78214

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


M. Václavek (213.29.160.5) --- 16. 11. 2007
Racionalizace ve včelaření

Berte to jako pokus o oživení konference:

.............................................
Přednáška 1.
Vývoj včelařství

Již ve velmi dávných dobách zjistil člověk, že včela mu může poskytnout chutnou součást své potravy - med. Nejstarší kreslený doklad o tom máme z doby paleolitické asi před 15 000 lety. Jde o kresbu z Pavoučí jeskyně nacházející se u vesnice Bicorp ve Španělsku.

Egypťané vyráběli úly v podobě hliněných válců, s jakými se můžeme dosud setkat na území dnešního Alžíru či Řecka.


Osobnosti včelařství:

Petr Ivanovič Prokopovič (1775-1850, Ukrajinec) byl objevitelem mateří mřížky (1813-1814), která zabraňuje, aby matka pronikla z plodiště do medníku. Použil ji poprvé ve svém úlu s rozběrným dílem.

Jan Dzierzon (1811-1906, kněz). Je světoznámý „otec“ evropského včelařství hlavně pro jeho mimořádnou psavost a výřečnost. Často hovořil tak zaníceně, že některé objevy pak byly omylem přiřčeny jemu. Například rozběrné dílo. On sám totiž neobjevil rámek, ale pouze tzv. trámek, což byla pouze horní laťka, na které viselo celé dílo a pokud měl být rámek vyjmut z úlu, musel být odřezán od bočních stěn úlu.

František Hruška (1819-1888) je vynálezce medometu.

Lorenzo Lorraine Langstroth ( 1810 -1895 ) byl americký kněz, učitel a včelař. Objevil tzv. včelí mezeru, vynalezl včelí úl s rozebíratelným dílem a je považován za „otce moderního včelařství“.

C. L. Farrar ( 20. století ) je autorem revoluční teorie o přezimování včelstev. Zabýval se studiem včelaření se silnými včelstvy. Při konstrukci úlu Optimalu vycházeli autoři z Farrarových myšlenek.


Včelí úl je zařízení pro chov včel. Ačkoliv v České republice je díky bohaté včelařské historii rozšířeno mnoho druhů včelích úlů, většina včelařů ve světě používá nástavkový úl Langstroth, který navrhl průkopník včelaření Američan L. L. Langstroth.
Moderní včelí úl je přizpůsoben tak, aby vytvářel co nejlepší podmínky pro život včel a zároveň, aby umožňoval co nejsnazší manipulaci chovateli včel – včelaři. Jednotlivé typy úlů se odlišují mnoha svými vlastnostmi. Například podle rozměru rámku, velikosti a variability vnitřního prostoru, způsobu přístupu, izolace a podobně.

Systematika úlů:
A/ Úly historické ( např. klát, brť, košnice )
B/ Ležany ( např. Čejkův ležan, Dědan, Dvoják )
C/ Stojany
-       zadovák ( např. Budečák )
-       stropovák ( modifikace klasických úlů )
-       univerzál ( např. Moravský univerzál )
-       listovák ( úl do včelínů či kočovných vozů )
-       vysouvák ( úl do včelínů či kočovných vozů )
-       nástavkový úl ( např. Langstroth, Optimal, Slezan, Tachovák, K-42,... )
Včelařství ve střední Evropě a také v České republice má dlouhou historii. Důležité vlastnosti moderní provozní technologie, jako volně zavěšené rámky, umělé mezistěny, medomet a použitelné nástavkové úly, pocházejí z 19. století. Než byla zavedena metrická soustava, nacházelo se v Evropě mnoho délkových měr a tak se ani včelí úl nevyvíjel v jednotných mírách. Výzkum včelařských technologií dlouho neexistoval a tak se úly a technologie vyvíjeli podle toho, jaké znalosti, či spíše domněnky včelař měl. Zkušenosti pak byly předávány literaturou a ovlivněny také národnostmi. Dodnes existují ve střední Evropě desítky rámkových měr a úlových typů. Tím se liší včelařství střední Evropy od ostatních asi 2/3 světa, které ovládla Langstrothova délka rámků (448 mm - 17-2/3"). Tyto úly se tam vyrábějí továrně ve velkých množstvích a tudíž velmi lacino. Typické středoevropské včelařství zůstalo komplikované a jako také české je nejnákladnější na světě. Výroba velkého sortimentu úlů v národnostních provedeních a také vzhledem k množství včelařů v jednotlivých zemích může být výroba úlů pouze řemeslná a tudíž velmi drahá. Tato nejednotnost brzdí nejenom rozvoj včelařství, ale vzhledem k předávání zkušeností odrazuje také zejména mladé adepty včelaření. "Tři včelaři, pět myšlení" - tento stav není dosud překonán.
Dnes už i na základě středoevropských výzkumů víme, že typ úlu a provozní metoda včelařů z povolání i malých, zájmových včelařů mohou být stejné. Lišit se budou jen v prostředcích k vytáčení a zpracování medu. Cenu výrobků pro obchod může snížit pouze vyráběné množství, které ovlivňuje způsob výroby. Ve sjednocené Evropě se můžeme shodnout pouze na rámkové délce, která všem Evropanům něco říká. Připojit se totiž k těm ostatním 2/3 světa a převzít nejméně stoleté zkušenosti z jednoduchých technologií a z výroby nástavkových úlů. Středoevropská cesta rozběrného díla, mylným vývojem přes zadem přístupné úly podle Dzierzona a Berlepsche, včelařství velmi zkomplikovala. Teprve konkurenční ceny medu ostatního světa v 60. létech minulého století donutily středoevropské včelařství ke změně. Ale i zde byla středoevropská tradice počáteční brzdou. Tak se i nástavkové úly dodnes vyskytují v mnoha národních provedeních a stále se nedá dopustit na izolaci úlových stěn, kterou ostatní svět skoro nepoznal.

S pozdravem....M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25796


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
M. Václavek (213.29.160.5) --- 17. 11. 2007
Racionalizace ve včelaření 2

.................................
Přednáška 2.:
Racionální úl a jeho parametry


V průběhu staletí včelaření v mnoha oblastech světa se ukázalo, že jedině nástavkové úly umožňují ( některé více, některé méně ) efektivní včelaření. Racionálními úly můžeme považovat pouze nástavkové úly, avšak to neplatí pro všechny modifikace nástavkových úlů.

V kterémkoli typu úlu můžeme teoreticky získat stejné výtěžky medu. Rozdíl je však v pracnosti na 1 kg medu, tedy v nákladovost. V nástavkových úlech se dosahuje největší produktivity včelstev. Nástavkový včelař může chovat mnohem více včelstev jednoduchým způsobem a méně nákladným kočováním. Nástavkový úl je také jednodušší, výrobně lacinější, vhodný též k samovýrobě.

Podle toho, jak je prostor úlu dělen na nástavky, rozlišujeme tyto nástavkové systémy:
1/ Nízkonástavkové úly
2/ Kombinované nástavkové úly
3/ Vysokonástavkové úly
Nízkonástavkové úly:
Jedná se o velikost rámků výšky do 18 cm v plodištních i medníkových nástavcích. Výhodou je menší hmotnost nástavků i plástů. Záměna nástavků v třínástavkovém plodišti probíhá v rozsahu plodového hnízda a nezpůsobuje tak velký zásah do tepelného režimu včelstva. Stavba mezistěn probíhá v předem připravených nástavcích, s možností přípravy mimo sezónu, které pak mohou být jak pro med tak i pro plod. Manipulace s jednotlivými plásty pouze při vytáčení medu, případně při chovu matek či rozvolňovaní plodiště. Oddělky se mohou provádět v celém nízkém nástavku spolu s chovem matek, oplodňováním a selekcí, včetně jednoduché výměny matek spojováním oddělků s produkčním včelstvem ( zmlazováním ). Většina zásahů ve včelstvu se provádí manipulací s celými nástavky.
S nízkými nástavky jsme velice flexibilní. Prostor může být přizpůsoben na jakoukoliv sílu včelstva a snůškovou situaci. Nástavkové stěny se nemusí většinou slepovat. Nízké nástavky usnadnují včelaření starším a nemocným lidem. Je možné včelařit bez mateří mřížky.

Nedostatky nízkých nástavků pro plodiště:
Vyšší počet rámků a nástavků při zakládání včelnice. Více uložených plástů a nástavků, více mezistěn a jejich příprava do rámků a nástavků, která může být ale mimo sezónu.


Kombinované nástavkové úly (Dadant):
Velký plást plodištního nástavku podporuje rychlejší jarní rozvoj. Zásoby jsou rozděleny uceleněji. Rovněž plodové hnízdo je kompaktnější. Matka nemá snahu klást v nízkých medníkových nástavcích, má-li k dispozici velký plást a relativně vytlačí všechen med z plodiště k vytáčení, za předpokladu, že je dostatečně plodná. Lze pracovat bez mateří mřížky. Zbytky medu v případně zaplodovaných nízkých plástech jsou relativně malé.
V Dadant systému pochází zpravidla veškerý med z panenských plástů, jež má lepší chuťové vlastnosti, než-li med z bývalých plodových plástů.
Nedostatky plodiště s vysokým rámkem:
Dvě velikosti rámků. Stavba mezistěn v plodišti je ztížená. V létech s medovicovou snůškou může zůstat v plástech dosti tohoto medu pro přezimování včel nevhodného. Chov matek se musí provádět ve zvláštních chovných úlcích nebo v nástavku rozděleném přepážkami a speciálním dnem.


Vysokonástavkové úly:
Jedná se o velikost rámků výšky od 22 cm v plodištních i medníkových nástavcích.

( pozn: Středně vysoké nástavkové úly…výška rámků mezi 18 a 22 cm v plodištních i medníkových nástavcích )



Co by měl splňovat nástavkový úl?

1. Větší šířka rámku (s mezerníky), neboli rozteč středů mezistěn by měla oproti jiným úlům činit 38 mm, což přináší výhody:
•       kompenzuje silnější mezistěnu z výroby proti přírodní mezistěně vytvořené včelami volnou stavbou díla,
•       snižuje množství buněk nevyužitých pro plodování v případě prohnutí mezistěny,
•       buňky jsou v průměru hlubší, vytváří se větší meziplástové uličky a působí tak protirojově
•       do plástu s hlubšími buňkami se vejde více medu
•       plásty s hlubšími buňkami jsou pevnější.

2. Spojitost díla přes více nástavků
Mezi patry rámků v nástavcích (od dolní loučky po horní loučku v nástavku níže) by měla být minimalizována mezera na 8-10 mm.

Všechny loučky rámku stačí mít 10 mm tlusté a široké jako plást ( 28 mm ). Spodní loučku je výhodné mít kvůli zmenšení meziplástové mezery poloviční ( 14 mm širokou ), avšak umístěnou ke kraji rámku, nikoli k ose rámku, jak se dříve doporučovalo. Umístěním zúžené spodní loučky k ose rámku v lepším případě podporuje prostavování nástavků, v horším případě nemusejí včely přestavět dílo přes loučku, čímž dochází ke zvětšení meziplástové mezery, jež v zimním období může vést k oddělení včel od zásob. Zúžená horní loučka podporuje nežádoucí prostavování nástavků a nemá význam.

3. Prostornost úlu
Velikost - rozměry vnitřního prostoru úlu je rovněž významná. Včely se jí dovedou přizpůsobit. Malý úl brzdí růst včelstva, čímž se může stát, že nejsou využity jeho schopnosti v příznivých podmínkách, resp. napomáhá rojivosti. Jde o vertikální i horizontální rozměr úlového prostoru. Vertikální rozměr se dá v nástavkovém úlu měnit snadno přidáním celého nástavku. Horizontální velikost ale musí být "akorát" a pevně stanovená, protože od ní se odvozují rozměry dalších úlových částí (dna, krmítka, střechy), mezistěn, medometu, pomůcek a jiného vybavení provozu. Proto určení půdorysového tvaru nástavku je důležité i z technického hlediska.
Pro včelu je biologicky nejpřirozenější čtvercový vnitřní půdorys nástavků ( Farrar…465x465 mm, Optimal…435x435 mm ).Vnitřní půdorys Langstrothova nástavku ( 465x375 mm ) vyhovuje spíše pro chov silných včelstev ( letní síly cca 40 000 – 60 000 včel ), naproti tomu úl Optimal a Farrar vyhovují také velmi-silným i přesíleným včelstvům ( letní síla nad 60 000 včel ).
Kromě toho má čtvercový půdorys nástavku jednu velkou výhodu a to práci s rámky, kdy si můžeme nástavek dočasně otočit na teplou stavbu ( uspořádání rámků příčně ), při níž je práce v nástavku mnohem pohodlnější.

4. Rámková délka a počet rámků v nástavku
Pro plodové těleso by teoreticky stačil vnitřní půdorys nástavku cca 32x32 cm. Avšak pro vytvoření příznivých podmínek uvnitř plodového tělesa je potřeba izolační zóna souše a věnců zásob minimálně celkem asi 10 cm plástové plochy, kterou se včely sami snaží dodržet. Z toho vyplývá potřeba rámků délky minimálně 42 cm ( Optimal ). Langstrothovy rámky jsou z tohoto pohledu lepší ( délka 44,8 cm ).

5. Stěna úlu – nástavku
Změnou chovné technologie, tedy zazimováním snůškových včelstev, stačí všude na světě jednoduchá úlová stěna ze dřeva síly 20 - 25 mm. V USA k tomu dospěli obšírným výzkumem amerického ministerstva zemědělství již po roce 1932. Ve střední Evropě to potvrdili od šedesátých let zejména němečtí včelaři z povolání a některé výzkumné ústavy, což se také projevilo u výrobců úlů.Větší spotřeba krmiva ( o pár kg ) vyvážena časnějším rozvojem včelstva a vyšším výnosem silnějších včelstev.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

PS
Vysoký rámek 27 - 30 cm je používán v Dadantových systémech nástavkových úlů v plodišti. Je na něm kompaktnější plodové hnízdo, které vede v 1. rozvojové fázi a lepší uspořádání zásob. Dochází zde obyčejně k dřívějšímu maximu populace a také rozmnožení roztoče Varroa. Posunutí maxima do letní snůšky je u tohoto systému komplikovanější. Nevýhodou takovéhoto plodiště je práce s jednotlivými plásty, které jsou těžké a zdlouhavá výměna plástového díla. Chov matek a výměna matek je komplikovanější jakož i dvoumatkový způsob. Vše vyžaduje více pomůcek. V USA je tento způsob zastoupen maximálně deseti procenty a ani firma Dadant jej nemá už ve svém výrobním programu.
Již nežijeme v době, kdy se uvažovalo, že výnos z jarní snůšky je závislý na rychlejším jarním rozvoji. Přezimováním "snůškových" včelstev ztratil se význam i takových vlivů, jako je výška plástů, protože jarní, resp. předjarní rozvoj je závislý především na vyzimované síle a jakosti včelstva (výzkum Liebig 95). Chceme-li přesto kompenzovat pomalejší předjarní rozvoj na nízkém plástu, provedeme prvé přehození vrchních 2 NN ihned po odkvětu jívy (výzkum Bretschko 77). Výrazná tendence včelstva plodovat vzhůru vyrovná i tento "údajný" nedostatek nízkého plástu. Předčasné maximum má naopak vliv na využití letní snůšky a zde je pak v nevýhodě vysoký plást při zeslabování. Potřebuje oddělkový úl, neintegrovaný chov matek atd.

Nevýhody Dadant systému:
Nezaplodované dílo v medníkových nízkých nástavků (pokud to vůbec považujeme za nevýhodu) a naopak rychlé stárnutí vysokých plástů v plodišti. Tyto se velmi těžce vyměňují, vzhledem k stálé zaplodovanosti a to zejména u typu Jumbo, t. j. 10 a méně plástů v nástavku.
Dvě velikosti rámků. Stavba mezistěn v plodišti je ztížená. V létech s medovicovou snůškou může zůstat v plástech dosti tohoto medu pro přezimování včel nevhodného. Chov matek se musí provádět ve zvláštních chovných úlcích nebo v nástavku rozděleném přepážkami a speciálním dnem.
Jde o úl nevhodná pro velmi-silná včelstva a nedá se vněm dosáhnout takových výnosů jako z nízkonástavkových úlů.




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25799


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
M. Václavek (213.29.160.5) --- 25. 11. 2007
Racionalizace ve včelaření 3

Přednáška 3.:
Prostor, uteplení a materiál racionálních úlů

Nejlepší materiál je dřevo
S vynálezem pěnových plastů dochází k jejich použití k tepelné izolaci. Není tedy divu, že došlo k použití pěnových plastů také přímo ke stavbě úlů. Zase se to stalo pouze v Evropě a to zejména střední, neboť tato část světa, po dobu trvání včelařství, vždy přemýšlela jak včelstva dobře uteplit a tedy vlastně z části izolovat od vnějšího dobrého i špatného počasí. Pozdější výzkumy zimování včelstev jenom potvrdily, že včelstvo nevytápí svůj úl, ale pouze včelí hrozen (výzkum Min. zemědělství USA v roce 1932). Pokud izolace stěny není přímo na včelstvu jako kabát, působí úplně obráceně. V široce držených včelstvech způsobí izolace naopak zpožděný jarní rozvoj, protože zabraňuje ohřevu z vnějšku a to se zejména projevuje při víceprostorovém zimování. Snaha po usnadnění zimování včelstvu se u nástavkových úlů nakonec ukázala jako špatná.
Z hlediska hygieny nákaz jsou úly z umělých hmot také problém, protože nemohou být opáleny plamenem, jak je zvykem u úlů dřevěných. Problémy jsou s mravenci, sýkorkami, myšmi, zavíječi voskovými a s nedostatečnou mechanickou odolností. S předpokladem ubývání nalezišť ropy, kde současné zásoby se odhadují asi na +/- 45 let (2000), je předpoklad, že ceny umělých hmot budou dále stoupat. Ceny dřeva jsou již dnes stabilní a je možno počítat i s lacinějšími dovozy z východních zemí.
Použitím umělých hmot ve včelařství je ohrožena všeobecná vědomost, že včelař je ochráncem životního prostředí. Zda neohrožuje takto včelař přírodní potravinu - med, nebylo zatím prokázáno. Z hlediska života včel to není nutné riskovat.
Dřevo je nejdůležitější, dorůstající přírodní materiál, který již jako strom a les ovlivňuje naše životní prostředí. Výroba produktů ze dřeva vyžaduje málo energie a nevznikají žádné škodlivé výpary. Výrobky jsou látkově i biologicky odbouratelné. Pro výrobu úlových nástavků má dřevo ještě jednu podstatnou výhodu. Stěna nástavku má, jako jeden z mála materiálů, schopnost předávat úlovou vlhkost z vnitřku do okolí. Tato vlastnost, vedle větrání úlu, má velmi podstatný vliv na zdravotní stav včelstva.

V nástavkových úlech zbytečně nezužujte!!!
Středoevropská tradice se jenom těžce vyrovnává se změnou více než stoletých včelařských zvyků. Zužování v různých izolovaných úlových systémech mělo vždy na jaře podpořit slabá přezimovaná včelstva k udržení plodování, protože dle lidského myšlení, v utepleném, malém prostoru mohla zadržet více tepla potřebného k plodování. Stálá česká argumentace o důležitosti izolace také nástavkových stěn, obecně jen zdržuje náš vstup mezi pokrokové včelaře EU. Moderní včelařství však předpokládá zimování pouze silných včelstev.
Úlová izolace působí v obou směrech. Zabraňuje rychlému pronikání tepla, nebo zimy, ven i dovnitř a v podstatě zpomaluje vyrovnávání rozdílů. Prospěšně působí jen tehdy, když je co nejblíže k plodovému hnízdu, či včelímu hroznu. To znamená, že působí jako u člověka kabát, pokud akumuluje nebo odráží teplo. Ten si ale včelstvo vytváří vlastní. Již od roku 1932 je známo, že včelstvo nevytápí úl (USA, měření ve 320 měř. bodech). Když je stěna úlu vzdálená od včelího ochranného pláště, působí izolace stěn úplně obráceně, což znamená, že zpožďuje předjarní rozvoj. Proto se v zadem přístupných a podobných izolovaných úlech zcela správně na jaře zužuje. Širokoprostorově držená včelstva v izolovaných nástavkových úlech mají proto, v porovnání s neizolovanými, na počátku vývoje méně plodu. Tenkostěnný, dřevěný nástavek je rychleji ohříván také z vnějšku. Z hlediska léčení varroázy znamená neizolovaný nástavek dřívější ukončení plodování a dřívější plodování v předjaří.
Při zimování ve více nástavcích se nechá dokonce říci, že izolace je škodlivá, zejména nemají-li nástavky očka. Neobsazené spodní prostory plodujícího včelstva nebudou přes den ohřívány sluncem a zvyšují nárok na energii včelstva, který je potom kompenzován menším plodováním. Proto mají také tato včelstva nižší spotřebu zásob. Nesouvisí to tedy s nutností většího krmení včelstev v nástavkových úlech, jak si mnohý včelař myslí nebo bere za argument. Toto se jako evropský standard ustálilo na minimálně 20 kg zimní potravy (med + cukr) u šetrné kraňské včely, která právě plodování řídí podle stavu a přísunu zásob. Toto množství je tedy jistotou včelstva i včelaře pro velmi nepříznivou a dlouhou zimu. Zase se stačí podívat do literatury okolních států.
Stále platí, že tím nejdůležitějším, co může včelař udělat pro přípravu silných včelstev pro jarní snůšku a opylování, je dobré zásobení včelstev na zimu, aby měly zdroj cukrů i proteinů (pylu). "Dobré zásoby" stimulují matku k časnému kladení vajíček a včely k zahájení plodování. Je rozdíl mezi zásobami postačujícími k přežití včelstva a zásobami umožňujícími jeho optimální rozvoj. To však neznamená, že včelstvo tuto potravu přes zimu spotřebuje. I velmi-silné včelstvo, pokud neploduje, spotřebuje v zimě max. 7 kg (Farrar). Rozvoj včelstva je pak dán odchodem zimních včel, postupným návratem slunečního záření (kdy právě venkovní teploty - teplotní maxima - určují počet nakladených vajíček), výkonem kladení matky, který je omezován velikostí včelstva, počtem plodovacích cyklů do snůšky a délkou života krátkověkých včel.
Zvýšená spotřeba je pak výsledkem plodování včelstva v době, kdy si již nebo ještě žádnou potravu nemůže donést. Bude tedy vedle síly včelstva opět závislá na délce zimního počasí v dané krajině, na průběhu zimy, kde právě zima s výkyvy teplot působí velmi nepříznivě a na podzimních a časně jarních snůškových podmínkách. Větší spotřeba, po nakrmení v pozdním létě a v předjaří a jaru, znamená tedy také větší výrobu a obnovu množství včel v této době, částečně dlouhověkých. Včelstva s malou zimní spotřebou do jarní snůšky spíše zeslábla, protože nemohla vyrovnat zazimovanou sílu, resp. odchod včel. Ze vzduchu včelu neuděláš .
Zbylá zavíčkovaná, cukrová potrava se odebere až na začátku jarní snůšky. Pokud z ní část použijeme k tvorbě oddělků, nemusí být pak většinou více krmeny. Část je podsazena pod včelstvo a nahrazuje krmení v době snůškové přestávky do letního maxima. To ovlivňuje, zejména u stabilního včelaře jeho velikost včelstva a tím i velikost včelstva k přezimování. Tzv. "šetrné metody" mohou nadále v nástavkovém včelařství patřit jen k tzv. způsobům "hraní si se včelami". Celkový výnos, mimo síly včelstva, je pak závislý zejména na snůškové krajině, případně kočování a všechno záleží na technologii. Co nám je platné silné včelstvo, když už není snůška. Proto se dnes klade takový důraz na podzimní a jarní posilování oddělky všude tam, kde je časná snůška. A ta je většinou všude, ale včelaři zapomínají mnohdy zazimovat silná včelstva.
Lépe více prostoru, než-li méně!!!

Potřeba prostoru úlu je závislá na síle včelstva a ta může být různá. Je dána vyrovnaností jednotlivých včelstev a způsobem včelaření.
Racionální včelaření a zvláště pak racionální malovčelaření je o včelaření s neomezenými včelstvy, tedy se silnými a s velmi silnými včelstvy.

Pojmy slabá, střední, silná včelstva a podob. jsou relativní.
V mích přednáškách se budu držet tohoto schéma:

A/Vrcholová síla
1/pod 10 000 jedinců = velmi slabá včelstva
2/mezi 10 000-30 000 jedinci = slabá včelstva
3/mezi 30 000-40 000 jedinci = střední včelstva
4/mezi 40 000-60 000 jedinci = silná včelstva
5/mezi 60 000-80 000 jedinci = velmi silná včelstva

B/Zimní síla
1/pod 5 000 jedinců = velmi slabá včelstva
2/mezi 5 000-15 000 jedinci = slabá včelstva
3/mezi 15 000-20 000 jedinci = střední včelstva
4/mezi 20 000-30 000 jedinci = silná včelstva
5/mezi 30 000-40 000 jedinci = velmi silná včelstva

( pro představu…1 nízký nástavek Optimalu …r. m. 42x17cm, 11 r.v nástavku ( plástová plocha 132 dm2 po obou stranách ) = má při středním obsazení cca 10 000 včel )

Na jeden dm2 plástové plochy z jedné strany by mělo optimálně připadat 80 včel!

V případě neomezených včelstev ( kategorie velmi-silných včelstev ) je potřeba prostoru i cca 1060 dm2 ….8 nízkých nástavků Optimal.

Nevěřte tvrzení německého výzkumu ,,Program 100 včelstev,, že kraňky nevytvářejí včelstva silnějších než cca 40 000 včel. Opak je pravdou! Každé plemeno včely medonosné je schopno dosáhnout vrcholové síly kolem 80 000 včel a je schopno zazimovat s 40 000 dlouhověkými včelami. Rozdíl mezi plemeny je pouze v tom, do jaké míry jsou ovlivňovány podletními silotvornými faktory ( půdorys nástavku, velikost vrcholu, zásoby, kvalita matky a zdravotní stav včelstva, prostor pro plod a včely, vývoj plodové plochy, délka života letních včel, uspořádání díla v úle, rojivost a propojení nástavků ).
Kraňka je poměrně dost citlivá na zužování a pozdní krmení, na to němečtí výzkumníci doplatili ( zužují začátkem srpna na polovinu prostoru, krmí ke konci srpna = chyby zásadního charakteru! ).
Upozorňuji, že velmi-silná včelstva mají větší rojové tendence, které se však dají úspěšně zkrotit dodržování protirojových zásad racionálního včelaření.

Prostor pod sediskem nikdy neuškodí!
Nikdy nedopusťte, aby včely delší dobu visely v hroznu v podmetu, ale v žádné případě nesmí viset venku před česnem!

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25900


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Pepan II. (87.197.103.170) --- 25. 11. 2007
Re: Racionalizace ve včelaření 3

Kraňka je poměrně dost citlivá na zužování a pozdní krmení, na to němečtí výzkumníci doplatili ( zužují začátkem srpna na polovinu prostoru, krmí ke konci srpna = chyby zásadního charakteru! ).
Prosím tuto větu objasnit,jak se nedopustit "chyby zásadního charakteru!" Co je chybné?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25902


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
M. Václavek (213.29.160.5) --- 26. 11. 2007
Re: Racionalizace ve včelaření 3

Pepan II. (87.197.103.170) --- 25. 11. 2007
Re: Racionalizace ve včelaření 3 (25796) (25799) (25900)

Kraňka je poměrně dost citlivá na zužování a pozdní krmení, na to němečtí výzkumníci doplatili ( zužují začátkem srpna na polovinu prostoru, krmí ke konci srpna = chyby zásadního charakteru! ).
Prosím tuto větu objasnit,jak se nedopustit "chyby zásadního charakteru!" Co je chybné?

______________________________________________________________

Při výzkumech se vědci někdy soustředí na určitou věc tak důkladně, že přehlížejí některé podmínky, jež narušují objektivnost výzkumu při řešení jiných problémů.
A přesně takový případ je i výzkum Němců v Hohenheimu a Liebelfeldu.
V žádným případě netvrdím, že celý výzkum je špatný. Naopak jde ( s vyjímkou studia dynamiky včelí populace ) o kvalitní výzkum, který potvrzuje, že podněcování a uteplování úlů je zpravidla zbytečné.
Při studiu populační dynamiky včelstva ( jeho biologicky potenciální dynamiky ) je nepřípustné podletní zužování, které vede ke vzniku slabších včelstev, a také pozdní krmení, jež se rovněž podepíše na zmenšení zimní generace.
Kraňka je velmi citlivá na nedostatek prostoru či zásob. To je hlavní důvod proč většina včelařů velmi-silná včelstva nemají, neboť jejich provozní metody tomu zabraňují.
Včelstva se po celý rok přizpůsobují stavu zásob a prostoru.
Jakmile včely visí v podmetu, či před česnem, včelstvo zpomaluje rozvoj. Pokud není snůška a zásoby klesnou pod cca 10 kg medu, či cca 30 dm2 pylové desky ( závisí také na individuálních potřebách daných včelstev ), včely omezují rozvoj ( plod musí být v kontaktu se zásobami ). Omezení vede ke vzniku slabších včelstev.
Na omezení síly včelstva má vliv řada faktorů:
1/ Kvalita matky a zdravotní stav včelstva
2/ Prostornost úlu
3/ Zásoby
4/ Velikost zimní síly
5/ Velikost vrcholu
6/ Rojová nálada
7/ Vývoj populace během roku
8/ Půdorys nástavku
9/ Uspořádání díla v úle
10/ Větrání úlu
11/ Izolace stěn úlu
Jednotlivá plemena včel se liší mírou reakce na daný omezující faktor.
Včelstva se svojí silou přizpůsobí životním podmínkám, které jim včelař poskytuje.
Včelstva, pokud je nic neomezuje, se rozvinou sama do kategorie velmi-silných včelstev.
Pro zajímavost uvádím, že zimní síla ( Z ) není polovina vrcholu, ale spíše aritmetický průměr velikosti zimní síly ( z ) v minulém včelařském roce, poloviny vrcholu (V/2 ) v daném produkčním roce a poloviny relativní síly podletní (R/2 ) ( za předpokladu nulového omezení včelstva v daném roce ).
Z = ( z+V/2+R/2 )/3
( pozn. Hodnotu relativní podletní síly získáme, když hodnotu plástové plochy v úle v podletí vynásobíme 160, přičemž její maximální hodnota může odpovídat vrcholu . )
Samozřejmě nesmíme opomenout vliv silo-tvorných faktorů. Tato rovnice platí v případě nulového omezení včelstva.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25920


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(194.228.235.95) --- 26. 11. 2007
Re: Racionalizace ve včelaření 3

Já myslím, že je li u někoho nejfrekventovanější slovo racionalizace, měl by se sám chovat racionálně, tzn tak, aby vynaložené úsilí bylo úměrné výsledku. Sepsání takového traktátu stálo mnoho úsilí a dopad na čtenáře nic moc. Životnost příspěvků v konferenci je tak den, možná dva, originalita nápadů žádná a rovněž přesvědčivost nic moc. Naprosto stejné články plné nadšení psal už před 20 lety př. Boháč o kterém bylo známo že když došlo na medobraní bylo vše jinak. Po jeho úmrtí převzal štafetu M. včelař kde se prakticky stejně psalo už nejm. 10 x a jistě přitom nezůstane. Není tedy racionálnější než opisovat věci mnohokrát popsané jít vyrábět nové úly, nebo stloukat rámky??? Proč pokusy a porovnání výnosů v zatepl. a nezatepl. úlech v drtivé většině vychází lépe pro zateplené úly, rovněž se spotř. cukru je to obdobné?? Proč stále se mluví o tom že zimní hrozen nic nevytápí? Proč nikdo nenapíše co se děje když se o několik týdnů později rozvolní. Proč nikdo nenapíše na kolik stupňů se rozpálí úlová stěna v létě /často víc než 50/ A těch dalších otázek je spousta. Např proč v posledním Včelárovi je porovnání výnosů při jednoprostorovém a dvouprostorovém zimování a světe div se bez rozdílů a to z pera jejich významného výzkumníka atd. atd. Mě je srdečně jedno v čem kdo včelaří a jsem ten poslední kdo by ho chtěl ovlivňovat, Ale vadí mě fanatický a příliš jednostraný pohled. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25908


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
M. Václavek (213.29.160.5) --- 26. 11. 2007
Re: Racionalizace ve včelaření 3

Já myslím, že je li u někoho nejfrekventovanější slovo racionalizace, měl by se sám chovat racionálně, tzn tak, aby vynaložené úsilí bylo úměrné výsledku. Sepsání takového traktátu stálo mnoho úsilí a dopad na čtenáře nic moc. Životnost příspěvků v konferenci je tak den, možná dva, originalita nápadů žádná a rovněž přesvědčivost nic moc. (...)
Není tedy racionálnější než opisovat věci mnohokrát popsané jít vyrábět nové úly, nebo stloukat rámky??? Proč pokusy a porovnání výnosů v zatepl. a nezatepl. úlech v drtivé většině vychází lépe pro zateplené úly, rovněž se spotř. cukru je to obdobné?? Proč stále se mluví o tom že zimní hrozen nic nevytápí? Proč nikdo nenapíše co se děje když se o několik týdnů později rozvolní. Proč nikdo nenapíše na kolik stupňů se rozpálí úlová stěna v létě /často víc než 50/ A těch dalších otázek je spousta.
_____________________________________________________________

Jen tak pro zajímavost všechny zajímavé články, které zde napíšu, si zálohuji, abych si ušetřil čas při psaní přednášek.
Tuto sérii přednášek, kterou se zde snažím oživit konferenci, mám připravenou už 5 měšíců, nesestavil jsem ji pro uveřejnění na konferenci, ale pro jinou příležitost.
Musím Vás opravit: v drtivé většině se ukazují lepší neuteplené úly.
Včely v zimně úlový prostor nevytápí! Uteplení v zimně je u dostatečně silných včelstev v ČR absolutně zbytečné, naopak je škodlivé.
Včelstvo je jako potravina. Pokud ho chceme do jara přechovat čerstvé, nejlépe uděláme, když ho přes zimu necháme zmražené ( samozřejmě to není myšleno doslova...
Podchlazené včelstvo vykonává v zimně minimální aktivitu, šetří se tím zásobami a životností včel v předjaří. Ideální je v zimně mít plně otevřená drátěná dna a horní očko( doporučuji ho zasíťovat kvůli lupičkám ). Vytvoří se tím ve úle komínový efekt, který způsobí odvádění vodních par. Včelstvo, kromě toho, že mu nezplesniví ani jeden plást, bude efektivně podchlazeno. Kdo si myslí, že takové včelstvo bude mít vyšší spotřebu zásob, je na omylu. Sám se může včelař přesvětit poslechem, že takto vedená včelstva zimují naprosto potichu, tedy vyvíjejí minimální aktivitu.
Budí to dojem, že je včelstvo mrtvé, avšak poklepáním na úl se přesvědčíte, že je včelstvo naživu a v plné síle.
Minulí týden jsem jednomu nevěřícímu včelařovi ukazoval moje včelstva. U jednoho včelstva bylo zajímavé to, že otvor chumáče ( místo, kudy do chumáče přichází a vychází vzduch ) se vytvořil velmi blízko spodního očka ( 2. nástavek ) tak, že bylo možné při mínus 6°C pozorovat asi pět včel semknutých v očku. Jednu včelu jsem odebral ( dostal jsem od ní žihadlo ) přiložil na sníh, abych demonstroval zkřehnutí včely. Zkřehnutou včelu jsme umístili do vytápěné místnosti, kde za pár minut ožila a začala létat.
Včelí chumáč je jeden z vrcholů dokonalosti včelstva a včelaři často pochybují o jeho schopnosti obrany vůči mrazu.
Silné a velmi-silné včelstvo dokáže bez problémů čelit i teplotám mínus 50°C, které se v ČR nevyskytují.
,,Rozmrazení,, včelstva v předjaří se děje následovně:
Začátkem předjaří ( rozkvět lísky ) se zúží drátěné dno ( nechá se cca 1 cm pruh drátěného dna na nástavek ) a zadělá se horní očko, čímž narušíme komínový efekt. V horních partií ( pod fólií ) úlu se bude srážet voda, kterou včely budou v průběhu předjaří využívat jako zdroj vody. Medná komora se podloží pod plodiště, aby bylo plodiště v kontaktu s vodou u stropu.
Uteplovat stěny u širokoprostorově vedených včelstev je zbytečné, je spíše škodlivé, neboť tím zabraňujeme prohřívání úlového prostoru slunečními paprsky, což není zanedbatelný tepelný přínos, jež včely využijí uvolněním více létavek, což ve výsledku může vést ke snížení spotřeby zásob.)
Jediná nevýhoda neuteplených úlů je ta, že je nelze v létě umístit na přímé slunce, které by vedlo k nežádoucímu přehřívání.
Ideální je neuteplené úly umisťovat pod listnaté stromy, jež v předjaří nemají listí, sluneční paprsky pronikají skrze větve a ohřívají stěny úlů a v létě, kdy stromy mají listí, stromy úly stíní.
Včelaři by neměly zapomínat na to, že není silné včelstvo jako silné včelstvo. Pokud se ve včelstvu vyskytne rojová nálada ( a to třeba jen v latentní podobě, kdy ještě nedochází k zakládání rojových matečníků ), což je u silných ( velmi-silných ) včelstev dost pravděpodobné, pokud včelař neaplikuje cílená racionální protirojová opatření integrovaná s provozní metodou , včelstvo ochabuje v produkci.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25922


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Pepan II. (87.197.103.170) --- 26. 11. 2007
Re: Racionalizace ve včelaření 3

Prosím p. Václavka o odpověď:
Kraňka je poměrně dost citlivá na zužování a pozdní krmení, na to němečtí výzkumníci doplatili ( zužují začátkem srpna na polovinu prostoru, krmí ke konci srpna = chyby zásadního charakteru! ).
Prosím tuto větu objasnit,jak se nedopustit "chyby zásadního charakteru!" Co je chybné?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25924


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
M. Václavek (213.29.160.5) --- 27. 11. 2007
Re: Racionalizace ve včelaření 3

Kraňka je poměrně dost citlivá na zužování a pozdní krmení, na to němečtí výzkumníci doplatili ( zužují začátkem srpna na polovinu prostoru, krmí ke konci srpna = chyby zásadního charakteru! ).
Prosím tuto větu objasnit,jak se nedopustit "chyby zásadního charakteru!" Co je chybné?

______________________________________________________________
Tím, že zužují ( na dva Zender-nástavky kolem poloviny července ) a že pozdně krmí ( včelstva nechávají +/- dva týdny s minimem zásob v době, kdy není dostatečná snůška...konec července/srpen ) , docílí vytvoření slabé zimní generace včel. Tedy nemohou Hohenheimští a Liebelfeldští výzkumníci tvrdit, že kraňská včelstva nejsou schopna vytvořit velmi-silnou kolonii, když jim svojí včelařskou metodou zabraňují tohoto stavu dosáhnout.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25939


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
M. Václavek (213.29.160.5) --- 14. 12. 2007
Re: Racionalizace ve včelaření 4

Přednáška 4.:
Téma: Konec s pavčelařením

Pavčelaření, nebo-li iracionální ( neracionální ) včelaření by mělo být minulostí. I u některých jinak celkem pokrokových včelařů se stále vyskytují pavčelařské metody.

1. V nástavkových úlech zbytečně nezužujte!!!
Včelstvo se po celý rok řídí určitými vrozenými vlastnostmi.
V podletí dělá většina chybu, že zužuje. Zužováním v podletí docílíte vytvoření slabších včelstev, což je proti snahám o docílení co nejsilnějších včelstev do první snůšky, aby ji mohla včelstva maximálně využít.
Včelstva obvykle v podletí nevytváří populaci zimních včel, která by obsedala více jak cca 1/2 prostoru úlu (plástové plochy v úle). Bezpečně můžeme zužovat odběrem neobsazených nástavků až po vychování celé zimní generace, koncem září - v říjnu.
Hlavní ( jediný ) význam zužování je jen odběr starého díla, panenské dílo je dobré nechat přes zimu pod včelstvem.
Zužování v podletí je přežitek zdob včelaření v klasických úlech, kde naopak zúžení se vyplácí. V klasických úlech si nemůžeme dovolit chovat silná včelstva kvůli rojové náladě.

V ideálním případě ( omezující faktory jsou nastaveny na optimum ) platí následující pravidla:
1.Slabší včelstva mají větší tendenci k růstu , než-li silnější včelstva.

zimní síla (včel)        vrcholová síla (včel)       koeficient růstu
10 000............       cca 30 000       ........cca 3x
20 000............       cca 52 000       ........cca 2,6x
30 000............       cca 69 000       ........cca 2,3x
40 000............       cca 80 000       ........cca 2x



2. . Životnost letních včel je závislá na velikosti koeficientu růstu, větší koeficient růstu vede k menší životnosti. Maximální životnost letních včel se pohybuje kolem 6 týdnů.
zimní síla (včel)       průměrná délka života
10 000.................       21 dní
20 000.................       28 dní
30 000.................       36 dní
40 000.................       42 dní
50 000.................       42 dní
60 000................. 42 dní

3/ Maximální síla včelstev včely medonosné je kolem 80 000.

2. Rojaření = ztráta !
Rojení je ztrátová činnost, proto je lepší mu předcházet.

Přeléták = účinný likvidátor rojové nálady!
Účelem přelétaku je zbavit včelstvo anatomických trubčic ( = rojových včel ). Přeléták musíme doplnit rozvolněním plodiště a vytočením medu, pokud má být účinek přelétáku trvalí.,,,,,,,,,,,,,,,,,
Ze včelstva odebereme plodiště a dáme ho stranou. Do medníku převěsíme rámek s rojovými matečníky a položíme ho na dno. Plodiště umístíme buď na mezidno nebo na normární dno, nad medník nebo mimo medník a provedeme jeho rozvolnění ( bud vyřezáme 4 rámky s zavíčkovaným plodem či odebereme je na oddělek anebo rozvolníme plodiště o celý nástavek ). Do plodiště dáme souš s vodou ( ztratí všechny létavky ) a otrháme v něm rojové matečníky.Vytočíme med v medníku.
Létavky z plodiště přelétnou na původní místo, kam byly zalétané ( medník ) a v plodišti zmizí rojová nálada. Matka se rozklade a zaklade rozvolněnou část plodiště, vytvoří se nové létavky ... anatomické trubčice zaniknou.
V medníku chybí matka, medníkové včelstvo pomalu slábne ( staré včely ), plně se soustředí na snůšku ( medník byl vytočen ) a ztratí rojovou náladu ... anatomické trubčice zaniknou.
Během týdne rojová nálada odezní a části včelstva můžeme spojit a vytočit med ( zbylé rojové matečníky otrhat ).
Tato metoda, pokud se provádí správně, je jedna z nejúčinnější a s minimální ztrátou na výnosu a síle včelstva. Může posloužit i k výměně matky tak ,že do medníkové části nedáme plod ( hlavně tam nesmí být otevřený plod ), ale klícku s novou matkou a za týden původní matku zamáčkneme a nástavky seskupíme do původní sestavy.

Platí obecně: „Je lepší rojové náladě předcházet, než-li jí přímo čelit !“
Protirojové desatero:
1/ Kvalitní matky
2/ Maximálně 2 roky staré matky
3/ Nadbytek prostoru úlu - nedopustit tísnění včel
4/ Pravidelný odběr oddělku
5/ Pravidelné rozvolňování plodiště
6/ Včasné vytáčení medu a včasný odběr pylu
7/ Nedopustit omezení kladení matky
8/ Dostatek zásob - nedopustit hladovění včel
9/ Dostatečné uspokojení stavebního pudu
10/ Zbytečně neomezovat plochy trubčiny
( více se k jednotlivým bodům hodlám vyjádřit v příštím roce )

3. Proč je podněcování minulostí ?
Dlouholetá hypotéza o podněcování u středoevropských včelařů dostala první ránu výzkumem v roce 81 až 87 ve švýcarském Liebefeldu a výzkum doplnili v roce 92 v německém Hohenheimu. Podletní a jarní podněcování ( podávání pylových past, medocukrového těsta ) nepřineslo onen dlouho vysněný účinek. Včelstvo má svůj genetický program, který si nedá narušit! Podněcování ve srovnání s kontrolními včelstvy nemá průkazný ekonomický zisk. Po 60 létech jsme se vrátili k Demuthovi a jeho jednoduché komoře s krmivem jako recept pro silná včelstva. Poslední výzkumy Dr. Liebiga v Hohenheimu "Program 100 včelstev" potvrdily, že pro jarní rozvoj je rozhodující výchozí přezimovaná síla včelstev, což Dr.Farrar již v šedesátých létech vyjádřil výrokem: Není důležité JAK a KDE nýbrž JAKÁ VČELSTVA, v kapitole o zimování (Grout-Ruttner "Beute und Biene,,).


4. Konec s ryze extenzivním včelařením:
Extenzivní včelaření je jedním z hlavních rysů pavčelaření.
Gen, který by ovlivňoval výnosy medu neexistuje. Jsou jen včelstva v různých stupních rozvoje v určitých snůškách. Ten však může ovlivňovat včelař technologií chovu. Čím více může včelstvo ve snůšce uvolnit létavek ke sběru, tím může být větší výnos.
Pro zvýšení produktivity práce je nutno chovat silná včelstva racionálním způsobem. V případě potřeby urychlení rozvoje ( například, když chceme zvyšovat stavy včelstev beze ztráty výnosu ) je vhodné vytvořit dvoumatečné včelstvo, jež se rychleji rozvíjí a poskytne také silnější oddělky.
2x silnější včelstva mají spotřebu zásob ne více jak 1,5x vyšší a dávají více jak 2x vyšší medný výnos, přitom spotřeba času na provoz těchto včelstev není vyšší než spotřeba času na dvě 2x slabší včelstva( vše za předpokladu, že se včelstvo nedostane do rojové nálady ).

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

...........................................................

Na závěr bych shrnul znaky racionálního včelaření:

Racionalizaci zdar!!!

1/Racionální úly ( Optimal, Langstroth )
2/Souvčelstevné včelaření
3/Intenzivní včelaření
4/Chov matek
5/Neomezená včelstva po celý rok
6/Minimální rojivost
7/Rozmnožování včelstev výhradně oddělky
8/Včelaření s celými nástavky
9/Vysoká produktivita práce

Racionalizaci zdar!!!

Proč včelařit racionálně?
Je to pro dobro:
1/ naše ( efektivní včelaření )
2/ ostatních včelařů ( minimum rojů...minimální pravděpodobnost přenosu nákaz přes roje, geneticky kvalitní včelstva...pokud všichni včelaři v dané oblasti mají geneticky kvalitní včelstva, tak se jejich genetická kvalita dlouhodobě udržuje )
3/ celé společnosti ( mírná včelstva, minimum rojů, maximální užitkovost )


S pozdravem... M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26195


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Martin (89.103.58.195) --- 14. 12. 2007
Re: Racionalizace ve včelaření 4

Zajímalo by mne, kolik rámků zaujímá v zimě 10.000 včel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26198


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
M. Václavek (85.132.169.34) --- 14. 12. 2007
Re: Racionalizace ve včelaření 4

Martin (89.103.58.195) --- 14. 12. 2007
Re: Racionalizace ve včelaření 4 (25796) (25799) (25900) (26195)

Zajímalo by mne, kolik rámků zaujímá v zimě 10.000 včel
_____________________________________________________________

Teoreticky zaujímá jeden nízký nástavek optimalu ( +/- 11 rámků 42x17 cm )za střední hustoty obsednutí( 80 včel / dm2 plástu z jedné strany... vnější teplota kolem 15°C ), při teplotě kolem -5°C sedí desetitisícové včelstvo přes 5 uliček.
Je dobré mít ve včelstvu vždy o jeden nástavek více než plně obsedne při střední hustotě obsednutí.

Ps
Uváděná zimní síla 60 000 je uměle docílená síla spojením 40 000 ( 5 nástavků ) produkčního včelstva s oddělkem 20 000 síly ( 3 nástavky ). Takováto včelstva jsou vytvářena začátkem předjaří k plnému využití snůšky z vrb a třešní.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26200


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 14. 12. 2007
Re: Racionalizace ve včelaření 4

Zajímalo by mne, kolik rámků zaujímá v zimě 10.000 včel

Môžem Vám podať informáciu pre nezužované včelstvá miery B 10 (10 rám.), pôdorysná plocha 380x436= 0,118 dm2.
Pre uvednú mieru je množstvo včiel pri rozpustenom chúmači (nad 12˚), obsadí 2 500 včiel jednu uličku, toto isté množstvo v zimnom chumači toto množstvo včiel obsadí pri zimnom koeficiente 1,6 zmenšenia chumáča obsadí 2 500 včiel, len 4,1 dm2, v propočte 38% z celkového pôdorysu úľa.

10 000 včiel= 1 kg v geometrickom priestore obsadí 4 uličky,4 plásty+ 2 plásty obsadené len z jednej strany.
Keďže zimný chumáč sa blíži k elipsiodu, môže obsadiť pri tej istej ploche 4,1 dm2, 6 uličiek. Ideálne včelstvo pre nezúžený úľový pristor by malo byť O 15 OOO+-3 000 jedincov.

Takto je to u mňa, včelstvá nezužujem už 25 rokov, pod včelami mám v 1 akebo 2 debničkách zásobné plásty, osobitný sklad nepoužívam, problémy nikdy nemám, spotreba zásob je skôr nižšia ako vyššia.

Stretol som i z nadsadenia počtu včiel v jednej uličke, ale tento prepočet je podľa mňa správny, ten určili vyžením včiel z uličiek.Koeficient 1,6 na obsadenie dĺžky a počtu uličiek zo zaznamenaného odpadu na podložke npr. dĺžka meliva je po prezimovaní 125 cmx1,6 = obsadí 200cm t.j. 8 uličiek. Dĺžka meliva 125cm:koef.100 = prezimované včelstvo maá váhu 1,25kg.

Neviem či moje vysvetlenie Vám postačí, ale snažil som sa podať správne údaje. Ak nebudete mať všetko jasné, obráťte sa na mňa. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26203


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
M. Václavek (85.132.169.34) --- 14. 12. 2007
Re: Racionalizace ve včelaření 4

Ono při tvorbě zimní generace nerozhoduje jen prostor, ale i další faktory a to dokonce různou mírou v závisloti na plemenu včely.
1/ Kvalita matky a zdravotní stav včelstva
2/ Prostornost úlu
3/ Zásoby
4/ Velikost zimní síly
5/ Velikost vrcholu
6/ Rojová nálada
7/ Vývoj populace během roku
8/ Půdorys nástavku
9/ Uspořádání díla v úle
10/ Větrání úlu
11/ Teplotní poměry v úlu

Věřím Vám, pane Turčáni, že údaje o vaších včelstev odpovídají skutečnému stavu Vašich včelstev.
Ono třeba i takové dočasné omezení zásob v podletí může mít značný vliv na sílu včelstva, i když se nezužuje. I množství zásob určitě souvisí se sílou zimujícího včelstva. Včelstva, která mají 15 kg medu do zimy, jistě nemají takovou tendenci k vytvoření velmi-silné zimní generace ( 40 000 včel ) jako včelstva s více jak 30 kg zimních zásob, i když jich většinu nespotřebují. Kraňka je velmi spoživá a hodně reaguje na množství zásob a podle toho ( a samozřejmě i podle dalších faktorů ) reguluje plodování a v konečném důsledku i množství zimních včel.
Kraňka musí mít optimální podmínky, aby vytvořila velmi-silnou zimní generaci, ale je toho schopna. Je to jen otázka změny způsobu včelaření.
Ale silnější včelstva ( jak neustále upozorňuji ) potřebují větší odbornost při zvládání rojového pudu. Klasické metody zde selhávají, musí se volit zásahy radikálnější povahy a clekově musí být každý včelařský zásah v produkčním období i zásahem proti rojové náladě. Včelaři, kteří rojovou náladu nezvládnou, se pak diví, že silnější včelstva nedávají očekávaný výnos.

S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26204


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Pavel Ludín (88.101.48.253) --- 16. 1. 2008
Re: Racionalizace ve včelaření 4

Prosím o hodnocení 6 rám. zvratných medometů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26816


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Tomáš Jaša (80.79.28.155) --- 16. 1. 2008
Re: Racionalizace ve včelaření 4

Mám k užívání 6 košový zvratný medomet z Oudoleně (Havlíčkova Borová) průměr 90 cm. Vyrobený 2005. Do koše se vejdou 2 nízké rámky (159mm). Po odstranění jednoho ze tří ložisek funguje perfektně, asi záleží na konkrétním kusu, za sezonu se i 2x někde nějaké zadřelo. Výkon solidní kvalita vytočení dostačující. Na jeden medomet stačí jedna vidlička. Na vytáčení 150 včelstev naprosto postačující ve všech směrech. Při současných dotacích dobrá investice. Jen bych neváhal s objednáním, aby ho ještě někdo dodal do sezóny.

Tomáš Jaša

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26818


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Tomáš Jaša (80.79.28.155) --- 16. 1. 2008
Re: Racionalizace ve včelaření 4

Abych se doplnil. Zítra si jedu pro další zvratný do Oudoleně a už se těším jak malý kluk. Už aby bylo léto a hlavně bylo co vytáčet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26819


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Karel (88.103.157.154) --- 16. 1. 2008
Re: Racionalizace ve včelaření 4

Tomáš Jaša:
Mám k užívání 6 košový zvratný medomet z Oudoleně (Havlíčkova Borová) průměr 90 cm. Vyrobený 2005...
-----
Kolik to přibližně stojí? Právě jsem se dozvěděl o negativních vyšetřením na MVP u mě i okolí (i když vím, že to znamená jen to co to znamená) takže asi začnu uvažovat o obnově vybavení.

Jak se zapojí vektor gravitace k dostředivému zrychlení se dá spočítat. Podle mého výpočtu dost významně, ale když jsem se tady minule blamoval výpočtem účinnosti léčiva :-), nebudu už raději nic počítat.
Malý medomet s vodorovnou osou provozuje přítel Jindra, takže ten by nám mohl říci, kde stříká med nejvíc.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26820


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Tomáš Jaša (80.79.28.155) --- 17. 1. 2008
Re: Racionalizace ve včelaření 4

Kolik to přibližně stojí? Právě jsem se dozvěděl o negativních vyšetřením na MVP u mě i okolí (i když vím, že to znamená jen to co to znamená) takže asi začnu uvažovat o obnově vybavení.
……

cca 60 000 Kč. Po dotaci polovic. Záleží jak si budete vymýšlet a na elektronice. Co jsem tak slyšel tak např. pan Vodička má elektroniku vychytanější. Já osobně si u zvratného vystačím s pravým a levým chodem. A u radiálu jedu na frekvenční měnič, který umí reagovat na setiny herce.

Jak se zapojí vektor gravitace k dostředivému zrychlení se dá spočítat. Podle mého výpočtu dost významně, ale když jsem se tady minule blamoval výpočtem účinnosti léčiva :-), nebudu už raději nic počítat.
Malý medomet s vodorovnou osou provozuje přítel Jindra, takže ten by nám mohl říci, kde stříká med nejvíc.
……
Na výpočet bych si neveřejně taky troufl. Ale chybí mi jeden údaj. A to co snese rámek s medem. U mě jde o trochu větší průměr než u pana Jindry, on se vejde do přepravky a u mě jde o průměr 120 cm. Asi se nechám překvapit, snad to měnič zvládne a řemenice se přece nechá předělat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26834


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 17. 1. 2008
Re: Racionalizace ve včelaření 4

Gravitace se do odstředivýchsil zapojí nevýznamně, protože aby med
vystříkával z buněk, musí být odstředivá síla odhadem 2 - 4 - 6 x větší než
gravitační. Kdysi jsem to uměl i vypočítat.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26839


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
(e-mailem) --- 16. 1. 2008
Re: Racionalizace ve v?ela?en? 4

kdo si myslíš že si koupí pár různých medometů aby pak mohl říct ten je nejlepší To dělali komunisti a je ten správný šel do výroby ale to je přec nedemokratické.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Lud?n <LUDIN.PAVEL/=/eeznam.cz>
> Předmět: Re: Racionalizace ve v?ela?en? 4
> Datum: 16.1.2008 21:09:23
> ----------------------------------------
> Prosím o hodnocení 6 rám. zvratných medometů.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26823


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Sedli (193.165.74.84) --- 16. 1. 2008
Re: Racionalizace ve včelaření 4

Prosím o hodnocení 6 rám. zvratných medometů
Myslím si že nejlépe mohou všechny medomety posoudit současní žáci SOUV v Nasavrkách. Mají tam všechny typy od p. Vodičky, přes Havlíčkovou Borovou, Chorvaty atd.Pokud vím tak s nimi pracují. Ať se tedy vyjádří. Pokud mohu mluvit za sebe tak si myslím že medomety p. Vodičky jsou o parník před ostatními.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26825


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Bronislav Gruna (82.100.0.50) --- 18. 1. 2008
Re: Racionalizace ve včelaření 4

Byl tu dotaz na hodnocení šestirámkových medometů.
Dvě sezóny jsem točil s medometem od p. Vodičky v provozu s 300 včelstvy a jsem spokojen, i když byl medomet poměrně drahý. Měl jsem jen třikát drobnou závadu na koši, kterou jsem si způsobil sám. Velmi oceňuji ochotu výrobce, opravu mě zajistil prakticky ihned a druhý den medomed opět pracoval.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26868


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu