Včelařská konference

"Pořád řikám,že stačí nechat v ZO jenom zapsaný výbor a s ostatními včelaři se scházet neformálně vesele dál,objednat léčivo, odevzdat vzorky,pokecat o včelách."
To bych podepsal.
a.
Jinak podle mne zmizelo málonákladové včelaření. Jak lidi začínali včelařit třeba před 50 a více lety? Někdo si doma v krabici od bot donesl sundaný roj, u známého včelaře vyprosil starý úl za pár korun a nějaké vybavení, drahé věci jako medomet si třeba půjčoval, jiné věci koupil za pár šupů z pozůstalosti po jiném včelaři, další úly třeba dělal ze dřeva, co měl doma. Nebo v té době někdy rušily lesní správy a zemědělská družstva své včelařské provozy, tak ty úly levně odkoupil atd. Mohl klidně složit dohromady malé včelaření za desetinu, pětinu měsíčního platu. Když se mu nedařilo, tak klidně skončil, protože finanční ztráta byla zanedbatelná, když ho to chytlo, tak začal skutečně pořádně včelařit.
Dneska díky rozsáhlé kampani ČSV použité věci od starších včelařů skoro nikdo nekupuje, protože "mohou mít mor" a pak jsou "beznadějně zastaralé", všichni kupujou nové.
Nový člověk si přečte, že optimální je mít čtyři včelstva, tak koupí 4 oddělky a 4 nové úly, nový medomet, taky pořádný a má útratu 50 tisíc, jen to fikne. A když ty nákupy rozjede, může na včelaření se 4 včelstvy klidně vynaložit i 100 tisíc.
A teď se divte, že se ten nový včelař snaží vyinkasovat dotace, že se snaží ždímat včely, aby dosáhl třeba toho "běžného" výnosu 100 kg na včelstvo, prostě aby se mu ty peníze vrátily.
Přitom podle mne dnes chybí právě to plošné nízkonákladové včelaření, co půl kilometru nebo aspoň kilometr pár včelstev třeba i v těch starých už odepsaných úlech a včelstva klidně se udržující sama třeba tichou výměnou a na starých tmavých plástech a třeba vytáčená jen v extrémně dobrých letech... To je podle mne ten základ včelaření, ze kterého se vytvářejí noví kvalitní včelaři.