Včelařská konference

To je to, co já říkám co by se mělo udělat v případě koupě použitých úlů.
Všechno, co jde oškrábat, okartáčovat, tak odstranit a spálit, použité úly
znova natřít, zevnitř vyžíhat a třeba taky něčím natřít, plásty taky raději
vyřezat, očištěné loučky třeba desinfikovat v troubě, podobně pomůcky a
teprve potom ty koupené úly postavit na zahradu a obstarat do nich včely a
včelařit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 28, 2007 10:05 AM
Subject: Re: Veelaoství 3/2007 - Kde se bere mor?


> Mor se bere ze situace, kdy je ve včelstvu přítomen původce v takovém
> množství, kdy už propukne nákaza klinicky. Nemá to se situací v našem
> včelařství nic společného, je to celosvětový problém.
> Díky zvolenému postupu státní správy je zvolená takováto strategie boje s
> morem - léčit kliniku plamenem a ne tlumit či preventivně působit
> antibiotiky. Můžeš tuto stratigii kritizovat, já ji kritizovat nebudu.
> co je možné kritizovat, to je laxní přístup kohokoliv (od státní správy až
> po posledního včelaře) koho se to týká, k této strategii, a k dodržování
> vyhlášek stanovených veterinou.
> Možná by se tomu mohlo pomoct třeba tím, co tu navrhoval myslím Karel
> Jiruš, kdyby se nějaký "dobrovolník" nebo "nedobrovolník" ujal
monitorování
> celorepublikového výskytu nákazy a ochranných pásem do minulosti. To by
> mohlo odradit některé včelaře od koupě použitých úlů a příslušenství z
> těchto oblastí. Je to ale čirá teorie, protože pokud někdo necítí
> zodpovědnost a bude to chtít obejít, stejně vždycky vymyslí jak to udělat.

To je to, co já říkám co by se mělo udělat v případě koupě použitých úlů.
Všechno, co jde oškrábat, okartáčovat, tak odstranit a spálit, použité úly
znova natřít, zevnitř vyžíhat a třeba taky něčím natřít, plásty taky raději
vyřezat, očištěné loučky třeba desinfikovat v troubě, podobně pomůcky a
teprve potom ty koupené úly postavit na zahradu a obstarat do nich včely a
včelařit.
R. Polášek

Dřevěné úly lze desinfikovat jedině prohřátím nad určitou teplotu do plné hloubky - tluštky.

Letlampa, louh, nátěry atd. spory moru NEZLIKVIDUJÍ.

Jakékoli vytvážení iluzí, že zateplený úl lze desinfikoévat proti MVP podporuje šíření moru!

V případě některých úlů se dá asi desinfikovat v parafinu atd. Tedy prohřátím celého úlu nad 150stC.

Jinak jen oheň.


Karel

Nemyslím staré úly z centra ohniska, tam je to jasné, musí být táborák.
Myslím tím zvýšení bezpečnosti pro ostatní použité prodávané úly a pracovní
pomůcky. Ono to určitě spousta včelařů dělá bezděčně, málokdo má žaludek
zakoupit staré úly s vrstvami starého propolisu uvnitř a odpadávající barvou
zvenku a rovnou do nich dát včely. Desinfekce parafínem má málokdo z
takových včelařů nablízku a staré úly se na to nemusí hodit. Podle mně by na
webu Svazu měla být nějaká taková metodika pro takové znovuuvádění
použitých úlů do provozu a v případě nějakých křiklavých případů neprovedení
takového čištění by v případě vypuknutí nemoci během třeba dvou let měly být
náhrady kráceny nebo nevyplaceny vůbec.

R. Polášek

Na důkladnou desinfekci úlů se také doporučuje nátěr směsí louhu a sava 1 : 1 a vyhovuje to i veterině

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Veelaoství 3/2007 - Kde se bere mor?
> Datum: 28.2.2007 10:17:35
> ----------------------------------------
> To je to, co já říkám co by se mělo udělat v případě koupě použitých úlů.
> Všechno, co jde oškrábat, okartáčovat, tak odstranit a spálit, použité úly
> znova natřít, zevnitř vyžíhat a třeba taky něčím natřít, plásty taky raději
> vyřezat, očištěné loučky třeba desinfikovat v troubě, podobně pomůcky a
> teprve potom ty koupené úly postavit na zahradu a obstarat do nich včely a
> včelařit.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, February 28, 2007 10:05 AM
> Subject: Re: Veelaoství 3/2007 - Kde se bere mor?
>
>
> > Mor se bere ze situace, kdy je ve včelstvu přítomen původce v takovém
> > množství, kdy už propukne nákaza klinicky. Nemá to se situací v našem
> > včelařství nic společného, je to celosvětový problém.
> > Díky zvolenému postupu státní správy je zvolená takováto strategie boje s
> > morem - léčit kliniku plamenem a ne tlumit či preventivně působit
> > antibiotiky. Můžeš tuto stratigii kritizovat, já ji kritizovat nebudu.
> > co je možné kritizovat, to je laxní přístup kohokoliv (od státní správy až
> > po posledního včelaře) koho se to týká, k této strategii, a k dodržování
> > vyhlášek stanovených veterinou.
> > Možná by se tomu mohlo pomoct třeba tím, co tu navrhoval myslím Karel
> > Jiruš, kdyby se nějaký "dobrovolník" nebo "nedobrovolník" ujal
> monitorování
> > celorepublikového výskytu nákazy a ochranných pásem do minulosti. To by
> > mohlo odradit některé včelaře od koupě použitých úlů a příslušenství z
> > těchto oblastí. Je to ale čirá teorie, protože pokud někdo necítí
> > zodpovědnost a bude to chtít obejít, stejně vždycky vymyslí jak to udělat.
>
>
>
>

10 litrů vody, 0.5 kg NAOH, 1 litr SAVO. Ale pouze na nehořlavé nářadí.

Úly od moru nelze dezinfikovat, ty se musí spálit. Výjimkou jsou jednoduché tenkostěnné nástavky, které se dají dezinfikovat v roztaveném parafinu 150 st.C, 5 minut.

S tou veterinou je to nesmysl.

A staré úly od nikoho zásadně nekupujte. Radím vám dobře.

-----------------------------
Na důkladnou desinfekci úlů se také doporučuje nátěr směsí louhu a sava 1 : 1 a vyhovuje to i veterině

Pepan

Já neměl na mysli úly po moru Tam je nutné zakoupit kabanos a použít úly k opékání

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Eman <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Veelaoství 3/2007 - Kde se bere mor?
> Datum: 28.2.2007 19:29:14
> ----------------------------------------
> 10 litrů vody, 0.5 kg NAOH, 1 litr SAVO. Ale pouze na nehořlavé nářadí.
>
> Úly od moru nelze dezinfikovat, ty se musí spálit. Výjimkou jsou jednoduché
> tenkostěnné nástavky, které se dají dezinfikovat v roztaveném parafinu 150
> st.C, 5 minut.
>
> S tou veterinou je to nesmysl.
>
> A staré úly od nikoho zásadně nekupujte. Radím vám dobře.
>
> -----------------------------
> Na důkladnou desinfekci úlů se také doporučuje nátěr směsí louhu a sava 1
> : 1 a vyhovuje to i veterině
>
> Pepan
>
>
>

U starých úlů si nikdy nemůžeš být jistý, jestli nejsou po moru. Majitel to ani nemusí tušit.

> Já neměl na mysli úly po moru

Nevím, jestli je 5 minut při teplotě 150°C dostatečné. Podle odkazu
http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=77&typ=1&val=38321&ids=0
ve výzkumném ústavu desinfekci zkouší při teplotě okolo 200°C. Zdá se mi
to na parafín už hodně velká teplota - bude tam velké riziko samozvplanutí.
Kdysi jsem posílal do konference Optimal odkaz na desinfekci nástavků z
Nového zélandu:
http://www.rirdc.gov.au/reports/HBE/01-051.pdf
kde s tím mají již 30 let zkušeností. Píšou tam, že pro efektivní
desinfekci je potřeba mít alespoň 150-160°C po dobu minimálně 10 minut!

Milan Čáp

Eman napsal(a):

>Úly od moru nelze dezinfikovat, ty se musí spálit. Výjimkou jsou jednoduché
>tenkostěnné nástavky, které se dají dezinfikovat v roztaveném parafinu 150
>st.C, 5 minut.
>
>

Z vlastní zkušenosti. Parafín rozehřívám na 200°C i 220°C a parafínu to zle nedělá, ale dřevo poměrně rychle začíná tmavnout. Podobně jako hranolek ve fritovacím hrnci.
Podle tabulek je teplota varu parafínu 330°C a vzplanutí jsem nikde nenašel. Jste-li někdo šikovnější můžete tuto teplotu dohledat, taky by mě zajímala.
Co se bezpečnosti práce týká, tak 50 a více kg zas tak snadno nepřehřejete tak aby vzplanul. Ale horší je to při čištění nádoby pokud si chcete pomoc teplem a hadrem. S hašením už mám taky zkušenosti. Hlavně ne vodou!!!

A co se týká spor moru, tak při laboratorním pokusu vyšlo snížení koncentrace z 1000 000/g na 10/g při 160°C za 10 min.

Tato koncentrace se běžně v úlech nevyskytuje a když ano tak smrdí tak, že je každý ochotně spálí i bez nařizování veterinářem.
Jaké ošetření použít na koncentraci 1000/g s přihlédnutím k zalepení všech pórů s požadavkem dostat koncentraci na únosnou hranici??

Jako pravidelné snižování infekčního tlaku pomocí dezinfekce horkým parafínem v souběhu s dostatečnou obměnou díla i rámků si myslím, že to není špatná metoda.

Taky bych chtěl poděkovat za nedávný příspěvek panu F. Kašparovi. Který dokazuje, že dodržování hygieny postačuje k udržení nákazy.

Podle mého názoru jsou úplně největší hrozbou úly v nevyřízené pozůstalost. Pole mě by se takovéto úly měli bez milosti pálit pokud jim není méně než např. 8 let.

Tomáš Jaša

Domníval jsem se, že je to okolo těch 160°C, ale našel jsem bezpečnostní
list
http://www.silvaco.cz/files/bezpecnostni%20listy/cilove/Oleje%20BL/PARAMO/BL%20-%20parafiny,%20gace/parafiny_r.pdf
kde uvádějí 260°C

Milan Čáp

Tomá Jaša napsal(a):

>Z vlastní zkušenosti. Parafín rozehřívám na 200°C i 220°C a parafínu to zle
>nedělá, ale dřevo poměrně rychle začíná tmavnout. Podobně jako hranolek ve
>fritovacím hrnci.
>Podle tabulek je teplota varu parafínu 330°C a vzplanutí jsem nikde
>nenašel. Jste-li někdo šikovnější můžete tuto teplotu dohledat, taky by mě
>zajímala.
>
>
>Tomáš Jaša
>

Parafín je technický produkt stejně jako třeba barvy a proto by měl mít
výrobce technické listy, kde uvádí kromě jiného i teplotu vzplanutí. Jinak
je to směs alkanů, kde v řadě metan, etan, propan ... benzín...nafta...
petrolej... minerální oleje... parafíny mají parafíny nejdelší řetězec,
nejvyšší bod tání a varu atd. Získává se z ropy.
Potom mohou být parafíny upravené různými příměsemi třeba pro výrobu
svíček, parafínové zábaly atd .

R. Polášek

Desinfekce parafinem:

Trosku se musim smat, kdyz se v CR rozdavaji zlate medaile a jine oceneni za neco, co ve svete funguje pres 5O let a staci to tedy okopirovat, neni na tom nic moc k vymysleni... Konkretne Novy Zeland bojuje s morem palenim a tem, komu to polovil inspektori desinfekci - nejcasteji horkym parafinem.

Co to znamena?

"vykoupat" nastavek (samozrejme tenkosteny, jiny tam skoro ani nenajdete - v lazni parafinu 160 st. C po dobu 10 minut. tech 200 st. je pri otevrenem ohni na povazenou a nebezpecne (vzplanuti)

Maji na to pekne kotle pod kteryma topi klasicky drevem, odpadem ze starych nastavku. Dulezite je zbavit smes vody a pak nepodpalit vlastni parafin.

Vice napr. na http://www.beekeeping.co.nz/modules.php?op=modload&name=Sections&file=index&req=viewarticle&artid=175&page=1&title=

Jinym problemem je puvodce tamniho moru - jmenuji ten mor jako americky (AFB - american foulbrood) a toho "naseho" evropskeho (EFB) se boji a nastesti ho tam jeste nemaji.

Kdysi jsem na to reagoval na www.vcely.sk (prispevek kopiruji nize)

Kdo by mi mohl objasnit vice o AFB a EFB, predem dekuji!

Radek Kobza



Re: Kontrola moru včelieho plodu - novozélandská metóda (Skóre: 1)
podľa radekk v Friday, 22 September 2006 (11:11:27) CEST
(O užívateľovi | Poslať správu)
Clanek o novozelandskem pristupu k MVP je jiste zajimavym pohledem, pro podrobnejsi obrazek je treba dodat nekolik podrobnosti.

1. Vcelarstvi na Novem Zelande bojuje predevsim s tzv. American Foulbrood (AFB) - "americky" mor vceliho plodu. Puvodcem je bakterie Paenibacillus larvae. European Foulbrood (EFB), jehoz primarnim puvodecem je Melissococcus pluton s naslednou infekci Bacillus alvei, se "zatim" ma NZ nevyskytuje.

Srovnani infekcnosti obou MVP se v literature rozchazi, novozelandstvi vcelari se ale zavlaceni EFB brani "zuby nehty". Bohuzel i pres demonstarace pred vladni budovou ve Wellingtonu, hlavnim meste NZ, mimojine nazyvanou Beehive (vceli ul) - stavba pripomina slameny ul - vlada koncem cervence 2006 povolila dovoz medu z Australie (soucast otevirani trhu, vymenou mohou novozelnadsti farmari ocekavat otevreni australskeho trhu pro sva jablka). Stanovila sice podminku tepelneho osetreni (80stC), nicmene vcelari ocekavaji, ze o svou vyhodu "EFB free" zeme brzy prijdou.

2. Soucasna vcelarska diskuze se ale vztahuje k aktualnimu prolomeni prirozene bariery (Cook pruliv mezi severnim a jiznim ostrovem) a zavlceni Varroa destructor na Jizni ostrov. Novozelandske farmareni je zalozeno na pastve (jak masny, tak dojny skot, ovce, jeleni..) a vyznamnou slozku tvori jeteloviny. aK jejich rozmnozovani je potreba vcelstev (i proto byla vcela na NZ v 19.stoleti introdukovana) a cele odvetvi se ted obava o pokles stavu vcelstev a tim zhorsene opylovaci sluzby. Reseni jsou ruzna, napr. skupina zainteresovanych vcelaru na severu jizniho ostrova, kde se nachazi zona s infikovanymi vcelstvy organizuje prevoz napadenych vcelstev na severni ostrov, kde je odproda tamnim vcelarum (Severni Ostrov ma V.D. od roku 2001, kdy - nikdo nevi jak - se V.D. objevil v okoli nejvetsiho mesta na NZ, Aucklandu). Vlada na podporu tohoto programu jiz vyclenila cca 103 milionu NZ$ (1 NZ dolar = cca 13 Kc)

Jen pro srovnani: HDP Noveho Zelandu je z vice jak 50 procent tvoreno zemedelstkou vyrobou!. I proto je farmareni a jeho problemy dennim chlebem zprav a politiku.

Chtel bych jen upresnit, ze i pres snahu vladni organizace Biosecurity NZ, ktera ma za ukol strezit brehy NZ od zavleceni nepuvodnich organizmu, se podari turistum provest na uzemi NZ cca 80 tun medu rocne! A to prosim zminene "reality show" nelzou - na letisti vam pes vycmucha jablko zapomenute v tasce, urednik zkontroluje podrazku obuvy, jestli nenesete "infikovane bahno" a v pripade nespokojenosti vam boty na 20min zabavi a vydesinfikuji. S outdoorovym vybavenim - napr. stanem, se tato procedura deje automaticky.

Vcelareni na NZ je hodne odlisne od toho, co mame v CR ci SK. Prevazuji profesionalni vcelari ( i kdyz za poslednich 15 let enormne narusta pocet hobby vcelaru) a proto se nelze divit, ze vcelari resi vetsinu problemu aktivne, bez prilisneho spolehani na "organizace" ci "vladu".

Jednou cestou je i slechteni vcely - vcelari se zde s italskou vlaskou. Pred par lety ale zacal jeden slechtitel dovazet sperma z nemecka vcely kranske (zive vcely vlada nepovolila privest; na druhou stranu kazdy rok NZ expeduje stovky vcelstev do celeho sveta) a krizenim se snazi bojovat proti V.D. I to je jeden z obrazku jak vcelareni na NZ funguje.

Tento pohled mi umoznuje muj soucasny pobyt na NZ, rozhovory s mistnimi vcelari a take mistni ruralni tisk se problemum vcelaru venuje.

S pozdravem do podzimni Evropy z jarniho Zelandu

Radek Kobza

R> Kdo by mi mohl objasnit vice o AFB a EFB, predem dekuji!

Angličtina používá tuto terminologii:

AFB - American Foulbrood
je česky mor včelího plodu (způsobovaný Paenibacillus larvae)

EFB - European Foulbrood
je česky hniloba včelího plodu

Ahoj Ivan