77411

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


M. Václavek (93.99.204.43) --- 10. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

Jan Bűrgel:
Pane Václavek těmto třem pánům já říkám vilík.
jsou jako z pohádky o včelce mája.
Prvně jsem se s panem vilíkem neschodl v jejích práci o trubčině, trubcích a rojení, po druhé v vámi uvedené práci- Rašovská metoda.

___________________________________________________________


Celek působí jako poměrně dost dobře logicky vystavěný. Ale, upřímně řečeno, taky té teorii o „přirozené dynamice včelího díla“ moc nevěřím. Proto jsem psal „asi nejlepší“. Otázka je, zda to dotyční pánové mají ověřené, nebo jsou to jen jejich tvrzení. Spíše to vypadá na to druhé.

Na druhou stranu musím př. Linhartovi velmi poděkovat za další alternativní metodu včelaření k zefektivnění a zintenzivnění obměny díla. Myslím si, že kdyby každý včelařil např. dle Rašovské metody, infekční nemoci by prostě PŘESTALY existovat, respektive projevovat se klinickými příznaky. A mimo to by se z hlediska chuti zvýšila kvalita medu (opakuji: z hlediska chuti).

Podobně nahlížím i na LBV metodu nadbytku trubců. Teorie se mi nezdá, ale metoda se mi zamlouvá. Dokonce si troufám tvrdit, že je revoluční.

Nejen př. Linhartovy bych vzkázal, že metoda nemusí vždy kopírovat pro včely přirozený stav, aby byla fungující a efektivní. Někdy je až trapné, jak se někteří snaží za každou cenu všemu najít analogii v přírodě a následně z toho dělat argument pro svoji „super“ metodu, neboť „protože se to děje i v přírodě, musí to být dobré!“. A vrcholem nakonec je, když tato demagogie „včelaření dle přírody“ končí u něčeho, co přírodě odpovídá jen velmi vzdáleně, jak tomu ve většině případů bývá. Viz třeba nástavkové úly, zejména nízkonástastavkové úly. Kdo kdy v přírodě viděl včelstva, která májí dílo roztrhané do několika desítek rámků v několika pater a ještě k tomu ve věžích čtvercového půdorysu? Kdo kdy v přírodě viděl včelstva, která se nerojí a ročně, jako přebytek, vyprodukují metrák medu? Kdo kdy v přírodě viděl včelstva, která zazimují o síle i 3 kg?

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40899


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
M. Václavek (93.99.204.43) --- 10. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

Jan Bűrgel:
Pane Václavek těmto třem pánům já říkám vilík.
jsou jako z pohádky o včelce mája.
Prvně jsem se s panem vilíkem neschodl v jejích práci o trubčině, trubcích a rojení, po druhé v vámi uvedené práci- Rašovská metoda.

___________________________________________________________


Celek působí jako poměrně dost dobře logicky vystavěný. Ale, upřímně řečeno, taky té teorii o „přirozené dynamice včelího díla“ moc nevěřím. Proto jsem psal „asi nejlepší“. Otázka je, zda to dotyční pánové mají ověřené, nebo jsou to jen jejich tvrzení. Spíše to vypadá na to druhé.

Na druhou stranu musím př. Linhartovi velmi poděkovat za další alternativní metodu včelaření k zefektivnění a zintenzivnění obměny díla. Myslím si, že kdyby každý včelařil např. dle Rašovské metody, infekční nemoci by prostě PŘESTALY existovat, respektive projevovat se klinickými příznaky. A mimo to by se z hlediska chuti zvýšila kvalita medu (opakuji: z hlediska chuti).

Podobně nahlížím i na LBV metodu nadbytku trubců. Teorie se mi nezdá, ale metoda se mi zamlouvá. Dokonce si troufám tvrdit, že je revoluční.

Nejen př. Linhartovy bych vzkázal, že metoda nemusí vždy kopírovat pro včely přirozený stav, aby byla fungující a efektivní. Někdy je až trapné, jak se někteří snaží za každou cenu všemu najít analogii v přírodě a následně z toho dělat argument pro svoji „super“ metodu, neboť „protože se to děje i v přírodě, musí to být dobré!“. A vrcholem nakonec je, když tato demagogie „včelaření dle přírody“ končí u něčeho, co přírodě odpovídá jen velmi vzdáleně, jak tomu ve většině případů bývá. Viz třeba nástavkové úly, zejména nízkonástavkové úly. Kdo kdy v přírodě viděl včelstva, která májí dílo roztrhané do několika desítek rámků v několika pater a ještě k tomu ve věžích čtvercového půdorysu? Kdo kdy v přírodě viděl včelstva, která se nerojí a ročně, jako přebytek, vyprodukují metrák medu? Kdo kdy v přírodě viděl včelstva, která zazimují o síle i 3 kg?

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

A ještě bych doplnil, že poslední tři věty nevztahuji jen na nízkonástavkové úly, aby mi zas někdo nepodsouval, že tvrdím, že to např. v Dadantech nejde.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40900


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 2. 2010
Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?...


> Celek působí jako poměrně dost dobře logicky vystavěný. Ale, upřímně
> řečeno, taky té teorii o „přirozené dynamice včelího díla“ moc nevěřím.
> Proto jsem psal „asi nejlepší“. Otázka je, zda to dotyční pánové mají
> ověřené, nebo jsou to jen jejich tvrzení. Spíše to vypadá na to druhé.
>> S pozdravem M. Václavek
>
> //\/\\//
>

Tos nepsal ty? Nebo jo? :-)

Ve Stutgartu snezi...
Hezky vecer do Cech...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40901


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
M. Václavek (93.99.204.43) --- 10. 2. 2010
Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?...

Tos nepsal ty? Nebo jo? :-)

___________________________________________________________

Psal jsem to opravdu já. Opravdu tomu „programovému“ přemisťování plodového tělesa ani tomu genetickému vyrovnání trubčí a dělničí biomasy nevěřím. Věřím metodě, teorii si dokážu vytvořit vlastní.

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40904


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Stonjek (213.151.87.2) --- 10. 2. 2010
Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?...

Rašovská metoda je taková hodně vyumělkovaná a navíc důkazní materiál je víc než slabý. Jsou to jednoduché počty a použíji k tomu informace které včera přednášel Ing Titěra na Pražských včelařích a jak jinak než skvěle. V ČR je nějaké nepatrné promile včelstev nakažených morem. Vzhledem k tomu, že divoké včely jsou prakticky nevyhledatelné, může si každý tvrdit co chce ale k pravdě to má daleko.¨Mor patří k přírodě jako vše ostatní a selektuje. Mám po lesích v ČR nachozeno stovky kilometrů a za cca 40 let co takhle chodím jsem viděl pouze 2 divoká včelstva a to se hodně dívám, kde to bzučí. Nedávno jsem viděl plásty z poražené lípy a byly černé jak bota. Př. LBV mě odpověděli, že se neumím dívat, že to bylo jednoleté dílo. Př. J. B. hodnotí př. Streita naprosto přesně, který to myslí samozřejmě dobře, ale měl by nejdřív myslet a pak psát. V podstatě ve Včelařství ze sebe udělal namachrovaného.... a ještě dobré věci víc než uškodil. Jestli totiž nechám včelám postavit 3 medníky a usírám se nad tím jak je to skvělé a výborné a pak napíšu že jsem měl výnos 25 kg tak jsi Pavlíku akorát všem pro srandu: Tohle umí každý včelař v Budečáku na díle černém jak školní tabule a tu spoustu práce navíc si ušetří. A jestli je na vážkách zda všechno spálit a začít moderně, tak teď je mu to opravdu jasné a ví proč nezačít. Jestli chceš vstoupit mezi profíky tak s těmito výnosy nebudeš ani v plusových číslech, takže dlouhá cesta před tebou a méně psát, víc myslet a hlavně výnosně včelařit!
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40915


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Jiří (195.39.6.30) --- 10. 2. 2010
přednášky v Praze

Příteli, nevíte o někom, kdo dělá z přednášek na setkání Pražských včelařů nějaké audiovizuální záznamy a zda by se daly umístit na net ? My mimopražští se na takové přednášky nedostanem, určitě jsou poučné a zajímaly by daleko větší okruh včelařů, než se na přednášky dostane.

Díky za informaci. Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40916


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
NitraM (94.113.10.69) --- 11. 2. 2010
Re: přednášky v Praze

Taky jsem tam nemohl být a dost by mě to zajímalo... Na druhou stranu asi chápu, že přednášející nebudou mít zájem na tom, aby jejich přednášku někdo vyvěsil na web (několikrát jsem se s tím setkal třeba i na fakultě mojí veřejné vysoké školy), i když u některých přednášejících toto probíhá zcela běžně, dokonce i s podporou školy. Holt někteří si brání své know-how, což je škoda, pokud má být prvořadým cílem vzdělávání odborné (ale i laické) veřejnosti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40923


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 11. 2. 2010
Re: přednášky v Praze

Jen krátce, nebudu hodnotit. V Praze odpadly 2 zimní přednášky z důvodu vysokého nájemného. Poslední přednášku měl Ing Titěra na téma
ostatní druhy včel,samotářky,bezžihadlové včely.
Zdá lo by se že jestliže se nejedna o naši včelu Apis mellicifera bude zájem praktiků menší, Z měho pohledu se však jedná o velice, velice zajímavý svět.
Ačkoliv tam někdo fotil i snímal kamerou záznam nebude.
Pan inženýr je vysoce vztřícný člověk zkuste se ho telefoniky zeptat mohl by vám poradit i něco nabídnou.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40927


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 11. 2. 2010
Re: přednášky v Praze


titera/=/beedol.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40930


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
KaJi (212.77.163.106) --- 11. 2. 2010
Re: přednášky v Praze

Příteli, nevíte o někom, kdo dělá z přednášek na setkání Pražských včelařů nějaké audiovizuální záznamy a zda by se daly umístit na net ? My mimopražští se na takové přednášky nedostanem, určitě jsou poučné a zajímaly by daleko větší okruh včelařů, než se na přednášky dostane.

Díky za informaci. Jiří
--------------------------------

V praze jsou teď dvoje. Jedny organizuje "ČSV" druhé "PSNV".

O které se vlastně bavíme?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40935


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Jiří (195.39.6.30) --- 11. 2. 2010
Re: přednášky v Praze

O přednáškách PSNV jsem nevěděl, určitě by mě zajímaly i tyto.

Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40943


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 11. 2. 2010
Re: p?edn?ky v Praze

Prednasky PSNV v Praze na Hajich se zacinaji se rozbihat, prvni se mi libila i kdyz nebyla primo o vcelareni. Mam to po ceste z prace :-) Misto je to velmi prijemne.

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=165:vcelarska-setkavani-v-praze-i-setkani-zaujalo&catid=60:reportae&Itemid=68

Myslim, ze bylo dobre ze prvni prednaska byla pro sirsi verejnost, ochutnavka medu byla super, zjistil jsem jak jsem na tom s pohankovym medem, mnam, njn patrim udajne ke tretinove mensine :-)

Ted bude pristi stredu 17.2. dalsi kolo, ktere uz bude hlavne pro vcelare - tema Zdrava vcelstva

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=166:17-2-praska-velaska-setkavani-pokraujeme&catid=36:psnv&Itemid=92

prehodil jsem kuli tomu sluzebku tak doufam ze nebudu litovat :-)

T.H.


> O přednáškách PSNV jsem nevěděl, určitě by mě zajímaly i tyto.
>
> Jiří
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40946


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Jiří (195.39.6.30) --- 11. 2. 2010
Re: p?edn?ky v Praze

Příteli, díky za podrobné informace. Nicméně, jak jsem řekl, mám to trochu z ruky, "pouze" 300 km, snad to bude někdo točit a dá na net.

Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40951


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 11. 2. 2010
Re: p?edn?ky v Praze


Přednášky jsou na Jižním městě Praha 11 Komunitní centrum Matky Terezy U Modré školy - Háje
Termíny : 17.února
17.března
Vždy každou třetí středu v měsíci od 16,30hod. PSNV

> ----------------------------------------
> O přednáškách PSNV jsem nevěděl, určitě by mě zajímaly i tyto.
>
> Jiří
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40956


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 17. 2. 2010
Re: přednášky v Praze

PSNV, přednáška 17.2.
Velice vítám tyto pražské přednášky pořádané PSNV,
nehodnotim jen píši poznámky.

Přednášející Ing I. Černý téma souhrný boj se škůdci včel.
mimo jiné preferoval světlé dílo bez mezistěn a na otázku kolik musí být trubčího díla ve včelstvu aby včely stavěly dělničinu zněla odpověd 17 +-5 %. t.j. 12 až 22%

Přednášejíci Ing. A. Přidal, téma vnímavost včel k chorobám.
Velice odborná přednáška učitele Mendelovy university (abych se přiznal místy jsem měl co dělat rozumět všem odborným termínům)Vnímavost k moru plodu, k varroaze, Varroatolerance.
! zkuste definovat varroatoleranci.!

Přednášejíci Ing E. Veselý prezentoval Novozelandské zkušenosti s likvidací Moru plodu. Likviduji se jen včelstva ne ohniska a je propracována diagnostika a prevence, pomoc včelařům.
Hlavně předvedl praktické zkušenosti prohližitele jeho tvrdé praktické zkušenosti s (konečným)řešením Moru včelího plodu na Pardubicku, Přeloučsku. 2008-2009.
1000 včelstev, asi 20 ohnisek a 200 likvidací = 25%.
Spokojen s příjemně ztrávenými 3mi hodinami jsem si koupil Moderního včelaře 1/2010 a knižku o opylováni autor Ing A.Přidal
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41171


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 22. 2. 2010
Re: p?edn?ky v Praze


> Spokojen s příjemně ztrávenými 3mi hodinami jsem si koupil Moderního
> včelaře 1/2010 a knižku o opylováni autor Ing A.Přidal
> J.B.

Zdravim, take jsem byl opet velmi spokojen. Zejmena prednaska p. Pridala byla pro me velmi obohacujici, vetsinou uz se tolik novych veci nedozvim, ale tohle bych si s radosti poslechl znovu.

Zkusenosti p. Veseleho s morem jsou take k nezaplaceni, nedelam si iluze... Jak bylo receno, mor objevi v 99% poctivy vcelar a jeste z toho ve finale diky vztahum mezi vcelari vyjde nejhure...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41278


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
NitraM (94.113.10.72) --- 22. 2. 2010
Re: p?edn?ky v Praze

Souhlasím, že přednášky byly zajímavé. V části pana Veselého mi však dodnes leží v hlavě, jak zmínil, coby prevenci před nákazou morem, potřebu neprohazovat rámky (třeba při medobraní, ale výslovně hovořil o prohazování plodových rámků - tj. posilování slabších včelstev apod.) mezi včelstvy. Přemýšlím o tom již delší dobu, ale upřímně, nedovedu si dnes takovou včelařskou praxi vůbec představit. Vždyť, jak je možné poté vytvářet oddělky (z plodových plástů z několika včelstev) či těmito oddělky činit následně výměnu matek (a takových podobných úkonů je během roku nesmírné množství). U medování si pak důsledné sledování oběhu rámků nedovedu představit vůbec. Domnívám se, že v praxi prostě nezbývá než volit kompromisní řešení. Přestože tato radikální opatření byla míněna zřejmě spíše jako doporučení pro oblasti v ochranném pásmu, budu se i já v této sezoně snažit o oběh rámků, nástavků a včelařského zařízení pouze v rámci jednotlivých stanovišť. Činím postupné kroky k tomu, uvyknout takovéto provozní praxi, která je sice méně pohodlná, ale zase pouze v souvislosti s ní má smysl další důležité poučení p. Veselého "z krizového vývoje", totiž mít při současném poustpu SVSČR svá včelstva rozmístěna (a hlavně evidována) na více stanovištích (on prý má tři, byť od sebe vzdálena jen asi 100 metrů).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41286


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
J. Matl (213.151.87.2) --- 22. 2. 2010
Re: prednasky v Praze

Přesně, tak, i mně to dodnes vrtá hlavou, ale v podstatě má pravdu, jen je třeba vymyslet ten fungující kompromis a pak ho držet ... půjde-li to. Měli jsme se ho tam na to zeptat, škoda ...:-)
Jaru blíž!
Jiří


NitraM (94.113.10.72) --- 22. 2. 2010
Re: prednasky v Praze (40858) (40899) (40901) (40904) (40915) (40916) (40935) (40943) (41171) (41278)

Souhlasím, že přednášky byly zajímavé. V části pana Veselého mi však dodnes leží v hlavě, jak zmínil, coby prevenci před nákazou morem, potřebu neprohazovat rámky (třeba při medobraní, ale výslovně hovořil o prohazování plodových rámků - tj. posilování slabších včelstev apod.) mezi včelstvy. Přemýšlím o tom již delší dobu, ale upřímně, nedovedu si dnes takovou včelařskou praxi vůbec představit. Vždyť, jak je možné poté vytvářet oddělky (z plodových plástů z několika včelstev) či těmito oddělky činit následně výměnu matek (a takových podobných úkonů je během roku nesmírné množství). U medování si pak důsledné sledování oběhu rámků nedovedu představit vůbec. Domnívám se, že v praxi prostě nezbývá než volit kompromisní řešení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41290


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
(e-mailem) --- 22. 2. 2010
Re: prednasky v Praze

To by nás vrátilo tak o 100 let zpět . To tehdy stály na zahradách úly různých konstrukcí a tam to ani nešlo zaměnit. A mor byl taky! :-/

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <gegorius/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: prednasky v Praze
> Datum: 22.2.2010 12:21:08
> ----------------------------------------
> Přesně, tak, i mně to dodnes vrtá hlavou, ale v podstatě má pravdu, jen je
> třeba vymyslet ten fungující kompromis a pak ho držet ... půjde-li to. Měli
> jsme se ho tam na to zeptat, škoda ...:-)
> Jaru blíž!
> Jiří
>
>
> NitraM (94.113.10.72) --- 22. 2. 2010
> Re: prednasky v Praze (40858) (40899) (40901) (40904) (40915) (40916)
> (40935) (40943) (41171) (41278)
>
> Souhlasím, že přednášky byly zajímavé. V části pana Veselého mi však dodnes
> leží v hlavě, jak zmínil, coby prevenci před nákazou morem, potřebu
> neprohazovat rámky (třeba při medobraní, ale výslovně hovořil o prohazování
> plodových rámků - tj. posilování slabších včelstev apod.) mezi včelstvy.
> Přemýšlím o tom již delší dobu, ale upřímně, nedovedu si dnes takovou
> včelařskou praxi vůbec představit. Vždyť, jak je možné poté vytvářet
> oddělky (z plodových plástů z několika včelstev) či těmito oddělky činit
> následně výměnu matek (a takových podobných úkonů je během roku nesmírné
> množství). U medování si pak důsledné sledování oběhu rámků nedovedu
> představit vůbec. Domnívám se, že v praxi prostě nezbývá než volit
> kompromisní řešení.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41292


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
R. Polášek (85.71.180.241) --- 22. 2. 2010
Re: prednasky v Praze

No když bude mít včelař na všechny stanoviště jedno nářadí a třeba rozpěrák ( nebo dříve kleště na rámky) nebude vůbec čistit od propolisu nebo dokonce mezi návštěvami jednotlivých mít třeba desinfikovat v troubě, bude to totéž jako na jednom stanovišti plném různých atypických úlků, mor se rozšíří na všechno.
U plástů to je věc jiná, to je kompromis, ale nářadí může být na každé stanoviště jedno.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41294


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
KaJi (212.77.163.106) --- 22. 2. 2010
Re: prednasky v Praze

V části pana Veselého mi však dodnes leží v hlavě, jak zmínil, coby prevenci před nákazou morem, potřebu neprohazovat rámky (třeba při medobraní, ale výslovně hovořil o prohazování plodových rámků - tj. posilování slabších včelstev apod.) mezi včelstvy. Přemýšlím o tom již delší dobu, ale upřímně, nedovedu si dnes takovou včelařskou praxi vůbec představit. Vždyť, jak je možné poté vytvářet oddělky (z plodových plástů z několika včelstev) či těmito oddělky činit následně výměnu matek (a takových podobných úkonů je během roku nesmírné množství).
---------------------------------------

Tady jde o to, že technologie Včelař povaleč jde včelkám k duhu a v této souvislosti je i zdravotně nejméně škodlivá.
Je to nejen moje technologie, ale ověřená minimalistická - ve spoustě provozů ověřená.

Na jaře rozšiřuji - ale mezistěny, stavební a nedostavěné dílo z loňska.
A pak jen vytáčím.
Pokud by mě bolel přenos oddělky - tak je vytvářím nad včelstvem, nebo vedle a pak spojuji do stejného. To je výhoda neuspořádaného nepořádku, tedy úly ne v řadě, ale porůznu na paletách jak byla založena a případně rušena.
Většinou mám vedle místo. Zatímco bývají vojáci co mají úly jak na přehlídce mají v tomhle smůlu. Musí si psát čísla a být pedanti a vést si evidenci. Nehledě na vyšší zalétávání včel.

A vytáčení plástů - tohle je jeden z důvodů proč jdu na kombinovaný způsob. Tam budou medníkové většinou nezaplodované.

Ale - ono jde o to, před čím se chráním. Pokud před klinikou, která se rozeběhla v jednom mém včelstvu, nebo před přínosem medu a spor z nějakého sousedního nakaženého včelstva co už "končí". Před tímhle není obrany. Tedy já nevím o žádné provozní metodě.

Obrannou tady asi je, když by se zavedlo pravidelné plošné vyšetření zimní měli na MVP určitého zlomku stanovišť. třeba 1/5, tedy za 5 let 100%.

Pak by se celkem vědělo, v jaké situaci se nákaza objevila.
Jestli jde o něco nového, vloni a v minulých letech zde bylo prokazatelně (!) čisto, tak se dá rovnou hledat nový zdroj.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41297


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
NitraM (94.113.10.72) --- 22. 2. 2010
Re: prednasky v Praze

KaJi napsal: 1)...Pokud by mě bolel přenos oddělky - tak je vytvářím nad včelstvem, nebo vedle a pak spojuji do stejného...

2) A vytáčení plástů - tohle je jeden z důvodů proč jdu na kombinovaný způsob. Tam budou medníkové většinou nezaplodované
_________________________________
ad 1) Pokud vytvářím oddělky na začátku května, v teplejších krajích možná již ve třetí dekádě dubna, nezdá se mi pro rozvoj včelstev vhodné z jednoho každého včelstva vytvářet vlastní oddělek, navíc v těsné blízkosti mateřského včelstva, ale spíše méně oslabit více včelstev a vytvořit tak oddělek sběrný.

ad 2) Ale nezaplodované plásty přeci neřeší roznesení případné choroby ve včelstvu, a tedy v medných zásobách - navíc, jak s takovým kombinovaným systémem provádět jednoduché výměny matek i s oddělkem, apod. Asi to jde, ale prevence to podle mě přílišná není.

Šlo mi ale spíše o celkovou koncepci praktického včelaření, když si po léta zvykáme na množství modernizačních kroků, které vedou k nutnosti stále více unifikovat, zjednodušovat, tedy zda je v takových podmínkách provoz, který by respektoval samostatnost jednotlivých stanovišť vůbec možný. Na subúrovni samotných včelstev si dnes asi nemá příliš smysl s tímto problémem lámat hlavu, neboť včelaři, u kterých se MVP vyskytl, musí stejně bez ohledu na zdravotní stav spálit všechna včelstva na stanovišti. (To bylo mimochodem snad nejdůležitější téma setkání, totiž skutečnost, že s klinicky nemocnými včelstvy dochází k pálení i včelstev, které kvalitu svých genetických vlastností prokázaly (alespoň prozatímní) svojí schopností tlaku onemocnění odolávat).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41302


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 22. 2. 2010
Re: prednasky v Praze

> Šlo mi ale spíše o celkovou koncepci praktického včelaření, když si po léta
> zvykáme na množství modernizačních kroků, které vedou k nutnosti stále více
> unifikovat, zjednodušovat, tedy zda je v takových podmínkách provoz, který
> by respektoval samostatnost jednotlivých stanovišť vůbec možný.

Ja myslim ze jde o to udelat si system ktery minimalizuje riziko a ten se snazit drzet.

- kazde stanoviste ma svoje vybaveni - jasna vec

- nezamenovat plodove plasty - s tim take nemam problem, nedelam to. K zamysleni jsou oddelky. Ma zkusenost je taka ze v oddelku jsem objevil vir pytlickoveho plodu a vedel jsem odkud je tak jsem to nasel i v produkcnim vcelstu. Bez oddelku bych o tom nevedel, protoze bych produkcni detailne neprohlizel.
Tady se mi to sprajcuje, protoze se smesnymi oddelky se mi dobre pracuje, ale je to z tohoto pohledu nejvetsi riziko. Proto 5ti kilo rocne za rozbor se mozna vyplati, aby clovek vedel co si muze dovolit. (Rozbor na mor materialove udajne stoji desitku korun?? :-( )

- vracet vytocene plasty do stejnych ulu je jen otazka systemu a chute - je to boj ale da se na tom pracovat (pro zacatek (i kdyz blbe) oznacene ramky - pripinacky, fixa ci spise oznacene nastavky). Snadnejsi je ovsem rict ze toto lze do peti vcelstvev :-) Delal jsem to docela s uspechem u 20ti.

- zadny med vcelam - oblibene vylizovni vicek, vzdusne skladovani sousi apod :-)

- rusit spatna vcelstva. Co myslite patri sirny knot ke vcelareni???

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41306


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
NitraM (94.113.10.72) --- 22. 2. 2010
Re: prednasky v Praze

T. Heřman: "...se smesnymi oddelky se mi dobre pracuje, ale je to z tohoto pohledu nejvetsi riziko..."

"rusit spatna vcelstva. Co myslite patri sirny knot ke vcelareni???"
____________________

Ale zde bych to riziko neviděl tak veliké. V případě, že by takové směsné vzorky budou tvořeny pouze v rámci daného stanoviště (holt, všechny létavky se vrátí do mateřského včelstva, tomu se vyhnout nelze), pak závažné riziko neshledávám. Vždyť při současné praxi veterinární správy by přeci stejně došlo k likvidaci všech včelstev na stanovišti. Kdyby se rozlišovala jednotlivá včelstva na stanovišti, byla by tato diskuse zase o něčem jiném. Kéž by se tak mohlo dít, ale to by musela být objevena zřejmě nějaká jednodušší orientační metoda vyšetření.

Jestli si to dobře vybavuji, myšlenka nelítostné likvidace slabých včelstev sirným knotem zazněla i od pana Veselého jako doporučení. Mně se však toto nesmírně příčí. Vždyť věřím, že i přes značné rozšíření, je stále MVP přeci jen ještě jistou mimořádností, která zde sice neustále nad námi visí jako hrozba, pro kterou snad ale není tak úplně třeba přistupovat vždy k takto radikálnímu řešení. Je mi prostě těch včel líto, když může stačit prostě vyměnit matku (třebaže vím, že zastánci přírodního výběru by argumentovali, že v přírodě by stejně nepřežila - ale proto je tu ten přeci právě včelař, aby se pokusil zjednat nápravu. Kdyby můj pes ztratil zuby nebo ohluchl, taky by v přírodě nepřežil a přesto mu prostě nedám ránu z milosti. Zde se navíc jedná o nevratný proces stárnutí, zatímco včelstvo je organismus neustále se regenerující). Danou situaci by to přitom stejně neřešilo - to bych současně musel vše, co příslušelo danému včelstvu spálit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41315


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
KaJi (212.77.163.101) --- 22. 2. 2010
Re: prednasky v Praze

AD NitraM
----------
Ad1 - Oddělek nad včelstvem které pod něj topí může být jen z plástů ze zdola. Ale je to o síle.

Ad2 -
Pořád tady řešíte přenos. ODKUD?
Když si tohle vyřešíte, tak už není skoro co řešit.

Kdyby se zimní vzorky místo na nic neříkající počet VD vyšetřovali na mor, tak za pár let je to vyřešený.

Včetně těch věcí kolem rojů. Někdo má nápad jak vyhubit volně žijící včelstva.
Tam spíš než mor je problém VD.
Pokud by byly problémem pro Mor, tak nemůžou nikdy zaniknut ohniska moru, protože by to bylo v těch divokých. Měl jsme z toho bobky, ale kolem mě je jednorozsáhlé ohnisko, a to zaniklo, když se zlikvidovala včelstva u včelařů, ne ta v lese.

Ad doba rojení - včelstva se rojí i v srpnu. Proč, to nikdo neví. :-)
Kdy př.Streit přesypává včely, nevím, poslední ročníky Včelařství jsem nečetl, ale pokud je to norské zimování, tak o tom psalo Včelařství v mnulosti mnohokrát, ale takovéto vášně to nikdy nevzbudilo.
Holt to nevyšlo v zimě, kdy je nuda:-)
:-)
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41307


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
NitraM (94.113.10.72) --- 22. 2. 2010
Re: prednasky v Praze

KaJi: "Pořád tady řešíte přenos. ODKUD?
Když si tohle vyřešíte, tak už není skoro co řešit.

Kdyby se zimní vzorky místo na nic neříkající počet VD vyšetřovali na mor, tak za pár let je to vyřešený."
________________________________

Pochopitelně se mi jedná o možný případný přenos mezi jednotlivými stanovišti, a jak toto nebezpečí co nejvíce eliminovat. To vše proto, aby člověk nebyl zaskočen tím, kdyby se ocitl v ochranném pásmu. Snažím se prostě o této neustále hrozící eventualitě přemýšlet předem a učinit maximum pro prevenci. Souhlasím, že testování vzorků by bylo mnohem účinnější, než varroáza, protože tu si nejlépe, protože mnohem přesněji vyhodnotím z podložky sám, navíc si mohu rozhodnout o nátěru plodu jen pro jednotlivá konkrétní napadená včelstva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41314


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
M. Václavek (93.99.204.43) --- 22. 2. 2010
Předpředjarní suma sumárum aneb Sabat čarodějnic

NitraM (94.113.10.72) --- 22. 2. 2010
Re: prednasky v Praze (40858) (40899) (40901) (40904) (40915) (40916) (40935) (40943) (41171) (41278)

Souhlasím, že přednášky byly zajímavé. V části pana Veselého mi však dodnes leží v hlavě, jak zmínil, coby prevenci před nákazou morem, potřebu neprohazovat rámky (třeba při medobraní, ale výslovně hovořil o prohazování plodových rámků - tj. posilování slabších včelstev apod.) mezi včelstvy.
(…)
Domnívám se, že v praxi prostě nezbývá než volit kompromisní řešení.

J. Matl (213.151.87.2) --- 22. 2. 2010
Re: prednasky v Praze (40858) (40899) (40901) (40904) (40915) (40916) (40935) (40943) (41171) (41278) (41286)
Přesně, tak, i mně to dodnes vrtá hlavou, ale v podstatě má pravdu, jen je třeba vymyslet ten fungující kompromis a pak ho držet ... půjde-li to. (…)

___________________________________________________________

Vymýšlet kompromisní řešení? Na co? Vždyť je to už vymyšlené: každoroční jednorázové převedení všech včelstev na panenské dílo.

Poslední dobou se př. Streitovi podařilo rozvířit, a tak oživit, někdy až skoro nudnou a věčně se opakující zaciklenou konferenční diskuzi, za což mu děkuji. Také mu děkuji za to, že „šel s vlastní kůží na trh“. Jak říká můj fyzikář (před zkoušením :-D): „Lid se chce bavit.“ Vzniklo povícero zajímavých a někdy mnohdy dost kontroverzních diskusních vláken. Z nich teď vytáhnu pár vztyčných tvrzení, se kterými se ztotožňuji.

Výchozí teze:
1.       Pravidelná obměna díla má prokazatelný kladný vliv na zdravotní stav včelstev
2.       Aby se docílilo efektivního ozdravení, je třeba provést odstranění veškerého tmavého díla v úle, a to při jednom zákroku, nikoliv praktikovat postupnou obměnu, byť i celého plodiště
3.       Systém jednorázové obměny díla může zamezit hynutí včelstev na infekční onemocnění (např. moru)
4.       Med z tmavého díla je chuťově zatížen výluhy z košilek

Náměty na pokusy:
1.       nalití čisté vody do tmavé souše a sledování změn v závislosti na čase
2.       očichávání díla po vylíhnutém plodu (bez předchozího zaplnění medem)
3.       ochutnávání a porovnávání medů z tmavého vs. panenského díla
4.       infikování včelstev morem a testování funkčnosti Linhartovy, Streitovi, popřípadě moji metody.

Jinak zas se mi ukázalo, jak velká demagogie je zimní uteplování. V neděli př. 3°C ve stínu jsem měl včelstva krásně roztáhnutá a ojediněle i vylétávaly jednotlivé včely ven na prolet. Bez problému se včely mohly přeorganizovat a posunout na vhodnější místo k sezení, bez problému si mohly přenést zásoby blíže k centru chumáče. To vše i když venku bylo jen pár stupňů nad nulou. Jak je to asi možné?

Tento týden meteorologové hlásí oteplení, tedy očekávám hromadný prolet. Při nejbližší vhodné příležitost rozeberu včelstva a změřím plochy plodu a jeho stáří, zdali tam vůbec nějaký bude.

Tak ať nám včelky šťastně bzučí i nadále!

S pozdravem M. Václavek

PS

Jestli někdo chce provádět pokus č. 4 a nemá doma ve vitríně vlastní infikovaný materiál (samozřejmě jen pro studijní účely :-D), můžu mu obstarat část morového plástu, teda jestli mi z něho něco zbude. email: disidenti/=/csv.cz
:-)

Co tím básník chtěl asi říci? Vířit se, vířit se, vířit se!

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41318


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Streit Pavel (94.241.78.215) --- 10. 2. 2010
Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?...

Zdravím p.Stonjek, nevím, jestli to myslíte v časopisu, či všeobecně. Vím, že moje metoda není ještě to pravé ořechové. Pro malovčelaře je dobrá, pro profíky hodně pracná. Proto ji musím ještě zdokonalit a zefektivnit. Již mám pár nápadů. Musím je jen vyzkoušet. No, vzhledem k tomu, že nám v rosicích během května června mnoho dní pršelo, pokládám to za úspěch. Jinak by to bylo málo. Měl jsem tam ovšem jedny včely, co my donesly 48 kilo. Nechávám zatím včely tolik stavět proto, abych trochu ulevil oddělkům a to panenské dílo jim po sundání medníků přidal. Tuto metodu velkého stavění budu používat ještě tak dva roky, dokud nebudu mí třicet včelstev.Letos mám objednáno 11 matek vigor dohromady od P.Gruny a p.CHramosty.Za normálního počasí předpokládám u všech včelstev alespoň 40 kilo medu. Za víkon včelstev za tak špatného počasí během oných měsíců se nestydím, myslím, že to je úspěch. Máte pravdu v jednom, zde na diskusi se jak z mé tak od jiných reakcí občas vidí ne zrovna výstavní jednání. Nad tím bychom se však měli zamyslet všichni.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40917


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Streit Pavel (94.241.78.215) --- 10. 2. 2010
Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?...

Ještě malý dovětek. Na vystavení nástavku mé r.m je potřeba cca 6kilo medu x 3 nástavky panenského díla 18 kilo zásob. Pokud budou touto stavbou včely v lepší kondici, rá ten med obětuji. Včely v budečáku na díle černém jak bota moc v kondici nebudou. Znova připomínám, že 30 kilo je na loňskou sezonu nepřejícího počasí v květnu a červnu dobré číslo, za deště, krup a vichrů včely létat nemohou. Nedávám jim totiž SHELL V-Power RACING, 100 oktanový benzín nechtějí. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40918


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
a.turčáni (85.248.32.254) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

Na druhou stranu musím př. Linhartovi velmi poděkovat za další alternativní metodu včelaření k zefektivnění a zintenzivnění obměny díla. Myslím si, že kdyby každý včelařil např. dle Rašovské metody, infekční nemoci by prostě PŘESTALY existovat, respektive projevovat se klinickými příznaky.
Václavek

je to síce vytrhnuté z kontexu, ale pýtam sa, keď sme ľudí ľudí preťahovali s zo zlých podmienok (staré obydlia, hygiena primitívna) do nádherných apartmánov, prestali byť ľudia ohrozovaní chorobami? Ja si myslím, že nie, svedčia o tom čakárne pred ambulanciami.
Tak ani infekčné choroby proste NEPRESTANÚ, sú to choroby vlastné včelám jednu potlačíme objavia sa nové. Robil som oveľa skôr ako LVB s výmenou komplet diela v plodiskách po dobu 15 rokov, najskôr som bol nadšený (nie však z práce, pripraviť 10 rámikov s 10 MS, tak isto vytopiť vosk), ale postupne som prichádzal na to, že ani každoročná výmena plástov nevedie k cieľu, ktorý som si vytýčil, zjednodušene povedané, výsledok nesplnil moje predstavy! Teraz každému včelstvu musia stačiť tri Ms a som spokojný, lebo odpadla kopa práce a moje včely žijú ďalej.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40919


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu