Včelařská konference

Pokud si pamatuji správně, jde o zavíčkovanou plástev medu.
To znamená med a voskové buňky, hezky pohromadě, tak jak to včely vyrobily.


Nejsem vcelar, mam jen dotaz z Vasi branze. Co je to prosim vas STRDí?

med

> pokud med skladuji v chladu a temnu, tak se s ním věkem nic neděje.

Rovněž záleží na druhu medu. Akátový má víc HMF než řepkový a i s časem se v něm vyvíjí víc HMF než v řepkovém (za stejných skladovacích podmínek). Myslím, že článek byl letos ve Včelařství. Pokud si správně pamatuji, byla loni výzva na sběr vzorků akátového medu a letos bylo nějaké vyhodnocení a s tím souvisel i článek o vývoji HMF v akátovém medu v závisloti na čase a skladovacích podmínkách.
Ahoj
       Libor Jarolím

Nejsem vcelar, mam jen dotaz z Vasi branze. Co je to prosim vas STRDí?

Vážení přátelé!

Dovolte mi i za organizační tým pozvat vás znovu na
Výstavu k 150.výročí organizovaného včelařství na Moravě a ve Slezsku.
Jak už bylo řečeno, výstava se koná ve dnech 11.-12.12.2004 na BVV v Brně v
pavilonu E.

V souběhu s výstavou bude po oba dny probíhat doprovodný program odborných
přednášek v PRESSCENTRU pavilonu E.
Na zahájení výstavy v sobotu v 10:15 budou předány významným včelařským
pracovníkům předána vyznamenání jako ocenění za rozvoj včelařství v naší
organizaci.

Část plochy zaujme historická expozice.
Výstavní plocha bude dále plná skutečně reprezentativním množstvím
vystavovatelů, zlepšovatelů a prodejců včelích produktů a výrobků z včelích
produktů, a též perníkářským zbožím.

Možná ,že by to mohl být i pro kroužky mladých včelařů zajímavý námět na
výlet. Kromě přednášek a výstavy budou po celou dobu výstavy promítány filmy
s odbornou včelařskou tématikou jak z biologie včely, tak i technologií
ošetřování včelstev v průběhu včelařského roku.
Děti si budou moci vlastnoručně ozdobit perníčky na jednom ze stánků a svůj
výrobek si odnést domů.
A nejen pro děti, ale i pro vaše známé a kamarády to může být důležitý
mezník v získání informací o tom

Jak už bylo uvedeno v pondělním ranním vysílání radiostanice Brno členy
přípravného výboru chtěli bychom vás požádat o příspěvek na úhradu nákladů,
spojených s důstojnou prezentací práce včelařů nejen dnes ale i v historii,
zakoupením odznáčku s včelařskou tématikou v částce 30 Kč. Odznáčky budou v
prodeji na místě u vstupu do 1. patra.
Myslím, že je to minimální částka, kterou se můžete též zasloužit o
prezentování včelařství v naší společnosti.
Předem děkujeme!

Je zajištěna videodokumentace průběhu výstavy, takže v případě zájmu bude
vyroben i pořad o oslavě 150 výročí.

Podrobnější a čerstvé informace najdete na internetové stránce výstavy
http://vcelar.ais.cz .

Arnošt Hrdina

----- Original Message -----
From: "Sadovský" <sadovský/=/feec.vutbr.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 25, 2004 2:41 PM
Subject: Výstava


Rád bych vás pozval na včelařskou výstavu pořádanou k 150. výročí
organizovaného včelařství na Moravě a ve Slezsku. Výstava se koná 11. a 12.
prosince, v areálu brněnského výstaviště v povilonu E v 1. patře. Cena
vstupenky je 10 Kč a lze ji využít i jako jízdenku MHD. Souběžně se
včelařskou výstavou v areálu BVV probíhají tradiční Vánoční trhy. Výstava
bude otevřena od 10:00 do 19:00 hod. Program přednášek doprovázejících
výstavu je uveden v časopise Včelař č. 12. Výstavu doplňuje také prodej
včelích produktů, medoviny, medového pečiva a včelařských pomůcek.Tyto
informace poskytuji jako soukromá osoba, protože se mi zdá, že informace o
této události ví jen úzký okruch lidí, když pominu čtenáře časopisu Včelař
ale i těm to mohlo ujít.
Miroslav Sadovský

> pokud med skladuji v chladu a temnu, tak se s ním věkem nic neděje.

Co je to chlad? -273, -20, 0? HMF vzniká stále za teploty 20 i 50 C, ale různě rychle. Čerstvý med může mít HMF kolem 5-10 mg/kg. V Africe ho bude víc. Hranice nekvalitního medu je 40 mg, český med má mít do 20. Co je nad, je nekvalita, ale jíst se to dá a neškodí to. Rychlost vzniku HMF při 20 C je 1 mg/měsíc. Příklad porovnání vlivu teploty na rychlost: stejné množství HMF vznikne při 30 C za 250 dní a při 70 C za 14 hodin. Jelikož je zjištění HMF složité a drahé, tak se distributoři s tím netrápí. Zákazník chce průzračný med, má ho mít. Nejlépe se to udělá zahřátím na 80 C a pak to i dlouho vydrží :-). Když je toho HMF moc, tak se to v nejhorším rozředí, ale to je jen teorie. Výkupci to stejně nezjišťují, ti měří z hlediska kvality nic neříkající vodivost.
Když to shrnu, tak můj rok starý med má určitě pod 20 mg/kg HMF. A víc mě nezajímá. Po 3 letech už bych mohl být na hranici 40.

A jaký má vliv ten HMF na kvalitu medu - měl jsem za to, že pokud med
skladuji v chladu a temnu, tak se s ním věkem nic neděje.

Díky

honza
----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.terramet.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 09, 2004 11:27 AM
Subject: Re: podpora prodeje českého medu


> >Kdo takový rozbor dělá a kolik to stojí?
> Například VU Dol, za asi 400 Kč? Mají tam ceník.
> HMF (HydroxMethylFurfural) vzniká v medu v závislosti na teplotě a času.
> Někde jsem měl grafy, ze kterých se dalo vyčíst podle mg HMF v 1 kg medu:
> pro ilustraci - Med je buď 2 roky starý při teplotě 20 C, nebo je čerstvý,
> ale byl zahřátý řekněme hodinu na 60 C. Nemůžu to najít, ale bylo to někde
> na Internetu. Problém je, jak si to doma změřit. Existuje metoda založená
> na nepřímé závislosti HMF a H2O2, takže se měří H2O2, ale i když na to
jsou
> prý testovací lakmusy, nemůžu se k nim dostat.
>
>

Malý dodateček-ještě by mne zajímalo,jestli je lepší ho uchovávat za pokojové teploty a pak ho třeba zahřát,nebo je lepší nízké teploty a pak ho zahřát atd.

No to je právě to co chci zjistit.Snažím se med rozehřívat co nejšetrněji-ztuhlý nikdo nechce,ale zajímalo by mne jak moc ho tímto postupem degraduji.

>Kdo takový rozbor dělá a kolik to stojí?
Například VU Dol, za asi 400 Kč? Mají tam ceník.
HMF (HydroxMethylFurfural) vzniká v medu v závislosti na teplotě a času. Někde jsem měl grafy, ze kterých se dalo vyčíst podle mg HMF v 1 kg medu: pro ilustraci - Med je buď 2 roky starý při teplotě 20 C, nebo je čerstvý, ale byl zahřátý řekněme hodinu na 60 C. Nemůžu to najít, ale bylo to někde na Internetu. Problém je, jak si to doma změřit. Existuje metoda založená na nepřímé závislosti HMF a H2O2, takže se měří H2O2, ale i když na to jsou prý testovací lakmusy, nemůžu se k nim dostat.

Zajímalo by mne,nakolik se můj med změní skladováním a zacházením s ním-např. rozehříváním.Kdo takový rozbor dělá a kolik to stojí?

> A vůbec, kdo má problém s prodejem medu, tak ať tolik včelstev
> nechová a chová čmeláky. Vy včelaři byste chtěli jenom samé podpory
> a dotace. Řekněte, kdo může provozovat takový krásný koníček a ještě
> z toho mít nějakou korunu navíc. Holubáři? Chovatelé hadů? Chovatelé
> koní? Buďte trochu skromnější!


Problém je v tom, že v naší republice doposavad ministerstvo
zemědělství oficiálně nevyčíslilo v korunách, jaký je přínos chovu
včel národnímu hospodářství, přírodě atd. V USA je prý federální
vládou oficiálně vyčísleno, kolik včelaři svou činností státu
přinášejí.

Kdyby to bylo vyčísleno i u nás, bylo by snadné prokázat i
nezasvěcenému člověku, jaký je z hlediska státu rozdíl mezi chovateli
holubů a včelaři... (A proč je chov včel na rozdíl od chovu hadů
dotován, a proč by mělo být včelařství nějak chráněno.)


J. P. Baudiš

Dekuji mockrat, pratele, za Vase odpovedi!

S pozdravem Jan Zdenek

Kristl Pavel napsal(a):

>Řekl bych, že určitě ne. Jednak cenově, jednak proto, že když je před použitím vyvařuju vařící vodou, občas se stane, pokud není dost nahřátá, že rupne.
>Zdraví Pavel
>
>
>
>>Nevite nekdo, zda jsou klasicke zavarovacky z varneho skla?
>>
>>

>Včely se šlechtí na všechno možné, ale na opylovací výkon ne.

Není to tak docela - na opylovací činnost se včely šlechtí, ovšem nepřímo.
Opylování je z hlediska chovatele včel jejich vedlejší produkt, resp.
činnost. Včelstva výkonnější, která nasbírají více pylu a nektaru, udělají
úměrně více opylovací práce. Přitom ne všechny sběratelky pylu něco opylují,
protože asi 1/2 pylu včely nasbírají na větrosnubných rostlinách.

K. Čermák

to je rána přesně na hlavičku Včelařům věnovat letáček o kvalitě medu asi
moc nepomůže. Chtělo by to průzkum nejprodávanějších ženských časopisů O to
by opravdu byla cílená reklama.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Lenka Langerova" <lenka/=/horlan.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 07, 2004 4:37 PM
Subject: Propagace medu


>
> Uvažovala jsem o způsobu propagace medu a mám návrh.
> Co kdyby svaz přestal investovat peníze do letáčků na med, které se
> vkládají do každého včelařství a tedy propagace se dostane pouze k nám
> včelařům. Nevěřím, že by většina včelařů tyto letáky na své náklady
> rozmnožovala a rozesílala mezi své potencionální zákazníky...No a tyto
> peníze naopak investovala do reklamy, která by byla v různých časopisech,
> které se dostanou mezi širokou veřejnost.
> Reklama formou inzerátů poukazujících na kvalitní med přímo od včelaře,
> jeho vlastnosti a možnosti využití s důrazem kladeným na skutečnost, že
> mají-li " svého včelaře",kterého znají, od kterého mohou med nakupovat,
> mají záruku, že ve sklenici, kterou doma otevřou mají opravdu kvalitní med
> a ne náhražku.
> A v jakých časopisech dělat propagaci?
> Nakupovat chodí hlavně ženy, na zdraví rodiny myslí také v první řadě dle
> mého názoru ženy, tak navrhuji např. časopisy Vlasta, Květy, Žena a život,
> časopisy o zdraví, jako např. Regenerace,...Jaký je na to Váš názor?
>
> Zdraví Lenka

Problém je v tom. že naše výzkumné ústavy nejsou na podobnou službu
dostatešně vybaveni. Skutečné rozbory pro obchodní ispekci (nedělali to
veterináři) dělali v německu. Přišlo to prý levněji a měli komplexnější
výsledky (a rychleji) než od "našich". Tady bohužel ještě chybí potřebná
technická vybavenost laboratoří.
Pavel

----- Original Message -----
From: "Archibald" <Archibald/=/senior.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 07, 2004 7:41 PM
Subject: podpora prodeje českého medu


Při celkové strategii podpory našeho medu je nutno popravdě zodpovědět
základní otázku: Jsou dovozové medy horší než naše a v čem. Pokud je
objektivně potvrzeno, že dovozové medy nesplňují normu v obsahu antibiotik,
jsou narušené obsahem různých náhražek, případně obsahují dokonce i zárodky
moru, nutno využít této slabiny a zaútočit tudy na spotřebitele a prodejce.
Dle vyjádření Ing Kamlera proběhly tyto kontroly, které skutečně opětovně
potvrdily značné procento nevyhovujících vzorků. Míchání těchto medů pod
zavádějícím názvem Český med s.r.o. asi nezabráníme, ale pokud by obchodní
řetězce byly nuceny stáhovat takovéto nevyhovující medy, jistě by si
napříště nepřidělávaly obdobné starosti tím, že si u stejného dodavatele
objednají další dodávku. Obdobně tak i neustálým zveřejňováním těchto
výsledků by zajisté vedlo spotřebitele k větší obezřetnosti při výběru.
Zde právě by měla nastoupit podpora státu, tzn. v masovější míře
zajistit kontrolu medu v síti, a to na základě vypracovaných jednoduchých
postupů. Celá tíha by nemusela ležet ani na veterinární správě, ale mohla by
být zmocněna nějaká soukromá organizace, např. výzkum. ústav včelařský.
Ten, kdo na trh med přináší, tj. balí, by měl mít povinnost sám
zajistit kontrolu svých dodávek. Pokud by došlo ke zjištění nevyhovujících
dodávek, postih by se měl týkat těchto "zpracovatelů a baličů". To by mělo
znevýhodnit distributory různých levných medvých náhražek, a udělované
sankce za kvaqlitu by tyto ekonomicky znemožnily. Toto by měla být práce
Svazu na podporu produkce domácího medu Jednat se státními orgány na
ochranu kvality produktu.
Už jsem toho naplácal dost, ale souběžně je nejpodstatnější budování
vlastního odbytu tzv. prodejem ze dvora

NG


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.806 / Virová báze: 548 - datum vydání: 5.12.2004

> Jsem pro, ale taková kontrola na antibiotika, HMF, atd. je náročná
> a drahá.
> Někdo ji musí zaplatit. Nezvládnou kontrolovat ani kvalitu základních
> potravin (salmonela, plísně, PCB..) a to je pro zdraví mnohem
> důležitější.
> A myslíte si, že všichni naši včelaři dodávají zákazníkům kvalitní
> med?Mizivé procento si dá udělat rozbor medu. Krmí se někde
> cukrem, med se
> přehřívá, voda nad 20%, vytáčí se ve zkorodovaných medometech, a
> hygienapři stáčení kdovíjaká. Zdá se mi, že se kdejaký lajdák může
> schovat za
> omílanou frázi, že český med je nejlepší na světě.

Az sem bych souhlasil

> A vůbec, kdo má problém s prodejem medu, tak ať tolik včelstev
> nechová a
> chová čmeláky. Vy včelaři byste chtěli jenom samé podpory a dotace.
> Řekněte, kdo může provozovat takový krásný koníček a ještě z toho mít
> nějakou korunu navíc. Holubáři? Chovatelé hadů? Chovatelé koní? Buďte
> trochu skromnější!
>

Tohle je pro zmenu hloupost. Takhle jednoduse se to neda kritizovat.
Asi by se dalo prezit bez dotaci. Ja do toho pujdu i bez nich, ale
doplatila by na to vic ceska krajina nez vcelari. Tech by proste
vyrazne ubylo. Ale na rozdil od holubaru by to melo sirsi dopad.
A ti co by prezili ( velkovcelari ) nesplni potrebu rovnomerneho
zavceleni. Je to hloupa argumentace. Dobra argumentace proste musi
brat v potaz vsechny faktory. Tezko bude mit napriklad zeleznicni
modelarstvi takovy dopad na ceske zemedelstvi a prirodu jako
vcelarstvi. To asi - podle me - vyjadruje i podpora statu v podobe
dotace.
Otazka by tedy mohla znit - zaslouzi si kazdy vcelar dotaci ?
Pokud ne, kdo to posoudi ? Nebude efekt uspory ze statniho rozpoctu
vlastne prodelek ?

A tak na zaver :
Jsem skromny - myslim ze stavajici dotace je dostatecna ! :-)
I pres nepresnosti a mozna i nekdy mensi poctivost nekterych
jednotlivcu ma stale svuj smysl. Je v soucasnosti vhodnym nastrojem
podpory predevsim organizovaneho leceni a informovanosti vcelaru.
Drobni vcelari nedoplaceji, vetsi dostanou drobnou podporu.
Jsou to jedny z mala penez, ktere stat vynaklada ucelne a
na ceske pomery efektivne.

Dne st 8. prosince 2004 13:02 eman napsal(a):

> myslí jenom na med. Včely se šlechtí na všechno možné, ale na opylovací
> výkon ne.

Dobry den,

no ale taky az na vyjimky se narozdil od zapadni casti EU a USA za opyleni u
nas neplati.
Ve vcelarskych prekladech, ale i jinde, se muzeme docist, ze prave poplatky
za opyleni jsou poctatnou casti prijmu zahranicnich (smerem na zapad)
vcelaru. Tady vam tak vcely na jare leda jeste postrikaj nakym svinstvem
(rozumej chem. postrik).
Jen tak pro info: jednou jsem se pri navsteve mistni zemedelske a.s. (drive
JZD) zminil vedoucimu o tom, ze chovam vcely, ze jim opyluji repku. Odpovedel
mi: ze oni maji repku, ktera se opyluje pouze vetrem.


Honza

> Ještě jsem neviděl opylovat ani jednoho hada
Já jo, ale nic moc :-) Znám jenom jednoho včelaře, který začal se včelami kvůli opylení svého sadu. Ostatní k tomu přijdou jako slepý k houslím a myslí jenom na med. Včely se šlechtí na všechno možné, ale na opylovací výkon ne. Ale je to dobrý argument proč vyplácet dotace, tak proč ne.

Tak to já již viděl opilovat koně, i když to byly jen kopyta. :-)

A právě opylení je tím hlavním důvodem, proč by se měl prodej českého medu podporovat a dovozy cizích regulovat.

Dovoz velkých objemů levných medů ze zahraničí logicky tlačí dolů i cenu českého medu a tím dělá včelaření náročnějším a pro mnoho včelařů méně zajímavým. To se logicky projeví v poklesu počtu chovaných včelstev (možná i včelařů) a tedy i v horším opylení.

Dovozový med není automaticky horší než tuzemský. V úvahu se však musí vzít jeho celkový dopad na tuzemské včelařství.

Ještě jsem neviděl opylovat ani jednoho hada nebo koně ...
S pozdravem
Petr Lokvenc


----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, December 08, 2004 6:46 AM
Subject: Re: podpora prodeje českého medu


....> A vůbec, kdo má problém s prodejem medu, tak ať tolik včelstev nechová
a
> chová čmeláky. Vy včelaři byste chtěli jenom samé podpory a dotace.
> Řekněte, kdo může provozovat takový krásný koníček a ještě z toho mít
> nějakou korunu navíc. Holubáři? Chovatelé hadů? Chovatelé koní? Buďte
> trochu skromnější!
>
>

Oni jen nevyhovující med přikážou neprodávat a ten se za chvíli objeví u jiné firmy a tady obíhá tak dlouho, až se všechen prodá

Archibald:
....Zde právě by měla nastoupit podpora státu, tzn. v masovější míře zajistit kontrolu medu v síti, a to na základě vypracovaných jednoduchých postupů. Celá tíha by nemusela ležet ani na veterinární správě, ale mohla by být zmocněna nějaká soukromá organizace, např. výzkum. ústav včelařský. Ten, kdo na trh med přináší, tj. balí, by měl mít povinnost sám zajistit kontrolu svých dodávek.....
--------------
Jsem pro, ale taková kontrola na antibiotika, HMF, atd. je náročná a drahá. Někdo ji musí zaplatit. Nezvládnou kontrolovat ani kvalitu základních potravin (salmonela, plísně, PCB..) a to je pro zdraví mnohem důležitější.

A myslíte si, že všichni naši včelaři dodávají zákazníkům kvalitní med? Mizivé procento si dá udělat rozbor medu. Krmí se někde cukrem, med se přehřívá, voda nad 20%, vytáčí se ve zkorodovaných medometech, a hygiena při stáčení kdovíjaká. Zdá se mi, že se kdejaký lajdák může schovat za omílanou frázi, že český med je nejlepší na světě.
A vůbec, kdo má problém s prodejem medu, tak ať tolik včelstev nechová a chová čmeláky. Vy včelaři byste chtěli jenom samé podpory a dotace. Řekněte, kdo může provozovat takový krásný koníček a ještě z toho mít nějakou korunu navíc. Holubáři? Chovatelé hadů? Chovatelé koní? Buďte trochu skromnější!

Když stát a celní správa chrání cizí firmy tím, že zabavuje zboží na
tržnicích, měl by i chránit české výrobce i spotřebitele tím, že bude
zabavovat nevyhovující dovozové medy!

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: "Archibald" <Archibald/=/senior.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 07, 2004 7:41 PM
Subject: podpora prodeje českého medu


Při celkové strategii podpory našeho medu je nutno popravdě zodpovědět
základní otázku: Jsou dovozové medy horší než naše a v čem. Pokud je
objektivně potvrzeno, že dovozové medy nesplňují normu v obsahu antibiotik,
jsou narušené obsahem různých náhražek, případně obsahují dokonce i zárodky
moru, nutno využít této slabiny a zaútočit tudy na spotřebitele a prodejce.
Dle vyjádření Ing Kamlera proběhly tyto kontroly, které skutečně opětovně
potvrdily značné procento nevyhovujících vzorků. Míchání těchto medů pod
zavádějícím názvem Český med s.r.o. asi nezabráníme, ale pokud by obchodní
řetězce byly nuceny stáhovat takovéto nevyhovující medy, jistě by si
napříště nepřidělávaly obdobné starosti tím, že si u stejného dodavatele
objednají další dodávku. Obdobně tak i neustálým zveřejňováním těchto
výsledků by zajisté vedlo spotřebitele k větší obezřetnosti při výběru.
Zde právě by měla nastoupit podpora státu, tzn. v masovější míře
zajistit kontrolu medu v síti, a to na základě vypracovaných jednoduchých
postupů. Celá tíha by nemusela ležet ani na veterinární správě, ale mohla by
být zmocněna nějaká soukromá organizace, např. výzkum. ústav včelařský.
Ten, kdo na trh med přináší, tj. balí, by měl mít povinnost sám
zajistit kontrolu svých dodávek. Pokud by došlo ke zjištění nevyhovujících
dodávek, postih by se měl týkat těchto "zpracovatelů a baličů". To by mělo
znevýhodnit distributory různých levných medvých náhražek, a udělované
sankce za kvaqlitu by tyto ekonomicky znemožnily. Toto by měla být práce
Svazu na podporu produkce domácího medu Jednat se státními orgány na
ochranu kvality produktu.
Už jsem toho naplácal dost, ale souběžně je nejpodstatnější budování
vlastního odbytu tzv. prodejem ze dvora

NG


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.806 / Virová báze: 548 - datum vydání: 5.12.2004

Je pravdou, že letáčky problém prodeje medu opravdu neřeší. Asi před 3 lety jsem vyrobil asi 300 letáčků obsahující na jedné straně nabídku medu, na straně druhé popis rozdílu medu květového a medovicového a návod na správné skladování medu.Tyto letáčky jsem roznesl po sídlišti a osobně vložil v jednotlivých domech přímo do schránek. Ozvali se mi "dva zájemci". Med jsem nekonec prodal osvědčenou metodu prodeje "Herbalife a jiných podobných produktů", tj. mým známým a známým mých známých. Myslím že to je asi nejschůdnější cesta pro drobného chovatele, kterých je u nás věršina. Je samozřejmé že ti, co žijí a pracují ve městě jsou tímto v určité výhodě.
Myslým že svazová sklenice bude obdobný problém, tj. distribuce od výrobce k jednotlivým včelařům a konečná cena. A ta nakonec vše rozhodne. S pozdravem.

rafinovaný cukr se vyrábí z nerafinovaného který obsahuje právě ony
nestravitelné látky

Pepan

----- Original Message -----
From: "Vh?jek" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 06, 2004 1:00 PM
Subject: Re: Cukr


> Již jsem se na tuto skutečnost zde v konferenci ptal. Naše cukrovary
> rozlišovaly cukr afinovaný a rafinovaný. Rafinovaný se vyráběl z
> afinovaného tak, že v závěřečné fázi zpracování prošel právě procesem
> bělení a čištění. Pro vyšší obsah nestravitelných zbytků a tedy vyšší
> zaplňování výkalových váčků včel se nedoporučovalo použití afinovaného
> cukru pro krmení včel. V případě nepříznivých klimatických podmínek při
> zimování(teplný podzim a prosinec) počasí neumožňující prolet v únoru nebo
> počátkem ledna mohly být příčinou vzniku úplavice u včelstev a s obvyklým
> úhynem. Jak je to v tomto ohledu s polobílým cukrem se mi nepodařilo
> zjistit. Nabízely ho v Pennymarketu za ca 20,-Kč, ale na obale je pouze
> údaj o balírně a nic více. Takže já bych ho pro krmení nepoužíval.

nejspíš žádný krom ceny barva cukru odvisí od doby kdy byla řepa zpracována
zprvu je krásně bílý a na konci kampaně je již žlutý a nelze dokonale
vyčistit.

Pepan

----- Original Message -----
From: "jarda - za??te?n?k" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 06, 2004 12:41 PM
Subject: Cukr


> Pročítám diskuzi a chtel byhcse zeptat:
> Je velký rozdíl když dám na zimní krmení jen POLOBÍLÝ CUKR
>
> Děkuji za odpověď

jsem připoje na VOLNYM a na SEZNAMU je filtr který chodí dobře Jen tam
musím občas otevřít poštu a zadržené viry a span smazat lze tam nastavit i
odkoho si nepřejete doručovat E-maily jinak poštu zpracovávám přes outlook.


Pepan

----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 06, 2004 11:29 AM
Subject: Re: spam


> Nezbeda Martin ( alias NezMar ) napsal(a):
> > Mam otazku nevcelarskou. Presto myslim, ze ma vztah ke konferenci.
> > Mohu nejak filtrovat zpravy uz na serveru ? "Muj" quick.cz nema na postu
> > zadnou ochranu a filtr moc neresi. Menit adresu se mi moc nechce. Je
nejaka
> > ochrana jeste pred stazenim pres protokol POP3 ? Predpokladam, ze asi
> > nebudu jediny koho by to mohlo zajimat.
>
> Pokud vim, tak moznosti jsou zakladni dve.
> 1. Filtr na strane maileru = u poskytovatele.
> 2. Inteligentni mailovy klient.
>
> Pak jsou ruzne kombinace techto moznosti. Neni bezne prime mazani spamu,
> protoze se tezko rozlisuje. Proto jej ve vetsine spamove filtry jen
> oznacuji a je na adresatovi, jak s mailem nalozi.
>
> Pokud postu ctes pres webove rozhrani, neni zadna pomoc, dokud
> provozovatel filtr nenasadi.
>
> Pokud si zpravy stahujes domu, mohu doporucit mail klienta Firefox,
> (www.czilla.cz) ktery ma adaptivni = castecne samoucici filtr spamu.
>
> Zdravi PP.
> --
> A
> / \
> /DUP\
> (_)|(_)
> |

Její dvýška by neměla přesahovat délku kávové lžičky.

Pepan

----- Original Message -----
From: "HUBAČ Radek" <drh/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, December 05, 2004 8:27 PM
Subject: Re: Svazov? sklenice


> Vážení přátelé, zatím prosím nečekejte jasné řešení nebo diskusní boj,
jsem
> vděčný za připomínky, které by tu věc posunuly vpřed.
> Na uvahy o ceně mám jednu doplňující otázku: Proč by ta sklenice měla být
> dražší než jiné vyráběné ve velkých sériích? Nebo se snad i ve velkých
> sériích vyrábějí formy, které podle některých z Vás vydrží cca 2 mil.
kusů?
> Přemýšlím nad tím, že bych spoustu práce přenechal velkoobchodníkům se
> sklem, přece nenechám vyrobit "na zakázku" půl mil. sklenic?
> Podle mých informací by to mohlo být pro některé velkoobchodníky
rozšíření
> sortimentu s dobrým odbytem.
> Ještě jestli můžu trochu otravovat dál, zajímal by mě Váš názor na vzhled
> sklenice.
> Hrůza je dolovat med z vysoké sklenice, tedy přemýšlím o 720ml sklenici
cca
> o 1-2cm nižší než klasická fasetka a tvar? Nevím třeba téměř čtvercový s
> oblými rohy, to se výrazně odlišuje od běžně užívaných sklenic a dobře se
to
> skladuje.
> Koncem ledna by se mělo konat pracovní setkání, kde by se o sklenicích
> mohlo mluvit, je tedy relativně dost času na připomínky a návrhy.
> S pozdravem Radek Hubac
>
> ----- Original Message -----
> From: "havl?k" <e-mail/=/nezadan>
> To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, December 03, 2004 2:39 PM
> Subject: Re: Svazov? sklenice
>
>
> > Ta cena - to je to kladívko na hřebíček .Nejschůdnější je asi
etiketa.Ale
> > tak jako mě se nelíbí ty co jsou na trhu,tak jiným včelařům se nemusí
> > líbit
> > to , co jiní navrhnou.
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.802 / Virová báze: 545 - datum vydání: 26.11.2004
>

Při celkové strategii podpory našeho medu je nutno popravdě zodpovědět základní otázku: Jsou dovozové medy horší než naše a v čem. Pokud je objektivně potvrzeno, že dovozové medy nesplňují normu v obsahu antibiotik, jsou narušené obsahem různých náhražek, případně obsahují dokonce i zárodky moru, nutno využít této slabiny a zaútočit tudy na spotřebitele a prodejce. Dle vyjádření Ing Kamlera proběhly tyto kontroly, které skutečně opětovně potvrdily značné procento nevyhovujících vzorků. Míchání těchto medů pod zavádějícím názvem Český med s.r.o. asi nezabráníme, ale pokud by obchodní řetězce byly nuceny stáhovat takovéto nevyhovující medy, jistě by si napříště nepřidělávaly obdobné starosti tím, že si u stejného dodavatele objednají další dodávku. Obdobně tak i neustálým zveřejňováním těchto výsledků by zajisté vedlo spotřebitele k větší obezřetnosti při výběru.
Zde právě by měla nastoupit podpora státu, tzn. v masovější míře zajistit kontrolu medu v síti, a to na základě vypracovaných jednoduchých postupů. Celá tíha by nemusela ležet ani na veterinární správě, ale mohla by být zmocněna nějaká soukromá organizace, např. výzkum. ústav včelařský.
Ten, kdo na trh med přináší, tj. balí, by měl mít povinnost sám zajistit kontrolu svých dodávek. Pokud by došlo ke zjištění nevyhovujících dodávek, postih by se měl týkat těchto "zpracovatelů a baličů". To by mělo znevýhodnit distributory různých levných medvých náhražek, a udělované sankce za kvaqlitu by tyto ekonomicky znemožnily. Toto by měla být práce Svazu na podporu produkce domácího medu Jednat se státními orgány na ochranu kvality produktu.
Už jsem toho naplácal dost, ale souběžně je nejpodstatnější budování vlastního odbytu tzv. prodejem ze dvora
NG

Souhlas s Lenkou. A ono se už pár článku na téma falšování dovozových medů, testy různých medů na antibiotika a HMF, v tisku letos a vloni objevilo a mezi lidmi to účinkuje. Já už mám svoji letošní úrodu medu skoro prodanou a objevili se noví zákazníci, kteří si cení toho že mají med přímo od včelaře a mohou si o včelách a medu popovídat. Berou to po 10 kg. Heslo "Med = přírodní lékárna" musí zabrat na každého. Bylo by to mnohem účinější než svazová sklenice. Moji zákazníci o speciální sklenice nestojí, stačí jim ta universální. Záruka kvality jsem já. Stejně jinak než "ze dvora" prodávat med nebudu.

Jeden vánoční recept proti nachlazení (asi proti všemu :-)):
Ohřát medovinu (asi 65 C - začíná pěnit) a osladit si ji ještě v hrníčku podle chuti medem. To je bomba, když na vás něco "leze". Mám to s úspěchem odzkoušené. To vypije i abstinent.
Eman

Uvažovala jsem o způsobu propagace medu a mám návrh.
Co kdyby svaz přestal investovat peníze do letáčků na med, které se vkládají do každého včelařství a tedy propagace se dostane pouze k nám včelařům. Nevěřím, že by většina včelařů tyto letáky na své náklady rozmnožovala a rozesílala mezi své potencionální zákazníky...No a tyto peníze naopak investovala do reklamy, která by byla v různých časopisech, které se dostanou mezi širokou veřejnost.
Reklama formou inzerátů poukazujících na kvalitní med přímo od včelaře, jeho vlastnosti a možnosti využití s důrazem kladeným na skutečnost, že mají-li " svého včelaře",kterého znají, od kterého mohou med nakupovat, mají záruku, že ve sklenici, kterou doma otevřou mají opravdu kvalitní med a ne náhražku.
A v jakých časopisech dělat propagaci?
Nakupovat chodí hlavně ženy, na zdraví rodiny myslí také v první řadě dle mého názoru ženy, tak navrhuji např. časopisy Vlasta, Květy, Žena a život, časopisy o zdraví, jako např. Regenerace,...Jaký je na to Váš názor?

Zdraví Lenka

Přátelé,
došlo mi to na poslední chvíli: dnes je sv. Ambrože - patrona včelařů.
Pozvedám sklenku medoviny a připíjím na zdar příští sezóny.
Ahoj Ivan

aj vykupca moze byt vcelar ....

A ked to pritiahnem za vlasy tak to ze si do znasky nenakrmil aj 10 kg
cukru dokladuju rozbor a nie "originalna sklenica".

Matej





Bullet
<bullet/=/email An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
.cz> Kopie:
Thema: Svazová sklenice
07.12.2004
14:37
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






No, právě o to jde, pokud sklenici nedostane žádný výrobce, výkupce ale
pouze malovčelaři, bude to určitá garance toho, že uvnitř je právě český
med, nikoliv směska z číny. ta sklenice je součást image produktu, tak jako
letáky atd.
Není to samospasitelné, ale vytváří to určité podmínky...

A jestli máte kupovat "zavařovačky" za 4,5 nebo "svazovky" za 7,5 to už
snad takovĂ˝ rozdĂ­l nenĂ­...

Vážení přátelé včelaři,
tak si tak pročítám Vaše nekonečné úvahy o sklenicích....
Opravdu to stojí za tu námahu? Dle mého "babského" názorum je úplně jedno, jaký tvar v budoucnu sklenice bude mít, důležitější je kvalita jejího obsahu...! A tu Vám nikdy nezaručí onen tvar svazové sklenice, ale jen a pouze dobré jméno včelaře, které bude zaručovat onu požadovanou kvalitu zákazníkovi. A pokud jako malovčelaři se budeme chtít odlišit od sklenic ze supermarketů, myslím, že úplně postačí to víčko.

zdravím Lenka

Souhlasím až na ten leták. Barevná kopie 1 strany A4 stála před dvěma roky
35 korun, dnes určitě nepůjde pod 20. Je to tím, že v kalkulaci je na
barevnou kopii počítáno stoprocentní pokrytí plochy papíru barvou, asi jako
kdyby se kopírovala fotografie. Je jedno, když na tom letáku je třeba jen
jeden barevný čtvereček a ostatní je černobílé. A paní za pultem to tak musí
taky vyúčtovat, protože kopírky mají počitadla. Rozumně levná je jedině
černobílá kopie. Anebo u barevné mít v souboru leták s malou barevnou
plochou a ostatním černobíle a domluvit se přímo s majitelem tiskárny nebo
kopírky. Nebo udělat černobílé kopie a doma na domácí inkoustovce doplnit
třeba barevně značku českého medu. Nebo si leták nebo fotky dát oskenovat v
tiskárně, vypálit na CD a udělat si kompletně svoji verzi doma. Dneska je na
to už nepřeberné množství programů. Od nouzáků, jako Word a alternativní
textové editory přes grafické programy zadarmo nebo za tisícovku určené
hlavně pro domácí upravu fotek, profesionální program Corel je dneska v
nejlevnější verzi za 3 tisíce atd.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <a.podhajecky/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 07, 2004 1:25 PM
Subject: Re: Svazová sklenice


>
> Podle mne svazová sklenice nevyřeší vůbec nic. Sklenice se dá ve sklárnách
> koupit velice levně. V Dubí vyjde asi na 3,65Kč. Je ale na paletě 1848
> kusů. Největší problém je, jak je dostat mezi včelaře. Už svazová prodejna
> v Nasavrkách je prodává za 6,80 Kč v libovolném množství. Započítají si
> dopravu. S víčky by problém nebyl. Ty v požadovaném počtu zasílají z
> Rozkoše. Další problém bude, že většina malovčelařů bude dál prodávat ze
> dvora ve sklenicích, které si zákazník přinese. Proto kdo chce prodat víc
> medu sám, musí zlepšit reklamu na spotřebu medu a udělat si svoje etikety.
> Leták není problém ofotit a rozmnožit třeba barevně. Problém je ho ale
> vymyslet. Byly požadavky na svaz. Když je udělal, sklidil jenom kritiku.
> Pokud nám je nevymyslí odborník, sami uděláme jen paskvily.
> Tonda.

Staré klasické masovky a pérovky myslím z varného skla byly. Dnešní sklenice
bude všechno běžné obalové sklo, to by mělo vydržet teplotní ráz cca 40 st
C, to znamená při pokojové teplotě 20 st C se do ní může najednou nalít voda
horká 60 st C. Aspoň za minulého režimu bylo toto v normě na obalové sklo -
sklenice omnia 720 ml.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Zdeněk" <>
To: "Vcelarska konference" <>
Sent: Monday, December 06, 2004 11:14 PM
Subject: OT - Re: Svazová sklenice


> Mel bych jeden dotaz, ktery taky trochu souvisi se sklenicemi :) Nevite
> nekdo, zda jsou klasicke zavarovacky z varneho skla? Mozna se ptam
> hloupe, ale ja vazne nevim (klonim se spis k tomu, ze ne). Diky za
odpoved.
>
> Jan Zdenek

No, právě o to jde, pokud sklenici nedostane žádný výrobce, výkupce ale pouze malovčelaři, bude to určitá garance toho, že uvnitř je právě český med, nikoliv směska z číny. ta sklenice je součást image produktu, tak jako letáky atd.
Není to samospasitelné, ale vytváří to určité podmínky...

A jestli máte kupovat "zavařovačky" za 4,5 nebo "svazovky" za 7,5 to už snad takový rozdíl není...

>samozřejmě, že se cena v mnou uvedené kalkulaci asi pohne výrazně směrem dolů v okamžiku, kdy se začne mluvit o "statisících" kusů. Ta nabídka byla určena pro mne jako pro fyzickou osobu (končí na 100.000ks). Pokud by taková zakázka šla od svazu na 500.000ks, cena bude zase jinde.
Další bodem je fakt, že jakmile se bavíte o něčem speciálním, atypickém, vzrůstá časová náročnost výroby.

Podle mne svazová sklenice nevyřeší vůbec nic. Sklenice se dá ve sklárnách koupit velice levně. V Dubí vyjde asi na 3,65Kč. Je ale na paletě 1848 kusů. Největší problém je, jak je dostat mezi včelaře. Už svazová prodejna v Nasavrkách je prodává za 6,80 Kč v libovolném množství. Započítají si dopravu. S víčky by problém nebyl. Ty v požadovaném počtu zasílají z Rozkoše. Další problém bude, že většina malovčelařů bude dál prodávat ze dvora ve sklenicích, které si zákazník přinese. Proto kdo chce prodat víc medu sám, musí zlepšit reklamu na spotřebu medu a udělat si svoje etikety. Leták není problém ofotit a rozmnožit třeba barevně. Problém je ho ale vymyslet. Byly požadavky na svaz. Když je udělal, sklidil jenom kritiku. Pokud nám je nevymyslí odborník, sami uděláme jen paskvily.
Tonda.

chyba tam DPH. Cena tohto pohara s DPH a s vieckom je cca 6,00 Kc ( 7,80 Sk
)

Matej




<e-mail/=/nezad
an> An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie:
07.12.2004 Thema: Re: Svazová sklenice
10:13
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






PodĂ­vejte se na:
http://www.bricol.cz/
Hledat - katalog. číslo 548. Sklenice i s plast. víčkem by měla vyjít asi
za 5 KÄŤ (6.50 Sk).

Bullet
>..český med ve speciální sklenici je ten nejlepší
> splňující přísnou normu).

A jak to chceš zaručit? Kdo z nás má refraktometr? Kdo z nás si dává pravidelně dělat rozbor medu? Nic proti sklenicím, ale nedělejte si iluze. Speciální sklenice je pouze informace o tom, že to byl organizovaný včelař a že tam pravděpodobně nenalil čínský med. Nic víc.

Podívejte se na:
http://www.bricol.cz/
Hledat - katalog. číslo 548. Sklenice i s plast. víčkem by měla vyjít asi za 5 Kč (6.50 Sk).

A tím kýženým efektem bylo co? Musíte si uvědomit, že je rozdíl mezi německým a českým včelařstvím minimálně v historickém vývoji. My potřebujeme vychovat zákazníka a naučit ho, že český med ve speciální sklenici je ten nejlepší (splňující přísnou normu)... Jde o vytváření image výrobku, téměř podprahové vjemy. Ten kdo čeká, že v nové sklenici jaksi automaticky prodá o 50% víc je, slušně řečeno naivní. Jak říkám, jde o budování historie a identity českého medu...

Řekl bych, že určitě ne. Jednak cenově, jednak proto, že když je před použitím vyvařuju vařící vodou, občas se stane, pokud není dost nahřátá, že rupne.
Zdraví Pavel

> Nevite nekdo, zda jsou klasicke zavarovacky z varneho skla?

nie su. Ak by boli boli by ovela drahsie.

Matej




Jan Zdeněk
<zdenekjan/=/ti An: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
scali.cz> Kopie:
Thema: OT - Re: Svazová sklenice
06.12.2004
23:14
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Mel bych jeden dotaz, ktery taky trochu souvisi se sklenicemi :) Nevite
nekdo, zda jsou klasicke zavarovacky z varneho skla? Mozna se ptam
hloupe, ale ja vazne nevim (klonim se spis k tomu, ze ne). Diky za odpoved.

Jan Zdenek


Jirka napsal(a):

>Svazová sklenice, v nějaké literatuře asi odborných překladech jsem četl,
>že sousedi - Německý svaz si nechal také vyrobit vlastní sklenici, ale že
>prý to němělo ten tížený efekt, tak bych navrhoval jestli bychom se
nemohli
>optat přátel sousedů.
>
>

Určitě není.U nás bylo varné sklo označované tuším jako Simax a vyráběly ho Sklárny Kavalier.Od té doby,co je začala spravovat pí. Rázlová jsemo tomto produktu již neslyšel.

Teoreticky se dá najít v literatuře mednatost jednotlivých rostlin, nějak
určit, kolik jich je v okruhu do 1 kilometru a do tří kilometrů, kdy už
donášející včely mají nějakou vlastní spotřebu a podle toho posoudit
zavčelení. Je to ale velmi orientační, jednak vlastní uváděná mednatost
kolísá v rozmezí +-50% (znám to z běžných včelařských knih od 60 let, ne z
odborných) a kolísá i ve skutečnosti podle mikroklimatu, půdy atd.
Pokud si pamatuji, kolem každého stanoviště včelstev se udělá kruh a podle
počtu včelstev a plochy kruhu se spočítá počet včelstev na jednotku plochy.
Pokud se kruhy překrývají, tak v překryté ploše se počet včelstev na
jednotku plochy prostě sečte. Je to dobré asi jako nějaký příklad do školy,
praktické použití to asi moc nemá, pokud se tam nějakým dostatečně přesným
způsobem nepromítne mednatost na plochu.
V praxi při nedostatečném zavčelení včely přinášejí med na vytáčení i mimo
hlavní snůšky, při nadměrném zavčelení včely při hlavních snůškách sice
přinášejí med, ale mezi snůškami ho spotřebovávají, tedy musí se mezi
snůškami dokrmovat, pokud mají dát nějaký med. Takové převčelení jsem zažil,
když v okruhu 1 kilometr od mého kočovného včelína bylo tak dalších cca 40
včelstev. Je třeba vzít průměr za několik roků. Podle mne úplně hlavní
předpoklad dobrého výnosu je nevčelařit tam, kde je krajina nadměrně
převčelená. A až teprve v druhé řadě úly, rámky, metoda atd.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel K." <pavelkovarik/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 06, 2004 8:19 PM
Subject: Zavčelení


> Všechny zdravím.
> Má někdo přehled v otázce zavčelení.Zajímalo by mne,kolik se počítá nebo,
> jak se počítá vlastní zavčelení.V okruhu cca 3 km je v mém případě cca 130
> včelstev.Jsou zde skutečně počítána jen včelstva již ve zmíněném
> okruhu.Navíc jedna polovina tohoto kruhu doletu je situována do oblastí,
> kde v podstatě je jen předpoklad minimální snůšky.
> Děkuji za odpověď.
> Pavel K.

Mel bych jeden dotaz, ktery taky trochu souvisi se sklenicemi :) Nevite
nekdo, zda jsou klasicke zavarovacky z varneho skla? Mozna se ptam
hloupe, ale ja vazne nevim (klonim se spis k tomu, ze ne). Diky za odpoved.

Jan Zdenek


Jirka napsal(a):

>Svazová sklenice, v nějaké literatuře asi odborných překladech jsem četl,
>že sousedi - Německý svaz si nechal také vyrobit vlastní sklenici, ale že
>prý to němělo ten tížený efekt, tak bych navrhoval jestli bychom se nemohli
>optat přátel sousedů.
>
>

Svazová sklenice, v nějaké literatuře asi odborných překladech jsem četl, že sousedi - Německý svaz si nechal také vyrobit vlastní sklenici, ale že prý to němělo ten tížený efekt, tak bych navrhoval jestli bychom se nemohli optat přátel sousedů.

Svazová sklenice, v nějaké literatuře asi odborných překladech jsem četl, že sousedi - Německý svaz si nechal také vyrobit vlastní sklenici, ale že prý to němělo ten tížený efekt, tak bych navrhoval jestli bychom se nemohli optat přátel sousedů.

Všechny zdravím.
Má někdo přehled v otázce zavčelení.Zajímalo by mne,kolik se počítá nebo, jak se počítá vlastní zavčelení.V okruhu cca 3 km je v mém případě cca 130 včelstev.Jsou zde skutečně počítána jen včelstva již ve zmíněném okruhu.Navíc jedna polovina tohoto kruhu doletu je situována do oblastí, kde v podstatě je jen předpoklad minimální snůšky.
Děkuji za odpověď.
Pavel K.

Pavel Prchal napsal(a):

Eh, kletě, mam včelín v hlavě, nikoliv na zahradě.

Ten klient se jmenuje Thunderbird a Firefox je webový prohlížeč, oni to
několikrát přejmenovali na různé foxy a birdy až jsem z toho jelen.

Omluva, PPP.

PS. Tedy ten Firefox můžu taky doporučit, jako alternativu k MS
Exploreru, umí blokovat vyskakovací okna a nespustí na mašině úplně
každou koninu.


> Nezbeda Martin ( alias NezMar ) napsal(a):
>
> Pokud si zpravy stahujes domu, mohu doporucit mail klienta Firefox,
> (www.czilla.cz) ktery ma adaptivni = castecne samoucici filtr spamu.
>
> Zdravi PP.

- Na straně serveru SpamAssasin.
- Na straně klienta lepší eMajlový program něž Outlook. Vřele
doporučiji Mozilla Thunderbird (zdarma) - viz www.czilla.cz - naučíte
ho sami poznat spam.

Honza

Přesně na tuhle věc jsem se ptal přímo v cukrovaru a dostalo se mi odpovědi, že polobílý cukr je plně rafinovaný.

Nové články:
===========

Cítím se zdráv a neunaven - Luděk Sojka
Autor: Zdeněk Čejka
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004120601

S pozdravem
redakce

Zdravíčko,

samozřejmě, že se cena v mnou uvedené kalkulaci asi pohne výrazně směrem dolů v okamžiku, kdy se začne mluvit o "statisících" kusů. Ta nabídka byla určena pro mne jako pro fyzickou osobu (končí na 100.000ks). Pokud by taková zakázka šla od svazu na 500.000ks, cena bude zase jinde.
Další bodem je fakt, že jakmile se bavíte o něčem speciálním, atypickém, vzrůstá časová náročnost výroby.
Sklenice se "odlévají" odstředivou silou z kapek skla do formy, jakmile je forma složitá, nepravidelná, musí se postupovat jiným způsobem než obyčejná zavařovačka. Velikost kapky ovlivňuje i tvar formy, jde o to, jak rychle se sklenice bude "tvarovat". Myslím, že pokud by se cena dostala na 5-6Kč bude to v pohodě. Také je potřeba vyřadit zbytečné "marketinkové levely"... Ideální cesta výrobce-včelař, maximálně Výrobce-svaz-včelař... žádný maloobchod, nic takového...(předpokládám, že svaz by to dělal za náklady+velmi malý decentní zisk)...

A skladování takový sklenic? No to už jsme zase v diskusi o "odbytových sdruženích malovčelařů" atd. Svazová stáčírna, družstevní stáčírna atd.

Přemýšlet o špatných věcech typu "soudek je nanic, jak se to bude převážet" je negativismus v celé kráse. Přeprava, balení, to vše je dnes vyřešeno...
Spíše to chce bouchnout do stolu a prohlásit."chceme svazovou sklenici a svaze jednej" tedy výběrové řízení na tvar a design sklenice, výběr toho, kdo ji vyrobí a za jakou cenu, výroba, distribuce sklenic ke včelařům, naplnění medem a prodej....

Trochu mi to připadá, mnoho lidí stále potřebuje vodit za ručičku...

smernica europskej unie stale plati. Cukrovar moze uviest do obehu cukor za
minimalnu cenu 613 EUR/t , co pri dnesnom kurze 31 CZK/EUR je 19,- CZK/kg.
Pod tuto cenu bude obtiazne zohnat vacsie mnozstvo.
EU na poslednom kole rokovani GATT prislubila znizenie dotacii na vyrobu
cukru o 1/3 . Zatial vsak neoznamila casovy horizont, v ktorom tak hodla
urobit. Prodpoklada sa ze by to mohlo byt v rokoch 2007 - 2011.

P.S. Da sa to obchadzat cez oznacenie ako "cukor na dalsie spracovanie " a
pod . Pokial vsak cukrovary nebudu vo financnej tiesni, preco by obchadzali
smernicu, ktora im zarucuje pohodlne podnikanie ?

Matej

> Pokud vim, tak moznosti jsou zakladni dve.
> 1. Filtr na strane maileru = u poskytovatele.
> 2. Inteligentni mailovy klient.

3 - manuelni vkladani rokou moderatora (moderatoru -viz BEE-L)

\vov

Již jsem se na tuto skutečnost zde v konferenci ptal. Naše cukrovary rozlišovaly cukr afinovaný a rafinovaný. Rafinovaný se vyráběl z afinovaného tak, že v závěřečné fázi zpracování prošel právě procesem bělení a čištění. Pro vyšší obsah nestravitelných zbytků a tedy vyšší zaplňování výkalových váčků včel se nedoporučovalo použití afinovaného cukru pro krmení včel. V případě nepříznivých klimatických podmínek při zimování(teplný podzim a prosinec) počasí neumožňující prolet v únoru nebo počátkem ledna mohly být příčinou vzniku úplavice u včelstev a s obvyklým úhynem. Jak je to v tomto ohledu s polobílým cukrem se mi nepodařilo zjistit. Nabízely ho v Pennymarketu za ca 20,-Kč, ale na obale je pouze údaj o balírně a nic více. Takže já bych ho pro krmení nepoužíval.

Pročítám diskuzi a chtel byhcse zeptat:
Je velký rozdíl když dám na zimní krmení jen POLOBÍLÝ CUKR

Děkuji za odpověď