78290

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


164410 (193.165.75.141) --- 6. 2. 2006
Re: Mrazy a tenkostenne uly

Neměl jsem na mysli něco tak komplikovného, omlouvám se, nýbrž jen prostý fakt, že tam kde je větší zima, se musí víc topit, aby se dosáhlo určité teploty. A tím pádem i víc přikládat. Ta termodynamika je zavádějící.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14420


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Karel (213.235.141.52) --- 6. 2. 2006
Re: Mrazy a tenkostenne uly

164410:
....nýbrž jen prostý fakt, že tam kde je větší zima, se musí víc topit, aby se dosáhlo určité teploty. A tím pádem i víc přikládat. Ta termodynamika je zavádějící
.....
Je to zavádějící představa, když dám žárovku do izolované a neizolované bedny, tak je zřejmé, že v izolované bude v prostoru mezi žárovkou a stěnou vyšší teplota. Energie nebude unikat.
Ale teploty uvnitř žárovek se už nebudou moc lišit.
Chomáče včel jsou ty žárovky. Letos jesm si to opět potvrzoval pohledem shora pře folii. Několik cm od chomáče je při minus 20 led v uteplených (i 9cm polystyrenu) i neuteplených (19mm dřeva). To znamená, že únik tepla z chomáče do stran není nijak výrazný a ani u uteplených úlů nedokáže ohřát vzduch nad 0.
Na folii je vidět půdorys, kde je pod ní vyvíjeno teplo.
Ta plocha je zhruba stejná. A nelze z ní odvodit vytápěný objem (neznámá výška chomáče).
Protože plásty + včely izolují a udrží teplo v chomáči, není to v této zimní fázi kritické s izolací. V následném jarním rozvoji už to není tak jednoznačné.
Co je třeba asi nutně izolovat, to je strop.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14424


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
164410 (193.165.77.29) --- 7. 2. 2006
Re: Mrazy a tenkostenne uly

Je to zavádějící představa, když dám žárovku do izolované a neizolované bedny, tak je zřejmé, že v izolované bude v prostoru mezi žárovkou a stěnou vyšší teplota. Energie nebude unikat.
Ale teploty uvnitř žárovek se už nebudou moc lišit.

Opět nemůžu souhlasit. Je to špatný příklad. Vychází z toho, že žárovka - včelstvo má konstatntní výkon, což není pravda. Včelstvo svůj výkon přizpůsobuje okolní teplotě. Já nerozumím, proč je stále zpochybňován fakt, že teplo uniká méně izolovanou stěnou více a naopak. Taky nesouhasím s vývody p. Turčániho, že včelí chumáč nevyzařuje teplo. On ho vyzařuje, opět ta termodynamika.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14436


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Eman (194.149.115.135) --- 7. 2. 2006
Re: Mrazy a tenkostenne uly

>Já nerozumím, proč je stále zpochybňován fakt, že teplo >uniká méně izolovanou stěnou více a naopak
------------

Vůbec se takovým úvahám nedivím. Vynalézání perpetum mobile je asi stále lákavější než studium fyziky. Teplo přechází vždy samo z teplejšího místa na studenější. Teplo je vyzařováno do všech stran, jen teplý vzduch je lehčí a proto stoupá vzhůru. Teplý vzduch pojme více vody a ta se sráží na strůpku. Vypouštěný CO2 je těžší než vzduch a klesá dolů. Já preferuji uteplené (= lépe tepelně izolované) úly s dobrou ventilací. Vidím v tom výhodu v zimě i v létě. V zimě je nižší spotřeba "paliva" a v létě se včelstva nepřehřívají. Ale už uznávám, že se svými včelami si každý může dělat co se mu zlíbí. A neříkám, že používání málo izolovaných úlů je špatné, záleží asi na včelách, na síle včelstva, na průběhu zimy a jara a kdoví na čem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14441


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Miroslav Sedláček (e-mailem) --- 7. 2. 2006
Re: Mrazy a tenkostenne uly a NAŠE ZKUŠENOSTI

Emane, krásně to píšeš. Přikláním se k tvému názoru. Máme sice spoustu
tenkostěnných úlů, ale nahou naší je je umístit do zateplených maringotek,
včelínů, včelníků (JEN 100 je jich venku). Vidím jasně rozdíl v jarním
rozvoji, kde včelstva ve vozech, včelínech byť v nezateplených úlech jsou o
7 až 10 rychlejší. Ve voze je o cca 5 až mnohdy 15 C více než venku a o
větru nemluvě....
Letos již najíždíme na tvrzený polystyren u 39x24 a příští rok 42x17.
Rozdíly jsou jasné a přece jen těch včelstev venku je dost, i když věřím, že
v brně uvidíte naši další rekonstruovanou maringotku, jež je super i pro
neuteplné úly (ekonomika je pak neúprosná neboť tam prostě dáte o 2 až 4
včelstva více!!!)

Během zimování ten rozdíl je zanedbatelný protože zase platí, že včely v úle
netopí, ale jakmile se přibližují stěně, stropu .. rozhoduje uteplení.

Ze zazimovávání gigantů¨v tenkých stěnách, aby eliminovaly to neuteplení
jsem vyrostl a raději zazimuji 2 normální včelstva.

Nakonec připomínám, že to NENÍ O medném výnosu - o tom rozhoduje více
příroda, typ snůšky, zda dříve ssilná včelstva a dřívější snůška nebo naopak
atd...

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 07, 2006 8:29 AM
Subject: Re: Mrazy a tenkostenne uly


> >Já nerozumím, proč je stále zpochybňován fakt, že teplo >uniká méně
> izolovanou stěnou více a naopak
> ------------
>
> Vůbec se takovým úvahám nedivím. Vynalézání perpetum mobile je asi stále
> lákavější než studium fyziky. Teplo přechází vždy samo z teplejšího místa
> na studenější. Teplo je vyzařováno do všech stran, jen teplý vzduch je
> lehčí a proto stoupá vzhůru. Teplý vzduch pojme více vody a ta se sráží na
> strůpku. Vypouštěný CO2 je těžší než vzduch a klesá dolů. Já preferuji
> uteplené (= lépe tepelně izolované) úly s dobrou ventilací. Vidím v tom
> výhodu v zimě i v létě. V zimě je nižší spotřeba "paliva" a v létě se
> včelstva nepřehřívají. Ale už uznávám, že se svými včelami si každý může
> dělat co se mu zlíbí. A neříkám, že používání málo izolovaných úlů je
> špatné, záleží asi na včelách, na síle včelstva, na průběhu zimy a jara a
> kdoví na čem.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14459


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Eman (194.149.115.135) --- 7. 2. 2006
Re: Mrazy a tenkostenne uly a NAŠE ZKUŠENOSTI

>Letos již najíždíme na tvrzený polystyren u 39x24 a příští rok 42x17.

Se Styrodurem jsem v letošní tvrdé zimě udělal zkušenost, že je nutně potřeba úly ochránit sítí (použil jsem stavební perlinku a různé plachty) protože co vyvádějí sýkorky, datlové a strakapoudi to nepamatuju. Naštěstí se to dá rychle opravit. A to jim vystrojuju lůj na stromy. Minulou zimu takové problémy nebyly.
Při sběru měli jsem měl vcelku málo mrtvolek a sucho. Ptáci se mi někde postarali o větrání.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14462


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Miroslav Sedláček (e-mailem) --- 7. 2. 2006
Re: Mrazy a tenkostenne uly a NAE ZKUENOSTI

ano - to je problém. Ty tvrzené - lisované profesionálně jsou více odolné,
ale mne např. žluna zničila cca 100 dřevěných nástvků jako malinu. Ta
ochrana v těchto zimách je dobrá a nenákladná (síť). My budeme úly umisťovat
dál do maringotek, ale s těmi si už nebudeme tak hrát. Mohou pak být "jen "
včelotěsné, i když práce v zateplených "při slunci" je také lepší. Rozvoj
je raketový a nastupuje potřeba dodávání VODY (viz. př. Volejník, my již 2
léta....)


----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 07, 2006 12:02 PM
Subject: Re: Mrazy a tenkostenne uly a NAE ZKUENOSTI


> >Letos již najíždíme na tvrzený polystyren u 39x24 a příští rok 42x17.
>
> Se Styrodurem jsem v letošní tvrdé zimě udělal zkušenost, že je nutně
> potřeba úly ochránit sítí (použil jsem stavební perlinku a různé plachty)
> protože co vyvádějí sýkorky, datlové a strakapoudi to nepamatuju. Naštěstí
> se to dá rychle opravit. A to jim vystrojuju lůj na stromy. Minulou zimu
> takové problémy nebyly.
> Při sběru měli jsem měl vcelku málo mrtvolek a sucho. Ptáci se mi někde
> postarali o větrání.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14464


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Radim Polášek (e-mailem) --- 7. 2. 2006
Zimování včel

Já myslím, že než se začne rozebírat vhodnost uteplených a neuteplených úlů
pro zimování, musí se to zimování včelstev nějak upřesnit.Já bych zimu
rozdělil na cca 3 období.
První je vlastní zima s minusovými teplotami. Tady je jediný cíl včel přežít
a proto v úle včely vytápějí tak, aby venkovní včely měly 6 - 8 st C, kdy se
ještě dokáží pohybovat a po vyčerpání sladiny v medném váčku se dokáží
nechat vystřídat dalšími a dojít si pro nové zásoby. Se zvyšujícími mrazy
včely musí víc "topit a tudíž zvyšují spotřebu.
Druhé období bych nazval předjarní. Účelem tohoto období je, aby ve včelstvu
byly včely připravené při zvýšení teploty se proletět až při delším zvýšení
začít plodovat. Takže teplota většiny včel stoupá a včelstvo o to více
spotřebovává zásob.
Třetí období řekněme jarní je, když včely masivně plodují a proto musí
uvnitř chumáče udržovat teplotu + 35 st C.

Takže jestliže v zimě trvají delší dobu mrazy okolo - 20 st C, mají menší
spotřebu včely v uteplených úlech. Jestliže se v zimě pohybují delší dobu
teploty okolo +- 5 st C, tak v neuteplených úlech je ještě zimní období s
malou spotřebou zásob, zatímco v uteplených úlech je předjarní období a
včely jsou ohřáté a spotřebovávají mnohem víc a výhodnější jsou neuteplené
úly. Pokud se polední teplota pohybuje dlouhodobě v rozmezí 5 - 10 st C, je
v izolovaných úlech jarní období a včely tam masivně plodují, zatímco v
neuteplených úlech je pro včely ještě předjarní období. Pokud následuje
delší silnější ochlazení, včely v izolovaných úlech trpí, protože musí
bezpodmínečně udržovat teplotu plodu, zatímco včely v neuteplených úlech se
prostě jen stáhnou zpátky do zimního chumáče. Vyjdou jednoznačně lépe
neizolované úly. Pokud naopak následuje další oteplování, mají včely v
uteplených úlech už v plodování náskok, zatímco včely v neuteplených úlech
teprve plod zakládají. Vyjdou jednoznačně lépe izolované úly.

A k tomu ještě přistupují místní podmínky. Prudší svah obrácený k jihu nebo
jihozápadu je už třeba bez sněhu a suchý a v poledním slunci na začátku
března se tam dá pomalu při 25 st C opalovat, zatímco jinde bude třeba ještě
14 dní sníh a teplota se dostane maximálně pár stupnů nad nulou.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14472


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Kouba Josef (e-mailem) --- 7. 2. 2006
Re: Zimování včel

Nestačím se divit, jaký vliv má pošasí na množství příspěvků do konference.
Nestačím je mazat.

S přáním hezkého dne Josef KOUBA

----- Original Message -----
From: "Radim Poláek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 07, 2006 1:43 PM
Subject: Zimování včel


> Já myslím, že než se začne rozebírat vhodnost uteplených a neuteplených
> úlů
> pro zimování, musí se to zimování včelstev nějak upřesnit.Já bych zimu
> rozdělil na cca 3 období.
> První je vlastní zima s minusovými teplotami. Tady je jediný cíl včel
> přežít
> a proto v úle včely vytápějí tak, aby venkovní včely měly 6 - 8 st C, kdy
> se
> ještě dokáží pohybovat a po vyčerpání sladiny v medném váčku se dokáží
> nechat vystřídat dalšími a dojít si pro nové zásoby. Se zvyšujícími mrazy
> včely musí víc "topit a tudíž zvyšují spotřebu.
> Druhé období bych nazval předjarní. Účelem tohoto období je, aby ve
> včelstvu
> byly včely připravené při zvýšení teploty se proletět až při delším
> zvýšení
> začít plodovat. Takže teplota většiny včel stoupá a včelstvo o to více
> spotřebovává zásob.
> Třetí období řekněme jarní je, když včely masivně plodují a proto musí
> uvnitř chumáče udržovat teplotu + 35 st C.
>
> Takže jestliže v zimě trvají delší dobu mrazy okolo - 20 st C, mají menší
> spotřebu včely v uteplených úlech. Jestliže se v zimě pohybují delší dobu
> teploty okolo +- 5 st C, tak v neuteplených úlech je ještě zimní období s
> malou spotřebou zásob, zatímco v uteplených úlech je předjarní období a
> včely jsou ohřáté a spotřebovávají mnohem víc a výhodnější jsou neuteplené
> úly. Pokud se polední teplota pohybuje dlouhodobě v rozmezí 5 - 10 st C,
> je
> v izolovaných úlech jarní období a včely tam masivně plodují, zatímco v
> neuteplených úlech je pro včely ještě předjarní období. Pokud následuje
> delší silnější ochlazení, včely v izolovaných úlech trpí, protože musí
> bezpodmínečně udržovat teplotu plodu, zatímco včely v neuteplených úlech
> se
> prostě jen stáhnou zpátky do zimního chumáče. Vyjdou jednoznačně lépe
> neizolované úly. Pokud naopak následuje další oteplování, mají včely v
> uteplených úlech už v plodování náskok, zatímco včely v neuteplených úlech
> teprve plod zakládají. Vyjdou jednoznačně lépe izolované úly.
>
> A k tomu ještě přistupují místní podmínky. Prudší svah obrácený k jihu
> nebo
> jihozápadu je už třeba bez sněhu a suchý a v poledním slunci na začátku
> března se tam dá pomalu při 25 st C opalovat, zatímco jinde bude třeba
> ještě
> 14 dní sníh a teplota se dostane maximálně pár stupnů nad nulou.
>
> R. Polášek
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14476


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Bob (213.81.161.23) --- 11. 2. 2006
Re: Mrazy a tenkostenne uly a NAŠE ZKUŠENOSTI

A s těmi ptákmi je to složitější. Jako ovocinár jsem v minulosti celou zimu krmil sýkorky a jinou havěť, stálo to fúru peněz (až 2 pytle slunečnice, lůj), a když přišlo jaro a ptáci měli sbírat housenky a jiné škúdce, tak tam nebyla ani jedna. Jakmile začalo ovoce dozrávat, už tam byly zas a spůsobily nemalé škody. Již 3 roky nic nekrmím, ptačí budky jsem zlikvidoval(až na jednu). Tam se loni usadili sršni. I tu jsem na podzim spálil.Škody na ovoci byly nesrovnatelne menší. Nekrmte sýkorky, nebudou se tam slétat z velkého okolí, nebudou škody na včelách.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14557


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Karel (213.235.142.164) --- 8. 2. 2006
Re: Mrazy a tenkostenne uly


"Vynalézání perpetum mobile je asi stále lákavější než studium fyziky"
................


Tu fyziku si je třeba opravdu zopakovat.
Pokud to chce mít někdo pěkně srovnané i s chemií a včelami, tak dopručuji O.Brenner - Zákonitosti života včelstva. (SZN 1969)

od str 222 jsou zajímavé kapitoly:
Stavba je podmínkou tepla
Zásobování včelstva potravou
Proč včely hynou na zásobách
Spotřeba zásob během zimy
Zplodiny při výrobě tepla
Výměna vzduchu
Jak včelstvo vyměňuje vzduch
Vliv vlhka na přezimování

Perfektní ukázka odb. textu včetně mnoha rovnic, faktů atd.

Mimo jiné, že "Vypouštěný CO2 je těžší než vzduch a klesá dolů." je v rozporu s fyzikou. To by jsme se udusili.

Taktéž na straně 218 graf s měřením teplot a závěr: teplota venku a u dna úlu se neliší,...."Tato skutečnost ukazuje, že stěny úlu nemají ten význam, který se jim přikládá. ... je zřejmé, že stěny úlu,...,pouze zpomalují změny teploty, zejména změny náhlé.
Čím jsou změny pomalejší, tím má včelstvo více času se jim přizpůsobit.

Dále jsem tam objevil odvození spotřeby včely ve včelstvu 15000 včel = asi 2mg/den a včelu.
Dál počítám já, tak pokud je někdo čerstvě ze školy, ať to po mně přejede.
krát 15 000včel = 30g/včelstvo_a_den x 3200 cal/g = 96000cal * 4,18 = 400000J
= 400 000Ws /24/3600=4,6 W

Tedy jedna včela= 0,3mW, v chomáči je prý 3,3včely/cm3 tedy asi 1mW/cm3

Takže pro představu, na každý 1kg spotřebovaného cukru za měsíc uvnitř svítí jedna 5w žárovka.
Nic moc. V zimě to tedy bude kolem těch 5W.

Zato až se to k jaru rozhučí, tak 4kg/měsíc = 20W. (jestli se nepletu :-)
...............................................................

Pokud má někdo po ruce údaj, jakou tepelnou vodivost má med, nebo jiný údaj o izol.schopnostech, tak sem s ním.
Docela by mě zajímalo, kolik cm polystyrenu nahradí jeden plást.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14521


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Eman (84.244.109.96) --- 8. 2. 2006
Re: Mrazy a tenkostenne uly

>Mimo jiné, že "Vypouštěný CO2 je těžší než vzduch a klesá
>dolů." je v rozporu s fyzikou.

S tvojí fyzikou možná je toho Karle v rozporu víc .... To jsou elementární věci:
http://www.tzb-info.cz/t.py?t=16&i=8&h=38

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14528


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Karel (213.235.143.58) --- 8. 2. 2006
Re: Mrazy a tenkostenne uly

S tvojí fyzikou možná je toho Karle v rozporu víc .... To jsou elementární věci:
http://www.tzb-info.cz/t.py?t=16&i=8&h=38
.......
Dík za tip na dobrý web.

"moje" fyzika mi umožňuje dýchat.
Jinak bych se otrávil v nejtěžší a nejnižší vrstvě S02, nebo o něco výše zadusil ve vrstvě CO2.
Naštěstí moje fyzika nějak řeší míchání plynů, parciální tlaky atd. A do toho řeže Maxwellův démon tenisovou raketou do molekul, aby je setřídil. Možná nejen podle jejich energie, ale i podle hmotnosti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14529


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 7. 2. 2006
Re: Mrazy a tenkostenne uly

164410:
...
> .. že včelí chumáč nevyzařuje teplo. On ho vyzařuje, opět
> ta termodynamika.
....

S tím jsme zajedno, ale jak se chovají tepelné vlny, které jsou v prostředí úlu a jak probíhá jejich metamorfóza v takovém či makovém typu a provedení, kterou včelstvo může využít nebo využije. Co dno a víko? Ty jsou nic?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14442


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Baudis Jan (e-mailem) --- 6. 2. 2006
Re[2]: Mrazy a tenkostenne uly

> jen prostý fakt, že tam kde je větší zima, se musí víc topit, aby se
> dosáhlo určité teploty. A tím pádem i víc přikládat.

To platí hlavně v předjaří a na jaře, kdy včelstvo ploduje a aktivně
vyhřívá úlový prostor.

Nicméně i v první polovině zimy, kdy včelstvo neploduje a nevyhřívá
prostor úlu, chová se včelí chumáč jako teplé těleso, které pasivně
přihřívá (abychom se vyhnuli slovu "vyhřívá") vnitřní prostor úlu. V
utepleném úlu se tedy včelí chumáč nalézá v prostoru s poněkud vyšší
teplotou než v neutepleném úlu.

Podle provedených měření si včelí chumáč dokáže v takovém případě
mírně ovlivňovat teplotu v úle tak, aby to vyhovovalo potřebám
zimovaní. V silných mrazech více včelstvo spotřebovává, tím pádem
chumáč i více topí (tedy nepřímo ovlivňuje teplotu v úle), a když je
úl opatřen izolací (a není v něm průvan), tak toto vyprodukované teplo
neunikne tak snadno, ale zmírní mráz v úle, následkem čehož včely měně
spotřebují, chumáč méně topí. Zdá se, že tato autoregulace má snahu
dostat teplotu v úle někam kolem nuly. Ale zdá se též, že jen dobře
uteplený úl dovolí včelstvu tuto samovolnou regulaci provádět důsledně
- odměnou včelaři je pak velice nízká spotřeba zásob v zimě i v
předjaří.

Nu, kdyby nic jiného, tak izolace mírní v zimě výkyvy mezi dnem a nocí
a přispívá ke klidnějšímu průběhu zimování bez rychlých výkyvů
teploty.

Objevovaly se námitky, že úlová izolace způsobuje "přehřátí" vnitřního
prostoru úlu v zimě, tím rozvolňování chumáče, neklidné zimování a
následně zvýšení spotřeby. V praxi se to však nepotvrzuje.


J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14425


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Baudis Jan (e-mailem) --- 6. 2. 2006
Re[3]: Mrazy a tenkostenne uly

K tomu, co jsem napsal níže, ještě upřesňuji:

Tuto autoregulaci teploty vnitřního prostoru úlu nelze přeceňovat.
Určitě nezabrání promrznutí úlu v tak silných mrazech, jako jsou
letos, stejně jako nebrání promrznutí i při slabších mrazech. Ale
myslím (a bylo to měřeno - někde ve Včelařství publikováno), že dokáže
ten mráz uvnitř zmírnit, pokud teplo, které vyprodukuje chomáč
trávením zásob, neuteče ven průvanem nebo neizolovanými stěnami.

Mráz v úle má však jednu výhodu - sucho (chladný vzduch pojme méně
vodních par než teplý). Vodní páry se vymrazí do jinovatky apod. A
vzhledem k tomu, že se tento mráz spíše udrží v úlech neizolovaných
než v úlech izolovaných, tak je toto sucho plusem pro neizolované úly.

> Podle provedených měření si včelí chumáč dokáže v takovém případě
> mírně ovlivňovat teplotu v úle tak, aby to vyhovovalo potřebám
> zimovaní. V silných mrazech více včelstvo spotřebovává, tím pádem
> chumáč i více topí


J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14428


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Pepan (e-mailem) --- 7. 2. 2006
Re:Re[3]: Mrazy a tenkostenne uly

Co včelař to názor
Já ošetřuji 30 včelctev a jako každý včelař jsem stejný výskumník jako ostatní a s těchto důvodů jsem ponecal v provozu i 3 budečáky a 3 moravany azbytek jsou nástavkové na mířre 39 × 24 podle mých skušeností je zateplení jen v budečácích a to z jednohu důvodu Po stažení včelstva do plodiště zůstane polovina úlu oddělená od ostatního prostoru a působí to jako lednička a tento prostor je nutné izolovat. vmoravanech po nakrmení obě chodbičky upravím tak aby vnich mohl proudit vzduch přez včelstvo. Mohu dnes říct po několika letém pozorování , že podle měli je zimní chování ve všech úlech více méně stejné a rozdíly nevidím ani ve snůšce rozdíl je jen v pracnosti u budečáků moravan má těžké medníky ale velikost plodiště odpovídá 1,1/2 nástavku a tím nedník mám o 20 cm níž ned u tenkostěného úlu a to je výhoda u nástavkových zase při nutnosti nvštívit plodište musím sundat i 3 nástavky což jenáročné na prostor a fizickou námahu ave věku nad 70 roků užto musí být taky pořádný problém což potvrzuje můj soused a proto taky ty budečáky u těch dědulů ty jim umožnují chov včel až do smrti. já je proto nezatracuji a tuto radost jim PŘEJI.

PEPAN
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Baudis Jan <baudis.konfer/=/or.cz>
> Předmět: Re[3]: Mrazy a tenkostenne uly
> Datum: 06.2.2006 21:34:32
> ----------------------------------------
> K tomu, co jsem napsal níže, ještě upřesňuji:
>
> Tuto autoregulaci teploty vnitřního prostoru úlu nelze přeceňovat.
> Určitě nezabrání promrznutí úlu v tak silných mrazech, jako jsou
> letos, stejně jako nebrání promrznutí i při slabších mrazech. Ale
> myslím (a bylo to měřeno - někde ve Včelařství publikováno), že dokáže
> ten mráz uvnitř zmírnit, pokud teplo, které vyprodukuje chomáč
> trávením zásob, neuteče ven průvanem nebo neizolovanými stěnami.
>
> Mráz v úle má však jednu výhodu - sucho (chladný vzduch pojme méně
> vodních par než teplý). Vodní páry se vymrazí do jinovatky apod. A
> vzhledem k tomu, že se tento mráz spíše udrží v úlech neizolovaných
> než v úlech izolovaných, tak je toto sucho plusem pro neizolované úly.
>
> > Podle provedených měření si včelí chumáč dokáže v takovém případě
> > mírně ovlivňovat teplotu v úle tak, aby to vyhovovalo potřebám
> > zimovaní. V silných mrazech více včelstvo spotřebovává, tím pádem
> > chumáč i více topí
>
>
> J. P. Baudiš
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14438


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Anton Turčáni (213.81.173.9) --- 6. 2. 2006
Re: Re[2]: Mrazy a tenkostenne uly

j.Baudiš: "v uteplenom úli sa včelí chumáč nachádza v priestore s vyššou teplotou, ako v neuteplenom úli".
Prečo by to tak malo byť? Zimujúci chumač úľový priestor do strán navyhrieva ako v uteplenom, tak v neuteplenom úli. Zo zimujúceho včelstva odchádza vydýchanú vzduch s nutnými vodnými parami smerom hore. Toto potvrdil i Karel, keď pozoroval zimujúci chumač pod priesvitnou fóliou, tam kde vystupujú ohriate pary je fólia čistá, okolo neho je na fólie ťad a vyzrážaná voda. Včelstvo do strán teplo nevyžaruje, ako sa často tvrdí, včelstvo je v zime pasívne. Teplota zimujúceho včelstva je za normálnych okolností (včely neošetrujú plod) v rozmedzí +20°C (v strede chumáča) po +8°C (na jeho okraji). Pre okrajové včely táto teplota stačí, aby sa po spotrebovaní zásob, ktoré si berú do medného vačku, mohli vrátiť do stredu chumáča, tieto včely vystriedajú nové včely zo stredu chumáča. Časť týchto okrajových včiel odpadne na dno úľa a uhynie.

Pri hodnotení uteplených a tenkostenných úľov autori často zabúdajú na fakt, že úľ oproti npr. domu, sú po celý rok otvorené letáčom a teraz často aj zasieťovaným dnom, taký teplý či studený vzduch, aký je v tom čase v otvorenom priestore. Potom je úplne jedno či je úľ uteplený alebo má jednoduché steny. Do každého prúdi rovnako studený alebo teplý vzduch.
Jednu zimu som robil merania v obidvoch typoch úľov na studenú stavbu na dne úľa, tesne pod zimujúcim chumáčom. Včelstvá nezúžené, zimujúce na 10 plástoch.
Uteplený úľ mal steny i pevné dno, lambda stien a dna 65cm ekvivalentu tehlového múra z plnej pálenej tehly-cihly. Meranie bolo za tých istých teplotných podmienok.
Teplota nočná: -13°C, vonkajšia teplota v čase merania bola o11,00 hod. -1,5°C, teplota v uteplenom úli -4,5°C
-1,5°C, -"- v tenkostennom úli -1,0°C
Vidíte ten paradox, teplota vuteplenom úli o -3,5°C nižšia, ako v tom zatracovanom tenkostennom úli (dno 3mm sololit. Vysvetlenie je jednoduché, nočná teplota vkĺzaním ponad dno do úľa ochladila uteplené dno hlboko pod nulou, uteplené dno naakumolovalo nočný chlad a cez deň keď už teplota sa zdvihla, z dna v uteplenom úli ovplyvňovala negatívne úľové prostredie.

Od 14.1. meriam teploty dvoch úľoch PUT B10 (sú nezúžené 10 plástov), v jednom včelstve je teplomer nad zimujúcimi včelami (chumáč je 6-7cm pod hornou latkou smerom k prednej stene úľa. Teplomer je položený v uličke v strede zim. včelstva guľôčkou smerom dolu a prikrytý tromi kovralovými koberčekmi. Uteplenie je priedušné, vlhký vzduch odchádza voľne do priestoru, prostredie je suché. Druhé meranie robím v takom istom úli, len teplomer je v tesnom spojení so zimujúcim chumáčom, čiže včely teplomer priamo kontaktujú.
Prvý úľ: vonkajšie teploty sú v priemere v čase merania vonku od -1°C po -9°°C, priemer -4,5°C, vnútorné teploty sú v priemere +5°C, teplotný rozdiel +9,5°C
Druhý úľ: tie isté časové údaje, vnútorné teploty sú v tomto úli vyššie +8,0°C (vplyv priameho kontaktu s chumáčom), teplotný rozdiel oproti prvému úľu v priemre je 12,5°C.
Tak vidíte, ako je to s teplotou v úli so zimujúcim včelstvom, izolácia nemá nejaký priamy vplyv na teplotu v úli. Podľa váženia včelstva (každé 2 dni), spotreba pri priemernej teploty do -3,5°C je nízka od 1,3 do 2,5dag zásob, pri teplotách od -5°C a vyšie spotreba narastá až do 6,5dag .
Celková spotreba normálneho včelstva od 1.11 do 5.2.06 je 1,45kg. Už druhý rok robím pokusy so súženým letáčom na 1,5 až 2,5cm, teda úplne opačne ako som to robil doteraz. To minimum vzduchu stačí včelstvu na pokojné zimovanie a podľa váhových pomeroch sporí aj zásoby. Týmto zúžením letáča úplne ignorujem doporučenia odborníkov na veľkosť letáčov, ktoré by mali mať plochu 10cm2
3.2 pri dennej teplote -3°C- svietilo slnko ,som robil kontrolu uloženia zimujúceho včelstva v úli PUT-B1O, priestorove a výškove. Všetky ponechané plásty sú naplnené 1,5kg zásob, takže im nehrozí, aby si včely vybrali miesto na zimovanie bez zásob.
Som presvedčený, že včelstvo v zime potrebuje prijímať neustále materskú látku a z týchto dôvodov musí zimný chumáč zaujať výhodnú polohu, aby uličky s včelami boli prepojené vpredu, vzadu a často pod plástanmi. Aby som im umožnil komunikáciu v strede úľovej plochy a mohli medzi sebou jednoducho komunikovať, urobil som nožom v strede plástu pod hornou latkou otvor 10x100mm. Ako včely zimujú som zistil priamo zmienenou kontrolou.Upravené 51 včelstiev.
Zimný chumáč: hore, stred úľa, na prielezoch 27 včelstiev
dole, stred úľa, vpredu 5 -"-
hore, -"- -"- 11 -"-
horem,vľavo , vzadu 6 -"-
Aj tu včely robia v rozpore s tým čo pociťuje človek, ktroý im chce naordinovať to "najlešie", len včelár zabúda, že včely sa neriadia ľudským rozumom, ale pudmi, ktoré získali v časoch evolúcii.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14431


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 6. 2. 2006
Re: Re[2]: Mrazy a tenkostenne uly

Anton Tur??ni :
...
> Od 14.1. meriam teploty dvoch úľoch PUT B10 (sú nezúžené 10 plástov), v
> jednom včelstve je teplomer nad zimujúcimi včelami (chumáč je 6-7cm pod
> hornou latkou smerom k prednej stene úľa.
....

ˇasopis Moderní včelař osvětluje tepelné hodnoty v úlu, na úlu, atp. v článku "Do soukromí zimujícího včelstva nahlédněte termokamerou!". Je to na odkazu(pdf soubor) : http://www.n-vcelari.cz/test/archiv/MV_2005_1_web.pdf . Na stranách 13 - 14.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14432


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Baudis Jan (e-mailem) --- 7. 2. 2006
Re[4]: Mrazy a tenkostenne uly

> ˇasopis Moderní včelař osvětluje tepelné hodnoty v úlu, na úlu, atp.
> v článku "Do soukromí zimujícího včelstva nahlédněte termokamerou!".
> Je to na odkazu(pdf soubor) :
> http://www.n-vcelari.cz/test/archiv/MV_2005_1_web.pdf . Na stranách
> 13 - 14.

Díval jsem se tam a je to opravdu velice zajímavé! Myslím, že je to
nejlepší svědectví o tom, že i zimující včelí chomáč vyzařuje teplo
(tepelné záření), které ohřívá stěny.

Také jsou tyto snímky dokladem toho, jak toto teplo uniká tenkými
stěnami z úlu pryč. Kdyby se termokamerou snímal dobře uteplený úl,
pak by na jeho stěnách nemělo být vidět o zimujícím včelstvu nic.

Jestliže včelí chumáč vyzařuje tolik tepla, jak ukazuje termokamera, a
mají-li stěny úlu dobrou izolaci, aby toto teplo nenechaly uniknout
ven, pak je zřejmé, že jeho významná část zůstává v úlu, což bych
hodnotil positivně.

---------------------

Při pohledu na tenkostěnné úly termokamerou je mj. vidět jak na
nástavcích "svítí" vyfrézované prohlubně, které včelaři slouží pro
uchopení nástavku. Ten zřetelný rozdíl mezi tím, jak svítí stěna
nástavku tam, kde je v plné tloušťce, a o kolik více svítí stěna tam,
kde je ztenčena vyfrézováním prohlubně, o něčem vypovídá. Veliký
rozdíl mezi tepelnou propustností plné síly stěny a ztenčenou sílou
svědčí, jak mnoho tepla uniká a jak kritická je síla stěny: 2 cm
dřeva, když její byť i malé ztenčení, vyvolá takový rozdíl v tepelné
propustnosti.

Pozoruhodné jsou snímky úlu, ve kterém se již ploduje a včely zde již
vyhřívají větší úlový prostor. Jak mnoho tepla začíná unikat skrze
stěny v této fázi předjarního a časně jarního rozvoje včelstva!

---------------------

Připomenu i to, co výslovně uvádějí autoři tohoto pozoruhodného článku
v Moderním včelaři. Samotné prohřátí tenké stěny sluncem ještě nestačí
k vyvolání proletu.

Modernímu včelaři patří za publikování tohoto měření a za celý tento
článek díky a ocenění jejich poctivosti, s níž měření publikovali.


J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14448


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 7. 2. 2006
Re:Re[4]: Mrazy a tenkostenne uly

Baudis Jan:


> Při pohledu na tenkostěnné úly termokamerou je mj. vidět jak na
> nástavcích "svítí" vyfrézované prohlubně, které včelaři slouží pro
> uchopení nástavku.
....

Jen na doplnění.
Ten polovodič, který je použit v termokamerách má své specifika při použití. Nelze například termokamerou snímat nevýznamné rozdíly teplot. Tz. že ji lze využít nejlépe k záznamu malého chladu ve velkém teple, nebo malého tepla ve velké zimě.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14453


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Havlík (195.146.122.170) --- 7. 2. 2006
Re: Re[4]: Mrazy a tenkostenne uly

Ta stránka se mi načte jen jako bílá plocha a na stránkách n-včelařů to nemohu najít. :-(

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14466


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Ivan Cerny (e-mailem) --- 7. 2. 2006
Re: Mrazy a tenkostenne uly

BJ> Modernímu včelaři patří za publikování tohoto měření a za celý tento
BJ> článek díky a ocenění jejich poctivosti, s níž měření publikovali.
A taky Včelařským novinám, které to též publikovaly i s několika
fotkami, které se na papír už nevešly:
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004013101
Tam je vidět, že na Budečáku opravdu nic moc vidět není. Mimochodem,
ta kamera má rozlišitelnost kolem 0,007 stupně, takže chytne i rozdíly
pro tyto přehledové fotky nepodstatné. Vyfotil jsem ještě několik typů
úlů - neizolované, různé klasické, polystyrénové, s Alu fólií. Je to
stále stejné: neizolované září, izolované taky, ale míň (koho by to
napadlo :-) Moje nástavky září vic než stejné se slabším včelstvem,
protože jsou dost nadupané včelami - připojil jsem k mateřskému
včelstvu dvounástavkový oddělek. Zajímavé je, že na klasických
palubkových úlech září ze všeho nejvíc hřebíky, které tvoří tepelné
mosty. U polystyrénové izolace je zas pěkně vidět, kde bydlí mravenci
nebo kudy se prokousávala motýlice.

O fotkách jsem diskutoval s mnoha včelaři. Jak zastánci izolovaného,
tak i neizolovaného tábora je považují za potvrzení své teorie (a to
celosvětově). Já se přikláním k pěknému rozboru Radima Poláška, že
záleží hlavně na průběhu počasí a místních podmínkách. Jednou vyjde
líp izolace, podruhé drsný odchov. Možná by stálo za to brát v úvahu i
víc faktorů než jen protopený cukr - "otužilá" včelstva by např.
(spekuluji) mohla být odolnější proti různým neřádstvům a kdoví, co
ještě může hrát pro život včelstva kladnu i zápornou roli.

Ivan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14485


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Radek HUBAČ (e-mailem) --- 7. 2. 2006
RE: praktický příklad

Praktický příklad toho, že ne vždy silná včelstva dají víc.
Je to již mnoho let, co se odehrála událost, kterou mně popisoval 80-ti
letý včelař z mého kraje. Zemědělec ošetřoval řepku ( Pak se přiznal, že
příliš nedodržoval dávkování.) Včelstva v doletu se téměř přes noc stala
žebráky. Pak přišlo období snad měsíc trvající zimy, celý květen stál za
houby. Po oteplení se všechna včelstva nezasažená otravou okamžitě
vyrojila. Ta jeho oslabená otravou dala 40kg, protože se toho roku ani
nechtěla       rojit a využila 2 snůšky jdoucí za sebou.
Měli bychom se z toho poučit a podle vývoje počasí dělat oddělky časně,
nebo později.
S pozdravem

MUDr. Radek Hubač
předseda OV ČSV Pardubice
drh/=/seznam.cz
mobil: 724 801 014


-----Original Message-----
From: Ivan Cerny [mailto:i_c/=/volny.cz]
Sent: Tuesday, February 07, 2006 7:06 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Mrazy a tenkostenne uly

BJ> Modernímu včelaři patří za publikování tohoto měření a za celý tento
BJ> článek díky a ocenění jejich poctivosti, s níž měření publikovali.
A taky Včelařským novinám, které to též publikovaly i s několika
fotkami, které se na papír už nevešly:
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004013101
Tam je vidět, že na Budečáku opravdu nic moc vidět není. Mimochodem,
ta kamera má rozlišitelnost kolem 0,007 stupně, takže chytne i rozdíly
pro tyto přehledové fotky nepodstatné. Vyfotil jsem ještě několik typů
úlů - neizolované, různé klasické, polystyrénové, s Alu fólií. Je to
stále stejné: neizolované září, izolované taky, ale míň (koho by to
napadlo :-) Moje nástavky září vic než stejné se slabším včelstvem,
protože jsou dost nadupané včelami - připojil jsem k mateřskému
včelstvu dvounástavkový oddělek. Zajímavé je, že na klasických
palubkových úlech září ze všeho nejvíc hřebíky, které tvoří tepelné
mosty. U polystyrénové izolace je zas pěkně vidět, kde bydlí mravenci
nebo kudy se prokousávala motýlice.

O fotkách jsem diskutoval s mnoha včelaři. Jak zastánci izolovaného,
tak i neizolovaného tábora je považují za potvrzení své teorie (a to
celosvětově). Já se přikláním k pěknému rozboru Radima Poláška, že
záleží hlavně na průběhu počasí a místních podmínkách. Jednou vyjde
líp izolace, podruhé drsný odchov. Možná by stálo za to brát v úvahu i
víc faktorů než jen protopený cukr - "otužilá" včelstva by např.
(spekuluji) mohla být odolnější proti různým neřádstvům a kdoví, co
ještě může hrát pro život včelstva kladnu i zápornou roli.

Ivan


__________ Informace od NOD32 1.1397 (20060207) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14488


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Karel (213.235.142.182) --- 7. 2. 2006
Re: praktický příklad - otrava -slaboši

Ano, já jsme prodělal takovéto protirojové opatření letos.
Poměrně účinné :-) a drastické.
Ale mám dojem, že se tak děje častěji, než včelaři tuší.
Tento postřik likvidoval jen létavky, které s ním přišli přímo do styku.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14491


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Eman (84.244.109.96) --- 7. 2. 2006
Re: praktický příklad

Neměň téma konference. je v tom potom zmatek...

To co popisuješ, to je možné, ale nevím co tím chceš dokazovat a jak to souvisí s předchozími příspěvky. Vyrojená včelstva jsou většinou ztráta výnosu medu i u silných včelstev. To není žádný objev. Ta přiotrávená včelstva přišla jen o létavky, které by asi byly tu dobu stejně na odpis. Tato včelstva musela mít zásoby. Vylíhl se jim potom zdravý plod a ten zajistil tu dobrou následující snůšku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14492


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Havlík (195.146.122.170) --- 8. 2. 2006
Re: Mrazy a tenkostenne uly

Co je to pod úly za svítící čáru pod úly? To vypadá jako noha stojanu?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14501


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Ivan Cerny (e-mailem) --- 8. 2. 2006
Re: Mrazy a tenkostenne uly

H> Co je to pod úly za svítící čáru pod úly? To vypadá jako noha stojanu?
Přesně tak. Rám svařený z lešenářských trubek, 4 nohy v rozích. To
světlé vzadu je potom betonová podezdívka sousedovo plotu.
I.Č.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14531


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
164410 (193.165.77.29) --- 7. 2. 2006
Re: Re[2]: Mrazy a tenkostenne uly

>Tak vidíte, ako je to s teplotou v úli so zimujúcim včelstvom, izolácia nemá nejaký priamy vplyv na teplotu v úli.

Ale má vliv na spotřebu energie, která je k jejímu dosažení potřebná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14437


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Milan Čáp (e-mailem) --- 7. 2. 2006
Re: Mrazy a tenkostenne uly



Anton Turčáni napsal(a):

>Zimujúci chumač úľový priestor do strán
>navyhrieva ako v uteplenom, tak v neuteplenom úli. Zo zimujúceho včelstva
>odchádza vydýchanú vzduch s nutnými vodnými parami smerom hore. Toto
>potvrdil i Karel, keď pozoroval zimujúci chumač pod priesvitnou fóliou, tam
>kde vystupujú ohriate pary je fólia čistá, okolo neho je na fólie ťad a
>vyzrážaná voda. Včelstvo do strán teplo nevyžaruje, ako sa často tvrdí,
>včelstvo je v zime pasívne. Teplota zimujúceho včelstva je za normálnych
>okolností (včely neošetrujú plod) v rozmedzí +20°C (v strede chumáča) po
>+8°C (na jeho okraji). Pre okrajové včely táto teplota stačí, aby sa po
>spotrebovaní zásob, ktoré si berú do medného vačku, mohli vrátiť do stredu
>chumáča, tieto včely vystriedajú nové včely zo stredu chumáča. Časť týchto
>okrajových včiel odpadne na dno úľa a uhynie.
>
Zajímalo by mne v této souvislosti, proč je v neuteplených úlech
několikanásobně vyšší spad mrtvolek oproti utepleným?
Včelaříme s bratrem na stejném stanovišti, on má optimaly a palubkové
úly s menší délkou rámku (oboje uteplené cca 2 cm umělého rouna), já mám
tenkostěnné optimaly.
Všechna včelstva mají otevřené pouze česno, pokud mají očka, jsou zavřená.

Milan Čáp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14439


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu