Včelařská konference

Několik studií již poskytlo dobrý příklad při stanovení včely medonosné jako modelu ve výzkumu věnovaném alkoholismu. Bylo prokázáno, že včely, které ochotně konzumovaly až 20% roztok ethylalkoholu se sacharózou, nevykazovaly žádnou významnou averzi nebo se nevyhýbaly tomuto léku a dokonce dávaly přednost roztokům s jeho obsahem (Abramson et al. 2000, 2004a; Sokolowski et al . 2012 ; Varnon et al. 2018 ; Mustard et al. 2019 ). Dále se ukázalo, že konzumace etanolu včelami vede k na dávce závislému zhoršení krmné aktivity, lokomoce, sociálního chování a učení (Abramson et al. 2000 , 2004b , 2005 , 2015; Božič a spol. 2006 ; Maze a kol. 2006 ; Hořčice a kol. 2008 ; Mixson a kol. 2010 ; Wright a kol. 2012 ; Giannoni-Guzmán a kol. 2014 ). Tyto změny chování po expozici jsou paralelní se změnami pozorovanými u savců, včetně lidí. Jiné studie šly tak daleko, že blokovaly sklon ke konzumaci etanolu u včel pomocí Antabusu®, léku vyvinutého k léčbě lidských alkoholiků (Abramson et al. 2003 ). Nedávno byl u včely prokázán také toleranční účinek na etanol, charakteristický znak alkoholismu, ve formě poklesu zhoršujícího účinku etanolu na pohyb po opakované expozici droze (Miler et al. 2018). Avšak i ve světle těchto studií zůstávají naše znalosti o přirozené historii včely medonosné s ohledem na expozici etanolu základní a brání rozvoji včely jako modelu ve výzkumu věnovaném alkoholismu.

Přirozená spotřeba etanolu včelami zůstává neznámá, ale zdá se pravděpodobné, že se s etanolem musí setkat v přirozených podmínkách. Květinový nektar, jejich hlavní zdroj energie, je často poškozen nektariózními kvasinkami (Herrera et al. 2008 ; de Vega et al. 2009 ) a může fermentovat za vzniku etanolu, i když pouze v nízkých koncentracích (Kevan et al. 1988 ; Jakubska et al. 2005 ; Goodrich a kol. 2006 ; Wiens a kol. 2008 ). Kromě toho potraviny uložené uvnitř úlu, zejména čerstvě skladované potraviny, které ještě nejsou koncentrované, mohou za vhodných podmínek fermentovat za vzniku etanolu (Gilliam 1979). Včela navíc vlastní alkoholdehydrogenázu (ADH), jeden z hlavních enzymů pro rozklad etanolu během trávení (Martins et al. 1977 ; Bouga et al. 2005 ), a dělnice musí přijímat čistý etanol, aby biosyntetizovaly důležitý feromon. , ethyloleát, zodpovědný za udržení dělby práce v kolonii (Leoncini et al. 2004 ; Castillo et al. 2012a , 2012b ). Existence metabolické dráhy odbourávání etanolu a také na etanolu závislý regulační mechanismus dělby práce hovoří pro expozici včely medonosné etanolu jak v minulosti, tak i v současnosti.

https://link.springer.com/article/10.1007/s13592-020-00812-y