Včelařská konference

Příteli, nevíte o někom, kdo dělá z přednášek na setkání Pražských včelařů nějaké audiovizuální záznamy a zda by se daly umístit na net ? My mimopražští se na takové přednášky nedostanem, určitě jsou poučné a zajímaly by daleko větší okruh včelařů, než se na přednášky dostane.

Díky za informaci. Jiří

Taky jsem tam nemohl být a dost by mě to zajímalo... Na druhou stranu asi chápu, že přednášející nebudou mít zájem na tom, aby jejich přednášku někdo vyvěsil na web (několikrát jsem se s tím setkal třeba i na fakultě mojí veřejné vysoké školy), i když u některých přednášejících toto probíhá zcela běžně, dokonce i s podporou školy. Holt někteří si brání své know-how, což je škoda, pokud má být prvořadým cílem vzdělávání odborné (ale i laické) veřejnosti.

Jen krátce, nebudu hodnotit. V Praze odpadly 2 zimní přednášky z důvodu vysokého nájemného. Poslední přednášku měl Ing Titěra na téma
ostatní druhy včel,samotářky,bezžihadlové včely.
Zdá lo by se že jestliže se nejedna o naši včelu Apis mellicifera bude zájem praktiků menší, Z měho pohledu se však jedná o velice, velice zajímavý svět.
Ačkoliv tam někdo fotil i snímal kamerou záznam nebude.
Pan inženýr je vysoce vztřícný člověk zkuste se ho telefoniky zeptat mohl by vám poradit i něco nabídnou.
J.B.

titera/=/beedol.cz

Příteli, nevíte o někom, kdo dělá z přednášek na setkání Pražských včelařů nějaké audiovizuální záznamy a zda by se daly umístit na net ? My mimopražští se na takové přednášky nedostanem, určitě jsou poučné a zajímaly by daleko větší okruh včelařů, než se na přednášky dostane.

Díky za informaci. Jiří
--------------------------------

V praze jsou teď dvoje. Jedny organizuje "ČSV" druhé "PSNV".

O které se vlastně bavíme?

Karel

O přednáškách PSNV jsem nevěděl, určitě by mě zajímaly i tyto.

Jiří

Prednasky PSNV v Praze na Hajich se zacinaji se rozbihat, prvni se mi libila i kdyz nebyla primo o vcelareni. Mam to po ceste z prace :-) Misto je to velmi prijemne.

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=165:vcelarska-setkavani-v-praze-i-setkani-zaujalo&catid=60:reportae&Itemid=68

Myslim, ze bylo dobre ze prvni prednaska byla pro sirsi verejnost, ochutnavka medu byla super, zjistil jsem jak jsem na tom s pohankovym medem, mnam, njn patrim udajne ke tretinove mensine :-)

Ted bude pristi stredu 17.2. dalsi kolo, ktere uz bude hlavne pro vcelare - tema Zdrava vcelstva

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=166:17-2-praska-velaska-setkavani-pokraujeme&catid=36:psnv&Itemid=92

prehodil jsem kuli tomu sluzebku tak doufam ze nebudu litovat :-)

T.H.


> O přednáškách PSNV jsem nevěděl, určitě by mě zajímaly i tyto.
>
> Jiří
>
>
>

Příteli, díky za podrobné informace. Nicméně, jak jsem řekl, mám to trochu z ruky, "pouze" 300 km, snad to bude někdo točit a dá na net.

Jiří

Přednášky jsou na Jižním městě Praha 11 Komunitní centrum Matky Terezy U Modré školy - Háje
Termíny : 17.února
17.března
Vždy každou třetí středu v měsíci od 16,30hod. PSNV

> ----------------------------------------
> O přednáškách PSNV jsem nevěděl, určitě by mě zajímaly i tyto.
>
> Jiří
>
>
>

PSNV, přednáška 17.2.
Velice vítám tyto pražské přednášky pořádané PSNV,
nehodnotim jen píši poznámky.

Přednášející Ing I. Černý téma souhrný boj se škůdci včel.
mimo jiné preferoval světlé dílo bez mezistěn a na otázku kolik musí být trubčího díla ve včelstvu aby včely stavěly dělničinu zněla odpověd 17 +-5 %. t.j. 12 až 22%

Přednášejíci Ing. A. Přidal, téma vnímavost včel k chorobám.
Velice odborná přednáška učitele Mendelovy university (abych se přiznal místy jsem měl co dělat rozumět všem odborným termínům)Vnímavost k moru plodu, k varroaze, Varroatolerance.
! zkuste definovat varroatoleranci.!

Přednášejíci Ing E. Veselý prezentoval Novozelandské zkušenosti s likvidací Moru plodu. Likviduji se jen včelstva ne ohniska a je propracována diagnostika a prevence, pomoc včelařům.
Hlavně předvedl praktické zkušenosti prohližitele jeho tvrdé praktické zkušenosti s (konečným)řešením Moru včelího plodu na Pardubicku, Přeloučsku. 2008-2009.
1000 včelstev, asi 20 ohnisek a 200 likvidací = 25%.
Spokojen s příjemně ztrávenými 3mi hodinami jsem si koupil Moderního včelaře 1/2010 a knižku o opylováni autor Ing A.Přidal
J.B.

> Spokojen s příjemně ztrávenými 3mi hodinami jsem si koupil Moderního
> včelaře 1/2010 a knižku o opylováni autor Ing A.Přidal
> J.B.

Zdravim, take jsem byl opet velmi spokojen. Zejmena prednaska p. Pridala byla pro me velmi obohacujici, vetsinou uz se tolik novych veci nedozvim, ale tohle bych si s radosti poslechl znovu.

Zkusenosti p. Veseleho s morem jsou take k nezaplaceni, nedelam si iluze... Jak bylo receno, mor objevi v 99% poctivy vcelar a jeste z toho ve finale diky vztahum mezi vcelari vyjde nejhure...

T.H.

Souhlasím, že přednášky byly zajímavé. V části pana Veselého mi však dodnes leží v hlavě, jak zmínil, coby prevenci před nákazou morem, potřebu neprohazovat rámky (třeba při medobraní, ale výslovně hovořil o prohazování plodových rámků - tj. posilování slabších včelstev apod.) mezi včelstvy. Přemýšlím o tom již delší dobu, ale upřímně, nedovedu si dnes takovou včelařskou praxi vůbec představit. Vždyť, jak je možné poté vytvářet oddělky (z plodových plástů z několika včelstev) či těmito oddělky činit následně výměnu matek (a takových podobných úkonů je během roku nesmírné množství). U medování si pak důsledné sledování oběhu rámků nedovedu představit vůbec. Domnívám se, že v praxi prostě nezbývá než volit kompromisní řešení. Přestože tato radikální opatření byla míněna zřejmě spíše jako doporučení pro oblasti v ochranném pásmu, budu se i já v této sezoně snažit o oběh rámků, nástavků a včelařského zařízení pouze v rámci jednotlivých stanovišť. Činím postupné kroky k tomu, uvyknout takovéto provozní praxi, která je sice méně pohodlná, ale zase pouze v souvislosti s ní má smysl další důležité poučení p. Veselého "z krizového vývoje", totiž mít při současném poustpu SVSČR svá včelstva rozmístěna (a hlavně evidována) na více stanovištích (on prý má tři, byť od sebe vzdálena jen asi 100 metrů).

Přesně, tak, i mně to dodnes vrtá hlavou, ale v podstatě má pravdu, jen je třeba vymyslet ten fungující kompromis a pak ho držet ... půjde-li to. Měli jsme se ho tam na to zeptat, škoda ...:-)
Jaru blíž!
Jiří


NitraM (94.113.10.72) --- 22. 2. 2010
Re: prednasky v Praze (40858) (40899) (40901) (40904) (40915) (40916) (40935) (40943) (41171) (41278)

Souhlasím, že přednášky byly zajímavé. V části pana Veselého mi však dodnes leží v hlavě, jak zmínil, coby prevenci před nákazou morem, potřebu neprohazovat rámky (třeba při medobraní, ale výslovně hovořil o prohazování plodových rámků - tj. posilování slabších včelstev apod.) mezi včelstvy. Přemýšlím o tom již delší dobu, ale upřímně, nedovedu si dnes takovou včelařskou praxi vůbec představit. Vždyť, jak je možné poté vytvářet oddělky (z plodových plástů z několika včelstev) či těmito oddělky činit následně výměnu matek (a takových podobných úkonů je během roku nesmírné množství). U medování si pak důsledné sledování oběhu rámků nedovedu představit vůbec. Domnívám se, že v praxi prostě nezbývá než volit kompromisní řešení.

To by nás vrátilo tak o 100 let zpět . To tehdy stály na zahradách úly různých konstrukcí a tam to ani nešlo zaměnit. A mor byl taky! :-/

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <gegorius/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: prednasky v Praze
> Datum: 22.2.2010 12:21:08
> ----------------------------------------
> Přesně, tak, i mně to dodnes vrtá hlavou, ale v podstatě má pravdu, jen je
> třeba vymyslet ten fungující kompromis a pak ho držet ... půjde-li to. Měli
> jsme se ho tam na to zeptat, škoda ...:-)
> Jaru blíž!
> Jiří
>
>
> NitraM (94.113.10.72) --- 22. 2. 2010
> Re: prednasky v Praze (40858) (40899) (40901) (40904) (40915) (40916)
> (40935) (40943) (41171) (41278)
>
> Souhlasím, že přednášky byly zajímavé. V části pana Veselého mi však dodnes
> leží v hlavě, jak zmínil, coby prevenci před nákazou morem, potřebu
> neprohazovat rámky (třeba při medobraní, ale výslovně hovořil o prohazování
> plodových rámků - tj. posilování slabších včelstev apod.) mezi včelstvy.
> Přemýšlím o tom již delší dobu, ale upřímně, nedovedu si dnes takovou
> včelařskou praxi vůbec představit. Vždyť, jak je možné poté vytvářet
> oddělky (z plodových plástů z několika včelstev) či těmito oddělky činit
> následně výměnu matek (a takových podobných úkonů je během roku nesmírné
> množství). U medování si pak důsledné sledování oběhu rámků nedovedu
> představit vůbec. Domnívám se, že v praxi prostě nezbývá než volit
> kompromisní řešení.
>
>
>

No když bude mít včelař na všechny stanoviště jedno nářadí a třeba rozpěrák ( nebo dříve kleště na rámky) nebude vůbec čistit od propolisu nebo dokonce mezi návštěvami jednotlivých mít třeba desinfikovat v troubě, bude to totéž jako na jednom stanovišti plném různých atypických úlků, mor se rozšíří na všechno.
U plástů to je věc jiná, to je kompromis, ale nářadí může být na každé stanoviště jedno.

V části pana Veselého mi však dodnes leží v hlavě, jak zmínil, coby prevenci před nákazou morem, potřebu neprohazovat rámky (třeba při medobraní, ale výslovně hovořil o prohazování plodových rámků - tj. posilování slabších včelstev apod.) mezi včelstvy. Přemýšlím o tom již delší dobu, ale upřímně, nedovedu si dnes takovou včelařskou praxi vůbec představit. Vždyť, jak je možné poté vytvářet oddělky (z plodových plástů z několika včelstev) či těmito oddělky činit následně výměnu matek (a takových podobných úkonů je během roku nesmírné množství).
---------------------------------------

Tady jde o to, že technologie Včelař povaleč jde včelkám k duhu a v této souvislosti je i zdravotně nejméně škodlivá.
Je to nejen moje technologie, ale ověřená minimalistická - ve spoustě provozů ověřená.

Na jaře rozšiřuji - ale mezistěny, stavební a nedostavěné dílo z loňska.
A pak jen vytáčím.
Pokud by mě bolel přenos oddělky - tak je vytvářím nad včelstvem, nebo vedle a pak spojuji do stejného. To je výhoda neuspořádaného nepořádku, tedy úly ne v řadě, ale porůznu na paletách jak byla založena a případně rušena.
Většinou mám vedle místo. Zatímco bývají vojáci co mají úly jak na přehlídce mají v tomhle smůlu. Musí si psát čísla a být pedanti a vést si evidenci. Nehledě na vyšší zalétávání včel.

A vytáčení plástů - tohle je jeden z důvodů proč jdu na kombinovaný způsob. Tam budou medníkové většinou nezaplodované.

Ale - ono jde o to, před čím se chráním. Pokud před klinikou, která se rozeběhla v jednom mém včelstvu, nebo před přínosem medu a spor z nějakého sousedního nakaženého včelstva co už "končí". Před tímhle není obrany. Tedy já nevím o žádné provozní metodě.

Obrannou tady asi je, když by se zavedlo pravidelné plošné vyšetření zimní měli na MVP určitého zlomku stanovišť. třeba 1/5, tedy za 5 let 100%.

Pak by se celkem vědělo, v jaké situaci se nákaza objevila.
Jestli jde o něco nového, vloni a v minulých letech zde bylo prokazatelně (!) čisto, tak se dá rovnou hledat nový zdroj.

Karel

KaJi napsal: 1)...Pokud by mě bolel přenos oddělky - tak je vytvářím nad včelstvem, nebo vedle a pak spojuji do stejného...

2) A vytáčení plástů - tohle je jeden z důvodů proč jdu na kombinovaný způsob. Tam budou medníkové většinou nezaplodované
_________________________________
ad 1) Pokud vytvářím oddělky na začátku května, v teplejších krajích možná již ve třetí dekádě dubna, nezdá se mi pro rozvoj včelstev vhodné z jednoho každého včelstva vytvářet vlastní oddělek, navíc v těsné blízkosti mateřského včelstva, ale spíše méně oslabit více včelstev a vytvořit tak oddělek sběrný.

ad 2) Ale nezaplodované plásty přeci neřeší roznesení případné choroby ve včelstvu, a tedy v medných zásobách - navíc, jak s takovým kombinovaným systémem provádět jednoduché výměny matek i s oddělkem, apod. Asi to jde, ale prevence to podle mě přílišná není.

Šlo mi ale spíše o celkovou koncepci praktického včelaření, když si po léta zvykáme na množství modernizačních kroků, které vedou k nutnosti stále více unifikovat, zjednodušovat, tedy zda je v takových podmínkách provoz, který by respektoval samostatnost jednotlivých stanovišť vůbec možný. Na subúrovni samotných včelstev si dnes asi nemá příliš smysl s tímto problémem lámat hlavu, neboť včelaři, u kterých se MVP vyskytl, musí stejně bez ohledu na zdravotní stav spálit všechna včelstva na stanovišti. (To bylo mimochodem snad nejdůležitější téma setkání, totiž skutečnost, že s klinicky nemocnými včelstvy dochází k pálení i včelstev, které kvalitu svých genetických vlastností prokázaly (alespoň prozatímní) svojí schopností tlaku onemocnění odolávat).

> Šlo mi ale spíše o celkovou koncepci praktického včelaření, když si po léta
> zvykáme na množství modernizačních kroků, které vedou k nutnosti stále více
> unifikovat, zjednodušovat, tedy zda je v takových podmínkách provoz, který
> by respektoval samostatnost jednotlivých stanovišť vůbec možný.

Ja myslim ze jde o to udelat si system ktery minimalizuje riziko a ten se snazit drzet.

- kazde stanoviste ma svoje vybaveni - jasna vec

- nezamenovat plodove plasty - s tim take nemam problem, nedelam to. K zamysleni jsou oddelky. Ma zkusenost je taka ze v oddelku jsem objevil vir pytlickoveho plodu a vedel jsem odkud je tak jsem to nasel i v produkcnim vcelstu. Bez oddelku bych o tom nevedel, protoze bych produkcni detailne neprohlizel.
Tady se mi to sprajcuje, protoze se smesnymi oddelky se mi dobre pracuje, ale je to z tohoto pohledu nejvetsi riziko. Proto 5ti kilo rocne za rozbor se mozna vyplati, aby clovek vedel co si muze dovolit. (Rozbor na mor materialove udajne stoji desitku korun?? :-( )

- vracet vytocene plasty do stejnych ulu je jen otazka systemu a chute - je to boj ale da se na tom pracovat (pro zacatek (i kdyz blbe) oznacene ramky - pripinacky, fixa ci spise oznacene nastavky). Snadnejsi je ovsem rict ze toto lze do peti vcelstvev :-) Delal jsem to docela s uspechem u 20ti.

- zadny med vcelam - oblibene vylizovni vicek, vzdusne skladovani sousi apod :-)

- rusit spatna vcelstva. Co myslite patri sirny knot ke vcelareni???

T.H.

T. Heřman: "...se smesnymi oddelky se mi dobre pracuje, ale je to z tohoto pohledu nejvetsi riziko..."

"rusit spatna vcelstva. Co myslite patri sirny knot ke vcelareni???"
____________________

Ale zde bych to riziko neviděl tak veliké. V případě, že by takové směsné vzorky budou tvořeny pouze v rámci daného stanoviště (holt, všechny létavky se vrátí do mateřského včelstva, tomu se vyhnout nelze), pak závažné riziko neshledávám. Vždyť při současné praxi veterinární správy by přeci stejně došlo k likvidaci všech včelstev na stanovišti. Kdyby se rozlišovala jednotlivá včelstva na stanovišti, byla by tato diskuse zase o něčem jiném. Kéž by se tak mohlo dít, ale to by musela být objevena zřejmě nějaká jednodušší orientační metoda vyšetření.

Jestli si to dobře vybavuji, myšlenka nelítostné likvidace slabých včelstev sirným knotem zazněla i od pana Veselého jako doporučení. Mně se však toto nesmírně příčí. Vždyť věřím, že i přes značné rozšíření, je stále MVP přeci jen ještě jistou mimořádností, která zde sice neustále nad námi visí jako hrozba, pro kterou snad ale není tak úplně třeba přistupovat vždy k takto radikálnímu řešení. Je mi prostě těch včel líto, když může stačit prostě vyměnit matku (třebaže vím, že zastánci přírodního výběru by argumentovali, že v přírodě by stejně nepřežila - ale proto je tu ten přeci právě včelař, aby se pokusil zjednat nápravu. Kdyby můj pes ztratil zuby nebo ohluchl, taky by v přírodě nepřežil a přesto mu prostě nedám ránu z milosti. Zde se navíc jedná o nevratný proces stárnutí, zatímco včelstvo je organismus neustále se regenerující). Danou situaci by to přitom stejně neřešilo - to bych současně musel vše, co příslušelo danému včelstvu spálit.

AD NitraM
----------
Ad1 - Oddělek nad včelstvem které pod něj topí může být jen z plástů ze zdola. Ale je to o síle.

Ad2 -
Pořád tady řešíte přenos. ODKUD?
Když si tohle vyřešíte, tak už není skoro co řešit.

Kdyby se zimní vzorky místo na nic neříkající počet VD vyšetřovali na mor, tak za pár let je to vyřešený.

Včetně těch věcí kolem rojů. Někdo má nápad jak vyhubit volně žijící včelstva.
Tam spíš než mor je problém VD.
Pokud by byly problémem pro Mor, tak nemůžou nikdy zaniknut ohniska moru, protože by to bylo v těch divokých. Měl jsme z toho bobky, ale kolem mě je jednorozsáhlé ohnisko, a to zaniklo, když se zlikvidovala včelstva u včelařů, ne ta v lese.

Ad doba rojení - včelstva se rojí i v srpnu. Proč, to nikdo neví. :-)
Kdy př.Streit přesypává včely, nevím, poslední ročníky Včelařství jsem nečetl, ale pokud je to norské zimování, tak o tom psalo Včelařství v mnulosti mnohokrát, ale takovéto vášně to nikdy nevzbudilo.
Holt to nevyšlo v zimě, kdy je nuda:-)
:-)
Karel

KaJi: "Pořád tady řešíte přenos. ODKUD?
Když si tohle vyřešíte, tak už není skoro co řešit.

Kdyby se zimní vzorky místo na nic neříkající počet VD vyšetřovali na mor, tak za pár let je to vyřešený."
________________________________

Pochopitelně se mi jedná o možný případný přenos mezi jednotlivými stanovišti, a jak toto nebezpečí co nejvíce eliminovat. To vše proto, aby člověk nebyl zaskočen tím, kdyby se ocitl v ochranném pásmu. Snažím se prostě o této neustále hrozící eventualitě přemýšlet předem a učinit maximum pro prevenci. Souhlasím, že testování vzorků by bylo mnohem účinnější, než varroáza, protože tu si nejlépe, protože mnohem přesněji vyhodnotím z podložky sám, navíc si mohu rozhodnout o nátěru plodu jen pro jednotlivá konkrétní napadená včelstva.

NitraM (94.113.10.72) --- 22. 2. 2010
Re: prednasky v Praze (40858) (40899) (40901) (40904) (40915) (40916) (40935) (40943) (41171) (41278)

Souhlasím, že přednášky byly zajímavé. V části pana Veselého mi však dodnes leží v hlavě, jak zmínil, coby prevenci před nákazou morem, potřebu neprohazovat rámky (třeba při medobraní, ale výslovně hovořil o prohazování plodových rámků - tj. posilování slabších včelstev apod.) mezi včelstvy.
(…)
Domnívám se, že v praxi prostě nezbývá než volit kompromisní řešení.

J. Matl (213.151.87.2) --- 22. 2. 2010
Re: prednasky v Praze (40858) (40899) (40901) (40904) (40915) (40916) (40935) (40943) (41171) (41278) (41286)
Přesně, tak, i mně to dodnes vrtá hlavou, ale v podstatě má pravdu, jen je třeba vymyslet ten fungující kompromis a pak ho držet ... půjde-li to. (…)

___________________________________________________________

Vymýšlet kompromisní řešení? Na co? Vždyť je to už vymyšlené: každoroční jednorázové převedení všech včelstev na panenské dílo.

Poslední dobou se př. Streitovi podařilo rozvířit, a tak oživit, někdy až skoro nudnou a věčně se opakující zaciklenou konferenční diskuzi, za což mu děkuji. Také mu děkuji za to, že „šel s vlastní kůží na trh“. Jak říká můj fyzikář (před zkoušením :-D): „Lid se chce bavit.“ Vzniklo povícero zajímavých a někdy mnohdy dost kontroverzních diskusních vláken. Z nich teď vytáhnu pár vztyčných tvrzení, se kterými se ztotožňuji.

Výchozí teze:
1.       Pravidelná obměna díla má prokazatelný kladný vliv na zdravotní stav včelstev
2.       Aby se docílilo efektivního ozdravení, je třeba provést odstranění veškerého tmavého díla v úle, a to při jednom zákroku, nikoliv praktikovat postupnou obměnu, byť i celého plodiště
3.       Systém jednorázové obměny díla může zamezit hynutí včelstev na infekční onemocnění (např. moru)
4.       Med z tmavého díla je chuťově zatížen výluhy z košilek

Náměty na pokusy:
1.       nalití čisté vody do tmavé souše a sledování změn v závislosti na čase
2.       očichávání díla po vylíhnutém plodu (bez předchozího zaplnění medem)
3.       ochutnávání a porovnávání medů z tmavého vs. panenského díla
4.       infikování včelstev morem a testování funkčnosti Linhartovy, Streitovi, popřípadě moji metody.

Jinak zas se mi ukázalo, jak velká demagogie je zimní uteplování. V neděli př. 3°C ve stínu jsem měl včelstva krásně roztáhnutá a ojediněle i vylétávaly jednotlivé včely ven na prolet. Bez problému se včely mohly přeorganizovat a posunout na vhodnější místo k sezení, bez problému si mohly přenést zásoby blíže k centru chumáče. To vše i když venku bylo jen pár stupňů nad nulou. Jak je to asi možné?

Tento týden meteorologové hlásí oteplení, tedy očekávám hromadný prolet. Při nejbližší vhodné příležitost rozeberu včelstva a změřím plochy plodu a jeho stáří, zdali tam vůbec nějaký bude.

Tak ať nám včelky šťastně bzučí i nadále!

S pozdravem M. Václavek

PS

Jestli někdo chce provádět pokus č. 4 a nemá doma ve vitríně vlastní infikovaný materiál (samozřejmě jen pro studijní účely :-D), můžu mu obstarat část morového plástu, teda jestli mi z něho něco zbude. email: disidenti/=/csv.cz
:-)

Co tím básník chtěl asi říci? Vířit se, vířit se, vířit se!

//\/\\//