Archiv Včelařské konference

Na úlu mne zajímá, jestli je rámek pravidelně jako dřevo dezinfikován louhem, jestli je dostavěný dílo od loučky k loučce, když ne tak proč, odpověď že dělnice udělá tam díru nebo tam ten rámek plesniví, proč má takový odstín a proč makový. Potom mne zajímá, když je na 11r, jestli je 420mm, protože menší je akorát tak na zlost a mačkání včel.

Potom mne zajímá stav dna, jestli je uhnilé, prokousané, proč prokousané jak oplatek a od čeho, když je úplně nové, jestli probíhá do úlu invaze mravenců, kteří zvyšují bodavost protože není-li včelstvo v klidu, tak bodá o to více.

CO se týká samotného rozdílu mezi langem a optimalem, vidím, že jsou opravdu důležitější věci. Třeba jestli může být nástavek použit tak, že oprátím rámek o 90° a další nástavek naněj postavím v běžné horizontální poloze.

Jestli je opatřen barvou, která nezvyšuje tepelný stres když je hic.

Jestli ... atd.

Ztráta času je se bavit o něčem, co je dávno běžné. Jestli někdo chce včelařit, včelařil lze i v klátech, koších, s úlem na zdi v obýváku, v miniúlech, v maxi dadantech, v Layens úlu v kazetovém úlu, ve skleněných úlech, v železných úlech, v plastu, v kameni, nebo sopečné vyvřelině, v rákosu, v úlu s kartonu, prostě to jsou běžný věci. Nechápu co kdo chce koumat a bádat.

Je možné včelařit i v jednom nástavku a mít tam třeba 5 matek vedle sebe neodděleně, a nezabijí se.

Je možné zimovat na třech rámcích a vyzimovat kvalitní silné včelstvo které se chce v květnu rojit protože nacpalo dva vysoké nástavky.

Ať si každý vybere ulový systém který vyhovuje jeho podmínkám, možnostem a způsobu ošetřování včelstev.<

Ale nikdo v začátcích včelaření neví jaký úl a systém vyhovuje jeho podmínkám možnostem a způsobu ošetřování včelstev.

Tak ono těch kritérií je podle mne strašně moc a tak pro jaké úly se začátečník rozhodne záleží asi hodně na náhodě.
Třeba na tom zavčelení. V převčelených místech v Langstrothu nebo Optimalu mají včely kvůli hladovění z nedostatku být slabé a potom tam včelstvo sedí uprostřed plástů a česno je nechráněné, takže to je pozvánka pro zlodějky. Nebo včelař bohatě pokrmuje cukrem, takže včely jsou silnější, včelstvo je ale stejně podvyživené a oslabené, protože pyl stejně včelař nedodá a vznikají tak hromadné úhyny. Navíc takový včelař je potom cukrář, protože má v medu i řepný cukr. Na takové místo jsou lepší rámky 39 nebo ještě menší, protože i slabší včelstvo na takových plástech má kontakt s česnem a dokáže se ubránit zlodějkám.
Nebo profi včelaření versus zájmové. U profi včelaření musí včelař za stejný čas ošetřit co nejvíc včelstev, aby stíhal, takže volí úly vhodné pro manipulaci, i když jsou třeba méně vhodné pro včely. U zájmového včelaření časové omezení není, protože včelař má málo včelstev. takže si může vybrat velké množství různých ulů. kde ta práce se včelami i déle trvá. Včetně úlu, který se dá včelám přizpůsobit nejvíc, a to zadováku, který je ale při práci se včelami velmi pracný a proto je vhodný tak jen pro 4 - 6 včelstev, víc těžko.

U zájmového včelaření časové omezení není, protože včelař má málo včelstev. takže si může vybrat velké množství různých ulů. kde ta práce se včelami i déle trvá.<

Ano i ne. Chovatel má zpravidla omezený čas, je jedno jestli je velký nebo malý. Tu rychlost si vynucují okolnosti. Od rojovky, bodavosti, přes slídivost a to podtrhuji, protože si hodně malých včelařů myslí, že má čas, ale pokud se ukáže holý káplý med, stačí poškrábané dílo o mezerník, hozené kamsi plástve okolo úlů s úlovou vůní, atp. a je otázkou pár minut a má okolo sebe spolu s osobním klídkem v práci, včelí zlodějský blázinec, který se i do jara zaryje do paměti včel a ty neustále slídí i po vyzimování.

Odvozenina od úlu Warré, horní loučky jsou ze špejlí. Prý velcí včelaři používají mimo jiné systémy tyto úly v tisících.

https://www.youtube.com/watch?v=mfZpLUNEEZ8

Slídivost při otevření úlu není problém, pokud se jedná o správně konstruovaný úl a správně usazené včely v úlu, kde si včely dokáží ohlídat česno.
Byl jsem třeba v zadovácích nonstop od rána třeba do večera, současně s vytáčením medu v kočovném včelíně plus s vrácením vytočených plástů do včelstev, za hodinu, za dvě hodiny včely začaly slídit a slídily po celou dobu do večera, nebo jsem měl rozebrané nástavkové úly při silní slídivosti, kdy na otevřené dílo nalétaly stovky včel. Ale když se slídící včely odmetly, ale klidně i zavřely s plásty do včelstva, patřičně se zůžila česna atd, odstranily se zdroje sladiny přístupné včelám atd, během půl hodiny až hodiny počet slídicích včel spadl k nule. Protože včely dokázaly ochránit česna a lupičky do úlu nepustily a jinde pro včely nic nebylo, takže slídivky prostě po ukončení práce ve včelách slídit přestaly.

A s bodavostí to je trochu podobné, kdo se včelami zachází slušně, může jedno včelstvo rozebírat po plástech třeba dvě hodiny a na stanovišti ve včelách být celý den. A maximálně kromě pár včel, které náhodou přimáčkne a ty jsou potom vzteklé a u divočejších včelstev 10 - 20 dalších útočících včel jsou včely klidné.
Kdo ale se včelami zachází nešetrně, bouchá s nimi ve snaze pracovat rychle atd a současně je v nich častěji než dva tři týdny, kdy si to zacházení včely zapamatují a podruhé jsou vytočené hned, tak za sezénu za nějaký měsíc ty včely zdivočí.
Původně klidné včely se potom chovají úplně jinak. Hned jak člověk přijde na stanoviště, zezadu k úlům, útočí několik včel, zepředu před česny hned útočí tak 10 - 20 včel a pokud včelař úl otevře, během 10 - 15 minut, jak se včelstvo nabudí, útočí na včelaře tak 100 - 200 zuřivých včel.

Slídivost při otevření úlu není problém, pokud se jedná o správně konstruovaný úl a správně usazené včely v úlu, kde si včely dokáží ohlídat česno.<

No problém to je a dost viditelný a známý protože, protože při zalétávání, tzv. emigrace a migrace dělnic, platí jiné sociální pravidla přijetí než u loupeže a útoku. A platí zvýšení tlaku parazitů nebo infekce. Jenže důsledky průniku jsou stejné, dobít včelstvo.

Jak jsem psal, sousedé místo uskladnění vytočených plástů na jaro, což je nejlepší podněcovací jarní počin od včelaře, vrací rámky k vylízání a nenapadá mne to samé že mají daní chovatelé v hlavě. Protože klid se změní v reinvaze a loupeživost. Které nezmizí po nějaké hodině. Včela má paměť a pamatuje si dobyvačnou a davovou včelí psychozu. Proto stačí po takovém naučení jen pár minut práce a ihned jde vodět slídivost. Což je špatně.

Jestliže je včelstvo zdravé, správně usazené v úlu, takže včely mají kontakt s česnem, konstrukce úlu není chybná a včelař nemá doširoka "rozdavené" česno, ale má ho přiměřeně zůžené, tak slídivost a vylupování není žádný problém. Ať už nálet zlodějek nastane prací včelaře nebo tím, že soused nechá vylízat vytočené plásty včelám, taková včelstva se prostě bez problémů dokáží zlodějkám ubránit. Klidně se v nejhorším může stát, že včelař zapomene třeba plásty v bedně vybrané z úlu přikrýt utěrkou a ono na ně nalétnou a pokryjí je zlodějky, včelař klidně může i určité množství zlodějek při vrácení plástů dát do úlu a zavřít je tam, i tak se za výše uvedených podmínek včelstvo ubrání.
Výjimky jsou pouze dvě. Jedna v sezóně, když více úlů má jako matky sestry z jedné chovné série, potom se občas zřejmě stane, že genetická výbava matek sester je podobná a tím jsou podobné i vůně úlů. Takže strážkyně včely z cizího úlu špatně poznávají a zlodějky tak mohou přes strážkyně pronikat a loupit. Nebo se stává, že některé včelstva sílí a jiné slábnou výměnou včel létavek.
A mimo sezónu, kdy včely v podletí uloží zásoby podle obsazení plástů současně letní krátkověkou i zimní dlouhověkou generací, ale na podzim, když krátkověká generace je už pryč a dlouhověká se třeba stáhne blíž k zimnímu sedisku, včelstvo ztratí kontakt s česnem i přestane strážit zásoby. Zlodějky tak za podzimního oteplení nerušeně rozjedou loupež, která, protože včelstvo často už nedokáže se probudit a začít chránit česno, končí úplným vyloupením včelstva. A zdá se , že dlouhověké zimní včely nelpí tolik na vůni vlastního včelstva a vlastní matce jako krátkověké letní včely, nechají se nejdřív bez odporu vylupovat a potom se snadno se snadno loupeží strhnou a odletí do úlu zlodějek.
Aspoň tak to bylo před 15 a více lety. Dnes to může být trošku jinak, protože se už asi chovají trošku jiné včely a moc to nemám možnost sledovat, protože už chovám jen málo včelstev a ne na výnos.

Ct24.ceskatelevize.cz-uleva pro male vcelare zustane.

Prosím o zpřesnění,kde se dá zpráva ověřit.
Děkuji

Takže strážkyně včely z cizího úlu špatně poznávají a zlodějky tak mohou přes strážkyně pronikat a loupit. Nebo se stává, že některé včelstva sílí a jiné slábnou výměnou včel létavek.<

To má ale nějakou obecnou příčinu. Zpravidla destrukce, nemoc matky, infekce, zlodějství, slídění, emigrace, migrace. To poslední je hodně podobné s člověkem. Existuje kohorta lidí, kteří cítí, že migranti posílí v podstatě za cizí náklady na výchovu, části chybějící nebo neschopné populace na pracovním trhu. To samé se děje ve včelstvu, emigrace je naprosto běžní věc v případě teplých podletních podzimů, ale nejen vtom čase ale i jindy, ovšem přínos může být např. vč. nemocí a zvrácení morálky u ostatních kohort v populaci, problematika vůně matky a její výměna, aj. U člověka jsou to jiné zvyky, jiný vzdělávací proces, neznámý důvod emigrace.

Lze se domnívat, že inkluzní chování sociálních společenství je postaveno na výběrovém a genetickém základu, který vyžaduje určitou vynaloženou energii.

Takže pokud včelstvo není samo v okruhu např. 4km průměru, emigrace probíná neustále mezi včelstvy, podle toho, jak natom je včelstvo, ne úl. Ten je samozřejmě hradbou proti nebezpečí co může včelstvo potkat, ale emigrace a inkluze je vidno vidět napříč mnoha druhy.

Prosím o zpřesnění,kde se dá zpráva ověřit.<

Já ze zprávy pochopil že to je nachystaný ale ne schválený. Takže je nutné sledovat sněmovní záznamy.

Já myslím, že se to ověřit nedá. Tato vláda funguje jako burza blbých nápadů brainstorming. Vyhazuje všechno, co je napadne, lidem a podle toho, jaký se na jednotlivé nápady objeví pokřik, je nakonec buďto přijme a schválí nebo taky ne.

Já vždycky průběžně kontroluji stav na česně rozebíraného včelstva. V období slídění tam po řekněme půlhodině od otevření úlu létají kolem nějaké zlodějky a snaží se česnem proniknout do úlu a strážkyně se tomu snaží bránit. A to asi tak ve slabé až trošku střední intenzitě. Při uzavírání úlu se tam množství zlodějek a tlak na strážkyně přechodně zvýší, protože před česnem se objeví zlodějky, které se dříve zaměřily na vytažené plásty. Za asi 15 minut po uzavření úlu zlodějek před česnem výrazně ubude a za asi 30 minut po uzavření úlu je na česně prakticky klid, zlodějky jsou pryč, Maximálně se tam jednou za čas jedna objeví a po otestování, že se přes strážkyně dovnitř úlu nedostane, zase odletí. Takže znova píšu, že včelstvo, které je v pořádku a ve správném a dobře nastaveném úlu nemá při práci ve včelách jakákoliv slídivost prakticky žádný vliv.
Něco jiného je, kdyby se "podařilo" třeba zamáčknout matku. Po nějak 15 - 30 minutách si včely v úlu změnou vůně včelstva uvědomí, že včelstvo je osiřelé a tím napůl zkolabuje ochrana česna strážkyněmi. Když se nic nestane, tak podle mého odhadu za hodinu, dvě hodiny včely vyberou buňky plodu, ze kterých udělají matky a začnou pracovat na matečnících. Změní se zase feromony - vůně včelstva, skončí osiřelost a schopnost obrany před zlodějkami se zase zvýší, i když ne úplně na původní vysokou úroveň. Když ale česno během osiřelosti zůstane víc otevřené, dovnitř začne pronikat větší množství zlodějek a ty mohou způsobit, že kolaps včelstva bude trvat dál, schopnost včel bránit své česno se nevrátí na původní úroveň. Rozjede se klasická akutní loupež a za 2 - 3 dny je včelstvo zničeno.
Proto jsem si taky zvykl se dívat na ty česna, osiřelost se tam dá snadno poznat. A pokud se to stane, zůžením česna na maximum na jednu včelu se včelstvu pomůže, to dobu osiřelosti přežije bez větší úhony a po naražení matečníků a ještě potom přes noc se konsoliduje a druhý den ráno už zase strážkyně brání česno tak, jak je potřeba. Při troše štěstí pak zdravé včelstvo zvládne odchovat novou matku a přežít. Takže u mě, pokud ztratím včelstvo kvůli vyloupení, není to kvůli tomu, že jsem ty včely měl rozebrané. V posledních letech to bylo nejvíc to podzimní vylupování.
Jinak, co se týká migrací včel mezi úly, to nijak se slíděním a loupežemi nesouvisí. Přimigrovaná včela přijme identitu úlu a jeho vůni a chová se vždy téměř jako původní včela toho úlu. To znamená brání ho proti lupičkám i třeba kdyby to byl její původní úl, kde se zrodila.

Jinak, co se týká migrací včel mezi úly, to nijak se slíděním a loupežemi nesouvisí. Přimigrovaná včela přijme identitu úlu a jeho vůni a chová se vždy téměř jako původní včela toho úlu. To znamená brání ho proti lupičkám i třeba kdyby to byl její původní úl, kde se zrodila.<

Píšu to stále dokola, souvisí. Pokud emigrantka přináší bonus ve formě parazita nebo infekční nemoci, nebo jiné vůně, znamená to že v určité velikosti migrační vlny do včelstva pluje příčina kolapsu a vyloupení, stupňující se nemoc matky. Matka je zdravá a s tím včelstvo jen prvních pár měsíců, prosperuje potom nastupují změny typu zaprahnutí mateřího feromonu, nástup řady nemocí, (někdy i pár měsíců od vyběhnutí a oplození). Jsou nato studie a přes PCR se dnes ví hodně okolo toho jak na tom matky jsou. A matka jak známo je důležitá co se týká loupeživosti. Někdy je zajímavý, že samotné vyrabování úlu přijde až s novou sezonou, nebo novým přísunem úlů od jinud.

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7150968/

google translator:


2. Režimy přenosu viru do včelích královen
Pochopení přenosových cest a směrovosti šíření viru je zásadním prvním krokem při určování účinku a epidemiologie daného patogenu, protože přenosové cesty mají přímý vliv na prevalenci a virulenci virů [46 , 47 , 48 ] . Virulence je termín, který se používá v patologii hmyzu. V tomto textu používáme virulenci definovanou jako „schopnost organismu produkovat onemocnění, stupeň patogenity v rámci skupiny nebo druhu“ [ 49]. Horizontální přenos obecně vede k evoluci virulentnějších forem patogenu s negativními dopady na přežití a zdatnost hostitele. Naproti tomu vertikální přenos závisí na přežití a reprodukci hostitele. Proto obecně způsobuje sníženou virulenci, což umožňuje dlouhodobé udržení virů v populacích hostitelů [ 47 , 48 , 50 ]. Vztah mezi přenosem a virulencí je komplikovanější, když má patogen více cest přenosu, které mohou usnadnit jeho šíření [ 51]. Viry včely medonosné mohou být typicky přenášeny několika způsoby: vertikálně prostřednictvím vajíček a uložených spermií, horizontálně prostřednictvím trofalaxy, žlázových sekretů, přímým tělesným kontaktem a vektory nebo venerálně prostřednictvím páření [45 , 47 ] . Včelí královny tedy mohou být infikovány viry na počátku vývoje z infikovaných spermií nebo infikovaných vaječníků [ 52 , 53 , 54 , 55 ]. Simultánní průzkumy matek a jejich vajíček naznačují, že mnoho virů detekovaných od matek, jako je virus deformovaných křídel (DWV), virus sacbrood (SBV), virus černé královny (BQCV) a virus kašmírské včely (KBV) vejce [ 56 , 57]. Ve vejcích včel medonosné byly také detekovány další viry, včetně viru chronické ochrnutí včel (CBPV), viru akutní paralýzy včel (ABPV), izraelského viru akutní paralýzy (IAPV) a viru jezera Sinaj (LSV) [ 54 , 55 , 58 , 59 ], což naznačuje, že tyto viry mohou být také přenášeny vertikálně. Ve většině případů se prevalence virů ve vejcích může mezi koloniemi a populacemi značně lišit. Ačkoli většina vzorků vajíček, které byly testovány, je infikována pouze jedním virem, nejčastěji DWV, SBV nebo BQCV, mnohočetné virové infekce jsou také běžné ve vejcích včely medonosné [ 54 , 55]. Jakékoli dané oplodněné vajíčko infikované virem by mohlo být potenciálně vychováno v královnu a následně nést a vertikálně přenášet virovou infekci po celý její život. Méně je však známo o patogenitě virů, které se přenášejí prostřednictvím vajec.

Několik virů včely medonosné, včetně DWV, BQCV, SBV, KBV a ABPV, bylo detekováno v časných larválních stádiích u matek [ 56 , 57 , 60 ]. Tato virová infekce (virové infekce) může pocházet buď od rodičů královen (přenášeno vertikálně; viz výše) nebo od včelích dělnic (horizontálně přenosné) prostřednictvím infikované potravy ze žlázových sekretů [45 ] . Několik virů včetně IAPV, CBPV, DWV a SBV bylo detekováno z mandibulárních a hypofaryngeálních žláz včelích dělnic [ 58 , 59 , 61 ], což naznačuje, že u včelích kojenců se může vyvinout latentní virová infekce a přenášet viry do potravy mateří kašičky, kterou mají. poskytnout královnám [ 57 ,59 , 60 , 62 , 63 ]. Konzumace virových částic v plodové potravě larvami královen (SBV, BQCV, KBV, IAPV) může způsobit infekci a může usmrtit larvy během stadií larev nebo kukly, pokud je pozřeno dostatečně velké množství virových částic [60 , 64 ] . Je třeba poznamenat, že včelí ošetřovatelky jsou schopny akumulovat biologicky aktivní RNA včetně miRNA, transponovatelných prvků a nekódující RNA v mateří kašičce, které hrají roli v sociální imunitě a jsou pravděpodobně aktivní proti patogenům, jako jsou viry [ 62]. Rovněž akumulace virionů (BQCV, DWV a IAPV) ve vosku buněk královny (a možnost následného přenosu viru) by neměla být opomenuta během pozdních fází larvy nebo časné kukly, kdy je tělo královny v kontaktu s voskem. [ 65 ]. Na rozdíl od dělnic a trubců, kde je horizontální přenos značně usnadněn parazitickým roztočem Varroa destructor , který přenáší mnoho různých virů [ 66 , 67 , 68 ], larvy královen nemohou získat viry z Varroa , protože nezamořují vyvíjející se královny buňky, s výjimkou extrémně vzácné případy včelstev s velmi vysokým napadením roztočem Varroa [ 69 , 70]. Vyvíjející se matky s jakýmikoli symptomy onemocnění budou pravděpodobně zničeny včelími dělnicemi, což selektuje nízkou virulenci, ale může to být také přímý důvod, proč jsou viry tak sporadicky detekovány v různých fázích vývoje matky nebo u nově vzniklých matek [60 ] .

Páření se zdá být důležitou cestou přenosu virů k infikování královen. Z odebrané semenné tekutiny zjevně zdravých trubců bylo detekováno mnoho virů, jako jsou DWV, ABPV, BQCV a SBV, což poskytuje důkaz, že matky mohou být infikovány pářením nebo instrumentální inseminací [71 , 72 ] . Trubci jsou příznivými hostiteli pro roztoče Varroa , kteří by mohli zvýšit titry virů a prevalenci virů v trubcích. Virová zátěž trubců přímo ovlivňuje zdraví královny prostřednictvím pohlavního přenosu mnoha virů [ 45]. Mezi viry detekovanými u matek byl systematicky zkoumán DWV, aby bylo možné porozumět pohlavnímu přenosu k infekci matky a následně vertikálnímu přenosu z matky na produkovaná vajíčka u včel [ 35 , 52 ]. DWV je známou příčinou úmrtnosti kolonií ve spojení s jeho vektorem, Varroa destructor [ 73 ], a také slouží jako vhodný studijní model, protože snadno infikuje všechna vývojová stádia a kasty [ 74 ]. DWV pohlavní přenos byl prokázán pomocí instrumentální inseminace [ 52 , 53 ] a u volně létajících matek [ 75 , 76]. Vysoký titr DWV detekovaný z endofalií odebraných z odchycených trubců z oblastí shromáždění dronů nebo od královen vracejících se z letů páření podporuje, že pohlavní přenos DWV může nastat během přirozeného páření [ 35 , 77 ]. V důsledku pohlavního přenosu jsou mladé spářené královny infikovány více viry než mladé nespářené královny [ 35 , 44 , 78 ]. Starší pářené matky mají tendenci být infikovány ještě větším počtem virů, včetně DWV, SBV, BQCV a komplexu AKI (ABPV, KBV a IAPV), při vyšších titrech infekce [ 44 , 56 , 79]. V mnoha případech mohou být stejné viry, které jsou detekovány v tkáních královny, také detekovány mezi dělnicemi stejné kolonie, což naznačuje, že dělnice mohou infikovat královnu prostřednictvím trofalaxy nebo tělesného kontaktu [56 , 79 ] . Přenos viru prostřednictvím těsného tělesného kontaktu mezi infikovanými dělnicemi a královnami byl prokázán přímo pro IAPV [ 80 ]. Feromony královny přitahují včelí dělnice, aby obklopily královnu a interagovaly s ní anténováním, ošetřováním a krmením [ 81 , 82 ]. Vzhledem k tomu, že dělnice v družině jsou obvykle mladé (a proto mají malý kontakt s vnějším prostředím úlu), mohou představovat fyzickou a sociální bariéru, která chrání královnu před nemocemi a snižuje její vystavení infekčním agens.62 , 83 , 84 , 85 ]. Nicméně matky jsou vystaveny a starší matky měly větší interakci s dělnicemi během svého delšího života ve včelstvu a hromadily viry způsobem závislým na věku. Otevřenou otázkou je, zda imunosenescence přispívá k vyšším virovým titrům starších královen.

Pokud dobře pochopí chovatel, co znamená třeba jen příčina: vracení vytočených rámků v řetězu událostí co se týká zdraví matek potažmo včelstev, musí dojít nato, že za kolaps na svém stanovišti může mnoho faktorů ošetřování včelstev v dosahu nějakého rádiusu.

Takže co dělat? Třeba stovky včelstev v korejském včelaření vyřešily přenos tak, že dávají klece na česna. Proti trubcům a proti emigrantkám a proti lupičkám. Další je technika zimování mezi přepážkama. Kontrola vlhkosti v úlu, plesnivění plástů se připisuje velký problém protože v přítomnosti hub vznikají nové formy proteinů a enzymů. Hlavní je pochopit ten řetězec událostí který neustále entropie ve svých vzorcích ovlivňuje.

Tak jasně že při migraci dochází k šíření včelích nákaz, že to bude dokonce, pokud je oblast víc převčelená, hlavní mechanismus šíření nákaz. A že pokud je ta nákaza závažnější a oslabí včelstvo, tak může snadno touto oklikou dojít k loupeži.
Já jsem ale psal o případném přímém bezprostředním působení migrovaných včel na loupeže a ochranu včelstva svými včelami před vyloupením.

Nejsou ty klece na česna u jihokorejských včelařů ochrana proti tamějším japonským sršňům vybíjejícími včely v úlech?

Nejsou ty klece na česna u jihokorejských včelařů ochrana proti tamějším japonským sršňům vybíjejícími včely v úlech?<

Ne jsou to staré věci popisované vi sto let starých knihách. Že to používají Korejci proti sršni, je jen jedno z využití.

Proti příletu trubců, při izolaci trubců, na izolaci matek proti vyrojení, na samopřesunutí roje z úlu do úlu, rojochyt, proti ptákům, proti myším, proti slídilkám ...

https://hanacka.drbna.cz/zpravy/spolecnost/29316-prostejovsky-alkohol-pomaha-lecit-vcely-a-posiluje-jejich-imunitu.html

https://hanacka.drbna.cz/zpravy/spolecnost/29316-prostejovsky-alkohol-pomaha-lecit-vcely-a-posiluje-jejich-imunitu.html<

Nejde o bylinky, jde o ten lih. Včelí metabolismus jej přeměňuje rovnou na tukový tělísko. Alkohol (ne v takové koncentraci smaozřejmě) je běžná věc s kterou se včela potká. Úplný vývojový paradox u je, že určitý druh včel může konzumovat maso, takže má úplně jinou biokulturu která mu to maso umožňuje trávit... Což je velmi zajímavý vývojový akt.

Bohužel jsou vědecké práce, které prokazují závislost včelstev na alkoholu po pravidelném podávání a stejně i působí protialkoholní antabus který včesltvo mění. Takže je to taková dvousečná zbraň, protože co se včelstvem, které je od jara léčené ale zároveň se stal alkoholik, který má své vrtochy a výpady a nálady. Takže v případě snůšky třeba nenosí tolik medu než je průměr na stanovišti.

No já už jsem zažil leccos. Například jak se do krmení včel na zimu dával česnek za stejným účelem jako v článku ty bylinky. Nebo jak se do vody pro včely doporučovalo dávat cca kolem miligramů solí kobaltu, že prý kobalt v takovém množství podporuje u včel rozvoj té správné mikroflóry nebo co.
Ale že by na včely působil líh stejně jako na teplokrevné savce, to slyším poprvé.

Několik studií již poskytlo dobrý příklad při stanovení včely medonosné jako modelu ve výzkumu věnovaném alkoholismu. Bylo prokázáno, že včely, které ochotně konzumovaly až 20% roztok ethylalkoholu se sacharózou, nevykazovaly žádnou významnou averzi nebo se nevyhýbaly tomuto léku a dokonce dávaly přednost roztokům s jeho obsahem (Abramson et al. 2000, 2004a; Sokolowski et al . 2012 ; Varnon et al. 2018 ; Mustard et al. 2019 ). Dále se ukázalo, že konzumace etanolu včelami vede k na dávce závislému zhoršení krmné aktivity, lokomoce, sociálního chování a učení (Abramson et al. 2000 , 2004b , 2005 , 2015; Božič a spol. 2006 ; Maze a kol. 2006 ; Hořčice a kol. 2008 ; Mixson a kol. 2010 ; Wright a kol. 2012 ; Giannoni-Guzmán a kol. 2014 ). Tyto změny chování po expozici jsou paralelní se změnami pozorovanými u savců, včetně lidí. Jiné studie šly tak daleko, že blokovaly sklon ke konzumaci etanolu u včel pomocí Antabusu®, léku vyvinutého k léčbě lidských alkoholiků (Abramson et al. 2003 ). Nedávno byl u včely prokázán také toleranční účinek na etanol, charakteristický znak alkoholismu, ve formě poklesu zhoršujícího účinku etanolu na pohyb po opakované expozici droze (Miler et al. 2018). Avšak i ve světle těchto studií zůstávají naše znalosti o přirozené historii včely medonosné s ohledem na expozici etanolu základní a brání rozvoji včely jako modelu ve výzkumu věnovaném alkoholismu.

Přirozená spotřeba etanolu včelami zůstává neznámá, ale zdá se pravděpodobné, že se s etanolem musí setkat v přirozených podmínkách. Květinový nektar, jejich hlavní zdroj energie, je často poškozen nektariózními kvasinkami (Herrera et al. 2008 ; de Vega et al. 2009 ) a může fermentovat za vzniku etanolu, i když pouze v nízkých koncentracích (Kevan et al. 1988 ; Jakubska et al. 2005 ; Goodrich a kol. 2006 ; Wiens a kol. 2008 ). Kromě toho potraviny uložené uvnitř úlu, zejména čerstvě skladované potraviny, které ještě nejsou koncentrované, mohou za vhodných podmínek fermentovat za vzniku etanolu (Gilliam 1979). Včela navíc vlastní alkoholdehydrogenázu (ADH), jeden z hlavních enzymů pro rozklad etanolu během trávení (Martins et al. 1977 ; Bouga et al. 2005 ), a dělnice musí přijímat čistý etanol, aby biosyntetizovaly důležitý feromon. , ethyloleát, zodpovědný za udržení dělby práce v kolonii (Leoncini et al. 2004 ; Castillo et al. 2012a , 2012b ). Existence metabolické dráhy odbourávání etanolu a také na etanolu závislý regulační mechanismus dělby práce hovoří pro expozici včely medonosné etanolu jak v minulosti, tak i v současnosti.

https://link.springer.com/article/10.1007/s13592-020-00812-y

Asi proto Včelařství nečtu. Včelařství je více spolkový bobkový list než psaná výzkumná fakta a opakovatelné důkazy. Ony tyto informace podléhají licenčním požadavkům pro přetisk. Možná je to v OVP tam si lajznou obšlehnout sem tam něco zajímavého. Ale ty neodebírám a odebírat asi nikdy nebudu.

Vzhladom k tomu ,ze v clanku nevidim ake byliny,tak predpokladam ze sa nekdo bude chciet nabalit na aplikacii artemisininu do vciel..liehovy extrakt paliny,najma ročnej a jeho ucinky proti nosema ceranae.. to sa uz niekolko rokov testuje s vybornymi vysledkami na velkom pocte vcelnic v cesko/slovensku.. Na tukove teliesko to z pohladu premeny alkoholu moc vplyv mat nebude,lebo sa to riedi do cukroveho sirupu na vyslednu koncentraciu 2% alkoholu..

Na tukove teliesko to z pohladu premeny alkoholu moc vplyv mat nebude,lebo sa to riedi do cukroveho sirupu na vyslednu koncentraciu 2% alkoholu..<

Stačí že je přítomen, o něj (alkohol) jde především. Desinfikuje zárodky a je to konzervant, třeba v margotce, typicky složení a něco co včelstvu by určitě chutnalo, se pro zajímavost nadýchá až 3promile ihned po snědení. Jen jestli se včelaři budou chtít dělit se svými včelstvy o poklady typu jalovička, borovička, slivovička, medovec...

Třeba nyní je aktuální používat glicerín v úlech, je to také alkohol.

V 2% koncentraci nema dezinfekcny ucinok.. ten ma artemisinin,ktory je z paliny luhovatelny alkoholom..nie varom a vodou.. tymi je ziskatelny absinthin,ktory ma vynikajuci ucinok proti varroa.. preto sa proti nozeme pouziva palina rocna v alkohole,ona ma najvyssi obsah artemisininu..a proti varroa palina prava,ta ma najviac absinthinu..

No a znovu opakuji, zkusil někdo prostě artemisin vynechat a použít jen alkohol? Pokud Dr. Šumera něco ve své ordinaci má, tak spiritus a moc dobře ví, proč ho tam má.(jestli není mezi šťastnou částí populace už jako důchodce na penzi) Je to všeobecné antiseptikum a to jak vnější tak systemicky vnitřní, tz. že alkohol mění hodně, houbu apis ve všech jeho formách, zvápenatění částečně, potlačuje širokou škálu virů, mění Malphigické žlázy, mění, i jak vědátoři tvrdí, díky ADH dělbu práce (dle mých zkušeností jen do určité dávky) atd.

Doktoři mají spousty léků, ale základy jsou pořád stejné. Artemisin lze nahradit třeba pyretrinem, z řimbaby. A. Světe div se, včelaři objevili syntetickou výrobu díky alkoholové syntéze zvané tinktura. Prostě synteticky vyrobený artemisin. Reaktorem je láhev bylina, alkohol a čas.

2% alkoholu v sirupu který je rozmíchaný v barelu, je přibližně 5-6 litrů 65% alkoholu ve 200l roztoku. (1 barel) To je koncentrace která má vliv a jde už dobře cítit.

Nechci se hádat a nemám to zapotřebí, jen nechápu jak 2% alkoholu, což je odhadem třeba i v těch sojových margotkách aby neplesnivěla nebo se netvořil nějaký jedovatý botulotoxin, může někdo takto nebrat v úvahu co vše může 2% znamenat a něco ovlivnit.

Bola by to sranda ,keby nakoniec nie artemisinin,ale 2% alkohol zabijal ceranae.. ale za pokus by to stalo.. volakedy,davno,ked sme o cerane este nechyrovali,som daval aj silnejsie alko vyluhy vselicoho mozneho..aktualne by som mal davat na 1,6 l cukroveho sirupu 60ml 52% tintury paliny..davam silnejsi,80ml,vzhladom na to ze testujem na zmetencoch,ktore boli osadene na zasobne plasty po uhynutych vcelstvach.. je to nieco pod 3% cca koncentracia alkoholu,vcely to beru pri pokape v pohode..Ja sa hadat tiez nechcem,ale 2% mi pridu strasne malo na to ,aby nieco dokazali zabit..v sirupe ked to kostujem to necitim vobec..na mikroskopovanie a pokusy nemam cas,mozno v zime,ale zaujimalo by ma to ze kde je pravda..

Určitě to lze dohledat jestli to někdo nezkoušel, ale proti lýze MVP a vůbec proti němu by nějaká koncentrace určitě také byla. Nejlepší je mor spálit ihned při podezření, ale jako alkoholová prevence v nějaké koncentraci třeba v těstě nebo jinak nezní špatně. Dohromady samozřejmě s preventivní profylaxí úlu a jeho dílů hlavně dno, tam padá jako první vše co včela nestrčí do volátka a nepoužije jako krmivo pro larvy. A zrychlenou výměnou díla.

To je právě ono, ona kohorta, která krmí larvy, potřebuje bezvadnou a plnohodnotnou stravu. Pokud včela vyběhne, potřebuje jinou ochotnou kohortu včel, která jen sdílí a dokrmuje mlaďušky. Pokud je nedokrmí, třeba kvůli špatně umístněnému rámu s plodem, kohorta je jinde a hodně dělnic může vypadnout z česna hladová a klam je vtom, že si hodně včelařů myslí, že to je díky virům. Přitom jsou to jen řady pásově obhospodařovaných úlů chovatelem typu házení nástavků jebo bezmyšlenkovité přehazování rámů s plodem když vybírá med. Hladové kvalitně nedokrmené mlaďušky udělají přesně to samý, jako hladový nedokrmený trubší plod. Pokud je úroveň chovu na výši, kdy včelař ví co umí špatně umítněný plást udělat s trubčím plodem, to samý se stáne i s plochy pláství s plodem dělnic. Vypochodují z úlu a spadnou pod česno. Hodně vidno to je i na jaře, nebo třeba během snůšky. Protože je kohorta dokrmovaček někde jinde v úlu, než plást s plodem.

Včelařina je hodně zodpovědná práce, chov včel není pro každého.

Dost na mne zapůsobilo video v opačném smyslu, když se někdo rozhodne přestat úplně pít.

https://www.youtube.com/watch?v=0w2bc3MoUgs

Rozhodně stojí za zhlédnutí a zamyšlení s ohledem, jestli sociálnímu hmyzu škodí abstinování. Protože alkohol je jedem, stejně jako hodně léčiv, ale proti obrovským problémům s úhyny by přesto mohl velmi výrazně pomoci.

Alkohol má jednu velkou nevýhodu, je docela drahý. A řekl bych, že když dávat včelstvu alkohol, musí být také kvalitní. Takže žádný methylalkohol! nezkoušet.

Dobre video..youtube je celkovo z internetu podla mna (subjektivne) absolutne top platforma.. nastasti uz 25 rokov zo zdravotnych dovodov nepijem :) ..ale kvalitneho alkoholu mam habadej doma.. davam si destilovat kvas robeny z medu do jednej z najstarsich slovenskych palenic... :) ..

Inak,ja davam tinkturu aj do vody do napajacky,hlavne palinovu ,obcas propolisovu..teraz mi napadlo,ze by sa aj cisty alkohol mohol dat a urobit pokus ,dve vedla seba ,jednu s a druhu bez,ze co by uprednostnovali

Alkohol bez propolisu by musel být v koncentraci aspoň 15 %, aby měl nějaké desinfekční účinky. V nižší koncentraci, pod 5 - 10 % je alkohol pouze potrava pro mikroorganismy obsažené ve vodě.

Diskuze otom, kolik % alkoholu zabije něco, je prázdná. Zkuste se zamyslet kolik promile v krvi alkoholu, zabije člověka. Dále, proč se nesmí lít do kanálu.(jestli nevíte, zeptejte se prvního vodohospodáře co dělá na čističce) Dále nízkoprocentní směs snižuje povrchové napětí. Tz. dokáže tím, že je to povrchově aktivní látka, změnit základní obranné prostředky mnoha bakterií a virů, dokáže se ta voda v alkoholu vsáknout do obalu patogenu, což je vliv na životnost a zapouzdření. Platí, že čím vyšší procento alkoholu působí za určitý čas, tím rychleji se dostaví jeho účinky. Ne, že když je ho málo, nemá vliv, díky kterému se následně spustí řetěz událostí, které vedou k odlišnému stavu než bez něho.

Takže pokud ho naleju do kanálu a i přes další naředění má vliv např, na základní půdní bakterie které se používají k rozkladu na čističkách, má vliv i v nízké koncentraci na bakteriální film v úlu. Hotovo tečka. Má antisepticý vliv i za nízkých koncentrací. Takév ta komerční zvolání za koronaviru, že čím víc procent, tím víc adidas, je více jen o prodeji než o skutečnostech které platí okolo alkoholu.

Mimo odbočím, víte co je největší katastrofa a ekologická přítěž v automobilovém průmyslu? Je jedno jestli jde o Etylen palivo, bateriový , hybrid, CNG, LPG, atd. Ostřikovací kapalina na sklo. Je ho obrovská spousta odpařována denně. Ta díky nespálené alkoholové složce (jako u methanu) působí na ozonovou vrstvu díky které mizí.

Neviem kolko % opije vcely,2% zvladaju v pohode..co sa dezinfekcie tyka,robim si proti komarom repelent ,etericke oleje do alkoholu rozpustit a zriedit na cca 5 percent vodou..tento roztok ked som pouzil na ranu tak nejako extra dezinfekcne ucinky som nevidel..Co sa tyka vtakov,tak drozdom (kosom) u mna na dvore staci par hnijucich višni na zemi ,alebo podobne jablcka v zime vylozene z pivnice,a su ozrati jak delo ,da sa k nemu prist na dosah ruky,leskly pohlad a pri odlete narazanie do muru .. na druhy den su ale naspat,ako do krcmy :-) ... studia vplyvu alkoholu na vcely-ale je to v anglictine :

https://eu.docs.wps.com/l/sIKntluXJAZS0gacG?sa=e1&st=0t&fbclid=IwAR02PSv1JEPZOzOll1qbjRg_AV-Qg106mlBgCgAVhWuUH7i7W06Q1-fc_GQ&v=v2

Očistil jsem ten odkaz, správný je tady:
https://eu.docs.wps.com/l/sIKntluXJAZS0gacG
Retězec "?sa=e1&st=0t&fbclid=IwAR02PSv1JEPZOzOll1qbjRg_AV-Qg106mlBgCgAVhWuUH7i7W06Q1-fc_GQ&v=v2" je tam jen kvůli ždímání peněz za reklamu na té stránce, udává totiž majiteli stránky, z které předešlé stránky byl ten odkaz otevřen a tudíž na jakou stránku je účelné reklamu na tuto stránku směrovat.
Je dobré webové adresy takhle čistit, aby se zbytečně nezatěžoval počítač a nespotřebovávaly zdroje počítače.

Diky Radime :)

Tak nám to začíná okolí hlásí první prázdné úly, vykrádačky, rabování . Brzo letos začínáme, brzo! Žďársko.

Ani bych neřekl, že je brzo. Je pomalu konec srpna a normálně loupeže začínají po ukončení snůšky v červenci.

Tak uz aj v madarsku bohuzial

http://www.omme.hu/megjelent-az-azsiai-lodarazs/?fbclid=IwAR0fmpIAyege_HlyobwCbgbupjHzto2xP2DKmXNgIHKwH8gdwayNHBJ5H1c

Řešení neřešitelného!" - Krizová konzultace na Ministerstvu zemědělství Adrián Pungor • 2023-08-21 Dne 7. srpna 2023 se v ministerské zasedací místnosti Ministerstva zemědělství konala konference s aktéry maďarského včelařského průmyslu - od výrobců po externí dodavatele a vývozce - o mimořádně vážné situaci včelařství ao obecných problémech na trhu s medem, které to způsobují. Přáli bychom si, aby bylo možné komunikovat a představovat ministerstvu příčiny krize a možná řešení z co nejvíce úhlů pohledu a reprezentovat možná řešení, proto jsme pozvali zástupce našich největších organizací, členy Jednání se zúčastnila Asociace maďarských výrobců medu, zástupci Asociace maďarských obchodníků s medem a balíren medu, OMME s kritickými včelaři na sociálních sítích a samozřejmě několik lidí z představenstva a zaměstnanců. Celkem 17 lidí, jmenovitě: Péter Bross, Ferenc Brunner, László Diósi, Tibor Hajdú, Gábor Horváth, Gyula Fazekas, Sándor Fekete, József Hok, István Lászka, Zoltán Nagy, Zsolt Obráz, Antal Petneházy, Dr. Adrián Pungor, Simonné Venter Éva, doktor Zoltán Szemenyei, Károly Varga, István Városi. Ze strany ministerstva byli přítomni ministr zemědělství a státní tajemníci a zástupci NÉBIH. Setkání zahájil Dr. István Nagy, ministr zemědělství, který přítomné pozdravil a mimořádně upřímným a přímým stylem nastínil známé problémy. Podle jeho slov „jsme tu, abychom vyřešili neřešitelné“. Na schůzce měl každý možnost promluvit, účastníci ministerstvu velmi podrobně nastínili vážnost situace a každý mohl úřadům předložit své návrhy řešení a možná opatření. Aniž by účastníci tvrdili, že jsou vyčerpávající a vynechali jména lidí, kteří předložili návrhy, které by pravděpodobně ulehčily situaci včelařů, předložili účastníci ministru zemědělství následující nápady: zákaz míchání medů, které by bylo možné použít k rozlišení mezi falešným a přírodním medem; spolupráce na evropské úrovni s ministerstvy členských států a společný postup proti dovozu falešného medu; zajištění nabídkových řízení pro chladírny, kde lze skladovat velké množství medu, aby bylo možné ze skladovaného množství zajistit stálou kvalitní dodávku na zahraniční trhy; udělování licencí na výrobu a prodej medového vína drobnými výrobci na základě zjednodušeného postupu; vrácení spotřební daně z nafty do určité výše; vrácení DPH z cukru zakoupeného jako krmivo pro krmení; zahájení domácí a evropské kampaně na zvýšení spotřeby medu; poskytování normativní podpory domácím včelínům; používat med ve veřejném stravování, ve školách a nemocnicích dávat přírodní med místo náhražek medu; pořádání demonstrace v Bruselu; orgány by měly zvýšit kontrolu dováženého medu; zmírnění podmínek pro včelařské farmy v malých výběrových řízeních; externí včelaři by měli být osvobozeni od povinnosti registrace EPR a platby poplatků; pokud jde o řepkový med, najít řešení pro kontaminovaný med a řešení, jak se vyhnout budoucím škodám; poskytování podpory opylení. Diskuze ke každému tématu trvala více než 3,5 hodiny a děkujeme účastníkům, že přišli a podpořili naši práci svými návrhy! Včelař se může právem ptát, co dostali? Co vyřeší situaci, když budu moci svůj med prodat za normální cenu? Mohu se ještě živit včelařstvím? Každému je jasné, že hlavním problémem je dovážený čínský sirup zvaný med, který do Evropy proudí bez omezení a může se beztrestně krmit klamanými spotřebiteli. V těžké situaci se ocitli také včelaři z Rumunska, Bulharska, Maďarska a Španělska. Víme, že to nebude provedeno na domácí úrovni ani národními vládami

Jak jsme se dozvěděli, je také jasné, že není ve finančním, hospodářském ani politickém zájmu rozhodovacích orgánů EU toto blokovat na trzích. (Padělání potravin je v dnešní době výnosnější než výroba drog.) Jako příklad si můžeme uvést koordinovanou vyšetřovací akci „Z úlů“, která do dnešního dne neměla žádné následky. Můžeme říci jen to, že vozík jede dál. Náš sektor je malý, mezi ostatními zemědělskými sektory téměř zanedbatelný, v HDP dané země to není znát, pokud se zlikviduje včelařský sektor, nemá lobbistickou sílu. Slyšeli jsme také, že EU je téměř spokojená s dovozem čínského medu, protože konečně existuje „potravina“, která má pozitivní vliv na inflaci eura, její cena je stálá a zaručeně trvale nízká a pravděpodobně ne zdraví škodlivé. Dalo by se říci, že spotřebitelé na Západě jsou uvědomělejší, rozhodně volí kvalitu, i když je dražší... Mýlíme se, svět se obrátil vzhůru nohama, krize je i na jednom z nejlépe platících trhů na Země. Obyvatelé Evropy už pokukují po cenách kvůli inflaci, kterou rozpoutala válka a pokles kupní síly, a skutečně v případě medu - jako okrajového produktu - volí nižší cenovou kategorii. Totéž platí pro trh s bioprodukty, pokles je strašný. Členské státy a orgány EU každopádně nereagují na návrhy Maďarska pozitivně, především z politických důvodů, nebo nevidí důvod k akci na základě statistických údajů. Jak jsme se dozvěděli, je téměř jisté, že se Ukrajina v blízké budoucnosti stane členem EU. A to vyvolá radikální změny v zemědělství, stejně jako během rozšíření v roce 2004. Sektory budou zcela zničeny, přestože na jejich podporu byly v průběhu let vynaloženy miliardy eur. Nejpravděpodobněji to bude i případ odvětví vajec, obilí a kuřat. I pro nás bude mít nedozírné následky, pokud se k unii připojí tak velká zemědělská země, kde jsou slunečnice na velkých plochách s dlouhou dobou květu. Jedno je jisté: Můžeme se spolehnout jen sami na sebe! Ministerstvo zemědělství nám pomůže ve všem, co může ovlivnit. Z čeho by se to mohlo skládat? posuňme své návrhy při dalších konzultacích dále a rozvíjme je; zkoumají marže používané v obchodních řetězcích, protože tam se také prodává, lidé nekupují med za tak vysokou cenu; s označováním by měl být kromě přírodních medů postaven marketingový plán i proti čínským medům; vyhledávání maďarských potravinářských společností za účelem využití medu jako suroviny; pověření zemědělských sdružení najít zahraniční trhy pro balený a sudový maďarský med; navázání kontaktu s ministerstvy ostatních členských států EU produkujících med. Jisté také je, že dokud počet včelstev neklesne pod úroveň, která zajišťuje opylení, nemůžeme očekávat žádný zásah EU. Při optimální distribuci to znamená 200 000 včelích rodin v zemi! Naše sdružení udělá vše bez ohledu na to, na antidumpingovém řízení usilovně pracujeme, i když podle informací Dr. Zsolta Feldmana zatím žádný příklad úspěšného postupu neexistuje. Ani zde nemůžeme počítat s příliš velkým množstvím spojenců, jelikož v podobných botách jako my chodí jen málo zemí a je velmi těžké se s nimi spojit. Překvapilo nás také, že přes mnoho včelařů a velkou produkci medu má jen několik členských států dobře organizované zastoupení. Jednání bylo mimořádně poučné a konstruktivní, MZe nám bude partnerem při domácích opatřeních. Největší problém je však s celosvětovým trhem s medem, na který nemáme vliv. Mohu říci, že jsme nevěřili, že tato diskuse vyřeší problémy jako úder blesku, ale my z OMME jsme odcházeli z budovy ministerstva velmi zklamáni. Doporučeno

Padělaný med a dovoz je neřešitelný problém od vstupu do EU. Hotovo tečka.

Dovoz medu je neřešitelný problém když nejsou cla. Tečka.

Po pochopení této problematiky, je jasné že jakkýkoli nápad je oničem. Nápad typu EET vláda zrušila. Přitom Výběr daní byl jeden bilion a 70 miliard dle statistického úřadu. To fialka nedokáže nikdy i kdyby zdanil ty své továrny které chce budovat na Ukrajině a Krymu.

Vypíchl bych z toho celého jen jednu větu" lidé nenakupují med za tak vysokou cenu".
To z je z celého asi nejdůležitější.A když nejsou ochotni kupovat,tak si může jednat kdo chce,s kým chce a bude mu to prd platné.Med,nemed,sirup,nesirup.

" lidé nenakupují med za tak vysokou cenu"
Přesně tak.
Včelaři asi budou muset ve včelaření aktivovat "plán B"

Prosím vysvětlete "aktivovat plán B"

Asi výprodej black Friday. -50% -70%

Nevím jestli plán B,ale každopádně neustálé navyšování ceny medu a snaha na včelaření prosperovat,asi do budoucna nebude to pravé ořechové.Med není pro lidi nezbytná potravina,dá se vynechat a nějaké včelarení bylo vždy až na okraji zemědělstvi.Nebýt parazitovaní svazu na rozdělování drobných z dotací,a teď napadu NERVU včelařům zakroutit krkem ještě daněním,po včelařich a včelaření neštěkne pes.
Z historického hlediska má včelareni v ČR misto v zájmovém chovatelství a nejlíp stát udělá,když si včelařů nebude všímat vůbec.
Včelař nebo včelstvo na každém rohu,opylení automaticky při takovém množstvi včelstev,tak proč by ho měl někdo platit,dovoz medu bez cla za pár korun politicky podporovaný,Špačci a spol nepostižitelní.
Tak proč se včelařením jenom nebavit a pořád se snažit posouvat ho kamsi za těchto podmínek do podnikatelské roviny,žádat jakési nepotřebné dotace od státu?

Tak proč se včelařením jenom nebavit a pořád se snažit posouvat ho kamsi za těchto podmínek do podnikatelské roviny, žádat jakési nepotřebné dotace od státu?<

Protože to tak nefunguje, včely se vždy chovaly pro peníze, svazy se vždy zakládaly pro peníze a politiku dotací a podpor a kšeftu s potřebama pro chov a matkama a inzerci a reklamu, celé opylovací hospodářství je založeno na penězích z výnosu, ne z dobrého pocitu. Vše je o podnikání, nebo jsi včely dostal zadarmo? Podnikání je i to, že jeden nabízí a druhej kupuje. Bez jedné strany není druhá. To je jako by jsi propagoval a myslel si že auto bez paliva je to nejlepší a že to stačí.

Včely byly vždy pro peníze, to souhlas, ale nezapomínat že žádný strom neroste až do nebe, když má největší rozměry tak uschne.
Včelařství dosáhlo vrcholu tj. rozšíření včelstev, technologií chovu a zpracování, někdy před pár lety - to byla ta propagace nástavkových úlů, F1 matek, přednášek moudrých učitelů včelařství s 60kg výnosy jen na řepce, od té doby to je pád po všech stránkách - plošné úhyny, hlady, propady výnosů, valí se tu rekordní množství nemedu z číny, vymření staré generace konzumentů medu, jiné stravovací návyky, megainflace = vysoké materiální náklady i hodinová mzda v zaměstnání. Ani brigádník dnes pod 200kč/hodinu nebude dělat ...

Co chtějí ti nahoře v tomto stavu řešit?

Nejenom stravovací návyky,ale i nákupní návyky a s tím spojená odvěká lidská potřeba tvorby zásob potravin,která dostala na frak kulturou super hyper,kdy se dnes nakupuje po kusech,protože zitra se nakoupí zas,pozítři znova,protože v regálech super hyper je vždy vše i mimo dobu sezóny.Pohodlnost zvitězila na celé čáře.

Já to vidím tak, že když odpočtu včelaře, kteří se tím živí profesionálně, tak dalších asi 30 %, možná i 60 % zájmových včelařů očekává, že budou ve včelaření ziskoví.
Jenže když si někdo obstará třeba psa, toto ani ve snu nečeká, rybářský lístek a pruty nebo myslivecký lístek a flintu si lidi taky neobstarávají proto, že se chtějí levněji dostat ke kaprům a candátům nebo ke zvěřině, než kdyby si to jenom koupili. Očekávají, že se tím zabaví a že zaplatí víc než za to dostanou. U pejskařů možná dokáží vydělat nad náklady tak desetina procenta, u rybářů a myslivci možná tak 1 - 3 % těch dobrých s nejlepšími podmínkami.
Proč tedy 30 - 60 % zájmových včelařů očekává, že včelaření jim bude vydělávat?
Jo, ono by to šlo, kdyby byly podmínky jako ke konci socíku. Příznivá pevná výkupní cena medu bez ohledu na to, kolik se medu urodilo plus příznivé ceny prodeje medu "ze dvora", dobré snůškové podmínky v intravilánech, takže spolehlivě nesly i včelstva uprostřed vesnic. Lesy zarostlé medonosnými dřevinami a rostlinami a bohatá medovicová snůška z jehličnanů, plno sekaných okrajů cest a lesů s kvetoucími trávníky. V mlékařských oblastech na polích vojtěška, jetel, na špatných půdách nehnojené kvetoucí extenzívní trávníky. A nakonec na pokyn tehdejšího státu štědrost JZD, slušné platby za včelstvo za opylování řepky a jetele plus ochotné převozy kočovných včelínů zadarmo nebo skoro zadarmo jezeďáckými traktory.
Nic z toho dneska neexistuje, respektive je dnes v násobně horších snůškových poměrech než tehdy. Plus k tomu hned po Sametu se do včelařství položila spousta zájmových včelařů, kteří plánovali se tím koníčkem živit, takže se vytvořila obrovská konkurence.
Takže já to vidím tak, že se včelaři prostě budou muset opustit výdělečný režim včelaření a přejít do zájmového včelaření. Snížit počty včelstev, případně stanovišť, aby to nebyla dřina, ale spíš potěšení, přejít na pracnější, ale dokonalejší technologie šetrnější ke včelám, a produkovat med, propolis atd hlavně pro sebe a pro rodinu jako dárky či nějaký barter a prodávat jen přebytky.

Takže já to vidím tak, že se včelaři prostě budou muset opustit výdělečný režim včelaření a přejít do zájmového včelaření. <

To se nikdy nestane. Protože vše se počítá. Jsou krizové scénáře, že lze produkovat zboží pro obchod a uvádění v oběh ze ztrátou. Lze fungovat v mnoha úsporných režimech. Lze vyprodávat a znovu produkovat včelstva. Je možnost nekoupit ani kilo cukru na podzimní krmení, pokud jsou možnosti kdy je snůška vhodná k vyzimování.

Ale aby včelaři, holubáři, myslivci, rybáři, andulkáři, atd. chovali své zvířetstvo pro zábavu? NIKDY!! Vždy jsou vtom nějaké skryté prachy a výhody finančního charakteru.

Ale skončit s chovem úplně, to je běžný. Stejně jako slepice, prasata králíci a td skončily s nastávající dobou suberhypermatketů.

A nyní když se člověk zamyslí, u ví proč se obchodníci a určitá národnostní skupina obyvatel vyhlazovala za druhé světové. Protože jediní obchodníci nechcou nést ztráty, ale vše nanich leží. Pokud jde o dnešní obchod, vše platí dodavatelé a finanční skupiny vlastnící a přeprodávající si řetězce, jen počítají zisky. A ty zisky jim nyní předkupujeme a platíme v další výdobytné válce do budoucích trhů. Takže se divím, že se lidi vozí po Babišovým agrofertu a ne po majitelích Tesca, Hypernově, Jednotě, kontejnerových překladištích a td. Tam jsou plátci daní a poplatků, ne ve fabrikách které nesou cenu nákladů za inflaci.

Včelař když přestane, tak se zvedá nemocnost včelstev. Protože včelstvo není domestikované zvíře a tak bez dohledu chovatele může vzniknout hodně infekčních situací navíc. Nebo obráceně může vzniknout poklidnější infekční situace, kdy včelař kvůli koruně a vrtání kolena, nebude vytvářet vhodné situace pro roznos infekcí.

Zpravidla ale se zdravotní situace v opuštěných chovech včel zhoršuje. Co jsem poznal, tak ta situace je po úmrtí včelaře a několikrát jsem viděl v podstatě vyrabované stanoviště včelařů po jejich smrti.

Tak jasně že hodně včelařů přímo skončí, když nebudou schopni včelařením vydělávat.
Hodně skončí asi panelákoví včelaři, co bydlí někde v paneláku ve městě a co si kvůli včelaření třeba udržují někde na vesnici u lesa pozemek se včelami a včelí pracovnu nebo mají jenom od majitele pozemku povolené tam mít včely a medomet a další věci mimo dobu používání všelijak skladují. Přispěje k tomu i problém s auty, kdy vlastnit a používat auto bude brzo mnohonásobně dražší než dnes používání nějaké spalovací ojetiny. Takže bude výrazně větší problém se někde z paneláku dopravovat kilometry za včelami někde do lesa a vozit materiál nebo med.
Mnohem méně skončí vesničtí včelaři, co mají vedle domu zahradu. Ti zruší případná lesní a polní stanoviště, na zahradě nechají pár včelstev a jsou v pohodě, protože když si přebytečné úly a rámky nějak uloží, mimo cukru na zimu a léčení nemusí mít na dlouhá léta žádné náklady. Prostě budou postupně spotřebovávat uložené úly, rámky a další materiál.
A pochybuji, že když budou včelaři končit, že prostě včelstva v úlech na stanovišti opustí a nechají tak. Mimo náhlá úmrtí nebo skutečné lajdáky. Úly, pokud jsou soudobé, i opotřebené představují slušné peníze, samotné včely představují slušné peníze a i zbylé plásty, respektive vosk z nich nejsou finančně zanedbatelné. Slušný výprodej pomůže to včelaření regulérně zlikvidovat a ještě se získá část peněz, která v tom včelaření je.
A nemusí se jen prodávat stávající včelstva v použitých úlech, "tak, jak to leží a běží" když o ně občas není moc zájem. Může se jeden rok dát do včelstva nová matka a druhý rok na začátku května přezimované včely prodat jako loňský oddělek se 6 plásty v papírové krabici, jak se ty oddělky prodávají. Nebo se v podletí, červenec až začátek srpna, s tou novou matkou může z celého včelstva udělat smetenec a prodat jako umělý roj a defakto plnohodnotné včelstvo k usazení na mezistěny, jejich vystavení na zimu a zakrmení. Čímž se vyřeší i rámková míra i různé úly.
Dokonce si dovedu představit útlumový provoz včelaření, kdy se na začátku května odebere z úlu těch 6 plástů se včelami matkou a zbylé včely v úlu se zbylým plodem se nechají, aby si na něm vychovaly novou matku a do podleté zase zesílily, potom se zazimovaly a na jaře znova prodaly jako loňský oddělek. A tak pořád dál, dokud by vystačila zásoba rámků std.

Jaká produkce se ztrátou u včelaře? Čeho? Ta trocha prodaného medu u hobby včelaře vždycky pokryje náklady na chov včel.Jenomže větsina si prostě provázala chov včel s rodinným rozpočtem,kde to z kolonky + ze včelaření se rychle rozplyne a když má rozpočet včelařovic rodinky něco zpětně pustit do včelaření,tak nastává achich ouvej.A najednou se švidrá zda li není na to či ono nějaká dotace,od kraje se škemrá o příspěveček na úly atd.
Sem se nám včelaření Gupo posunulo,od čehosi ušlechtilého k obyčejným kupeckým počtům,kde prim hraje brát a na huntě je dávat.Když si každý včelař spočítá,kolik mu po trochách včelaření ročně přineslo,je to hezká sumička,ze které by si mohl vesele modernizovat za svoje.Kdyby to "svoje" ze včel měl a nenastrkal to ovšem nenávratně do rodinného rozpočtu.
Blíží se čas potvrzování počtů včelstev na 1.d.Tak nějak jsem čekal,že kvůli 50 kč/ včelstvo,bude ten zájem nulový a nebudu muset vytahovat ani razítko.Ale chyba lávky,už kvůli hloupé 50 kč jsou schopni čekat u baráku do přijedu z práce kvůli pár korunám 1.d od státu.Je to už akt čistého zoufalství nebo známka závislosti?

V tom článku ji těch témat více. Je vidět že Maďaři se snaží aspoň někde posunout. Tady v této konferenci je jasné vidět že ať se bude dít cokoliv(já si budu hrat na svém pisecku) a osátní ať klidně.z..Je smutné kam to členové csv nechaly dojít žádná vize jen prachy. A pomluvy nenávist závist.a když diskuse tak zase jenom o penězích o čem tak asi jiném.Kdyz vcelarime pro zába{vu. To je csv a csv je 60000 tisíc členů. Potkal jsem dost chovatelů včel ale včelařů velmi málo. Co bych asi člověk mohl jiného čekat v postkomunistické společnosti. A co stim NIC jsem přece v Česku

Blíží se čas potvrzování počtů včelstev na 1.d.Tak nějak jsem čekal,že kvůli 50 kč/ včelstvo,bude ten zájem nulový a nebudu muset vytahovat ani razítko.Ale chyba lávky,už kvůli hloupé 50 kč jsou schopni čekat u baráku do přijedu z práce kvůli pár korunám 1.d od státu.Je to už akt čistého zoufalství nebo známka závislosti?<

Protože stát a vláda je hloupá, chce vydělávat? Tak buď měla udržet babišův násypný vlak, dát na d1 300Kč/vč, nebo opravdu zkrouhnout na peníze, okolo 20Kč/vč, protože to by znamenalo, že včelař by musel doplácet za poskytnutou dotaci ze svého (i příjem dotace má nějaký výdej a viditelně u zájmového včelaře je nižší)
Viditelně 50Kč je ještě moc a není to o závislosti a zcela jistě závisti, co kdyby dostal ten druhej včelař z mýho co mi patří, že? :-)

Na závisti se v obchodě vydělává nejlépe. Je to základem veškeré reklamy a reklamní aktivity.

Jaká produkce se ztrátou u včelaře? Čeho? Ta trocha prodaného medu u hobby včelaře vždycky pokryje náklady na chov včel. Jenomže větsina si prostě provázala chov včel s rodinným rozpočtem,kde to z kolonky + ze včelaření se rychle rozplyne a když má rozpočet včelařovic rodinky něco zpětně pustit do včelaření,tak nastává achich ouvej.A najednou se švidrá zda li není na to či ono nějaká dotace,od kraje se škemrá o příspěveček na úly atd.<

Ale tak to má být, rodina není o otroctví. Pokud chce stát významné a udržitelné příjmy z daní, které se odvádí na základě spotřeby, která u chovu včelstev je, musí je kvůli tobě - oddělené pokladně od rodinného rozpočtu, znovu zpět strkat. Pokud spoléhá nějaký fialový idiot nato, že to nemusí dělat, je to jen politický přízrak který je hoden okamžité výměny a vrácení všech studijních titulů, jestli je má.

Však to neustále píšu, že jde ve včelařině o peníze, u mne jde především mít a žít z nich. Takže většina příjmu šla do nedávné doby ze včel. Pokud stát chce vydělávat a včelaři nemají z čeho, platí jediné známé pravidlo, že rodina je základ státu. Jestliže tu nastoupila singl nerodinná éra vychovaných k bez vztahu k rodině, potom stát každopádně utře, protože já mít chov bez dotací dlouho nebudu a půjdu k lopatě jako JosPr, který tím že nemusí dávat a vydávat peníze ze včel za nic jiného než na svůj zájmový chov včel, bude vizí pro ČSV a nyní důkazem velmi populárního slova udržitelný včelař!

Je to hodné vědecké studie tento rozdíl, mezi ostrovním nebo sdíleným financování chovu včel v rodinným rozpočtu nebo bez něj, protože je to první ekonomický ukazatel jestli včelařit nebo ne a hlavně, dosud se oněm nikdy moc nediskutovalo. A zajímavý by byl přínos ohledně výběru daní, protože viditelně se na daňovém odvodu DPH atd, mnohem víc neodvede než když je do spotřeby a oběhu peněz okolo chovu včel zapojena i rodina a nebo je důvodem takového chovu rodina kterou to živí, nebo neživí. Prostě hodno vědecké a ekonomické pitvy a rozboru.

Věru slušné stádo,těch cca 500000 a chlup členů,co by si pro korunu uběhalo nohy kvůli koruně o kterou musí žádat,kdyby se čerti ženili.Tuny popsaných formulářů,hodiny strávené zpracováním žádostí,hodiny kontrolováním,hodiny vyplácením.A to všechno pro par směšných korun na včelstvo,pro míň než dostane včelař za prodané kilo medu.
Masochismus hrubého zrna prezentovaný svazem jako přínos a držák českého včelařství.To prostě nevymyslíš.

"Ostrovni chov",hezký název.Každopádně s udržitelným pojetím podobného postupu máš samozřejmě pravdu,financuje se to samo a ještě máš čim pokrýt případné ztráty.Stát ať si trhne,k včelaření ho nepotřebuju.
Ale pleteš se,že to bude nová vize svazu. ebude..Samostatní včelaři naši letitou věrchušku odjakziva děsí. Svaz má jednu jedinou vizi-dotace,které prezentuje mazaně jako nezbytnou podminku českeho včelarstvi,protože z administrace jde část dotací do kasy.Člen,který o dotace nezadá svaz moc těšit nebude.(a přibývá nás,sice zvolna,ale přece)

Nějak se mi tam splašily 0.Ono už 50000 včelařů při počtu obyvatel ČR je extrém,ne tak 500000.To už by byl včelař kde kdo.Omluva.Musím nechat vyměnit pavouka na displeji mého samsungu.Prd pak vidím,co napíšu.

Ale to nejsou včelaři, je hodně registrovaný kvůli rodině a rozpisu, je hodně včelařů registrovaných kteří neměli rámek nikdy v ruce, je hodně registrovaných včelařů kteří jen potřebují přeprodat med který někde splaší.

Když se zamyslím, jak by mi stát mohl pomoci, tak ať mi zaplatí část sociálního a nemocenského pojištění. To důchodci a aktivní amatéři jak JosPr nepotřebují tak nutně. Ale bez chovů, které budou zásobovat úhyny novými včelstvy, rodinnými příslušníky kteří mají třeba obchody se včelařským zboží, atd. tak to nato by 50 mega při cca 200ks včelařů nad 150 včelstev stačilo. Protože to sice vychází nyní na 250 tisíc Kč na včelaře, ale předpokládám, že se číslo ztrojnásobí k 500-600 komerčních včelařů v ČR. Což je asi tak realita. A větší chovy mají lepší podmínky proto, aby celý trh s medem a včelama a jinýma produktama fungoval a konkuroval.

Když JosPr nemá problém s léčivy za stakoruny až tisíce, cukrem za akčních 22 ho získat, palivo, atd. bez dotací, tak mne by příspěvek na povinný soc + zdrav. nebo celá úhrada za rok rozhodně pomohla. Potom bych si mohl také škatulkovat a do rodiny už víc nic nedávat.

Bohužel včelař z povolání patří mezi zemědělce a jak se před fialovci řekne zemědělec, tak jim z toho okamžitě vykoukne Babiš s lucifersky svítícími čertovskými rohy.
Takže státem placené zdravotní nebo aspoň sociální, jako mají u zemědělců Poláci nebude. Jurečka to sám, i kdyby chtěl nevytrhne, přehlasují ho.
Jediné, jak by to šlo trošku obejít mě napadlo, že by se našla práce v zaměstnaneckém poměru, kde by přes sezónu v létě se pracovalo třeba jeden den v týdnu a mimo sezónu v zimě třeba plný pracovní týden. A ten zaměstnanecký poměr dát jako hlavní výdělečnou činnost a včelaření jako vedlejší výdělečnou činnost. Potom by myslím šel objem zdravotního a sociálního ze včelaření významně snížit. Ale je to jen nápad, muselo by se to probrat s odborníky, jestli to vůbec takhle jde.

Už jsem to tu psal asi před rokem, to minimum pro OSVČ soc+zdrav., co média tvrdí, že je nespravedlivé vůči zaměstnancům, je pro mne několik stovek kil medu za rok. Přibližně do tuny. Další tuna medu je na naftu a pár stovek kil opravy auta 20 let starého. Další dvě tuny je na jídlo pro 3 lidi, další tuna je na SIPO. Odstřihnul jsem mladýho od další tuny a půl proto, aby mohl studovat vysokou školu.

Je to plné DPH. Nechápu. Jak mohou takto žvanit, když zaměstnanci mají navařený a plno stravenek, dostanou služební auto s kterým jezdí, dostanou na jízdné, dostanou na pojištění, často si mohou vzít nějaké naturálie, a hlavně mají na důchodě za stejné útraty více peněz slíbeno. OSVČ prý nic neodvádí, tak dostane malý důchod.

Takže mladý mne "má rád" že mu hodně pomohu. Co bylo navíc, jsem strčil do dřeva, oprav úlů, nových dílů na úly, obnovení postupů a nové postupy. Tyto peníze už nejsou k dispozici, vč. letošního členského pro ČSV. Počty jednoduché. Normální chovatel co kdy šlo, dnes chudne den ze dne a rozprodává co má. Teď jsem viděl na VF, i auto za 700t., ale to není profík co ho včely živí.

bazoš: Ford Ranger 3.2TDCi Wildtrak 4x4 AT 11/2017

https://www.vcelarskeforum.cz/tema-Vcelarska-priblizovadla?pid=273449#pid273449


Rozjetý násypný vlak chov včel už dávno není. Věřím tomu, že za Babiše by bylo lépe. Ty kecy o zadlužení jsou jen kecy. Stím se potýkaly skoro všechny ekonomiky světa. Takže nevím proč si berou takový argument politici do huby. Babiš byl rozjetý vlak s bilionem odvedené daně od lidí a firem za poslední rok vlády. Takže nějaký bilion dluhu je roční bilance co se do peněženky zase vrátí.

Jako si půjčit stovku a druhý den ji vydělat a vrátit a půjčit si dvě stovky a vydělat a vrátit. A na tomto dluhu a kecu fialaka zastavil Rozjetý vlak naší ekonomiky a kecá a kecá a okrádá lidi.

No každý můžem něčemu věřit,ale když už jsi zmínil Babiše,který má důchod 22000,zatimco běžná "lopata" dnes i 25000.Čímto? Nechceš přece věřit tomu,že takový bagrista odvedl víc než miliardář Andrej? Nebo ano?
Naposled se mi líbil Andrej snad včera,člověk jehož firmy zdvojnásobily zisk na drahých potravinách,tak poradí Fialovi,aby zavedl 0 dph na potraviny.Bezmozci zajásají,Fiala nic nevybere,ale už nikdo nevidi,že cena potravin samozřejmě neklesne,ale Andrej navíc nebude muset odvádět dph.Filuta...Fakt myslíš,že by za něj bylo líp.Diky bohu,že je od válu.

Fakt myslíš,že by za něj bylo líp.Diky bohu,že je od válu.<

Nevím, chápu to tak, že to je další debilní oponentura mnoha médií a diskutérů. Už 15 let probíhalo něco jako cena potraviny je závislá od poplatků daní a různých úplatků při zemědělské činnosti daného státu, takže jsem valil oči na ceny v Rakousku, potom v Itálii, a největší výval a výpal a odlišná životní úroveň je Francie. Prostě tehdy šok, ale přesně to co došlo sem s Babišem ty ceny zůstaly. Protože se to předpokládalo že se tak po vstupu do jednou EU stane tak po prohře prostě zemědělci zdražili. Navíc musí krýt zráty z nové konkurence ukrajinského zboží. I u chovu včel je to jasné. Ne že se zdražilo kvůli Babišovi, tento ekonomický předpoklad byl dávno spočítán a přepovězen v dobách kdy lidi lákaly na referendum a vstup do EU... že nyní se bude vydělávat na životní úrovni tak jezděte lidi bez pasu makat ven, (pracujte v EU, budete mít výplatu a tu dovezete do ČR a budete e mít jak prasata v žitě)

Takže se zeptej fialky co změnil že se potraviny vydrali tak hore. Ty ceny a daně předpokládají to, že se nyní nacházíme na západním trhu, ale většinou za východní výplaty. Ještě nějaká setrvačnost je vidět na Balkáně, Bulharcko, Rumunsko, tam je levno, ale také na ně dojde díky kapitálu a EU který tam chctějí, dojde i na Ukrajinu a další země které budou chtít do EU, že budou platit bohatším svou chudou životní úrovní.

O Babišovi je to jak o emisích s autem. Ví se že politici berou a využívají koryto všichni do jednoho. Pokud jim to je dovoleno.

I fialci to dělají také, jenže mají pěknou taktiku kázat vodu a pít víno, ne šampaňské a pravé šampaňské.

On mne Fialka taky moc netrápí,krom toho,že to šetřeni mu moc nejde.Drahá potravina jde taky mimo mne,vypěstujem a vychováme si většinu toho co spotřebujem.Pravda,banány nebo pomeranče nesvedem.
Taky by jsi to možná nazval ostrovním potravinovým systémem,co zásobi 2 rodiny.K čemu by taky vlastni polnosti byly,než k tomu,aby se na nich pěstovalo to,co je potřeba.Jenom osel pronajme svoje pole a pak nadává,že je draho.Ale pravda,je pohodlnější nadávat,nez ohnout hřbet k práci po práci.
Ono daní odvádim dost ze zaměstnání,dá se říct,že živím systému jednoho nefachčenka,tak to teda sory,ale navic už státu nedám ani chlup.
Ono zaměstnanecké vyhody nejsou zas takové in,jak píšeš.Služebni auto,pravda,nějak musís posbírat lidi na stavby a dovézt zpět,stravenky,pravda,kdyby to pro zaměstnavatele nebylo vyhodné nebyly by.Ale zase si můžeš odečist z daní tak leda kulovy paušál a daníš skoro každou korunu,kterou vyděláš.Vše má svoje pro a proti.

a daníš skoro každou korunu,kterou vyděláš<

Však o tomto píšu, jen někdo je hodně chytrý a zpravidla úplně mimo, včetně upapouškovaných médií, si myslí, že OSVČ ty peníze přímo žerou a nic státu neodvádí z toho co vydělají.

A pola která nejsou přímo za humny je také o naftě a hnojivech a postřiku a hlídání navíc. Něco do 30arů za barákem je v pohodě ale jezdit dál je k ničemu a vůbec se to krom předotovaného vinohradu dnes neoplatí. Lidi to ukradnou. Mám známého co si turisti udělali z jeho sadu turistickou lapkovou atrakci, viděl jsem starých párů co vyjeli Valtický kopec ve dvou s pytlíkem, jen aby si nakradli. Mám tam včely a kdybych to neviděl na vlastní oči, jak jsou ofrklí a promenádují se po soukromém pozemku a to jen aby si nakradli. Kola táhnou za 50-100 tisíc ale kradou. Takže jedině za barákem a za plotem mít hlinu s úrodou.

Gupa: No, já spíš vidím problém v tom, že aby práce jako OSVČ nebo zemědělec měla smysl, nesmí se dřít od 6 ráno do 6 večer nebo ještě déle a z toho mít živobytí na úrovni minimální mzdy, jako má nějaký nekvalifikovný dělník. Klidně takhle může dřít, ale musí odpovídajícím způsobem taky vydělat, jako třeba vydělává slušný ajťák nebo technik. Tak milión, milion a půl za rok, aby po odečtení všech povinných odvodů a daní vyšlo z rok takových 400 - 800 tisíc čistého. Potom ani nebude problém zvýšení odvodů z OSVČ, které tato vláda chystá.
Ono totiž nízké odvody OSVČ byly dány politicky. Před 20 lety dojížděla poslední série velkých původně socialistických podniků, které buď definitivně bankrotovaly nebo se definitivně reorganizovaly do kapitalistických podniků. Přitom propouštěly spoustu lidí středního a vyššího věku, které nové firmy vzniklé po Sametu nechtěly, ignorovaly a bojkotovaly. Před 20 - 10 lety tak vznikl na pracovním trhu velký přebytek často odborně znalých, schopných a pracovitých lidí, kteří ale byli v tehdejších firmách nezaměstnatelní. A tehdejší vlády se ty lidi pokusily zaměstnat stanovením velmi nízkých minimálních povinných odvodů u OSVČ a propagandou podnikání jako OSVČ. No a nyní dnešní vlády ta tehdejší vládní propaganda dohnala. Jednak lidi, kteří se do OSVČ dali nahnat a celou dobu tam živořili a odváděli jenom minimální dávky, dnes zjišťují, že se svým důchodem budou až do smrti odkázáni na sociální dávky od státu. A jednak dnešní minimální dávky OSVČ jsou pakatel a v dnešních rozpočtech státu ty peníze chybí.

Tak milión, milion a půl za rok, aby po odečtení všech povinných odvodů a daní vyšlo z rok takových 400 - 800 tisíc čistého.<

Převeď to na med, ale ne za víc jak 100Kč/kg, protože to ti včelomilec výkupce, pokud vůbec bude tolik medu chtít, protože má dovoz s velkými výhodami než med od včelaře, vykoupí.

Spočítal jsis kolik tun je to medu? To nikdo z včelařů nad 150 včelstev v ČR jen tak nedokáže, just letos, kdy půlka republiky na Moravě, byla celou sezonu takřka bez medu až na pár vyjímek které hlásí ale jen podle mne z hecu a popichování. A slunečnice je poloviční, kdo ji vytočil celou, nyní musí krmit a počítá ztráty z rabovky a infikací roztoči a nosemě kvůli přeletu který to slídění zapříčiní.

Představy, že se med dá prodat za 140-200 je pohádka. Med se kvůli Špačkům a jeho monopolu vůbec nehne.

Letos sním i krmím místo cukru.

Gupo, ať kolem toho chodíš jak chceš, tak pořád vychází totéž. Když místo podnikání nastoupíš do každé trochu slušnější firmy, s předmětem práce jen trochu odpovídající Tvému vzdělání a zkušenostem, tak při stejném úsilí, jaké věnuješ tomu OSVČ, se za rok, dva roky ocitneš na slušně placeném místě a za 5 let, při nějaké troše školení a podobně, můžeš dosahovat na takovou mzdu, kde ten milión hrubého za rok bezproblémově vyděláš. A to za mnohem lepších podmínek, práci jenom v pracovní dny a 8 hodin denně, placené přesčasy a podobně.
Stojí ti to tedy to včelaření z povolání za to, když jak píšeš i já tady vidím kolem sebe, že to na výš než na živobytí na úrovni minimální mzdy není?

Taky jsem kdysi zvažoval,že bych zvolil dráhu profesionálniho včelaře,pak spolkovou včelí farmu coby dceřinku Mezistěn..Při zvažování pro a proti jsem nakonec musel konstatovat "je mi to potřeba?" A "proč to proboha dělat",když v tomhle podnikání je spousta proměných a jistota naprosto žádná.Vzpomenu si na tohle rozhodování vždy,když otevřu šuplík a úplně nahoře leží formulář k registraci samostatně hospodaříciho zemědělce..Tohohle rozhodnutí si vážím čímdál víc jak stárnu.Včelky zůstaly v rovině hoby,byť jich bylo někdy i přes 50 a bohudík nejsou to co by mne mělo živit.
Byť při čtení dnešní zprávy o úmrtí dalších 2 kolegů-silničářů na D.2 není tohle moje stavební povolání taky zrovna med,zvlášť při rekonstrukcích a stavbách podobného typu za provozu.Dík za každý večer,kdy se vrátíme všichni živí a zdraví k rodinám a můžu si užívat v klidu včelaření.

Spíš jste ustrnuli v obchodních schématech a stereotypech z minulosti. Dnes už je třeba to dělat úplně jinak, pokud se chcete důstojně uživit. Cena je taková, jakou si zasloužíte. Chce to víc přemýšlet o tom jak a kde med zhodnotit. Přitom se to samo nabízí a vy furt točíte o výkupu atd... že to děláte dobře poznáte jednoduše. Zákazníci sami budou prosit, aby si mohli koupit váš med.

Ano, včelař se schématem a bez stereotypu. To je nejlepší spotřebič který odvede mnohem více DPH, než nějaký stereotyp a bezschéma zastánce prodeje medu do výkupu. EU se raduje, může sem vozit medu víc a víc aby cena šla neustále níž a níž, vláda je šťastna vybírá více DPH, obaláři šílí jak vytvořit nabídku pro včelaře a jejich med. Výrobci baliček se předhání se svým nerezem. Už z podstaty lehkokonkurenční a dlouhodně špatná rozvaha pro hlavní činnost jako příjem jen z medu. Jo. Zákazník je nejméně stálý v době globální a hlavně nepřeberně široké nabídky medu. On chce neustále něco jiného. Výkup je také o konkurenci ale jen cenou. Ne prodejem koncovému zákazníkovi po skleničkách s příběhem.

Byť při čtení dnešní zprávy o úmrtí dalších 2 kolegů-silničářů na D.2 není tohle moje stavební povolání taky zrovna med,zvlášť při rekonstrukcích a stavbách podobného typu za provozu.<

Jo, to není špatná práce, také jsem oni přemýšlel, známý mne to navrhoval ať jdu na D2. Samozřejmě mi popisoval srážku, jako nevýhodu. No je to v podstatě riziko jak letět letadlem. Občas někdo spadne.

Já jsem se takhle podobně rozhodoval okolo roku 1995 - 8.
Jsem tehdy stál před rozhodnutím, jestli místo využívání místních lesíků a kočování do 1O kilometrů, kde se postupně začínaly zhoršovat výnosy, medu i finanční, investovat do včelaření a kočovat třeba do 50 i víc kilometrů a zintenzívnit výnosy novými úly a dalším vybavením. Nebo naopak do včelaření neinvestovat a utlumit to, preferovat vlastní zaměstnání. A vyhrálo to druhé.
Možná kdybych bydlel v nějakém zemědělském dvoře s velkou zahradou a s smíšeným a listnatým lesem za plotem, kde bych mohl přezimovat v dobrém stavu od srpna po květen desítky včelstev a na jaře je kvalitně vyzimované rozvezl po polních kulturách a lesních stanovištích, tak by možná do toho včelaření šel, ale na zahradě mně tehdy mohlo dobře přezimovat tak 20 včelstev a vozit bych je tam od cesty bych musel po jednom úlu na vozíku.

www.vcelarstvi.cz-změny konsolidačního balíčku.

Tak podle posledního zápisu z PRV se navrhuje nechat celou administraci sekretariátu..To je junda,už ani ty blbé propisky pro ZO za nadatlováni údajů do CIS a výplatu..Tak doteď to ZO dělala za hubičku a teď za to dostane úplné to.(taky je to od h.)

https://www.novinky.cz/clanek/koktejl-z-kamionu-vypadly-uly-do-okoli-se-rozletelo-pet-milionu-vcel-40442189

www.vcelarstvi.cz- oběžník 1/2023

Za řádné plnění úkolů všem funkcionářům děkujeme!

Jo,jo,nejlepší z každého oběžníku až na závěr..

Článek ve včelařství, život dělnic se za 50 let zkrátil na polovinu... potvrzuje to, co léta tvrdím, že způsob vedení včelstev ovlivňuje negativní selekcí genetické faktory, které podmiňují dlouhověkost včel. Další dílek do skládačky, včelaři si selektují včely na krátkověkost.

To odpovídá. Včela má mít +- zhruba stejnou životnost vzhledem k množství vykonané práce. Když vychováme včely, které vedle své vlastní spotřeby půl až kilo sladiny na včelstvo za den přinesou včelaři 50 - 100 kilo medu a dříve jsme měli včely, které přinesly, třeba do zadováku, jen 15 - 30 kilo medu nebo ještě méně, tak logicky dřívější včely v létě musely mít delší život.

Ne, jde o výzkum na dělnicích odchovaných čistě v laboratorních podmínkách.

"Ne, jde o výzkum na dělnicích odchovaných čistě v laboratorních podmínkách."

Aha, to by chtělo detaily. Jak zajistili, že jsou ty včely vychovány dnes stejně jako před 50 lety. Aby pak mohli objektivně porovnat jejich délku života.
Jinak ale jak nad tím přemýšlím, včely se šlechtí soustavně na vyšší výnos a vyšší výnos podle mne taky koreluje s delším životem těch včel. Proto podle mne když chovatelé matek šlechtili linie na vyšší výnos, měli by současně ty včely šlechtit i na delší dobu života.
Jedině že by vyšší vliv než délka života odchovaných včel mělo zvýšení počtu vajíček nakladených matkami.
Což může souviset s druhy včel, před 5O lety tady byl mix včelích ras, kde převládala místní černá včela. Ta se vyznačovala pomalejším a delším jarním rozvojem, ale taky tuším i pomalejším letním rozvojem z nějakého oslabení, třeba vyrojení. To by mohlo odpovídat tomu, že tehdejší matky kladly méně vajíček a včelstva produkovala méně včel, ale ty včely měly delší život než tomu je u dnešní kraňky.

Jak moc je to o šlechtění, když jde jen o data která jsou spjata s americkým kontinentem? V práci jsou mimoamerické práce vyřazeny. Mají tam 50ti leté mandle plný neonikotinoidů, tito kočovníci zpravidla zásobují matkama většinu chovů, mají své názory o tom, proč tyto jedy nezakázat, chovatelům včel prý jejich neonikotinoidy nevadí.

Já po zákazu neonikotinoidů pozoruji ve svém chovu nesmírný obrat vtom smyslu, že včela po zákazu jedů tohoto typu je klidná, není bodavá, má lepší vyzimování.

Netvrdím že to je optimální stav, že lepší to být už nemůže, ale tři sezony pracuji v černé kombinéze většinu času co jsem u včel, bez kukly letos nepřetržitě.

Systemické jedy co jsou v pletivech stromů v podstatě nezmizí, čím více se nastříkávají, v amerických mandloňových sadech to je desetiletí ochran a postřiků co se vsákly do dřeva, tím více jejich míza dává jedů do květenství.

Je veřejně známo, že po nájezdu amerických včelařů k mandlím plný této chemie, po rozkvětu, přejdou včely z klidné fáze po dovozu do nesmírně agresivních stavů. To už jsem v mé praxi potkal a řešením jsou jiná chemie do pol a sadů.

To je sice všechno zajímavé, ale dělnice odchovaná v laboratorních podmínkách s žádným neonikotinoidem do styku nepřijde. Takže se jedná zřejmě o důsledek selekce/šlechtění včel na jisté vlastnosti, kdy jsou zase jiné vlastnosti potlačeny. Včelař dlouhodobě chtěl, požadoval jakési včely a ono se to projevilo zvýšeným medným výnosem, mírností atd., ale vykompenzováno to bylo zase vymizením genů pro dlouhověkost v populaci. Tolik data z Ameriky. Nakolik to je v Evropě podobné sice nevíme, ale můžeme tušit, že trend byl obdobný.

Jedy opravdu mohou mít bliv na dlouhověkost organismů vystavených působení jedu. V této studii je ale vliv jedů eliminován. Čili je nabíledni, že problém s dlouhověkostí je založen i hlouběji - v genech prosazujících se z nějakých důvodů v populaci. Proběbne další výzkum a výsledky možná napoví více.

Jedy opravdu mohou mít bliv na dlouhověkost organismů vystavených působení jedu.

Jak by ho mohli eliminovat? Systemické jedy jsou všude, i vtom krmivu, ve vosku než to vytáhli z úlů jako materiál, ve vodě, v pylech co si koupily aby mohli dělat pokusy. Věda přeci nemůže být tak krátkozraká, pokud je doba umělé inteligence, otázek a odpovědí, které sice jakoby dnes odpovídalo 5tileté dítě, ale to dítě jednou vyroste a už dnes se ví, že se tak stane a strach z pravdy, který inteligence nese je viditelný. Je to strach s logické pravdy, skutečností, bez lidské fantazie a obalu a komerce. Prostě je několik důkazů které jsou u včel univerzální.

Včela je bioindikátor životního prostředí.
Je plně přijímána její RNA.
Včela tuto zátěž nosí do svého úlu, má jí prosáklou celý svůj příbytek.
Včela tuto zátěž pojme jako krmivo, pojme ji do volátka, používá ji ke stavbě, snaží se tuto zátěž ze znečištění člověkem ředit další zátěží kterou produkují nektárie a sladká míza.
Včela je uměle krmena další zátěží, která vyvolává silnou loupeživost, sirupy které jsou buď z obilnin, kukuřice nebo cukrovky a třtiny. Všechny tyto zdroje cukru jsou ošetřovány zemědělskou chemií.
U včely funguje epignetika. Včelstva se neustále selektují. Vědec jen zkoumá faktický stav, nezkoumá vše okolo.

Umělá inteligence je poháněna jazykovým významem, pojmem spojení a slovními celky a významy. Ne slovíčkařením. V tom je rozdíl co věda a jejich práce zatím nezná. Co nezná? Vše souvisí se vším. Vědecké práce jsou velmi krátké, jsou uměle prodlužovány opakováním vět, jsou to neúplná spojení kde chybí mnoho souvislostí. A to je zásadní. I Radim to tu píše jako reakci. Je to dnes už do očí bijící jak vědecké práce upadají a jsou v podstatě psány na objednávku finančních skupin a lží s prohlášením že nemají konflikt. Jsou to často jen opisovánky opisovánek. Toto je jedna z nich, obživa pro média, to je ten konflikt.

A tu změnu životnosti u bioindikátoru by opravdu mělo lidstvo brát vážně.

Rostliny a zvířata přijímají genetický materiál svými těly. Proto má vše vliv. Živá příroda tak funguje, že aby gen mohl žít a vyvíjet se, musí přijímat jiné geny a jejich jiné formy co produkují. TO je základní rozdíl oproti neživé přírodě, tam funguje podobná elektrická fyzika a chemie. Ale Je mnohem rozměrově větší, obsahuje miliardy galaxií které se navzájem vtom prostoru ovlivňuje navzájem, který je opravdu velký, nevidíme. Vidíme zatím díky teleskopům jen diskuzi okolo přeheršle produkovaných vědeckých omalovánek. I v tomto se upozorňuje na kvalitu vědeckých prací.

Z faktů o znečištění o kterých se ví a diskutuje jinde. Okopírováno.

>Na základě desítek let analýz, s ohledem na vzdálenosti, na které mohou včely létat, pochybuji o tom, že nějaký med neobsahuje kontaminanty, ačkoliv med je celkově řádově „čistší“ než pyl nebo včely samotné.
Dokonce i v nejvzdálenějších oblastech Montany, daleko od těžkého zemědělství, stále mohu najít zjistitelné úrovně věcí, jako jsou staré chlorované pesticidy, radionuklidy a další globální znečišťující látky.<

Já bych viděl souvislost v tom, že pokud tomu tak opravdu je a životnost letních včel se zkrátila třeba ne o polovinu, ale jen o třetinu, pak jakákoliv krize ve včelstvu související se sociálním složení včelstva se bude tomuto včelstvu mnohem hůře překlenovat. To může být významný úhynový faktor při výpadku nějaké generace, kasty ve včelstvu atd...

Já bych gupo důsledky šlechtění včel nepodceňoval a neházel vše jen na jedy a znečištěné prostředí. Mám prostě dlouholeté zkušenosti s tím, že moje nešlechtěné místní směsky v pohodě přežívají s minimem léčebných zákroků, zatímco různé zkoušené šlechtěné linie vždy ve stejných podmínkách zcela propadly. To je prostá empirická zkušenost, kterou mi nikdo nevyvrátí, protože jsem to zažil a trvalo dlouho než jsem tyto nežádoucí grny dostatečně rozředil. S tou krátkověkostí US včel to může být podobné.

Ale zase jestli jsou včely víc dlouhověké, tak logicky za stejných podmínek přinášejí víc medu, protože úl má víc létavek. A naopak.
Tudíž šlechtění respektive výběr včelstev na výnos medu by logicky měl přinést v chovaných včelstvech prodloužení života včel.

Ono to není tak přímočaře logicky jednoduché. Na medný výnos má vliv mnohem více faktorů než množství včel v úle. Včelstva s dlouhověkovějšími včelami nepotřebují tolik plodovat a mohou být početně slabší, přesto donesou dost medu.

1984. Souhlasím
Jedině že by negativně zapůsobily nástavkové úly.
Když je včel méně v úlu, nedostatečně obsadí ty obrovské prostory velkých nástavků. Plásty jsou studené, med se špatně zahušťuje, v období slídění je včelstvo snadno vyloupeno a zničeno.
A samotný rozchovávatel matek může včelstvo, které má v úlu méně včel, vyřadit z výběru.

Mám prostě dlouholeté zkušenosti s tím, že moje nešlechtěné místní směsky v pohodě přežívají s minimem léčebných zákroků, zatímco různé zkoušené šlechtěné linie vždy ve stejných podmínkách zcela propadly. To je prostá empirická zkušenost, kterou mi nikdo nevyvrátí, protože jsem to zažil a trvalo dlouho než jsem tyto nežádoucí grny dostatečně rozředil.<

Musel bych vidět do nemocí těch šlechtěných matek, musel bych znát zdravotně inklusivní stav dílů úlů a souší, musel bych vidět mnoho jiných věcí abych mohl tvrdit, že materiál ze zkoušených šlechtěných linií je propad. Nakonec nechápu jak ředit geny, které v podstatě samy propadnou sítem. Jestli jsou problémem, a samy rychle odejdou, jak by mohly za to zhoustnutí špatných vlastností?

Napadá mne že je aplikován sériový rozchov bez ověření. Proto jsem ho ještě nikdy nezapočal. A amerikánci jsou v sériovosti mistři. Takže problém je přístup a měření vlastností a jejich množení.

Takže jde o otázku důvěry. V něco čemu věřím bez zábran a hodím ten materiál na sériový rozchov a vtom by mohl být hlavní problém.

Potom (ne)chápu jak může někdo mít vyšší registrovaný chov s pár včelstvy, několik desítek, tvoří několik linií a rozchovává a prodává zmetky kde je velká pravděpodobnost pomnožení dalších zmetků a velmi je zajímý jak chcou vědět a znát zpětnou vazbu jak moc se ty zmetky chytli jinde.

První je si uvědomit, že bez produkcí šťáv které lákají včely, je medný výnos třeba nulový.

Toto lákání naučí kohorty dělnic k výletům. Zvyšuje to plodování, to zvýší opotřebovanost krmiček a zmenšení množství rezerv ve volátcích.

Zvyšuje to zalétávání včel.

Bez produkce šťáv v okolí úlů kterou poskytuje ekologie, je ale včelstvo v podstatě odsouzeno z úspoře, matka není kvalitně krmena, méně klade, volátka mají minimální množství rezerv, zvyšuje se nervozita, zvyšuje s slídění z hladu, třeba vylítne i nějaký hladový roj ze stanoviště, nastává velký úbytek stálemladých dělnic, může nastat úhyn kvůli oslabení.

Mezi těmito dvěma faktory je včelař a jeho chov a jeho intuice. Intuice proto, že nemá krom oka nic k měření v ruce.

K měření, nelze měřit jednotlivé části z celku, musí se vždy zadat celek stavu, který se do databáze zadá, otiskne do UI je potom je několik hodně variant co bude dál.

Člověk chce vidět do budoucnosti, vlastně je ktomu stvořen aby vytvořil stroj, který stovky otisků celků vyhodnotí adozví se výsledek. Typicky předpověď počasí, jsou období se spolehlivostí 99% což je velký úspěch.

Takže tak lze předpovídat medný výnos díky stroji s UI. Jenže znovu, bez šťáv v okolí úlu nic, žádný med a žádný včely.

Možná taky záleží, kolik kdo brakuje odchovaných matek. Je rozdíl, jestli chovatelé vyřadí žádnou - 1 - 2 matky z 10 nebo 50 nebo třeba třetinu, polovinu.
Či snad jestli někdo v zájmu šlechtění je ochoten nechávat pouhých 2 - 5 matek z 10 - 50 odchovaných?
I když taky připouštím, že je problém zjistit kvalitu matky dostatečně brzo, aby to brakování nebylo příliš drahé.

Vůbec, může jen odhadnout vlastnosti. Ví se že jsou hodně podobný, ale ověření série je minimálně o roku měření. TO co se pouští na trh je jako materiál stále ve vývoji. Prostě buď to je dobrý materiál, nebo je to zmetek.

Co se běžně děje. Matky se třeba běžně třídí podle vzhledu. Toto je kraňka, toto italka, toto buckfastka, toto karpatka atp. Přitom je z jedné série.

Jediný mírně rozjetý (ucelený) vlastnostmi materiál je ostrovní, musí se chránit. Musí být kontrolovaný a to stojí práci a to jsou zpravidla prachy.

Vůbec je problém, jak zapne nebo vypne genetika při takových podmínkách chovu matek, nebo onakém přístupu, výživě. Výživu, jak otestovat a změřit pytel stím a od něho, a pytel se stejnou etiketou odjitud. Nelze to změřit, obchodník do složení opíše něco z internetu, ale že je v pytlu plno patogenních hub ho nesere. A tak si chovatel matek zavleče nějakou srágoru kterou chytne matka a předává ji dál do vajíček.

Jsme výsledek genetické války, přijímáme stejně jako včela genetický materiál a tělo si zněj staví své buňky a svou genetiku.

Chov matek není nabrat zabalit zvážit a prodat. Je to o té sériovosti a o zkušenostech.

Třeba hodnotím jeden aspekt a i několik dalších aspektů ve svých včelstvech a stanovišť a tím je žravost cizích předmětů. Letos zkouším jedno jednoduché měřítko které mi sdělí jak kousavé jsou právě dělnice v daném úlu. Vedle rychlosti pojídání. Další. Revíčkování to se měří dost obtížně, ale lze toho docílit... Množství destrukcí na stanoviště. Bez destrukcí jsem znepokojen, protože když včelstvo přestěhuji do více zamořených míst, ihned nebo postupně uhyne.

Je důležité mít ty linie pod drobnohledem a umět je měřit. Čím se měří? Collos vtom udělal nějaké soupisky. Snaží se pár lidí něco opublikovat, ale to je asi tak vše. Nemáme tu v EU opravdu komerčně využitelné zdroje šťáv a nektarů. Jak mandlová lobby.

Co to je "žravost cizích předmětů"
Jak rychle rozkoušou třeba papír?

Začínají už někde úhyny? Tady u mě na JM je letos naprostý klid. Je krásně vidět jak po loňské kulminaci tlak opadl.

Co to je "žravost cizích předmětů"
Jak rychle rozkoušou třeba papír?

Skoro, ale nějak tak.

Začínají už někde úhyny? Tady u mě na JM je letos naprostý klid. Je krásně vidět jak po loňské kulminaci tlak opadl.<

Tlak velký není, protože bylo nepříznivé jaro a její snůšky. Tlak má určitou minimální délku podle geometrie pomnožení roztočů, je přímoúměrný začátku snůškové sezony a ta byla letos na JM posunuta datumem hodně za hranicí slunovratu. V podstatě celý rok a včelstva od hladu, zachránila slunečnice. Což je nevídané. Ale vysvětluje to situaci s nízkým tlakem. Já destrukce mám, v podstatě několik, ale to číslo stoupne s teplým podzimem.

Takže zkušenost mi říká, že čím dříve započne silná snůška, tím dříve je i tlak VD v akci. Je to normální, souvisí to s rozlohou plodu na kterém se VD množí.

Ja som urobil pokus ..minuly rok mi katastrofalne padla cela jedna vcelnica ,19 ks z 20.. zomlelo sa to neskutocne rychlo ,este 10 zaři boli vcely ok ,pekne ,potom som neprijemne ochorel,a dostal som sa tam az o tri tyzdne a bolo vymalovane..vyrabovane bolo jedno vcelstvo ,v ostatnych boli zasoby nedotknute.. tento rok som na jar urobil desat zmetencov z inej vcelnice,a osadil ich do ulov a na zasobne plásty po tych uhynutych.. bez dezinfekcie.. v polovici srpna odislo jedno takto utvorene vcelstvo..ostatne ale k dnesnemu dnu nevykazuju zatial ziadne anomalie,naopak,su velmi pekne,dlho take nepamatam,mozu za to asi aj greeningy svazenka pohanka horcica a leto bohate na zrazky.. ale vyzera to tak ,ze virusy bez hostitela nemaju dlhu zivotnost ,hlavne ak plásty zostanu uskladnene na vcelnici kde ich aj mraz ma moznost zasiahnut

Jo na Žďársko už mame prvni prázdném úlu. Vcely pryc, zustal plodu a následné masivní vykrádání zasob ostatním včelstvy.

Zatím úhyny nejsou (sever moravy), jak bylo psáno jaro bylo studené - plodování bylo omezeno. Otázka proč broukovi Varoa nestačí slabé plodování na množení, přeci i těch pár dm2 plodu ve studeném jaru musí stačit na plnohodnotné množení VD?, to brouk potřebuje opravdu velké ploch plodu aby se z jara množil ? Logicky to nesedí.

Druhá věc v úhynové roky kolapsy nastaly vždy s teplejším podzimem až někdy konec září/říjen - zatím tomu vše nasvědčuje, poslední vybíhající generace včel je poškozená, včely by bez té poslední generace zimu přežily, ale zkušenosti říkají, že včelstva se v ten moment začnou chovat jinak - tu poslední ztracenou generaci kvůli varoa se snaží nahradit prodlouženým plodováním, a past sklapne - vyčerpají se, tzn krátkověkost. V takovém oslabení se rozjíždějí viry nosemy rabovky ... vypadá to zatím na klid před bouří.

Možná to způsobuje i přešlechtění kraňkou.
Kraňka je horská včela vysoko položených horských luk, je geneticky navyklá na dlouhá studená jara, kdy je dlouho sníh a led a teplota pod nulou, potom na krátké horké léto, kdy tam všechno intenzívně kvete, takže se musí rychle rozvinout ze zimního chumáče, rychle zesílit a rychle nabrat co nejvíc zásob. protože už v srpnu se začíná ochlazovat, už jsou noční mrazy a studené přeháňky se začínajícím sněhem. A v září je už chladné počasí, kdy se včely formují do zimního chumáče.
Ale tady u nás je květnové počasí pro kraňku už pomalu v březnu, leckde dokonce v únoru a zářijové počasí až někdy v listopadu.
Kraňka tady u nás ploduje až třikrát déle, než plodovala v horách, kde na to byla vývojem navyklá. A současně ta většina květů a intenzívlí medová a pylová snůška, co je na horské louce tři měsíce, je tady u nás roztaženy až na ten trojnásobek, tudíž je té snůšky výrazně méně. takže bych řekl, že dnešní kraňská včelstva jsou na podzim unavená a tudíž i citlivější na viry.

Co jsem teď kouknul na včely, je tam docela silné slídění.
Loupež, pokud jsem mohl pozorovat, ne.
Ovšem slídění je teď na podzim, když je nadprůměrné teplo docela běžné.

Odpoledne při proletech mladušek hodně včel pochoduje v trávě, sem tam má pokroucené křídla, ale většina lezoucích je na pohled zdravá, jen neumí létat - tlak virů, nevypadá to dobře.

V kolapsových letech bylo do konce září bez úhynů, pak to šlo ve dvou vlnách, konec září ztráty 20% a rabovky, pak 14dní klid a druhá vlna odešly skoro včechny někdy v druhé polovině října. 14 dní mezera mezi kolapsy odpovídala rozvoji Nosemy Cerana.

Aby toho nebylo málo, asijská sršeň už je u slovenských hranic kolem Gyor v maďarsku. Z jediného hnízda prý vyletí stovky královen které přezimují, to je extrémní.

Je třeba si uvědomit, že i varroa mívá úhynové roky stejně jako včely. Letos je roztočů velmi málo. Není to plošná, ale lokální záležitost. Já letos vůbec nekrmil, takže plodová křivka už šla dolů. V červnu bylo na včelách 30 - 50 kg medu a zimní generace už se dávno vylíhla. Je to krásně vidět na včelách. Některé jsou macaté dlouhověké a jiné zase s tenkým pasem krátkověké. Stačí nahlédnout do úlů a je hned jasno v jaké síle budou včelstva zimovat až letní včely odejdou.

Ne všude je dostatek snůšek na udržení zásob, řepku jsem netočil nechal jsem průměr minimálně 30kg a víc, z lípy skoro nic nebylo, po lípě vážení včelstev -20kg na váze za tu dobu, takže dokrmeno 10kg cukru bohužel. Vytočeno 8kg, výnos letos -2kg/vč. Včelstva byla od jara jen silná až velmi silná ( spojování) pěkný co.

Není kazdy rok medu k blézání.(pro nehanáky k lízání).Tak to bylo,je a bude.A bude ještě hůř.

Odpoledne při proletech mladušek hodně včel pochoduje v trávě, sem tam má pokroucené křídla, ale většina lezoucích je na pohled zdravá, jen neumí létat - tlak virů, nevypadá to dobře.<

Nezabral akaricid. Při pohledu na plod a popozdvižení jejich víček, u česna kde to padá, jsou roztoči v plné míře. Někdy pomůže ochlazení, ten má na virulenci vliv velký. Jenže to není v předpovědi. V tomto momentě zjišťuji míru revíčkování. Včely v tomto stadiu, pokud jsou ještě silné potřebují náhradu proteinů a blaff akaricid. Třeba Turčániho zhození fumigací, třeba opakovat po dvou dnech. Kontrola spadů na podložce. Není to ale řešení, fumigace musí být kombinována proteiny. Jinak se tento stav bude rozmnožovat a gradovat z úlu do úlu. Situace fatální je taková, že někde v rozích stanoviště smrdí mršiny včel.

No to by hnus fialový mohl co nasedl na bilion vybraných daní s křikem zadlužení mohl vědět, než místo zvýšení D1 na 200,- dal 50, pokrytí nákladů co nyní včely kvůli podvýživě včel musí často, pokud ví a znají postupy, musí dělat. Takže to dělat hodně včelyů nebude. Jen kostka těsta s proteiny stojí okolo 150Kč. Jedno včelstvo vyzimovat jsou náklady až 1500Kč. fialka.

Kdo to má jako hobby, často na jaře prostě takové včely koupí. Nechce hodně včelařů nést náklady s ošetřováním. Chcou vytočit med a včelo poraď si sama. Potom kvikot a krádeže. Prostě včelaři.

Tak já doufám, že se mi to letos vyhne a včela přežijí.
Musím říct, že jak jsem po roky měl jenom málo včelstev nemusel jsem z nich med a nyní jsem byl nějakou dobu bez včel, tak pociťuji při pozorování včel letos nějakou trošku nejistotu. Ze jsem ztratil jakoby znalosti, co ty včelky dělají.
Ty dvě vlny úhynů se mně jeví jako vlny dané oteplením vyšším, než v danou dobu přináší podzimní počasí a současně úly, kde zůstávají velká otevřená česna. Tam totiž stačí jen malé oslabení vůle včelstva chránit česno, dané třeba rozšířením pro včely jinak jen dráždivého jinak ne nebezpečného virového onemocnění. A za nadprůměrného oteplení se rozjede rabovka a včelstvo je zničeno. Nebo stačí k nastartování rabovky spatné umístění zimního chomáče a posledního plodu daleko od česna nebo práce ve včelstvu včelařem v tuto nevhodnou dobu.
Když je možné česno maximálně zůžit na průchod jedné včely, takže se i oslabené včelstvo dokáže po těch pár dnů oteplení rabovce bránit, tak mně připadá, že úhyny jsou potom rozložené až do konce zimy, ale postupně s menší intenzitou. V první vlně padají včelstva, která nevychovaly žádné dlouhověké včely a krátkověké jsou navíc ještě poškozené. To je září až říjen.
Tak do cca listopadu padají včelstva s nepoškozenými, ale krátkověkými včelami.
A až do předjaří potom padají včelstva, která si dlouhověké včely vychovala, ale jsou částečně poškozené. ve včelstvu ty včely postupně ubývají, jak ty poškozenější odcházejí, až nakonec má matka kolem sebe tak málo včel, že nejde zaručit přežití včelstva v zimě a rozvoj včelstva v předjaří.
To se mi stalo před několika roky, kdy jsem měl v říjnu nějak 5 včelstev. Sledovak jsem jak, slábnou a spojoval je, tuším na konci prosince jsem měl dvě slábnoucí včelstva a nějak v polovině ledna jsem je spojil v jedno. V předjaří jsem měl jen jedno včelstvo, které tam obsazovalo jen v jedné uličce mezi plásty asi 1,5 dm2. Včelstvíčko jsem ohříval flaškami s teplou vodou. Včelstvíčko přežilo, i když mělo na jaře strašně pomalý rozvoj.

Jaké jsou zkušenosti s používáním léčiv po době expirace?
Mám z doby, kdy jsem objednával léčiva jen pro sebe pro svých pár včelstev a tak mi vždy zbylo.
Mám M1AER a MP10 FUM a Varidol s dobou expirace 2019 a 2020 a skladoval jsem je na místě, kde byla i v létě za horka nízká teplota do 20 st C, v zimě 5 - 10 st C. Možná krátkodobě slabě pod nulou.
M1AER a M10 FUM vypadá bezchybně, průhledná tekutá vodička, Varidol má v sobě nějakou sraženinu. Možná ta sraženina nevadí nebo se rozpustí zahřátím na takových 30 - 40 C?
Původně jsem plánoval, že budu používat jen kyselinu šťavelovou, jenže teď na podzim se musí léčit víckrát a šťavelovka se má použít na jedny včely jen jednou.
Takže bych viděl říjnová ošetření fumigací a poslední prosincové ošetření šťavelovkou.
Jestli můžu ošetřit tím svý léčivem nebo jestli musím kontaktovat ZO a vysomrovat od nich nějaké zbytky novějšího léčiva?

Varidol bez problémů několik let po expiraci říkal osobně kamler MP 10 V žádném případě ztrácí účinnost po několika měsících.