77649

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 9. 3. 2010
Re: vyjádření

Zdravim vespolek,

pred 5 lety jsem prevzal vcely po mem zesnulem otci, zvapenateni plodu bylo v 95 % vcelstev ( celkem asi 12 vcelstev). Postupne jsem za dva u nekterych vcelstev za tri roky vymenil cele dilo a matky jsem menil ihned, nebyl jsem spokojen s parametry. Dva posledni roky jsem si nevsiml jedine bunky, kde by bylo zvapenateni. Takze palit uly, natoz vcely mi prijde zcela zbytecne.
Kdo chce palit, necht si pali, je toho jeho vec.

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41920


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 3. 2010
zvápenatění plodu.

U mě bylo zvápenatění plodu obvykle problém tehdy, když se něco nepovedlo. Když se třeba na jaře příliš rozšířily včely a potom přišlo studené počasí nebo když jsem prostě včely příliš optimisticky odhadl. Vždycky stačilo, v zadovácích vybrat plásty, pořádně vyčistit dno úlu od nepořádku a včely nazpátek patřičně zůžit. Byl to taky impulz, jako u spousty jiných zásahů, vyřadit nejhorší či nejtmavší plásty na vytavení ale stejně tak lepší odebrané plásty jsem ukládal a později bez problémů dával do včel. Po tomto zásahu obvykle zvápenatění přestalo, včelstvo překonalo kritické jarní období a v létě za tepla a většího počtu včel v úlu se už neobjevovalo. Včelstvo ovšem bylo po zúžení proti ostatním včelstvům handikapováno v síle rozvoje a tím i ve výnosu a tak mohlo zvápenatění na jaře zapříčinit kvůli malému výnosu další rok ukončení chovatelské linie tohoto včelstva, další matka byla vychována z přidaného plodu jiného lepšího včelstva...
Párkrát se stalo, že zvápenatění propuklo v některých včelstvech v pozdním jaru a v létě, tam to obvykle bylo způsobeno tím, že se mně něco nepovedlo a silně to oslabilo včely. Párkrát se mi v létě nepovedlo identifikovat příčinu oslabení včelstva a propuknutí zvápenatění, ale při udržování samostatných liní v každém úlu občas některá začínala degenerovat, včelstvo i s novou matkou bylo vcelku postupně stále slabší, jakoby méně životné až nakonec, pokud jsem nezasáhl, linie končila sama od sebe. Úhynem v zimě, na podzim zpracováním zásob a vytracením se všech včel v úlu a to v době, kdo to zaručeně nebylo varaózou a v létě to bylo za doprovodu zvápenatění. V létě potom bylo třeba takové včelstvo zůžit na velikost silného oddělku, to obvykle stačilo k tomu, že včely si během krátké doby se zvápenatím poradily samy. Jak měly zvápenatění vyřízené, potom byl čas na likvidaci staré matky a přinucení k vychování nové matky z cizího plodu kvalitního včelstva.
Podotýkám,že v nástavcích je takové řešení poněkud problematické, protože v nástavcích se nedá v praxi jednoduše zužovat včelstvo přesně podle jeho potřeb o jednotlivé rámky, zvláště pokud se včelaří s vyššími rámky. Aby bylo na jaře vypuklé zvápenatění spolehlivě potlačeno, musí se těch nástavků spíše ubrat více, potom ale včelstvo trpí nedostatkem prostoru a projeví se to potom ve větším rojení. Takže tam je o něco vhodnější směřovat úvahy více k likvidaci včelstva napadeného zvápenatím než k jeho nápravě.
Co se týká zvápenatění, dle mého názoru je to jednoznačně nemoc oslabených včelstev. nemá proto žádný smysl kvůli tomu pálit a likvidovat úly a plásty. Spíš je na zvážení, jestli by včelstva určitému infekčnímu tlaku zvápenatění neměly být vystaveny trvale. Otázka je, co je lepší, jestli ve včelstvech trvale vystavených infekčnímu tlaku pravidelně jednou za čas řešit včelstvo, kde to kvůli větší náchylnosti či oslabení propuklo. Nebo udržovat stanoviště používáním nových úlů a silnou desinfekcí všeho bez infekčního tlaku a riskovat, že když se v doletu objeví nějaký infekční tlak, polouhynulé včelstvo na zvápenatění se spoustou nevynesených infekčních kukel a s nějakými zásobami k vyloupení, včelstvo souseda nebo včelstvo divoké, že náhlý infekční tlak neustojí většina nebo dokonce všechny včelstva.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41927


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 9. 3. 2010
Re: zvápenatění plodu.

Mozna by stalo, za to od vcelaru nastavkovych zjistit, zda-li vubec maji problem se zvapenatenim. Zvapenateni plodu je puvodu houboviteho, je to plisen. Plisen jak je znamo potrebuje vlhko. Nastavkove vcelareni vetsinou pouziva zasitovane dna, kde je slusne vetrani a pro plisen tim padem mensi zivna puda.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41942


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Stonjek (213.151.87.2) --- 9. 3. 2010
Re: zvápenatění plodu.

No jen si Pavlíka užijte, když mu na ty jeho hovadiny odpovídáte. Dobře vám tak! Co se týká zvápenatění, existuje v mém případě velmi účinná metoda, po které je to onemocnění velmi vzácné a to vždy jen několik buněk na ukázku. Je nutné navzdory všem doporučením vyházet všechna napajedla z nejbližšího okolí včelstev a vůbec se jimi nezabývat, je li vyhovující voda v okruhu cca 500m. Včely mají od přírody zabudované samoozdravující procesy a proč jim je narušovat. To co mnohdy považujeme za velkou pomoc je často pouze šlápnutím kamsi. Rovněž tak nepodávám žádnou vodu do úlu i když jsem to pečlivě zkoušel. Naprosto bez jakéhokoliv navýšení výnosů. /Nekočuji/. Já se domnívám, že včely jsou až moc chytré na to, aby v zimě létaly pro vodu a hynuly. Naopak jsem si několikrát dokázal s mikroskopem, že to co nám hyne před úly jsou hlavně včely nemocné!! No a ty si podáváním vody držíme doma a pak si stěžujeme. Zkuste to a dejte vědět u mě to funguje téměř dokonale. Je potřeba ale říct, že přírodní vodu mám na stanovištích tak cca 300 - 500 m. a stanoviště také podle toho vybírám. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41947


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 3. 2010
Re: zv?penat?n? plodu.

Je potřeba ale říct, že přírodní vodu mám na stanovištích
> tak cca 300 - 500 m. a stanoviště také podle toho vybírám. Zdraví R.
> Stonjek

Potok, potucek nebo rybnik, bazina?? Co je takove nejvhodnejsi? Jedno stanoviste mam u rybnika, druhe u potoka, treti ma na loukach, ktere jsou zejmena na jare dost podmacene, vidam vcely jak berou vodu treba i na hline...

Dik, T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41950


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 3. 2010
Voda v přírodě Re: zv?penat?n? plodu.

Voda v přírodě asi bude téměř na všech stanovištích. Pokud se vedle nějaké pozemní vody, potoku, bažiny uvažuje i rosa. Myslím, že včely, pokud nemají nějakou teplou bažinatou kaluž na slunci, běžně vydrží s tím, že ráno a večer naberou vodu právě z rosy. Pokud nemají úly někde na poledním slunci a nespotřebují tak spoustu vody právě přes poledne. Rozehřátá kaluž nebo tekoucí potok nebo napajedlo včelaře je potom spíše už jenom bonus. Zvláště tady v místní krajině, kde mám včely já. Jinde, kde je prostředí méně členité bez zákoutí, kde se dlouho do poledne drží rosa a kde je třeba obecně víc sucho, to ovšem může být jinak......
Dokonce mám podezření, že nápadné "zdivočení" včel při horkém dusném větrném počasí může být právě tím, včelky nemají rosu , kaluže či potoky jsou ochlazovány odpařováním větrem a tudíž bahnité okraje jsou chladné a navíc na hladině vznikají vlny, napájení včelek na rozhraní bláta a vody je tak kvůli vlnám místně pro včelky velmi nebezpečné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41951


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 9. 3. 2010
Re: zvápenatění plodu.

Asi od roku 2000 mám langstrothy se zasíťovaným dnem a už jsem zvápenatění neviděl. Mám taky ještě vigorky, ale ty jsem míval tak nějak i dřív.
Tonda
>Mozna by stalo, za to od vcelaru nastavkovych zjistit, zda-li vubec maji problem se zvapenatenim. Zvapenateni plodu je puvodu houboviteho, je to plisen. Plisen jak je znamo potrebuje vlhko. Nastavkove vcelareni vetsinou pouziva zasitovane dna, kde je slusne vetrani a pro plisen tim padem mensi zivna puda.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41955


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
P.Krátký (90.180.212.169) --- 9. 3. 2010
Re: zvápenatění plodu.

Také přispěji se svými zkušenostmi.Za celých 20 let včelaření jsem ve svých včelstvech zvápenatení neviděl,ať se jednalo o izolované nástavky s dvojitou stěnou,přes nástavky z tvrzeného polystyrenu až po dnešní s jednoduchou stěnou,po celou tu dobu používám různě zasíťovaná dna(v současnosti celoplošně),všechny stanoviště mám většinu dne na jaře a na podzim osluněná,v létě jsou ve stínu pod stromy(česna na jih),kdybych ho neviděl na pracovišti VÚVč,tak ani nevím,jak vůbec vypadá.Ale např.vzdálenější soused má česna na východ,kde je ještě navíc porost vysokých stromů a pod nimi potůček,ten se této choroby nemůže zbavit,ani formidol nepomáhá.Tím můžu jen potvrdit,že nástavkové úly a zasíťovaná dna plus výhřevné stanoviště jsou dostatečně účinné proti vápnu(samozřejmě vedle jiných vlivů jako třeba genetickou výbavou matky šlechtěnou na čisticí pud apod.)
S pozdravem Pavel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41959


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 3. 2010
Re: zvápenatění plodu.

"Ale např.vzdálenější soused má česna na východ,kde je ještě navíc porost vysokých stromů a pod nimi potůček,ten se této choroby nemůže zbavit,ani formidol nepomáhá"
Taky pozoruji ústup zvápenatění za posledních cca 15 let. Připadá mi, že dřívější míšenky včely kraňky, tmavé včely a italské včely byly občas na zvápematění hodně náchylné a že svoje udělalo nejméně 30 leté šlechtění nepřímo na čisticí pud i možná přímo na vlastní citlivost na zvápenatění.
Taky si uvědumuji, že jsem u stanovišt hodně dával přednost stanovištím, na které byl snadnější dojezd nebo které nebyly otevřené širokodaleko všem pohledům nebo kde prostě byla dost rovina na kočovný včelín či kde prostě bylo snadnější ty včely domluvit, za cenu vlhčího nebo na severní straně umístěného stanoviště atd, což tady v předhůři Beskyd není "problém" , protože proti jiným oblastem mně připadá, že je tady poměrně vlhko a hodně různých pramenů a podobně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41961


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Josef Křapka (77.237.138.233) --- 9. 3. 2010
Re: zvápenatění plodu.

Když všichni tak já také. Jistě ani začátečníkům nebude neznámé, že tuto nemoc způsobuje mikroskopická houba - plíseň Ascosphaera apis. Larvy se nakazí výtrusy nebo myceliem (podhoubím) spolu s přijatou potravou a hynou během dvou dnů po zavíčkování. Někdy i dříve. Z toho plyne, že ani silná včelstva nejsou proti tomuto onemocnění iminní a následně se mění na včelstva slabá. Víčka buněk jsou skvrnitá, mírně propadlá, plod se mění na nažlotlou kaši ta porůstá bělavým chomáčky (vatou) a posléze se larva změní v tuhou bílou mumii "kousek vápna". Dále po vytvoření plodnic je mumie šedozelená až černá. Mumifikované larvy z podmetu i v plástech je nutno ze včelstva odstranit a spálit. Doporučuje se úl desinfikovat např. ve směsi Louhu se Savem. Dříve se používal i plamen. Včelstvu není na škodu vyměnit matku, pokud je tato stará nebo nevýkonná. Někdy stačí zvýšit čistící pud včelstva. Toho dosahujeme pokud do včelstva aplikujeme cizorodou látku jako, kyselinu mravenčí, hypermangán, moučkový cukr, kvasný nebo jablečný ocet. Naši předkové s oblibou používali hadr namočený do karbolky. Ale ten karbolový smrad!!! Já, když už je to nutné, používám způsob přemetení včel, který propaguje př. P.S., i když on jej zatím používá za zcela jiných důvodů.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41963


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
(193.179.175.210) --- 9. 3. 2010
Re: zvápenatění plodu.

Výborně příteli Křapko. Kdybyste vynechal poznámku o PS, bylo by to na PĚT HVĚZDIČEK. Ostatních 99% příspěvků na toto téma jsou jen kydy.
BV

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41965


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 9. 3. 2010
Re: zvápenatění plodu.

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 9. 3. 2010
Re: zvápenatění plodu. (41895) (41913) (41915) (41920) (41927)
Mozna by stalo, za to od vcelaru nastavkovych zjistit, zda-li vubec maji problem se zvapenatenim. Zvapenateni plodu je puvodu houboviteho, je to plisen. Plisen jak je znamo potrebuje vlhko. Nastavkove vcelareni vetsinou pouziva zasitovane dna, kde je slusne vetrani a pro plisen tim padem mensi zivna puda.

J.B. V nástavcích jsem měl také problém zvápenatění a nyní 6 let nemám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41982


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Míra H. (94.127.128.127) --- 10. 3. 2010
Re: zvápenatění plodu.

Vážení,chci se podělit o mé zkušenosti se zdoláváním zvápenatění plodu.Je to asi 8-9 let,kdy se u nás tato nemoc vyskytla snad u každého vcelaře.Já měl napadená včelstva tak ze 70%.Byl napaden převážně dělničí plod.Přišlo to téměř po snůžce,takže jsem o snůžku nepřišel.Dával jsem formidol,napuštěné hadry octem do podmetu,nic nezabíralo.Příští rok na jaře,se ta potvora zase objevila,ale už byl napaden i trubčí plod.Tentokrát to bylo na snůžce znát.A zase nic nepomáhalo.Po snůžce se začala situace na dělničím plodu zlepšovat.A teť přijde,proč se tady potím s tímto příspěvkem.Další rok,t.j.třetí,od jara dělničí plod už nebyl takřka napaden,zato trubčina totálně.Uhynulé larvy včely nevynášely asi ani nemohly protože lavy nedržely pohromadě,úplně se rosypaly.Včely to házely do podmetu,kde z toho byla zvláštňě vonící zeleno šedivá hmota,spíše prach.Vše jsem pochpitelně poctivě čistil.Příští rok,se už nic neoběvilo ani další roky.
Ztéto mé zkušenosti je zřejmé,že je zbytečné pálit úly a ani v napadených plástech se tato choroba nepřenáší.Přeji hezký den.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42014


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 3. 2010
Re: zvápenatění plodu.

"o bylo na snůžce znát.A zase nic nepomáhalo.Po snůžce se začala situace na dělničím plodu zlepšovat.A teť přijde,proč se tady potím s tímto příspěvkem.Další rok,t.j.třetí,od jara dělničí plod už nebyl takřka napaden,zato trubčina totálně.Uhynulé larvy včely nevynášely asi ani nemohly protože lavy nedržely pohromadě,úplně se rosypaly.Včely to házely do podmetu,kde z toho byla zvláštňě vonící zeleno šedivá hmota,spíše prach.Vše jsem pochpitelně poctivě čistil.Příští rok,se už nic neoběvilo ani další roky. "

Já bych tady chtěl uvést možná důležitý detail. Starší kniha, Nemoci a škůdci včely medonosné od tuším Haragsima rozlišuje zvápenatění plodu a cementovatění plodu. Rozdíl je v tom, že zvápenatění vytváří bílé tvrdé kukly, které snad až dodatečně šednou a zelenají výtrusy, zatímco cementovatění vytváří rovnou šedivé kukly. Rozdíl je zřejmě v tom, že původci jsou rozdílné houby - plísně. A ještě pozor, jedna z těch plísní má být nakažlivá pro člověka, asi snad když je někdo zdravotně oslabený a zároveň vystavený silné masívní expozici výtrusy.....
Má někdo novější poznatky k tomuto rozdílu?
je taky možné, že obě houby se objevují i společně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42016


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 10. 3. 2010
Re: zvápenatění plodu.

Jedna z těch hub bude Aspergilóza. (Aspergillus) To je na pohled
krásná, ale dost toxická houba zasahující přímo i nepřímo mnoho
vnitřních orgánů.

_gp_



> Já bych tady chtěl uvést možná důležitý detail. Starší kniha, Nemoci a
> škůdci včely medonosné od tuším Haragsima rozlišuje zvápenatění plodu a
> cementovatění plodu. Rozdíl je v tom, že zvápenatění vytváří bílé tvrdé
> kukly, které snad až dodatečně šednou a zelenají výtrusy, zatímco
> cementovatění vytváří rovnou šedivé kukly. Rozdíl je zřejmě v tom, že
> původci jsou rozdílné houby - plísně. A ještě pozor, jedna z těch plísní má
> být nakažlivá pro člověka, asi snad když je někdo zdravotně oslabený a
> zároveň vystavený silné masívní expozici výtrusy.....
> Má někdo novější poznatky k tomuto rozdílu?
> je taky možné, že obě houby se objevují i společně.
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42017


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Míra H. (94.127.128.127) --- 10. 3. 2010
Re: zvápenatění plodu.

Pane polášek tutově to bylo zvápenatění.Ty první dva roky včely vynášely bílé kukly a některé měly už narostlé výtrusy.Včelařím 50 let,tak o tom něco vím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42028


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
R. Polášek (85.71.180.241) --- 11. 3. 2010
Re: zvápenatění plodu.

"Pane polášek tutově to bylo zvápenatění.Ty první dva roky včely vynášely bílé kukly a některé měly už narostlé výtrusy.Včelařím 50 let,tak o tom něco vím."
Já si právě pamatuji ze zvápenatění, že ty kukly ztvrdly a zůstaly stále tvrdé, nerozpadly se na dně úlu na prášek. No, hlavní je, že to je relativně snadno zlikvidovatelné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42083


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(83.208.196.187) --- 10. 3. 2010
Re: zvápenatění plodu.

Jediný lék, který platí na zvápenatění je výměna matky a formidol opakovaně po 14 dnech. Vyzkousejte a uvidíte. J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42040


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu