Včelařská konference

Já myslím, že mezi olejem z GM a mezi olejem vyrobeným z neGM plodiny žádný kvalitativní rozdíl nebude. Bude tam maximálně trošku jiný poměr těch lipidů stejně jako kdyby se jednalo o o olej vyrobený z jiné odrůdy, jinak nic víc. Žádná látka, ve které by se našly geny a jejichž rozborem by se tak dalo zjistit, jestli olej je z GMO nebo neGMO, ve stolním oleji nejspíš nebude. Běžný olej je lisován v podstatě průmyslově nebo dokonce kvůli vyšší výtěžnosti přímo extrahován potravinářským technickým benzínem, pravděpodobnost, že by se tam nějaké tuhé příměsi s geny dostaly, bude asi nulová.
To už je mnohem větší rozdíl v medu, skrz toho, že v těch pylových zrnkách v medu se dá najít a doložit případná genetická modifikace v okolí zdroje medu.

Co se týká těch herbicidů, je podstatně větší problém vyrobit selektivní herbicid, kde je ta selektivita ze strany té chemie. Rostliny se dělí na dvě hlavní skupiny, jednoděložné a dvojděložné. Je relativně snadné vyrobit selektivní herbicid na jednoděložné, má li přežít dvojděložná rostlina a naopak, ale už je to určitý problém. Podstatně větší problém je, když se má vyrobit selektivní herbicid přímo na určitou skupinu rostlin. Třeba na brukvovité na řepku. Ani chemie není všemocná , takový prostředek je buďto drahý nebo náročný na manipulaci, možnosti míchání s dalšími prostředky, nebo v přírodě zanechává dlouho přežívající rezidua či je nežádoucím toxický třeba na hmyz nebo jiné živočichy. Nejspíš u takového prostředku bude od každého něco. Případně se těch selektivních herbicidů kombinuje víc.
Zatímco pokud je ta selektivita díky GM na straně té rostliny, žádné kompromisy v chemii se nemusí řešit. Prostě příslušný totální herbicid se dá udělat levně a snadno tak,že kromě rostlin je na ostatní živočichy netoxický, rychle se rozloží a nezanechává škodlivá rezidua. Z tohoto pohledu jsou GM rostliny ekologické.

Co se týká výnosů, zřejmě nezpochybnitelným faktem je to, že se proti dřívějšku podstatně zhoršila půda na polích. Nám vzali záhumenek někdo v roce 1975, ještě v roce 90 bylo na těch místech vidět tmavší vyhnojenou půdu. Dneska už to vidět není, je tam stejná "planina" jako jinde. Ale výnosy jsou dnes stoprocentně vyšší než tehdy.
Porost na polích, řepka, obilí, dneska je mnohem stejnoměrnější než tehdy. Jednotlivé rostlinky jsou od sebe stejně hustě na kraji pole jako uprostřed a jednotlivé rostliny jsou jedna jako druhá. To dřív tak stejnoměrné nebývalo a občas, v ploše těch jednotek procent, se povedlo plevelům tu plodinu přerůst. Dneska to roste tak hustě, že kdyby to tak hustě rostlo před těmi 40 lety, sklidilo by se to jedině v případě superoptimálního počasí, kdy by posledních 2 - 4 týdny vůbec nepršelo. Jinak po prvním dnu deště by takhle hustá zralá řepka či obilí polehlo a zrno by okamžitě chytlo plíseň. Dneska může takhle do zralého pršet i měsíc a leckde se nic moc neděje, což ukázal letošní rok, na Hané skočily žně teprve někdy teď a výnosy obilí si pochvalují.
Rozdíl bude asi v celém komplexu opatření. Dříve se akorát namořilo zrní, aby ho na poli nesežrali ptáci nebo myši, pravda, velice toxickými mořidly třeba na bázi arzénu. Potom to na poli od září po červen příštího roku rostlo samo a další zásah byla až sklizeň. Případné postřiky do porostu byla spíš nouzová speciální věc. Pokud se nevydařilo. Gró boje proti plevelům byla příprava půdy před setím, kdy se plevely ničily mechanicky.
Dneska se zaseje a pak se mnohonásobně stříká. Aby před mrazem v zimě byla vyzrálá pletiva, aby to nebylo přerostlé a odolalo tak mrazu, aby to v zimě pod sněhem neplesnivělo, na jaře potom aby se zničila po zimě plíseň, aby se přihnojilo, proti nějakým "broukům", aby nesežrali stonky, listy nebo květy. Taky nějaký selektivní herbicid, určitě nejméně dvakrát, po vzcházení a na jaře... Před sklizní v zeleném stavu se stříká, aby se zpevnila pletiva a nepolehlo to, aby zrno neplesnivělo, aby rostlinu nechytla rez, aby to dozrálo stejnoměrně, aby řepka v luscích při vlhkém počasí neklíčila ..... Řepka potřebuje cca 25 agrotechnických zásahů, obilí cca 15, z toho některé se dají spojit, ale pořád je to moc......
Asi to je dohromady spojené i s dnešními odrůdami,kdyby se dnešní odrůdy měly pěsovat stejně jako odrůdy kdysi, nejspíš by výnos dopadl katastrofálně.
Likvidace plevelů herbicidy v porostu je pak jeden z velmi důležitých zásahů, které se obejít nedají.
Toto je prostě dnešní zemědělství, návrat k nějakému eko a bio plošně je kvůli podstatnému poklesu výnosů a zvýšení pracnosti nemožný, takto obhospodařovaná pole jsou díky těm zásahům pro zvěř i pro lidi v podstatě mrtvá území plná chemie . I když pokud zemědělec neudělá chybu, ( nekupuje třeba levné falšované agrochemikálie z východu) díky vysoké úrovni těch používaných chemických prostředků ve výsledných produktech ta chemie prakticky není.
No a teď je možnost, díky použití GMO plodin, některé z těch hcemických postřiků, konkrétně ty herbicidní nebo ty na "brouky" , buď přímo vynechat nebo udělat je aspoň výrazně ekologičtější.....
Jinak přirozeně záleží na konkrétní odrůdě plus na konkrétním prostředí, kde se má pěstovat, kolik agrotechnických zásahů spojených s chemií bude ten porost vyžadovat.
Ideální je přirozeně, kdyby se to jen zastrkalo do země a až do sklizně nevyžadovalo žádnou chemii. Byla by to pak živá plocha, kde by žila zvěř, obojživelníci, brouci jako byly všechny pole a louky před takovými 40 lety nebo jako jsou dnes chráněná území nebo biokultury. Ale musela by se udržet ta vysoká výnosnost, aby to bylo ekonomicky výhodné.