Včelařská konference

V reakci na předcházející příspěvek se mi zdá,že uváděné množství KŠ v roztoku O,5 až 1 g na včelstvo je nedostatečné,neboť dle metodiky při koncentraci 3,5 % KŠ je potřeba 1,63 g na včelstvo.

Tak jsem si to našel na internetu. Předtím jsem se na to díval asi přd rokem a asi jsem nezadasl úplně správná hesla na google a měl jsem nějak zažito, že pokap se dělá i s glycerínem.
Takže na jedno včelstvo připadá así mezi 0.5 - 1 gramem kyseliny šťavelové, podle toho, kolik včely obsedají uliček. Doufám, že ta 95 % účinnost je reálná, protože potom bude možné kombinací pokapu šťavelkou a klasickým léčením vyřešit roztoče s odolností k léčivům plus současně nebude problém léčit i během sezóny, pokud bude situace, že úly a oddělku budou bez mladého plodu.
Přesný návod se dá zkombinovat z těchto odkazů:
https://www.modernivcelar.eu/2619-pokap-kyselinou-stavelovou-byl-stejne-ucinny-jako-fumigace-amitrazem
https://beeinfo.cz/kyselina-stavelova-a-osetreni-vcelstva/
https://vsfdo.cz/2017/11/05/priprava-roztoku-kyseliny-stavelove/
https://www.nastavky.cz/produkt/ruzne/kyselina-stavelova/
A díky všem, kdo reagovali.

Dobře, nepřipravuji léčivo pro nějakého velkovčelaře, kterého včely živí.

To je na Severní Moravě takové malé zavčelení.

No, nemíním připravovat léčivo pro půlku Severní Moravy. Jenom pro svoje včely.

Tak precizní návod je v MV tak před 6ti lety autor Ivan Černý. V podstatě smícháš 1 balení šťavelky české produkce ,váha snad 700 gr. a na to naleješ 1 balení glycerinu objem asi 1 l. Zahřeješ až se vše rozpustí a zprůhlední,ale důležité je nepřekročit teplotu 90 st.No a pak do toho vložíš pásky papíru silného 2 mm, nebo Hobrafilt o rozměrech cca 4x30 cm. necháš okapat! Na plodiště 4 pásky do rozšířených mezer jako Gabony. Já používám na to i háčky proto je dobré před namáčením je provrtat. Myslím že na pásky je už pozdě, na zimní léčení je sublimace nebo pokap. Já kapu někdy kolem vánoc. To že vám nepíšu nachlup přesné množství způsobuje moje lenost, protože bych se musel jít podívat. Zdraví R. S,

Tak když léčení na nemoci, nemáte někdo zkušenosti s zimním léčením včelstev na varaózu kyselinou šťavelovou v glycerínu? případně odkaz na slušný návod? Letos bych to chtěl vyzkoušet a pokud to bude fungovat, jeví se to jako velmi výhodné, protože to je skutečně doslova za pár korun.
Co jsem zatím hledal na internetu, tak se to zatím musí vytahovat z nějakých přepisů referátů či článků a skládat z různých zdrojů. Nebo koupit komerční léčivo za jednotky stovek Kč na každý jeden rok a pomalu i včelstvo.

Je tu týden mrtvo tak nastal čas rozproudit téma jak se zbavit kleštika nebo jak si myslím ,že jsem se ho zbavil. dík za odpovědi .

"Račte si povšimnout od kdy se časopis včelařství ve slovinsku přes pdf vydává, od roku 2007. No jen my v Česku jsme moc nóbl. Máme to na papíře. A vypadá to, že si ten luxus pěkně připlatíme.
Ani PSNV nemá časopis volný. V určitém případě a situaci, by při přechod k pdf v podmínkách ČR získal výhodu. "
a.
PSNV některé vybrané články po nějaké době uvolňuje k volnému bezplatnému přečtení. Až když už jsou čísla prodána a přečtena a finančně vytěžena, takže jejich přečtení zdarma už výnos z časopisu PSNV nesníčí. Aspoň tomu tak bylo, když jsem se kdysi na ten jejich web díval.
ČSV možná Včelařství neposkytuje v PDF a dodatečně k volnému přečtení proto, protože by vyšlo najevo a poznali by to i lidi mimo Svaz včetně politiků a úředníků státu, že většina těch článků v státem dotovaném Včelařství je o ničem a že se tak dotuje spíš hračičkaření než solidní včelaření. U odborných článků včelařských učitelů a "odborníků" se přežvýkávají znalosti staré 20 let nebo z doby, kdy se oni učili včelařit, nebo se jako převratné objevy presentují články včelařských vynálezců, kteří vylepšují kde co, ale nikdo jiný mimo ně to nepoužívá a ani po přečtení článku nikdo používat nebude a podobně. Článků, které by byly zajímavé pro větší množství včelařů nebo i nevčelařů je tam velmi málo.

"Web jak ho vidím, asi je upravená Joomla. V Jo..."
Tak to už je nad mé znalosti IT.
Jediné, co považuji za jednoznačné, je úplně oddělení databáze článků a dalších věcí webových stránek třeba stránek ČSV www.vcelarstvi.cz a databáze CISu. Tam jsou úplně jiné bezpečnostní požadavky, u CISu výrazně vyšší, protože tam jsou defakto hodně osobní data všech včelařů. A koukám, odděleno to tam je, jestli jsem správně rozuměl výpisu stránky, CIS tam má svoji poddoménu cis.vcelarstvi.cz
Tak doufejmě že ten CIS tam běží na nějaké slušné databázi, ne na nějaké open source třeba My SQL a pokud ano, tak snad je bezpečnostně aspoň dobře nakonfigurována.

Reseni? Vydavat jednou za ctvrt roku,to se tam snad podari misto balastu o nicem a fotek predstavitelu nebo statnich ouradu nakumulovat clanky o vcelach a vcelareni.On totiz vcelarsky casopis by mel byt pro vcelare a priznivce vcelareni na tema vcelareni.Coz v soucastnosti splnuje tezko,aby nekdy v budoucnu mohl byt prodejny.
A nebo by stacila cisla 2,jarni s tunou formularu na vselijake prihlouple dotace a 8 s formulari k nestastne 1.D.Tech 10 chybejicich cisel by moc lidem nechybelo.

Hlavne,ze do CISu pridali obsluham tlacitko "datum hlaseni do Hradistka" a tlacitko " overit v registru",zduvodneno bohulibou snahou pripravit SZIFu podklady pro "kontrolu".V ktere hlave se podobne napady lihnou??? CIS byl puvodne prezentovany jako "ulehceni" prace jednatelum.Za tanecky kolem 1.D je placeny sekretariat,za kontrolu zadosti SZIF,ale zadarmo jim budou praci ulehcovat jednatele? Hezky vymysleno.Takovy CIS a takove napady si na svazu strcte za klobouk.

https://www.czs.si/content/F2

Račte si povšimnout od kdy se časopis včelařství ve slovinsku přes pdf vydává, od roku 2007. No jen my v Česku jsme moc nóbl. Máme to na papíře. A vypadá to, že si ten luxus pěkně připlatíme.

Ani PSNV nemá časopis volný. V určitém případě a situaci, by při přechod k pdf v podmínkách ČR získal výhodu.

V současném stavu nemá Včelařství jinou šanci než fungovat čistě jen jako měsíčník ústředního výboru ČSV. Prodávat to ve stáncích s jinými časopisy... to nikdo nekoupí ani kdyby to stálo 5 - 10 Kč, ne třeba 60 jako jiné podobné časopisy. Aby Včelařství fungovalo komerčně a vydělávalo si na sebe, museli by začít agendu Svazu řešit svými kanály a ne ve Včelařství, zásadně ubrat v sebeprezentaci, přibrat další redaktory a do každého čísla vypotit aspoň 30 stránek článků zajímavých pro včelaře i sympatizanta včelaření.<

To je utopie, celá věc se řešila v Evropě jinde v jiných zájmových spolcích, většinou je ročník vydávaný se zpožděným zpřístupnění ostatním v pdf členům a celé roky se potom archivují jako odkaz ke stažení. Pěkně to má vyřešené Slovinký včelařský spolek.

https://www.czs.si/content/F2
https://www.czs.si/index.php

To že se tam píše o aktivitách spolkových orgánů nebo místních župách nebo nějaký jednotlivec tam napíše své poznatky veterinární záležitosti, je běžné. Je to přeci vnitrospolkový bobkový list především pro včelaře a zájemce o včelařskou činnost a k obeznámení situace jaká ve včelařství v daném státě je.

V poslední době si redakce a slovinský včelařský web na sebe vydělává prodejem propagačního zboží přes svůj web viz odkaz a malé okno napravo dole. To je věc, kterou bych pro sekretariát a hlavně RV a PRV a jejich prodejnu v Praze klidně odkýval jako dobrý počin. Lepší než vedení Včelpa nebo Předboj a ostudy okolo toho. Tak bych si představoval propagaci v rámci dnešních možností.

https://www.czs.si/content/F2

R. Polášek (90.178.51.173) --- 5. 10. 2022
Re: Cena cukru. (76181) (76186)

V posledním Včelařství bylo napsáno, že v CISu nejdou udělat různé profily pro omezený přístup jen k některým částem CISu. V takovém případě rozhodně nemohli ten CIS dělat jako systém pro řadové včelaře, protože je jasné, že řadoví včelaři musí mít do CISu jen omezený přístup. <

Web jak ho vidím, asi je upravená Joomla. V Joomle byl kdysi problém s právy, ale od verze 3, tuším, že se tento problém s právy zapracoval a dokončil do systému naplno. Samotná Joomla nemá problém přidělit omezení v jakkékoli míře komukoli.

CIS je od začátku, pokud si pamatuji složení souborů dobře, byl počat na FoxPro, jde o systém klient server, ano, je to velmi podobné tabulkám, ale samotný kód běží po kompilacích samostatně, takže po stažení počítač přes nějaký RPC napojení se připojí přes síť internet na server a zaktualizuje databázi. Je to dobré řešení. Joomla je oproti tomu plně online databázové řešení a to má také své výhody a nevýhody co se týká uživatelského komfortu. Lze ale ovšem využít pluguny typu XMLRPC a aktualizovat tak data kterou Joomla má z offline aplikace, třeba z mobilu nebo PC. XMLRPC má ale také své výhody a nevýhody. Většinou se musí hodně hlídat kvůli bezpečnosti, protože představuje určité bezpečnostní riziko.

Co se týká Včelařství, problém je asi v tom, že pro řadové včelaře tam jsou asi tak jenom 4 stránky článků. Plus inzeráty. Všechno ostatní je sebeprezentace vedení ČSV anebo lezení do zadele politikům, světovému včelaření, ekologům nebo historikům, včelařským důchodcům atd.
V současném stavu nemá Včelařství jinou šanci než fungovat čistě jen jako měsíčník ústředního výboru ČSV. Prodávat to ve stáncích s jinými časopisy... to nikdo nekoupí ani kdyby to stálo 5 - 10 Kč, ne třeba 60 jako jiné podobné časopisy. Aby Včelařství fungovalo komerčně a vydělávalo si na sebe, museli by začít agendu Svazu řešit svými kanály a ne ve Včelařství, zásadně ubrat v sebeprezentaci, přibrat další redaktory a do každého čísla vypotit aspoň 30 stránek článků zajímavých pro včelaře i sympatizanta včelaření.

V posledním Včelařství bylo napsáno, že v CISu nejdou udělat různé profily pro omezený přístup jen k některým částem CISu. V takovém případě rozhodně nemohli ten CIS dělat jako systém pro řadové včelaře, protože je jasné, že řadoví včelaři musí mít do CISu jen omezený přístup. Musí mít právo měnit či plnit daty věci, které se jich týkají, ale nemohou svévolně menit další data, například evidenční data o sobě nebo data týkající se Svazu a hlavně jiných včelařů.
CIS má být dělaný, kdysi se psalo, na základě Excelu. (další milióny pryč z republiky Microsoftu, pokud bude třeba na přístup k CISu kupovat licenci Excelu) takže klient CISu běží na excelu, ale jeho databázový server běží na čem? Taky na Excelu nebo je tam použit nějaký klasický databázový systém?

Zdeněk (93.89.102.199) --- 5. 10. 2022
Cena cukru.

Z vlastních poznámek rok 1993 vykupní cena medu 14 kč,cena cukru 17kč.<

Ano, asi rok před oficiálním vstupem ČR do EU se sice hranice chránily, ale volný pohyb osob a zboží s schengenskou dohodou už frčeli. Byla to rána. Předvídatelná. Ale včelaři hlásali, že karavana jede dál když psi štěkají. Karavana ale nemá nesmrtelné velbloudy. To se tehdy jaksi dodnes v ČSV ale nevyřešilo.

CIS měl být od začátku výhledově dělán jako osobní systém pro každého včelaře stím, že se jednou OO a ZO začnou rozpadávat. Stále si myslím, že pana Formana by měli platit více než nějakou tiskárnu Včelařství. Protože vše lze přes dobře navržený systém distribuovat v podstatě v ceně. Toto s časopisem je typická achylova pada Prahy, co vím jednou do měla být i D1, jednou to bylo DPH, jednou to bylo to a to a to. Bylo toho hodně co karavana zapomněla, proto dávno měla být v akci pro ČSV digitální alternativa.

Tu lze u IT odvětví pořídit relativně levně, nesmí se chodit o dva baráky na Křemencárně někdo v Praze dál, to je jisté, že vznikne opět drahá trafika která bude prostě drahá a každá změna na webu se platila docela draze co vím.

Počet členů ČSV do pěti včelstev je přes jednu třetinu a kdo z nich bude ochoten platit při třeba třech včelstvách okolo 800kč za to že jim důvěrnik roznese 9 pasků na fumigaci a půl lahvičky. Když nebudu členem tak u veterinaře 200kč<

Mám několik známých, dá se říci většinu, kteří pobírají důchod. Za poslední asi 2 roky se jim 3x přidávalo. To zvýšení je asi okolo 1-3tKč/měsíc více než před dvěma lety. Proč by nemohl tedy odložit pro spolek někdo 800Kč za 9 pásků na fumigaci, a půl lahvičky a předplatné jednoho časopisu o který nyní jde. Navíc je vtom ještě pojištění pokud ho pražáci nějak nepromrhli. Asi je minimální ale bylo. Také je dotován svépomocný fond. Takže tak.


Asi bych promluvil ale s tiskárnou a zjistil, kolik by za tu nečinnost a nepotislý papír při nedodržení smlouvy chtěli. DOba je těžká a nějaká dohoda s tiskárnou by měla být jako první. Vím ale, že jsou na takové dohody nutné u dohodářů speciální schopnosti u buněk jednotlivce. Jinak se nikdo nedohodne. Prostě jednání které vyžadují nové okolnosti, ne nějaká dohoda o provedení práce která ještě výhledově ani celá nebyla dokončena. Je to trafika jako každá jiná. Jde o prachy, to se ví, ale prostě nejsou love.

Tak to chce jiné řešení a částku kolik by to stálo když by časopis měl být jinak vydáván.

V té době, 1970 - 75 - 77 docházelo k velkým změnám, komunisti měli k dispozici množství vyšlechtěných jednonulkových odrůd řepky, které dávaly kvalitní rostlinný olej pro lidi. A rozhodli se stát soběstační ve stolním oleji, protože tehdy museli většinu oleje ze sóji a slunečnice dovážet.
Rozhodli se řepku rozšířit plošně všude v Československu do bramborářských nebo ještě horších podhorských oblastí, ale na to neměli na opylování včely, protože plošné družstevní a lesní včelaření, které vznikalo v Sudetech ze včelstev po Němcích a jinde ze včelstev od sedláků do roku 1970 téměř všude stihlo zkrachovat.
Rozhodli se tedy použít zvýhodněním včelaření k opylování řepky soukromé včelaře. Začali podporovat výrobu kočovných včelínů a jiných zařízení i vlastní kočování. Byla tam výjimka na prodej soukromníkům vyřezeného dopravního zařízení ze státních organizací, vleček, valníků, starých nákladních aut se skříňovou karosérií atd a potom výjimka v možnosti převážení už hotových včelařských zařízení z toho šrotu bez osvědčení STK po běžných cestách. A podpora v zemědělských družstvech na tu přepravu, uvolňování družstevních traktorů s traktoristou a podobně.
Co se týká tehdejší ceny cukru, ještě jsem si vzppomněl, ještě relativně nedávno, před 10 - 15 lety jsem kdesi vyhrabal kilovku krystalového cukru. Socialistická pevná cena 7,30 za kilo už neplatila, užbyla cena volná, jak si ji nastavil prodejce, ale na sáčku zbyl ještě prázdný kroužek, do kterého se za socíku někde v cukrovaru ta cena 7,30 Kčs tiskla.
Byly to krásné hrubé krystaly, běžně 2 - 3 milimetry velké (dnes jsou v cukru Krystal krystaly velké půl milimetru, holt se šetří), udržely se celé ty roky suché, nevlhly. Jsem je spotřeboval do čaje a kafe a nevím, jestli se mně to zdálo, ale jejich chuť byla excelentní.

"Rok 1977 výkup medu v Jednotě 35 kčs/kg,Prodejní cena medu se sklenicí 32,50 kg kčs,Cena cukru 7,30 kčs/kg Moje výplata 1650 kčs / měsíc. Roční výnos medu Moravský univerzál,Budečák 20kg/rok.(Tachov,viz Tachovský úl 35kg/včelstvo hodně diskuzí)Nastavkové včelaření v plenkach.
Příspěvek na cukr 25 kčs.Včely ostré, Kleštík ještě nebyl včely trpěly moc nosemou Apis,vyskytovala se také Majůvka.Propočty ať si udělá každý sám."
a.
Takhle nějak to skutečně bylo. Výkupní cena medu v Jednotě 35 Kčs za kilo a cena cukru 7,30 Kčs za kilo vydržela až do Sametu. Příspěvek na cukr si nepamatuji. Při řízeném kočování organizovaném nějakým okresním orgánem se platilo za jedno včelstvo nakočované na řepku 60 Kčs a nakočované v podletí na jetel na semeno 120 Kčs. Co se týká prodeje medu, my jsme v té době prodávali běžný med za nějak 25 až 40, hodně tmavý medovicový med až za 60 za kilo.
Jinak tehdy bylo dost velké halo mezi včelaři v tom, že se stát o pár let dříve rozhodl přestat distribuovat nehygienické rozlévané mléko v hliníkových 25 l mlékarenských konvích a nahradit ho mlékem baleným v mlékárnách do lahví a později do sáčků. Ty konve se rozhodl věnovat buď Jednotě nebo Včelpu, už nevím, na výkup medu. Včelaři ty konve dostávali na zapůjčku na začátku snůšky přidělené od Jednoty a na konci snůšky je do Jednoty vozili do výkupu zaplněné medem.

Kdo se necítí jako chudák, by slevu přeci podle volby placení příspěvků pro ČSV nemusel uplatnit.
..............................................................
Toto mi připomíná dobu na začátku záklaní školy : Dneska jsem moc nepracoval tak si vemu chleba se sadlem,Zítra budu dřít a vemu si chleba se salámem. Jenom k tomu ČSV požadavek na dotace na časopis byl podán po termínu a potom se tam bylo na ministerstvu orodovat a bylo pozdě. Dva pracovníci na sekreariátu byli propuštěni tak se to svedlo na jednu pracovnici. Počet členů ČSV do pěti včelstev je přes jednu třetinu a kdo z nich bude ochoten platit při třeba třech včelstvách okolo 800kč za to že jim důvěrnik roznese 9 pasků na fumigaci a půl lahvičky. Když nebudu členem tak u veterinaře 200kč

Z vlastních poznámek rok 1993 vykupní cena medu 14 kč,cena cukru 17kč.Postupně se cena medu zvyšovala a 3roky starý med v roce 1996 se prodal za 54kč.Moje prognóza buď ubude včelařů,větší poptávka po medu nebo přibude včelařů poptávka po včelstvách a oddělcích.

Uvidíme, formuje se systém udržení peněžního toku peněz důchodci, těm se přidává systematicky, protože si nahoře někdo myslí, že tento systém bude fungovat dobře a důchodci jak v Německu, udrží ekonomiku naživu.<

Z tohoto důvodu vidím řešení pro zvyšování příspěvků pro ČSV, důchodci jsou už nyní docela zajištěnou skupinou v populaci. Proto si myslím, že po eventuálním zdražení, by měla být volitelá u položky příspěvek ze včelstva - vedle slev podle počtu včelstev, by měla být (doslova nutné sdělit) sleva pro nedůchodce z důvodu chudoby. Toto slovo je v EU zabanované v tisku a médiích a je potřeba ho odbannovat, protože je to správné označení stavu u jednotlivce a ve společnosti.

Kdo se necítí jako chudák, by slevu přeci podle volby placení příspěvků pro ČSV nemusel uplatnit.

Nepamatuju vykupni cenu v Jednote,ale tu 20/kg si pamatuju presne.Ten rok mi klekla skodovka a cukr jsem tahl ve 2 taskach busem.<

Jedna z významnějších ran kladivem na včelaře bylo i období datumu vzniku členství vstupu do EU. V době od sametovky po vstup byly výkupní ceny odhadnutelné velmi dobře, trh fungoval bez významného vlivu umělého medu z Asie, a cena měla pěkný na křivce, zvonovitý tvar, s vrcholem před Vánoci. Šlo o výkupní cenu až 80Kč u kvěťáku a okolo 100Kč u vyšší vodivosti. <

Dodám pro JosPr, to byl moment, ten stabilní a funkční zvon na křivce cen, že jsme do včelařství lezli. Nyní by cena medu aby to fungovalo, musela být na trhu vzhledem k nárůstu ostatních cen typnu někde jak mají Američani což jsem sem dával někde v minulých příspěvcích. 10$/lb. a 6$/1/2lb. Coz je někde okolo 500Kč/kg. Ve výkupu někde okolo půlky. Ani jedno nefunguje nebo není pravda, protože jsme v chudé a velmi strádající EU, kde jsou placené dobře jen projekty pevných a bohatých trafik, což je případ práce a tvé obživy. Takže nevidíš co se opravdu děje.


Uvidíme, formuje se systém udržení peněžního toku peněz důchodci, těm se přidává systematicky, protože si nahoře někdo myslí, že tento systém bude fungovat dobře a důchodci jak v Německu, udrží ekonomiku naživu.

Nepamatuju vykupni cenu v Jednote,ale tu 20/kg si pamatuju presne.Ten rok mi klekla skodovka a cukr jsem tahl ve 2 taskach busem.<

Jedna z významnějších ran kladivem na včelaře bylo i období datumu vzniku členství vstupu do EU. V době od sametovky po vstup byly výkupní ceny odhadnutelné velmi dobře, trh fungoval bez významného vlivu umělého medu z Asie, a cena měla pěkný na křivce, zvonovitý tvar, s vrcholem před Vánoci. Šlo o výkupní cenu až 80Kč u kvěťáku a okolo 100Kč u vyšší vodivosti.

Čleství EU způsobil pro včelařství a způsoby ránu kladivem ve smyslu vyššího podílu padělaného a mimoEU medu, konečný zánik výkupních sítí medu do absolutního minima, prohlášení př. Peroutky v médiích, aby si každý konzument našel svého včelaře, pokud chce kvalitní med.

Během období členství doléhá na včelaře čímdál větší všeobecná chudoba díky většímu zadlužení státu a vznikem nebývale vysokých cen veškerého zboží a služeb. Toto kladivo se zatím formuje. Závěry nelze zatím vyvést.

Co tedy bude např po válce, kdy ukrajinské včelařství v dobrém i svém smyslu ovlivní to české, protože předpokládám že obchod a hlavně pohyb osob bude bez omezení, se uvidí. Každopádně normy na med EU jsou dost pevné, a je možné, že díky omezení aplikací ATB pro kontrolu zdraví u ukrajinských včelstev, dojde k nárůstu detekcí této látky v medu a zvýšení ztrát a problematiky zdraví včelstev na Ukrajině.

Pamatuju,kdy se med prodaval za 40 a cukr stal 20.Vcelari neskoncili a vcelarili dal.Zrovna jsem tehdy zacinal.
Dnes med 170- 220 kc,kilo cukru i kdyby 40.Porad je to za 1kg prodaneho medu skoro 5 kg cukru,tj pri zakrmeni 20 kg cukru je potreba prodat 4 kg medu na vcelstvo! Kdy to byloslozitejsi,tehdy nebo ted?<

Je potřeba nezapomenout nato, že kdyby nedošla evropská dotace v plné kráse tak by o včelařství nezakopl krom pár bláznů nikdo. Co si pamatuji. Jediní dolští matkaři první rok když byla možnost EU dotaci vyčerpali. Nezapomenutelný poznatek.

Takže, platí, cukr k medu 4:1= včelařství upadá. Takže stačí vydržať co řekne časem statistika, myslím si že tato matematická rovnice platí dobře.

Rok 1977 výkup medu v Jednotě 35 kčs/kg,Prodejní cena medu se sklenicí 32,50 kg kčs,Cena cukru 7,30 kčs/kg Moje výplata 1650 kčs / měsíc. Roční výnos medu Moravský univerzál,Budečák 20kg/rok.(Tachov,viz Tachovský úl 35kg/včelstvo hodně diskuzí)Nastavkové včelaření v plenkach.
Příspěvek na cukr 25 kčs.Včely ostré, Kleštík ještě nebyl včely trpěly moc nosemou Apis,vyskytovala se také Majůvka.Propočty ať si udělá každý sám.

Nepamatuju vykupni cenu v Jednote,ale tu 20/kg si pamatuju presne.Ten rok mi klekla skodovka a cukr jsem tahl ve 2 taskach busem.

Období těsně po konci plánovaného hospodářství a po Klausově nastolení tržního mechanismu. Ty ceny se bláznily jako dnes

Pamatuji to dosti,ale když byl med za 40 Kč,cena cukru 7 Kč a nikdy 20 .Výkupní cena medu v Jednotě byla 45 Kč.

Pamatuju,kdy se med prodaval za 40 a cukr stal 20.Vcelari neskoncili a vcelarili dal.Zrovna jsem tehdy zacinal.
Dnes med 170- 220 kc,kilo cukru i kdyby 40.Porad je to za 1kg prodaneho medu skoro 5 kg cukru,tj pri zakrmeni 20 kg cukru je potreba prodat 4 kg medu na vcelstvo! Kdy to byloslozitejsi,tehdy nebo ted?

Včera cena v Penny Hořice v P. 19,90Kč, dnes nový návoz s cenou 36,90 Kč.Pěkný dárek včelařům !

Pro mě jsou dvě tuny velké množství. Malé množství je řekněmde 50 - 100 kilo a to v kilovkách.
Co se týká cukru, řekl bych právě že spíš velkospotřebitelé jsou schopni využit právě méně čistý cukr, v závislosti na tom, kde ho používají. Například cukr trochu tmavší barvy a příchuti třeba do colových nápojů nebo levných intenzívně barevných červených, žlutých atd limonád, ( v kombinaci s umělými sladidly) nebo do kompotů barevného ovoce nebo do , pečiva. Zatímco u cukru prodávaného drobným spotřebitelům v kilovkách si nemohou dovolit, aby třeba 2 - 3 polévkové lžíce cukru třeba v nálevu pro zavařeniny zbarvilo ten nálev do hněda nebo do bíla. Ale co se týká včel, dneska jakýkoliv rafinovaný bílý cukr by měl být pro včely z hlediska nestravitelných látek dobrý, protože těch nestravitelných látekje tam proti sladině z přírody, zejména medovicové, mnohonásobně méně.
Slizovatění byl třeba problém prosakovacích krmítek ve velkých flaškách od okurek, zvláště když se vzala voda z přírody z nějakého potoka a bylo už chladněji, třeba v druhé polovině srpna a včely braly cukr pomalu a více dnů. Tam jak voda pomalu procházla vrstvou cukru, vznikal koncentrovaný roztok, ale pokud se použilo doporučeného poměru, 3 sáčky (kila) hrubého cukru a dolít vodou, vody byl nadbytek a jak se cukr spotřeboval, cca půl, čtvrt litru vody zbylo. Ta byla jen slabě ocukrovaná a tak ji včely nebraly nebo braly jen pomalu. Takže se v ní velmi namnožily slizovaté bakterie. Když potom včelař šetřil a tu zbylou vodu nevylil, ale použil ji na další cukr, bakterie se přemnožily a vznikl sliz, který nebyl sladký, takže ho včely nebraly a nešel přes odvory prosakovacího krmítka. Když bylo dost teplo a včely byly silné, cukr vybraly rychle, bakterioe se nepomnožily a sliz nevznikl.

V krajním případě, já mám doma černobílou laserovku, toner mne kdysi stál okolo 300 Kč a má mít kapacitu kolem 3000 stránek. Udělám tedy černobílou malůvku s jednoduchým dobarvením třeba barevnými fixy, na jednu malůvku aby dobarvení trvalo tak minutu, dvě minuty a mám originální nálepku na sklenice s madem, pro malé množství téměř zadarmo.<

Malé množství je definováno dvěma tunami, děleno nějakou 300ml sklem je tak 4 tisíce etiket. Pro blízké okolí úplně zbytečné. Pokud zákazník (soused, známý) pozná kvalitu, často se spokojí s medem tak jak je. Chtít poněm více peněz kvůli tomu že to druhému tak jde, a tiknout a barvit se a lepit rukama nějaký etikety, .... nee.

je otěch společenských třídách a demografii podle území. Opravdu si myslím, že to vliv má velký a kdo pročetl ty dva odkazy, nebo našel nejlépe původní článek, pochopí že se společnost opravdu sedimentuje na měšťáky a maloměšťáky kteří rádi nekupují jen med ale i přidanou hodnotu jako navíc ke sklenici medu příběh, zajímavý obal, atp. cerepetičky hyhotání a jiné obchodní triky. Jde jak jsem psal ale o část České populace a promne je výchozí nabídnou med těm co ho chtějí koupit. K těmto zákazníkům se samozřejmě také se svým medem dostanu, ale přes další ruku která má na takové obchodování lepší buňky než já. Zpravidla ale odběratelé typu do perníků, do zpracoven a něco přes branku, nepotřebuji nějak okouzlovat, tam jde především o množství a dobrou nákupní cenu pro místní spotřebitele. Což je můj směr.

Jaké tedy mají být různé kvalita cukru? A jak se tedy ty různé kvality cukru projeví v nakrmení včel?

Kvalita přečištění se kontroluje přes pH. Má být 7, výš je špatně. Kvalita mikrobiologická, příměsy ze skladů jako kamínky se vidí až po rozpuštění většinou šlo kdysi o slizovatění, to byl co si pamatuji velký problém. Další je sortování po vytřídění, dochází často k mísení různých kvalit do akčních superhyper šarží, aby se vůbec vyplatil. Větší část cukrů, té nejčistší kvality a tudíž nejvhodnější pro krmení do včel je cukr určený pro zpracování do provozů k dalšímu zpracování a je zpravidla v bigbacích nebo v 50tkách na paletě. Jde zpravidla o dražší cukr než je vidět v superhyper, ikdyž ta kvalita po zdražení se často vidí hned po otevření a rozmíchání. Odstín po 24 hodinách by neměl jít do světle hněda, tvorba bílého roztoku jak mléko, které tvoří nenápadně sedlinu atp.

U cukru je to obchodně jednodušší, ta kvalita během rafinace což je docela složitý výrobní proces, tj sedimentacích bílkovin a necukrů a různých separací vápené usazeniny před fází těžkého sirupu je různá cukrovar od cukrovaru.

Už jsem nějaký to kilo včelám dal a preferuji 50tky. Ale i vnich mi kdysi zbyly kamínky na dně a byl problém se zbytky z vápna.

Díky ztrátám co probíhají v bulvě díky prodlevě od sklizně po řízkování také vzniká hodně příměs která nakonec dělá cukr v jiné kvalitě oproti tomu kdy je kampaň rychlejší. Denně se počítají ztráty na větších haldách při prodlevě podle podmínek až v tunách.

Ty zbytky hotového cukru mají vliv zase na bioaktivity v tělech včel, proto je nejlepší mít sirup ihned co nejčistší bez zabarvení a různých zákalů.

U hydrolyzátů ze škrobáren je to složitější, lze výrobně docílit tekuté krmivo dobré kvality pro včelstva, ale vstupní kvalita zrna je velmi kolísavá a tak se ukazují problémy typu nestravitelných částí v druhé fázy biologické přeměny ze škrobů na cukry.

Gupo, já moc nechápu Tvé myšlenkové pochody. Většinu zákazníků nemám z velkoměst, to je menšina. Většinou jsou to lidé, kteří si umí sami vyhledat informace, jsou aktivní, zajímají se, dobře se s nimi povídá a jsou to lidé, kteří ve svém oboru něco dokázali a umí ocenit dobře odvedenou práci. Nejsou to lidé, kteří by smlouvali o ceně a honili nějaké akce. U mě může každý ochutnat různé druhy medu a nekupuje tak zajíce v pytli. Moje manželka je obchodnice a s lidmi to umí. Není to jako kdyz přijdete někam pro med a nerudný včelař vám vrazí do ruky zaprášenou sklenici někde z garáže. Ani to není jako kdyz přijdete do velkého obchodu, kde je vše jen o přetvářce a podnikatelském projektu. Je skupina lidí, kteří berou nakupování jako společenskou záležitost a takové domácí nakupování přímo u zdroje s příjemným poklábosením jim vyhovuje. Každý si vybíráme a vychováváme zákazníka svým přístupem. Kdyz lákáš na levný med, buduješ si také specifickou klientelu.

"Nebo mít obchodnického ducha třeba jako poláci, si děláte srandu, ale chleba ze zlotých na czk 180kč na vánočních trzích, neustále fronta. Medy skoro všichni trhovci dvoubarevné, různě pruhované jak zebra - květový, medovicový všelijaký. "
a)
Já bych řekl, že to spíš znamená využívat možnosti, jaké jsou. Co například komu brání si dnes sednout k počítači a udělat si svoje nálepky na svůj med? Dát tam něco typického pro místní region atd. Počítač má dnes každý, slušné grafické progamy, třeba gimp jsou zadarmo, nemusí se vůbec kupovat třeba photoshop. Ale i to není problém, pokud se dnes člověk rozhodne, že si třeba ten Photoshop koupí online na půl roku za pár stovek měsíčně, pokud ho má jak využít, aby se mu to vyplatilo. Stačí potom znát trochu zákonitosti tisku a dát tam takové barvy, aby dobře vyšly i v levné barevné tiskárně. Nacpat třeba 8 nálepek na jeden list A4, to pak vyjde jedna nálepka odhadem nějak kolem koruny, pokud se použije levný tisk z levné barevné laserovky. Pohrabat se trochu v lepidlech a najít lepidlo, které drží na skle, takže se jím ta nálepka dá nalepit. A ideálně aby lepidlo povolilo a nálepka se dala sundat, když sklenici nechám jeden den ve vodě.
A už je možnost, jak si svůj med odlišit. Ať už na trhu, kde se hned po ceně kupuje hlavně podle vzhledu sklenice i ostatního kolem. Ale i třeba pro známé.
V krajním případě, já mám doma černobílou laserovku, toner mne kdysi stál okolo 300 Kč a má mít kapacitu kolem 3000 stránek. Udělám tedy černobílou malůvku s jednoduchým dobarvením třeba barevnými fixy, na jednu malůvku aby dobarvení trvalo tak minutu, dvě minuty a mám originální nálepku na sklenice s madem, pro malé množství téměř zadarmo.

Jaké tedy mají být různé kvalita cukru? A jak se tedy ty různé kvality cukru projeví v nakrmení včel?

Ten odkaz z předešlého příspěvku obsahuje ke konci vtíravou reklamu na jakési spoření co s rozumem u 20% inflace spoření určitě není.

Tento dole odkaz je u konce zase o politice. V Česku je prostě spousta trafik a omezené a hlavně upravené zdroje jinak zajímavých informací, které mohou pomoci např. okolo cen medu.


https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ceska-spolecnost-vyzkum-tridy-kalkulacka_1909171000_zlo

Otazka je jina,ne kdo si co zaslouzi,ale kdo mu tohle bude ochotny zaplatit???<

To je zajímavá reakce. Dnes bych řekl, že jde u prodeje za 280,- o třídní systém, který zde jako Češi máme.

Probíhal nějaký výzkum, a světe div se, my nemáme třídní elitu, kterou viditelně mají v Polsku, Maďarsku (to si dle historie daných států myslím), a ověřeno - v Británii je to prý 9% z populace.

Unás je jen vyšší střední. Jde o měšťáky typu velkoměst. Jde o cca 35%, proto tu diskuzi s Medařem beru vážně. Věřm tomu, že si našel z velkoměst většinu klientely, která mu kupuje jeho med za 280.

Jenže to je tak třetina populace. Někdo ten zbytek jak se říká, vyžrat musí. Tak jen aby se vědělo, že hry typu přednáška jak krásně prodat med beru jako letadlo. Nyní jsem to podložil i čísly a odkazem.

https://finlord.cz/2019/09/jake-spolecenske-tridy-patrite-udelejte-si-test/

K chlebu dáte pěkný eko bio enviro udržitelný pytlík s nápisem čerstvé a křupavé, a ještě ochráníte lesy, planetu.

Nebo mít obchodnického ducha třeba jako poláci, si děláte srandu, ale chleba ze zlotých na czk 180kč na vánočních trzích, neustále fronta. Medy skoro všichni trhovci dvoubarevné, různě pruhované jak zebra - květový, medovicový všelijaký. Kam se tady hrabou s gumičkama a plástama a pomalu i trubcema v medu.

Spíš otázka kdy to letadlo dolétá, jak poznamenal gupa?
Sklenice včela 730ml 1kg už stačili zničit, do toho letadla se už nehodily.

Rohlik taky muze stat 10 kc,chleba 200,pekar si taky zaslouzi vydelat,ne? Cement 1000,cihla 100,taky si zaslouzi kluci vydelat,ne? Brambory 90? Proc by nevydelal i pestitel brambor? Videno optikou 400kc/kilo medu.
Otazka je jina,ne kdo si co zaslouzi,ale kdo mu tohle bude ochotny zaplatit???

Co se týká kvalit cukru jsi mimo a nic moc o cukrovarnictví nevíš. Stále mám proto pravdu, jak konzument medu často nic neví o kvalitě medu, ty jako spotřebitel cukru nevíš nic o kvalitách v produktech cukrovarnictví. To si můžeš jen jako ten konzument myslet. Protože vypadá ten cukr přeci všechen tak stejně. ...

Medy se od sebe liší dost podstatně. <

Jak se od sebe liší med za 99,- - 130,- - za 150,-, za 180,- za 200,- za 250,- za 300,- ... ?

Cenou. Protože je to pořád med. Řád který dělá regule a zákony a smernice a vyhlášky to zboží tak nazval a proto tomu tak je. Pokud toho využíváš a nemáš nevyvratitelné důkazy, které ani věda a její vědci neumí podat regulátorovi tak aby to nejvyšší instatce soudů uznala, že ten med za 99 je padělek, nebo nekvalitní, a oto že je nekvalitní, opíráš svůj prodej svého medu za 280,-, provádíš nekalou soutěž. Protože zákazník je pán tomto směru, pokud zákazník nazve někoho s medem za předraženého, má pravdu. Pokud si kupuje med za 99,- může si být v našem systému označování medu jist, že ten med zapadá do kvalitního medu, protože je to napsáno na etiketě.

Jde pořád o stejný cukr. Jestli je za 30 bez akce, nebo za 10 v akci. Medy se od sebe liší dost podstatně. Musíš srovnávat jabka s jabkama a hrušky s hruškama. Snad to byl jen vtip, ne?

Dík za nabídku, ale mám dost medu a nikdy nepřekupuju.

Ještě pro vysvětlení, med v balení od 5-600g je prodej obalu. Ne medu. Pokud hodně včelařů padne do této obalové pasti, musí vedle obalu ještě investovat do pěkných víček, pěkných etiket, pečetí, gumiček, krabiček, značek a jiných vícehodnot, atp. Otázka. Jak krásný musí být med aby se tak prodal někde na dědině? Odpověď hodně krásný pro pár bab, co si chcou koupit pěkný obal.

Realita nízkých cen na který se tvoří obchodní marže je základ. Takže když vytvoříš balení bez obchodní marže, můžeš si ten med odemne koupit a nabízet ho, ale to zase není o včelaření ale o medaření a obchodu. Nikomu vtomto nebráním, jen konstatuji. Člověk rád sám sebe úkoluje kvůli vidině většího zisku, ale vtom momentě nevidí větší náklady. Chamtivost je často slepá. Obchodník zpravidla ale má jasný cíl. Takže vtom vidím rozdíly a pastičky co se nenápadně v odborných přednáškách lije do hlav potenciálních hráčů letadla s názvem kup si pěkný med s mnoha přívlastky.


První a poslední věc aby se prodával med jako víno je, změnit normu na med a charakterizovat med s HMF jako přirozený proces který se v pravém medu odehrává. Rozlišit přehřátí a padělání a přirozené HMF v dyrovém medu je bezpodmínečně, pro tuto ideu srovnání víno - med zásadní.

Gupo nemáš úplně pravdu. Je to hlavní trend, ale na trhu je i menšinová skupina zákazníků, která to má opačně a chce něco drahého, luxusního a týká se to jednoznačně i potravin. Pokud máš kvalitu, kterou můžeš nabídnout a dokážeš se k této skupině dostat, pak máš vyhráno. <

Jen konstatuji. Mám pravdu, důkazem jsou sami včelaři a sháňka po cukru. Copak koupíš? Máš několik možností. Cukr za 10,- za 20,- za 30,- za 40,- za 50,-. Kterej si vybereš? Určitě ten nejdražší je podle ceny určitě ten nejkvalitnější ...?? Tak. Jsi ta úzká skupina včelařů a kupuješ cukr za 50,-? Nejsi?, jsi stejný šetřílek jako ostatní. Kdo koupí cukr za 50,- v tunách, je prostě zoufalec a neználek. To samý u medu. Takže ty drobný sice jsou pěkně zakulacený, že jde kilo po 280,-, ale jsou to v součtu jen drobný. Buď jsi medař nebo včelař. Jako včelař se budeš chovat jako šetřílek, ale po zákazníkovi budeš chtít maximální cenu? Jak že to nazývají konzumenti včelaře, ... je to vtom článku na beeinfo co sem dal JosPr?

Gupo nemáš úplně pravdu. Je to hlavní trend, ale na trhu je i menšinová skupina zákazníků, která to má opačně a chce něco drahého, luxusního a týká se to jednoznačně i potravin. Pokud máš kvalitu, kterou můžeš nabídnout a dokážeš se k této skupině dostat, pak máš vyhráno. Nepíšu teorii, ale praxi a běžně i takovým lidem med prodávám. Uvažuj... kdybych ho měl laciný a nabízel noname med bez jakéhokoliv popisu v ušmudlané sklenici za 130/kg (jasně přeháním, i když někdy i to je realita), co myslíš? Vyhledali by mě? Projevili by zájem? Postupně zafungoval efekt sněhové koule, lidé spolu mluví a doporučí atd... Jen člověk musí udělat něco navíc... tož tak jen námět k zamyšlení, zda je vše jen o nízké ceně.

Zachovejte paniku. Nějak bylo, nějak bude. Každá krize oddělí zrno od plev a nejhůře na tom paradoxně budou ti co prodávali za levno, jejich zákazníci jsou na zdražování citlivější. Med by klidně mohl stát nyní 400 kč/kg vzhledem k vývoji cen u jiných potravin od roku 1990 a nic by se nestalo, tu hodnotu oproti jiným planým potravinám rozhodně má, pokud je to pravý, syrový med. Nestojí tolik, protože včelaři jsou hloupí, můžou si za to sami svým dlouhodobým přístupem a teď budou sklízet důsledky. Je to něco jako masochismus? Já jsem spokojený, prodej jde ZATÍM dokonce o něco málo lépe než loni. A co bude za rok, nikdo neví, mám se snad užírat a stresem si zkracovat život? Ani náhodou.

www.beeinfo.cz-cena medu 2022.

... je třeba rozlišovat lidi, kteří se tím živí nebo to je aspoň většina jejich příjmů a lidi, kteří na ceně svého medu existenčně nezávisí. Ti první musí jednoznačně do ceny medu započítat i svou práci. <

Trh s medem ale toto nerozlišuje. Pokud jde tedy jen o med.Vyhrává jen ten kdo má med levný a nebo nějak výhodný proto, aby další člověk takový med buď koupil pro vlastní spotřebu a ušetřil část svého rozpočtu, nebo je hodně lidí, aby jej zpracovali a zabalili a stanovili novou cenu která bude stále konkurenceschopná mezi ostatními medy.

Cesta myšlenek České vlády EU je sem pustit v podstatě nekontrolovaně kvanta všeho možného zboží a zněho mít odvody DPH a nebo spotřební daně. To v okolo v Česku je jen hra která se stále dokola hraje když se jedná o volby a koryta a trafiky. Včelaři tu svou trafiku viditelně jednotně nepodporují ba naopak, se díky nezájmu a hlavně kvůli obnově generací nových včelařů s novými ideami a myšlenkami které jsou adolescentní, rozpadá.

Já bych řekl, že je třeba rozlišovat lidi, kteří se tím živí nebo to je aspoň většina jejich příjmů a lidi, kteří na ceně svého medu existenčně nezávisí. Ti první musí jednoznačně do ceny medu započítat i svou práci.

Ne 545 ale 454g snad to už je jasný a nepíšu dokola chyby.

dvě lb. je něco jako naše "kilovka" co má 900g

připisuji : 1 lb. = zaokrouhleně nahoru 0,545kg ne g

Jako fantasmagorie mi to nepřipadá.

Cena medu je velmi diskutovaná věc mezi včelaři. Neje unás.

pro lepěí obzor základ pro převody 1 americká váhová libra- lb. = je 16 uncí oz. = cca zaokrouleně 0,454g

výtahy z diskuze okolo Bostonu, téma : ceny medu 2022 cituji:


Ahoj všichni –

ceny, které účtujeme za náš med, se velmi liší. Možná pomůže, když se podělíme o své zkušenosti. Neváhejte být tak temní, jak chcete, abyste neprozradili „obchodní tajemství“.

Ptám se;

13 dolarů za 1 libru sklenic na farmářských trzích;
Požadujeme 9 $/lb hromadně (60lb kbelíky). Spokojí se ne méně než 8,50 $;
Zavařovací sklenice za 10,50 USD/lb a zavařovací sklenice za 6 USD/půllibry se prodávají ve velkém na místním trhu s potravinami.

Nápady a rady jsou vítány.


--


Pro pořádek, já také obvykle vydělám 10 $/lb, kromě případů, kdy vyměním jablečný mošt za med, pak dám lisovně moštu slevu, protože mi dávají slevu. Je to výhra, o to víc, když je cider připravený k pití.


--

Právě mi bylo nabídnuto 6,25 za libru medu v lahvích, každý dole v okrese Plymouth. Řekl jsem ne, děkuji, upřímně řečeno, byl jsem téměř uražen

--


Ahoj všichni-

Jsem v Bostonu a účtuji si 8 dolarů za půllibrové sklenice, 15 dolarů za 1librové sklenice a 30 dolarů za 2librové sklenice.

To znamená, že prodáváme v několika obchodech, z nichž jeden je v Bostonu a účtuje 14 dolarů za půl libry, a já musím doplnit jejich regály, takže se prodává i za jejich cenu.

--

jiná lokalita, cenam medu okolo Racine/Kenosha diskuze: poptávka medu ve velkém

Sháním na prodej volně ložený med. Nemá někdo v klubu RKB nějaké na prodej za velkoobchodní cenu?

--

Kbelík nebo sud?

--

Dostanu 7 $/lb

--

Když to dám do lahví a náklady na balení, nejsem si jistý, že bych byl schopen dosáhnout velkého zisku. Je nějaká šance, že byste byl ochoten jít trochu níž?

--

Nejlepší, co bych mohl udělat, by bylo 6 dolarů

Tak je třeba se objemem produkce trefit do objemu poptávky.
A je otázka, jaká vlastně bude v době zdražení všeho a ekonomické krize poptávka. Poptávka byla celé roky tlačena nahoru všelijakým sluníčkovým a zeleným lhaním, že med je superpotravina, že obsahuje peroxid vodíku, který ničí volné radikály a podobné výmysly. Jenže teď podobným věcem budou moct podléhat jenom ti se skutečně nadprůměrným příjmem. Všichni ostatní raději místo kila medu koupí pár kostek másla nebo dvě kila levného salámu nebo kilo kvalitního salámu nebo kvalitního masa.
A teď podle mne ta poptávka po medu o hodně spadne. Až se do všech rodin promítně krize a případně propuštění, tak od Nového roku.
Viděl bych to u včelařů na pružné omezování počtu včelstev podle poptávky medu a jných včelích produktů a tím snižování vlivu převčelení a tím zvyšování produktivity.

200kč za kg medu dnes je to samé 130kč/kg před 2 lety. Nehledě na to že cena medu nerovná se výdělek. Ten med aby prodal je třeba celý rok věnovat další čas a úsilí. <

Šak se rozdávají na zlepšení prodeje medu dotace EU! To, že se nerentuje včelařina je jiná. Hodně věcí se nevyplácí ale dělají se. A oté práci to je. Z práce je nejvíc daní! Kdo chce řešení, tak je ty včely nedělat. Když je něco dotovaný, hodně lidí se chytne na dotační lep. Tak to prostě je. Lid musí pracovat, jinak je nespokojen.

200kč za kg medu dnes je to samé 130kč/kg před 2 lety. Nehledě na to že cena medu nerovná se výdělek. Ten med aby prodal je třeba celý rok věnovat další čas a úsilí.

Z výdělku pak obnovovat chov a provoz a ještě přiměřenou skromnou odměnu, živnostních ještě pěknou sumu na odvodech státu. Jo může žádat 1D. - částka odpovídá dnes ceně ani né půl kila medu.

Fantasmagorie.

Co dal s touto karou?

Vydržať a tlačiť, pokud padnou státní podpory, tak se vykašlat na systémové věci co stát udržuje, protože co si kdo nezaplatí, to nemá. Pokud chce státní aparát odříznout chovatele, musí počítat, že chovatelé zase odříznou stát a jeho aktivity a snahu řídit a udržovat a dohlížet nad ním.

Je to takový přirozený ne?

Dobře už bylo! Vše má své pro a proti.