Včelařská konference

Dne čt 7. října 2004 08:30 nezmart/=/quick.cz napsal(a):
> Vsechny me kilovky vypadaji naprosto stejne a neprodávam jen par kilovek ze
> dvora a prodavam do obchodu. Proste nemam problem. Na to staci i cista
> kuchyn nebo nejaka nebytova mistnost, ktera je samozrejme naprosto cista.

Dobry den,

o problematiku plnirny medu se zajimam , zatim teoreticky asi 1.5 roku, viz me
drivejsi prispevky na toto tema. To Vam opravdu veterinari schvalili kuchyn
na plnirnu medu ? Nebo to jen plnite a prodavate "ze dvora" do obchodu ?


jen jeste takovy priklad (pro me skoro nepochopitelny)

Ted jsem zrovna mohl mit takovy "kseft", prodat k synovy do skoly naky konve s
medem, ptal jsem se na CSV pravnicky, a ta me od toho odradila, ze uz to neni
pro primou spotrebu. To uz se mi zda naprosto absurdni, ze pokud nemam
plnirnu a nam v konvi vycereny med , tu konev nemohu prodat. Pokud bych mel
schvalenou plnirnu, na technologickem postupu bych nic nemenil, ale tu samou
konev bych uz prodat mohl.


Honza

> pokud bych melschvalenou plnirnu, na technologickem
> postupu bych nic nemenil, ale tu samoukonev bych uz prodat mohl.

Zkusím ti tu nepochopitelnou věc vysvětlit na vajíčkách: Prodáš vejce do jídelny, budou spokojený, že ušetřili, ale ouha, děti dostanou salmonelu, mohou i umřít. Zjistí se, že je od tvých vajec. Koho vyhodí, kdo je v problému? Toho, kdo porušil zákon - ty a hlavně ta paní, co neoprávněně koupila "načerno" potravinu, porušila předpisy, zavřou ji, ztratí práci, atd... Nikdo vás nebude litovat.

Když prodáš konev výkupci, tak zodpovědnost přechází na něj, on si musí zajistit rozbor a tebe převzetím peněz už nemusí zajímat, co se s medem stane. Tak nějak tomu rozumím já.

V posledním Moderním včelaři Špaček píše, jak slovákům vrátili z Německa med s antibiotiky. Těch pár pachatelů včelařů samoléčitelů, co to zavinili, už asi peníze za kontaminovaný med mají na kontě. To je to riziko výkupců. Oni si samozřejmě poradí: propašují ho k nám, nebo nějak podobně, ale mají o 1 problém navíc. To vadí zase mě, že se pak ten kontaminovaný med nezapečetí a pod dohledem stát. orgánů nespálí. Možná se z nedostatku informací mýlím.

Eman

Plně souhlasím s Emanem. Med oproti těm vajíčkám, nebo třeba kozímu sýru má
navíc tu přednost, ľe ľádná včelí nemoc přenositelná medem neąkodí lidem.
Zůstávají jen ty antibiotika amatérských léčitelů.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "eman" <>
To: "Včelařský mailing list" <>
Sent: Thursday, October 07, 2004 1:24 PM
Subject: Re: Včelaři, vzbuďte se!


> > pokud bych melschvalenou plnirnu, na technologickem
> > postupu bych nic nemenil, ale tu samoukonev bych uz prodat mohl.
>
> Zkusím ti tu nepochopitelnou věc vysvětlit na vajíčkách: Prodáą vejce do
> jídelny, budou spokojený, ľe uąetřili, ale ouha, děti dostanou salmonelu,
> mohou i umřít. Zjistí se, ľe je od tvých vajec. Koho vyhodí, kdo je v
> problému? Toho, kdo poruąil zákon - ty a hlavně ta paní, co neoprávněně
> koupila "načerno" potravinu, poruąila předpisy, zavřou ji, ztratí práci,
> atd... Nikdo vás nebude litovat.
>
> Kdyľ prodáą konev výkupci, tak zodpovědnost přechází na něj, on si musí
> zajistit rozbor a tebe převzetím peněz uľ nemusí zajímat, co se s medem
> stane. Tak nějak tomu rozumím já.
>
> V posledním Moderním včelaři ©paček píąe, jak slovákům vrátili z Německa
> med s antibiotiky. Těch pár pachatelů včelařů samoléčitelů, co to
zavinili,
> uľ asi peníze za kontaminovaný med mají na kontě. To je to riziko výkupců.
> Oni si samozřejmě poradí: propaąují ho k nám, nebo nějak podobně, ale mají
> o 1 problém navíc. To vadí zase mě, ľe se pak ten kontaminovaný med
> nezapečetí a pod dohledem stát. orgánů nespálí. Moľná se z nedostatku
> informací mýlím.
>
> Eman

>navíc tu přednost, že žádná včelí nemoc přenositelná medem
>neškodí lidem.

Četl jsem, že některý med je jedovatý a také se jím může přenášet botulinismus. Možná teoreticky i jiné bakteriální choroby (salomonela apod). Záleží na tom, čím se znečistí nepřirozenou cestou.
Eman

Pokud vím i z literatury Med je ve své původní podobě také antiseptikum a
údajně vněm mé přeľívat je bakerije včelího moru. A jedovaté medy? toj zase
vnáąení panyky Jedovatý nekter má třeba břečtan a ten kvete teď jedovatý
býva i med z Vratiče ale ten včeli navątěvují sporadicky protoľe v tudobu
mají dostatek lepąí pastvy.

Pepan


----- Original Message -----
From: "eman" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 08, 2004 6:09 AM
Subject: Re: V?ela?i, vzbu?te se!


> >navíc tu přednost, ľe ľádná včelí nemoc přenositelná medem
> >neąkodí lidem.
>
> Četl jsem, ľe některý med je jedovatý a také se jím můľe přenáąet
> botulinismus. Moľná teoreticky i jiné bakteriální choroby (salomonela
> apod). Záleľí na tom, čím se znečistí nepřirozenou cestou.
> Eman
>

Dneska na Nově v televizních novinách potřebovali zase nějakou senzační
zprávu, tak se obuli do této rostliny jakoľto silně agresívní. Je to sice
cizí rostlina, k nám ji dovezli někdy před více neľ 100 lety a do nějakých
chráněných oblastí asi nepatří.
Mám tuto rostlinu vysazenou na stanoviątích více neľ dvacet let a můľu říct,
ľe původní rostliny v ľádném případě nevytlačuje, jen je doplňuje. A je
dobrým zdrojem pylu pro včelstva od zhruba poloviny srpna do prvních
mrazíků. Je vhodná do zahrad a podobných kontrolovaných ploch, protoľe se
dá velice snadno mechanicky zničit.

R. Poláąek.

Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera ROYLE), dříve známá spíše pod názvem netýkavka Royleova, je dalším nepůvodním druhem v naší flóře. Původním místem jejího výskytu byl západní Himálaj. Tam roste ve výškách 1800 - 3000 m n. m. Do Evropy byla přivezena údajně v r. 1839 jako okrasná a nektarodárná rostlina do Anglie. Zprávy o prvním pěstování v Čechách jsou poměrně kusé. Je však doloženo pěstování v zámecké zahradě v Červeném Hrádku u Jirkova již v roce 1846. Teprve z roku 1896 pochází údaj o zplanění v Kunraticích u Litoměřic a r. 1903 i na březích Jizery u Turnova, kde je dnes nejrozšířenější jednoletou rostlinou. Ve stejné době zplaněla i na Svitavě u Blanska a na Moravě u Olomouce a u Litovle. V roce 1909 se již vyskytla i na Zlaté stoce u Třeboně. Od roku 1920 do roku 1940 se rychle rozšířila po celé republice, především na větší toky. V Krkonoších již byl výskyt zaznamenán na Malé Úpě, v Krakonošově údolí (830 m n.m), na Labi, Malém Labi, Čisté, Olešce a jinde. stanoviste netykavky u reky

Netýkavka žláznatá je jednou z nejvyšších letniček ve střední Evropě. Jde o rostlinu z čeledi netýkavkovitých. Její nebezpečí spočívá obdobně jako u bolševníku velkolepého či křídlatky (o nich psáno v již zmíněném čísle 11/1998) zejména ve schopnosti rychle obsadit a zcela změnit nové stanoviště. Protože vytváří neprostupné porosty na březích řek a rybníků, na rumištích, u hřbitovů, oplocení zahrad a v říčních přístavech a překladištích, snižuje jejich druhovou pestrost. Má velký vliv na erozi půdy, protože nevydrží první mrazíky, a ponechává tak odkryté břehy až do jara. Vyžaduje slabě kyselá až slabě zásaditá vlhká stanoviště, bohatá na živiny a polostín.

Netýkavka žláznatá je příjemně ovocem vonící jednoletá lysá bylina s přímou, odzdola někdy větvenou lodyhou, vysokou až téměř 3 m. Lodyha je při bázi až 5 cm tlustá, dutá, tupě hranatá, světle zelené až tmavě nachové barvy. Dolní lodyžní listy jsou střídavé nebo vstřícné, horní vstřícné nebo v trojčetných přeslenech, řapíkaté, široce vejčité až kopinaté, délky až 35 cm a 10 cm široké. Jsou špičaté, na bázi klínovité, ostře pilovité s vyniklou žilnatinou, na každé straně s 20 - 50 zuby. Naspodu jsou listy světleji zelené než na líci, na řapících a na okraji báze čepele mají nápadné, až 3 mm dlouhé kyjovité žlázky, které jsou celé nebo jen na koncích nachové.

Květy jsou velké 2,5 - 4,5 cm, purpurové, světle až tmavě červenofialové, růžové nebo téměř bílé. Hrozny v úžlabí listenů jsou delší i několikrát než listen. Hrozen tvoří 2 až 20 květů. Rostlina je opylována zejména čmeláky. porost netykavky

Tobolky jsou vřetenovité, dlouhé 2 až 3,5 cm, lesklé, tmavě zelené se světlejšími hranami a nachovou špičkou, pukající 5 zkrucujícími se chlopněmi. V jedné tobolce je 5 - 20 černohnědých lepkavých semen se světlejšími skvrnami. Jedna rostlina může mít více jak 5000 semen. Jejich klíčivost je 6 let a jsou vystřelována až do vzdálenosti 4 m od mateřské rostliny, šíří se však i vodním splachem (neplavou, ale jsou unášena vodním proudem po dně nebo v průtočném profilu) a zvířaty.

Likvidace netýkavky spočívá zejména v mechanickém odstranění - tj. pokosu a zamezení dozrání semen.

Hrozí nebezpečí, že netýkavka žláznatá obsadí během několika málo let celé území České republiky; prvořadé je zamezení jejího šíření zejména v chráněných územích, jakým je i KRNAP. Evidenci a likvidaci netýkavky zajišťují Správy CHKO a NP, organizace ČSOP, Okresní úřady, lesní správy Lesů ČR, Správy ochrany rostlin, organizace správ toků (povodí, Státní meliorační správy, Oblastní správy toků LČR). Poznatky o výskytu této rostliny můžete hlásit na tyto organizace.
Martin Lejdar,
foto Jiří Dvořák


Prevzato z http://krkonose.krnap.cz oficiální stránky Správy Krkonošského Národního Parku.

Velice opatrně si dovolím podotknout, ze nekteri z nas jsou botanici. A to,ze dany rostlinny druh nezpusobuje skody na pestene zahrade neznamena, ze neni nebezpecnym druhem pro divokou kvetenu.

Vice studia preje
Langi

Je pravda, ľe netýkavka se hubí trochu lépe neľ třeba křídlatka, ale ąíří se
skutečně jako lavina.
Jejím roząířením si zavaříte nejen u sebe, ale i v ąirokém okolí.
Honza
----- Original Message -----
From: "Langi" <e-mail/=/nezadan.terramet.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 11, 2004 1:36 PM
Subject: Re: Netýkavka láznatá.


> Netýkavka ľláznatá (Impatiens glandulifera ROYLE), dříve známá spíąe pod
> názvem netýkavka Royleova, je daląím nepůvodním druhem v naąí flóře.
> Původním místem jejího výskytu byl západní Himálaj. Tam roste ve výąkách
> 1800 - 3000 m n. m. Do Evropy byla přivezena údajně v r. 1839 jako okrasná
> a nektarodárná rostlina do Anglie. Zprávy o prvním pěstování v Čechách
jsou
> poměrně kusé. Je vąak doloľeno pěstování v zámecké zahradě v Červeném
> Hrádku u Jirkova jiľ v roce 1846. Teprve z roku 1896 pochází údaj o
> zplanění v Kunraticích u Litoměřic a r. 1903 i na březích Jizery u
Turnova,
> kde je dnes nejroząířenějąí jednoletou rostlinou. Ve stejné době zplaněla
i
> na Svitavě u Blanska a na Moravě u Olomouce a u Litovle. V roce 1909 se
jiľ
> vyskytla i na Zlaté stoce u Třeboně. Od roku 1920 do roku 1940 se rychle
> roząířila po celé republice, předevąím na větąí toky. V Krkonoąích jiľ byl
> výskyt zaznamenán na Malé Úpě, v Krakonoąově údolí (830 m n.m), na Labi,
> Malém Labi, Čisté, Oleące a jinde. stanoviste netykavky u reky
>
> Netýkavka ľláznatá je jednou z nejvyąąích letniček ve střední Evropě. Jde
o
> rostlinu z čeledi netýkavkovitých. Její nebezpečí spočívá obdobně jako u
> boląevníku velkolepého či křídlatky (o nich psáno v jiľ zmíněném čísle
> 11/1998) zejména ve schopnosti rychle obsadit a zcela změnit nové
> stanoviątě. Protoľe vytváří neprostupné porosty na březích řek a rybníků,
> na rumiątích, u hřbitovů, oplocení zahrad a v říčních přístavech a
> překladiątích, sniľuje jejich druhovou pestrost. Má velký vliv na erozi
> půdy, protoľe nevydrľí první mrazíky, a ponechává tak odkryté břehy aľ do
> jara. Vyľaduje slabě kyselá aľ slabě zásaditá vlhká stanoviątě, bohatá na
> ľiviny a polostín.
>
> Netýkavka ľláznatá je příjemně ovocem vonící jednoletá lysá bylina s
> přímou, odzdola někdy větvenou lodyhou, vysokou aľ téměř 3 m. Lodyha je
při
> bázi aľ 5 cm tlustá, dutá, tupě hranatá, světle zelené aľ tmavě nachové
> barvy. Dolní lodyľní listy jsou střídavé nebo vstřícné, horní vstřícné
nebo
> v trojčetných přeslenech, řapíkaté, ąiroce vejčité aľ kopinaté, délky aľ
35
> cm a 10 cm ąiroké. Jsou ąpičaté, na bázi klínovité, ostře pilovité s
> vyniklou ľilnatinou, na kaľdé straně s 20 - 50 zuby. Naspodu jsou listy
> světleji zelené neľ na líci, na řapících a na okraji báze čepele mají
> nápadné, aľ 3 mm dlouhé kyjovité ľlázky, které jsou celé nebo jen na
> koncích nachové.
>
> Květy jsou velké 2,5 - 4,5 cm, purpurové, světle aľ tmavě červenofialové,
> růľové nebo téměř bílé. Hrozny v úľlabí listenů jsou deląí i několikrát
neľ
> listen. Hrozen tvoří 2 aľ 20 květů. Rostlina je opylována zejména čmeláky.
> porost netykavky
>
> Tobolky jsou vřetenovité, dlouhé 2 aľ 3,5 cm, lesklé, tmavě zelené se
> světlejąími hranami a nachovou ąpičkou, pukající 5 zkrucujícími se
> chlopněmi. V jedné tobolce je 5 - 20 černohnědých lepkavých semen se
> světlejąími skvrnami. Jedna rostlina můľe mít více jak 5000 semen. Jejich
> klíčivost je 6 let a jsou vystřelována aľ do vzdálenosti 4 m od mateřské
> rostliny, ąíří se vąak i vodním splachem (neplavou, ale jsou unáąena
vodním
> proudem po dně nebo v průtočném profilu) a zvířaty.
>
> Likvidace netýkavky spočívá zejména v mechanickém odstranění - tj. pokosu
a
> zamezení dozrání semen.
>
> Hrozí nebezpečí, ľe netýkavka ľláznatá obsadí během několika málo let celé
> území České republiky; prvořadé je zamezení jejího ąíření zejména v
> chráněných územích, jakým je i KRNAP. Evidenci a likvidaci netýkavky
> zajią»ují Správy CHKO a NP, organizace ČSOP, Okresní úřady, lesní správy
> Lesů ČR, Správy ochrany rostlin, organizace správ toků (povodí, Státní
> meliorační správy, Oblastní správy toků LČR). Poznatky o výskytu této
> rostliny můľete hlásit na tyto organizace.
> Martin Lejdar,
> foto Jiří Dvořák
>
>
> Prevzato z http://krkonose.krnap.cz oficiální stránky Správy Krkonoąského
> Národního Parku.
>
> Velice opatrně si dovolím podotknout, ze nekteri z nas jsou botanici. A
> to,ze dany rostlinny druh nezpusobuje skody na pestene zahrade neznamena,
> ze neni nebezpecnym druhem pro divokou kvetenu.
>
> Vice studia preje
> Langi
>

Nevěřícím včelařům poradím aby navštívili lokalitu Julinčino údolí pod Říčkami v Orlických horách.
To co spatří je ekologická katastrogfa. Likvidace této laviny netýkavky bude trvat mnoho let. Největší nebezpečí přírodě nehrozí dnes v CHKO od zemědělství, nebo jiných lidských aktivit , ale od šíření invazních rostiln.

Miloš Vašek

Tento příspěvek zřejmě vznikl pod dojmem prosincové návštěvy tohoto údolí. V
tuto dobu krajina se zbytky netýkavek opravdu vypadá dost nepěkně.
Netýkavku sleduji na jednom vlhčím stanovišti na kraji lesa u svých včelstev
již témeř 30let. Prvních několik let dochází k rychlému šíření, netýkavka
roste do dvou metrů i výše a zabírá souvislou plochu. V té době na konci
srpna to byl souvislý růžový val 2 metry vysoký, sahající od obilí v poli až
po zastíněný kraj lesa. Po asi 5 letech se začala výška netýkavek snižovat a
souvislý porost opět trhat a začínaly se prosazovat původní rostliny. Nyní
na těchto místech netýkavka zabírá cca 10 % plochy, neroste výše než kousek
nad metr a úspěšně s ní soutěží kopřivy, vysoká tráva, "štěrbák" a podobné
rostliny obvyklé na nesekaných vlhkých loukách a okrajích lesa. Vypadá to,
jako by netýkavka vylučovala něco do půdy, co další roky brání samotným
netýkavkám v růstu nebo vyčerpala jednostranně půdu tak, že jiným rostlinám
to nevadí. Nějaká fyzická, nebo chemická likvidäce netýkavky se mně proto
jeví jako nesmyslná, přemnožená netýkavka se po pár letech vrátí zase do
normálu a původní rostlinstvo se opět rozšíří. Snad jedině, kdyby se někomu
chtělo jednou ročně ty plochy posekat.
Jediná výjimka je pro místa, kde je velmi vysoká koncentrace živin, třeba
dlouholetá polní hnojiště, různé ruiny kravínů a chlévů, různé stoky a
potoky tekoucí z těchto míst a celkově všechna říční koryta pod nějakými
většími městy. Tam rostou trvale netýkavky vysoké 2 metry i více a v pohodě
přerostou jakékoliv jiné rostliny.
Takže radím místo naříkání na tato místa přesunout včelstva, využít tím
nabídky kvalitního pylu v srpnu a září, případně posunout krmení na září a
vytočit i nějaký med, dokud tam ta netýkavka ještě je přemnožená.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Milo Vaek" <>
To: "Včelařský mailing list" <>
Sent: Friday, December 17, 2004 10:41 AM
Subject: Re: Netýkavka láznatá.


> Nevěřícím včelařům poradím aby navštívili lokalitu Julinčino údolí pod
> Říčkami v Orlických horách.
> To co spatří je ekologická katastrogfa. Likvidace této laviny netýkavky
> bude trvat mnoho let. Největší nebezpečí přírodě nehrozí dnes v CHKO od
> zemědělství, nebo jiných lidských aktivit , ale od šíření invazních
> rostiln.
>
> Miloš Vašek
>

Važení přátele včelaři myslite si že dotovat včelaře kteří každý rok nahlašují velké stráty ,včelaří v rozpadajících se ulech. Kdy bude dotace za to že včelaříme dobře amáme výsledky.V letošnim roce asi hodně včelařu skončí a až přestanou fungovat dotace skončí další je otázka jestli to neprospěje českému včelařství. V okese Mělník odchod některých špatných včlařu prospělo zdravotnímu stavu ostatních včelstev

Sýkora Karel:>Važení přátele včelaři myslite si že dotovat včelaře kteří každý rok nahlašují velké stráty ,včelaří v rozpadajících se ulech. Kdy bude dotace za to že včelaříme dobře amáme výsledky.<
..........
Vážený příteli. Už Vás napadlo, že když si odsouhlasíte ve Vaší ZO to, že veškeré zprostředkované finance přes dotaci D (za opylení, původně na zazimování) vložíte do spolku, který každoročně zaně místo obědů a proplaceného jízdného zakoupí SVÝM ČLENŮM (v přímé úměrnosti včelstva - úl) úlový inventář, je jisté, že včelaři kolem 10 včelstev cca za 10 let budou mít obnoveny všechny úly.

Co má společného netýkavka žláznatá s dotacemi pro včelaře v rozpadajících
úlech?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Sýkora Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, December 28, 2008 10:59 AM
Subject: Re: Netýkavka láznatá.


> Važení přátele včelaři myslite si že dotovat včelaře kteří každý rok
> nahlašují velké stráty ,včelaří v rozpadajících se ulech. Kdy bude dotace
> za to že včelaříme dobře amáme výsledky.V letošnim roce asi hodně včelařu
> skončí a až přestanou fungovat dotace skončí další je otázka jestli to
> neprospěje českému včelařství. V okese Mělník odchod některých špatných
> včlařu prospělo zdravotnímu stavu ostatních včelstev

Podle mých pozorování je netýkavka světlomilná rostlina. Snáąí maximálně ten
polostín, větąí zastínění ne. Takľe nedokáľe pod sebou způsobit takový
nedostatek světla, aby ostatní rostliny uhynuly. Na rozdíl třeba od
křídlatky. Nebo kopřiv.

Netýkavku jsem vysadil kdysi v mladickém nadąení (bylo mně něco mezi 10 - 15
lety) na lesní stanoviątě včelstev. Jedná se o východní okraj lesa typu
les-pole a les-louka, který je ze severu a z východu chráněn daląím lesem a
z jihovýchodu a jihu chráněn a stíněn kopcem, takľe je tam spíąe vlhko.
®iviny tam jsou dodávány hlavně spadem listí z lesa. Prvních několik let se
netýkavka poměrně rychle roząiřovala. Zhruba pátý rok byl celý kraj lesa o
délce cca 50 metrů a ąířce aľ 2 metry obsazen souvisle rostoucí aľ dva metry
vysokou netýkavkou. Podotýkám, ľe ostatní rostliny běľně rostly pod
netýkavkami. Později se netýkavka dále roząiřovala, ale výąka rostlin se
zmenąovala. Okolo roku 1990 jiľ netýkavky nebyly vyąąí neľ metr a jejich
porost nebyl souvislý, ale jen ostrůvkový. Okolo roku 1995 netýkavky
nedosahovaly obvykle větąí výąky neľ 60 centimetrů a byly evidentně
zahluąovány trávou, kopřivami a daląími tam rostoucími rostlinami. Jejich
počet se zmenąil tak, ľe ztratily pro včely význam. V té době převzal les
soukromý majitel. Ten vyřezal okrajové dřeviny i některé nevhodné stromy v
lese a na jejich místo se opět za rok, dva roząířila netýkavka. Ale uľ to
nebyl souvislý porost, ale ostrůvkový a výąka netýkavek nebyla větąí neľ asi
1,5 metru. Konkurovaly hlavně kopřivy. Od této doby se netýkavka zase pomalu
zmenąuje a ustupuje. Nyní na kraji lesa tak cca 30 metrů od včelstev na obě
strany netýkavka zabírá odhadem tak 5-10 procent plochy, více ne a dosahuje
výąky něco nad jeden metr. Nedovedu si představit, ľe by netýkavka na těch
pár procentech nějak negativně působila na okolí, spíą bych řekl, ľe svou
přítomností toto stanoviątě obohacuje.
Usuzuji, ľe netýkavka buď jednostranně vyčerpává ľiviny, nebo vypouątí do
půdy nějakou látku, kterou sama daląí roky v půdě nesnáąí. Samozřejmě něco
jiného jsou břehové porosty řek, kde je půda kaľdý rok v zimě propláchnuta
vysokou vodou a v létě přináąí ze splaąků z baráků a z odtokových vod z
čistíren dostatek ľivin. Tam skutečně dosahuje kaľdý rok těch dvou, tří
metrů.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Jan Vencl" <>
To: "Vcelarska konference" <>
Sent: Monday, October 11, 2004 1:55 PM
Subject: Re: Netýkavka láznatá.


> Je pravda, ľe netýkavka se hubí trochu lépe neľ třeba křídlatka, ale ąíří
se
> skutečně jako lavina.
> Jejím roząířením si zavaříte nejen u sebe, ale i v ąirokém okolí.
> Honza

Mě by spíše zajímalo, jak vypadá.Není někde fotéčka?

Fotografie viz:
http://rostliny.nikde.cz/view.php?cisloclanku=2003081102
http://www.kvetenacr.cz/detail.asp?IDdetail=98
http://www.prateleprirody.cz/netykavka.html
A.B.

-----Original Message-----
From: Havl?k [mailto:e-mail/=/nezadan]
Mě by spíąe zajímalo, jak vypadá.Není někde fotéčka?

Pokud někdo napíąe ano, tak poąlu nebo umístím někde na webu i svoje fotky
netýkavky. Měl bych jic mít v archívu nějakou desítku a něco i se včelami.
Lituji, ľe jsem si rozrůstání a poté ústup netýkavky nedokumentoval fotkami.
Pár fotek za rok, kaľdý rok vľdy ze stejného místa, to uľ by stálo za
podívání.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Havlík" <>
To: "Včelařský mailing list" <>
Sent: Monday, October 11, 2004 3:58 PM
Subject: Re: Netýkavka láznatá.


> Mě by spíąe zajímalo, jak vypadá.Není někde fotéčka?

Zvláątní, ľe právě ty zavlečené bestie bývají včelám docela milé...

Na Novém Zélandu mají stejný problém s Hlodáąem evropským:
http://turlough.blogspot.com/2004/10/kiwi-beekeepers-on-thorns-of-dilemma.html

Ivan

Právě ty nekontrolované plochy jsou problémem .
Vůbec vąechny netykavky k nám byly dovezeny ale dvě se teď
nekontrolovatelně ąíří . Ta na Nově jmenovaná se ąíří podél vodních toků a
vytlačuje naąe pobřeľní nízké bylina . Jeątě jedna se ąíří v naąích lesích
dosahuje jen 50 cm a nevadí jí hluboký stín a ani sluneční úpal

Pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 10, 2004 11:08 PM
Subject: Net?kavka ?l?znat?.


> Dneska na Nově v televizních novinách potřebovali zase nějakou senzační
> zprávu, tak se obuli do této rostliny jakoľto silně agresívní. Je to sice
> cizí rostlina, k nám ji dovezli někdy před více neľ 100 lety a do nějakých
> chráněných oblastí asi nepatří.
> Mám tuto rostlinu vysazenou na stanoviątích více neľ dvacet let a můľu
říct,
> ľe původní rostliny v ľádném případě nevytlačuje, jen je doplňuje. A je
> dobrým zdrojem pylu pro včelstva od zhruba poloviny srpna do prvních
> mrazíků. Je vhodná do zahrad a podobných kontrolovaných ploch, protoľe se
> dá velice snadno mechanicky zničit.
>
> R. Poláąek.
>
>

Kdyľ slyąím antiseptický, vybaví se mně chloramin, Savo a podobné prostředky
které ničí baktérie (i vąechnu ľivou tkáň) přímo chemicky. Z toho úhlu
posuzuji med.
Z těch mastí asi med ty bakterie toho zánětu ničí podstatně méně neľ Savo,
ale na rozdíl od Sava neničí okolní ľivé tkáně, cukry z medu moľná dokonce
podporují její růst.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menąík" <>
To: "Vcelarska konference" <>
Sent: Monday, October 11, 2004 8:42 PM
Subject: Re: V?ela?i, vzbu?te se! med


> To nemáte pravdu sám znám několik receprur z lidového lékařství na výrobu
> medových mastí na záněty bércové vředy a i jednu oční mast.
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Pol??ek" <>
> To: "Vcelarska konference" <>
> Sent: Sunday, October 10, 2004 10:42 PM
> Subject: Re: V?ela?i, vzbu?te se! med
>
>
> > Med je fyziologicky suché prostředí. Proto bakterie a podobná havě»,
aspoň
> > ta ąkodlivá lidem se v něm nemnoľí a v aktivní formě v něm hynou
defakto
> > suchem nebo přejdou do neaktivní formy. Na rozdíl třeba od majonézy,
masa,
> > mléka atd. Antiseptický účinek medu, pokud nějaký je, asi moc silný
> nebude,
> > med by nebyl k jídlu.
> >
> > R. Poláąek

Menąí, podstatně křehčeji stavěná netýkavka, má stříbřitě zelenou ojíněnou
barvu listů, roste v lesích na spadaném listí, kvete jasně ľlutě někdy v
červnu a červenci.
Pokud si pamatuji dobře ze ąkolních let, je to naąe původní netýkavka. Mám
pocit, ľe jsou dokonce dvě, buď jedna obyčejná a jedna horská, nebo větąí a
menąí.

Podíval jsem se na internet, podle
http://www.kvetena.com.cz/netykavkovite.htm jsou dvě.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menąík" <>
To: "Vcelarska konference" <>
Sent: Monday, October 11, 2004 8:52 PM
Subject: Re: Net?kavka ?l?znat?.


> Právě ty nekontrolované plochy jsou problémem .
> Vůbec vąechny netykavky k nám byly dovezeny ale dvě se teď
> nekontrolovatelně ąíří . Ta na Nově jmenovaná se ąíří podél vodních toků a
> vytlačuje naąe pobřeľní nízké bylina . Jeątě jedna se ąíří v naąích lesích
> dosahuje jen 50 cm a nevadí jí hluboký stín a ani sluneční úpal
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Pol??ek" <>
> To: "Vcelarska konference" <>
> Sent: Sunday, October 10, 2004 11:08 PM
> Subject: Net?kavka ?l?znat?.
>
>
> > Dneska na Nově v televizních novinách potřebovali zase nějakou senzační
> > zprávu, tak se obuli do této rostliny jakoľto silně agresívní. Je to
sice
> > cizí rostlina, k nám ji dovezli někdy před více neľ 100 lety a do
nějakých
> > chráněných oblastí asi nepatří.
> > Mám tuto rostlinu vysazenou na stanoviątích více neľ dvacet let a můľu
> říct,
> > ľe původní rostliny v ľádném případě nevytlačuje, jen je doplňuje. A je
> > dobrým zdrojem pylu pro včelstva od zhruba poloviny srpna do prvních
> > mrazíků. Je vhodná do zahrad a podobných kontrolovaných ploch, protoľe
se
> > dá velice snadno mechanicky zničit.
> >
> > R. Poláąek.
> >
> >
>