Včelařská konference

To ano. Ale v dnešní době není problém vyrobit, ale prodat.
Takže klidně můžete pouze včelařit a prodat do výkupu. Při přibližné aplikaci zákona 1/3 za výkupní max ceny 30-40,-Kč za kg.
Další alternativy jsou:
-balím a prodávám sám ze dvora nebo do obchodu;
-spojím se s více včalaři a založíme obchodní družstvo, tj. více lidíjak říkáte. Zde šlo získat i nějakou dotaci;
Vše hezké

No, já jsem příspěvek př Stonjeka pochopil tak, že už se rozhodl ten med ve
velkém sudu koupit, aby nezklamal svoje jarní zákazníky a teď jen hledá
nejlepší řešení, jak ten med z sudu ztuhlý dozajista stáním v nějaké
nevytápěné místnosti dostat, nic víc.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "vsusicky" <vsusicky/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 06, 2008 12:17 PM
Subject: Re: Stáčení medu?


> To ano. Ale v dnešní době není problém vyrobit, ale prodat.
> Takže klidně můžete pouze včelařit a prodat do výkupu. Při přibližné
> aplikaci zákona 1/3 za výkupní max ceny 30-40,-Kč za kg.
> Další alternativy jsou:
> -balím a prodávám sám ze dvora nebo do obchodu;
> -spojím se s více včalaři a založíme obchodní družstvo, tj. více lidíjak
> říkáte. Zde šlo získat i nějakou dotaci;
> Vše hezké

To já taky. Tento příspěvek byl reakcí na příspěvek GUPA.
Problém je v tom, zda se vyplatí pro jednorázovou záležitost zřizovat nějaké jednoúčelové zařízení nebo zda nákup medu v sudech plánuje i do budoucna. Za zvážení potom stojí i nějaké víceúčelové zařízení, s následným využitím například pro výrobu medoviny a pod..
Vše hezké.

Aha. Záleží, jestli včelař skladuje med v něčem větším a podle potřeby
rozehřívá a míchá med nebo jestli med vytočí, vyčeří a zpastuje a ještě
tekutý med naleje do sklenic a ty potom celý rok prodává. Dneska je asi
normálnější ten první případ, takže něco na rozehřívání mít musí. Já mám ten
bojlerový termostat, ventilátor a topné těleso asi 150 watt a tím rozehřívám
až 3 flašky od okurek najednou. Nebyl by asi ale nijaký velký problém
vyklidit velkou skříň, k topnému tělesu přidat dalších 300 - 400 watt třeba
v žárovkách a rozehřívat takhle něco většího. Co se týká manipulace, měl
bych zvládnout v pohodě sud 50 kilo, možná 70, 80 kilo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <vsusicky/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 06, 2008 3:41 PM
Subject: Re: Stáčení medu?


> To já taky. Tento příspěvek byl reakcí na příspěvek GUPA.
> Problém je v tom, zda se vyplatí pro jednorázovou záležitost zřizovat
> nějaké jednoúčelové zařízení nebo zda nákup medu v sudech plánuje i do
> budoucna. Za zvážení potom stojí i nějaké víceúčelové zařízení, s
následným
> využitím například pro výrobu medoviny a pod..
> Vše hezké.

Myslím, že u př. Stonjka šlo spíše o sud 100 a více kg, proto ten dotaz.
VP Ještěd prodává na rozehřívání medu v plastových nádobách (35=40 kg také jakousi "elektrickou dečku"-ztekucovací pás, za cenu také asi 1500,-Kč.
Pokud se týká topné spirály, myslím, že je technicky možné ji navrhnout a realizovat tak, aby povrchová teplota nepřekročila např. 50°C bez potřeby termostatu a řekl bych, že takto jsou prodávané spirály vyráběny. Ostatně VP Ještěd je nabízí také.
Ale jedná se v obou případech o jednoúčelové zařízení.
Menší objemy je asi lepší ohřívat ve vodní lázni. Dovedl bych si i přestavit např. modifikaci klasické ROMO vířívé pračky-termostat má, topné tělěso také a dokonce i zařízení na míchání vody. Zbývá jen vyřešit nějakou tepelnou izolaci.

Topný pás jsem asi před deseti roky udělal z asi 2,5 metrového kusu plochého
40žilového kabelu, který se tehdy používal do počítačů k harddiskům.
Jednotlivé dráty jsem v kabelu propojil cikcak za sebou a tím jsem získal
celkově spotřebič o odporu jednotek ohmů, který po připojení už nevím na 5
nebo na 12 voltů hřál právě tak akorát na nějaký ohřev střední nebo menší
nádoby s medem. Při použití se objevilo pár problémů. Na svislých stěnách
nádoby byl problém ten pás připevnit, muselo se to dělat lepicí páskou,
potom pás místy odstával od stěny nádoby, protože nebyl elastický, takže se
musel ještě nějakým pásem gumy ke stěně nádoby přitlačovat a nakonec jsem
tehdy neměl kromě nějakých dek a podobných materiálů vhodnou tepelnou
izolaci. Nakonec jsem ho přestal používat, protože jsem ho zas tak moc
nepotřeboval a hlavně neměl jsem ho tehdy jištěný proti zpřelámání pramene
kabelu a tím proti místnímu zvýšení elektrického odporu, následně zvýšení
tepelného příkonu na tom místě až k případnému vzniku ohně. Dneska bych
propojil jako topné jen každou druhou žílu, žíly mezi tím bych použil jako
jisticí.
Ta spirála může být přirozeně vypočítána na tak malý výkon, aby se v medu
nepřehřála, jenže si nejsem úplně jistý, jestli je uplně všechen rozehřívaný
med stejný. Případně jaký vliv mají nepřesnosti při výrobě spirály nebo
nějaké nerovnoměrné stárnutí spirály, teplota na povrchu spirály při
rozehřívání medu se moc dobře neměří a nekontroluje.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <vsusicky/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 06, 2008 5:21 PM
Subject: Re: Stáčení medu?


> Myslím, že u př. Stonjka šlo spíše o sud 100 a více kg, proto ten dotaz.
> VP Ještěd prodává na rozehřívání medu v plastových nádobách (35=40 kg také
> jakousi "elektrickou dečku"-ztekucovací pás, za cenu také asi 1500,-Kč.
> Pokud se týká topné spirály, myslím, že je technicky možné ji navrhnout a
> realizovat tak, aby povrchová teplota nepřekročila např. 50°C bez potřeby
> termostatu a řekl bych, že takto jsou prodávané spirály vyráběny. Ostatně
> VP Ještěd je nabízí také.
> Ale jedná se v obou případech o jednoúčelové zařízení.
> Menší objemy je asi lepší ohřívat ve vodní lázni. Dovedl bych si i
> přestavit např. modifikaci klasické ROMO vířívé pračky-termostat má, topné
> tělěso také a dokonce i zařízení na míchání vody. Zbývá jen vyřešit
> nějakou tepelnou izolaci.

Topnou spirálu nabízí např. Löfelmann za cca 1500,-Kč, ale vlastní zkušenost s tím nemám. Záleží asi i na velikosti sudu (100,200 l). Sám jsem měl problém loni, ale šlo o malé množstí tak jsem to zvládl ve vodní lázni. Protože stáčím med do platsových nádob na cca 40,-Kg, uvažuji o termokomoře ze styroduru s následným využitím pro výrobu medoviny v cca 40l demižonu a nejspíš s využitím topného ventilátoru, který mám k dispozici. Otázkou je požití vhodného termostatu. Termosttay z bojleru mají asi dost velkou tepelnou setrvačnost a pro výrobu medoviny (28°C) bude asi potřebná teplota mimo regulovatelný rozsah.

Já si vůbec nedovedu představit, že v něčem jako topné spirále je zaručeno,
že na každém kousku této spirály je hlídaná teplota a ta nepřekročí třeba
těch 50 st C. Na rozehříváni medu takovou věc nikdy nebudu používat. Možná
tak ještě na ohřívání cukerného roztoku, aby se cukr rychleji rozpustil,
případně kdybych potřeboval z nějakého důvodu zvýšit teplotu tekutého medu,
ale na rozehřívání tuhého medu nikdy. Co se týká bojlerových termostatů, tam
je hystereze, to je rozdíl mezi teplotou, kdy termostat vypne, protože už je
moc teplo a teplotou, kdy termostat zapne, protože je už moc zima, v oblasti
40 - 45 st C typicky tak 5 st C, záleží na kvalite termostatu a na tom, jak
se počítá s prací termostatu při této teplotě, protože obvyklá pracovní
teplota bojlerů je mezi 50 - 80 st C. Termostaty pro elektrické trouby budou
mít tu hysterezi o něco větší. Co se týká kolísání teploty při regulaci, to
je poměrně složitý vztah, vedle tepelné setrvačnosti ohřívané hmoty, topného
telesa a čidla to závisí i na geometrickém uspořádání těchto věcí, na výkonu
topného tělesa i na tepelných ztrátách, to znamená jak je ten prostor
izolovaný. Kromě toho klasické překmity, to znamená zvýšení teploty
ohřívaného medu nad teplotu nadstavenou na regulátoru se prakticky
nevyskytují, v topné komoře se teplo z topného tělesa do medu přenáší
vzduchem, který má minimální tepelnou kapacitu, zatímco nádoba s medem má
kapacitu mnohem větší. Pokud tedy nemá být teplota vzduchu v komoře vyšší
než 50 - 60 st C, aby teplota medu hned z vnitřku stěny sudu nepřesáhla 50
st C, je množství tepla, kterým se v průměru ohřívá sud poměrně malé. Jinak
řečeno, vzduch se v topné komoře ohřeje z 20 st C na 50 - 60 st C už během
třeba 15 minut a potom se taková teplota +- řekněme 5 st C termostatem
udržuje , ten sepne a vypne třeba co 3 minuty, zatímco průměrná teplota toho
medu stoupá z třeba 10 st C postupně třeba 40 hodin do teploty nadstavené
termostatem 50 st C a tam prakticky zůstává, to, že termostat potom co 3
minuty sepne a vypne se potom projeví v kolísání průměrné teploty medu o
nějaké 0,01 stupně C. U medoviny ta přesnost 28 st C přesně na stupeň asi
taky nebude nutná.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <vsusicky/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 06, 2008 3:58 PM
Subject: Re: Stáčení medu?


> Topnou spirálu nabízí např. Löfelmann za cca 1500,-Kč, ale vlastní
> zkušenost s tím nemám. Záleží asi i na velikosti sudu (100,200 l). Sám
jsem
> měl problém loni, ale šlo o malé množstí tak jsem to zvládl ve vodní
lázni.
> Protože stáčím med do platsových nádob na cca 40,-Kg, uvažuji o
termokomoře
> ze styroduru s následným využitím pro výrobu medoviny v cca 40l demižonu a
> nejspíš s využitím topného ventilátoru, který mám k dispozici. Otázkou je
> požití vhodného termostatu. Termosttay z bojleru mají asi dost velkou
> tepelnou setrvačnost a pro výrobu medoviny (28°C) bude asi potřebná
teplota
> mimo regulovatelný rozsah.

Jinak asi máte pravdu, že problém hystereze nebude tak velký.

vsusicky:>To ano. Ale v dnešní době není problém vyrobit, ale prodat.<
.....

Mluvíme oba dva o medu doufám. Protože výrobce medu a producent medu jsou od doby, kdy jsem zjistil, že je med lehko vyrobitelný ale nesnadno produkovatelný, jedno a druhé.

Vyrobit med umí dnes každé malé dítě. Ale vyprodukovat od vlastních včel, to také není panečku žádná sranda. Jinak by se p. Stonjek nezajímal o jistý upgrade své medárny.

Jinak odpověď na otázku pro přítele stonjeka zní:

lze takový med zpracovat za tepla a i za studena.

Za tepla jsou alternativy známy, ale dochází často k likvidaci medu a sám tyto technologie moc nechci, protože samotná energie pro rozpouštění medu jsou buď jako el. energie nebo plyn atp. drahé nebo při využití alternativních zdrojů nákladné.

Za studena zase existuje dogma, že nelze zákazníka přesvědčit, že se jedná o med ale zkažený med. To je otázka výchovy od dětství a nic jiného. Co se jedná zpracování, opět lze vzít jak tu někdo řekl rýč a nějakten sud přeházet do mlýnku nebo nějakého pastovače no a nadávkovat. Problémem nezvládnutí je teplota samotného medu přei takovém zpracování, protože je nutné pochopit při viskozitě a stroje, který se na zpracování použije.

Takže příkladem v Oboře bylo tč. při exkurzích vidět pastování na tusím mramorových válcích a balení do porcovaček. Není to nic při dobrém rýči těžkého přeházet ručně tak 1t medu za den pro plnění na druhý den.