkoluje kvůli vidině většího zisku, ale vtom momentě nevidí větší náklady. Chamtivost je často slepá. Obchodník zpravidla ale má jasný cíl. Takže vtom vidím rozdíly a pastičky co se nenápadně v odborných přednáškách lije do hlav potenciálních hráčů letadla s názvem kup si pěkný med s mnoha přívlastky.


První a poslední věc aby se prodával med jako víno je, změnit normu na med a charakterizovat med s HMF jako přirozený proces který se v pravém medu odehrává. Rozlišit přehřátí a padělání a přirozené HMF v dyrovém medu je bezpodmínečně, pro tuto ideu srovnání víno - med zásadní.

Gupo nemáš úplně pravdu. Je to hlavní trend, ale na trhu je i menšinová skupina zákazníků, která to má opačně a chce něco drahého, luxusního a týká se to jednoznačně i potravin. Pokud máš kvalitu, kterou můžeš nabídnout a dokážeš se k této skupině dostat, pak máš vyhráno. <

Jen konstatuji. Mám pravdu, důkazem jsou sami včelaři a sháňka po cukru. Copak koupíš? Máš několik možností. Cukr za 10,- za 20,- za 30,- za 40,- za 50,-. Kterej si vybereš? Určitě ten nejdražší je podle ceny určitě ten nejkvalitnější ...?? Tak. Jsi ta úzká skupina včelařů a kupuješ cukr za 50,-? Nejsi?, jsi stejný šetřílek jako ostatní. Kdo koupí cukr za 50,- v tunách, je prostě zoufalec a neználek. To samý u medu. Takže ty drobný sice jsou pěkně zakulacený, že jde kilo po 280,-, ale jsou to v součtu jen drobný. Buď jsi medař nebo včelař. Jako včelař se budeš chovat jako šetřílek, ale po zákazníkovi budeš chtít maximální cenu? Jak že to nazývají konzumenti včelaře, ... je to vtom článku na beeinfo co sem dal JosPr?

Gupo nemáš úplně pravdu. Je to hlavní trend, ale na trhu je i menšinová skupina zákazníků, která to má opačně a chce něco drahého, luxusního a týká se to jednoznačně i potravin. Pokud máš kvalitu, kterou můžeš nabídnout a dokážeš se k této skupině dostat, pak máš vyhráno. Nepíšu teorii, ale praxi a běžně i takovým lidem med prodávám. Uvažuj... kdybych ho měl laciný a nabízel noname med bez jakéhokoliv popisu v ušmudlané sklenici za 130/kg (jasně přeháním, i když někdy i to je realita), co myslíš? Vyhledali by mě? Projevili by zájem? Postupně zafungoval efekt sněhové koule, lidé spolu mluví a doporučí atd... Jen člověk musí udělat něco navíc... tož tak jen námět k zamyšlení, zda je vše jen o nízké ceně.

Zachovejte paniku. Nějak bylo, nějak bude. Každá krize oddělí zrno od plev a nejhůře na tom paradoxně budou ti co prodávali za levno, jejich zákazníci jsou na zdražování citlivější. Med by klidně mohl stát nyní 400 kč/kg vzhledem k vývoji cen u jiných potravin od roku 1990 a nic by se nestalo, tu hodnotu oproti jiným planým potravinám rozhodně má, pokud je to pravý, syrový med. Nestojí tolik, protože včelaři jsou hloupí, můžou si za to sami svým dlouhodobým přístupem a teď budou sklízet důsledky. Je to něco jako masochismus? Já jsem spokojený, prodej jde ZATÍM dokonce o něco málo lépe než loni. A co bude za rok, nikdo neví, mám se snad užírat a stresem si zkracovat život? Ani náhodou.

www.beeinfo.cz-cena medu 2022.

... je třeba rozlišovat lidi, kteří se tím živí nebo to je aspoň většina jejich příjmů a lidi, kteří na ceně svého medu existenčně nezávisí. Ti první musí jednoznačně do ceny medu započítat i svou práci. <

Trh s medem ale toto nerozlišuje. Pokud jde tedy jen o med.Vyhrává jen ten kdo má med levný a nebo nějak výhodný proto, aby další člověk takový med buď koupil pro vlastní spotřebu a ušetřil část svého rozpočtu, nebo je hodně lidí, aby jej zpracovali a zabalili a stanovili novou cenu která bude stále konkurenceschopná mezi ostatními medy.

Cesta myšlenek České vlády EU je sem pustit v podstatě nekontrolovaně kvanta všeho možného zboží a zněho mít odvody DPH a nebo spotřební daně. To v okolo v Česku je jen hra která se stále dokola hraje když se jedná o volby a koryta a trafiky. Včelaři tu svou trafiku viditelně jednotně nepodporují ba naopak, se díky nezájmu a hlavně kvůli obnově generací nových včelařů s novými ideami a myšlenkami které jsou adolescentní, rozpadá.

Já bych řekl, že je třeba rozlišovat lidi, kteří se tím živí nebo to je aspoň většina jejich příjmů a lidi, kteří na ceně svého medu existenčně nezávisí. Ti první musí jednoznačně do ceny medu započítat i svou práci.

Ne 545 ale 454g snad to už je jasný a nepíšu dokola chyby.

dvě lb. je něco jako naše "kilovka" co má 900g

připisuji : 1 lb. = zaokrouhleně nahoru 0,545kg ne g

Jako fantasmagorie mi to nepřipadá.

Cena medu je velmi diskutovaná věc mezi včelaři. Neje unás.

pro lepěí obzor základ pro převody 1 americká váhová libra- lb. = je 16 uncí oz. = cca zaokrouleně 0,454g

výtahy z diskuze okolo Bostonu, téma : ceny medu 2022 cituji:


Ahoj všichni –

ceny, které účtujeme za náš med, se velmi liší. Možná pomůže, když se podělíme o své zkušenosti. Neváhejte být tak temní, jak chcete, abyste neprozradili „obchodní tajemství“.

Ptám se;

13 dolarů za 1 libru sklenic na farmářských trzích;
Požadujeme 9 $/lb hromadně (60lb kbelíky). Spokojí se ne méně než 8,50 $;
Zavařovací sklenice za 10,50 USD/lb a zavařovací sklenice za 6 USD/půllibry se prodávají ve velkém na místním trhu s potravinami.

Nápady a rady jsou vítány.


--


Pro pořádek, já také obvykle vydělám 10 $/lb, kromě případů, kdy vyměním jablečný mošt za med, pak dám lisovně moštu slevu, protože mi dávají slevu. Je to výhra, o to víc, když je cider připravený k pití.


--

Právě mi bylo nabídnuto 6,25 za libru medu v lahvích, každý dole v okrese Plymouth. Řekl jsem ne, děkuji, upřímně řečeno, byl jsem téměř uražen

--


Ahoj všichni-

Jsem v Bostonu a účtuji si 8 dolarů za půllibrové sklenice, 15 dolarů za 1librové sklenice a 30 dolarů za 2librové sklenice.

To znamená, že prodáváme v několika obchodech, z nichž jeden je v Bostonu a účtuje 14 dolarů za půl libry, a já musím doplnit jejich regály, takže se prodává i za jejich cenu.

--

jiná lokalita, cenam medu okolo Racine/Kenosha diskuze: poptávka medu ve velkém

Sháním na prodej volně ložený med. Nemá někdo v klubu RKB nějaké na prodej za velkoobchodní cenu?

--

Kbelík nebo sud?

--

Dostanu 7 $/lb

--

Když to dám do lahví a náklady na balení, nejsem si jistý, že bych byl schopen dosáhnout velkého zisku. Je nějaká šance, že byste byl ochoten jít trochu níž?

--

Nejlepší, co bych mohl udělat, by bylo 6 dolarů

Tak je třeba se objemem produkce trefit do objemu poptávky.
A je otázka, jaká vlastně bude v době zdražení všeho a ekonomické krize poptávka. Poptávka byla celé roky tlačena nahoru všelijakým sluníčkovým a zeleným lhaním, že med je superpotravina, že obsahuje peroxid vodíku, který ničí volné radikály a podobné výmysly. Jenže teď podobným věcem budou moct podléhat jenom ti se skutečně nadprůměrným příjmem. Všichni ostatní raději místo kila medu koupí pár kostek másla nebo dvě kila levného salámu nebo kilo kvalitního salámu nebo kvalitního masa.
A teď podle mne ta poptávka po medu o hodně spadne. Až se do všech rodin promítně krize a případně propuštění, tak od Nového roku.
Viděl bych to u včelařů na pružné omezování počtu včelstev podle poptávky medu a jných včelích produktů a tím snižování vlivu převčelení a tím zvyšování produktivity.

200kč za kg medu dnes je to samé 130kč/kg před 2 lety. Nehledě na to že cena medu nerovná se výdělek. Ten med aby prodal je třeba celý rok věnovat další čas a úsilí. <

Šak se rozdávají na zlepšení prodeje medu dotace EU! To, že se nerentuje včelařina je jiná. Hodně věcí se nevyplácí ale dělají se. A oté práci to je. Z práce je nejvíc daní! Kdo chce řešení, tak je ty včely nedělat. Když je něco dotovaný, hodně lidí se chytne na dotační lep. Tak to prostě je. Lid musí pracovat, jinak je nespokojen.

200kč za kg medu dnes je to samé 130kč/kg před 2 lety. Nehledě na to že cena medu nerovná se výdělek. Ten med aby prodal je třeba celý rok věnovat další čas a úsilí.

Z výdělku pak obnovovat chov a provoz a ještě přiměřenou skromnou odměnu, živnostních ještě pěknou sumu na odvodech státu. Jo může žádat 1D. - částka odpovídá dnes ceně ani né půl kila medu.

Fantasmagorie.

Co dal s touto karou?

Vydržať a tlačiť, pokud padnou státní podpory, tak se vykašlat na systémové věci co stát udržuje, protože co si kdo nezaplatí, to nemá. Pokud chce státní aparát odříznout chovatele, musí počítat, že chovatelé zase odříznou stát a jeho aktivity a snahu řídit a udržovat a dohlížet nad ním.

Je to takový přirozený ne?

Dobře už bylo! Vše má své pro a proti.

Panove, kde je nase hrdost a odvaha si rici za poctivou praci, poctivou odmenu.

Med jsme se baly zdrazit na 200 kc.kg pri cene cukru 11.90...kolik to bude ted, pri cene cukru 35 kc? Neni na case prepsat business model?


Z prava, levne cinske medove sirupy, z prava drahy cukr, drahe PHM. Kolik penez zbyve na odmeny? A to nikde neni napsano, ze za rok vytocime kvanta medu, ale krmit bychom meli.. preci s peci radneho hospodare....

Co dal s touto karou?

www.vcelari-litomysl.cz- zprava z CMCHS- zpetna vazba.

"Mnoho včelařů vzpomíná, že i dříve byly roky, kdy nevytočili skoro vůbec nic."
a.
Pravda je, že se víc pamatují ty roky dobré a ty špatné se zapomínají.
Jenže to by dříve muselo být minimálně stejné nebo horší deštivé počasí jako bylo posledních 2 - 3 týdny po celý včelařský rok, od dubna po srpen, aby dříve nebyl žádný med. Dříve stačilo, aby byl zhruba stejný počet dnů deštivých a slunečných a už to stačilo na to, aby včely daly nějaký ucházející medný výnos. Dneska stejný počet dnů deštivých a slunečných znamená, že včely jednoznačně trpí nedostatkem a med není žádný, ještě se musí masívně přikrmovat cukrem.
Význam mělo i tehdejší používání zadováků. V zadovácích nevadilo, když byly včely slabší, úl se prostě zůžil tak, jak bylo potřeba a když potom následovala snůška, byl i ze slabého včelstva med, jenom ho bylo úměrně tomu méně. Dneska v nástavcích, když jsou včely slabší, tak jsou snadno prakticky automaticky zničeny jiným včelstvem loupeží, protože nástavky téměř vždy mimo speciální konstrukce nástavku nejdou zůžit a případně česna upravit na jednu včelu.

Z Číny se přes Koreu a Japonsko a nyní v USA dere nový parazitický producent medovice, jde o motýlka který v překladu má jméno Lucerna skvrnitá, nebo lampionek skvrnitý.

V přirozeném prostředí je eliminován parazitickými vosičkami, ale v USA se ve velkém proti tomuto hmyzu brojí a ve velkém se eliminuje. Produkce je taková, že vývojová stadia a hlavně dospělec, který je velmi pěkně zabarven po roztažení křídel a po zatažení má typické tečky tak, že proniká sacím ústrojí pod kůru třeba u dubu, nebo i u slivoní a jiných stromů a keřů a odebírá mízu. Prý zapříčiňuje úhyny.

Takže buď prokletí nebo požehnání.

Mnoho včelařů vzpomíná, že i dříve byly roky, kdy nevytočili skoro vůbec nic. Tedy ani v době, kdy včelařili v budečácích. Naproti tomu ještě roky 2015 a 2016 u nás výborné. Takže já bych sázel spíš na dlouhodobé deficity vody v posledních 6-ti letech. Kdyby příhodné srážkové podmínky tohoto měsíce pokračovaly přes celou zimu, možná by se snůška pro příští rok opět výrazně vylepšila.

Právě proto píšu o převčelení, protože jsem zažil to pohodové včelaření. Kdy stačilo v květnu po prvním vytáčení udělat protirojové opatření a potom se jenom prakticky chodilo do včel jenom vybírat med. Naposledy cca v polovině srpna, kdy začínaly první chladné noci a kdy bylo ve včelstvech tak od pěti do 12 kilo pozdního hlavně medovicového medu. Do konce srpna až poloviny září se zakrmilo a bylo. A to všude, doma u baráku, v lese i v kočovném včelíně na jeteli na semeno nebo v lese.
Počty včelstev oproti dnešku byly +- stejné, ale skoro všude bylo mnohem víc snůšky než je dnes. A jedno dnešní včelstvo v nástavkovém úlu vytěžuje zdroje sladiny a pylu v přírodě až tolik, jako tehdy dvě produkční plná včelstva v zadováku.
Neboli potřeba přírodních zdrojů pro včelstva se až zdvojnásobila, ale těch zdrojů ubylo a nyní jich je dle mého odhadu čtvrtina ař desetina, proti stavu okolo roku 1975.

R.Polášek se vším co jste napsal souhlas. 20kg ponechaný medník na včelách, pokud není po řepce snůška jako byl letos výpadek lípy, tak spotřebovaly 10-20kg zavíčkovaných! zásob a bylo nutné stejně zakrmit cukrem. Víc medu už není možné nechat, to by se neodtočil už žádný med, pak otázka k čemu by ty včely byly.

Ještě třeba dodat, že letos řepka vyšla, díky tomu bylo možné nechat celý nástavek včelám, kdežto minulé roky jarní snůška pokaždé propršela a zima, ale zas to trochu pak zachránila letní snůška na podnícení a včely aspoň vydržely do zakrmení.

Slyším to po prvé, ale vysvětli mi proč to dělat?

......

Jako proč vyrobit z vosku pásy a ty vybělit? Nebo vůbec, proč bělit vosk?

"A jeste vetsi relax je,kdyz se jarni med necha vetsinou vcelam a nevytoci se.Vcely pak maji cely rok neco ve spajzu na zle casy."
a.
Spotřeba rozvinutého včelstva je až kilo sladiny denně, půl kila, 3/4kila medu denně. Kde je převčeleno a tudíž včelstvo mimo snůšku nepřinese nic nebo třeba jen zanedbatelných 0,1, 0,2 kg, tak ani plný medník z jarní snůšky nemusí stačit do krmení na konci července. Takže i když se jarní snůška nechá, včelař stejně musí na špatném včelařském stanovišti nakonec kontrolovat zásoby a podněcovat. Jinak v době krmení na zimu přijde a zjistí, že v úlech má místo včelstev větší oddělek s půl kilem, dvěma kily medu v plástech, neschopný zásoby na zimu zpracovat. Pokud tam rovnou nebude mít "motýle", protože tak slabá včelstv v nástavkovém úlu jsou snadno vyloupena a voští napadeno zavíječi.
A když je taky jarního medu hodně a nechá se včelám, včely se snadno rojí. A potom, když je špatné stanoviště, vyrojená včelstva nemají zásoby o to rychleji.

Slyším to po prvé, ale vysvětli mi proč to dělat?

JosPr (46.135.67.28) --- 25. 9. 2022
Re: Cena cukru. (76108) (76109) (76110) (76111) (76113) (76114) (76115) (76120) (76123) (76124) (76126) (76127) (76130)

A jeste vetsi relax je,kdyz se jarni med necha vetsinou vcelam a nevytoci se.Vcely pak maji cely rok neco ve spajzu na zle casy.Ale to by asi vetsina vcelaru nezkousla.<
<

Včelařit s medem se musí umět, není to otom jen ponechat, jde oto, umět opravdu s medem zkušeně pracovat a to na úrovni takové, aby včely jen med neobcházeli špajz plný jako okolo zavřených konzerv. Většinou totiž med, včely, ikdyž hladují, ignorují. A otom hladování je to zase další a jiná písnička jak nato.

Tak kde nehrozí melecitóza to běžně funguje.

A jeste vetsi relax je,kdyz se jarni med necha vetsinou vcelam a nevytoci se.Vcely pak maji cely rok neco ve spajzu na zle casy.Ale to by asi vetsina vcelaru nezkousla.

Tak já spíš považuji za relax, když se o včely defakto mimo nezbytné věci vůbec nemusí starat. Víceméně bez ohledu, kolik jich je. Kyž se na jaře v květnu vytočí jarní med a provedou nějaká protirojová opatření a potom se včely maximálně jednou, dvakrát vytočí a potom, když se přijde krmit na zimu na konci cervence nebo v srpnu, nejsou včely ani bez zásob a dlouhověkých včel ani nemají medníky i plodiště naprané medem a na plod jen trošičku buněk.
Desatero, patnáctero včelstev je potom větší relax než když má včelař 4 - 5 včelstev a neustále, za téměř jakéhokoliv počasí, přes sezónu musí kontrolovat, jestli včelám nejdou zásoby pod minimum těch 5 kilo a zdolávat pokusy o vylupování a snažit se odchovat oddělky, protože každý rok mu nějaká včelstva nepřežijí zimu.

Muj relax je u 40.Ce na cukru na to vliv nema.Letos jsem koupil paletu 900 kg po 21,70 a odpustil jsem si super hyper akce po 13,90.

Cukr Kaufland dneska 36,90 Kč.
A nějak podivně levně vyprodávají plnotučné trvanlivé mléko, jako by se chtěli zbavit starého levného než začnou prodávat novou dražší šarži.

Tak relax u 5 včelstev to je, většina stanovišť má ale více včelstev, ty pak představují zemědělskou produkci. Většina tuzemského medu pochází z malochovů a ti to dělají na výdělek stejně jako zemědělci s polníma plodinama. Mám 2 řádky brambor, kdyby nasadil půl tuny 20 řádků, tak jistě to nebude pro relax.

Aktuální cena cukru, nová várka prý kaufland globus 40kč, takže 100% nahoru.

No jestli mysliš za vodou to,že je mi celkem jedno,jestli rok skonci v plusu nebo minusu,tak to pak jsem za vodou.Do holubu jsem nacpal 30-40 tisic rocne pohledem vcelare bez uzitku,jenom proto,ze to byla zabava.Proc bych mel vcelareni chapat jinak? Znovu je to predevsim zabava a uzasny relax.

Tak ono je taky rozdíl, že dříve se zimovalo třeba jenom na 6 - 8 kilech cukru, takže ta cena cukru nebyla tak kritická. Zatímco dnes se zimuje třeba až na 30 kilech.
A je taky velký rozdíl ve snůškových možnostech. Dříve i mimo snůšku se dalo počítat se směsi různých kvetoucích rostlin s přínosem až několik kilo každý týden. A to v lese i na poli a i v intravilánech obcí. Na stanovišti nemusela být ani nějaká hlavní snůšková rostlina, stačil směsný med z toho, co kvetlo třeba na polích jako plevely nebo na zahradách nebo v lese. Dnes je totéž jen velmi vzácně tam, kde s udržují nějaké kvetoucí louky v nějakém režimu chráněných oblastí. Nebo kde biozemědělci mají plevel v polích nebo kvetoucí rostliny na pastvinách.
Podle mne to bude hlavně záviset na možnostech snůšky. Kde se včelař musí už v červnu starat hlavně o to, aby včely netrpěly hladem a podněcovat je a kde logicky kvůli nedostatku pylu má včely citlivé na nemoci a snadno mu přes zimu padnou, tak bude zdražení cukru, zdražení příspěvků ČSV nebo zrušení dotace D1 impulz k tomu, aby včelař přestal včelařit. Kde naopak včelám jenom zabrání v rojení v květnu a od května po červenec jenom vytáčí a maximálně jenom mění matky a dělá nějaké oddělky k udržování m počtu včelstev, končit se včelami chtít nebude ani po zdtražení cukru.

JosPr
Nemyslim,ze to nekdo bude balit.Mozna tak ten,ktery chova vcely pro prachy a je naproste manualni nemehlo.<

Protože se tato situace v historii několikrát opakovala, mohu ktomu sdělit následující.

Když jsem začínal, cena cukru byla asi čtvrtinová proti ceně medu. Tz. 7,30Kčs ku asi 28-40Kčs

Dosud tz. do jara cukr stál asi 11-16Kč ku 150-200Kč

Takže cena cukru může teoreticky konstatováno až k 50Kč. To včelař nějakou dobu vydrží a potom končí chov. Nějak se to odborně v mikroekonomice nazývá, jde o nějakou setrvačnost.

Taková období byla a nyní přichází.

To bylo když jsem já začínal se včelami. Jenže, nebyl takový problém s nemocemi, nebyl takový problém se snůškou, nebyl problém to nějak přežít. Nyní jsou jiné problémy a odost flustrující.

Takže mi JosPr, který jsi zřejmě hrubě za vodou, nevyprávěj v době 20% inflace něco o otom že se včely chovají pro prachy.

Pro prachy se včely chovaly vždycky a kdo to popírá, tak ten lže! Kdo nemá ze včel nějaký prospěch, tak by mohl přeci chovat mravence nebo vosy, ty ještě nedali do hospodářského zvířete.

Nemyslim,ze to nekdo bude balit.Mozna tak ten,ktery chova vcely pro prachy a je naproste manualni nemehlo.Cena cukru sice krapet vleze do nakladu,ale vzdy je mozno naklady prehodnotit a s nizit.Rekl bych,ze kdo dokaze minimalizovat rozumne vcelareni na vstupu,nemusi se pak pri pohledu na vystup ze vcelareni zaobirat hloupostmi a ustrelit si palici.

,,Nechápu proč by ho za 200 Kč nikdo nechtel "

Prý cena energií, vymytý mozky cenovou hysterií médii, lidí šetří?
Vloni 200kč nebyl problém. Med není sortiment jak maso, máslo, rohlíky.

no včelař jako kutil si vyrobí u z ropy naftu přece.....a ještě bude prodávat přebytky.....

Nechápu proč by ho za 200 Kč nikdo nechtel to je jenom hloupost lidí prodávajících včelařů, je to jako bys v zaměstnání řekl šéfovi že to stačí poloviční výplata, aby nemusel zdražovat výrobky co vyrábíme , to bys byl totální hlupák ne? A vyrábět si svépomocí úly ok, to bude utrhanejch prstů, no ještě že máme svépomocný fond, každé zboží má svého kupcem, cukt při ceně 36 korun udělá v ceně plus 30 Kč na kg medů. Lepší zůstanou kdo to nepochopí tak se jen jste s ti chytřejší buď zdraží nebo to zabalí,

Zdeněk (93.89.102.199) --- 22. 9. 2022

Tento pojem pentlovaní vosku slyším poprvé.Doufám,že to není pomalé chladnutí vosku.<

Naděláš z vosku pentle a ty položíš vedle sebe na zem nebo na kusy textilu jak prádlo a na Slunci kropíš a obracíš a tak bělíš. Někde lze takové bělení dělat jako v pařeništi pod okny, ve skleníku apt. Takové bělení je stará věc, že ho dnešní baby neumí neznamená, že se oněm neví neznamená, že to tak nelze dělat. Vybělení je přeci i normální ve slunečním tavidle když na vosk zapomeneš. Tam jsou vhodné alobalhliníkové jednorázové pevné misky a plata.

Tak ono to je poměrně jedno, jestli se vosk vybělí chemicky nebo UV zářením ze slunce, ten rozklad těch barevných látek i jiných látek tam bude nějaký vždy. Akorát že lít peroxid do roztaveného vosku je poněkud blbost, protože ten peroxid vodíku se při té teplotě roztaveného vosku a přítomných nečistotách okamžitě rozloží a nevybělí nic. Když už, tak tím peroxidem navlhčovat za nízké teploty vosk v těch pentlích. Ale zase peroxid do vosku nepronikne, na rozdíl od UV záření, takže i tak sotva něco vybělí, mimo nepatrnou povrchovou vrstvičku.

Tento pojem pentlovaní vosku slyším poprvé.Doufám,že to není pomalé chladnutí vosku.