Včelařská konference

Vůbec, může jen odhadnout vlastnosti. Ví se že jsou hodně podobný, ale ověření série je minimálně o roku měření. TO co se pouští na trh je jako materiál stále ve vývoji. Prostě buď to je dobrý materiál, nebo je to zmetek.

Co se běžně děje. Matky se třeba běžně třídí podle vzhledu. Toto je kraňka, toto italka, toto buckfastka, toto karpatka atp. Přitom je z jedné série.

Jediný mírně rozjetý (ucelený) vlastnostmi materiál je ostrovní, musí se chránit. Musí být kontrolovaný a to stojí práci a to jsou zpravidla prachy.

Vůbec je problém, jak zapne nebo vypne genetika při takových podmínkách chovu matek, nebo onakém přístupu, výživě. Výživu, jak otestovat a změřit pytel stím a od něho, a pytel se stejnou etiketou odjitud. Nelze to změřit, obchodník do složení opíše něco z internetu, ale že je v pytlu plno patogenních hub ho nesere. A tak si chovatel matek zavleče nějakou srágoru kterou chytne matka a předává ji dál do vajíček.

Jsme výsledek genetické války, přijímáme stejně jako včela genetický materiál a tělo si zněj staví své buňky a svou genetiku.

Chov matek není nabrat zabalit zvážit a prodat. Je to o té sériovosti a o zkušenostech.

Třeba hodnotím jeden aspekt a i několik dalších aspektů ve svých včelstvech a stanovišť a tím je žravost cizích předmětů. Letos zkouším jedno jednoduché měřítko které mi sdělí jak kousavé jsou právě dělnice v daném úlu. Vedle rychlosti pojídání. Další. Revíčkování to se měří dost obtížně, ale lze toho docílit... Množství destrukcí na stanoviště. Bez destrukcí jsem znepokojen, protože když včelstvo přestěhuji do více zamořených míst, ihned nebo postupně uhyne.

Je důležité mít ty linie pod drobnohledem a umět je měřit. Čím se měří? Collos vtom udělal nějaké soupisky. Snaží se pár lidí něco opublikovat, ale to je asi tak vše. Nemáme tu v EU opravdu komerčně využitelné zdroje šťáv a nektarů. Jak mandlová lobby.