Včelařská konference

gupa: Já to všechno vím.
Jenže ať to jak chceš obracíš, je těch 6 stovek necelých půl procenta ročního příjmu těch nejchudších a u ostatních je to ještě mnohem méně. Pro koho má to členství aspoň nějakou cenu, tak vždycky dokáže těch 6 stovek dát dohromady. Pokud to nedokáže, tak je po pár letech fungování po škole definitivně na zbytek života beznadějně zadlužený nebo bezdomovec na ulici. A tím pádem definitivně vypadává skoro ze všech sfér života včetně včelaření.
A kromě toho těch 6 stovek je násobně méně než kolik vydá ten člověk každý rok na nákladech na včelaření, i kdyby třeba měl mít jen dvě včelstva. Když se počítají náklady dlouhodobě na mnoho let, opotřebení úlů, rámků, včelína, medometu a dalšího vybavení neboli odpisy z toho všeho plus každoroční provozní náklady, jako cukr na zimu, léčiva a další. To vychází u běžného včelaře i s málo včelstvy minimálně pár tisícovek na rok. A v těch převčelených místech sotva drobný včelař něco vydělá na medu, spíš naopak spotřebuje další prostředky na nezbytné podněcování v sezóně a k tomu skoro automaticky, pokud vyprodukuje nějaký med, má ho z toho podněcování s cukrem, tudíž jeho prodej mimo rodinu je problematický.
Takže pro koho má to členství v ZO příslušnou cenu, i třeba dost nízkou, tak těch 6 stovek podle mne ušetří jinde a dá.
A co se týká fungování mimo ZO, jsou tam o něco vyšší osobní náklady. Zaplatí se víc za léčiva, zaplatí se víc za posílání vzorků na vyšetření. Přirozeně náklady se dají snížit, když se hodně včelařů na toto sdruží, ale potom není už ta volnost dělat to sám jen podle sebe a proč ale potom toto nedělat přes ZO?
Potom jsou vyšší náklady v případě včelařského úrazu, protože od ČSV se v takovém případě nic nedostane.