78082

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


(194.228.235.95) --- 26. 11. 2007
Re: Racionalizace ve včelaření 3

Já myslím, že je li u někoho nejfrekventovanější slovo racionalizace, měl by se sám chovat racionálně, tzn tak, aby vynaložené úsilí bylo úměrné výsledku. Sepsání takového traktátu stálo mnoho úsilí a dopad na čtenáře nic moc. Životnost příspěvků v konferenci je tak den, možná dva, originalita nápadů žádná a rovněž přesvědčivost nic moc. Naprosto stejné články plné nadšení psal už před 20 lety př. Boháč o kterém bylo známo že když došlo na medobraní bylo vše jinak. Po jeho úmrtí převzal štafetu M. včelař kde se prakticky stejně psalo už nejm. 10 x a jistě přitom nezůstane. Není tedy racionálnější než opisovat věci mnohokrát popsané jít vyrábět nové úly, nebo stloukat rámky??? Proč pokusy a porovnání výnosů v zatepl. a nezatepl. úlech v drtivé většině vychází lépe pro zateplené úly, rovněž se spotř. cukru je to obdobné?? Proč stále se mluví o tom že zimní hrozen nic nevytápí? Proč nikdo nenapíše co se děje když se o několik týdnů později rozvolní. Proč nikdo nenapíše na kolik stupňů se rozpálí úlová stěna v létě /často víc než 50/ A těch dalších otázek je spousta. Např proč v posledním Včelárovi je porovnání výnosů při jednoprostorovém a dvouprostorovém zimování a světe div se bez rozdílů a to z pera jejich významného výzkumníka atd. atd. Mě je srdečně jedno v čem kdo včelaří a jsem ten poslední kdo by ho chtěl ovlivňovat, Ale vadí mě fanatický a příliš jednostraný pohled. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25908


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
M. Václavek (213.29.160.5) --- 26. 11. 2007
Re: Racionalizace ve včelaření 3

Já myslím, že je li u někoho nejfrekventovanější slovo racionalizace, měl by se sám chovat racionálně, tzn tak, aby vynaložené úsilí bylo úměrné výsledku. Sepsání takového traktátu stálo mnoho úsilí a dopad na čtenáře nic moc. Životnost příspěvků v konferenci je tak den, možná dva, originalita nápadů žádná a rovněž přesvědčivost nic moc. (...)
Není tedy racionálnější než opisovat věci mnohokrát popsané jít vyrábět nové úly, nebo stloukat rámky??? Proč pokusy a porovnání výnosů v zatepl. a nezatepl. úlech v drtivé většině vychází lépe pro zateplené úly, rovněž se spotř. cukru je to obdobné?? Proč stále se mluví o tom že zimní hrozen nic nevytápí? Proč nikdo nenapíše co se děje když se o několik týdnů později rozvolní. Proč nikdo nenapíše na kolik stupňů se rozpálí úlová stěna v létě /často víc než 50/ A těch dalších otázek je spousta.
_____________________________________________________________

Jen tak pro zajímavost všechny zajímavé články, které zde napíšu, si zálohuji, abych si ušetřil čas při psaní přednášek.
Tuto sérii přednášek, kterou se zde snažím oživit konferenci, mám připravenou už 5 měšíců, nesestavil jsem ji pro uveřejnění na konferenci, ale pro jinou příležitost.
Musím Vás opravit: v drtivé většině se ukazují lepší neuteplené úly.
Včely v zimně úlový prostor nevytápí! Uteplení v zimně je u dostatečně silných včelstev v ČR absolutně zbytečné, naopak je škodlivé.
Včelstvo je jako potravina. Pokud ho chceme do jara přechovat čerstvé, nejlépe uděláme, když ho přes zimu necháme zmražené ( samozřejmě to není myšleno doslova...
Podchlazené včelstvo vykonává v zimně minimální aktivitu, šetří se tím zásobami a životností včel v předjaří. Ideální je v zimně mít plně otevřená drátěná dna a horní očko( doporučuji ho zasíťovat kvůli lupičkám ). Vytvoří se tím ve úle komínový efekt, který způsobí odvádění vodních par. Včelstvo, kromě toho, že mu nezplesniví ani jeden plást, bude efektivně podchlazeno. Kdo si myslí, že takové včelstvo bude mít vyšší spotřebu zásob, je na omylu. Sám se může včelař přesvětit poslechem, že takto vedená včelstva zimují naprosto potichu, tedy vyvíjejí minimální aktivitu.
Budí to dojem, že je včelstvo mrtvé, avšak poklepáním na úl se přesvědčíte, že je včelstvo naživu a v plné síle.
Minulí týden jsem jednomu nevěřícímu včelařovi ukazoval moje včelstva. U jednoho včelstva bylo zajímavé to, že otvor chumáče ( místo, kudy do chumáče přichází a vychází vzduch ) se vytvořil velmi blízko spodního očka ( 2. nástavek ) tak, že bylo možné při mínus 6°C pozorovat asi pět včel semknutých v očku. Jednu včelu jsem odebral ( dostal jsem od ní žihadlo ) přiložil na sníh, abych demonstroval zkřehnutí včely. Zkřehnutou včelu jsme umístili do vytápěné místnosti, kde za pár minut ožila a začala létat.
Včelí chumáč je jeden z vrcholů dokonalosti včelstva a včelaři často pochybují o jeho schopnosti obrany vůči mrazu.
Silné a velmi-silné včelstvo dokáže bez problémů čelit i teplotám mínus 50°C, které se v ČR nevyskytují.
,,Rozmrazení,, včelstva v předjaří se děje následovně:
Začátkem předjaří ( rozkvět lísky ) se zúží drátěné dno ( nechá se cca 1 cm pruh drátěného dna na nástavek ) a zadělá se horní očko, čímž narušíme komínový efekt. V horních partií ( pod fólií ) úlu se bude srážet voda, kterou včely budou v průběhu předjaří využívat jako zdroj vody. Medná komora se podloží pod plodiště, aby bylo plodiště v kontaktu s vodou u stropu.
Uteplovat stěny u širokoprostorově vedených včelstev je zbytečné, je spíše škodlivé, neboť tím zabraňujeme prohřívání úlového prostoru slunečními paprsky, což není zanedbatelný tepelný přínos, jež včely využijí uvolněním více létavek, což ve výsledku může vést ke snížení spotřeby zásob.)
Jediná nevýhoda neuteplených úlů je ta, že je nelze v létě umístit na přímé slunce, které by vedlo k nežádoucímu přehřívání.
Ideální je neuteplené úly umisťovat pod listnaté stromy, jež v předjaří nemají listí, sluneční paprsky pronikají skrze větve a ohřívají stěny úlů a v létě, kdy stromy mají listí, stromy úly stíní.
Včelaři by neměly zapomínat na to, že není silné včelstvo jako silné včelstvo. Pokud se ve včelstvu vyskytne rojová nálada ( a to třeba jen v latentní podobě, kdy ještě nedochází k zakládání rojových matečníků ), což je u silných ( velmi-silných ) včelstev dost pravděpodobné, pokud včelař neaplikuje cílená racionální protirojová opatření integrovaná s provozní metodou , včelstvo ochabuje v produkci.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25922


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Pepan II. (87.197.103.170) --- 26. 11. 2007
Re: Racionalizace ve včelaření 3

Prosím p. Václavka o odpověď:
Kraňka je poměrně dost citlivá na zužování a pozdní krmení, na to němečtí výzkumníci doplatili ( zužují začátkem srpna na polovinu prostoru, krmí ke konci srpna = chyby zásadního charakteru! ).
Prosím tuto větu objasnit,jak se nedopustit "chyby zásadního charakteru!" Co je chybné?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25924


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
M. Václavek (213.29.160.5) --- 27. 11. 2007
Re: Racionalizace ve včelaření 3

Kraňka je poměrně dost citlivá na zužování a pozdní krmení, na to němečtí výzkumníci doplatili ( zužují začátkem srpna na polovinu prostoru, krmí ke konci srpna = chyby zásadního charakteru! ).
Prosím tuto větu objasnit,jak se nedopustit "chyby zásadního charakteru!" Co je chybné?

______________________________________________________________
Tím, že zužují ( na dva Zender-nástavky kolem poloviny července ) a že pozdně krmí ( včelstva nechávají +/- dva týdny s minimem zásob v době, kdy není dostatečná snůška...konec července/srpen ) , docílí vytvoření slabé zimní generace včel. Tedy nemohou Hohenheimští a Liebelfeldští výzkumníci tvrdit, že kraňská včelstva nejsou schopna vytvořit velmi-silnou kolonii, když jim svojí včelařskou metodou zabraňují tohoto stavu dosáhnout.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25939


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu