Včelařská konference

A používá vůbec někdo, kromě pár včelařských výzkumníků a pár začátečníků, co naletěli, ty složité konstrukce, jako třeba varoadno, co vymysleli teoretici?

Budete se možná divit, ale už mnoho a současná situace jasně dává najevo, že bez monitoringu včelařit nepůjde. Kdo odmítá varroadno bude muset dělat smyv. Tak si vyber. Kdo si nevybere, ten bude vymýšlet teorie o záhadném mizení včel.

Ja klasicka varoadna zrusil,mam pevna s podmetem 10 cm,varoadno jsem nahradil pletivem ve varoaramu,zespod sololit,zasunu a vysunu podle libosti.Lip se mi manipuluje s ulem pri prenaseni atd.Bez monitoringu to proste nejde.

Ja klasicka varoadna zrusil,mam pevna s podmetem 10 cm,varoadno jsem nahradil pletivem ve varoaramu,zespod sololit,zasunu a vysunu podle libosti.Lip se mi manipuluje s ulem pri prenaseni atd.Bez monitoringu to proste nejde.

Josefe, dá se tu strčit foto toho tvého varroa-rámu?Nebo to někde to vyvěs a dej odkaz,dík.

Na varoaram neni ani potreba fotka,obycejny ram z hranolku 2x2,na tom nabite pletivo,dole sololi.Ram o pul cm na bocich uzsi nez sirka dna kvuli snadne manipulaci,na delku ve predu o 3 cm kratsi nez delka dna (v zime vytvori lomene cesno,v lete je to jedno.Proti mravencum se to da natrit necim co lepi.
Pletivo pod ulem pouze se zastrckou uz jsem parkrat znicil pri prenaseni ulu,proto jsem presel na pevna dna,je to lepsi pri fumigaci,tesnejsi,na pletivu se da zapalit fumigacni pasek,zimni mel je bez mrtvolek,ty zustanou na pletivu.Pletivo klasika.Nemam rad slozitosti,varoa dno slozitost je-tesnost,krouceni zasuvky atd.

Pokud jsou úly s varroadny pod střechou nebo ve včelíně,problém s kroucením není.Já je mám venku na paletách a vysunovací podložka fungovala jednu zimu,pak se dna zkroutila a konec.
Takže dovnitř strkám tvrdý papír.
A pevná dna jsou na paletách vůbec k ničemu neb se v nich přes zimu sráží,v rozích, voda.

Já používám obyčejný dvojpapír, který strkám normálně na obyčejné dno. Papír z velkoplošných prospektů pasuje akorát téměř přesně na dno úlu 39x24 na šířku teplé stavby, dva tyto papíry slepím dohromady pomocí mikrotenové fólie ( získané z balíků a z odpadu ze supermarketu, prospekty patřičných rozměrů má v poslední době třeba Lídl) žehličkou. Tím podložka nabude na potřebné tvrdosti a odolnosti proti případné vlhkosti.
Na takovém papíru vytáhnu všechno, mrtvé včely a další nevhodný materiál shrnu třeba nožem a zbude měl. Žádné síto ani prosívání není potřeba.
Dna mám různá, z dřívějška v nástavcích vysoká se zabudovaným pletivem nebo bez pletiva nebo nízká či rovnou nízká provizorní nebo nízká, 1 - 2 cm vysoká dna v zadovácích.
Všude to takhle jde. Problém je akorát občas vlhkost, která ale je obvykle ze sněhu, který je do některých úlů nafoukáván větrem.

To funguje Radime na zimni mel,nefunguje to na monitoring,tam je potreba,aby to vcely nebo mravenci nevyhazeli ven.

mravenci lezou i na podložku pod sítem

"To funguje Radime na zimni mel,nefunguje to na monitoring,tam je potreba,aby to vcely nebo mravenci nevyhazeli ven."
a.
Já jsem nenapsal, že to používám na varomonitoring. Ten nedělám třeba i proto, že včelařům padají úplně stejně včelstva, kde byl první spad při podzimním ošetření 200 roztočů i kde byl první spad víc než 2000 roztočů.
Jinak mě docela fascinuje, jak včelaři házejí vinu na úhyny na všechno možné, jenom ne na sebe. Na roztoče, na zemědělské chemikálie, na úbytek pastvy, na mobilní vysílače, na kdovíco.
Přitom bychom měli v první řadě hledat vinu u sebe.
Například kdo přešlechtil naši původní černou nížinnou včelu, geneticky po tisíciletí přizpůsobenou na naše podmínky na krańskou, tedy horskou včelu? Která je geneticky přizpůsobena zimovat až do května, protože v těch horách je sníh a mráz až do května a po pár intenzívních letních měsících začít zimovat už někdy v září, protože už v září tam jsou mrazy a první pořádný sníh. Zatímco tady u nás se po stejné včele chce, aby se rozjela už v březnu a začala zimovat až někdy v říjnu, případně v dnešním oteplení se rozjela už někdy ke konci února a začala zimovat někdy na konci listopadu nebo v prosinci.

"Budete se možná divit, ale už mnoho a současná situace jasně dává najevo, že bez monitoringu včelařit nepůjde. Kdo odmítá varroadno bude muset dělat smyv. Tak si vyber. Kdo si nevybere, ten bude vymýšlet teorie o záhadném mizení včel."
a.
Varoamonitoring jsem zkoušel, ale zjistil jsem, že bych úly musel posadit do plechovek s vodou, aby tam nelozili mravenci a roztoče nesbírali. Z tohoto důvodu mně připadá varoa dno jako komplikující a nic nepřinášející zbytečnost, protože pokud má být stanoviště včel zdravé, mravenci tam automaticky jsou. Nebo jinak, pár stanovišť jsem měl a hezkých pár viděl, když jsem včelařům kdysi ošetřoval včely a kromě kočovných stanovišť, kdy se úly nebo včelín "kecly" přímo na pole, byli mravenci automaticky na všech.
Možná že někdy v budoucnu budu uvažovat o zbavení se mravenců, zatím ale ne.