Včelařská konference

diky ale stejne ten vaš zpusob nejak nechapu naco davat mezi dna to nemam.

Přísun sladiny do včelstva vždy rozvine v porovnání s lidskými
hodnotami "ekonomicko-sociální inflaci". Tz, že se musí vědět, co se
vlastně děje a proč se tak má dít. Podněcování je potřebné pro některé
samoprodukty ve včelařství jako chov matek, mateří kašička, oddělky.
Když opomenu špatné a amatérské přístupy jak se podněcovat určitě
nemá, jako často propagované podkládání medných zásob před očekávanou
silnější snůškou, krmení místo podněcování, nevhodný poměr, atp, tak
podněcování lze provádět několika velmi známými způsoby.(vznik
rojovky, opotřebení létavek)

"Mednými zásobami
Dodáním podněcovacího sirupu
Těsty, pyly, náhražky pylů, atp"

Proč podněcovat a proč nepodněcovat? Nepodněcuje se většinou v pořádku
zazimované včelstvo. Doplňování částečně vyloupeného včelstva znamená
chybu v šíření špatných genů potomstva matky a vůbec mne takového
včelstva není líto jestli uhyne. Pokud zachraňovat, tak záložními
mednými plásty.

Včelař, který neumí podněcovat nebo zacházet se sirupy a soušemi by
neměli raději vůbec včelařit, tvoří takto často ohniska loupícího
vzruchu na stanovišti a tak se v souvislostech může dále snadno šířit
parazitózy, viry, bakteriózy, ... .

"Podněcováním není vystavení sladiny v exterieru. Podněcování není
vystavení souší kolem úlů. Tomu se říká a je to, prasárna včelaře."

Podněcovat sirupem na jaře jen proto, že mám záměr dělat oddělky,
kašičku, matky. Jinak když neumí včelař včelařit a musí každé jaro
dodávat zásoby, nepatří takovým včelařům ani včely, ani cukr do ruk.


_gp_






.............
10.4.10, Pavel Streit <streit.p/=/email.cz>:

> Docela by mě na toto téma zajímal názor Přítele Josefa Křapky, A.
> Turčániho, G. Pazderky, B. Gruny.
> Zdraví P.S
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Já tedy hlavně zbytečně, pokud nemusim, do včel nelezu. Maximálně koukám
okénkem či na česno.
Pavel

----- Original Message -----
From: "Vorja" <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 09, 2010 10:14 PM
Subject: Re: Stanovení optimálního začátku roziřování včelstva


Zajímaly by mne vaše zkušenosti se stanovením optimálního začátku
rozšiřování včelstva.
---------------------------------------------------------

V letošním roce (jak jsem už psal) jsem začal sledovat vývoj včelstev podle
maximálních denních teplot. Na zkoušku jsem před kvetením jívy (25.3.)
vložil jednu mezistěnu před plod a krycí (pylový plást) u silnějšího
včelstva. Po týdnu jsem provedl kontrolu. Mezistěna byla do poloviny
vytažena oboustranně po celé ploše rámku a proto jsem ji přeložil mezi
plod. Po dalším týdnu jsem provedl kontrolu a mezistěna byla již zakladená.
Mezistěnu jsem vkládal na začátku vzniku stavitelek (13. den po vylíhnutí
včel). V současné době je již málo stavitelek. Naopak je nyní rozvoj
krmiček. Proto jsem dal za plod a zadní krycí souš žemlové barvy.
Předpokládám, že ji zaplodují. Další mezistěnu vložím podle počasí mezi 15.
až 29.4., kdy začíná druhá etapa tvorby stavitelek. Podotýkám, že klasicky
nasazuji medník a dávám první mezistěny v době květu třešní.
Kdo také sleduje rozvoj včelstev podle maximálních denních teplot? Jaké
máte poznatky a jaké na základě nich provádíte opatření?

http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=084&r=titulni_stranaa&idc=1366060

Dva popálení při požáru včelína


Dospívající chlapec a starší muž včera utrpěli popáleniny při požáru včelína v Hradci nad Moravicí.

Policie zjišťuje, zda šlo o pokus o sebevraždu.


------------------
No nevím, sebevražda - poněkud divná verze.

Ale pár sklenic medu jsem letos vyměnil za hasičáky "po záruce" ale natlakované a snad už letos budu mít na každém stanovišti jeden. Je to můj každoročnš opakovaný závazek.
:-)

Karel

Takže při krmení se hlavně musí dodržet podobný režim, dávat jim to po troškách. Ne zaplnit velkooblemové krmítko 5 litry roztoku jako jednu dávku na 14 dní.
------------------
A vzpoměl jsme si na jeden způsob, kterým jsme kdysi zkoušel význam jarního napájení - mě tam vadilo to částečné rušení včelstev a částečné narušení tepelné izolace těmi klasickým krmítky.

Vzal jsem malou PET láhev od dětské limonády - asi 1/4litru, provrtal víčko, strčil do něj plast.trubičku - asi průměr 8mm a na konec nacpal trochu molitanu. Když jsem to naplnil, tak to nevytékalo. A strčil do očka. Šikmo -shora asi 45st. Láhev jsme zavěsil do drátu tvaru U, konce připevnil k víku. Včely to poměrně pomalu odebíraly. V případě cukru bych to očko asi ucpal ještě molitanem, aby tam nelétaly cizí včely.
Celé by se to dalo zateplit ještě návlekem co používají topenáři na trubky. Tedy asi nějaká 80průměr. Ale myslím, že ten konec stačily trochu ohřívat.

Zatím mě to s těmi rámkovými krmítky vychází tak, že je to pro opravdu silná včelstva a nesmí být moc velká zima.
Ale já jsem v oblasti, kde teprve teď začne trochu přínos nektaru. Takže si letos takto hraji, chci začít co nejdřív s chovem matek, tak zkouším, jestli to včelstva popostrčí.
:-)

No a z těch v pokusu se po odchlípnutí folie line ta sladká a vlhká vůně jako když už jede snůška.

No uvidím.

Karel

"díky takže je jedno kdy ji budu přidavat.a starou matku kdyš utratim hned ten den tam mužu dat novou matku v klícce?"
Záleží na roční době a na stavu včelstva. Někdy stačí jen matku přidat, dokonce i naostro a včely ji přijmou. Někdy se musí poměrně složitě včelstvo odvykat vůni staré a navykat na vůni nové matky. Je třeba najít podrobný popis - postup spolehlivé metody, tam toto všechno musí být.....

No,já myslím, že kromě vysloveně horských oblastí, až přestane současné vlhké a studené počasí, za pár dní už všude bude snůška v přírodě. Takže zbývá, aby včelky přežily těch pár dní.
Co se týká řepného cukru dávaného včelám, včely zpracovávají jakoukoliv získanou sladinu zhruba stejným způsobem. Stejně zpracují nektar přinesený z přírody jako přidaný cukr. Takže v obojím případě se opotřebují stejně. Nemá tedy cenu provádět kolem přikrmování na jaře nějaké složité tanečky. Jediný rozdíl je v tom, že z jarní přírody včely donesou menší množství sladiny, řekl bych tak denně desetiny kilogramů za asi 2 - 4 hodiny největšího tepla kolem poledne a po zbytek dne a noci potom sladinu zpracují a potom odpočívají. To je režim, na který jsou zvyklé a který umí nejúsporněji. Takže při krmení se hlavně musí dodržet podobný režim, dávat jim to po troškách. Ne zaplnit velkooblemové krmítko 5 litry roztoku jako jednu dávku na 14 dní. Já používám na krmení miskové krmítko - miska položená na rámcích a shora zateplená a zdá se, že toto krmítko, když použiji menší misky, se docela dobře hodí i na jarní podněcování.
Co se týká krmení na zimu, uváděné množství 8 - 15 kilo musí být v úlu při prohlídce někdy ke konci září a na začátku řijna. Dříve to nemá moc velký smysl, protože zásoby mohou do září hodně ubýt plodováním nebo loupením nebo naopak včely mohou přinést zásoby navíc právě z loupeže nebo i z nějaké podzimní snůšky. Od října se zásoby včel už mění minimálně.

Každému hladovému včelstvu jsem do úlu napatlala cca 1 kg medu ze železných zásob, ale nevím, co dál. Vlastní med už nemám, cizí nechci použít. V přírodě zatím nic moc - začínají jívy. Budou brát cukerný roztok? Alena

Vlastne ste urobili to najlepšie čo Ste urobiť mohla, ak bude dobré počasie meškať, tak si od včelára prikúpte med, nahrejte na 40°C a vlejte do buniek plástu a vložte ho ku včeliemu chumáču. To sa dá aj pri menej vhodnom počasí, vlastne im doplníte "kurivo" energiu, ktorú hneď využijú na zvýšenie teploty vo včelstve.

To isté, môžete urobiť i s cukrovým roztokom v pomere 1:1 a ten teplý 35°C pomocou hadičky opatrne naplniť do prázdneho plástu a vložiť ho ku chumáču včiel. Ešte teplý sacharózny roztok včely invertujú na ovocný a hroznový cukor. Včelám sa tým neskráti markantne život, ten tak či tak sa ich život prirodzene kráti a nové mladé včely ich nahradia. Spôsob som použil v praxi.

Je to lepšie riešenie, ako ich nechať hladovať a prípadne uhynúť. Na túto jeseň-podzim si dajte viac záležať a zimné zásoby včas doplňte na skutočných 15-16 kg, na čo potrebujete min-18-19 kg repného cukru, včely totiž aj pri spracúvaní zásob časť cukru "spotrebujú". Pri podávaní teplého roztoku je to asi 0,1 kg na 1 kg cukru, pri podávaní zásob so studenou vodou, je to až 0,25-0,3 kg z 1 kg cukru, každá práca niečo stojí, ani včely to nemôžu urobiť bez zadarmo. Práve preto sa veľa včelárov čuduje po zimnej prestávke keď nachádzajú vo včelstvách minimálne zásoby.

díky takže je jedno kdy ji budu přidavat.a starou matku kdyš utratim hned ten den tam mužu dat novou matku v klícce?

Asi som to nenapísal jasne alebo ste to prehliadli.

Stará M bude predsa nad medzidnom (Md), na pridanie novej už nebude mať vplyv! Ďalej som napísal, že stará M preložená nad Md môže včelstvu ešte týždeň-dva pomôcť, ak by ste ju zlikvidoval, tak začne pre túto časť včelstva zbytočný stres a včely navyše začnú s náhradným chovom novej M, čo nie žiadúce.

Starú M odstránite až v čase, keď je dostatok plodu od novej M a vtedy po odobratí Md včelstvo integrujete cez list novín, ktoré nad plástovou uličkou prepichnete npr. hrubým klincom. Anton

díky takže je jedno kdy ji budu přidavat.a starou matku kdyš utratim hned ten den tam mužu dat novou matku v klícce?

>Docela by mě na toto téma zajímal názor Přítele Josefa Křapky, A. Turčániho, G. Pazderky, B. Gruny. Zdraví P.S<
------------------------------------------------------------
Jarní podněcování je z hlediska dnešního pohledu na chov včelstev zbytečné. Je však poslední záchranou před smrtí hladem pokud je včelstvo se zásobami na štíru. Je to však také otázka používaného úlového systému a metodiky chovu. Nicméně z dnešního pohledu na otázku chovu je nutno včelstvu zabezpečit již v podletí dostatek zásob pro zimování a jarní rozvoj. Jak? I na to se názory různí. Zimování na medu, zimování na cukru, invertu ... Co se týče délky a výšky rámku, má každá rámková míra své výhody a nevýhody a souvisí i s pracností metodiky chovu. Včelám to je jedno, za předpokladu zachování včelí mezery. Ruce však více či méně bolí včelaře. A přijdou dnové, kdy .... Nevěříte ??
JK

Problémem je aplikace. Nejlepší výsledky jsem měl s rámkovými krmítky, pokud nejsou, je dobré alespoň dávat meší láhl¨ve na strop a uteplit je, roztok dát vlažný až teplý.
-----------------
Nebo nalít roztok do souší. To hlavně u slabších včelstev.
Př.Zdeněk DUkát popsal kdysi ve Včelarskenoviny.cz jak na to použil misku na vývolávání fotografií.

No já to na souš leji pomalu z menší výšky, protože dávám roztok 1 ku 4 - tak mi nějaká kapka může uletět vedle, nezchudnu.
:-)

Karel

Zdravím,
pokud Alenonení vlastní med, což je chyba včelaře, měli by brát cukr 1:1 ne koncentrovanější. Už jsem ho také v minulosti musel dát, teorie o rychlejším odchodu zimních včel je filozofie. V dané situaci pokud nebudou mít zásoby velmi rychle mohou padnout. Problémem je aplikace. Nejlepší výsledky jsem měl s rámkovými krmítky, pokud nejsou, je dobré alespoň dávat meší láhl¨ve na strop a uteplit je, roztok dát vlažný až teplý. Vzhledem k tomu, že by třešeň měla kvést cca za 14 dní viděl bych to tak na 1-2 kg cukru do rozkvětu třešní,p okud bude hezky už z třešní si pro sebe přinesou a máte vyhráno...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Alena <alena.stara/=/seznam.cz>
> Předmět: spot?eba zimn?ch z?sob
> Datum: 09.4.2010 13:58:28
> ----------------------------------------
> Má někdo podobné zkušenosti? Čím to je?
> Mám 17 včelstev v nadmořské výšce cca 530 m. Úly mám nástavkové, míry 39x24
> zateplené i nezateplené a nízkonástavkové 2/3 Langstrothy. Při nedávné
> prohlídce jsem zjistila, že v úlech 39x24 (zateplených i nezatelpených)
> mají včely zásob dostatek, ale v Langstrothech jsou téměř na suchu. Všechna
> včelstva mají zasíťované dno a dostaly stejné množství cukru. Toto zjištění
> platí pro kmenová včelstva i pro loňské oddělky, takže nemůže hrát roli
> síla včelstva. Každému hladovému včelstvu jsem do úlu napatlala cca 1 kg
> medu ze železných zásob, ale nevím, co dál. Vlastní med už nemám, cizí
> nechci použít. V přírodě zatím nic moc - začínají jívy. Budou brát cukerný
> roztok?
>
>
>

Prepáčte, zabudol som sa identifikovať. Anton

panove, nejsem v oboru až takovy borec tak bych chtel od vas radu kdy je podle vas lepší menit matku v kvetnu kdy budou k dostani nebo po nakrmeni v srpnu-zaři? díky za radu jiří

Pokúsim sa popísať môj spôsob 100%-nej výmeny M do včelstva, zdôrazňujem VÝMENY matky.
Aby sa dal spôsob plne aplikovať, je potrebné včeláriť v úľovej debničkovej zostave, k tomu oddeletiteľné dno a medzidno s letáčikom, plus pridávacia klietka (ja používam len klietku zhotovenú z obalu na cukríky Tic-tac) a CMC.

- je jedno kedy sa M pridáva, včely ju musia akceptovať
- nezáleží či je znáška alebo nie, či sú v úli staršie včely. Robím ho vtedy keď mám oplodnenú M!, či už vlastnú alebo kúpenú.
- vo včelstve musí byť prítomná M (trúdicové-trubčicové včelstvo sa musí riešiť inak)
- včelstvo musí lietať len cez hlavný letáč

Ponúkam len jeden spôsob priameho pridania M do včelstva, bez jeho špeciálnej príprave.

- do otvoru pridávacej klietke vložím tvrdé CMC tak na 4-6 hodín (do uzátvoru Tic-tac), na jej konci je vetracia sieť. a vložíme do nej MATKU.

- vyhliadnuté včelstvo rozoberiem a vyložím na kozlík, aby som mal dokonalý prehľad o plode.

- na miesto tradične umiestneného plodiska položíme debničku s kvalitnými plástami (bez akéhokoľvek plodu!) a zásobami (2-3 kg), ktorú uzavriem medzidnom s letáčikom (alebo ak sú na debničkách očká, tak stačí aj sololit)

- nad medzidno uložíme zbytok debničiek aj s M. za 48 hod. nové lietavky budú prinášať vodu a peľ.

- do debničky cez hlavný letáč sa vrátia všetky lietavky, čím sa vytvorí vhodný tím pre novú matku. Včely okamžite pocítia nedostatok materskej látky a začnú na stav reagovať hučaním a bezradným behaním po letáči.

- vtedy vložíme cez letáč do podmetu včelstva pridávaciu klietku s matkou, otvor s CMC ihneď otvoríme.

- včely sa vrhnú na vložené CMC a za 4-6 hodín ho včely vyjedia, čím uvoľnia M cestu medzi včely. Na druhý deň môžete včelstvo kontrolovať, M už bude klásť prvé vajíčka.

- je len na Vás kedy včelstvo spojíte známym spôsobom cez novinovú bariéru, jednoduchým odobratím medzidna.Včelstvá do určitého času môžu koexistovať aj v takomto zložení

-oveľa skôr pridáte týmto spôsobom matku do včelstva, ako som to ja tu napísal. možno, že som niečo vynechal alebo všetkému nerozumiete, preto sa pýtajte.

Princípom pridania M do včelstva, je vytvorenie stavu bez matky a tým bez materskej látky, ktorá je aj v plode, preto musí byť v debničke do ktorej pridávame M stav bez plodu. princíp nie je vo vôni ale chuti materskej látke. Včely v bezradnosti musia prijať pridanú matku, pud sebazáchovy je silnejší ako inštinkt nepriateľstva voči matke. Nestalo sa mi ani raz, aby M včely vymenili, prípadne pri kontrole na druhý deň zabili. Je zaujímať na letáči chovanie sa včiel v čase keď ju vyjedia, M pomedzi včely vojde do úľa bez povšimnutia včelami, skôr sa včely nahrnú do klietočky a olizujú materskú látku (ML) uľpenú na stenách klietky, ktorú tam zanechala väznená M.

Zdravím Karle,
Jsou přednášky, které obírají o čas a jsou destruktivní a jsou přednášky, co ti dají mnoho. Uvedu příklad. Jedna přednáška P.Vydry mi dala tolik, co by mi nedalo ani 10 přednášek jednoho jiného učitele včelařství. To stejné je s učiteli Sedláčkem a Blechou. Ti chlapi už mají něco za sebou a za sebe mohu říci, že jsou dobří. Tak dlouho do mě přátelé Blecha a Vydra hučeli, že jsem nakonec zakoupil r.m 37/30 a budu mít druhou r.m na chalupě. Vyzkouším ji s mírou 39/24. 30 ková výška je pro včely pro zimování lepší, oba to tvrdí a tak to zkusím. Zatím jsem se nesetkal s jediným renomovaným včelařem, který praktikuje předjarní krmení cukerným roztokem. Navíc já si myslím, že pokud dám včelstvu 25 kilo zásob na zimu, nemusím nyní řešit v předjaří problém s nedostatkem zásob. Na včelách se šetřit nevyplácí. Zrovna nyní mi napsal jeden včelař se středním provozem včel to samé, co jsem kolegini Aleně napsal já. Medocukrové těsto, medný roztok s vodou v poměru 1:1 a nebo invert zakoupený v obchodech včelařských potřeb. Pokud kolegině Alena chce zakrmit cukerným roztokem, je to její rozhodnutí, já ale takový kaskadér nejsem. Sama pozná, zda ji zimní generace včel rychleji odejde, nebo ne. Taky kolikrát používám selský rozum pro chov včel, ale vyslechnu si i názory starších zkušených vlků.

Docela by mě na toto téma zajímal názor Přítele Josefa Křapky, A. Turčániho, G. Pazderky, B. Gruny.
Zdraví P.S

Dobrý den přeji.Doporučuji si nechat vyrobit pařák se šroubovým lisem a s vlastním topeništěm,výtěžnost z něho je velmi dobrá.Osobně jsem ho viděl u Kolomého,na Dole,v Liběchově.Dříve se u nás dal sehnat z pocínovaného materiálu,ale ten cín se po nějaké době porušil a vytěžený vosk dostával našedlou barvu,lepší materiál je nerez.
Pavel.

Vemte si tak 50 do kapsy a vyjeďte si do Velkého Meziříčí do Vezeka.
Jsou velmi ochotni. Měl jsem také zájem, ale rozmyslel jsem si to pro
tu jednoúčelovost.(nemám místo) Prošel jsem si ale halu a výrobu a
chlapi tam dělají opravdu na míru a podle přání.

_gp_

10.4.10, Dalibor <e-mail/=/nezadan>:
> Zajímalo by mě, jestli nevíte zda nějaká firma se zabývá výrobou vozíku s
> hydraulikou na plošiny na úly např. jako má pan Kolomý, chtěl bych někoho
> kdo to dělá komletně. Na internetu jsme nic nenašel. D.
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Kolomému to tuším dělalo Vezeko. Ale není nic jednoduššího, než se zeptat J. Kolomého přímo. Anebo K. Kurtina - také používá vozík s ruční hydraulikou na zdvih palety.

JD

-----------------

Dalibor (78.102.42.39) --- 10. 4. 2010
Kočování
Zajímalo by mě, jestli nevíte zda nějaká firma se zabývá výrobou vozíku s hydraulikou na plošiny na úly např. jako má pan Kolomý, chtěl bych někoho kdo to dělá komletně. Na internetu jsme nic nenašel. D.

Zajímalo by mě, jestli nevíte zda nějaká firma se zabývá výrobou vozíku s hydraulikou na plošiny na úly např. jako má pan Kolomý, chtěl bych někoho kdo to dělá komletně. Na internetu jsme nic nenašel. D.

Dobrý den, chtěl bych si nechat vyrobit vařák na vosk. Známý mi půjčil klasický typ vařáku. Chci nechat vyrobit vařák s větší kapacitou v kterém budu tavit voští až po vyluhování v horké vodě. Jde mi o to, jestli to mám nechat vyrobit podle toho starého klasického, akorát ve větším měřítku, nebo jestli už jsou jiné vychytávky co se týče funkčnosti? A popřípadě, jestli máte nějaké fotky, či plány nikdy jsem s vařákem nepracoval. Díky Dalibor

Platí zákon optima. Když se včelám, co mají na jaře nedostatek zásob, cukr nedá, jejich rozvoj je podražen. Teoreticky v případě pro snůšku dlouhodobě nepříznivého počasí mohou i uhynout. Když se jim dá hodně cukru, opotřebují se jeho zpracováním, včelstvo může potom zkolabovat na nedostatek včel vzhledem k velkým plochám plodu.
Takže to má být spíše podněcování než krmení, kilo cukru na včelstvo a týden nebo 14 dní, a jeho cílem není dodat vlastní zásoby pro včelstvo, ale udržovat včely v na snůšku "nadrženém" stavu, kdy okamžitě, jak se zlepší počasí a v přírodě je nabídka, vyletí a využijí tak každou hodinu. To právě hladovějící včelstva nedělají, těm to trvá nějakou dobu, den, dva dny, než na nabídku sladiny v přírodě zareagují.

Vanu jsem si pak natrel zevne i zevnitr jakousi
silikonovou barvou - vyrabi se cerna a stribrna,
je urcena na roury na komin a plotynky u kamen,
mam to tri roky, kotel nerezne, je to fajn.

Par fotek z parafinovani je na
http://vita.olsak.net/2008/Duben_2008/index.htm

Mam i silne (po ostravku 'hrube' :) kozene rukavice - myslivske
do zimy, tema se da ofritovany nastavek chytit primo z vany,
kdyz vlastni vahou vypluje nahoru. Je to trochu jisteji pocit,
nez manipulace pomoci zeleznych haku. Clovek se ale kolem toho
porad pohybuje s respektem, sto sedesat stupnu je sto sedesat stupnu...

Proti argument parafinovani je, ze 'zase strkame vcelam
pod nos ropu...', z tohoto titulu je pocitove lepsi nechat nastavky
bez osetreni, bez parafinu, bez nateru.

Pro argument = kastl vydrzi na venkovnim pocasi cca dvakrat az trikrat dyl,
drevo nenasava vlhkost a nekrouti se, v mem pripade prevazil.

Martin

.... nikdo z nás nedrážděme hada bosou nohou. Zdraví P.S
--------------
No nevím jestli to včelařku Alenu podráždilo, ale chtšla vědět co má dělat, když včely jsou bez zásob a jí dochází vlastní med.
A vzhledem k nadmořské výšce snůška nejistá.

Ani 6 přednášek neprokáže, jestli krmení cukrem pro včely fatálně devastující. Víc jak snůška nektaru.
To se dá zjistit jen na přednášce, kde ti někdo referuje o nějakém pokusu, nebo svých zkušenostech.

Karel

P.S.
Kritický názor na přednášky mám od té doby co jsme se musel zůčastnit "dobrovolně - povinně" o tom, že blahobyt je na dosah ruky.
Informace vyslechnu a vyhodnocuji. Málokdy papouškuji.

Zdravím Karle, v tom případě bych doporučil vyslechnout přednášky soudních znalců v oboru a učitelů včelařství přítele Vydru, Sedláčka, Blechu na téma krmení a chov včel. Tak jak jsem to popsal se to praktikuje u všech vyspělých moderních včelařů. Jen pro vaši info. p.Sedláček na svých stránkách popisuje, jak dlouho mu trvá přemést každý rok 100 včelstev jen na panenské dílo a na mezistěny. Odkázal mě na ně. Kdyby to nefungovalo, bylo neekonomické, nevčelařil by v tom profesionální včelař. Máte pravdu, dlouhodobě jsem ji neporovnával, ale udělali to za mě jiní velcí včelaři a s úspěchem. Protože ale každý je z jiného těsta a na diskusi by se to opět mohlo zvrtnout, nikdo z nás nedrážděme hada bosou nohou. Zdraví P.S

Nejvíce škodíme včelám rušením v období, kdy potřebují klid pro rozvoj. Na podložce lze sledovat postup čistění a zabíraní uliček včelami. Když se mne ptají jestli už nasazuji medníky odpovídám: „Nasadil jsem už vloni". Včely připravuji rok dopředu, a tak to učím i mladé. Co nejméně zásahů do včelstev jsem napsal článek do Včelařství 1/2004, ale od této doby jsme i v tomto problému pokročili. Obecně platí, že počet zásahů do včelstev souvisí s tím, jakým způsobem včelaříme, jaké máme technické vybavení a jaké úly.
B.V.

"každý kdo vykládá a vypisuje vystavění celého
nástavku mezistěn opomene přidat, že převěsí alespoň krajní rámky
kvůli lepšímu obsazení, ještě lepší je přidat jeden zaplodovaný s
pylem. Vzniká více účinný "odsavač" a oddaluje se účiněji rojovka."

Přeji dobrý den.U systému Dadant je možné přidat celý nízký nástavek mezistěn bez převěšování z plodiště z jednoduchého důvodu-prostě tam nejdou.Při stavu zazimovaného včelstva vysoký nástavek plus nízký nástavek se stane,že se plod nachází i v nízkém nástavku na několika rámcích,ale zdaleka ne u všech včelstev,takže často není co převěsit ani z toho nízkého,pokud je od začátku květu ovocných stromů tento nízký nástavek na vysokém,průměrně silná včelstva jej již zanášejí sladinou a potom je možné převěsit z prostředku dva nejvíce zanešené plásty do nástavku s mezistěnami jako krajní,ale není to nezbytně nutné(já sám to používám jen u slabších včelstev),při vložení mezi vysoký a nízký nástavek v době květu višní či třešní bývá bezezbytku vystavěný do 10 dnů(samozřejmě pokud není zima)bez nastartování"rojovky".

To je to samé jako se zeptat podle čeho poznat nejvhodnější budoucí manželku. Prakticky univerzální a 100% odpověď neexistuje. Jenom při dělení nástavkových úlů je asi 5 základních skupin a u každé je to trochu jinak, a pak staré dvouprostorové úly atd atd. Prostě se to musí dostat do oka a moc nefilozofovat. Každopádně raději dřív než pozdě. Každopádně když včelky visí v podmetu, tak už je to pozdě a zahráváme si z rojením. Navíc při otevírání den a pozorování musíme lézt po kolenou a to by mě silně nebavilo. Nehrozí li již zimy, není chybou být o nástavek napřed, než být o nástavek pozadu. Univerzální návod ale není. Je to o tom dostat to do hlavy a do rukou a nevymýšlet si kraviny a složitosti. Pak to jde samo. Zdraví R. Stonjek

Pavel Streit
No, netvrdím, že by tím, že včely odeberou cukerný roztok musely hned kolabovat, ale jejich život jim to o něco jistě zkrátí. Píše se o tom v mnoha knihách.
-------------------
No já mám doma knihu, od několika renomovaných autorů, kde důtazně varují před krmením z 3,5litrových sklenic, což se prý v poslední době začíná zkoušet. Že se včely sedřou a nevyzimují.
To že někdo někde něco napsal, neznamená že je to pravda.
To je stejné jako s vaší metodou. Neporovnával jste jí s jinou. A víte že je nejlepší.

DObré je vědět.
To se vezme dvacet včelstev tak a dvacet naopak a po pár letech se začne tušit.

Pro včelu je všechno práce, a že práce huntuje tělo je známo dlouhou dobu. Tak nějak si myslím, že vznikla ta tvrzení o zkracování života včel sacharozou. Kolik procent jí je v nektaru co teď včely nosí? 50%?
O tom, jak štěpení sacharozy zkracuje život včely bych si docela rád početl. Tedy jak to kdo zkoušel a k čemu došel.
Podle mě k tomu, co říkávala moje babička:"Všeho s Mírou!".
:-)
No a pokud někdo zkoušel jak dlouho vydrží včely hladovět a jak dlouho štěpit sacharozu, dovolím si odhadnout výsledek pokusu. Na cukru vydrží včely déle než o hladu.
:-)
Karel

Zdravím Josefe,
No, netvrdím, že by tím, že včely odeberou cukerný roztok musely hned kolabovat, ale jejich život jim to o něco jistě zkrátí. Píše se o tom v mnoha knihách. Doporučení je jasné, bez újmy včel, jen medocukrové těsto, medný roztok s vodou 1:1, nebo invert ze včelařského obchodu. Nyní si nevzpomenu na ty knihy a Autory, těch novodobých knih mám hodně. Navíc těchto způsobech dokrmování na zimu mluví i učitelé včelařství.

Také si myslím, že ten kdo nakrmil v podletí málo, musí nyní v předjaří řešit tento problém. Je to ale snadné. Včelám dám v podletí více zásob a pak v předjaří jsem v klidu. Zásob pro rozjezd mají dost. Zdraví P.S

Rozšiřování je závislé od počtu teplých (plodových) dnů, snůšce nebo
podněcování, optimu váhy včelstva (vylíhlé a zavíčkované včely), na
prostoru (kolik je přepočet množství včel váhově na rámek, nástavek,
celkově úl). Při roztahu včelstva záleží také vzhledem k tepelné
pohodě a nebezpečí podražení včelstva a následným podchlazením, tj. na
způsobu rozřiřování (jak) sekání plodu je vhodné při minimálně při
vyhlídce vyšších teplot a zavíčkovaného plodu okolo 7 - 10 rámků eq.
39x24. Do té doby jedu podle tradiční dvouprostorové metody pro úl
Budečský. (ta stará dobrá velká Včelařská encyklopedie, která to zase
opsala od jinud a opisuje se to pravidelně ve Včelařství) S rozdílem
že plod skládám nad sebe do více nástavků. Vždy pracuji s rámky, s
celými nástavky nikoli, každý kdo vykládá a vypisuje vystavění celého
nástavku mezistěn opomene přidat, že převěsí alespoň krajní rámky
kvůli lepšímu obsazení, ještě lepší je přidat jeden zaplodovaný s
pylem. Vzniká více účinný "odsavač" a oddaluje se účiněji rojovka.

_gp_

9.4.10, Brook <v.brook/=/worldonline.cz>:
> Zajímaly by mne vaše zkušenosti se stanovením optimálního začátku
> rozšiřování včelstva. Podle čeho se řídíte? Podle datumu (kolem 20. dubna),
> podle zvýšené činnosti včel u posledního rámku, podle toho, že začínájí
> kvést třešně a magnolie atd. Díky za vaše rady a zkušenosti. Bydlím v nadm.
> výšce 337 m.
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Zajímaly by mne vaše zkušenosti se stanovením optimálního začátku rozšiřování včelstva.
---------------------------------------------------------

V letošním roce (jak jsem už psal) jsem začal sledovat vývoj včelstev podle maximálních denních teplot. Na zkoušku jsem před kvetením jívy (25.3.) vložil jednu mezistěnu před plod a krycí (pylový plást) u silnějšího včelstva. Po týdnu jsem provedl kontrolu. Mezistěna byla do poloviny vytažena oboustranně po celé ploše rámku a proto jsem ji přeložil mezi plod. Po dalším týdnu jsem provedl kontrolu a mezistěna byla již zakladená. Mezistěnu jsem vkládal na začátku vzniku stavitelek (13. den po vylíhnutí včel). V současné době je již málo stavitelek. Naopak je nyní rozvoj krmiček. Proto jsem dal za plod a zadní krycí souš žemlové barvy. Předpokládám, že ji zaplodují. Další mezistěnu vložím podle počasí mezi 15. až 29.4., kdy začíná druhá etapa tvorby stavitelek. Podotýkám, že klasicky nasazuji medník a dávám první mezistěny v době květu třešní.
Kdo také sleduje rozvoj včelstev podle maximálních denních teplot? Jaké máte poznatky a jaké na základě nich provádíte opatření?

Ono to stou upracovaností zimní generace není zase až tak horké nektary rostlin obsahují opravdu hodně sacharózy kterou musejí ty staré včely přetvořit na med . Už jenom ten název Včela medonosná je blbina. Měla by to být Včela medtvořící.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: spot?eba zimn?ch z?sob
> Datum: 09.4.2010 17:58:39
> ----------------------------------------
> Zdravím vás,
> Cukerný roztok vezmou - ALE. Cukerný roztok bych včelám nyní nedával, máte
> tam ještě zimní generaci včel a letní generace se teprve líhne. Zimní
> generace by se rychle vyčerpala a zkrátil by se jim život, kterého již před
> sebou moc nemají. musí vychovávat co nejdéle hlavně plod letních včel, než
> se z úlu vytratí. Doporučuji udělat medocukrové těsto, med s vodou 1:1,
> nebo sladký invert již vyrobený speciálně pro včely z včelařského obchodu.
> Tyto možnosti zimní generaci včel neublíží, včely jen zásoby uloží. Ať se
> daří a úspěšnou sezónu přeji. P.S
>
>
>

Zrovna tak to bylo v Austrálii, ale jakmile tam Evropané dovezly svoje plodiny tak zjistily že jim téměř nerodí a dovezli tam včely.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Z V?ela? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 09.4.2010 13:50:22
> ----------------------------------------
> Ja jen dodám že celá amerika jako kontinent byla tisíce let zcela bez včel
> medonosných a ono to šlo taky.
>
>
>

Necítíš v té otázce rozpor? Hrboplod znamená že je to hrbaté a ne souvislé. Hrboplod znamená, že jsou vedle dělničích buněk větší trubčí což ukazuje na matku kterou je nutné vyměnit nebo včely udělají tuto výměnu samy

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 09.4.2010 12:17:30
> ----------------------------------------
> může být hrboplod krásně souvislý? nebo může být efekt hrboplodu způsobený
> tím, že si na k plodování vybraly zrovna plást, který byl loni seřízlý
> odvíčkovacím nožem na hodně nízko?
>
>
>

Podle toho jak jsi položil otázku máš úly s okýnkem v zadu a včelstvo zúženo Tam se rozšiřuje jakmile se objevují včely u okénka U nástavků podle stavu v podmetu a obsednutí všech uliček.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Brook <v.brook/=/worldonline.cz>
> Předmět: Stanoven? optim?ln?ho za??tku rozi?ov?n? v?elstva
> Datum: 09.4.2010 09:39:50
> ----------------------------------------
> Zajímaly by mne vaše zkušenosti se stanovením optimálního začátku
> rozšiřování včelstva. Podle čeho se řídíte? Podle datumu (kolem 20. dubna),
> podle zvýšené činnosti včel u posledního rámku, podle toho, že začínájí
> kvést třešně a magnolie atd. Díky za vaše rady a zkušenosti. Bydlím v nadm.
> výšce 337 m.
>
>
>

Nejlepší bude najít podrobný popis metody, v nějaké současné nezastaralé knize nebo v některém z posledních ročníků Včelařství, pokud tam to bude nebo v Moderním včelaři či snad na nějakém včelařském webu. Která bude pasovat na způsob včelaření. Tam bude, i v kterou dobu se matka mění nejlépe.
Popis je napoprvé třeba brát jako návod a dodržet do posledních podrobností.
Tato konference k tomu moc vhodná není, protože ve většině příspěvků jsou jen jednotlivé věci vytržené ze souvislostí a jako začátečník budeš mít problém z různých příspěvků různých lidí složit úplný kompletní postup.

Zdravím vás,
zde pořád nic, v Brně už něco pokvítá, zde v Rosicích u Brna zatím nic. Pokud tu něco začne, tak nejdříve meruňky příští týden. Mám je na zahradě, takže uvidíme. Předpověď počasí má být do 13 stupnů.P.S

Dneska večer se dívám, myrobalán na zahradě má první naplno rozkvetlé kvítky. A mirabelka je hned za ním se zpožděním tak půl dne....
Tady na severní Moravě začíná skutečná sezóna.....

"Mimochodem - zajímalo by mě, zda stejně přísný metr na odpovědi aplikujete i u Vašich příspěvků ... Občas mám pocit, že značně hypotetizujete.."

zdravím.
Já včelařím už asi 25 let. Plus nejméně tolik let ještě víc zpátky mám načteno z Včelařství i z nějakých knih. Spousta problému ve včelaření se co 5 - 15 let vždy začíná řešit znova úplně od začátky, protože ti noví o těch, co to vyřešili dříve,už neví. Navíc spousta věcí, co se tady řeší a co včelaři znova zkouží a utápějí v tom čas a peníze, třeba kolem parafínu, vosku, kyseliny mravenčí, barev, medometů atd jsou dávno vyřešené skrz chemické a fyzikální zákony nebo to jsou z pohledu konstrukce strojních a chemických zařízení úplné prkotiny. Takže mně stačí sáhnout do školních vědomostí nebo do zkušeností z doby, kdy jsem dělal projektanta a technologa....

Zdravím Jiří,

Je jedno, zda matku přidáte v květnu, červnu, nebo po nakrmení v září, kdy už není taková slídivost. Matky jsou včelami v klícce přijímány dobře. Jen bych je nedával v bezsnůškovém období a v době krmení - čili v podletí, to jsou matky přijímány hůře. Ať se daří. P.S

Zdravím vás,
Cukerný roztok vezmou - ALE. Cukerný roztok bych včelám nyní nedával, máte tam ještě zimní generaci včel a letní generace se teprve líhne. Zimní generace by se rychle vyčerpala a zkrátil by se jim život, kterého již před sebou moc nemají. musí vychovávat co nejdéle hlavně plod letních včel, než se z úlu vytratí. Doporučuji udělat medocukrové těsto, med s vodou 1:1, nebo sladký invert již vyrobený speciálně pro včely z včelařského obchodu. Tyto možnosti zimní generaci včel neublíží, včely jen zásoby uloží. Ať se daří a úspěšnou sezónu přeji. P.S

Pěkné odpoledne
Děkuji všem za rady.Tak rozměr vany nechám nastříhat a naohýbat 630x540x600 hloubka.Původně jsem chtěl o chlup menší,ale zapoměl jsem na našrubované latě (madla) ke zvedání nástavků.Frézování nemám moc rád,protože se mi plné nástavky špatně nosí.Další výhodu větší vany vidím v tom že budu moct parafínovat i optimaly které mám taky,ale už natřeny dixolem.Na vypoštěcí ventil zatím kašlu,když tak se může dodělat kdykoliv. Parafín mám domluvený v Lípě u Zlína jen nemají 60/62 ale jen 58/60 po 30,50kčkg bez DPH a paní říkala že paramo se teť ani 60/62 nechystá vyrábět.
Ještě jednou Díky
Pepíno

:-)

Mám několik rozpůlených odřezků kde čeho - jedna půlka naparafínovaná, druhá ne. Obě půjdou na zahradu. Původní dotaz ale (tuším) zněl, jestli se nerozpustí pojiva. Tudíž - nerozpustí. Co s tím udělá počasí je věc druhá.

Mimochodem - zajímalo by mě, zda stejně přísný metr na odpovědi aplikujete i u Vašich příspěvků ... Občas mám pocit, že značně hypotetizujete...

JD



R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 4. 2010
Re: Parafínovací Kotel (43077) (43079) (43080) (43084)
"A na podzim se tu někdo ptal, jak dopadne OSB deska po naparafínování. Tento týden jsem to zkoušel - a funguje to. Stejně tak dřevotříska, lamino, hobra, karton, ... "

Jen vyzkoušení v parafínu neznamená konečný výsledek. Nejdřív je třeba naparafínovanou desku nechat aspoň jeden rok venku, ideálne společně s nenaparafínovanou, aby byl vidětrozdíl.

http://www.novinky.cz/zena/zdravi/196850-vceli-zihadla-pomahaji-v-lecbe-roztrousene-sklerozy.html

"Přiznám se, že stavím dna již bez sít. "
Já směřuji zas místo používání složitého dna k používání prostého zasíťovaného rámu.

"A na podzim se tu někdo ptal, jak dopadne OSB deska po naparafínování. Tento týden jsem to zkoušel - a funguje to. Stejně tak dřevotříska, lamino, hobra, karton, ... "

Jen vyzkoušení v parafínu neznamená konečný výsledek. Nejdřív je třeba naparafínovanou desku nechat aspoň jeden rok venku, ideálne společně s nenaparafínovanou, aby byl vidětrozdíl.

Já jako první rozšiřuji plásty ze zásobami, které z různých důvodů mám na jaře navíc, pokud mám. Plásty 39x24 odvíčkuji a v množství 2 - 5 plástů v nástavku podstavím pod přezimovavší nástavky 39x24. A to po první jarní prohlídce takových cca 14 dnů po prvním proletu.
Další rozšiřování potom mám za prvé spíš podle rozvoje rostlin než podle datumu a to zhruba v době začátku květu ovocných stromů, buď mirabelek nebo hlavního "proudu" třešní. Za druhé rozšiřuji podle síly včelstva a podle provedení úlu, aby včely nové plásty obsadily a udržely v teple potřebném ke stavbě. Za třetí rozšiřuji podle v poslední době dostatečně spolehlivé týdenní předpovědi počasí, pokud je týden chladný, krotím se v přidávání.

čauky panove nejsem v oboru až takovy borec tak bych chtel od vas radu kdy je podle vas lepší menit matku v kvetnu kdy budou k dostani nebo po nakrmeni v srpnu-zaři?jinak u nas už začínají kvest merunky praha vychod.díky za radu jiří

Já bych to asi býval řešil medocukrovým těstem (tedy dokud jste měla ten vlastní med), s tím mám v období končící zimy a začínajícího jara docela dobré zkušenosti. To je právě nevýhoda používání různých úlových soustav, že nyní prostě nemůžete převěsit na stanovišti rámky ze včelstev s dostatečnými zásobami do těch hladovějících... Určitě bych ale zkusil jim podat ten roztok cukru, nejprve menší množství a ono se uvidí.

Alena:
V přírodě zatím nic moc - začínají jívy. Budou brát cukerný roztok?
----------
Já zkouším podněcování - dávám roztok 1:3 cca, a berou. už 14 dní, kvetla tady jen líska.
Nejlepší odebraly přes 2 krmítka po 4 litrech.
Libor tady nabízel invert co invertuje sacharozu. Kolega to vyzkoušel, dal jim tam dvě krmítka na každou stranu a jeden s invertema druhý s cukrem. Vybraly prvně invert. Ale cukr pak asi taky.. :-))

No ona v tom nektaru je taky sacharoza. Takže bych to zas tak nehrotil. Jestli už to v přírodě kvete, tak bych se toho nebál a je lepší dávat cukr, než koukat jak hladoví.

Karel

Má někdo podobné zkušenosti? Čím to je?
Mám 17 včelstev v nadmořské výšce cca 530 m. Úly mám nástavkové, míry 39x24 zateplené i nezateplené a nízkonástavkové 2/3 Langstrothy. Při nedávné prohlídce jsem zjistila, že v úlech 39x24 (zateplených i nezatelpených) mají včely zásob dostatek, ale v Langstrothech jsou téměř na suchu. Všechna včelstva mají zasíťované dno a dostaly stejné množství cukru. Toto zjištění platí pro kmenová včelstva i pro loňské oddělky, takže nemůže hrát roli síla včelstva. Každému hladovému včelstvu jsem do úlu napatlala cca 1 kg medu ze železných zásob, ale nevím, co dál. Vlastní med už nemám, cizí nechci použít. V přírodě zatím nic moc - začínají jívy. Budou brát cukerný roztok?

Ja jen dodám že celá amerika jako kontinent byla tisíce let zcela bez včel medonosných a ono to šlo taky.

Přiznám se, že stavím dna již bez sít. U mého systému včelaření jsem na žádnou velkou výhodu zasíťování nepřišel a zasíťovaných mám skoro polovinu. Tím nechci říct, že u jiných úlových systémů to musí platit také, jen hlásím, že to nevím. Na sítech mi vadí, že na diagnostiku je potřebuji cca 4-5 měsíců a zbytek roku dolů padá pouze bordýlek, který se sladkou vlhkostí se slepí a před diagnostikou se podložka musí pečlivě očistit, nejlépe umýt. Dno se zbytečně prodražuje, protože lidumilové obchodníci chtějí za síť něco přes 300 Kč/m a zásuvka je nejlepší z něčeho odolného proti vlhkosti, sololit je nic moc a ideální je bílý povrch. Takže i pracnější výroba. Diagnostické podložky mám z plechu na začátku je uvázán drát. Česno mám přes celou vnitřní šířku dna, šoupnu jí tam a pouze kouká drát. Když jdu na kontrolu zatáhnu za drát podložku hodím na střechu a jdu dál. Pak si vemu hlavovou lupu a všechno zkouknu najednou. Pak jdu zepředu kolem včel a zase to tam našoupám. Včely se někdy malinko zlobí, ale nic dramatického. Zasíťovaná dna už bych nechtěl. Kdo ovšem kočuje, tak je to o něčem jiném. Tam jsou naprostou nutností, jako nejlepší řešení. Jinak jak je obvyklé P.S. nahrazuje jak u něj bývá zvykem vědomosti nadšením. Průšvih by byl pro člověka, kdyby najednou vyhynula hmyzí říše. Bez včely medonosné by lidstvo určitě přežilo, vždyť ještě dnes existuje na zemi spousta prostoru, kde včela medonosná vůbec není a turisté tam jezdí za krásnou a neobvyklou přírodou. Rovněž než se člověk začal roztahovat po světě. na většině území na Zemi včela medonosná vůbec nebyla. A slavný citát geniálního matematika je jen takovou fikcí, protože neexistuje jediný důkaz kdy a kde to řekl, takže sestupme z výšek naší namyšlenosti a dívejme se na to reálně. Naše včely jsou samozřejmě jako nerozšířenější opylovač užitečné, ale to je všechno. Zdraví R. Stonjek

Zajímaly by mne vaše zkušenosti se stanovením optimálního začátku rozšiřování včelstva. Podle čeho se řídíte? Podle datumu (kolem 20. dubna), podle zvýšené činnosti včel u posledního rámku, podle toho, že začínájí kvést třešně a magnolie atd. Díky za vaše rady a zkušenosti. Bydlím v nadm. výšce 337 m.

Zdravím.Řídit se datumem je dobrá věc,ale je to jen orientační.U nástavkových úlů se stačí podívat do podmetu-vidím tam viset včely-nasadím další nástavek.U zadováků stačí pohled za okénko-vidím včely na posledním plástu-rozšiřuji.Ve skutečnosti je potřeba se řídit nejen množstvím včel,ale i množstvím zavíčkovaného plodu,protože v tomto období probíhá obměna zimní generace za letní a včelstvo se může zdát relativně slabší,ale má velké plochy plodu a včely,které z něho vyběhnou,nejen nahradí zimní,ale naplní úl a při nepříznivém počasí se můžou"naprogramovat"na pozdější rojovou náladu.
Je také dobré sledovat počasí,teplé počasí znamená rozvoj vegetace a postupné rozkvétání ovocných stromů,řepky,javorů apod.Ve včelstvech se probouzí stavební pud a s přínosem sladiny se zvětšují i plochy plodu.Při chladném počasí včelstvo sílí také,ale pomaleji.Podle mých zkušeností se mohou první mezistěny(jednotlivě)přidávat už při rozkvětu meruněk či myrobalánu,při rozkvětu višně už se vitálním včelstvům může klidně nasadit celý nástavek mezistěn,tak do 14 dnů bývá většinou vystavěný a včely ho zanášejí sladinou nebo pokud je součástí plodiště,už v něm bývá plod.Včely mám v nadmořských výškách 220-300 metrů n.m.Osobně bych s rozšiřováním ještě několik dní počkal a nejdřív dal mezistěnu nebo stavební rámek.
Pavel.

>A na podzim se tu někdo ptal, jak dopadne OSB deska po naparafínování. Tento týden jsem to zkoušel - a funguje to. Stejně tak dřevotříska, lamino, hobra, karton, ... JD<
------------------------------------------------------------
Přiznávám se. Byl jsem to já. Díky za odpověď.
JK

Chceme-li mít nyní, to znamená v tomto století, celoroční přehled o svých včelstvech, musíme mít jednoznačně celozasíťované dno. Bez rušení včelstev jseme v létě schopni kdykoli přečíst podložku. V době, kdy jsou vysoké teploty, pomáhá zasíťované dno cirkulaci vzduchu, včely spíše uhlídají aby se prostor v úle nepřehřál. Kdo nemusí v zimě vidět skrz zasíťované dno sníh, stačí jej uzavřít zimní podložkou, stačí kousek ruberoidu, na které potom odečítá v co se ve včelstvu v zimě děje a ze které pak odebírá zimní měl na vyšetření. Zasíťovaná dna může otevřít (zimní podložky vyndat) při zvýšených denních teplotách někdy v průběhu měsíce dubna. Ptáte-li se zda zasíťovaná dna ano či ne, odpověď zní jednoznačně ANO.
JK

může být hrboplod krásně souvislý? nebo může být efekt hrboplodu způsobený tím, že si na k plodování vybraly zrovna plást, který byl loni seřízlý odvíčkovacím nožem na hodně nízko?

Ještě mě k tomu napadlo - kotel je dobré udělat tak, aby se pod něj dalo najet s paletovým vozíkem - hodně to usnadní manipulaci.

A na podzim se tu někdo ptal, jak dopadne OSB deska po naparafínování. Tento týden jsem to zkoušel - a funguje to. Stejně tak dřevotříska, lamino, hobra, karton, ...

JD

PaveN (88.101.19.249) --- 8. 4. 2010
Re: pavel (42997) (43058) (43062) (43063) (43066) (43070) (43072) (43073) (43074)
"Ano, samozřejmě, nic nenamítám a díky za připomínku. Jenom mám pocit, že jsme vrazili do terminologického problému.:-) Nemám dno celozasíťované, ba nemám je vůbec zasíťované (přiznám, že o tom občas uvažuji), ale podložky na tom dně mám zasíťované celé, samozřejmě, to jinak nejde. A diagnostika je denní chleba, přirozeně, stojí to za to ... "
--------------------------------------------
Ještě předloni jsem měl v upravených moravských univerzálech 2 zasíťovaná dna a koupil jsem 2 břinkovy úly s polozasíťovaným dnem. Letos už mám všechna dna zasíťovaná, protože celoroční sledování spadu je podstatně jednodušší a bez styku se včelami. Další výhodou je snadný sběr rouskového pylu. Břinkova dna mi slouží už jen jako dno a víko sloupu nástavků na skladování souší. Do včel bych je vzal už jen jako provizorium. Kdybych ctěl strkat nějaké podložky dovnitř, neutrácel bych peníze za polosíťová dna a spáchal bych laciná dna z OSB desek (nebo prken) a 3 odřezků střešních latí - z použitých palet se to dá vyrobit za cenu spojovacího materiálu.
Nepíšu to proto, že zasíťovaná dna jsou nějakým božím darem, ale ukazuji Vám svůj úhel pohledu a také to že sdílím údiv s P.Streitem, protože když na odběr měli musím strtkat podložky dovnitř, může tím dnem být laciný kastlík ze starých prken.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Na tom opravdu něco je, Vaše argumenty jsou po výtce relevantní. Občas včely vylétnou a zejména v podletí jsou trochu zvědavé, no, třeba i agresivní, když jim zadem vyndavám podložky, ale beru to jako průvodní jev naší komunikace, není to problém. A navíc nemám zkušenost s celozasíťovanými dny, jak jsem byl níže napsal, takže zatím nemohu sám soudit.Tak to beru jako výzvu k vyzkoušení ... díky za ni a klidné dny. Jiří

V optimalu 42 x 17 350 m n.m.nebo i jiném nastavkovém úle se včelstvo rozšiřuje částečně samo směrem dolů do volného prázdného nástavku.
Nejdříve jsou ve včelstvu vyměnovány staré lonské včely včelami mladými tak že včelstvo nesílí jen se obměnuje. Tato obměna končí při konci kvetení ovocných stromů. Potom lze rozšiřovat to je kolem 1. května přidávám další 4. nástavek kontroluji sílu včelstva ruším včelstva která by se do snušky dostala pozdě je to asi 10% včelstev a jejich plod přidávám k dalšim slabochům a určuji tak produkční včelstva.