76616

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Pavel Streit (78.136.184.244) --- 6. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila

Zdravím vás,Napsal jste, že nevidíte problém v tmavém díle v podišti. Včely, které se starého díla zbavují a neustále přecházejí na nově vystavené jsou včely divoké. U včel domestikovaných jsem toto neviděl. Navíc valná čast včelařů je nutí žít v tak žalostných podmínkách. Mají tedy dvě možnosti: buďto z takového úlu včelaře lajdáka odletět pryč do nějaké dutiny ve stromě apod., nebo žít v hnoji " musím to tak říci " Zájmem každého včelaře je mít včely v čistém a vonném díle a ne v hnoji. Mít je silné a zdravé a v kodici. Tmavé černé dílo jim zdraví rozhodně nepřidá. Jinak s ostatím vámi napsaném lze souhlasit.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40703


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
a.turčáni (85.248.32.254) --- 6. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila

U včel domestikovaných jsem toto neviděl.

Toto som nevedel, stále si myslí, že včela nikdy nebola domestikovaná a je jedno kde žije, vždy je to včela tá istá včela európska.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40710


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Josef Křapka (77.237.138.233) --- 6. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila

>Včely, které se starého díla zbavují a neustále přecházejí na nově vystavené jsou včely divoké. U včel domestikovaných jsem toto neviděl.<
------------------------------------------------------------
Když to čtu tak promiňte ale nemohu odolat. To jsem také viděl u jednoho včelaře včelstva přímo v rodinném domku v hale. Dvanáct úlů MU a výlety ven skrz stěnu. To byly patrně včely domácí ;o). Příteli, prosil bych abyste nepoužíval včelařskou latinu v terminologii při řešení tak "vážného problému" jako je tento. My včelaři žádné včely divoké nebo domestikované neznáme. I když tušíme, co tím chce básník říci.
Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40711


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Pavel Streit (94.241.88.206) --- 6. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila

Beru to asi takto. Všechna zvířata chovaná člověkem v hospodářství pro jeho užitek, jsou zvířata domestikovaná. Pokud tedy člověk chová včely pro svůj užitek, má svůj včelí chov, je to jak z ostatními zvířaty. Tedy jeho chovy jsou domestikované. Musí se o ně starat a vytvořit jim komfort pro život, aby se mu za to jeho chov odměnil. Včely v přírodě divoce žijící v dutiách stromů či kdekoliv jinde, využívají svého pudu, tedy přirozenou obměnu díla. Pokud je včelí dílo již zaneřáděné, včely to vycítí a jdou jinam, najdou si jinde příbytek a vystaví dílo nové. O dílo plné spor s bakteriemi se postará motolice a myši. Naopak člověk, který chová včely a neposkytuje jim k neustálé obměně mladé dílo, zhoršuje jejich zdravotní stav, nechává jim jen tmavá černá díla, nutí je žít v bakteriálně hostinném prostředí. Včely s těmito bakteriemi sice do určité doby dokáží bojovat, mají to dáno v pudu, který jim dala příroda, ale po určité době začnou rezignovat a tím vzniká klinika moru, spory nosemy, zvápenatění a nakonec i varoa. Pokud je včelstvo silné, zdravé, na mladém díle, je v takové kondici, že si umí poradit se všemi nemocemi, akorát ta varoa dává občas o sobě vědět. S tím včelám musí pomoci člověk. Nezapomínejme, že musí být také kvalitní matka.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40715


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
M. Václavek (93.99.204.43) --- 6. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila

Všechna zvířata chovaná člověkem v hospodářství pro jeho užitek, jsou zvířata domestikovaná. Pokud tedy člověk chová včely pro svůj užitek, má svůj včelí chov, je to jak z ostatními zvířaty. Tedy jeho chovy jsou domestikované.

___________________________________________________________


Když už používáte odborné termíny, je používejte správně, nebo raději vůbec. Pojmy nejsou dojmy.

Z wikipedie:
„Domestikace (též zdomácnění, ochočení) je postupné cílevědomé přetváření divoce žijících druhů organismů (živočichů, ale i rostlin, bakterií, ...) v druhy vhodné k chovu. Za domestikovaný organismus je považován takový druh nebo poddruh, který lze bez velkých rizik chovat v zajetí, respektive (v užším slova smyslu) (pod)druh, který již žije pouze v zajetí (buď proto, že v divoké přírodě nedokáže přežít, nebo proto, že jej člověk vyhubil).“

To v případě včely medonosné splněno není, tedy včely nejsou domestikované! Šlechtíme je sice, ale výsledkem nejsou domestikovaná plemena, která nejsou schopna žít bez nás(když pomineme otázku varroázy).

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40717


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
M. Václavek (93.99.204.43) --- 6. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila

Pavel Streit:
Všechna zvířata chovaná člověkem v hospodářství pro jeho užitek, jsou zvířata domestikovaná. Pokud tedy člověk chová včely pro svůj užitek, má svůj včelí chov, je to jak z ostatními zvířaty. Tedy jeho chovy jsou domestikované.

___________________________________________________________


Když už používáte odborné termíny, tak je používejte správně, nebo raději vůbec. Pojmy nejsou dojmy.

Z wikipedie:
„Domestikace (též zdomácnění, ochočení) je postupné cílevědomé přetváření divoce žijících druhů organismů (živočichů, ale i rostlin, bakterií, ...) v druhy vhodné k chovu. Za domestikovaný organismus je považován takový druh nebo poddruh, který lze bez velkých rizik chovat v zajetí, respektive (v užším slova smyslu) (pod)druh, který již žije pouze v zajetí (buď proto, že v divoké přírodě nedokáže přežít, nebo proto, že jej člověk vyhubil).“

To v případě včely medonosné splněno není, tedy včely nejsou domestikované! Šlechtíme je sice, ale výsledkem nejsou domestikovaná plemena, která nejsou schopna žít bez nás (když pomineme otázku varroázy).

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40718


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Pavel Streit (94.241.88.206) --- 6. 2. 2010
Re: domestikace

No pokud jsem se s domestikací spletl, beru zpět, nechám se poučit. Opravdu si myslíte, že by včela medonosná mohla přežít v této době bez pomoci člověka ve volné přírodě? V minulosti tu bylo daleko větší zavčelení. Kolem roku 1980 sem vtrhla varoa, která se díky činnosti člověka rozšířila do celého světa. Na našem území následkem toho uhynula volně žijící včelstva v dutinách. Dnes se také vyskytují včelstva v dutinách, ale je to víceméně jen díky tomu, že se nějakému včelaři vyrojí včely z úlu a najdou si ve stromě příbytek. Tím je ale jejich osud převážně zpečetěn. Na varoa za nějakou dobu stejně uhynou.Trvale nedokážou této nemoci vzdorovat, alespoň zatím ne, tudíž je to jen na nás, na člověku.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40720


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Paprna Paprna (e-mailem) --- 6. 2. 2010
Re: domestikace

Nesmysl.

2010/2/6 Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>

> No pokud jsem se s domestikací spletl, beru zpět, nechám se poučit. Opravdu
> si myslíte, že by včela medonosná mohla přežít v této době bez pomoci
> člověka ve volné přírodě? V minulosti tu bylo daleko větší zavčelení. Kolem
> roku 1980 sem vtrhla varoa, která se díky činnosti člověka rozšířila do
> celého světa. Na našem území následkem toho uhynula volně žijící včelstva v
> dutinách. Dnes se také vyskytují včelstva v dutinách, ale je to víceméně
> jen díky tomu, že se nějakému včelaři vyrojí včely z úlu a najdou si ve
> stromě příbytek. Tím je ale jejich osud převážně zpečetěn. Na varoa za
> nějakou dobu stejně uhynou.Trvale nedokážou této nemoci vzdorovat, alespoň
> zatím ne, tudíž je to jen na nás, na člověku.Zdraví P.S
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40724


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
PaveN (88.101.19.249) --- 6. 2. 2010
Re: domestikace

Včela by měla problém s přežitím ve volné přírodě jen proto, že by nenašla dostatek vhodných dutin a s obtížemi by sde potýkala s varoózou. Pokud by to byl znak domestikace, museli bychom za domestikované považovat všechny ohrožené druhy zvířat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40726


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 6. 2. 2010
Re: domestikace

""""""Tím je ale jejich osud převážně zpečetěn. Na varoa za nějakou dobu stejně uhynou.Trvale nedokážou této nemoci vzdorovat, alespoň zatím ne, tudíž je to jen na nás, na člověku.Zdraví P.S

To si myslíte Vy, ale příroda je "moudřejší". Bez člověka by si v normálních přírodních podmínkách poradila, stejně jako v Jižní Americe a Africe. U nás je možná 10x vyšší zavčelení, než je přirozené. To by nebyla katastrofa přírodní, ale hospodářská, Vaše.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40728


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Streit Pavel (78.136.167.211) --- 7. 2. 2010
Re: domestikace

Příroda je moudrá, ano, ale je jen zásluha člověka, že se varoa rozšířila do celého světa. Včela indická si s varoa dokáže poradit, včela medonosná v našich podmínkách nikoliv. Pokud bychom jen deset let neléčili a nechaly je ať si poradí samy, za tu dobu bychom tu neměli ani včelu. Zavčelení je u nás vysoké jen díky člověku a jeho provozům, v přírodě se volně žijící včelstva vyskytují mizivě.Když jste tak chytrý, neprovádějte léčení, jsem zvědav co vám z vašeho provozu zbyde, ani včelka. "To by nebyla škoda přírodní, ale hospodářská, Vaše".Nebo si myslíte, že ti odborníci z VUVC Dol jsou tak blbí? Kdyby si skutečně příroda dokázala u nás sama poradit a varoa v evropě korigovat, myslíte že by byla nařizována plošná léčení?Příroda by si jistě poradila, ovšem to by tu nesměl být lehkomyslný člověk, který zapříčinil její rozšíření po celé planetě. Člověk jen hasí, co sám zavinil.Přemýšlejte o tom co jste napsal.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40731


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Paprna Paprna (e-mailem) --- 7. 2. 2010
Re: domestikace

Odpovim kratce. Francie BOND test, prumerna delka zivota vcelstva cca 6,5
roku bez leceni. A co to vzit z druheho konce, ze jako vcelari neslechtime
vcelu ale slechtite/me si roztoce? Mene vcelstev, pribuzenska plemenitba u
roztoce, mensi vitalita, vetsi infekcni tlak na vcelstva, prirozene rojeni,
plodova pauza atd ...

2010/2/7 Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>

> Příroda je moudrá, ano, ale je jen zásluha člověka, že se varoa rozšířila
> do celého světa. Včela indická si s varoa dokáže poradit, včela medonosná v
> našich podmínkách nikoliv. Pokud bychom jen deset let neléčili a nechaly je
> ať si poradí samy, za tu dobu bychom tu neměli ani včelu. Zavčelení je u
> nás vysoké jen díky člověku a jeho provozům, v přírodě se volně žijící
> včelstva vyskytují mizivě.Když jste tak chytrý, neprovádějte léčení, jsem
> zvědav co vám z vašeho provozu zbyde, ani včelka. "To by nebyla škoda
> přírodní, ale hospodářská, Vaše".Nebo si myslíte, že ti odborníci z VUVC
> Dol jsou tak blbí? Kdyby si skutečně příroda dokázala u nás sama poradit a
> varoa v evropě korigovat, myslíte že by byla nařizována plošná
> léčení?Příroda by si jistě poradila, ovšem to by tu nesměl být lehkomyslný
> člověk, který zapříčinil její rozšíření po celé planetě. Člověk jen hasí,
> co sám zavinil.Přemýšlejte o tom co jste napsal.Zdraví P.S
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40732


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Libor (62.168.45.106) --- 7. 2. 2010
Re: domestikace

Taky jsem toho názoru, že než varroa udolá včelstvo, tak to trvá minimálně několik let, (pokud nejsou přítomny viry)....mezitím se včelstvo stihne 3xročně vyrojit (rozmnožit). Takže jestli na našem území "hynou včelstva v dutinách stromů", není to (jen) díky varroáze, ale asi by se dalo vyjmenovat dalších 10 faktorů, způsobených převážně člověkem.
--------------------------------------------------------------
Paprna napsal:
Odpovim kratce. Francie BOND test, prumerna delka zivota vcelstva cca 6,5 roku bez leceni. A co to vzit z druheho konce, ze jako vcelari neslechtime vcelu ale slechtite/me si roztoce? Mene vcelstev, pribuzenska plemenitba u roztoce, mensi vitalita, vetsi infekcni tlak na vcelstva, prirozene rojeni, plodova pauza atd ...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40734


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Josef Křapka (77.237.138.233) --- 7. 2. 2010
Re: domestikace

>Odpovim kratce. Francie BOND test, prumerna delka zivota vcelstva cca 6,5
roku bez leceni. A co to vzit z druheho konce, ze jako vcelari neslechtime
vcelu ale slechtite/me si roztoce? Mene vcelstev, pribuzenska plemenitba u
roztoce, mensi vitalita, vetsi infekcni tlak na vcelstva, prirozene rojeni,
plodova pauza atd ...<
------------------------------------------------------------
Méně včelstev? Méně roztočů....? Musíme si uvědomit, že roztočů bude vždy úměrné množství v závislosti na počtu včelstev. Tedy relativně stejně. K tomuto výčtu připočtěme ještě nějakých dobrých, několik tisíc roků, než si naše včely vytvoří přirozenou obranu proti tomuto nepříteli za předpokladu, že jim to neznemožní svojí "vědecko technickou revolucí" (zemědělská politika, chemizace v kulturní krajine ... atd)člověk. Je ovšem otázkou, zda po této době zde včely ještě budou. Jestliže ne, je předpoklad, že zde nebude ani roztoč Varroa destructor. Pokud se ovšem roztoč nepřizpůsobí a nenalezne jiného hostitele, jak bývá u parazitů zvykem. Do té doby nám však nezbývá, než se snažit roztoče ničit všemi dostupnými prostředky. Jakékoli snahy některých včelařů o vyvinutí roztočům odolné včely, bez zázemí vědeckého výzkumu, jsou kontraproduktivní. Než nám včelařští vědci vyšlechtí Varroa tolerantní nebo Varroa rezistentní včelu, či zda naše včelstva nějakým zázračným prostředkem roztočů zcela nezbaví, nezbývá nám ostatním nic jiného, než roztoče Varroa netolerovat. To je ten náš očistec. Proto buďme rádi i za některé mladé zapálené včelaře, kteří si tento stav uvědomují a svůj názor k této otázce náležitě projevují. I když to nedělají vždy tím nejcitlivějším způsobem ke včelařům s delší i dlouholetou praxí. Ale i oni do těch bot časem dorostou.
Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40738


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Leoš Dvorský (90.179.214.254) --- 7. 2. 2010
Re: domestikace

Všem těm tzv. začínajícím i těm, kteří již těch bot dorostli, bych chtěl jen připomenout jeden zásadní fakt. Když v minulém století začal v Evropě kosit roztočík včelí naše včely i tehdy se vyskytly dvě cesty. Vědci vymysleli jedy, které byly méně agresivní než ty dnešní. Vyskytl se ale jeden neodborník jen jakýsi včelařský praktik , mnich Br. Adam. Ten vyšlechtil novou včelí rasu buckfastkou včeku, která v tehdejší Anglii roztočíka zvládla a byla vůči němu imunní. Byl to ale jen obyčejný praktik, žádný odborník, proto na něj byla pořádána vědci štvanice, byl pomlouván ačkliv měl mnohem větší znalosti než oni. On ale neměl titul. Jenže všichni zapomněli nebo nechtěli vidět to, že on měl jinou, vyšší kvalifikaci. Rozuměl včelám, měl chovatelskou intuici, založenou na znalostech, zkušenostech. Uměl analyzovat a uměl se rozhodnout.
Takže pokud si někdo myslí, že vědci, teoretici něco vyšlechtí bez praktiků, může čekat těch 1000 let. Praxe bez teorie je slepá, ale teorie bez praxe je hluchá. Je to totéž jako když budete veslovat na lodičce a budete používat jen jedno veslo. Budete se točit dokola. Je jedno na kterou stranu, ale jen dokola. U nás jsme se točili hodně dlouho a hlavně zbytečně. Teorii si dnes každý doplní, praxe ale nejde nikde naučit na žádné škole, nedávají se za ní tituly. Ta se musí získat, nejde přenést na někoho jiného. To co vidí člověk, který se včelami žije, to teoretik (to asi příznačnější pro ty tzv. odborníky) neuvidí prostě nikdy. V tom je u nás ten problém.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40739


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
R. Polášek (85.71.180.241) --- 7. 2. 2010
Re: domestikace

"Když v minulém století začal v Evropě kosit roztočík včelí naše včely i tehdy se vyskytly dvě cesty. "
Já se nechci hádat, ale buckfastská včela, pokud vím, zůstala omezena na oblasti anglických vřesovišť. Je to včela tmavá a k tomu ještě specializovaná na pozdní snůšku a to speciálně z vřesu, do jiného prostředí není moc vhodná. Všude jinde v Evropě i po světě se jinak rozšířila kraňka, případně včela italská. A dnes už i možná včela buckfastská je hodně překřížena a smíchána s cizími geny, pokud ještě existuje....
A třeba konkrétně u nás byli roztočíci v podstatě zlikvidování chemií a sice léčivem BEF. Léčivo na roztočíky naštěstí umožňovalo provádět mnohaměsíční trvalé léčení odpařováním léčiva z flaštiček knotem přes podzim a zimu (asi to léčení tehdy znatelně zvýšilo odbyt francovek a jiného zboží prodávaného v 200 - 400 ml velkých lahvičkách), kdy se roztočíci předpokládám nemohli rozmnožovat a tak když se roky provádělo plošně, byli roztočíci u nás v podstatě vyhubeni. Pokud nějací zbyli, byli vybiti nástupem léčení na varaózu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40742


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
R. Polášek (85.71.180.241) --- 7. 2. 2010
vřes

Podle historických záznamů se u nás ještě v době středověku nacházely na horách taky poměrně rozsáhlé plochy otevřených vřesovišť. Které mohly být výrazným zdrojem snůšky, nejen z vřesu, ale i z jiných rostlin. Ovšem v rámci rozvoje lesního hospodářství byly tyto plochy ve středověku osázeny lesem a tak zlikvidovány. Nevíte, jestli někdo někde u nás nezkouší zase z lesa udělat zpátky ty vřesoviště?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40743


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
(e-mailem) --- 7. 2. 2010
Re: domestikace

Podle mých informací nesouvisí zmizení roztočíka s léčením ale s novými plemeny včely roztočík nezmizel ale nemůže krańky napadat a to byl právě jeden z důvodů rozšiřování krańky.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: domestikace
> Datum: 07.2.2010 11:41:50
> ----------------------------------------
> "Když v minulém století začal v Evropě kosit roztočík včelí naše včely i
> tehdy se vyskytly dvě cesty. "
> Já se nechci hádat, ale buckfastská včela, pokud vím, zůstala omezena na
> oblasti anglických vřesovišť. Je to včela tmavá a k tomu ještě
> specializovaná na pozdní snůšku a to speciálně z vřesu, do jiného prostředí
> není moc vhodná. Všude jinde v Evropě i po světě se jinak rozšířila kraňka,
> případně včela italská. A dnes už i možná včela buckfastská je hodně
> překřížena a smíchána s cizími geny, pokud ještě existuje....
> A třeba konkrétně u nás byli roztočíci v podstatě zlikvidování chemií a
> sice léčivem BEF. Léčivo na roztočíky naštěstí umožňovalo provádět
> mnohaměsíční trvalé léčení odpařováním léčiva z flaštiček knotem přes
> podzim a zimu (asi to léčení tehdy znatelně zvýšilo odbyt francovek a
> jiného zboží prodávaného v 200 - 400 ml velkých lahvičkách), kdy se
> roztočíci předpokládám nemohli rozmnožovat a tak když se roky provádělo
> plošně, byli roztočíci u nás v podstatě vyhubeni. Pokud nějací zbyli, byli
> vybiti nástupem léčení na varaózu.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40755


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
R. Polášek (85.71.180.241) --- 7. 2. 2010
Re: domestikace

"Podle mých informací nesouvisí zmizení roztočíka s léčením ale s novými plemeny včely roztočík nezmizel ale nemůže krańky napadat a to byl právě jeden z důvodů rozšiřování krańky."
Tak to slyším poprvé. Nevím, já jsem ještě končící léčení Befem zažil a ani v praxi, ani v literatuře, časopise Včelařství od cca 60 let a podobně jsem nikdy neviděl spojení roztočíka a zavádění kraňky. Co si pamatuji, byly to vždy dvě na sobě úplně nezávislé věci.... Snad jedině že původní tmavá včela byla na roztočíka citlivější než nově zaváděná kraňka...nevím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40759


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Josef Křapka (77.237.138.233) --- 7. 2. 2010
Re: domestikace

>"Podle mých informací nesouvisí zmizení roztočíka s léčením ale s novými plemeny včely roztočík nezmizel ale nemůže krańky napadat a to byl právě jeden z důvodů rozšiřování krańky."
Tak to slyším poprvé. Nevím, já jsem ještě končící léčení Befem zažil a ani v praxi, ani v literatuře, časopise Včelařství od cca 60 let a podobně jsem nikdy neviděl spojení roztočíka a zavádění kraňky. Co si pamatuji, byly to vždy dvě na sobě úplně nezávislé věci.... Snad jedině že původní tmavá včela byla na roztočíka citlivější než nově zaváděná kraňka...nevím.<
------------------------------------------------------------
Přibližně tak jednou za dva nebo tři roky si dělám vyšetření z na jaře uhynulých včel na přítomnost roztočíka včelího Acarapis woodi. Mohu říci že u svých včel ani u včel některých kolegů jsem roztočíka ještě neviděl. Naposledy u otce, který si vyšetření také prováděl sám někdy v roce 1956 - 1958, nepamatuji přesně. Ve skutečnosti jsem jej nyní viděl ve vzorku z roku 2003, který mi známý přivezl z druhé strany Krušných hor ze Saska s podezřením na Acarapidózu. Včely měly na prvý pohled vyvrácená křídla, a údajně celá včelstva uhynula v průběhu zimy. Vzdušnice včel byly doslova ucpány roztočíkem. Pokud vím, tak i v těchto oblastech Krušných hor chovají Kraňku. Také si nemyslím, že na napadení má vliv vnímavost jednotlivých plemen. Jestliže Buckfastská včela nebyla tímto roztočíkem napadena je zcela pravděpodobný důvod ten, že počátkem dvacátého století na Britských ostrovech následkem tohoto onemocnění vymřela všechna včelstva a bratr Adam začínal na takříkajíc čistém stole. Je to však pouze moje doměnka, která nemusí vystihovat skutečný důvod. Jediné logické vysvětlení, proč není u nás roztočík zjištěn je vliv použití léčiv proti Varroáze.
JK


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40764


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 7. 2. 2010
Re: domestikace

Léčení roztočíka skončilo léčením varroázy. Nové léčivo ho úplně zlikvidovalo.
Tonda
>Tak to slyším poprvé. Nevím, já jsem ještě končící léčení Befem zažil a ani v praxi, ani v literatuře, časopise Včelařství od cca 60 let a podobně jsem nikdy neviděl spojení roztočíka a zavádění kraňky. Co si pamatuji, byly to vždy dvě na sobě úplně nezávislé věci.... Snad jedině že původní tmavá včela byla na roztočíka citlivější než nově zaváděná kraňka...nevím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40768


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
a.turčáni (85.248.32.254) --- 7. 2. 2010
Re: domestikace

Léčení roztočíka skončilo léčením varroázy. Nové léčivo ho úplně zlikvidovalo.
Tonda

Je ťažko potvrdiť toto tvrdenie (Výskum to nepredložil), keď som za 55 rokov pri včelách niečo také nezažil. A k by to tak naozaj bolo, potom je to možné, pretože amitrazový fumigant sa dostáva do tracheí včely, ostatné hubiace kontaktné prostriedky Vd, toto tvrdenie nespĺňa. To, že fumigant pôsobí Vd cez dýchacie otvory, je určitá výhoda, pretože nemôže? dôjsť k návyku na amitraz. Pravdepodobne aj preto nedošlo k odolnosť klieštikov naň a to ho používam od r. 1985, pretože sa nedostáva priamo do tela včely.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40772


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 7. 2. 2010
Re: domestikace

Tak nás před několika lety školili v Nasavrkách. Jinak pamatuju, že jsme přestali dávat BEF, když jsme začali bojovat s varroázou. Už tenkrát říkali, že to působí na oboje. To se ale ještě včely doslova v zimě prolévaly.
Tonda
>Je ťažko potvrdiť toto tvrdenie (Výskum to nepredložil),

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40774


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
a.turčáni (85.248.32.254) --- 7. 2. 2010
Re: domestikace

Je to totéž jako když budete veslovat na lodičce a budete používat jen jedno veslo. Budete se točit dokola. Je jedno na kterou stranu, ale jen dokola.

Indiáni svoj kajak posúvajú po hladine jedným veslom a do cieľa vždy dôjdu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40749


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
R. Polášek (85.71.180.241) --- 7. 2. 2010
Re: domestikace

Já už jsem to psal dříve, tím, že je léčení včelstev tak účinné, že kdo dodržuje předepsaná léčení počtem i provedením podle návodu, ochrání i ty nejnáchylnější včelstva na varaózu, případně ochrání i včelstva s nejagresívnějšími roztoči varoa, tak protože nějací roztoči vždy přežijí, takové léčení v podstatě zlepšuje odolnos roztoče na léčení. Zbývá jen doufat, že výzkumníci budou rychlejší než varoa, že budou nové metody léčení objevovat rychleji než se bude varoa šlechtit nebo že objeví nějakou převratnou metodu či včely, které udělají z varoa nevýznamné vymírající parazity. Podobně jako svého času před cca 50 lety třeba roztočíky.
Aby se roztoč varoa aspoň nešlechtil na stále větší agresivitu a odolnost proti léčení, mělo by se v léčení povolit takovým způsobem, aby každý rok včelstva s nejagresívnějšími roztoči či včelstva s nejnáchylnějšími včelami uhynula a tím byli tito roztoči a včelstva vyřazeni z dalšího rozmnožování. To je základní zákon zavedení přírodní rovnováhy, otázka je, jestli to je vůbec politicky prosaditelné, protože toto se musí dělat shora a organizovaně. Nelze to dělat živelně a místně prostým vynecháním léčení nebo změnou metodiky směrem k nižší účinnosti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40740


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
(e-mailem) --- 7. 2. 2010
Re: domestikace

Také však platí čím více včel ve včelstvu tím více roztočů a pak musí následovat více chemie nebo nákladnější technika chovu.
pak se 0. od 0. pojde!


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: domestikace
> Datum: 07.2.2010 10:11:55
> ----------------------------------------
> >Odpovim kratce. Francie BOND test, prumerna delka zivota vcelstva cca 6,5
> roku bez leceni. A co to vzit z druheho konce, ze jako vcelari neslechtime
> vcelu ale slechtite/me si roztoce? Mene vcelstev, pribuzenska plemenitba u
> roztoce, mensi vitalita, vetsi infekcni tlak na vcelstva, prirozene rojeni,
> plodova pauza atd ...<
> ------------------------------------------------------------
> Méně včelstev? Méně roztočů....? Musíme si uvědomit, že roztočů bude vždy
> úměrné množství v závislosti na počtu včelstev. Tedy relativně stejně. K
> tomuto výčtu připočtěme ještě nějakých dobrých, několik tisíc roků, než si
> naše včely vytvoří přirozenou obranu proti tomuto nepříteli za předpokladu,
> že jim to neznemožní svojí "vědecko technickou revolucí" (zemědělská
> politika, chemizace v kulturní krajine ... atd)člověk. Je ovšem otázkou,
> zda po této době zde včely ještě budou. Jestliže ne, je předpoklad, že zde
> nebude ani roztoč Varroa destructor. Pokud se ovšem roztoč nepřizpůsobí a
> nenalezne jiného hostitele, jak bývá u parazitů zvykem. Do té doby nám však
> nezbývá, než se snažit roztoče ničit všemi dostupnými prostředky. Jakékoli
> snahy některých včelařů o vyvinutí roztočům odolné včely, bez zázemí
> vědeckého výzkumu, jsou kontraproduktivní. Než nám včelařští vědci
> vyšlechtí Varroa tolerantní nebo Varroa rezistentní včelu, či zda naše
> včelstva nějakým zázračným prostředkem roztočů zcela nezbaví, nezbývá nám
> ostatním nic jiného, než roztoče Varroa netolerovat. To je ten náš očistec.
> Proto buďme rádi i za některé mladé zapálené včelaře, kteří si tento stav
> uvědomují a svůj názor k této otázce náležitě projevují. I když to nedělají
> vždy tím nejcitlivějším způsobem ke včelařům s delší i dlouholetou praxí.
> Ale i oni do těch bot časem dorostou.
> Zdravím JK
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40753


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Josef Křapka (77.237.138.233) --- 7. 2. 2010
Re: domestikace

>Také však platí čím více včel ve včelstvu tím více roztočů a pak musí následovat více chemie nebo nákladnější technika chovu. pak se 0. od 0. pojde!<
------------------------------------------------------------
O to se samozřejmě nemusíme přít. Silnější včelstva budou mít patrně relativně více jedinců roztoče než včelstva slabá. O tom to však nebylo. Příteli Paprna Paprnovi se jednalo o včelstva a nikoli o početní sílu včelstev.

Mám k Vám jednu prosbu. Mohl byste pod příspěvky nebo v přihlášení uvádět své jméno, nebo alespoň označení, pokud se za jméno stydíte? Všiměte si, že to tak dělají i jiní účastníci této konference. Není to ve zlém. Patrně se jedná o opomenutí.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40761


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(e-mailem) --- 7. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila

Za domestikovaná zvířata se považují ta která umí poslouchat jednoduché povely Dokunce mezi ně nepatří ani kočka.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila
> Datum: 06.2.2010 14:39:22
> ----------------------------------------
> Beru to asi takto. Všechna zvířata chovaná člověkem v hospodářství pro jeho
> užitek, jsou zvířata domestikovaná. Pokud tedy člověk chová včely pro svůj
> užitek, má svůj včelí chov, je to jak z ostatními zvířaty. Tedy jeho chovy
> jsou domestikované. Musí se o ně starat a vytvořit jim komfort pro život,
> aby se mu za to jeho chov odměnil. Včely v přírodě divoce žijící v dutiách
> stromů či kdekoliv jinde, využívají svého pudu, tedy přirozenou obměnu
> díla. Pokud je včelí dílo již zaneřáděné, včely to vycítí a jdou jinam,
> najdou si jinde příbytek a vystaví dílo nové. O dílo plné spor s bakteriemi
> se postará motolice a myši. Naopak člověk, který chová včely a neposkytuje
> jim k neustálé obměně mladé dílo, zhoršuje jejich zdravotní stav, nechává
> jim jen tmavá černá díla, nutí je žít v bakteriálně hostinném prostředí.
> Včely s těmito bakteriemi sice do určité doby dokáží bojovat, mají to dáno
> v pudu, který jim dala příroda, ale po určité době začnou rezignovat a tím
> vzniká klinika moru, spory nosemy, zvápenatění a nakonec i varoa. Pokud je
> včelstvo silné, zdravé, na mladém díle, je v takové kondici, že si umí
> poradit se všemi nemocemi, akorát ta varoa dává občas o sobě vědět. S tím
> včelám musí pomoci člověk. Nezapomínejme, že musí být také kvalitní
> matka.Zdraví P.S
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40748


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu