Včelařská konference

Možná to způsobuje i přešlechtění kraňkou.
Kraňka je horská včela vysoko položených horských luk, je geneticky navyklá na dlouhá studená jara, kdy je dlouho sníh a led a teplota pod nulou, potom na krátké horké léto, kdy tam všechno intenzívně kvete, takže se musí rychle rozvinout ze zimního chumáče, rychle zesílit a rychle nabrat co nejvíc zásob. protože už v srpnu se začíná ochlazovat, už jsou noční mrazy a studené přeháňky se začínajícím sněhem. A v září je už chladné počasí, kdy se včely formují do zimního chumáče.
Ale tady u nás je květnové počasí pro kraňku už pomalu v březnu, leckde dokonce v únoru a zářijové počasí až někdy v listopadu.
Kraňka tady u nás ploduje až třikrát déle, než plodovala v horách, kde na to byla vývojem navyklá. A současně ta většina květů a intenzívlí medová a pylová snůška, co je na horské louce tři měsíce, je tady u nás roztaženy až na ten trojnásobek, tudíž je té snůšky výrazně méně. takže bych řekl, že dnešní kraňská včelstva jsou na podzim unavená a tudíž i citlivější na viry.