78123

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


eman --- 8. 10. 2004
Re: Včelaři, vzbuďte se!

>navíc tu přednost, že žádná včelí nemoc přenositelná medem
>neškodí lidem.

Četl jsem, že některý med je jedovatý a také se jím může přenášet botulinismus. Možná teoreticky i jiné bakteriální choroby (salomonela apod). Záleží na tom, čím se znečistí nepřirozenou cestou.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7441


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
pan Josef Menšík --- 10. 10. 2004
Re: V?ela?i, vzbu?te se!

Pokud vím i z literatury Med je ve své původní podobě také antiseptikum a
údajně vněm mé přežívat je bakerije včelího moru. A jedovaté medy? toj zase
vnášení panyky Jedovatý nekter má třeba břečtan a ten kvete teď jedovatý
býva i med z Vratiče ale ten včeli navštěvují sporadicky protože v tudobu
mají dostatek lepší pastvy.

Pepan


----- Original Message -----
From: "eman" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 08, 2004 6:09 AM
Subject: Re: V?ela?i, vzbu?te se!


> >navíc tu přednost, že žádná včelí nemoc přenositelná medem
> >neškodí lidem.
>
> Četl jsem, že některý med je jedovatý a také se jím může přenášet
> botulinismus. Možná teoreticky i jiné bakteriální choroby (salomonela
> apod). Záleží na tom, čím se znečistí nepřirozenou cestou.
> Eman
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7455


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radim Polášek --- 11. 10. 2004
Netýkavka žláznatá.

Dneska na Nově v televizních novinách potřebovali zase nějakou senzační
zprávu, tak se obuli do této rostliny jakožto silně agresívní. Je to sice
cizí rostlina, k nám ji dovezli někdy před více než 100 lety a do nějakých
chráněných oblastí asi nepatří.
Mám tuto rostlinu vysazenou na stanovištích více než dvacet let a můžu říct,
že původní rostliny v žádném případě nevytlačuje, jen je doplňuje. A je
dobrým zdrojem pylu pro včelstva od zhruba poloviny srpna do prvních
mrazíků. Je vhodná do zahrad a podobných kontrolovaných ploch, protože se
dá velice snadno mechanicky zničit.

R. Polášek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7461


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Langi --- 11. 10. 2004
Re: Netýkavka žláznatá.

Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera ROYLE), dříve známá spíše pod názvem netýkavka Royleova, je dalším nepůvodním druhem v naší flóře. Původním místem jejího výskytu byl západní Himálaj. Tam roste ve výškách 1800 - 3000 m n. m. Do Evropy byla přivezena údajně v r. 1839 jako okrasná a nektarodárná rostlina do Anglie. Zprávy o prvním pěstování v Čechách jsou poměrně kusé. Je však doloženo pěstování v zámecké zahradě v Červeném Hrádku u Jirkova již v roce 1846. Teprve z roku 1896 pochází údaj o zplanění v Kunraticích u Litoměřic a r. 1903 i na březích Jizery u Turnova, kde je dnes nejrozšířenější jednoletou rostlinou. Ve stejné době zplaněla i na Svitavě u Blanska a na Moravě u Olomouce a u Litovle. V roce 1909 se již vyskytla i na Zlaté stoce u Třeboně. Od roku 1920 do roku 1940 se rychle rozšířila po celé republice, především na větší toky. V Krkonoších již byl výskyt zaznamenán na Malé Úpě, v Krakonošově údolí (830 m n.m), na Labi, Malém Labi, Čisté, Olešce a jinde. stanoviste netykavky u reky

Netýkavka žláznatá je jednou z nejvyšších letniček ve střední Evropě. Jde o rostlinu z čeledi netýkavkovitých. Její nebezpečí spočívá obdobně jako u bolševníku velkolepého či křídlatky (o nich psáno v již zmíněném čísle 11/1998) zejména ve schopnosti rychle obsadit a zcela změnit nové stanoviště. Protože vytváří neprostupné porosty na březích řek a rybníků, na rumištích, u hřbitovů, oplocení zahrad a v říčních přístavech a překladištích, snižuje jejich druhovou pestrost. Má velký vliv na erozi půdy, protože nevydrží první mrazíky, a ponechává tak odkryté břehy až do jara. Vyžaduje slabě kyselá až slabě zásaditá vlhká stanoviště, bohatá na živiny a polostín.

Netýkavka žláznatá je příjemně ovocem vonící jednoletá lysá bylina s přímou, odzdola někdy větvenou lodyhou, vysokou až téměř 3 m. Lodyha je při bázi až 5 cm tlustá, dutá, tupě hranatá, světle zelené až tmavě nachové barvy. Dolní lodyžní listy jsou střídavé nebo vstřícné, horní vstřícné nebo v trojčetných přeslenech, řapíkaté, široce vejčité až kopinaté, délky až 35 cm a 10 cm široké. Jsou špičaté, na bázi klínovité, ostře pilovité s vyniklou žilnatinou, na každé straně s 20 - 50 zuby. Naspodu jsou listy světleji zelené než na líci, na řapících a na okraji báze čepele mají nápadné, až 3 mm dlouhé kyjovité žlázky, které jsou celé nebo jen na koncích nachové.

Květy jsou velké 2,5 - 4,5 cm, purpurové, světle až tmavě červenofialové, růžové nebo téměř bílé. Hrozny v úžlabí listenů jsou delší i několikrát než listen. Hrozen tvoří 2 až 20 květů. Rostlina je opylována zejména čmeláky. porost netykavky

Tobolky jsou vřetenovité, dlouhé 2 až 3,5 cm, lesklé, tmavě zelené se světlejšími hranami a nachovou špičkou, pukající 5 zkrucujícími se chlopněmi. V jedné tobolce je 5 - 20 černohnědých lepkavých semen se světlejšími skvrnami. Jedna rostlina může mít více jak 5000 semen. Jejich klíčivost je 6 let a jsou vystřelována až do vzdálenosti 4 m od mateřské rostliny, šíří se však i vodním splachem (neplavou, ale jsou unášena vodním proudem po dně nebo v průtočném profilu) a zvířaty.

Likvidace netýkavky spočívá zejména v mechanickém odstranění - tj. pokosu a zamezení dozrání semen.

Hrozí nebezpečí, že netýkavka žláznatá obsadí během několika málo let celé území České republiky; prvořadé je zamezení jejího šíření zejména v chráněných územích, jakým je i KRNAP. Evidenci a likvidaci netýkavky zajišují Správy CHKO a NP, organizace ČSOP, Okresní úřady, lesní správy Lesů ČR, Správy ochrany rostlin, organizace správ toků (povodí, Státní meliorační správy, Oblastní správy toků LČR). Poznatky o výskytu této rostliny můžete hlásit na tyto organizace.
Martin Lejdar,
foto Jiří Dvořák


Prevzato z http://krkonose.krnap.cz oficiální stránky Správy Krkonošského Národního Parku.

Velice opatrně si dovolím podotknout, ze nekteri z nas jsou botanici. A to,ze dany rostlinny druh nezpusobuje skody na pestene zahrade neznamena, ze neni nebezpecnym druhem pro divokou kvetenu.

Vice studia preje
Langi

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7470


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Jan Vencl --- 11. 10. 2004
Re: Netýkavka láznatá.

Je pravda, že netýkavka se hubí trochu lépe než třeba křídlatka, ale šíří se
skutečně jako lavina.
Jejím rozšířením si zavaříte nejen u sebe, ale i v širokém okolí.
Honza
----- Original Message -----
From: "Langi" <e-mail/=/nezadan.terramet.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 11, 2004 1:36 PM
Subject: Re: Netýkavka láznatá.


> Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera ROYLE), dříve známá spíše pod
> názvem netýkavka Royleova, je dalším nepůvodním druhem v naší flóře.
> Původním místem jejího výskytu byl západní Himálaj. Tam roste ve výškách
> 1800 - 3000 m n. m. Do Evropy byla přivezena údajně v r. 1839 jako okrasná
> a nektarodárná rostlina do Anglie. Zprávy o prvním pěstování v Čechách
jsou
> poměrně kusé. Je však doloženo pěstování v zámecké zahradě v Červeném
> Hrádku u Jirkova již v roce 1846. Teprve z roku 1896 pochází údaj o
> zplanění v Kunraticích u Litoměřic a r. 1903 i na březích Jizery u
Turnova,
> kde je dnes nejrozšířenější jednoletou rostlinou. Ve stejné době zplaněla
i
> na Svitavě u Blanska a na Moravě u Olomouce a u Litovle. V roce 1909 se
již
> vyskytla i na Zlaté stoce u Třeboně. Od roku 1920 do roku 1940 se rychle
> rozšířila po celé republice, především na větší toky. V Krkonoších již byl
> výskyt zaznamenán na Malé Úpě, v Krakonošově údolí (830 m n.m), na Labi,
> Malém Labi, Čisté, Olešce a jinde. stanoviste netykavky u reky
>
> Netýkavka žláznatá je jednou z nejvyšších letniček ve střední Evropě. Jde
o
> rostlinu z čeledi netýkavkovitých. Její nebezpečí spočívá obdobně jako u
> bolševníku velkolepého či křídlatky (o nich psáno v již zmíněném čísle
> 11/1998) zejména ve schopnosti rychle obsadit a zcela změnit nové
> stanoviště. Protože vytváří neprostupné porosty na březích řek a rybníků,
> na rumištích, u hřbitovů, oplocení zahrad a v říčních přístavech a
> překladištích, snižuje jejich druhovou pestrost. Má velký vliv na erozi
> půdy, protože nevydrží první mrazíky, a ponechává tak odkryté břehy až do
> jara. Vyžaduje slabě kyselá až slabě zásaditá vlhká stanoviště, bohatá na
> živiny a polostín.
>
> Netýkavka žláznatá je příjemně ovocem vonící jednoletá lysá bylina s
> přímou, odzdola někdy větvenou lodyhou, vysokou až téměř 3 m. Lodyha je
při
> bázi až 5 cm tlustá, dutá, tupě hranatá, světle zelené až tmavě nachové
> barvy. Dolní lodyžní listy jsou střídavé nebo vstřícné, horní vstřícné
nebo
> v trojčetných přeslenech, řapíkaté, široce vejčité až kopinaté, délky až
35
> cm a 10 cm široké. Jsou špičaté, na bázi klínovité, ostře pilovité s
> vyniklou žilnatinou, na každé straně s 20 - 50 zuby. Naspodu jsou listy
> světleji zelené než na líci, na řapících a na okraji báze čepele mají
> nápadné, až 3 mm dlouhé kyjovité žlázky, které jsou celé nebo jen na
> koncích nachové.
>
> Květy jsou velké 2,5 - 4,5 cm, purpurové, světle až tmavě červenofialové,
> růžové nebo téměř bílé. Hrozny v úžlabí listenů jsou delší i několikrát
než
> listen. Hrozen tvoří 2 až 20 květů. Rostlina je opylována zejména čmeláky.
> porost netykavky
>
> Tobolky jsou vřetenovité, dlouhé 2 až 3,5 cm, lesklé, tmavě zelené se
> světlejšími hranami a nachovou špičkou, pukající 5 zkrucujícími se
> chlopněmi. V jedné tobolce je 5 - 20 černohnědých lepkavých semen se
> světlejšími skvrnami. Jedna rostlina může mít více jak 5000 semen. Jejich
> klíčivost je 6 let a jsou vystřelována až do vzdálenosti 4 m od mateřské
> rostliny, šíří se však i vodním splachem (neplavou, ale jsou unášena
vodním
> proudem po dně nebo v průtočném profilu) a zvířaty.
>
> Likvidace netýkavky spočívá zejména v mechanickém odstranění - tj. pokosu
a
> zamezení dozrání semen.
>
> Hrozí nebezpečí, že netýkavka žláznatá obsadí během několika málo let celé
> území České republiky; prvořadé je zamezení jejího šíření zejména v
> chráněných územích, jakým je i KRNAP. Evidenci a likvidaci netýkavky
> zajišťují Správy CHKO a NP, organizace ČSOP, Okresní úřady, lesní správy
> Lesů ČR, Správy ochrany rostlin, organizace správ toků (povodí, Státní
> meliorační správy, Oblastní správy toků LČR). Poznatky o výskytu této
> rostliny můžete hlásit na tyto organizace.
> Martin Lejdar,
> foto Jiří Dvořák
>
>
> Prevzato z http://krkonose.krnap.cz oficiální stránky Správy Krkonošského
> Národního Parku.
>
> Velice opatrně si dovolím podotknout, ze nekteri z nas jsou botanici. A
> to,ze dany rostlinny druh nezpusobuje skody na pestene zahrade neznamena,
> ze neni nebezpecnym druhem pro divokou kvetenu.
>
> Vice studia preje
> Langi
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7471


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Miloš Vašek --- 17. 12. 2004
Re: Netýkavka láznatá.

Nevěřícím včelařům poradím aby navštívili lokalitu Julinčino údolí pod Říčkami v Orlických horách.
To co spatří je ekologická katastrogfa. Likvidace této laviny netýkavky bude trvat mnoho let. Největší nebezpečí přírodě nehrozí dnes v CHKO od zemědělství, nebo jiných lidských aktivit , ale od šíření invazních rostiln.

Miloš Vašek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 8156


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Radim Polášek --- 19. 12. 2004
Re: Netýkavka žláznatá.

Tento příspěvek zřejmě vznikl pod dojmem prosincové návštěvy tohoto údolí. V
tuto dobu krajina se zbytky netýkavek opravdu vypadá dost nepěkně.
Netýkavku sleduji na jednom vlhčím stanovišti na kraji lesa u svých včelstev
již témeř 30let. Prvních několik let dochází k rychlému šíření, netýkavka
roste do dvou metrů i výše a zabírá souvislou plochu. V té době na konci
srpna to byl souvislý růžový val 2 metry vysoký, sahající od obilí v poli až
po zastíněný kraj lesa. Po asi 5 letech se začala výška netýkavek snižovat a
souvislý porost opět trhat a začínaly se prosazovat původní rostliny. Nyní
na těchto místech netýkavka zabírá cca 10 % plochy, neroste výše než kousek
nad metr a úspěšně s ní soutěží kopřivy, vysoká tráva, "štěrbák" a podobné
rostliny obvyklé na nesekaných vlhkých loukách a okrajích lesa. Vypadá to,
jako by netýkavka vylučovala něco do půdy, co další roky brání samotným
netýkavkám v růstu nebo vyčerpala jednostranně půdu tak, že jiným rostlinám
to nevadí. Nějaká fyzická, nebo chemická likvidäce netýkavky se mně proto
jeví jako nesmyslná, přemnožená netýkavka se po pár letech vrátí zase do
normálu a původní rostlinstvo se opět rozšíří. Snad jedině, kdyby se někomu
chtělo jednou ročně ty plochy posekat.
Jediná výjimka je pro místa, kde je velmi vysoká koncentrace živin, třeba
dlouholetá polní hnojiště, různé ruiny kravínů a chlévů, různé stoky a
potoky tekoucí z těchto míst a celkově všechna říční koryta pod nějakými
většími městy. Tam rostou trvale netýkavky vysoké 2 metry i více a v pohodě
přerostou jakékoliv jiné rostliny.
Takže radím místo naříkání na tato místa přesunout včelstva, využít tím
nabídky kvalitního pylu v srpnu a září, případně posunout krmení na září a
vytočit i nějaký med, dokud tam ta netýkavka ještě je přemnožená.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Milo Vaek" <>
To: "Včelařský mailing list" <>
Sent: Friday, December 17, 2004 10:41 AM
Subject: Re: Netýkavka láznatá.


> Nevěřícím včelařům poradím aby navštívili lokalitu Julinčino údolí pod
> Říčkami v Orlických horách.
> To co spatří je ekologická katastrogfa. Likvidace této laviny netýkavky
> bude trvat mnoho let. Největší nebezpečí přírodě nehrozí dnes v CHKO od
> zemědělství, nebo jiných lidských aktivit , ale od šíření invazních
> rostiln.
>
> Miloš Vašek
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 8160


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Sýkora Karel (90.177.222.222) --- 28. 12. 2008
Re: Netýkavka žláznatá.

Važení přátele včelaři myslite si že dotovat včelaře kteří každý rok nahlašují velké stráty ,včelaří v rozpadajících se ulech. Kdy bude dotace za to že včelaříme dobře amáme výsledky.V letošnim roce asi hodně včelařu skončí a až přestanou fungovat dotace skončí další je otázka jestli to neprospěje českému včelařství. V okese Mělník odchod některých špatných včlařu prospělo zdravotnímu stavu ostatních včelstev

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33061


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 28. 12. 2008
Re: Netýkavka žláznatá.

Sýkora Karel:>Važení přátele včelaři myslite si že dotovat včelaře kteří každý rok nahlašují velké stráty ,včelaří v rozpadajících se ulech. Kdy bude dotace za to že včelaříme dobře amáme výsledky.<
..........
Vážený příteli. Už Vás napadlo, že když si odsouhlasíte ve Vaší ZO to, že veškeré zprostředkované finance přes dotaci D (za opylení, původně na zazimování) vložíte do spolku, který každoročně zaně místo obědů a proplaceného jízdného zakoupí SVÝM ČLENŮM (v přímé úměrnosti včelstva - úl) úlový inventář, je jisté, že včelaři kolem 10 včelstev cca za 10 let budou mít obnoveny všechny úly.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33062


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 28. 12. 2008
Re: Netýkavka láznatá.

Co má společného netýkavka žláznatá s dotacemi pro včelaře v rozpadajících
úlech?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Sýkora Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, December 28, 2008 10:59 AM
Subject: Re: Netýkavka láznatá.


> Važení přátele včelaři myslite si že dotovat včelaře kteří každý rok
> nahlašují velké stráty ,včelaří v rozpadajících se ulech. Kdy bude dotace
> za to že včelaříme dobře amáme výsledky.V letošnim roce asi hodně včelařu
> skončí a až přestanou fungovat dotace skončí další je otázka jestli to
> neprospěje českému včelařství. V okese Mělník odchod některých špatných
> včlařu prospělo zdravotnímu stavu ostatních včelstev

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33065


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radim Polášek --- 11. 10. 2004
Re: Netýkavka žláznatá.

Podle mých pozorování je netýkavka světlomilná rostlina. Snáší maximálně ten
polostín, větší zastínění ne. Takže nedokáže pod sebou způsobit takový
nedostatek světla, aby ostatní rostliny uhynuly. Na rozdíl třeba od
křídlatky. Nebo kopřiv.

Netýkavku jsem vysadil kdysi v mladickém nadšení (bylo mně něco mezi 10 - 15
lety) na lesní stanoviště včelstev. Jedná se o východní okraj lesa typu
les-pole a les-louka, který je ze severu a z východu chráněn dalším lesem a
z jihovýchodu a jihu chráněn a stíněn kopcem, takže je tam spíše vlhko.
Živiny tam jsou dodávány hlavně spadem listí z lesa. Prvních několik let se
netýkavka poměrně rychle rozšiřovala. Zhruba pátý rok byl celý kraj lesa o
délce cca 50 metrů a šířce až 2 metry obsazen souvisle rostoucí až dva metry
vysokou netýkavkou. Podotýkám, že ostatní rostliny běžně rostly pod
netýkavkami. Později se netýkavka dále rozšiřovala, ale výška rostlin se
zmenšovala. Okolo roku 1990 již netýkavky nebyly vyšší než metr a jejich
porost nebyl souvislý, ale jen ostrůvkový. Okolo roku 1995 netýkavky
nedosahovaly obvykle větší výšky než 60 centimetrů a byly evidentně
zahlušovány trávou, kopřivami a dalšími tam rostoucími rostlinami. Jejich
počet se zmenšil tak, že ztratily pro včely význam. V té době převzal les
soukromý majitel. Ten vyřezal okrajové dřeviny i některé nevhodné stromy v
lese a na jejich místo se opět za rok, dva rozšířila netýkavka. Ale už to
nebyl souvislý porost, ale ostrůvkový a výška netýkavek nebyla větší než asi
1,5 metru. Konkurovaly hlavně kopřivy. Od této doby se netýkavka zase pomalu
zmenšuje a ustupuje. Nyní na kraji lesa tak cca 30 metrů od včelstev na obě
strany netýkavka zabírá odhadem tak 5-10 procent plochy, více ne a dosahuje
výšky něco nad jeden metr. Nedovedu si představit, že by netýkavka na těch
pár procentech nějak negativně působila na okolí, spíš bych řekl, že svou
přítomností toto stanoviště obohacuje.
Usuzuji, že netýkavka buď jednostranně vyčerpává živiny, nebo vypouští do
půdy nějakou látku, kterou sama další roky v půdě nesnáší. Samozřejmě něco
jiného jsou břehové porosty řek, kde je půda každý rok v zimě propláchnuta
vysokou vodou a v létě přináší ze splašků z baráků a z odtokových vod z
čistíren dostatek živin. Tam skutečně dosahuje každý rok těch dvou, tří
metrů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Vencl" <>
To: "Vcelarska konference" <>
Sent: Monday, October 11, 2004 1:55 PM
Subject: Re: Netýkavka láznatá.


> Je pravda, že netýkavka se hubí trochu lépe než třeba křídlatka, ale šíří
se
> skutečně jako lavina.
> Jejím rozšířením si zavaříte nejen u sebe, ale i v širokém okolí.
> Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7473


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Havlík --- 11. 10. 2004
Re: Netýkavka žláznatá.

Mě by spíše zajímalo, jak vypadá.Není někde fotéčka?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7475


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Antonin Bojanovsky --- 11. 10. 2004
RE: Net?kavka l?znat?.

Fotografie viz:
http://rostliny.nikde.cz/view.php?cisloclanku=2003081102
http://www.kvetenacr.cz/detail.asp?IDdetail=98
http://www.prateleprirody.cz/netykavka.html
A.B.

-----Original Message-----
From: Havl?k [mailto:e-mail/=/nezadan]
Mě by spíše zajímalo, jak vypadá.Není někde fotéčka?


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7476


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Radim Polášek --- 12. 10. 2004
Re: Netýkavka žláznatá.

Pokud někdo napíše ano, tak pošlu nebo umístím někde na webu i svoje fotky
netýkavky. Měl bych jic mít v archívu nějakou desítku a něco i se včelami.
Lituji, že jsem si rozrůstání a poté ústup netýkavky nedokumentoval fotkami.
Pár fotek za rok, každý rok vždy ze stejného místa, to už by stálo za
podívání.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Havlík" <>
To: "Včelařský mailing list" <>
Sent: Monday, October 11, 2004 3:58 PM
Subject: Re: Netýkavka láznatá.


> Mě by spíše zajímalo, jak vypadá.Není někde fotéčka?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7479


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Ivan Cerny --- 11. 10. 2004
Re: Netýkavka žláznatá.

Zvláštní, že právě ty zavlečené bestie bývají včelám docela milé...

Na Novém Zélandu mají stejný problém s Hlodášem evropským:
http://turlough.blogspot.com/2004/10/kiwi-beekeepers-on-thorns-of-dilemma.html

Ivan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7477


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
pan Josef Menšík --- 12. 10. 2004
Re: Net?kavka ?l?znat?.

Právě ty nekontrolované plochy jsou problémem .
Vůbec všechny netykavky k nám byly dovezeny ale dvě se teď
nekontrolovatelně šíří . Ta na Nově jmenovaná se šíří podél vodních toků a
vytlačuje naše pobřežní nízké bylina . Ještě jedna se šíří v naších lesích
dosahuje jen 50 cm a nevadí jí hluboký stín a ani sluneční úpal

Pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 10, 2004 11:08 PM
Subject: Net?kavka ?l?znat?.


> Dneska na Nově v televizních novinách potřebovali zase nějakou senzační
> zprávu, tak se obuli do této rostliny jakožto silně agresívní. Je to sice
> cizí rostlina, k nám ji dovezli někdy před více než 100 lety a do nějakých
> chráněných oblastí asi nepatří.
> Mám tuto rostlinu vysazenou na stanovištích více než dvacet let a můžu
říct,
> že původní rostliny v žádném případě nevytlačuje, jen je doplňuje. A je
> dobrým zdrojem pylu pro včelstva od zhruba poloviny srpna do prvních
> mrazíků. Je vhodná do zahrad a podobných kontrolovaných ploch, protože se
> dá velice snadno mechanicky zničit.
>
> R. Polášek.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7485


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radim Polášek --- 13. 10. 2004
Re: V?ela?i, vzbu?te se! med

Když slyším antiseptický, vybaví se mně chloramin, Savo a podobné prostředky
které ničí baktérie (i všechnu živou tkáň) přímo chemicky. Z toho úhlu
posuzuji med.
Z těch mastí asi med ty bakterie toho zánětu ničí podstatně méně než Savo,
ale na rozdíl od Sava neničí okolní živé tkáně, cukry z medu možná dokonce
podporují její růst.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <>
Sent: Monday, October 11, 2004 8:42 PM
Subject: Re: V?ela?i, vzbu?te se! med


> To nemáte pravdu sám znám několik receprur z lidového lékařství na výrobu
> medových mastí na záněty bércové vředy a i jednu oční mast.
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Pol??ek" <>
> To: "Vcelarska konference" <>
> Sent: Sunday, October 10, 2004 10:42 PM
> Subject: Re: V?ela?i, vzbu?te se! med
>
>
> > Med je fyziologicky suché prostředí. Proto bakterie a podobná havěť,
aspoň
> > ta škodlivá lidem se v něm nemnoží a v aktivní formě v něm hynou
defakto
> > suchem nebo přejdou do neaktivní formy. Na rozdíl třeba od majonézy,
masa,
> > mléka atd. Antiseptický účinek medu, pokud nějaký je, asi moc silný
> nebude,
> > med by nebyl k jídlu.
> >
> > R. Polášek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7489


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radim Polášek --- 13. 10. 2004
Re: Netýkavka ?l?znat?.

Menší, podstatně křehčeji stavěná netýkavka, má stříbřitě zelenou ojíněnou
barvu listů, roste v lesích na spadaném listí, kvete jasně žlutě někdy v
červnu a červenci.
Pokud si pamatuji dobře ze školních let, je to naše původní netýkavka. Mám
pocit, že jsou dokonce dvě, buď jedna obyčejná a jedna horská, nebo větší a
menší.

Podíval jsem se na internet, podle
http://www.kvetena.com.cz/netykavkovite.htm jsou dvě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <>
Sent: Monday, October 11, 2004 8:52 PM
Subject: Re: Net?kavka ?l?znat?.


> Právě ty nekontrolované plochy jsou problémem .
> Vůbec všechny netykavky k nám byly dovezeny ale dvě se teď
> nekontrolovatelně šíří . Ta na Nově jmenovaná se šíří podél vodních toků a
> vytlačuje naše pobřežní nízké bylina . Ještě jedna se šíří v naších lesích
> dosahuje jen 50 cm a nevadí jí hluboký stín a ani sluneční úpal
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Pol??ek" <>
> To: "Vcelarska konference" <>
> Sent: Sunday, October 10, 2004 11:08 PM
> Subject: Net?kavka ?l?znat?.
>
>
> > Dneska na Nově v televizních novinách potřebovali zase nějakou senzační
> > zprávu, tak se obuli do této rostliny jakožto silně agresívní. Je to
sice
> > cizí rostlina, k nám ji dovezli někdy před více než 100 lety a do
nějakých
> > chráněných oblastí asi nepatří.
> > Mám tuto rostlinu vysazenou na stanovištích více než dvacet let a můžu
> říct,
> > že původní rostliny v žádném případě nevytlačuje, jen je doplňuje. A je
> > dobrým zdrojem pylu pro včelstva od zhruba poloviny srpna do prvních
> > mrazíků. Je vhodná do zahrad a podobných kontrolovaných ploch, protože
se
> > dá velice snadno mechanicky zničit.
> >
> > R. Polášek.
> >
> >
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7491


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu