78079

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 7. 2009
Re: (36704)

Nasákavé, velmi měkké a prodyšné... A zároveň latexové? To si poněkud
odporuje.
Pro latexové rukavice bych zkusil prodejny zdravotnických potřeb. Měli by
mít "latexové" bez gumy pro ty zdravotníky, co mají alergii na přírodní
gumu. Jinak by mohla být určitá varianta jednorázové tenké snad
polyetýlenové igelitové rukavice, používají se pro ochranu při třeba čerpání
benzínu, pod klasické gumové či jiné jakékoliv prstové. Svého času jsem
používal obyčejné látkové prstové za pár korun pod prstové kožené rukavice.
Když spodní látkové nasákly potem, vyměnily se a a vypraly. A mohly se jako
vrchní používat i tenčí a jemnější prstové, které by jako samotné včely
propíchly.
Radim Polášek
----- Original Message -----
From: "Pavel Holub" <ptp/=/post.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 13, 2009 10:32 AM


>
http://www.vcest.cz/obchod/index.php?p=productsMore&iProduct=16&sName=Vcela
> rske-rukavice-latex
>
> Díky, tuto nabídku jsem také našel, ale ta fotografie a popis, že jsou
> omyvatelné naznačuje, že jsou klasicky gumové.
> Ty co mám, jsou nasákavé, velmi měkké, prodyšné a přesto je včely daleko
> obtížněji propíchnou, než kožené
> brouky nechovám, mám totiž zálibu ve "Včelách"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36706


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 13. 7. 2009
Re: Problémy s přijetím matky (36701)

V prvé řadě zkontrolujte, zda-li v oddělku není přítomna jiná matka. Při negativním nálezu ( přítomnost nouzových matečníků potvrzuje její nepřítomnost ) a za předpokladu, že včely z oddělku jsou již zalétané na dané místo, je možná náprava v podobě odběru všech plodových plástů. Tím se včely dostanou do stavu beznadějného osiřelce, kdy jsou přinuceni ujmout se přidávané matky, jelikož nemají k dispozici plod na výchovu matky nové a vlastní ( tu včely vždy preferují, je to jejich krev, proto odmítají ,,cizinky,, ). Plod se vrátí za týden či dva ( mezitím se uchová v nějakém silném včelstvu ).
Druhá alternativa je přidání matky do smetence.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36705


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 13. 7. 2009

http://www.vcest.cz/obchod/index.php?p=productsMore&iProduct=16&sName=Vcelarske-rukavice-latex

Díky, tuto nabídku jsem také našel, ale ta fotografie a popis, že jsou omyvatelné naznačuje, že jsou klasicky gumové.
Ty co mám, jsou nasákavé, velmi měkké, prodyšné a přesto je včely daleko obtížněji propíchnou, než kožené
brouky nechovám, mám totiž zálibu ve "Včelách"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36704


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 13. 7. 2009
Organisovane vcelarstvi v Cesku 1919

ZU Brno Novorocni: S radostnymi nadejemi zaciname...jako vitezove na poli valecnem i politickem.Jsme si dobre vedomi ze musime plneji a usilovneji pracovati na zvelebeni sve vlasti, sveho naroda a celeho jeho zrizeni...Sesli jsme se poprve po prohlaseni nasi narodni samostatnosti.Doufame,ze take nase,jako vsech nadeje budou splneny,a ze nebudeme tak macessky oddelovani vcelim cukrem...Za valky veskere veci spolkove musel vyrizovati sam a sam.S akci nouzoveho cukru vcel bylo mnoho prace,presto se to mnohym clenum nelibilo..ze ho bylo malo,ze se jinde vice dostalo..ale aby se odhlasili,tak neucinili...

3.1.1919 Prvni schuzka delegatu zemskych ustredi k utvoreni-SVAZU-.Praha:Kebrle,Schonfeld,Pohl,Smidlik. Brno: Dolezal. Sdruzeni:Kudrnac. Slezsko:Cernin.

22.4. ZU Brno Valna hromada Predseda Dolezal navrhuje,zriditi v Brne zvlastni spolek z primych clenu z cele Moravy,ktery by mel takova prava,do nehoz by vstupovali clenove,jimiz zvlastni priciny neni mozno byti cleny spolku (mistniho)v pobocnem.Volby vykonany aklamaci,primi clenove zruseni.

1.5. ZU Praha Valna hromada 84krajinskych spolku=112 delegatu,primi clenove 9delegatu.V.Svarc zada aby jednatelska zprava byla doplnena-ztrata a zisku.

15.8.Bratisla: Shromazdeni zahajil Vaclav Smidlik vyslany jako expert z Prahy..a dalsi jednaniu za predsedy J.Gasperika:Vyslovuje vdaka ceskym extrementom ktori neunavne pracovali a casto velmi obtizne predsa vsak so zdarom celu organisaciu dokoncili.

Bratri vcelari: Tezka zkouska dolehla na nasi milovanou,mladou republiku.Hordy madarske v poslednim vzepjeti sveho vzteku a zasti a avarske krvelacnjosti vnikly na nase Slovensko.Pomoci potrebuji nasi bratri slovensti a nase vcelarska organisace.

27.10. ZU Brno Valna hromada: Zmena stanov schvalena,vybor se usnesl darovati na zrizeni vcelarske skoly 60.000 Kc

31.10. Vcelarsky spolek Kralovo Pole mel svoji posledni schuzi ponevadz bude spojen s Brnem.Predseda spolku J.Kozlik odevzdal spolkove knihy,nebot se presune do Bilovic nad Svitavou.Podal nektera ze svych zkusenosti za Slovenska.

30.12.ZU Praha jednatelska zprava:Vcelarum slovenskym zasilan casopis zdarma a rovnez pojisteni za ne zaplaceno. Pro podzimni krmeni na 1vcelstvo/7,25 kg cukru. Clenu ve spolcich:17.649, primych clenu:466, vcelstev:134 129, .Cesky vcelar 18455 vytisku,pro slovensko zdarma 2500 vytisku. Redaktorem do kvetnoveho cisla Kebrle(ktery tuto praci delal zadarmo).Od cisla 6.cervnoveho Schonfeld(plat 5.tisic.)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36703


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 13. 7. 2009
Re: (36701)

Pane Svobodo, inseminovaná matka jsou dnes v korunách tisícové položky na zakoupení a Vy se zde ptáte jak s ní naložit? Co Vám k Vaší otázce poradil prodávající?

..............


Zdeněk Svoboda (86.63.218.139) --- 13. 7. 2009

>Dobrý den,

prosím o radu. V oddělku mám již 3.den inseminovanou matku v klícce a včely o ní nejeví zájem. Poradí někdo čím zvýšit atraktivnost matky?<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36702


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Svoboda (86.63.218.139) --- 13. 7. 2009

Dobrý den,

prosím o radu. V oddělku mám již 3.den inseminovanou matku v klícce a včely o ní nejeví zájem. Poradí někdo čím zvýšit atraktivnost matky?

Díky, Z.S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36701


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 13. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV (36572) (36576) (36577) (36584) (36599) (36608) (36613) (36627) (36628) (36640) (36679) (36683) (36694) (36695) (36699)

A je to nějak důležité v tuto chvíly?
............
Vorja (78.108.145.2) --- 13. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV (36572) (36576) (36577) (36584) (36599) (36608) (36613) (36627) (36628) (36640) (36679) (36683) (36694) (36695)

>Je nějaký ohlas na naši metodu LBV ve světě?<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36700


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vorja (78.108.145.2) --- 13. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV (36572) (36576) (36577) (36584) (36599) (36608) (36613) (36627) (36628) (36640) (36679) (36683) (36694) (36695)

Je nějaký ohlas na naši metodu LBV ve světě?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36699


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (213.226.245.20) --- 12. 7. 2009
Re: rukavice (36677)

Možná tady:
http://www.vcest.cz/obchod/index.php?p=productsMore&iProduct=16&sName=Vcelarske-rukavice-latex

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36698


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 12. 7. 2009
Re: M.V. (36696)

Na příští rok mám již promyšlené konečné řešení tohoto problému: RACIONALIZACI ZDAR ,ZDAR,ZDAR… Konečné řešení tu již jednou v minulosti bohužel proběhlo.
______________________________________________________________


Jak to u začátečníků často dopadá, konečné řešení určitého problému přinese další problémy, které je třeba řešit. Těch ,,konečných řešení,, bude ještě spoustu, než se dopracuji k nějaké konzistentní metodice. Bohužel ( bohudík ? ) praxe je praxe.

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36697


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 7. 2009
M.V.

Od tohoto postupu si slibuji minimalizaci zásahů do plodiště na pouhé 3 nutné zákroky za rok ( první vkládání stavebních rámků, odběr, izolace matek v září ), tvorbu silnějších oddělků ( tím pádem i zimování silnějších včelstev a dosahování větších medných výnosů )
Na příští rok mám již promyšlené konečné řešení tohoto problému: RACIONALIZACI ZDAR ,ZDAR,ZDAR… Konečné řešení tu již jednou v minulosti bohužel proběhlo.
Dovětek ,,Racionalizaci zdar!!!,, jsem zprvu používal, abych se zviditelnil. Postupem času jsem ho připisoval k mým článkům již spíše jen ze zvyku. Až jednoho dne ( 17.12.2007 ) mi pisatel ,,kozlík,, otevřel oči a uvědomil jsem si, že stálé opakování mého tradičního sloganu je ,,matka trapnosti,, a přestal jsem s tím. To však neznamená, že se od sousloví ,,racionální včelaření,, distancuji, pouze jeho používání omezuji na nejefektivnější minimum.
Opět se ozval Doubek, alias emilkamilka, E. M., Nepovídej, Nevaž si to, Dománek, Michalka, Novotný, Kořenský, Vilímek, kramář, blinkanek, atd., prostě ,,normální,, včelař z 88.100.95.205, který mě ustavičně vyhání z konference již více než rok.
Nu a vidíš,stejně se mu to nepodařilo a tak nás nadále oblažuj těmi svými výplody jak to dlouho vydržíme,co myslíš? To souvčelsví / to není překlep / taky byl od tebe originální kousek,jen tak dál…

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36696


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 12. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV (36572) (36576) (36577) (36584) (36599) (36608) (36613) (36627) (36628) (36640) (36679) (36683) (36694)

K.Čermák:>Odpověď najdete ve zmíněném článku o evoluci včel. Napovím - rozvinutý
altruismus u společensky žijícího hmyzu, tedy i u včely m. jaksi nejde
dohromady s principy sobeckého genu.<
............
No a jak jste k tomuto došel? Co bylo zdrojem tohoto tvrzení?

"Nicméně v poslední době se ukazuje, že ani pojetí sobeckého genu nedovede uspokojivě vysvětlit vznik nových druhů, jejich vývoj a další biologické jevy a procesy. Alely v podstatě mezi sebou skutečně soupeří, ale platí to jen v omezené míře, naplno jen v určitých, časově omezených situacích."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36695


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 12. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV (36572) (36576) (36577) (36584) (36599) (36608) (36613) (36627) (36628) (36640) (36679) (36683)

Odpověď najdete ve zmíněném článku o evoluci včel. Napovím - rozvinutý
altruismus u společensky žijícího hmyzu, tedy i u včely m. jaksi nejde
dohromady s principy sobeckého genu. Zajisté i u včel se uplatňují, ale
jinými formami, a v menší míře...
K. Čermák

G.Pazderka napsal(a):
> Není to jen mezerou ve vědomostech o včelách? Co ho dostalo podle Vás do
> úzkých?


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36694


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš F. (82.117.137.132) --- 12. 7. 2009
Re: Přířezy 159 L (36673) (36676)

Díky za odpovědi.

Pro Lukáše Matelu >>

A jaká bude prosím cena těchto přířezů od Vás? Včera jsem k Vám posílal objednávku na nástavky :-)

díky Aleš Faltín

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36693


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 12. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV (36572) (36576) (36577) (36584) (36599) (36608) (36613) (36627) (36628) (36640) (36679) (36680)

Vztah k LBV př Václavka je silně nečitelný. Někdy před rokem na ní napsal chvalozpěv, později o pár měsíců k ní měl velké připomínky, pak se odmlčel a teď mu o ní nějaký utajený nepřítel zatajuje informace. Tak jak je to ve skutečnosti?? Zdraví R. Stonjek
______________________________________________________________

Můj vztah k LBV metodě nadbytku trubců prodělává vývoj. Už od počátku jsem byl přesvědčen, že opravdu funguje, ale byl jsem skeptický vůči její údajné vysoké účinnosti. Vloni a zejména letos jsem ji vyzkoušel a byl jsem mile potěšen. Ještě před začátkem letošní sezóny jsem plánoval místo stavebních rámků použít tzv. trubčí nástavky, avšak to jsem nezrealizoval a realizovat nebudu. Usoudil jsem, že by to ve svém důsledku mohlo přinést nevykompenzovatelné komplikace. Tento postup by byl přímo v rozporu s metodou LBV ( trubčina musí být mezi plásty s dělničím plodem! )

Na LBV metodě mi vadilo především její skoro nulová návaznost na můj systém včelaření, především z hlediska kombi-včelaření ( produkční včelstvo + oddělek... nedostatek materiálu na jeho tvorbu ). Na příští rok mám již promyšlené konečné řešení tohoto problému:

Metodu LBV ze začátku jara nedodržím... při jívách nebo třešní ( podle síly včelstev ) vložím nanejvýš 2 stavební rámky ( NN-míra ). Začátkem jara ( rozkvět třešní ) začnu s chovem matek, abych měl ještě před nástupem rojového období přichystané matečníky ( matky ) na tvorbu oddělků. Včelstva nechám vyzrát do latentní rojové nálady - znamení: včely stavějí rojové misky ( podle síly včelstva a jeho vývoje tato fáze nastává někdy krátce před, či až za květu řepky = 2-4 týdny od začátku jara ). V tomto stavu provedu odběr: 4 plásty se zavíčkovaným plodem, které nahradím stavebními rámky, čímž včelstva ,,zmladím,, a nastartuji LBV.

Od tohoto postupu si slibuji minimalizaci zásahů do plodiště na pouhé 3 nutné zákroky za rok ( první vkládání stavebních rámků, odběr, izolace matek v září ), tvorbu silnějších oddělků ( tím pádem i zimování silnějších včelstev a dosahování větších medných výnosů ) a pojištění výstavby a zakladení trubčího díla ( včely v latentní rojové náladě po trubcích přímo prahnou ). Jako úskalí této metody spatřuji problematiku raného chovu matek a riziko prošvihnutí správného termínu odběru s následným vznikem rojové nálady.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36692


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 12. 7. 2009
Re: uly typ OPTIMAL

Tak jsem se podíval a zjistil jsem, že jsem odpovídal na maily přímo od př
Čermáka přímo jemu mimo konferenci. Jenže já jsem odpovědi psal pro
konferenci a tak nyní posílám obě své sloučené odpovědi.:

Na stránce ceníku má pouze toto:
"1.
Nástavek...............................................................260Kč

2.
Dno.........................................................................
400Kč

3.
Víko........................................................................
260Kč

4.
Krmítko...................................................................40
0Kč

5. Mateří mřížka v rámu...........................................250Kč

6. Strůpková
fólie........................................................40Kč

7. Stavební zábrana....................................................50Kč

8. Rámkový
přířez..........................................................9,50Kč

9. Rámkový přířez - vrtané boky..............................10Kč

10. Rámkový přířez - vydrátkovaný..........................15Kč

11. Zátka do
nástavku.....................................................5Kč"


O tom, že to jsou díly Optimalu, pokud skutečně jsou, to bez dotazu jaksi
poznat není, ani slovo...
Radim Polášek

Jo takhle. Zhruba nějak napopáté, co jsem tu stránku s jeho ceníkem viděl,
jsem si všiml, že tam je skutečně nadpis "Ceník pro Optimal" "umně" a
"umělecky" zakomponován do obrázku, který má zřejmě zvyšovat nějakou
estetickou hodnotu těch stránek. Tak na tohle já nemám čas, lupou nebo tak
podobně zkoumat každý obrázek na stránce, jestli tam není nějaký pro obsah
důležitý nadpis nebo jiná důležitá informace. Já prohlídnu stránku, během
pár sekund přečtu, co tam je černé na bílém nebo v horším případě na jiné
barvě a jdu na další stránku. Přirozeně když jsem ty stránky zkoumal, měl
jsem si toho všimnout, takže skutečně tam Optimal nadepsaný je, moje omluva
na toto.
Tady se dostáváme k tématu, jak udělat webové stránky, aby byly skutečně
funkční a ne přeplácané různými rádoby avangardními výmysly, které
využitelnost stránek jen zhoršují. Ale to by byla diskuze na dlouho a
tématem někde úplně jinde.....
R. Polášek


R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36691


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R, Polášek (83.208.54.27) --- 12. 7. 2009
ztrácejí se příspěvky do konference

tak nevím, má cenu nějak obsáhleji do konference psát, když příspěvky se neobjevují podle odeslání, ale s jakýmsi náhodným zpožděním?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36690


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R, Polášek (83.208.54.27) --- 12. 7. 2009
Zase se ztrácejí příspěvky

Na internetu "visí " dva moje příspěvky k tématu "úly typu Optimal" napsané a odeslané před mým příspěvkem k LBV a ne a ne se na konferenci objevit. To jsem zvědav, jaké budou mít zpoždění, jestli vůbec dorazí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36689


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 12. 7. 2009
Re: LBV (36686)

Já si pamatuji z 80 let, že oficiální včelařské teorie tehdy naopak
doporučovaly ve včelstvech chov trubců v určitém přirozeném počtu.
Podrobnosti si už nepamatuji. Od té doby dávám do každého včelstva asi 3
trubčí plásty, je to plást 39x24 s jednou vyřezanou třetinou, kde vystaví
trubčinu a odchovávají tam trubce. Společně s roztroušenou trubčinou po
ostatních plástech mám v každém včelstvu od května po začátek krmení na zimu
plochu trubčiny o velikosti 3 stran rámku 39x24 neboli 1,5 rámku 36x24
oboustranné trubčiny. Omezování až úplná eliminace trubců byly teorie někdy
z 50 - 60 let minulého století, kdy se trubci brali jen jako užírači zásob
včelstva.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "bernard" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 12, 2009 11:31 AM
Subject: LBV


> Moje zkušenosti,včelařím pouze v zemědělské oblasti horního
> Slezska.Včelařím s 70 včelstvy na jednom stanovišti.V sedmdesátých letech
> jsem začínal včelařit,od té doby vkládám dva až tři stavební rámky pro
> odchov trubců a vytahují je před podzimním krmením.V tu dobu se mi včelaři
> doslova vysmívali že převracím včelařskou teorii,dnes jsem rád že LBV ze
> svých zkušeností toto potvrdili.Chtěl bych tímto pánům poděkovat mají
> pravdu.A taky panu Ivanu Černému za překlad ošetřování včelstev které
> nahrazuje rojení medným výnosem. Panové
> vřelý dík.
> Tímto mi pomohli pochopit co jsem si nedokázal vysvětlit.
> Včelařím na tenkostěných Slezanech bez mateří mřížky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36688


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lubo? Adamec (e-mailem) --- 12. 7. 2009
Re: Přířezy 159 L (36673)

Vyrábí je p. Nerad, Bálkova Lhota

Luboš
----- Original Message -----
From: "Ale F." <afaltin/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 11, 2009 5:24 PM
Subject: Přířezy 159 L


> Zdravím, nevíte někdo prosím, kdo vyrábí přířezy na langhstroth 159
> takové,
> že mají v horní a dolní loučce drážku pro zastrčení mezistěny bez nutnosti
> drátkovat rámek? Díky moc za tipy Aleš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36687


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

bernard (90.177.59.108) --- 12. 7. 2009
LBV

Moje zkušenosti,včelařím pouze v zemědělské oblasti horního Slezska.Včelařím s 70 včelstvy na jednom stanovišti.V sedmdesátých letech jsem začínal včelařit,od té doby vkládám dva až tři stavební rámky pro odchov trubců a vytahují je před podzimním krmením.V tu dobu se mi včelaři doslova vysmívali že převracím včelařskou teorii,dnes jsem rád že LBV ze svých zkušeností toto potvrdili.Chtěl bych tímto pánům poděkovat mají pravdu.A taky panu Ivanu Černému za překlad ošetřování včelstev které nahrazuje rojení medným výnosem. Panové vřelý dík.
Tímto mi pomohli pochopit co jsem si nedokázal vysvětlit.
Včelařím na tenkostěných Slezanech bez mateří mřížky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36686


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 12. 7. 2009
Re: uly typ OPTIMAL (36669) (36670) (36682)

Co Ti brání takovou medvědí službu pro včelaře spustit? Možná to chce na vlastní kůži vyzkoušet aby jsi pochopil.
-----------------
A v čem je medvědí? V medu? Myslíš že nevhodný je rozměr o 3cm širší než tvoje kvadranty, nebo nízká výška rámků nebo to že není izolovaný?

KArel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36685


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 12. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV (36572) (36576) (36577) (36584) (36599) (36608) (36613) (36627) (36628) (36640) (36679) (36680)

Propadák to jistě není, ale jako je to u každé teorie - nedá se slepě
použít na vše. A právě u včely je to omezení, že tam nepasuje, aspoň ne
podle představ autorů.
Experimentální ověření by mělo zajímat v první řadě autory "nové"
teorie, tedy jako klasický srovnávací pokus, tj. proti kontrole. A to
neudělali. Tak by se ukázala účinnost metody chovu trubců proti
rojivosti, tedy jak je vysoká. Odhaduji, že nemůže být za každých
okolností 100 %-ní, jak doložil např. p. Křapka. Správně uvádíte, že je
třeba ji zkoušet v různých letech, tedy i v silně rojivých... A i když
toto bude jasnější, ptám se - potřebujeme k tomu tu nepřehlednou,
nejasnou teorii, i s chybami?
K. Čermák

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36684


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 12. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV (36572) (36576) (36577) (36584) (36599) (36608) (36613) (36627) (36628) (36640) (36679)

Čermák K.:>Autor díla Sobecký gen, Richard Dawkins, se snažil
svoje pojetí, teorii sobeckého genu, napasovat na kdejaký jev a
živočišný druh, ale zrovna u včel se dostal do úzkých, jak se dá přímo v
jeho knize vyčíst.<
...............
Není to jen mezerou ve vědomostech o včelách? Co ho dostalo podle Vás do úzkých?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36683


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 12. 7. 2009
Re: uly typ OPTIMAL (36669) (36670)

KaJi:>Nikdy jsem nepochopil, proč se prodeje 4 stejných prken nikdo nikdy nechopil.<
...........
Co Ti brání takovou medvědí službu pro včelaře spustit? Možná to chce na vlastní kůži vyzkoušet aby jsi pochopil.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36682


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 11. 7. 2009
Re: uly typ OPTIMAL

Nevím, nemám k statistikám prodeje úlů přístup.
Ale třebas Kolomý, uvedený na stránkách Optimalklubu jako výrobce má zrovna
nyní v nabídce uly v tomto pořadí: Nástavkový tenkostěnný 39x24 ze smrkového
dřeva, úl Dadant, úl Langstroth (nepochopil jsem rozdíl mezi jeho Dadantem a
Langstrothem, oby mají stejnou rámkovou míru ) , úl palubkový uteplený na
rámky 39x24 v provedení z vejmutovky, totéž ze smrkového dřeva a nakonec
nástavkový tenkostěnný 39x24 z borovice vejmutovky. Optimál nemá v nabídce
žádný.
Ing Buřinský, zase uvedený v Optimalklubu má v nabídce nastavky v tomto
pořadí 39x24, 39x17, 42x27,5, 37x30, 42x17 O nějakém úlu s názvem
Optimal ani slovo.... (jsou to nastavky 42x17, pokud si dobře pamatuji)
Milan Flek má nefunkční webové stránky, podle Optimalklubu má vyrábět
komplet úl . Jak to je ve skutečnosti, zjišťovat nebudu. musel bych mu
poslat mail nebo zavolat.
Kotrla Jaroslav. V Optimalklubu píše , že vyrábí úly Optimal, na svých
webových stránkách vyrábí tyto úly, viz citace "Výroba úlů v mírách
Langstroth, Dadant, DN a Zander byla doplněna o tradiční úl včetně doplňků
na rámkovou míru 39 x 24 pro trh v naší republice. "
O Optimalu tam je pouze poslední odstavec, evidentně o ten jeden odstavec
jen narychlo doplněný text a dále potom není o nějakém úlu Optimal ani
zmínka. Zase je tam zmínka o Optimalklubu a o Vás jako tvůrce úlu a je tam
odkaz na webové stránky Optimalklubu. Aspoň něco.
Takže vypadá to tedy, že Optimal žádného výrobce v klasickém slova smyslu,
jako že když se zákazník rozhodne, koupí ten úl ve včelařské prodejně nebo
že ho večer objedná a ráno může přijet ke skladu a odvézt si ho, nemá.
Výrobci ho znají, protože je jednou z alternativ, mají na něho rozkreslené
rozměry a komponenty a nejspíš i jakousi určitou přípravu výroby, ale
nevyrábějí ho dopředu, protože nemají jistotu, že by se v rozumné době
prodal a nestal se ležákem. Je to prostě úl na přání stejně jako by vyrobili
jakýkoliv atypický úl, který si zákazník objedná.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 11, 2009 4:58 PM
Subject: Re: uly typ OPTIMAL


Třeba je to jinak - nevyrábí je proto, že nejsou zvýhodněny dotací.
Není ale pravda, že je nikdo nevyrábí, výrobců Optimalu je v ČR několik
- viz www.optimalklub.cz, už skoro rok komplet úl nebo díly dle přání
zákazníka vyrábí ve vysoké kvalitě p. Kotrla z Jablůnky, inzeráty má mj.
i ve Včelařství. A nestačí výrobou poptávce...
K. Čermák

Radim Polášek napsal(a):
> No, každý úl je dobrý jen tak, jak je dobrý včelař, který s tím úlem
> pracuje.
> To, že Optimaly nejsou v dotacích, jestli to není tím, že je žádný truhlář
> nevyrábí na kšeft, že si je včelaři vyrábějí podle plánků sami. A jestli
to
> není taky tím, že by se Optimály v včelařských prodejnách vůbec neprodaly.
> Když bude v prodejně stát vedle úzkých elegantních nástavků na 39x24 nebo
> na dlouhých, ale šířkou malých Langstrothů na studenou stavbu čtvercový
> "hromotluk" Optimalu, co si asi málo poučený zákazník vybere

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36681


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.2) --- 11. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV (36572) (36576) (36577) (36584) (36599) (36608) (36613) (36627) (36628) (36640) (36679)

Přiznám se, že jsem teorii sobeckého genu nečetl, ne že bych nechtěl, ale nikde jsem jí po knihovnách nesehnal. Teď když jsem zjistil, že jeden z mých kolegů v práci studuje dálkově PF v Praze, tak jsem ho poprosil aby mě jí sehnal. Slíbil si jí vypůjčit v univerzitní knihovně, tak uvidím. Každopádně byl překvapen, že o tom něco málo vím. Na uvedené fakultě se o ní studenti učí, tak to asi tak velký propadák nebude!!!Ale běžným včelařům jako jsem i já je tohle všechno úplně jedno to ať si vyřídí vědátoři mezi sebou. Nás zajímá pouze zda LBV funguje, nebo ne. No a těch spokojených je nějak podezřele hodně a "experimentální ověření" v podstatě nikoho nezajímá. Všechno chce svůj čas a met. LBV tak na zrání potřebuje alespoň 3 roky a z toho 2 silně rojivé! Vztah k LBV př Václavka je silně nečitelný. Někdy před rokem na ní napsal chvalozpěv, později o pár měsíců k ní měl velké připomínky, pak se odmlčel a teď mu o ní nějaký utajený nepřítel zatajuje informace. Tak jak je to ve skutečnosti?? Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36680


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 11. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV (36572) (36576) (36577) (36584) (36599) (36608) (36613) (36627) (36628) (36640)

A to je právě omyl. Autor díla Sobecký gen, Richard Dawkins, se snažil
svoje pojetí, teorii sobeckého genu, napasovat na kdejaký jev a
živočišný druh, ale zrovna u včel se dostal do úzkých, jak se dá přímo v
jeho knize vyčíst. Tedy není to univerzální princip platný vždy! Něco
málo více k tomu si můžete přečíst na mém webu vigorbee.cz v článečku o
evoluci včel. V tom udělali L+B+V chybu a jejich rozsáhlé zdůvodnění
principu protirojové metody je na vodě, a mají tam i další, a banální
chyby (např. neznalost míry příbuznosti mezi včelami). Ale nechci vás
praktické včelaře zatěžovat teoretickými věcmi. S praktickou stránkou
metody to totiž stejně ani nesouvisí, resp. nevysvětluje její princip.
K. Čermák

Stonjek napsal(a):
> ... Jinak princip metody není
> v pěstování nadbytku trubců, ale je to využití významného objevu významných
> asi britských zoologů v praxi a sice Teorie sobeckého genu.No a šíření
> svých genů do okolí jde včelám nejlépe přes trubce. ...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36679


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 11. 7. 2009
Re: uly typ OPTIMAL (36669) (36672)

Třeba je to jinak - nevyrábí je proto, že nejsou zvýhodněny dotací.
Není ale pravda, že je nikdo nevyrábí, výrobců Optimalu je v ČR několik
- viz www.optimalklub.cz, už skoro rok komplet úl nebo díly dle přání
zákazníka vyrábí ve vysoké kvalitě p. Kotrla z Jablůnky, inzeráty má mj.
i ve Včelařství. A nestačí výrobou poptávce...
K. Čermák

Radim Polášek napsal(a):
> No, každý úl je dobrý jen tak, jak je dobrý včelař, který s tím úlem
> pracuje.
> To, že Optimaly nejsou v dotacích, jestli to není tím, že je žádný truhlář
> nevyrábí na kšeft, že si je včelaři vyrábějí podle plánků sami. A jestli to
> není taky tím, že by se Optimály v včelařských prodejnách vůbec neprodaly.
> Když bude v prodejně stát vedle úzkých elegantních nástavků na 39x24 nebo
> na dlouhých, ale šířkou malých Langstrothů na studenou stavbu čtvercový
> "hromotluk" Optimalu, co si asi málo poučený zákazník vybere


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36678


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 11. 7. 2009
rukavice

Zdravím vás a prosím, zda někdo z vás neví, kde se dají sehnat latexové rukavice (ne gumové). Před cca 3 roky jsem je kupoval na netu a již nevím od koho. Stály 210 Kč. a doted je používám a jsou k nezaplacení. Rád bych si koupil další.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36677


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lukáš Matela (217.66.173.24) --- 11. 7. 2009
Re: Přířezy 159 L (36673)

> Zdravím, nevíte někdo prosím, kdo vyrábí přířezy na
> langhstroth 159 takové, že mají v horní a dolní loučce
> drážku pro zastrčení mezistěny bez nutnosti drátkovat
> rámek?

Výhoda originál rámků Langstroth (drážkované) je natolik zajímavá, že je budeme distribuovat zásilkovým způsobem. Málokdo je schopen dodávat ihned ze skladu. Budeme mít v příštím nebo přespříštím týdnu první várku k distribuci. Pokud do té doby vydržíte, rádi pošleme. Nevýhoda je ta, že je silná horní loučka a větší množství dřeva navyšuje cenu přířezů. Cena (práce) drátkování ale odpadá.

http://matela.wz.cz/nastavky - zde se brzy objeví nabídka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36676


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 11. 7. 2009
Re: diagnostika moru plodu. (36523) (36526) (36528) (36529) (36544) (36554) (36556) (36559) (36661) (36662) (36668)


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: diagnostika moru plodu.
> Datum: 11.7.2009 10:19:15
> ----------------------------------------
> >>
> Jeste bych chtel upozornit ctenare, ze cesky nazev "mor vceliho plodu" je
> rovnez svetova rarita. Ackoli se v sousednich zemich take nekdy hovori o
> "vcelim moru", tak je to vzdy hovorovy vyraz a casto jen v uvozovkach.<<
>
> Každý n jazyk je světová rarita!
> Je hodně smutné jak opovrhuješ mateřským jazykem, je to vidět.
> Oficiální názvy v botanice a biologii pro celý svět jsou pak jen ty které
> jsou psány podle světové nomenklatury obvykle v latině:
>
> pepan
> --------------
> V tomto případě způsobil národní název docela dost škod a nedělá národním
> včelařům moc dobrou vizitku.
>
> Obyčejná bakteriální nákaza, se kterou žijí včely po miliony let. Název
> evokuje pocit, že je v tom včelař absolutně nevině, že potká včela včelu na
> květu a už se šíří infekce - asi jak za moru přeskočí blecha. Taková
> moderní Ebola.
>
> Přitom si včely vyvyinuly docela dobré mechanismy obrany a včelařům dá
> docela práci, aby vypěstovali pěkné ohnisko od kterého se to pak roky za
> jejich nepovšimnutí šíří, než si toho někdo všímavý všimne. Nebo než se
> udělá odběr a rozbor měli.
>
> Za 14 dní na jednom stanovišti zase odevzdávám měl. Jsem docela zvědav, co
> se tam zjistí:-(
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36675


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 11. 7. 2009
Re: Nassenheider (36660)

>Čím nahradit knoty do odpařovače Nassenheider? Znáte někdo nějakou náhradu? Prosím o radu. Puppino<
-----------------------------------------------------------
Stříhám je z použitých desek Formidolu.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36674


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš F. (82.117.137.132) --- 11. 7. 2009
Přířezy 159 L

Zdravím, nevíte někdo prosím, kdo vyrábí přířezy na langhstroth 159 takové, že mají v horní a dolní loučce drážku pro zastrčení mezistěny bez nutnosti drátkovat rámek? Díky moc za tipy Aleš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36673


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 11. 7. 2009
Re: uly typ OPTIMAL (36669)

No, každý úl je dobrý jen tak, jak je dobrý včelař, který s tím úlem
pracuje.
To, že Optimaly nejsou v dotacích, jestli to není tím, že je žádný truhlář
nevyrábí na kšeft, že si je včelaři vyrábějí podle plánků sami. A jestli to
není taky tím, že by se Optimály v včelařských prodejnách vůbec neprodaly.
Když bude v prodejně stát vedle úzkých elegantních nástavků na 39x24 nebo
na dlouhých, ale šířkou malých Langstrothů na studenou stavbu čtvercový
"hromotluk" Optimalu, co si asi málo poučený zákazník vybere?
Radim Polášek
----- Original Message -----
From: "vladimir" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 11, 2009 11:20 AM
Subject: uly typ OPTIMAL


> Jsme vubec pratele kdyz citime byrokracii a manipulaci s nasim
> myslenim v opomenuti zaradit uly typu OPTIMAL do dotace na obnovu starych
a
> navyhovujicich ulu ve Stredoceskem kraji. Optimaly jsou overene a hlavne
> lepsi nez Dadanty a.t.d. ubec tam nepatri uly s ramkovou mirou 39/24.
> Nemela by tam byt spis podminka ze mam zaruku chovu zdravych vcelstev.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36672


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (89.235.0.90) --- 11. 7. 2009
Re: uly typ OPTIMAL (36669) (36670)

Vážení přátelé, optimál se zdá být jako nadčasový úl, ale pravda je tak trošku někde jinde, patří do "světového úlového trendu".
Úl je optimál, jak pro včely, tak pro včelaře, což je paráda.
Adamcova míra je tu něco přes sto let a byl to taky určitý vývoj, od trojhránků až po 39x24. Ale doba je jinde...
Buď chci včelařit pro radost s pár úly a tohle neřeším, nebo ve včelařině hledám i zajímavé finanční přilepšení.

Nízkonástavkové včelaření je jediné včelaření, kde máte zaplacenou dobu práce ve včelách. A že zde furt podporujeme 39x24 x 11 rámků v nástavku, tak to ještě pořád znamená, že u nás ve včelařině není konkurence. Protože jen konkurence ukáže, jak jste dobří a jaké máte náklady na vyprodukovanou jednotku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36671


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 11. 7. 2009
Re: uly typ OPTIMAL (36669)

KRajské a jiné dotace se nerozdávají z osvícenosti politiků, ale proto že je někdo o něčem přesvědčí. A ten co to z nich vyloudí, tak si tam prosadí to co mu vyhovuje, nebo co si myslí že tam má být.

A je zajímavé, jak je to v některých krajích ušito na různou míru.

Úl Optimal je vynikající, ale bohužel měl smůlu. Vymysleli jej odborníci na včelaření ne na marketing.

Nikdy jsem nepochopil, proč se prodeje 4 stejných prken nikdo nikdy nechopil. Teyd prodeje nařezaných polotovarů. DOstal by se možná i pod cenu současné stavebnice 2/3 Langstr.

Pokud se dokáže udržet na trhu nástavek za 150, tak je myslím už vymalováno. Ne každý má doma hoblovku a možnost sušit dřevo. Sešroubovat a obrousit, to se dá v paneláku.

Myslím že Optimal pohřbila včelařská veřejnost v době vzniku. A přetrvává to do dnes.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36670


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vladimir (90.178.230.109) --- 11. 7. 2009
uly typ OPTIMAL

Jsme vubec pratele kdyz citime byrokracii a manipulaci s nasim myslenim v opomenuti zaradit uly typu OPTIMAL do dotace na obnovu starych a navyhovujicich ulu ve Stredoceskem kraji. Optimaly jsou overene a hlavne lepsi nez Dadanty a.t.d. ubec tam nepatri uly s ramkovou mirou 39/24. Nemela by tam byt spis podminka ze mam zaruku chovu zdravych vcelstev.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36669


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 11. 7. 2009
Re: diagnostika moru plodu. (36523) (36526) (36528) (36529) (36544) (36554) (36556) (36559) (36661) (36662)

>>
Jeste bych chtel upozornit ctenare, ze cesky nazev "mor vceliho plodu" je
rovnez svetova rarita. Ackoli se v sousednich zemich take nekdy hovori o
"vcelim moru", tak je to vzdy hovorovy vyraz a casto jen v uvozovkach.<<

Každý n jazyk je světová rarita!
Je hodně smutné jak opovrhuješ mateřským jazykem, je to vidět.
Oficiální názvy v botanice a biologii pro celý svět jsou pak jen ty které jsou psány podle světové nomenklatury obvykle v latině:

pepan
--------------
V tomto případě způsobil národní název docela dost škod a nedělá národním včelařům moc dobrou vizitku.

Obyčejná bakteriální nákaza, se kterou žijí včely po miliony let. Název evokuje pocit, že je v tom včelař absolutně nevině, že potká včela včelu na květu a už se šíří infekce - asi jak za moru přeskočí blecha. Taková moderní Ebola.

Přitom si včely vyvyinuly docela dobré mechanismy obrany a včelařům dá docela práci, aby vypěstovali pěkné ohnisko od kterého se to pak roky za jejich nepovšimnutí šíří, než si toho někdo všímavý všimne. Nebo než se udělá odběr a rozbor měli.

Za 14 dní na jednom stanovišti zase odevzdávám měl. Jsem docela zvědav, co se tam zjistí:-(

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36668


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 11. 7. 2009
Re: Václavek (36649)

Chmelíček, alias .....
Není třeba pochybovat o tom,že by jsi se svým intelektem úspěšně neodmaturoval.Myslím si ale také,že Tvoje zdrženlivost ohledně příspěvků do této konference by byla na místě,neb se zase začínáš rozjíždět...
-------
Příteli Chmelíčku, na rozdíl od tebe se přítel Václavek podepisuje svým jménem a stále stejně. Nevím proč by neměl přspívat, jeho příspěvky většinou čtu.

Se svýmí cenzorskými a posměšnými příspěvky si tě zařazuji k účastníkům jako P.K. a další. Nechcete si vy založit vlastní konferenci podle vlastní libosti a tuto nechat žít svým vlastním životem?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36667


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 11. 7. 2009
Re: Zakladni statisticke udaje pro Cesko (36659)

Zdenek:>Muze mi nekdo spolehlive napsat kolik bylo v roce 2008 (nebo drive) v CR registrovanych vcelaru a kolik zde bylo registrovanych vcelstev?

Dekuji.<
...........
CMSCH, viz:
http://www.cmsch.cz/cz/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36666


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Bojanovský (e-mailem) --- 11. 7. 2009
RE: Zakladni statisticke udaje pro Cesko (36659)

Podle Zprávy o činnosti ČSV k 31.12.2008
(viz Včelařství č. 5/2009, vložka, str. 1.):

V roce 2008 měl ČSV 46 115 členů, z nichž 44 501 chovalo 452 391 včelstev,
(1 524 členů nechovalo žádné včelstvo).
V ČSV bylo organizováno 97,58 % chovatelů s 98,12 % včelstev chovaných v ČR.
A.B.

-----Original Message-----
From: Zdenek
Sent: Saturday, July 11, 2009 3:50 AM
Subject: Zakladni statisticke udaje pro Cesko

Muze mi nekdo spolehlive napsat kolik bylo v roce 2008 (nebo drive) v CR
registrovanych vcelaru a kolik zde bylo registrovanych vcelstev?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36665


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 11. 7. 2009
Re: Nassenheider (36660) (36663)

Když se nechá papír třeba z obyčejných novin několik dní ve vodě a potom se
třeba míchadlem na vrtačce rozmixuje do řídké kaše, získá se papírovina, ze
které se dá lisováním získat prakticky libovolné rozměry knotu. Lisování
úplně stačí mezi dvěma deskami stahovanými obyčejnou truhlářskou svorkou.
Vylisované nechat uschnout a potom nařezat na příslušný rozměr.
R Polášek
----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 11, 2009 8:21 AM
Subject: Re: Nassenheider


> Akorát si je dělám z pivních tácků.Zkusil jsem i nasákavost s vodou a je
to
> dobré.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36664


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (62.240.171.74) --- 11. 7. 2009
Re: Nassenheider (36660)

Akorát si je dělám z pivních tácků.Zkusil jsem i nasákavost s vodou a je to dobré.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36663


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 11. 7. 2009
Re: diagnostika moru plodu. (36523) (36526) (36528) (36529) (36544) (36554) (36556) (36559) (36661)

>>
Jeste bych chtel upozornit ctenare, ze cesky nazev "mor vceliho plodu" je
rovnez svetova rarita. Ackoli se v sousednich zemich take nekdy hovori o
"vcelim moru", tak je to vzdy hovorovy vyraz a casto jen v uvozovkach.<<

Každý n jazyk je světová rarita!
Je hodně smutné jak opovrhuješ mateřským jazykem, je to vidět.
Oficiální názvy v botanice a biologii pro celý svět jsou pak jen ty které jsou psány podle světové nomenklatury obvykle v latině:

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: diagnostika moru plodu.
> Datum: 11.7.2009 07:36:17
> ----------------------------------------
> K odpovedi neznameho pisatele:
> >V poslední době se stejně setkávám s názorem, že v případě moru je
> veterina velmi liknavá a trvá to příliš dlouho zvláště po zimním vyšetření
> měli. (od února až do června) Někteří tvrdí, že je lepší hned při prvním
> podezření použít metodu přemetení do nových úlů a nečekat kvůli náhradám na
> úřední likvidaci .Ztráty kdy se dané lokalitě pak nic nesmí jsou
> mnohonásobně vyšší a to nejen ve včelařství. Za stav moru u nás pak
> obviňují právě tu liknavost úředního šimla.
>
>
> Metoda sanace choroby americke hniloby vceliho plodu (tzv. "vceli mor")
> likvidaci starych plastu a vytvorenim smetence je bezne v okolnich
> evropskych zemich OFICIALNE pouzivana. Treba v sousednim Rakousku a
> Nemecku. Je treba zduraznit, ze Nemecko patri z vyspelych zemi k ten
> nejprisnejsim, co se metodiky potirani teto nemoci tyce. Treba nahore v
> Dansku berou vyskyt choroby daleko lezerneji. Ale palit uly jako se deje v
> cesku???
>
> Jeste bych chtel upozornit ctenare, ze cesky nazev "mor vceliho plodu" je
> rovnez svetova rarita. Ackoli se v sousednich zemich take nekdy hovori o
> "vcelim moru", tak je to vzdy hovorovy vyraz a casto jen v uvozovkach.
>
> Oficialni nazev pro tuto chorobu je anglicky american foulbrood, nemecky
> amerikanische Faulbrut, francouzsky loque américain neboli cesky americka
> hniloba vceliho plodu. Zkratkou jednoduse AFB. Je jeste podobna choroba,
> ktera se nazyva european foulbrood (EFB), ale ta neni zarazena mezi choroby
> podlehajici veterinarnimu hlaseni.
>
> Nevim proc ceske nazvoslovi ustrnulo na tomto hnusnem terminu "mor",
> pochazejicicm nejspise jeste z 19. stoleti (tehdy se jeste u nas mluvilo a
> psalo nemecky, cestina se teprve vytvarela). Civilizovany svet (nejen
> Evropa!) je dnes uplne jinde.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36662


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 11. 7. 2009
Re: diagnostika moru plodu. (36523) (36526) (36528) (36529) (36544) (36554) (36556) (36559)

K odpovedi neznameho pisatele:
>V poslední době se stejně setkávám s názorem, že v případě moru je veterina velmi liknavá a trvá to příliš dlouho zvláště po zimním vyšetření měli. (od února až do června) Někteří tvrdí, že je lepší hned při prvním podezření použít metodu přemetení do nových úlů a nečekat kvůli náhradám na úřední likvidaci .Ztráty kdy se dané lokalitě pak nic nesmí jsou mnohonásobně vyšší a to nejen ve včelařství. Za stav moru u nás pak obviňují právě tu liknavost úředního šimla.


Metoda sanace choroby americke hniloby vceliho plodu (tzv. "vceli mor") likvidaci starych plastu a vytvorenim smetence je bezne v okolnich evropskych zemich OFICIALNE pouzivana. Treba v sousednim Rakousku a Nemecku. Je treba zduraznit, ze Nemecko patri z vyspelych zemi k ten nejprisnejsim, co se metodiky potirani teto nemoci tyce. Treba nahore v Dansku berou vyskyt choroby daleko lezerneji. Ale palit uly jako se deje v cesku???

Jeste bych chtel upozornit ctenare, ze cesky nazev "mor vceliho plodu" je rovnez svetova rarita. Ackoli se v sousednich zemich take nekdy hovori o "vcelim moru", tak je to vzdy hovorovy vyraz a casto jen v uvozovkach.

Oficialni nazev pro tuto chorobu je anglicky american foulbrood, nemecky amerikanische Faulbrut, francouzsky loque américain neboli cesky americka hniloba vceliho plodu. Zkratkou jednoduse AFB. Je jeste podobna choroba, ktera se nazyva european foulbrood (EFB), ale ta neni zarazena mezi choroby podlehajici veterinarnimu hlaseni.

Nevim proc ceske nazvoslovi ustrnulo na tomto hnusnem terminu "mor", pochazejicicm nejspise jeste z 19. stoleti (tehdy se jeste u nas mluvilo a psalo nemecky, cestina se teprve vytvarela). Civilizovany svet (nejen Evropa!) je dnes uplne jinde.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36661


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Puppino (81.2.214.3) --- 11. 7. 2009
Nassenheider

Čím nahradit knoty do odpařovače Nassenheider? Znáte někdo nějakou náhradu? Prosím o radu. Puppino

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36660


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 11. 7. 2009
Zakladni statisticke udaje pro Cesko

Muze mi nekdo spolehlive napsat kolik bylo v roce 2008 (nebo drive) v CR registrovanych vcelaru a kolik zde bylo registrovanych vcelstev?

Dekuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36659


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 11. 7. 2009
nebezpeci geneticky modifikovane kukurice

Zavery vedecke studie: vcelstva napadena nosemou hynula vice pokud byl v dosahu pyl z geneticky modifikovane kukurice MON810

Rozhovor s auotorem vyzkumu, profesorem Kaatzem zde: http://www.gen-ethisches-netzwerk.de/gid/194/kleiner-parasit-grosse-wirkung

Pozor!! geneticky modifikovana studie se pestuje i v CR. Mistni vcelari si s tim casto tezkou hlavu nedelaji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36658


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 10. 7. 2009
Re: změna teplé stavby na studenou (36638) (36642) (36655)

Proudící čerstvý vzduch, česno a očko má vliv na uspořádání zimního chomáče.

Už len krátko, nie tak dávno mi uhynulo včelstvo v "studenej" stavbe , s letáčom v strede úľa, uložilo sa k zimovaniu pri letáči, vybralo zásoby smerom hore a horizontálne nedokázalo pokračovať za zásobami a uhynulo. Krajné včely boli "zapichnuté" 1,5 cm od zásob, teda všetko môže byť relatívne. Možno príčinou bolo niečo iné npr. to včelstvo bolo slabé.

Včeláril som s otcom na jednej včelnici, on už 60-tich rokoch dbal na radu (v obidvoch systémoch) a letáč počas zimy mal vždy k jednej strane, ja vždy len v strede (až doteraz). Jemu včelstvo, ako si pamätám nikdy neuhynulo, ale ani mne. Ktorý spôsob je potom lepší?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36657


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 10. 7. 2009
Re: změna teplé stavby na studenou (36638) (36642) (36655)

Úhyny budou hodně záviset na počasí v zimě a potom na poloze stanoviště.
Konkrétně u nás, kde bydlím, je souvislý sníh a mráz déle než dva měsíce bez
oblevy každou zhruba druhou až čtvrtou zimu. To znamená, že tady tak v
průměru jednou za 2 - 4 roky závisí na tom, jestli včely na začátku zimy
sedí uprostřed rámku nebo na jeho kraji. Někde v Polabí, na jižní Moravě
nebo třeba i na rovinách mezi Ostravou a hranicí s Polskem je to tak bajočko
jednou za 4 - 10 let. Naopak někde v horách tak 600 metrů vysoko je to třeba
každý rok. Takže kdo včelaří v těch horách, tak automaticky krmení a
přípravu na zimu dělá takovým způsobem , aby včely na zásobách neuhynuly.
Čím dále níže směrem k teplejším stanovištím tím dále méně včelařů si tady
toho všimne a dělá něco proti tomu, protože v čím dále více zimách je na tom
místě tak teplo a tolik oblev, že nevhodné usazení včelstva na začátku zimy
nevadí. Až nakonec v těch nejteplejších oblastech je to prakticky jedno
kromě mimořádně chladných a dlouhých zim, jako byla ta 2005 -2006. V
takovém roce potom v nížinách padá procentuálně vysoké množství včelstev,
zatímco v horách jsou úhyny včelstev téměř stejné jako v jiných teplejších
letech.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "B.Tichý" <BTichy/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 10, 2009 10:45 PM
Subject: Re: změna teplé stavby na studenou


> Podle mého pozorování se domnívám, že pan Poláček má pravdu. Proudící
> čerstvý vzduch, česno a očko má vliv na uspořádání zimního chomáče.. a pak
> uhynutí na zásobách.Uhynutí na zásobách se téměř nikdy nevyskytne při
> studené stavbě. Ovšem ne všechna včelstva to respektují a berou to jako
> pravidlo. Asi tam hrají i jiné faktory jako velikost včelstva, uložení
> zásab,změna rámků po zakrmení, místo posledního plodu a pod.Někteří
> včelaři, aby předešli usazení včelstva uprostřed rámků při teplé stavbě,
> upravují česno k jedné straně, dokonce i očka mají vyvrtaná v jedné
třetině
> a ne uprostřed.Česno upravují hned na začátku krmení a pak již vůbec do
> uspořádání úlu nezasahují.U nás uhynutých včelstev "na zásobách" každým
> rokem se domnívám je více než uhynutých z důvodu poškození varoazou.Takže
> by se to podceňovat nemělo i když je to jen nepatrné množství.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36656


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

B.Tichý (80.188.56.170) --- 10. 7. 2009
Re: změna teplé stavby na studenou (36638) (36642)

Podle mého pozorování se domnívám, že pan Poláček má pravdu. Proudící čerstvý vzduch, česno a očko má vliv na uspořádání zimního chomáče.. a pak uhynutí na zásobách.Uhynutí na zásobách se téměř nikdy nevyskytne při studené stavbě. Ovšem ne všechna včelstva to respektují a berou to jako pravidlo. Asi tam hrají i jiné faktory jako velikost včelstva, uložení zásab,změna rámků po zakrmení, místo posledního plodu a pod.Někteří včelaři, aby předešli usazení včelstva uprostřed rámků při teplé stavbě, upravují česno k jedné straně, dokonce i očka mají vyvrtaná v jedné třetině a ne uprostřed.Česno upravují hned na začátku krmení a pak již vůbec do uspořádání úlu nezasahují.U nás uhynutých včelstev "na zásobách" každým rokem se domnívám je více než uhynutých z důvodu poškození varoazou.Takže by se to podceňovat nemělo i když je to jen nepatrné množství.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36655


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 10. 7. 2009
Re: změna teplé stavby na studenou (36638) (36642) (36648)

Když jsem začínal v zadovácích, tak jsem česna zužoval symetricky na střed
úlu. Včelstva se na zimu často usazovala uprostřed rámků a potom v zimě
hynula, zatímco na druhých polovinách rámků byly zásoby. Nijak zvlášť jsem
nad tím nedumal a prostě jsem začal česna v podletí zužovat asymetricky,
protože to byly zadováky dvojáky, tak směrem do středu dvojáku a včely se
potom na začátek zimy stáhly k střední dělicí stěně úlů, vedle vzduchu od
česna šly za teplem vedlejšího včelstva odděleného jen 2 centimetry dřeva.
Když jsem potom přešel na nástavky s teplou stavbou a zase pozoroval snahu
včel usadit se na zimu doprostřed, dělal jsem opatření, aby to doprostřed
nebylo. Potom na jaře roku 2006, jak včelaři začali naříkat, jak jim včely
houfně uhynuly skrz tuhou zimu, jsem zpozorněl a konkrétně jak v televizi
ukazovali ty rámky z uhynulých včelstev, tak jsem tam viděl přesně totéž co
jsem viděl o 20 let dříve v těch zadovácích, na jedné straně rámku uhynulé
včely, na druhé straně stejného rámku plno zásob. Totéž mi řekl jeden známý
včelař tady z okolí, kterému taky tehdy nějaké včely v nástavcích uhynuly,
taky měl na jedné straně uhynulé včely, na druhé straně rámku zásoby. A když
se o úhynech diskutovalo i tady na konferenci, tak i tady to hodně včelařů
popsalo podobně. I když se diskutovalo tuším ještě i o melecitóze, na podzim
předchozího roku se dost objevila....
To je vše tady k tomu, co k tomu ještě můžu říct.
Radim Polášek
----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 10, 2009 6:07 PM
Subject: Re: změna teplé stavby na studenou


> Rozdíl je v tom, že rozdíl je v tom, že při teplé stavbě včely mnohem
> častěji sednou na zimu
> přesně doprostřed rámku. R.P.
>
> Je toto tvrdenie pravdivé alebo opak je pravdou. Logicky vyplýva, že ak sú
> včely "múdre", tak si prirodzene zvolia to najlepšie pre svoje bezpečné
> prezimovanie. Ale je to naozaj tak? Síce teraz včelárim v úľových
zostavách
> len v systéme s plástami uloženými kolmo na smer letáča, tzv. "studenej
> stavbe".V začiatkoch svojho včelárenie som používal úle s teplou stavbou
> diela a v 90 rokoch minulého až doteraz mám aj 6 úľov na teplú stavbu.
> Otázku dobrého zimovanie som porovnával každú zimu a nejaké výrazné
> rozdiely v kvalite zimovanie a jarného rozvoja som nezaznamenal.
>
> Skôr ma zaujalo "sedenie" zimného chumáča, ktoré hodnotí aj Radim a
> nemôžem sa stotožniť s jeho závermi, že Rozdíl je v tom, že "při teplé
> stavbě včely mnohem častěji sednou na zimu"
> přesně doprostřed rámku.
> Logicky by to tak malo byť, veď včelí chumáč je ďalej od stien a tým i od
> chladu, menšia spotreba a menej mŕtvoliek.
> No ja som nikdy nezaznamenal aby som podľa podmetových podložiek s melivom
> a mŕtvolkami v riadkoch tento jav nezaznamenal, riadky z melivom vždy
> začínali od jednej alebo druhej bočnej úľovej steny smerom k druhej
steny.
> To znamená, že včely mali k dispozícii vždy celú uličku (podľa množstva
> daných zásob) a preto nemohlo ani dôjsť k úhynu včelstva a keď, tak len
> preto, že sa im v uličkách minuli a do ďalšej nedokázali prejsť.
>
> Čo je potom dôvodom pre včely, že zimný chumáč sa uloží k jednej z bočných
> stien úľa, teda na začiatok uličky i keď ako som na úvod poznamenal,
> logicky by to bolo pre z hľadiska ochrany pred zimou výhodnejšie založiť
> chumáč v jeho strede! Dedukciou som dospel k tomuto záveru. Včely v zimnom
> chumáči musia medzi sebou komunikovať a mať k dispozícii materskú látku,
> ktorá včelstvo spája v jeden celok. Práve bočná strana a spodná strana
> plásta im to umožňuje (nadvihnutím debničke v zime sa o tom každý môže
> presvedčiť), ak túto možnosť zimné včely nemajú, chovajú sa v krajných
> uličkách ako bezmatkové- hučia.
> V časoch minulých sme v úľoch s teplou stavbou používali nad plástami
> povalovky, pod ktorými bol prechod a komunikácia bola pre včely
jednoduchá.
> Preveroval som včelstvá a ich stavbu diela v v dutinách, kde nemajú
> nanútené rámiky s plástami, ale voľnú stavbu si postavia tak, aby im
> vyhovovala práve na pohodlný styk na získanie materskej látky. Voľné dielo
> nebolo pravidelné, ale rôzne prechody v plástoch a prechody s jednej
uličky
> do druhej v strede diela, čo je pre jednotlivé včely plus.
>
> Istotne s tým každý nemusí súhlasiť, no ja to vidím takto.Mám jeden klát s
> voľnou stavbou na pozorovanie, prvé čo som zistil bolo, stavba plástov v
> ňom je proti letáču (otvor je zvislý, prerušovaný) v 45&#730;, približne v
> jeho štvorcového pôdorysu po uhlopriečke a plásty sú nepravidelne
> postavené.
> Nejaké markantné rozdiely jedného alebo druhého spôsobu uloženia voči
> letáču sú nepodstatné, tak ako výnosy sú horšie i lepšie, či rojenie a iné
> parametre s porovnaním úľov so studenou stavbou sú rovnaké, možno pre
> chorého jedinca, ktorý trpí bolesťami chrbtice, je kontrola plástov, či
> skladanie nadstavkov pri teplej stavbe pohodlnejšie, nie je človek
> "vykrútený". Vždy to však závisí od jednotlivcov, ktorí si vybrali svoju
> technológiu.
>
> Pán kolega, máme jeden spoločný zlozvyk, nevieme kedy máme prestať s
> písaním.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36654


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 10. 7. 2009
Re: Re: (36406) (36419) (36425) (36427) (36431) (36432)

Z toho co jsem vyčetl v zahraničních textech, je jasné, že česlo
skutečně dovede část pylových zrn, spor, kvasinek apod. ze sladiny v
medném váčku oddělit a posunout do žaludku. Česlo tak odfiltruje částice
v rozmezí velikosti od 0,5 do 100 mikrometrů. Bylo to ověřeno v
důkladných pokusech a dokonce nafilmováno, jak to probíhá (mám z toho
jen pár snímků). Neodstraní se tak ale všechny částice, v jednom měření
to bylo mezi 59 a 79 % u dvou rozdílných linií včel.
K. Čermák

KaJi napsal(a):
> Jestli ano či ne, nevím. Jen čtu. To je otázka na Ing.Čermáka z jehož textů
> a přednášek jsem to pochopil. Zda správně a zda a jak to kdo vykoumal a
> prokázal, nevím.
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36653


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(81.25.16.77) --- 10. 7. 2009
Re: Václavek (36649)

Je to téměř 6 let, co jsem do této konference napsal, že je to prvně a naposledy. Nyní se ale musím znovu ozvat. Co je na tom špatného, že se př. Václavek znovu rozjíždí? Vždyž na této konferenci jsou již dávno rozjeti někteří, jejichž příspěvky nebo jejich části vzbuzují úsměv, alespoň u mne. To ale neznamená, že to nemůže oslovit někoho jiného, pro koho jsou ty informace, názory právě v danou dobu potřeba. Nikdy bych jim to neupíral, každý máme svojí cestu. Važme si těch, co jdou se svojí kůží na trh. Cílem diskuze přeci nemusí být druhého překřičet, ale bohatě stačí, když o jeho názorech budeme trochu přemýšlet. Tato konference znovu získala svoji prestiž právě tolerancí k druhým. To, že se př. Václavek přiznal před časem k tomu, co mnozí tušili přeci není ostuda, ale právě naopak ! Je vidět, že dospěl a je jedno, zda je mu 16 nebo 60 let. Je z něj chlap. Kdyby to, co on dokázali např. někteří funkcionáři, členové ÚV, politici, byli bychom minimálně o 10 let dál. Př. Václavek rozhodně nemůže říci, že bych se s ním někdy mazlil. To ale neznamená, že jsem jeho nepřítel. Nejsem nepřítel ani vás, př. CHmelíčku. Jen prosím o trochu tolerance k mládí. Nechme mládí, ať se vydovádí. Kdo bude jednou dělat na důchody většiny z nás?
Omlouvám se, že jsem sem tak vpadnul.
Vše dobré přeje Leoš Dvorský

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36652


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 10. 7. 2009
Re: Václavek (36649)

Proč mě urážíte? Ke všemu jsem se přiznal a všem jsem se za to omluvil. V té přetvářce už nepokračuji. Recese to v žádném případě nebyla. Z nikoho jsem si nedělal srandu. Chtěl jsem pouze pomoci při zvyšování úrovně českého včelařství. Kvůli mé malé praxe se z toho stala ,,medvědí služba,,. Proto jsem to nakonec celé odhalil.

Jest-li si myslíte, že jsem ve vlákně - Re: rozhovor v rozhlasu - LBV - pomlouval VÚVč či časopis Včelařství nebo snad ČSV, tak to se šíleně pletete. Pouze jsem chtěl poukázat na určité nedostatky určitých ( nejmenovaných ) představitelů těchto institucí. Často slýchávám a čtu kritiku na jejich stranu. Znepokojuje mě to. Určitě mnoho z toho je fáma, ale na každém šprochu pravdy trochu.

Příteli Dvořákovi věřím na 100%. Neměli bychom se nad tím zamyslet? Proč tomu tak je?

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36651


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 10. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV (36572) (36576) (36577) (36584) (36599) (36608) (36613) (36627) (36628) (36640) (36645)

>To bylo před 2 lety. Od té doby ani zmínka. Nepřipadá Vám to divné? Mě ano. Kdo za to asi může? S pozdravem M. Václavek<
-----------------------------------------------------------
Za to může síla nezvyku. Včelaři si navykli s vynálezem mezistěny a bylo to dlouhodobým trendem, nutit včely produkovat pouze delničí stavbu. Trubci byli pro ně darmožrouti. Někteří včelaři trubce za darmožrouty považují stále. Jiní včelaři se bojí nechat včely chovat trubce nekontrolovaně, jsou přece atraktantem pro roztoče. Ti ostatní zatím zkouší co to udělá. Potřebují staronové zkušenosti strávit a proto se z opatrnosti zatím nevyjadřují. To není otázka jedné nebo dvou sezón. To je o dlouhodobé zkušenosti. Je nás ale stále více, kteří ponecháváme na včelách samých, kolik trubců si vychovají. Když vytáčíme med, ometeme z medných plástů trubce a točíme. (Chov včel bez mateří mřížky). Ometeme trubce, to berte jako nadsázku, na medných plástech nejsou pouze trubci, jsou tam samozřejmě i včely. Svobodu v rozhodnutí, kolik trubců si včely odchovají ponechávám včelám od roku 1985 na až deseti stavebních rámcích 42 x 17 v úlové sestavě. Mohu potvrdit, že metoda, která byla nazvána včelaři LBV funguje. Nečekejme ale stoprocentní úspěšnost. Včely nám vždy nějaký roj čas od času připraví. Porovnávat výnosy medu, to lze dosti těžko. To záleží na nárůstu zkušeností včelaře, na změnách snůškových pdmínek v krajině a i jiných faktorech např. zdravotní stav včelstev nebo věku a zdravotním stavu včelaře. V letech 1974 - 1980 to bylo dle mých zkušeností přibližně 10 - 15 kg, 1980 - 1985 asi 20 kg 1985 - 1995 30 - 40 kg na včelstvo tak jak narůstaly zkušenosti a jak se mněnily snůškové podmínky ovlivněné odkolektivizováním zemědělské výroby. V současnosti se výnosy pohybují mezi 50 - 70 kg na včelstvo. V roce 2003 byl rekord 107 kg. V rámci objektivity by bylo nutno porovnat metodu v několika skupinách včelařů v různých oblastech ve stejném čase. Tak směle do toho. Nehlaste se všichni.
Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36650


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Chmelíček (88.101.64.23) --- 10. 7. 2009
Václavek

Tedy Václavku,jsi nepolepšitelný,ta tvoje odmlka na této konferenci několik měsíců byla asi zapříčiněna tvojí vážnou zdravotní situací,asi jsi byl hospitalizován a tudíž jsi neměl možnost nadále do konference přispívat.Udělal jsi však životní chybu , v pominutí mysli jsi se s touto konferencí rozloučil a poté jsi na sebe prozradil,že jsi student,asi 18 letý a možná i na tvůj věk zapálený budoucí včelař,který pročetl nějakou včelařskou literaturu a ohromil jsi jí zdejší účastníky.Bylo jich málo,kteří pochopili,že je to z tvé strany pouhá recese.
Teď nám ale tady přibyl další účastník,který je tu sice krátce,zato ale upozornil hned na své nevychování.Člověk záštiplný,který ke včelařům má hodně daleko,protože včelaři jsou lidé dobří a slušní. Takže do maturity máš asi jak píšeš rok,několik z nás přispívajících v domění že budeš maturovat již letos Ti popřálo mnoho zdaru a myslelo to upřímě.Není třeba pochybovat o tom,že by jsi se svým intelektem úspěšně neodmaturoval.Myslím si ale také,že Tvoje zdrženlivost ohledně příspěvků do této konference by byla na místě,neb se zase začínáš rozjíždět...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36649


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 10. 7. 2009
Re: změna teplé stavby na studenou (36638) (36642)

Rozdíl je v tom, že rozdíl je v tom, že při teplé stavbě včely mnohem častěji sednou na zimu
přesně doprostřed rámku. R.P.

Je toto tvrdenie pravdivé alebo opak je pravdou. Logicky vyplýva, že ak sú včely "múdre", tak si prirodzene zvolia to najlepšie pre svoje bezpečné prezimovanie. Ale je to naozaj tak? Síce teraz včelárim v úľových zostavách len v systéme s plástami uloženými kolmo na smer letáča, tzv. "studenej stavbe".V začiatkoch svojho včelárenie som používal úle s teplou stavbou diela a v 90 rokoch minulého až doteraz mám aj 6 úľov na teplú stavbu. Otázku dobrého zimovanie som porovnával každú zimu a nejaké výrazné rozdiely v kvalite zimovanie a jarného rozvoja som nezaznamenal.

Skôr ma zaujalo "sedenie" zimného chumáča, ktoré hodnotí aj Radim a nemôžem sa stotožniť s jeho závermi, že Rozdíl je v tom, že "při teplé stavbě včely mnohem častěji sednou na zimu"
přesně doprostřed rámku.
Logicky by to tak malo byť, veď včelí chumáč je ďalej od stien a tým i od chladu, menšia spotreba a menej mŕtvoliek.
No ja som nikdy nezaznamenal aby som podľa podmetových podložiek s melivom a mŕtvolkami v riadkoch tento jav nezaznamenal, riadky z melivom vždy začínali od jednej alebo druhej bočnej úľovej steny smerom k druhej steny.
To znamená, že včely mali k dispozícii vždy celú uličku (podľa množstva daných zásob) a preto nemohlo ani dôjsť k úhynu včelstva a keď, tak len preto, že sa im v uličkách minuli a do ďalšej nedokázali prejsť.

Čo je potom dôvodom pre včely, že zimný chumáč sa uloží k jednej z bočných stien úľa, teda na začiatok uličky i keď ako som na úvod poznamenal, logicky by to bolo pre z hľadiska ochrany pred zimou výhodnejšie založiť chumáč v jeho strede! Dedukciou som dospel k tomuto záveru. Včely v zimnom chumáči musia medzi sebou komunikovať a mať k dispozícii materskú látku, ktorá včelstvo spája v jeden celok. Práve bočná strana a spodná strana plásta im to umožňuje (nadvihnutím debničke v zime sa o tom každý môže presvedčiť), ak túto možnosť zimné včely nemajú, chovajú sa v krajných uličkách ako bezmatkové- hučia.
V časoch minulých sme v úľoch s teplou stavbou používali nad plástami povalovky, pod ktorými bol prechod a komunikácia bola pre včely jednoduchá. Preveroval som včelstvá a ich stavbu diela v v dutinách, kde nemajú nanútené rámiky s plástami, ale voľnú stavbu si postavia tak, aby im vyhovovala práve na pohodlný styk na získanie materskej látky. Voľné dielo nebolo pravidelné, ale rôzne prechody v plástoch a prechody s jednej uličky do druhej v strede diela, čo je pre jednotlivé včely plus.

Istotne s tým každý nemusí súhlasiť, no ja to vidím takto.Mám jeden klát s voľnou stavbou na pozorovanie, prvé čo som zistil bolo, stavba plástov v ňom je proti letáču (otvor je zvislý, prerušovaný) v 45˚, približne v jeho štvorcového pôdorysu po uhlopriečke a plásty sú nepravidelne postavené.
Nejaké markantné rozdiely jedného alebo druhého spôsobu uloženia voči letáču sú nepodstatné, tak ako výnosy sú horšie i lepšie, či rojenie a iné parametre s porovnaním úľov so studenou stavbou sú rovnaké, možno pre chorého jedinca, ktorý trpí bolesťami chrbtice, je kontrola plástov, či skladanie nadstavkov pri teplej stavbe pohodlnejšie, nie je človek "vykrútený". Vždy to však závisí od jednotlivcov, ktorí si vybrali svoju technológiu.

Pán kolega, máme jeden spoločný zlozvyk, nevieme kedy máme prestať s písaním.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36648


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

K.Ř. (81.0.227.233) --- 10. 7. 2009
Re: Hodnocení letošního roku. (36629) (36631) (36635)

Na jaře v průmeru 26 kg na včelstvo minulý týden stočeno dalších 24 kg na včelstvo a za týden začne slunečnice.
Všude okolo nás leje a tady už tři neděle nezapršelo.
Druhá snůška tmavá a chuťově výrazná nevím z čeho to je.
poděbradsko

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36647


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 10. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV (36572) (36576) (36577) (36584) (36599) (36608) (36613) (36627) (36628) (36640) (36641)

Nejen pokoumat, ale především provést experimentální ověření s kontrolou,
které k předložené metodice dosud chybí

______________________________________________________________


No právě! Experimentální ověření ( nezávislým institutem ) stále chybí. Jenže kdo by se toho zhostil?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36646


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78079 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 36646 do č. 36706)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu