78007

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Karel (213.235.141.52) --- 6. 2. 2006
Re: Mrazy a tenkostenne uly

164410:
....nýbrž jen prostý fakt, že tam kde je větší zima, se musí víc topit, aby se dosáhlo určité teploty. A tím pádem i víc přikládat. Ta termodynamika je zavádějící
.....
Je to zavádějící představa, když dám žárovku do izolované a neizolované bedny, tak je zřejmé, že v izolované bude v prostoru mezi žárovkou a stěnou vyšší teplota. Energie nebude unikat.
Ale teploty uvnitř žárovek se už nebudou moc lišit.
Chomáče včel jsou ty žárovky. Letos jesm si to opět potvrzoval pohledem shora pře folii. Několik cm od chomáče je při minus 20 led v uteplených (i 9cm polystyrenu) i neuteplených (19mm dřeva). To znamená, že únik tepla z chomáče do stran není nijak výrazný a ani u uteplených úlů nedokáže ohřát vzduch nad 0.
Na folii je vidět půdorys, kde je pod ní vyvíjeno teplo.
Ta plocha je zhruba stejná. A nelze z ní odvodit vytápěný objem (neznámá výška chomáče).
Protože plásty + včely izolují a udrží teplo v chomáči, není to v této zimní fázi kritické s izolací. V následném jarním rozvoji už to není tak jednoznačné.
Co je třeba asi nutně izolovat, to je strop.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14424


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
164410 (193.165.77.29) --- 7. 2. 2006
Re: Mrazy a tenkostenne uly

Je to zavádějící představa, když dám žárovku do izolované a neizolované bedny, tak je zřejmé, že v izolované bude v prostoru mezi žárovkou a stěnou vyšší teplota. Energie nebude unikat.
Ale teploty uvnitř žárovek se už nebudou moc lišit.

Opět nemůžu souhlasit. Je to špatný příklad. Vychází z toho, že žárovka - včelstvo má konstatntní výkon, což není pravda. Včelstvo svůj výkon přizpůsobuje okolní teplotě. Já nerozumím, proč je stále zpochybňován fakt, že teplo uniká méně izolovanou stěnou více a naopak. Taky nesouhasím s vývody p. Turčániho, že včelí chumáč nevyzařuje teplo. On ho vyzařuje, opět ta termodynamika.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14436


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Eman (194.149.115.135) --- 7. 2. 2006
Re: Mrazy a tenkostenne uly

>Já nerozumím, proč je stále zpochybňován fakt, že teplo >uniká méně izolovanou stěnou více a naopak
------------

Vůbec se takovým úvahám nedivím. Vynalézání perpetum mobile je asi stále lákavější než studium fyziky. Teplo přechází vždy samo z teplejšího místa na studenější. Teplo je vyzařováno do všech stran, jen teplý vzduch je lehčí a proto stoupá vzhůru. Teplý vzduch pojme více vody a ta se sráží na strůpku. Vypouštěný CO2 je těžší než vzduch a klesá dolů. Já preferuji uteplené (= lépe tepelně izolované) úly s dobrou ventilací. Vidím v tom výhodu v zimě i v létě. V zimě je nižší spotřeba "paliva" a v létě se včelstva nepřehřívají. Ale už uznávám, že se svými včelami si každý může dělat co se mu zlíbí. A neříkám, že používání málo izolovaných úlů je špatné, záleží asi na včelách, na síle včelstva, na průběhu zimy a jara a kdoví na čem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14441


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Miroslav Sedláček (e-mailem) --- 7. 2. 2006
Re: Mrazy a tenkostenne uly a NAŠE ZKUŠENOSTI

Emane, krásně to píšeš. Přikláním se k tvému názoru. Máme sice spoustu
tenkostěnných úlů, ale nahou naší je je umístit do zateplených maringotek,
včelínů, včelníků (JEN 100 je jich venku). Vidím jasně rozdíl v jarním
rozvoji, kde včelstva ve vozech, včelínech byť v nezateplených úlech jsou o
7 až 10 rychlejší. Ve voze je o cca 5 až mnohdy 15 C více než venku a o
větru nemluvě....
Letos již najíždíme na tvrzený polystyren u 39x24 a příští rok 42x17.
Rozdíly jsou jasné a přece jen těch včelstev venku je dost, i když věřím, že
v brně uvidíte naši další rekonstruovanou maringotku, jež je super i pro
neuteplné úly (ekonomika je pak neúprosná neboť tam prostě dáte o 2 až 4
včelstva více!!!)

Během zimování ten rozdíl je zanedbatelný protože zase platí, že včely v úle
netopí, ale jakmile se přibližují stěně, stropu .. rozhoduje uteplení.

Ze zazimovávání gigantů¨v tenkých stěnách, aby eliminovaly to neuteplení
jsem vyrostl a raději zazimuji 2 normální včelstva.

Nakonec připomínám, že to NENÍ O medném výnosu - o tom rozhoduje více
příroda, typ snůšky, zda dříve ssilná včelstva a dřívější snůška nebo naopak
atd...

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 07, 2006 8:29 AM
Subject: Re: Mrazy a tenkostenne uly


> >Já nerozumím, proč je stále zpochybňován fakt, že teplo >uniká méně
> izolovanou stěnou více a naopak
> ------------
>
> Vůbec se takovým úvahám nedivím. Vynalézání perpetum mobile je asi stále
> lákavější než studium fyziky. Teplo přechází vždy samo z teplejšího místa
> na studenější. Teplo je vyzařováno do všech stran, jen teplý vzduch je
> lehčí a proto stoupá vzhůru. Teplý vzduch pojme více vody a ta se sráží na
> strůpku. Vypouštěný CO2 je těžší než vzduch a klesá dolů. Já preferuji
> uteplené (= lépe tepelně izolované) úly s dobrou ventilací. Vidím v tom
> výhodu v zimě i v létě. V zimě je nižší spotřeba "paliva" a v létě se
> včelstva nepřehřívají. Ale už uznávám, že se svými včelami si každý může
> dělat co se mu zlíbí. A neříkám, že používání málo izolovaných úlů je
> špatné, záleží asi na včelách, na síle včelstva, na průběhu zimy a jara a
> kdoví na čem.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14459


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Eman (194.149.115.135) --- 7. 2. 2006
Re: Mrazy a tenkostenne uly a NAŠE ZKUŠENOSTI

>Letos již najíždíme na tvrzený polystyren u 39x24 a příští rok 42x17.

Se Styrodurem jsem v letošní tvrdé zimě udělal zkušenost, že je nutně potřeba úly ochránit sítí (použil jsem stavební perlinku a různé plachty) protože co vyvádějí sýkorky, datlové a strakapoudi to nepamatuju. Naštěstí se to dá rychle opravit. A to jim vystrojuju lůj na stromy. Minulou zimu takové problémy nebyly.
Při sběru měli jsem měl vcelku málo mrtvolek a sucho. Ptáci se mi někde postarali o větrání.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14462


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Miroslav Sedláček (e-mailem) --- 7. 2. 2006
Re: Mrazy a tenkostenne uly a NAE ZKUENOSTI

ano - to je problém. Ty tvrzené - lisované profesionálně jsou více odolné,
ale mne např. žluna zničila cca 100 dřevěných nástvků jako malinu. Ta
ochrana v těchto zimách je dobrá a nenákladná (síť). My budeme úly umisťovat
dál do maringotek, ale s těmi si už nebudeme tak hrát. Mohou pak být "jen "
včelotěsné, i když práce v zateplených "při slunci" je také lepší. Rozvoj
je raketový a nastupuje potřeba dodávání VODY (viz. př. Volejník, my již 2
léta....)


----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 07, 2006 12:02 PM
Subject: Re: Mrazy a tenkostenne uly a NAE ZKUENOSTI


> >Letos již najíždíme na tvrzený polystyren u 39x24 a příští rok 42x17.
>
> Se Styrodurem jsem v letošní tvrdé zimě udělal zkušenost, že je nutně
> potřeba úly ochránit sítí (použil jsem stavební perlinku a různé plachty)
> protože co vyvádějí sýkorky, datlové a strakapoudi to nepamatuju. Naštěstí
> se to dá rychle opravit. A to jim vystrojuju lůj na stromy. Minulou zimu
> takové problémy nebyly.
> Při sběru měli jsem měl vcelku málo mrtvolek a sucho. Ptáci se mi někde
> postarali o větrání.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14464


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Radim Polášek (e-mailem) --- 7. 2. 2006
Zimování včel

Já myslím, že než se začne rozebírat vhodnost uteplených a neuteplených úlů
pro zimování, musí se to zimování včelstev nějak upřesnit.Já bych zimu
rozdělil na cca 3 období.
První je vlastní zima s minusovými teplotami. Tady je jediný cíl včel přežít
a proto v úle včely vytápějí tak, aby venkovní včely měly 6 - 8 st C, kdy se
ještě dokáží pohybovat a po vyčerpání sladiny v medném váčku se dokáží
nechat vystřídat dalšími a dojít si pro nové zásoby. Se zvyšujícími mrazy
včely musí víc "topit a tudíž zvyšují spotřebu.
Druhé období bych nazval předjarní. Účelem tohoto období je, aby ve včelstvu
byly včely připravené při zvýšení teploty se proletět až při delším zvýšení
začít plodovat. Takže teplota většiny včel stoupá a včelstvo o to více
spotřebovává zásob.
Třetí období řekněme jarní je, když včely masivně plodují a proto musí
uvnitř chumáče udržovat teplotu + 35 st C.

Takže jestliže v zimě trvají delší dobu mrazy okolo - 20 st C, mají menší
spotřebu včely v uteplených úlech. Jestliže se v zimě pohybují delší dobu
teploty okolo +- 5 st C, tak v neuteplených úlech je ještě zimní období s
malou spotřebou zásob, zatímco v uteplených úlech je předjarní období a
včely jsou ohřáté a spotřebovávají mnohem víc a výhodnější jsou neuteplené
úly. Pokud se polední teplota pohybuje dlouhodobě v rozmezí 5 - 10 st C, je
v izolovaných úlech jarní období a včely tam masivně plodují, zatímco v
neuteplených úlech je pro včely ještě předjarní období. Pokud následuje
delší silnější ochlazení, včely v izolovaných úlech trpí, protože musí
bezpodmínečně udržovat teplotu plodu, zatímco včely v neuteplených úlech se
prostě jen stáhnou zpátky do zimního chumáče. Vyjdou jednoznačně lépe
neizolované úly. Pokud naopak následuje další oteplování, mají včely v
uteplených úlech už v plodování náskok, zatímco včely v neuteplených úlech
teprve plod zakládají. Vyjdou jednoznačně lépe izolované úly.

A k tomu ještě přistupují místní podmínky. Prudší svah obrácený k jihu nebo
jihozápadu je už třeba bez sněhu a suchý a v poledním slunci na začátku
března se tam dá pomalu při 25 st C opalovat, zatímco jinde bude třeba ještě
14 dní sníh a teplota se dostane maximálně pár stupnů nad nulou.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14472


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Kouba Josef (e-mailem) --- 7. 2. 2006
Re: Zimování včel

Nestačím se divit, jaký vliv má pošasí na množství příspěvků do konference.
Nestačím je mazat.

S přáním hezkého dne Josef KOUBA

----- Original Message -----
From: "Radim Poláek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 07, 2006 1:43 PM
Subject: Zimování včel


> Já myslím, že než se začne rozebírat vhodnost uteplených a neuteplených
> úlů
> pro zimování, musí se to zimování včelstev nějak upřesnit.Já bych zimu
> rozdělil na cca 3 období.
> První je vlastní zima s minusovými teplotami. Tady je jediný cíl včel
> přežít
> a proto v úle včely vytápějí tak, aby venkovní včely měly 6 - 8 st C, kdy
> se
> ještě dokáží pohybovat a po vyčerpání sladiny v medném váčku se dokáží
> nechat vystřídat dalšími a dojít si pro nové zásoby. Se zvyšujícími mrazy
> včely musí víc "topit a tudíž zvyšují spotřebu.
> Druhé období bych nazval předjarní. Účelem tohoto období je, aby ve
> včelstvu
> byly včely připravené při zvýšení teploty se proletět až při delším
> zvýšení
> začít plodovat. Takže teplota většiny včel stoupá a včelstvo o to více
> spotřebovává zásob.
> Třetí období řekněme jarní je, když včely masivně plodují a proto musí
> uvnitř chumáče udržovat teplotu + 35 st C.
>
> Takže jestliže v zimě trvají delší dobu mrazy okolo - 20 st C, mají menší
> spotřebu včely v uteplených úlech. Jestliže se v zimě pohybují delší dobu
> teploty okolo +- 5 st C, tak v neuteplených úlech je ještě zimní období s
> malou spotřebou zásob, zatímco v uteplených úlech je předjarní období a
> včely jsou ohřáté a spotřebovávají mnohem víc a výhodnější jsou neuteplené
> úly. Pokud se polední teplota pohybuje dlouhodobě v rozmezí 5 - 10 st C,
> je
> v izolovaných úlech jarní období a včely tam masivně plodují, zatímco v
> neuteplených úlech je pro včely ještě předjarní období. Pokud následuje
> delší silnější ochlazení, včely v izolovaných úlech trpí, protože musí
> bezpodmínečně udržovat teplotu plodu, zatímco včely v neuteplených úlech
> se
> prostě jen stáhnou zpátky do zimního chumáče. Vyjdou jednoznačně lépe
> neizolované úly. Pokud naopak následuje další oteplování, mají včely v
> uteplených úlech už v plodování náskok, zatímco včely v neuteplených úlech
> teprve plod zakládají. Vyjdou jednoznačně lépe izolované úly.
>
> A k tomu ještě přistupují místní podmínky. Prudší svah obrácený k jihu
> nebo
> jihozápadu je už třeba bez sněhu a suchý a v poledním slunci na začátku
> března se tam dá pomalu při 25 st C opalovat, zatímco jinde bude třeba
> ještě
> 14 dní sníh a teplota se dostane maximálně pár stupnů nad nulou.
>
> R. Polášek
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14476


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Bob (213.81.161.23) --- 11. 2. 2006
Re: Mrazy a tenkostenne uly a NAŠE ZKUŠENOSTI

A s těmi ptákmi je to složitější. Jako ovocinár jsem v minulosti celou zimu krmil sýkorky a jinou havěť, stálo to fúru peněz (až 2 pytle slunečnice, lůj), a když přišlo jaro a ptáci měli sbírat housenky a jiné škúdce, tak tam nebyla ani jedna. Jakmile začalo ovoce dozrávat, už tam byly zas a spůsobily nemalé škody. Již 3 roky nic nekrmím, ptačí budky jsem zlikvidoval(až na jednu). Tam se loni usadili sršni. I tu jsem na podzim spálil.Škody na ovoci byly nesrovnatelne menší. Nekrmte sýkorky, nebudou se tam slétat z velkého okolí, nebudou škody na včelách.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14557


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Karel (213.235.142.164) --- 8. 2. 2006
Re: Mrazy a tenkostenne uly


"Vynalézání perpetum mobile je asi stále lákavější než studium fyziky"
................


Tu fyziku si je třeba opravdu zopakovat.
Pokud to chce mít někdo pěkně srovnané i s chemií a včelami, tak dopručuji O.Brenner - Zákonitosti života včelstva. (SZN 1969)

od str 222 jsou zajímavé kapitoly:
Stavba je podmínkou tepla
Zásobování včelstva potravou
Proč včely hynou na zásobách
Spotřeba zásob během zimy
Zplodiny při výrobě tepla
Výměna vzduchu
Jak včelstvo vyměňuje vzduch
Vliv vlhka na přezimování

Perfektní ukázka odb. textu včetně mnoha rovnic, faktů atd.

Mimo jiné, že "Vypouštěný CO2 je těžší než vzduch a klesá dolů." je v rozporu s fyzikou. To by jsme se udusili.

Taktéž na straně 218 graf s měřením teplot a závěr: teplota venku a u dna úlu se neliší,...."Tato skutečnost ukazuje, že stěny úlu nemají ten význam, který se jim přikládá. ... je zřejmé, že stěny úlu,...,pouze zpomalují změny teploty, zejména změny náhlé.
Čím jsou změny pomalejší, tím má včelstvo více času se jim přizpůsobit.

Dále jsem tam objevil odvození spotřeby včely ve včelstvu 15000 včel = asi 2mg/den a včelu.
Dál počítám já, tak pokud je někdo čerstvě ze školy, ať to po mně přejede.
krát 15 000včel = 30g/včelstvo_a_den x 3200 cal/g = 96000cal * 4,18 = 400000J
= 400 000Ws /24/3600=4,6 W

Tedy jedna včela= 0,3mW, v chomáči je prý 3,3včely/cm3 tedy asi 1mW/cm3

Takže pro představu, na každý 1kg spotřebovaného cukru za měsíc uvnitř svítí jedna 5w žárovka.
Nic moc. V zimě to tedy bude kolem těch 5W.

Zato až se to k jaru rozhučí, tak 4kg/měsíc = 20W. (jestli se nepletu :-)
...............................................................

Pokud má někdo po ruce údaj, jakou tepelnou vodivost má med, nebo jiný údaj o izol.schopnostech, tak sem s ním.
Docela by mě zajímalo, kolik cm polystyrenu nahradí jeden plást.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14521


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Eman (84.244.109.96) --- 8. 2. 2006
Re: Mrazy a tenkostenne uly

>Mimo jiné, že "Vypouštěný CO2 je těžší než vzduch a klesá
>dolů." je v rozporu s fyzikou.

S tvojí fyzikou možná je toho Karle v rozporu víc .... To jsou elementární věci:
http://www.tzb-info.cz/t.py?t=16&i=8&h=38

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14528


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Karel (213.235.143.58) --- 8. 2. 2006
Re: Mrazy a tenkostenne uly

S tvojí fyzikou možná je toho Karle v rozporu víc .... To jsou elementární věci:
http://www.tzb-info.cz/t.py?t=16&i=8&h=38
.......
Dík za tip na dobrý web.

"moje" fyzika mi umožňuje dýchat.
Jinak bych se otrávil v nejtěžší a nejnižší vrstvě S02, nebo o něco výše zadusil ve vrstvě CO2.
Naštěstí moje fyzika nějak řeší míchání plynů, parciální tlaky atd. A do toho řeže Maxwellův démon tenisovou raketou do molekul, aby je setřídil. Možná nejen podle jejich energie, ale i podle hmotnosti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14529


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 7. 2. 2006
Re: Mrazy a tenkostenne uly

164410:
...
> .. že včelí chumáč nevyzařuje teplo. On ho vyzařuje, opět
> ta termodynamika.
....

S tím jsme zajedno, ale jak se chovají tepelné vlny, které jsou v prostředí úlu a jak probíhá jejich metamorfóza v takovém či makovém typu a provedení, kterou včelstvo může využít nebo využije. Co dno a víko? Ty jsou nic?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14442


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu