Včelařská konference

s těmi lípami je to fak a s obratem k lepšímu se nedá již počítat Byly ještě pozůstatkem zákona 1782 o požární policii který nařizoval sázení rzměrnách stromů do obcí a dvorů statků Měli za úkol chránit proti přelétávání jisker z komínů a při požárech. To již dnes není potřeba. Plevele nám hubí herbicidy. Pícniny se nepěstují neb není dobytek, (jedině v Konírně ale tam mají levnou kantýnu) Akorát s těmi lesy to u nás není tak zlé jelikož jsou z 90% státní. Zato se měnila struktura trávníků n v Běžných zahradách ve prospěch jetele bílého.Dříve pečlivě sekané meze a příkopy jsou zarostlé kopřivami. Zrovna tak je to chráněných územích, protože se tam přestalo hospodařit, dokonce i ty porosty kvůli kterým se to začalo chránit v mnoha případech byli takto zničeny.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dotace
> Datum: 05.2.2012 00:24:40
> ----------------------------------------
> Na vesnicích zmizely ze zahrad trávníky sekané na píci, to byly kvetoucí
> trávníky a snůška od května po září. Mizí ovocné stromy, to byla dobrá
> snůška na začátku května a podpůrná snůška na začátku června z malin. V
> polích zmizely plevely z plodin, to byla podpůrná snůška od května po
> červenec. Zmizely strniště, to byla podpůrná snůška z plevelů v podletí.
> Zároveň zmizely extenzívní travní porosty na píci a pastviny, to byla dobrá
> snůška z travních květů v druhé polovině května a potom druhá podpůrná
> snůška z otav v srpnu. Pastviny, to byla zase dobrá podpůrná i silnější
> snůška hlavně z jetele bílého. Zmizely i jetely a všechny jeteloviny, to
> byla taky dobrá popůrná snůška. Lesy čistí od náletů plevelných dřevin a
> křovisk a s nimi se svezou všelijaké včelařské keře a trní. Z pasek na
> rozdíl od dřívějška odstraňují maliník a další kvetoucí buřeň, protože
> soukromým majitelům lesů na rozdíl od státu vadí, když jim zahlušují
> stromky. Z lesů mizí lípy a javory kleny coby dřevo na topení, nové lípy se
> nevysazují ani náhodou a javory snad jedině jako speciální tvrdý luh na
> speciálních místech, u nás ne. Lípy mizí i z vesnice, za posledních 20 let
> zmizelo v doletu mých včel 50 - 100 vzrostlých lip a vysadilo se jen pár
> kolem kostela. A medovice ze smrků v poslední době taky nějak není, dřív to
> byla spolehlivá snůška zhruba každý druhý rok.
> Jediná snůška, která se zlepšila, je řepka, té je u nás zhruba dvakrát víc
> než kdysi, potom v okolí se začíná pěstovat pohanka a je taky více
> kukuřice, to je náhradní zdroj pylu v podletí. Ale to jsou všechno nárazové
> snůšky, které pokud jsou, jsou obrovské, ale za 2 - 3 týdny ta snůška zmizí
> a včely potom nemají nic a žijí z donesených zásob. Pole, lesy jsou dnes
> většinou jednotvárné monokultury, zahrady anglické trávníky s trochou
> bezúdržbových jehličnanů.
> Dneska se včely piplají, strká se do nich cukr a kdovíco už v
> červenci,přešlechťují se, aby byly na těch pár týdnů snůšky co nejsilnější
> a přinesly co nejvíc, protože jinak včelař nebude mít nic. Tehdy se
> postavily včely kdekoliv a od konce dubna po srpen byla na tom stanovišti
> minimálně souvislá udržovací snůška. A na každém trochu lepším stanovišti
> pár větších snůšek, od května po srpen se mohlo točit každý měsíc 1 - 2
> krát.
>
> Prostě tam kde bydlím, zmizelo za posledních 20 - 40 let tak 80 - 90 %
> včelí snůšky.
>
>
>